První část primárního průzkumu dat – monitoring spin-off firem

Pro celistvost analýzy jsou zde uvedeny základní kroky první části průzkumu (projekt SGS) a jeho podstatná zjištění (Rydvalová et al., 2013, s. 35–49). První část průzkumu

Výchozí zdrojem monitoringu spin-off firem byl již existující přehled (Rydvalová, 2011, 38-40), vytvořený na přelomu roku 2009 a 2010. Tento přehled byl následně doplněn dostupnými údaji z webových stránek konkrétních spin-off firem, univerzit či přehledů podniků. Po analýze sekundárních dat bylo přikročeno k primárnímu dotazníkovému šetření zaměřeného na VŠ.

Respondenti výzkumu potenciálních firem typu spin-off byli pro dotazníkové šetření vybráni z databáze AIP², Technologického profilu ČR, což je databáze kontaktů pro spolupráci v inovačním podnikání.³ Konkrétně zde byla vybrána kategorie „inovační firmy“, která v době sběru kontaktů respondentů (červen 2013) obsahovala 2474 firem.

Kategorie inovační firmy obsahuje abecední seznam podniků, kdy ke každému podniku je možné nalézt kontakt. Pro účely dotazníkového šetření bylo využito uvedených emailových adres. Počet firem byl zredukován po neplatnosti některých kontaktů na 1950.

Zároveň bylo osloveno 9 firem identifikovaných jako spin-off v rámci sekundárního průzkumu dat, které nebyly součástí výše zmíněné kategorie. Celkem tedy bylo osloveno 1959 firem. Z důvodu velkého množství respondentů bylo dotazování prováděno na etapy, v průběhu tří, po sobě jdoucích dnů. Respondenti byli osloveni prostřednictvím emailu a doprovodného textu k vyplnění dotazníku, vytvořeného prostřednictvím webového portálu www.vyplnto.cz. Dotazník byl sestaven tak, aby na základě odpovědí na jednotlivé otázky, sestavených dle charakteristických rysů spin-off firem, bylo možno identifikovat podnik jako spin-off. Celý dotazník je k nahlédnutí v příloze A. Celkem dotazník zodpovědělo 232 firem (12 %). Výsledek je přičítán zejména citlivosti údajů a neochotě podniků ztotožňovat se s označením spin-off (Rydvalová et al., 2013, s. 35–36), čemuž se částečně věnuje i následující text.

V následující části je uvedeno několik zásadních zjištění na základě výše zmíněného průzkumu, která jsou podstatná pro další analýzu. Celková analýza dotazníkového šetření včetně postupu viz výstup projektu SGS (Rydvalová, et al., 2013, s. 35-47).

2 Asociace inovačního podnikání

3 http://www.techprofil.cz/

Zásadním charakteristickým rysem spin-off firmy je vznik na základě výsledku výzkumu.

Proto byly inovační firmy dotázány, co bylo podnětem k jejich založení. Možné podněty založení jsou zachyceny v následujícím obrázku 3. Pro identifikaci případných spin-off firem, byly po zvážení brány v potaz dva podněty a to výsledek výzkumu a nápad.

Z obrázku je patrné, že nápad byl jako podnět k založení podniku uváděn nejčastěji, zatímco výsledek výzkumu uvedlo pouze 6 % podniků.

Obrázek 3: Podnět k založení podniku v % Zdroj: Rydvalová, et al., 2013, s. 37, upraveno

Dalším z možných kritérií pro identifikaci spin-off byl způsob založení podniku. Následně bylo provedeno zjištění vztahu mezi podnětem k založení podniku a jeho způsobem založení. Tento vztah je zachycen v obrázku 4. Součástí obrázku je pro přehlednost i tabulka četností jednotlivých variant. Zde stojí za zmínku zejména podniky, které byly založeny odštěpením od VO či VŠ nebo s majetkovou účastí VO či VŠ. Z obrázku lze

Obrázek 4: Vztah mezi podnětem založení a způsobem vzniku podniku Zdroj: Rydvalová, et al., 2013, s. 40, upraveno

Dalším zkoumaným faktorem byla existence spolupráce VŠ/VO s podniky, které splňovaly předchozí kritéria. U podniků, které uvedly spolupráci s některou VŠ/VO (67 %), byla dále zkoumána forma spolupráce. Respondenti měli na výběr spolupráci využíváním prostor, technického či laboratorního zařízení VO/VŠ, využíváním výsledku výzkumu dané organizace (formou licence, smlouvou o dílo apod.), poskytováním praxe pro začínající vědce, studenty, partnerstvím v projektovém výzkumu, vývoji, zavádění inovací apod., případně jiným způsobem. Existence a způsob dané spolupráce mohlo být taktéž vodítkem v identifikaci dalších spin-off.

Zjištěná forma spolupráce byla následně dána do souvislosti s podniky, jejichž podnět založení byl výsledek výzkumu. Souvislost mezi těmito dvěma faktory naznačuje obrázek 5. V obrázku lze vidět, že podniky založené na výsledku výzkumu nejčastěji spolupracují v projektovém výzkumu, vývoji a zavádění inovací. Žádný z podniků neuvedl

jinou formu spolupráce. Pro identifikaci spin-off byla důležitá forma spolupráce ve využívání výsledku VaV dané organizace. Takových podniků bylo identifikováno 6.

Obrázek 5: Forma spolupráce VO/VŠ a podniky, k jejichž založení byl podnětem výsledek výzkumu

Zdroj: Rydvalová, et al., 2013, s. 44, upraveno

Po posouzení kritérií z různých hledisek došlo k vytipování potenciálních spin-off firem.

Tyto podniky byly prověřeny v obchodním rejstříku (prostřednictvím databáze ARES⁴), na internetových stránkách daných organizací, ze kterých by podnik mohl vzejít, a dále byla prověřena zmínka o případné vazbě na mateřskou organizaci na stránkách samotných podniků. Na základě dotazníkového šetření byla identifikována pouze jedna nová (dosud neznámá) spin-off firma. Výsledek byl velice překvapivý, ovšem výsledku napovídal již

emailu, že nejsou ochotni tyto informace sdělovat, neboť je považují za příliš citlivé. Řada

Někteří z těchto společníků mají zároveň na starost transfer technologií v dané organizaci.

Zajímavé bylo zjištění, že u několika podniků, u kterých bylo prokazatelně zjištěno, že se jedná o spin-off, nebyli v obchodním rejstříku uvedeni zakladatelé podniku, nýbrž rodinní příslušníci. Toto zjištění potvrzuje tvrzení, že v ČR stále nejsou nastaveny vhodné podmínky pro to, aby podniky byly ochotny akceptovat označení spin-off. Stav těchto podmínek ze strany výzkumných institucí bude rozebrán v následujících průzkumech.