Hodnotové orientace roverů a rangers

Tabulka 2.2 srovnává hodnotové orientace vedoucích středisek, roverů a obecné po-pulace (2003). V Břicháčkově šetření byli respondenti dotazováni na osobní důleži-tost 26 hodnot. Pro hodnocení byla použita čtyřstupňová škála (1: velmi důležité, 2: spíše důležité, 3: spíše nedůležité, 4: zcela nedůležité). Vedoucí středisek jsou ve

Vedoucí Populace

Hodnotové orientace středisek Roveři ČR

Žít v míru 1,11 1,21 1,78

Čestně jednat 1,14 1,29 1,62

Mít kamaráda/přítele, na kterého je spolehnutí 1,18 1,16 1,56

Žít pro svou rodinu a děti 1,20 1,40 1,50

Mít své záliby a koníčky 1,50 1,50 1,70

Vyznávat duchovní hodnoty 1,61 2,19 2,61

Aktivně se podílet na rozvoji společnosti 1,62 2,12 2,40

Žít podle vyšších mravních principů 1,49 1,98 2,18

Posilovat porozumění a vzájemnou pomoc lidí 1,33 1,71 2,10 Aktivně se podílet na ochraně přírody 1,38 1,71 2,29

Vždy říkat pravdu 1,43 1,65 1,87

Mít stálou práci, sociální jistotu 1,46 1,50 1,53

Milovat, sexuálně žít 1,51 1,49 1,78

Žít zdravě, dodržovat životosprávu 1,60 1,79 1,89

Sportovat 1,63 1,64 1,53

Žít klidně bez rizik a napětí 1,80 2,00 1,50

Získat co nejvyšší vzdělání a kvalifikaci 2,04 1,77 1,90 Mít možnost ovlivňovat veřejné záležitosti 2,16 2,43 2,50 Věřit v Boha, žít podle náboženských zásad 2,43 2,85 2,90 Dosáhnout společenského jednání, mít úspěch 2,45 2,12 2,23

Mít hodně peněz a dobře si žít 2,75 2,35 1,83

Tabulka 2.2: Srovnání hodnotové orientace skautů a obecné populace (1: velmi dů-ležité, 2: spíše důdů-ležité, 3: spíše nedůdů-ležité, 4: zcela nedůležité) (Břicháček, P. Černý a Šantora2003, s. 50–51)

skautské hierarchii nad vedoucími oddílů, jsou většinou starší než vedoucí oddílů a téměř vždy jsou o generaci starší než roveři.

Dle šetření mají roveři nastavený hodnotový systém o něco níže než vedoucí stře-disek. Zřejmě je to částečně dáno větší osobnostní zralostí a větší životní zkušeností vedoucích středisek. Roveři si hledají svoji životní cestu a mnohdy teprve vytvá-řejí svůj hodnotový systém. Pro pochopení a docenění duchovních aspektů života, hodnot rodiny, vzájemné pomoci, porozumění a další obecné etické otázky je třeba vývojově dozrát. Také aktivně se podílet na rozvoji společnosti je bližší střednímu věku. Přesto je důležité mít tato témata v roverském programu a podpořit tak do-zrávání roverů. Překvapivý je nižší zájem o ochranu přírody (opět vhodné prakticky aplikovat v rámci programu). Roveři si cení výše vzdělání, společenského uznání, peněz (typické pro dospívání). V šetření byli zahrnuti i vedoucí oddílů (výsledky zde neuvedeny), kteří mají dle výsledků hodnotový systém mezi rovery a vedoucími středisek, výrazně blíže k vedoucím středisek.

Ve srovnání s obecnou populací ČR mají roveři vyšší hodnotový žebříček. Sou-boru obecné populace méně záleží na většině

”vyšších“ hodnot. Naopak více hodnotí

klidný život bez rizik a mít peníze. Závěry jsou oslabené faktem výrazně vyššího vě-kového průměru obecné populace.

Zcela Spíše Hlavní důvody členství v Junáku souhlasí souhlasí

Parta kamarádů 75 % 21 %

Pomáhat mladším členům 50 % 43 %

Možnost setkání se zajímavými lidmi 48 % 43 % Práce v Junáku přináší uspokojení 41 % 49 %

Forma seberealizace 32 % 52 %

Ryzí lidské vztahy 27 % 54 %

Mezi skauty se cítí být sám sebou 26 % 52 %

Možnost výchovně působit 25 % 50 %

Tabulka 2.3: Hlavní důvody členství v Junáku (Břicháček, P. Černý a Šantora2003, s. 29)

Určitě Spíše Důvody pro členství v RS kmeni ano ano

Parta kamarádů 78 % 19 %

Smysluplná náplň volného času 46 % 47 %

Dobrodružství 40 % 44 %

Sebevýchova 35 % 46 %

Rozšíření životních obzorů 32 % 50 % Naplňování roverského hesla

”Sloužím“ 19 % 40 % Odpočívám od vedení oddílu 13 % 22 %

Tabulka 2.4: Důvody pro členství v RS kmeni (Břicháček, P. Černý a Šantora2003, s. 37)

Srovnání hodnotové orientace roverů s jejich vrstevníky z obecné populace ČR (v šetření hodnoceno slovně, bez uvedení dat) opět ukazuje příklon k

”vyšším“ hod-notám. Rozdíly jsou ještě výraznější než u obecné populace. Roveři si mnohem vý-razněji cení duchovních hodnot, dále aktivní ochrany přírody, porozumění a pomoci mezi lidmi, sportu, podílení se na rozvoji společnosti, života dle vyšších mravních principů, pravdomluvnosti, víry v Boha a také dobré party. Dle výsledků se tedy skautský výchovný systém podílí na vytváření hodnotové orientace roverů.

Hodnotové orientace roverů dále přibližují tabulky 2.3, 2.4, a 2.5. Motivací pro členství v roverském kmeni jsou, dle tabulky 2.4, především společenství kamarádů (97 % souhlasí), smysluplná náplň volného času (93 % souhlasí), dále zábava, prostor pro sebezdokonalování a rozšiřování životních obzorů. Méně důležité je naplňování hesla

”Sloužím“ (59 %), to by mohlo být hodnoceno výše, toto zřejmě s věkem a rostoucí zralostí poroste. Nejdůležitější program pro rovery je, dle tabulky 2.5,

”Pobyt v přírodě“ (99 % souhlasí),

”Volné scházení s přáteli, prožívání vlastních vztahů“ (95 % souhlasí) a

”Zkoušení nových věcí“ (91 % souhlasí). Potřeba pobytu

Osobní důležitost typů Určitě Spíše

programu RS kmene ano ano

Pobyt v přírodě 86 % 13 %

Volné scházení s přáteli,

prožívání vlastních vztahů 67 % 29 %

Zkoušet nové věci 43 % 48 %

Společenské akce a kultura 36 % 52 % Inspirace k osobnímu rozvoji 37 % 49 % Náročné expedice a akce 38 % 40 % Charitativní činnost 19 % 48 %

Zahraniční kontakty 18 % 34 %

Tabulka 2.5: Osobní důležitost typů programu RS kmene (Břicháček, P. Černý a Šantora2003, s. 37)

v přírodě souvisí pravděpodobně s cíli skautské výchovy; vztahy mezi vrstevníky a zkoušení nových věcí jsou pochopitelné pro jejich věkovou kategorii. Nejméně dů-ležitá je charitativní činnost (67 %) a zahraniční kontakty (52 %, zde navíc 16 % určitě ne). Zejména charitativní činnost by mohla být hodnocena výše (naplňování hesla

”Sloužím“).

3 Skauting a výchova k hodnotám

3.1 Počátky skautingu

Spisovatel, malíř, ilustrátor a přírodovědec Ernest Thompson Seton – Černý vlk (1860–1946) založil v USA v roce 1902 hnutí Woodcraft Indians. Seton v počátku neplánoval založit nové výchovné hnutí, jen chtěl usměrnit řádící chlapeckou partu.

Na své usedlosti vybudoval ukázkové indiánské tábořiště s týpí, totemem, obřadním ohništěm a dokázal je nadchnout pro program indiánského kmene. Po založení hnutí vytvořil metodiku udělování orlích per za splněné zkoušky, napsal příručku The Birch Bark Roll of Woodcraft (Svitek březové kůry). Baden-Powell převzal mnohé prvky Woodcraft Indians do svého skautingu. Setonův a Baden-Powellův pohled na výchovou mládeže byl velmi podobný, v dílčích oblastech se rozcházeli (např. v pojetí a metodách výchovy). Celosvětově ve skautingu převládlo spíše Baden-Powellovo pojetí. (Šantora et al.2012, s. 14–15)

Sir Robert Baden-Powell (1857–1941), ještě jako britský armádní důstojník, na-psal v roce 1889 armádní příručku pro výcvik průzkumníků a zvědů Aids to Scouting.

V témže roce v búrské válce velel obraně obleženého města, v rámci domobrany mu pomáhala i jednotka dospívajících chlapců, které velel jejich vrstevník. Chlapci se mimořádně osvědčili, jejich úsilí a snaha nezklamat jeho důvěru na něj velmi zapů-sobila. Tato a další zkušenosti ze služby v armádě jej vedly k rozhodnutí věnovat se výchově mládeže. V roce 1907 uspořádal pokusný 10denní tábor na jihoanglic-kém ostrově Brownsea. Již zde uplatnil řadu prvků budoucího skautingu (družinový systém, tábornické dovednosti, skautské hodnoty). Skautské hnutí založil v roce 1908, na podporu hnutí napsal metodickou příručku Scouting for Boys (Skauting pro chlapce). Od roku 1910 se mu začal věnovat naplno a vytrval v činnosti po zbytek života. Následoval masový rozvoj – v roce založení skautingu již skauto-valo v Anglii 100 tisíc chlapců, během několika let se skauting rozšířil do států na několika kontinentech, vznikla organizace skautek, skauting začal být pro všechny věkové kategorie. Scouting for Boys vyšel během let v mnoha vydáních, aktualizova-ných dle vývoje skautské organizace. Rovering byl založen v roce 1918. V době úmrtí Baden-Powella v roce 1941 skautovalo na světě 3 milióny chlapců ve 47 zemích.

Seton byl přesvědčen o přednostech své indiánské výchovy, skauting považoval za militaristickou výchovu. Zpočátku byl aktivní v Boy Scouts of America (BSA – Americká asociace skautů), byl zvolen jejím náčelníkem. BSA se vydala cestou Baden-Powella skautingu, Seton kvůli neshodách na pojetí skautingu, v roce 1915 odchází a zakládá svoji organizaci The Woodcraft League of America (Americká Liga

lesní moudrosti), vycházející z hnutí Woodcraft Indians. Seton obviňoval Baden-Powella z plagiátorství (neuvedl jej jako autora textů, které Baden-Powell přejal od Setona do Scouting for Boys). Hrany byly částečně obroušeny, když v roce 1926 BSA ocenila zásluhy Setona nejvyšším vyznamenáním Stříbrný vlk, ale komplikované vztahy mezi oběma stranami zůstaly. (Šantora et al.2012, s. 15–16, 28)

V českých zemích Baden-Powellovo a Setonovo dílo oslovilo hned několik osob, které pak začaly se skautskou činností (někteří ještě před A. B. Svojsíkem), poz-ději i se zakládáním skautských spolků. Za zakladatele je považován pedagog An-tonín Benjamin Svojsík (1876–1938), který nejvýrazněji ovlivnil počátky českého skautingu. Svojsík se v roce 1911 vypravil do Anglie seznámit se blíže se skaut-ským hnutím. Vrátil se nadšený, začal překládat Baden-Powellovu knihu Scouting for boys a propagovat skauting mezi významnými osobnostmi tehdejší české společ-nosti. Místo překladu Scouting for boys nakonec napsal a vydal v roce 1912 Základy junáctví, kde přizpůsobil Baden-Powellův skauting a Setonův Woodcraft českým poměrům. Na obsáhlém díle se podílela řada významných pedagogů, spisovatelů a dalších osob. V létě téhož roku uspořádal první skautský stanový tábor u Vorlov-ské hájovny na Vysočině, nedaleko Humpolce (trval čtyři týdny). Skauting se pak zdárně šířil v českých zemích, v roce 1914 byl založen spolek Junák – český skaut.

(Šantora et al.2012, s. 19–20, 32–36)