• No results found

Rozvíjené hodnoty: služba, obětavost a nesobeckost

Služba je jeden z hlavních cílů roveringu. Měla by jí proto být věnována na kurzu náležitá pozornost. Ideální je vykonání nějaké praktické činnosti (nejlépe v přírodě) a nastínění možností služby jako impulz pro další roverskou činnost. Praktickou čin-ností může být např. ekologická brigáda (viz. článek Ekologie, environmentalistika, globální problémy, s. 49). Další možností služby po návratu z kurzu je např. ja-kákoliv forma dobrovolnictví např. v hospicu, domově důchodců či jiném zařízení.

Zajímavé může být dobrovolnictví v rámci skautských základen po celém světě, pro-tože zároveň umožňuje poznat cizí kulturu.

10.9 Atmosféra kurzu, mezilidské vztahy

Rozvíjené hodnoty: přátelství, spolupráce, empatie

Příjemná atmosféra kurzu a přátelské vztahy mezi účastníky jsou velmi důležité.

Obojí mohou instruktoři ovlivnit, ale celkové vyznění závisí na všech zúčastněných.

Dle Břicháčkova šetření je

”parta kamarádů“ nejdůležitější hodnotou pro rovery.

Mohou to tedy být hodnoty, jež byly důvodem účasti na kurzu a které si účastníci z kurzu uchovají nejdéle.

Skautské hodnoty Sociologická Roverský program

Mít své záliby a koníčky

Samostatné pozorování

Zpěv a hra na hudební nástroje

Mít své záliby a koníčky Tábornické dovednosti a činnosti z Woodcraftu

Aktivně se podílet na roz-voji společnosti

11 Diskuse

V tabulce 10.1 uvádíme přehled navrhovaných programů. Dáváme je do souvislostí se skautskými hodnotami čtyř oblastí skautské výchovy podle Baden-Powella (s.25) a s vybranými otázkami ze šetření Naše společnost, prováděného CVVM (viz. podod-díl Hodnoty předmětem sociologického výzkumu). Z přehledu je parné, že největší důraz klademe na charakterové vlastnosti, nejméně na zručnost a službu společ-nosti. Z přehledu realizovaných hodnot je zřejmé, je není možné realizovat všechny na jediném kurzu. Nezbytný výběr je důležitou součástí diskuse mezi instruktory při přípravě kurzu.

Důležitým tématem v diskusi o výchově k hodnotám na roverských kurzech je přínos a účinnost této výchovy. V prvé řadě je nutno zdůraznit, že výchova k hodno-tám zpravidla není jediným cílem roverských kurzů. Dokonce nemusí být klíčovým úkolem kurzu, bereme však v úvahu kurzy zabývající se seberozvojem, kde je hod-notová výchova jedním z klíčových cílů. Roverské kurzy jsou jednorázové akce a je obtížné stanovit, jak dalece programy na nich uvedené ovlivňují účastníky. Instruk-torské týmy se snaží stanovovat si alespoň částečně měřitelné cíle a vyhodnocovat je, ale to říká velmi málo o samotném vlivu kurzu na hodnotové orientace účastníků.

Kvalitativní data o přínosu výchovy k hodnotám na roverských kurzech bychom nejspíše dokázali získat rozhovory s účastníky těchto kurzů, to by však již přesaho-valo možnosti této práce. Šanci na trvalejší změnu hodnotových orientací účastníků může posílit návaznost dalších aktivit na kurz. Některé kurzy pořádají navazující závěrečné setkání ve formě víkendové akce na podzim, tedy cca 2–3 měsíce po kurzu.

Další (zřejmě ojedinělou) možností je uspořádání kurzu v následujícím roce, který si účastníci sami organizují, s případným patronátem instruktorů.

Významnou oblastí hodnot je vztah ke svobodě, společnosti a demokracii. Do-kládá to i odhodlání mnoha skautů v minulosti svobodu bránit, (v domácím i zahra-ničním odboji za druhé světové války (Šantora et al.2012, s. 121–127, 130) a v období vlády komunistického režimu) (Lešanovský2000) a vysoká cena, kterou za to často platili. V roverském programu jistě nechybějí besedy s pamětníky, které pomáhají šířit historické povědomí, jsou důležité a pomáhají v pochopení současnosti. Otáz-kou je, jak uchopit současné dění v politice a ve společnosti. Junák deklaruje svoji apolitičnost ve stanovách – Junák je

”nezávislý a nepolitický spolek“. (Junák 2014, s. 2) Na tento problém upozornil starosta Junáka J. Výprachtický výzvou na hledání hranice apolitičnosti Junáka. Ptá se, zda jsme schopni poznat ohrožení demokracie a upozorňuje, že fašisté v Německu i komunisté v Československu se dostali k moci v relativně demokratických volbách. (Výprachtický2013, s. 5)

Rovery bezesporu současné dění zajímá. Autor této práce byl svědkem mnoha

debat na skautských akcích o aktuálním politickém dění, ale není si vědom žád-ného programu na toto téma. Důkazem složitosti problému jsou i spory po obnově Junáka v roce 1989, při debatách o spolupráci s komunistickou stranou v počát-cích normalizace jako obrana před zrušením Junáka. (Šantora et al. 2012, s. 203) Z diskuse s instruktory roverských kurzů však vyplývá, že je snaha začleňovat ak-tuální témata do programu kurzů (vztah ke komunismu, programy na definování postojů v krizových situacích, život v totalitě a pokřivených vztazích, výše zmíněné téma o spolupráci s komunisty v zájmu výchovy dětí, atp.) Programy cílí na tříbení postojů a přemýšlení nad hodnotami, zpravidla skrze metody zážitkové pedagogiky.

Další významnou oblastí, která pomáhá utvářet hodnotový systém roverů, je vztah roverů k přírodě (pobyt v přírodě, ochrana přírody, atp.). Ze studií dostup-ných zdrojů o kurzech a konzultacích s instruktory se jeví, že programy související s přírodou a pobytem v přírodě se z kurzů vytrácejí ve prospěch seberozvojových programů, společenskovědních témat, aj. Menší zájem o přírodu naznačují i vý-sledky Břicháčkových sond (viz. s. 20). Tomáš Řehák – Špalek, vedoucí instruktor skautských lesních kurzů Gemini, je jedním ze zastánců většího návratu k přírodě v Junáku, na úkor tzv. celotáborových her. Celotáborové hry zavedl Jaroslav Fo-glar ve 30. letech 20. století, jsou považovány za český vynález a hojně používány na dětských táborech v Junáku i mimo skautské hnutí. Řehák prezentuje názor, že tábor, kde je příliš mnoho her s nápaditými legendami, odvádí od vnímání přírody a obecně od přítomného okamžiku. Celotáborové hry mají často téma inspirované počítačovými hrami, a tím ještě více vtahují současnou mládež do virtuální reality.

Jsou tedy ovlivněny fenoménem, který v době vzniku celotáborových her neexisto-val. Řehák dále upozorňuje na neznalost základních tábornických dovedností. Skauti je již neznají, protože většina času na táborech je věnována hře. (Tomáš Řehák – za-myšlení o hravosti ve skautingu 2014; srov. Zajíc a M. Černý2017, s. 6–11) Oslabení významu hodnot souvisejících s přírodou naznačuje i současná webová prezentace přínosu skautingu1, kde se mezi hodnotami příroda nevyskytuje.2 Zvolené hodnoty však mohou být ovlivněny představu tvůrců o hodnotách poptávaných českou spo-lečností.

Souhlasíme s Řehákem, protože podobný problém vnímáme i u roverských kurzů.

Po roce 1990 jsou u pobytových kurzů v přírodě, roverské kurzy nevyjímaje, velmi populární metody tzv. zážitkové pedagogiky. Zdá se, jako by táboření, prostý pobyt v přírodě, vnímání a poznávání přírody nebyly

”zážitkem“ samy o sobě a nepo-skytovaly dostatečné impulzy pro osobnostní rozvoj, ovšem cílem této práce není posuzovat přínosy a zápory tzv. zážitkové pedagogiky na roverských lesních kur-zech. Domníváme se, že nadměrné používání těchto metod je kontraproduktivní.

Příliš umělých podnětů v podobě legend, larp her3 a nabitého programu odvádí od využití možností, který nám přináší příroda a život sám o sobě. Časté reflexe zaměřují pozornost jedince na sebe samého, místo vnímání podnětů okolí. Některé z programů zaměřených na výchovu k postojům však jsou těžko realizovatelné bez metod zážitkové pedagogiky. Jsme proto zastánci střídmého používání prvků

zážit-1https://www.skaut.cz/skauting/proc-skauting/

2Zmíněny jsou hodnoty: parta na celý život, radost a zážitky, sebedůvěra, samostatnost, férovost.

3Live Action Role Play

kové pedagogiky a hledání rovnováhy obou přístupů.

Z dosavadního šetření nám vyplývá otázka, jak zjistíme dopad výchovy k hod-notám na účastníky a jejich hodnotové postoje a dva velké tématické okruhy: vztah ke svobodě, společnosti, demokracii a vztah k přírodě.

12 Závěr

Bakalářská práce se zabývá hodnotovou výchovou ve skautingu. Zaměřuje se na hodnotovou výchovou realizovanou na roverském kurzu pro rovery a rangers (starší skauty a skautky) ve věku 20–27 let.

V druhé kapitole uvádíme rešerši pojmu hodnota z hledisek různých vědních oborů a období. Významný je pro nás Platónův svět idejí a vize obecného dobra, ideály křesťansko–židovské tradice a Lotzeho dualismus –

”toho, co je“ a

”toho, co má být“. Ve spleti různých významů pojmu je pro nás podstatné pedagogické hledisko a s ním spjatý pojem hodnotová výchova. která je v USA a západoevrop-ských zemích od konce 20. století považována, vlivem krize hodnot ve společnosti, za důležitou. Analyzujeme možné výklady termínu a docházíme k závěru významu definice termínu jako výchovy k zaujímání hodnotových postojů. Rešerší sociologic-kých šetření hodnotových orientací české společnosti, mladistvých a roverů a rangers docházíme k závěru (shodně s šetřením Břicháčka), že roveři a rangers se přiklání k”vyšším“ hodnotám. Skautský výchovný systém se podílí na vytváření hodnotové orientace roverů.

Skautské výchovné cíle, ideály a hodnoty uvádíme ve třetí kapitole. Rešerše po-jetí dvou pramenů mezinárodní organizace – zakladatelů Roberta Baden-Powella a Ernesta Thompson Setona ukazují téměř shodné hodnoty a výchovné cíle. An-tonín Benjamin Svojsík do českého Junáka přejímal od obou zakladatelů. Největší rozdíl je ve skautském slibu, kde není vyjádřena služba Bohu. Dnešní organizace Junák – český skaut se hlásí k odkazu hodnot zakladatelů skautingu. Služba Bohu je nahrazena službou nejvyšší Pravdě a Lásce, odrážející postoj české společnosti k víře v Boha a k církvím. Skautské metody jsou přiměřené pro věkové kategorie a přizpůsobují se době, ale hodnoty a výchovné cíle zůstávají stejné.

Historii vzniku roveringu, jeho cíle a jeho současnou formu v Junáku popisujeme ve čtvrté kapitole. Cílem praktické části práce je naznačení hodnotových orientací roverů a rangers a v diskusi naznačení dalších problémů k řešení.

Cílem praktické části, uvedené v páté kapitole, je navržení programu realizují-cího výchovu k hodnotám na roverském kurzu. Popsáno je vývojové období účastníků navrhovaného programu (mladá dospělost) a vývoj roverských kurzů v Junáku. Pro-gram je definován pomocí tematických okruhů, rozvíjejících různé hodnoty. V diskusi jsou naznačeny problémy k řešení.

Dokladem kvality hodnotové výchovy skautingu je podpora skautingu v jeho počátcích v zahraničí (podpora Baden-Powella anglickým králem Eduardem VII.) i v českých zemích (podpora prezidentem T. G. Masarykem a dalšími osobnostmi prvorepublikového Československa). (Šantora et al.2012, s. 29, 75) Členy skautského

hnutí byla řada známých osobností (ve světě bývalý prezident Jihoafrické republiky a držitel Nobelovy ceny míru Nelson Mandela, americký spisovatel Robert Fulghum nebo americký astronaut James Lovell, u nás bývalý prezident ČR Václav Havel, vědkyně a bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová nebo filmový režisér Václav Vorlíček). (Známé osobnosti)

Skauti se neváhali zapojit do služby společnosti. Dokladem je, u českých skautů, zorganizování

”skautské pošty“ při vzniku Československa, charitativní pomoc v rámci Červeného kříže v Podkarpatské Rusi v roce 1920, v současnosti spolupráce s orga-nizací Člověk v tísni na projektu Postavme školu v Africe, projekt Kapka naděje – charitativní sbírka peněz pro Nadaci pro transplantace kostní dřeně nebo zapojení se do charitativní pomoci v rámci uprchlické krize. (Šantora et al.2012, s. 64–65, 86, 237) Samostatnou kapitolou je zapojení skautů do obrany svobody a demokracie, které mnozí zaplatili životem. (Šantora et al. 2012, s. 121–127, 164–127)

V práci jsou přiložena stanoviska skautských odborníků k hodnotové výchově.

Shodují se s námi v pohledu na jednotu hodnot –

”roveři jsou stále v první řadě skauti“(Pečený 2018) a proto pro ně platí stejné hodnoty jako pro ostatní věkové kategorie. Dále zdůrazňují při programu a úsilí o naplňování hodnot reflektovat spe-cifika jejich věkové kategorie, tedy potřebu sebepoznání a hledání smyslu. Ze skaut-ských výchovných hodnot vyzdvihují zejména Pravdu – Lásku – Naději a tři základní skautské principy (povinnost k sobě, povinnost k druhým a povinnost k Bohu).

Bibliografie

[1] an Amos Komenský. Vševýchova: Pampaedia. Bratislava: Vydavateľstvo Ob-zor, 1992. isbn: 80-215-0216-9.

[2] Robert Baden-Powell. Na pomoc skautským vůdcům. Praha: Junák – TDC, 2007. Dostupné z: https://casopisy.skaut.cz/knihovna/465.

[3] Robert Baden-Powell. Scouting for Boys: The Original 1908 Edition. New York: Dover Publications, 2007. isbn: 978-0-486-45719-2.

[4] Robert Baden-Powell. Skauting pro chlapce. Přel. Jiří Navrátil. Praha: Junák – TDC, 2009. isbn: 978-80-86825-21-3.

[5] Zygmunt Bauman. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. Praha: Academia, 2008. isbn: 978-80-200-1656-0.

[6] Wolfgang Brezinka. Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon, 1996. isbn: 80-7113-169-5.

[7] Václav Břicháček, Pavel Černý a Roman Šantora. Sondy do světa skautů: soci-ologické výzkumy Junáka 2000-2003. Praha: Junák, 2003. Dostupné z: http:

//vyzkum-mladez.nidv.cz/zprava/1223329358.pdf.

[8] Panajotis Cakirpaloglu. Psychologie hodnot. Olomouc: Votobia, 2009. isbn:

978-80-244-2295-4. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=%5C_

CkeAAAACAAJ.

[9] F. Čálek et al. Zlatý fond her. Ed. Miloš Zapletal. Praha: Mladá fronta, 1990.

isbn: 80-204-0120-2.

[10] Soňa Dorotíková. Filosofie hodnot: problémy lidské existence, poznání a hod-nocení. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1998. isbn: 80-86039-79-X.

[11] Tomáš Frank. Horolezecká abeceda. Praha: Epocha, 2007. isbn: 978-80-87027-35-6.

[12] Viktor Emil Frankl. Člověk hledá smysl: Úvod do logoterapie. Praha: Psycho-analytické nakladatelství, 1994. isbn: 80-901601-4-X.

[13] Viktor Emil Frankl. Lékařská péče o duši: základy logoterapie a existenciální analýzy. Brno: Cesta, 1995. isbn: 80-85319-39-X.

[14] Viktor Emil Frankl. Vůle ke smyslu: vybrané přednášky o logoterapii. Praha:

Cesta, 2006. isbn: 80-7295-084-3.

[15] Otakar Antoň Funda. „Sekularizované hodnoty křesťanské tradice v evropské kultuře“. Hodnoty a vzdělání (1997), s. 36–47.

[16] Walter Hansen. Vlk, jenž nikdy nespí. Sv. 1. vyd. Praha: Scoutarch, 1994.

isbn: 80-901049-1-6.

[17] Milan Hanuš et al. Instruktorský slabikář. metodická příručka pro všechny, kdo organizují kurzy zážitkové pedagogiky. Ed. Milan Hanuš a Radek Hanuš.

Praha: Nadační fond Gymnasion, 2016. isbn: 978-80-270-0476-8.

[18] Pavel Hartl a Helena Hartlová. Velký psychologický slovník. Sv. 2. vyd. Praha:

Portál, 2010. isbn: 978-80-7367-686-5.

[19] Ivo Jirásek, ed. ZET – Miloš Zapletal. Praha, 2010. isbn: 978-80-244-2662-4.

[20] Junák. Junák – český skaut, z. s., stanovy spolku, schválené XIV. Valným sněmem Junáka v Litomyšli dne 29. 3. 2014. 2014. Dostupné z: https://

www.skaut.cz/sites/default/files/stanovy_junaka_0.pdf.

[21] Junák. Roverský začátek. Praha: Junák – český skaut, Tiskové a distribuční centrum, z. s., 2013. isbn: 978-80-86825-79-3.

[22] Jana Karasová. „Tábořit jako stádo slonů“. Roverský Kmen 20.99 (duben 2017), s. 29–31. Dostupné z:https://casopisy.skaut.cz/kmen/838#p29.

[23] Stanislava Kučerová. Člověk – hodnoty – výchova: Kapitoly z filosofie výchovy.

Prešov: ManaCon, 1996. isbn: 80-85668-34-3.

[24] Lesní kurz/škola. Dostupné z:https://krizovatka.skaut.cz/organizace/

vzdelavani/vzdelavaci-system/1001-lesni-kurz-skola.

[25] Karel Lešanovský. Se štítem a na štítě: nezradili skautský slib. Edice Svědec-tví. Praha: Úřad Dokumentace a Vyšetřování Zločinů Komunismu PČR, 2000.

isbn: 80-238-5630-8.

[26] Jan Neuman et al. Turistika a sporty v přírodě: přehled základních znalostí a dovedností pro výchovu v přírodě. Praha: Portál, 2000. isbn: 80-7178-391-9.

[27] Jan Pečený. Skautské hodnoty na roverském kurzu. Emailová komunikace.

Červ. 2018.

[28] Radek Pelánek. Příručka instruktora zážitkových akcí. Sv. 1. vyd. Praha: Por-tál, 2008. isbn: 978-80-262-0454-1.

[29] Klára Procházková, Vojtěch Kousal a Zuzana Orlová. „Analýza: Kdo jsou dnešní roveři“. Roverský Kmen 21.103 (únor 2018), s. 7–10. Dostupné z:https:

//casopisy.skaut.cz/kmen/877#p7.

[30] Libor Prudký. Hodnoty a normy v české společnosti – stav a vývoj v posled-ních letech. Praha: Kabinet pro výchovu k demokratickému občanství, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2004. isbn: 9788072043583.

[31] Libor Prudký. Inventura hodnot: Výsledky sociologických výzkumů hodnot ve společnosti České republiky. Praha: Academia, 2009. isbn: 978-80-200-1751-2.

[32] Libor Prudký. Rozvoj osobnosti vysokoškoláků jako součást kvality výuky: té-mata a otázky k pojetí vysokoškolského studia jako učení se svobodě. Brno:

Centrum pro studium demokracie a kultury, 2014. isbn: 978-80-7325-352-3.

[33] Jan Průcha, ed. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. isbn: 978-80-7367-546-2.

[34] Hanuš Radek a Chytilová Lenka. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, 2009. isbn: 978-80-247-2816-2.

[35] Ernest Thompson Seton. Kniha lesní moudrosti. Přel. Miloš Zapletal. Praha:

Olympia, 1991. isbn: 80-7033-084-8.

[36] Jan Skácel. Basně II. Brno: Blok, 2008. isbn: 978-80-86868-34-9.

[37] Jan Skácel. Jedenáctý bílý kůň. Brno: Blok, 2000. isbn: 80-7268-047-1.

[38] Roman Šantora et al. Skautské století: dobrodružný příběh 100 let českého skautingu. Praha: Junák – TDC, Mladá Fronta DNES, 2012. isbn: 978-80-86825-72-4.

[39] Kateřina Šrubařová. Skautské hodnoty na roverském kurzu. Emailová komuni-kace. Červ. 2018.

[40] Barbora Tichavová. Skautské hodnoty na roverském kurzu. Emailová komuni-kace. Červ. 2018.

[41] Tomáš Řehák – zamyšlení o hravosti ve skautingu. Záznam přednášky na skautském inspiračníhom večerem Perplex. duben 2014. Dostupné z: https:

//www.youtube.com/watch?v=PeGpa7Oe6zQ.

[42] Milan Tuček. Jaké hodnoty jsou pro nás důležité – červen 2014? 2014. Do-stupné z:https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/

c2/a1782/f9/ov140717.pdf.

[43] Marie Vágnerová. Vývojová psychologie II., dospělost a stáří. Pedagogika (Grada).

Praha: Karolinum, 2007. isbn: 978-80-246-1318-5.

[44] Josef Výprachtický. „Povinnosti je hledat“. Skautský svět 1.51 (únor 2013), s. 5.

Dostupné z:https://casopisy.skaut.cz/svet/754#p6.

[45] Bronnie Ware. Čeho před smrtí nejvíc litujeme: jak nám život změní naši drazí, když umírají. Praha: Portál, 2012. isbn: 978-80-262-0168-7.

[46] Jiří Zajíc. Skautské hodnoty na roverském kurzu. Emailová komunikace. Červ.

2018.

[47] Jiří Zajíc a Martin Černý. „Tomáš Řehák – Špalek: Součástí skautské výchovy se honem rychle musí stát občanská angažovanost“. Roverský Kmen 21.101 (duben 2017), s. 6–11. Dostupné z:https://casopisy.skaut.cz/kmen/857#

p6.

[48] Známé osobnosti. Dostupné z: https://www.skaut.cz/skauting/zname-osobnosti/.

Related documents