Robert Baden-Powell

Baden-Powell definoval cíle skautského programu: zlepšit úroveň budoucí občanské společnosti, zejména po stránce charakterové a zdravotní. Vytvořit z mladých lidí mravně i tělesně zdatné lidi, kteří by své schopnosti používali ke službě bližním.

Tedy podporovat všestranný rozvoj, vést ke zdravému životnímu stylu a aktivnímu občanství. Základní principy a cíle skautingu jsou jednoduché, tento fakt přispěl k obrovskému rozšíření skautingu. (Baden-Powell2007a, s. 18, 58)

Baden-Powell, ač povoláním voják, budoval hnutí, které podporovalo mír,

”velké bratrství mladých lidí bez rozdílu původu, rasy a vyznání.“ Již v mládí, jako voják britského koloniálního vojska v Indii, poznal, že kulturní rozdíly národů, které u do-spělých přispívají ke konfliktům a válkám, nejsou pro děti důležité. Domníval se, že poznávání kulturních rozdílů v dětství a mládí může eliminovat vznik válek. Později proto začal pořádat Jamboree – mezinárodní setkání skautů. (Hansen 1994, s. 45, 130, 134)

Z hlediska metodiky Baden-Powell použil v průvodní knize pro skauty Scouting for boys činnosti, které popsal v knize Aids to Scouting, určené pro vojáky (přežití v přírodě, průzkum). Pro skauting však nebyly cílem, ale prostředkem. Uvědomoval si, že mladým lidem je třeba předávat hodnoty nepřímo, prostřednictvím činnosti, která je láká a respektuje jejich přirozené potřeby. Kromě metodických činností Scouting for boys uvádí 1. verze skautského zákona, slibu, hesla, příkazu, pozdravu, atp.

Baden-Powell měl za cíl zlepšit úroveň budoucí občanské společnosti, zejména po stránce charakterové a zdravotní. (Baden-Powell2007a, s. 18) Definoval čtyři oblasti skautské výchovy: charakter, zdraví, zručnost, služba druhým.

1. Charakterové vlastnosti

Mravní kvality jsou důležitou součástí skautské výchovy. Baden-Powell dával za příklad rytířské ideály krále Artuše a jeho rytíře u kulatého stolu: smysl pro čest, spravedlnost, poctivou hru a ochranu slabých. Mezi dalšími důležitými charakterovými vlastnostmi vyzdvihoval sebedůvěru, ukázněnost, radost ze života a zbožnost – poznávání Boha stvořitele skrze jeho díla, vnímání krásy přírody a ochrana přírody. Tyto vlastnosti pomáhá rozvíjet skautský program, družinový systém a oddílová rada.

2. Zdraví a zdatnost

Zdraví a zdatnost jsou zlepšovány pobytem v přírodě, hrami, cvičením a správ-ným stravováním. Baden-Powell, bývalý voják, považoval tělesnou zdatnost za důležitou. Byl si však vědom toho, že klíčová je správná motivace. Sa-mozřejmostí je nekuřáctví, Baden-Powell upozorňuje na nebezpečí zákazem dosáhnout pravého opaku.

3. Zručnost

Zručnost je rozvíjena praktickými činnostmi, rukodělnými pracemi a řemesl-nými dovednostmi. Nejvíce příležitostí je v průběhu tábora. Samotná stavba tábora a zajištění jeho chodu (vaření, nakupování, hlídání tábora aj.) posky-tují dostatek příležitostí k rozvíjení dovednosti. Z tohoto důvodu by měly být oddíly na táboře soběstačné.

Baden-Powell založil odborné odznaky (tzv. odborky, např. cyklista), které jsou dodnes používány.¹ Jsou získávány za určité znalosti a dovednosti, účelem jejich skládání je povzbuzení k seberozvoji, sebevzdělávání a tvůrčí činnosti.

4. Služba společnosti

Služba společnosti je pěstována skautským příkazem (zásadou) vykonat každý den alespoň jeden dobrý skutek. Tímto jednoduchým návykem je možné vy-chovat uvědomělé občany, schopné věnovat vlasti nebo obecně lidské společ-nosti mnoho. Služba Bohu je naplňována především prostřednictvím službě společnosti (aktivitou).

1Aktuální seznam odborek organizace Junák – český skaut, z. s.:https://odborky.skaut.cz

(Baden-Powell 2007a, s. 18, 25–58)

Skautské hodnoty a ideály vyjádřil Baden-Powell pro členy skautským zákonem, slibem, heslem a denním příkazem.

Skautský zákon

Původní znění skautského zákona z roku 1908 (Baden-Powell2007b, s. 49–51) a český (upravený) překlad: (Baden-Powell2009, s. 29)

1. A Scout’s honour is to be trusted. (Na skautskou čest je možné se spoleh-nout.)

2. A Scout is loyal to the King, and to his officers, and to his country, and to his employers. (Skaut je loajální vůči královně, své zemi, svým vůdcům, svým rodičům, svým zaměstnavatelům a ostatním představeným.)

3. A Scout’s duty is to be useful and to help others. (Povinností skauta je být užitečný a pomáhat ostatním.)

4. A Scout is a friend to all and a brother to every other scout, no matter to what social class the other belongs. (Skaut je přítelem všech a bratrem každého skauta, bez ohledu na jeho národnost, třídní původ anebo víru.) 5. A Scout is courteous. (Skaut je zdvořilý.)

6. A Scout is a friend to animals. (Skaut je přítelem zvířat.) 7. A Scout obeys orders. (Skaut je poslušný.)

8. A Scout smiles and whistles under all circumstances. (Skaut se usmívá a při všech obtížích si píská.)

9. A Scout is thrifty. (Skaut je šetrný.)

10. A Scout is clean in thought, word and deed. (Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i činech.)²

Skautský zákon záměrně připomíná Desatero, deseti body i apelem na morální chování. Rozdílem je forma – je pozitivní – na rozdíl od Desatera popisuje jen to, co by skaut dělat měl. Reflektuje to snahu, místo zákazů přimět chlapce k pozitivní činnosti.

Skautský slib

Původní znění skautského slibu z roku 1908 (Baden-Powell2007b, s. 40) a jeho český překlad: (Baden-Powell2009, s. 25)

On my honour I promise that I will do my best: (Slibuji na svou čest, že:) 1. I will do my duty to God and the King. (Budu plnit povinnosti vůči Bohu

a králi.)

210. bod skautského zákona Baden-Powell doplnil až v roce 1911.

2. I will do my best to help others, whatever it costs me. (Budu ze všech sil pomáhat ostatním, ať mě to stojí cokoliv.)

3. I know the scout law, and will obey it (Znám skautský zákon a budu se jím řídit.)

Skautský slib je skládán na důkaz, že skaut přijal skautské hodnoty a hodlá se jimi celý život řídit. Ve slibu je apel na aktivní službu Bohu (formulace oddanost by znamenala pasivitu). Baden-Powell tvořil mezinárodní organizaci, kterou rozhodně nechtěl vázat na žádné konkrétní náboženství. (Baden-Powell2007a, s. 18, 33–34) Skautské heslo

Skautské heslo zní (Baden-Powell2007b, s. 37) a jeho český překlad:

Be Prepared (Buď připraven).

Heslem je míněna duševní i tělesná připravenost jednat v souladu se skautským zákonem a slibem. (Baden-Powell2009, s. 29)

Skautský oddíl

Skautský oddíl má maximálně 32 členů. Vyšší počet není doporučen, protože by již neumožňoval individuální výchovu. Členové jsou rozděleni do družin o 6–8 členech.

Rádcové, kteří vedou družiny, by měli být ti nejschopnější z členů. Družinový systém, jedna z klíčových částí skautské výchovné metody, je způsob, jak pomocí podílení se na vedení učí rádce družiny odpovědnosti a iniciativě. Pro všechny členy je mož-ností, jak rozvíjet charakterové vlastnosti. Nadřazení zájmů celku osobním zájmům, nutnost překonání se, sebeovládání, jsou jen některé vlastnosti, které družinový sys-tém přirozeně podporuje, v rámci atmosféry přátelské spolupráce. Oddílová rada je složena z vůdce oddílu, jeho zástupců a rádců. Řeší programové, administra-tivní a kázeňské problémy. Také ta podporuje iniciativu, sebedůvěru a charakterové vlastnosti. Snahou je vybudování atmosféry svobody spolu se zodpovědností a úctou k autoritám. U vedoucích Baden-Powell apeloval na nutný osobní příklad. Předpo-kládal nezištnost (práce s dětmi musí sama o sobě naplňovat), schopnost přiblížit se vedeným dětem, určitou znalost vývojové psychologie a pedagogické předpoklady.

(Baden-Powell2007a, s. 7–9, 22, 28)