Potřebné dokumenty k založení spin-off firmy
• Společenská smlouva (nebo zakladatelská listina) v případě s. r. o. nebo stanovy v případě a. s.
• Smlouvy o využívání hmotného majetku VŠ/VO (nájemní smlouvy aj.)
• Smlouvy o využívání nehmotného majetku VŠ/VO (patenty, ochranné známky aj.) Dojde-li v procesu schválení podnikatelského plánu ke končenému odsouhlasení rektorem VŠ/ředitelem VO, je možné přistoupit k formálnímu založení spin-off firmy.
1.5.5 Formální založení spin-off
Jak již bylo zmíněno, spin-off firma se zakládá v případě s.r.o. podepsáním společenské smlouvy (nebo zakladatelské listiny), která musí mít formu veřejné listiny neboli notářského zápisu a v případě a.s. přijetím stanov. Vzniku podniku předchází splacení vkladů do společnosti dle ZOK. Před vznikem společnosti spravuje vklad pověřený správce vkladů (např. jeden ze zakladatelů). Správce vkladu po jeho splacení vydá oprávněné osobě písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Vklad do společnosti může být peněžitý i nepeněžitý. Nepeněžitý vklad musí být oceněn soudním znalcem, který je vybírán zakladateli podniku. Před zápisem společnosti do obchodního rejstříku je nutné získat živnostenské oprávnění k výkonu činností, které budou předmětem podnikání. Jsou-li splněny všechny předchozí úkony, je možné podat návrh na vznik společnosti. Návrh na vznik společnosti do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé, přičemž dokument musí obsahovat úředně ověřené podpisy všech jednatelů. Návrh lze podat i v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo musí být opatřen elektronickým podpisem. Dále jsou dle ZOK akciové společnosti povinny založit internetové stránky, na nichž jsou povinny uvádět údaje, které stanoví zákon (Doleček, 2014). Podnik vzniká ke dni zápisu do obchodního
Po zápisu do OR náleží právnické osobě povinnost registrovat se na místně příslušném finančním úřadě. Zaměstnává-li podnik zaměstnance, pak je povinen je registrovat u správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. Ze zaměstnaneckého vztahu také vyplývá pro podnik povinnost hradit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
1.6 Význam a postavení spin-off v podnikatelském prostředí
Ve světě jsou univerzitní spin-off firmy považovány za velice důležitou součást ekonomiky. Jejich růst v mnohých zemích akceleroval ke konci 20. století. Ve Spojených státech Amerických bylo od roku 1980 do roku 2000 evidováno přes 3 tis. nově za univerzitní spin-off, protože vznikly na základě odloučení od Akademie věd ČR.
Podle Shanea jsou spin-off firmy významné z několika důvodů. Spin-off firmy zvyšují úroveň ekonomiky produkováním inovativních produktů, jsou zdrojem nových pracovních míst, čímž zvyšují zaměstnanost (zejména vysokoškolsky vzdělaných obyvatel) a v neposlední řadě jsou podnětem pro investování do nových technologií. Jsou to často podniky z nových moderních odvětví (Shane, 2004, s. 20-30). Díky vzniku nových odvětví se zvyšuje stabilita ekonomiky jako celku, z důvodu poklesu závislosti na tradičních odvětvích s dlouhou historií (v ČR např. sklářství, textil…). Dále významně ovlivňují regionální ekonomiku. Spin-off firmy často vznikají v blízkosti své mateřské instituce.
Jsou častým důvodem pro vznik klastrů tj. „uskupení kooperujících firem a znalostních či podpůrných institucí (majetkově i právně nezávislých), které jsou geograficky koncentrované v určité oblasti.“(Rydvalová, 2011, s. 10). Prostřednictvím spin-off firem dochází ke zvýšení četnosti komercionalizace technologií vyvinutých výzkumnými pracovníky. Jsou prostředkem pro komercionalizaci určitých typů technologií, které by jinak zůstaly nevyužité, protože zavedené firmy odmítají do takových technologií
investovat. Spin-off firmy mají velký přínos i pro samotnou mateřskou organizaci. Zvyšují výzkumnou činnost VŠ/VO a mohou být zdrojem zisku. Jsou-li spin-off firmy ziskové, mohou financovat rozvoj laboratoří či vybavení VŠ/VO a oplácet tak nutné úsilí vložené do založení takové firmy, mohou také poskytovat praxe a stáže studentům VŠ. Díky úspěchu v podnikání a výzkumu pomáhají vytvářet lepší jméno VŠ, čímž se stane atraktivnější pro zájemce o studium. (Shane, 2004, s. 20-30).
I přes nesrovnatelné údaje o počtu založených (dosud identifikovaných) spin-off firem v ČR a v zahraničí je zřejmé, že si důležitost spin-off firem uvědomujeme. Důkazem toho je Národní inovační strategie České republiky (dále NIS 2011), která byla schválena usnesením vlády č. 714 ze dne 27. 11. 2011. Jedním z bodů národní inovační strategie je zlepšení vnitřních podmínek a připravenosti znalostních institucí na spolupráci s podniky a komercionalizaci výsledku VaV. Dle NIS 2011 je hlavním problémem preference bádání většinou výzkumníků, před aplikací dosažených výsledků v komerčním prostředí (MPO ČR, 2011). Jedním z cílů NIS je tedy změnit pracovní prostředí znalostních institucí tak, aby byli výzkumníci více motivováni ke komercionalizaci.
Po provedení rešerše literatury, teoretickém vymezení pojmů a nastínění aktuální problematiky spin-off firem v České republice bylo možné vyslovit výzkumné předpoklady, viz kapitola 2.1.
2. Analýza spin-off firem v České republice
Tato kapitola se zabývá postupnou analýzou momentálního fungování/nefungování spin-off firem v podnikatelském prostředí České republiky, a to za účelem zjištění příčin jejich pomalého rozvoje a potvrzení či vyvrácení uvedených předpokladů.
2.1 Výzkumné předpoklady
V České republice bylo dosud zjištěno malé množství založených spin-off firem, soustřeďujících se pouze okolo několika málo VŠ/VO. Vzhledem k množství organizací s výzkumným potenciálem v ČR je tento jev zvláštní.
Předpokládané příčiny pomalého rozvoje spin-off jsou následující:
• V ČR dosud neexistují vhodné podmínky pro podnikání prostřednictvím založení spin-off firem.
• Znalostní instituce (zejména pak VŠ) nemají o zakládání spin-off firem zájem.
• VŠ nemají žádný nebo dostatečně fungující, správně nastavený systém pro komercionalizaci výsledku VaV prostřednictvím spin-off firem.
• Spin-off firmy existují v hojnějším množství i v ČR, ale není zde zájem ze strany firem o označení „spin-off“.
• Nezájem o označení spin-off plyne z předsudků panujících v akademickém prostředí a z nesprávného přístupu univerzit k takovým firmám.
• Vznik spin-off firem souvisí s výzkumným potenciálem kraje.
2.2 Metodický postup praktické části
K posouzení výše zmíněných předpokladů týkajících se spin-off firem bylo využito zejména empirických metod. Stěžejní část této kapitoly vychází z analýzy, která byla vytvořena na základě realizace primárního průzkumu dat. K analýze bylo využito popisných statistických metod, promítnutých do grafického znázornění výsledků. Primární
průzkum se skládal ze dvou částí resp. sběru primárních dat od dvou různých skupin respondentů. První část byla zrealizována již v rámci projektu SGS (Rydvalová, et al., 2013), druhá část přirozeně následovala pro zjištění dalších poznatků důležitých pro potvrzení či vyvrácení předpokladů.
První část výzkumu se zabývala problematikou spin-off, které vzešly z VŠ/VO z pohledu samotných firem, druhá část výzkumu se zabývá problematikou z pohledu znalostních institucí (konkrétně VŠ). Stěžejní, primární průzkum byl doplněn o několik dalších průzkumů menšího rozsahu. Doplňující průzkumy byly provedeny sběrem sekundárních dat, zejména s využitím internetových zdrojů, prostřednictvím kvalitativního i kvantitativního průzkumu Po zanalyzování získaných primárních a sekundárních dat následovala jejich syntéza. Výše zmíněný postup probíhal v několika po sobě jdoucích fázích:
1. Sběr dostupných sekundárních dat a rozhodnutí o přikročení ke sběru primárních dat.
2. Dotazníkové šetření první část – monitoring spin-off firem (projekt SGS, 2013).
3. Analýza výsledků 1. dotazníkového šetření (projekt SGS, 2013).
4. Dotazníkové šetření druhá část – zakládání spin-off na českých VŠ.
5. Analýza výsledků 2. dotazníkového šetření.
6. Analýza existence útvarů pro komercionalizaci výsledků VaV na českých VŠ (CTT).
7. Analýza VŠ a jejich spin-off aktivit v souvislosti s výzkumným potenciálem krajů.
8. Syntéza zjištěných výsledků.
2.3 První část primárního průzkumu dat – monitoring spin-off firem
Pro celistvost analýzy jsou zde uvedeny základní kroky první části průzkumu (projekt SGS) a jeho podstatná zjištění (Rydvalová et al., 2013, s. 35–49). První část průzkumu
Výchozí zdrojem monitoringu spin-off firem byl již existující přehled (Rydvalová, 2011, 38-40), vytvořený na přelomu roku 2009 a 2010. Tento přehled byl následně doplněn dostupnými údaji z webových stránek konkrétních spin-off firem, univerzit či přehledů podniků. Po analýze sekundárních dat bylo přikročeno k primárnímu dotazníkovému šetření zaměřeného na VŠ.
Respondenti výzkumu potenciálních firem typu spin-off byli pro dotazníkové šetření vybráni z databáze AIP2, Technologického profilu ČR, což je databáze kontaktů pro spolupráci v inovačním podnikání.3 Konkrétně zde byla vybrána kategorie „inovační firmy“, která v době sběru kontaktů respondentů (červen 2013) obsahovala 2474 firem.
Kategorie inovační firmy obsahuje abecední seznam podniků, kdy ke každému podniku je možné nalézt kontakt. Pro účely dotazníkového šetření bylo využito uvedených emailových adres. Počet firem byl zredukován po neplatnosti některých kontaktů na 1950.
Zároveň bylo osloveno 9 firem identifikovaných jako spin-off v rámci sekundárního průzkumu dat, které nebyly součástí výše zmíněné kategorie. Celkem tedy bylo osloveno 1959 firem. Z důvodu velkého množství respondentů bylo dotazování prováděno na etapy, v průběhu tří, po sobě jdoucích dnů. Respondenti byli osloveni prostřednictvím emailu a doprovodného textu k vyplnění dotazníku, vytvořeného prostřednictvím webového portálu www.vyplnto.cz. Dotazník byl sestaven tak, aby na základě odpovědí na jednotlivé otázky, sestavených dle charakteristických rysů spin-off firem, bylo možno identifikovat podnik jako spin-off. Celý dotazník je k nahlédnutí v příloze A. Celkem dotazník zodpovědělo 232 firem (12 %). Výsledek je přičítán zejména citlivosti údajů a neochotě podniků ztotožňovat se s označením spin-off (Rydvalová et al., 2013, s. 35–36), čemuž se částečně věnuje i následující text.
V následující části je uvedeno několik zásadních zjištění na základě výše zmíněného průzkumu, která jsou podstatná pro další analýzu. Celková analýza dotazníkového šetření včetně postupu viz výstup projektu SGS (Rydvalová, et al., 2013, s. 35-47).
2 Asociace inovačního podnikání
3 http://www.techprofil.cz/
Zásadním charakteristickým rysem spin-off firmy je vznik na základě výsledku výzkumu.
Proto byly inovační firmy dotázány, co bylo podnětem k jejich založení. Možné podněty založení jsou zachyceny v následujícím obrázku 3. Pro identifikaci případných spin-off firem, byly po zvážení brány v potaz dva podněty a to výsledek výzkumu a nápad.
Z obrázku je patrné, že nápad byl jako podnět k založení podniku uváděn nejčastěji, zatímco výsledek výzkumu uvedlo pouze 6 % podniků.
Obrázek 3: Podnět k založení podniku v %