Na základě otázek, které jsou uvedeny v rozhovoru, byly vytvořeny tematické okruhy 1. až 8., v rámci nichž jsou interpretovány odpovědi.
1. Celkové provedení pomůcky
Respondenti se shodli na tom, že desky, do kterých je materiál vložen, jsou vhodné.
Jejich výhodou je zejména možnost přidávání dalších úkolů a listů, omyvatelnost a snadné přenášení. Další pozitivum vidí respondenti v přehlednosti knihy, kterou zajišťují nadpisy.
Naopak negativní se zdají lesklé folie, do kterých je materiál vložen. Nevýhodou folií je jejich
47
lesk a krabacení. Zároveň však dotazovaní uvádí, že vzhledem k dostupným možnostem se volba folií jeví jako pochopitelné řešení. Jeden z respondentů uvádí, že pomůcka jako celek má dobrý záměr a nápad.
2. Formální stránka jednotlivých textů
Úprava textů se respondentům zdá v pořádku. Kladně je hodnocena přehlednost textu, dvojité řádkování, jeho členitost. Písmo působí příjemně a vhodná je i orientace stránky na šířku. Zimní úkol, který spočívá v kladení otázek, respondenti hodnotí také jako vhodně upravený – zejména střídání krátkých a dlouhých otázek. Dotazovaní také uvedli, že úprava textů zcela odpovídá zásadám zrakové hygieny a rovněž zásadám pro úpravu textů pro děti se slabozrakostí. Jako vhodnou možnost doplnění pomůcky po textové stránce respondenti uvedli text psaný velkými tiskacími písmeny. považovat dlouhá a náročná souvětí, která vyžadují vysokou míru koncentrace a určitý stupeň čtenářské dovednosti. Pro některé děti by to mohlo znamenat nepochopení příběhu. Někteří respondenti uvádí, že se v textu objevují matoucí prvky/slova a jisté nepřesnosti.
4. Výstižnost obrázků
Dle respondentů se obrázky zdají výstižné, kontrastní, jednoznačné a jednoduché. Je však nutné, aby dítě při prohlížení obrázku vedl dospělý, který mu jednotlivé prvky dokáže okomentovat a dítě se tak na obrázku dokáže lépe zorientovat. Obrázky vystihují realitu, kterou jedinec vnímá okolo sebe. Úskalí vidí respondenti v letním obrázku, na kterém je vyobrazen bazén. Ten dle jejich slov není vhodně řešený z pohledu perspektivy. Kladně hodnocena je postava krtka, který se na každém obrázku nachází ve stejném prostředí, jen se mění detaily kolem něj.
5. Technické provedení obrázků
Z pohledu technického provedení se obrázky zdají v pořádku. Respondenti kladně hodnotí využitou techniku, která spočívá v lepení barevného papíru. Zvolená technika zajišťuje čistotu obrázku a kontrastnost prvků.
48 6. Náročnost úkolů
Úkoly se z pohledu respondentů zdají být odpovídající pro zvolenou věkovou kategorii. Některé z nich se dle slov odpovídajících zdají být až příliš jednoduché a jiné by naopak bylo možné využít i k více činnostem. Vhodné by bylo k některým úkolům vytvořit další možnosti využití (např. úkol pro vymýšlení věty s obsahem tajenky). Jiný respondent uvádí, že se mu snadnost úkolů zdá pro dítě motivační. Jisté však je, že bude vždy záležet na dítěti, které před sebou pomůcku bude mít. V práci s pomůckou se totiž vždy uplatní jeho individualita. Další respondent také uvádí, že se mu pro jeho práci zdá pomůcka sympatická v tom, že si z ní může vybrat takové úkoly a texty, které pro dané dítě potřebuje – tzn., že pomůcka nabízí více možností využití. Jeden z respondentů uvádí, že úkol, ve kterém má dítě vyluštit křížovku, přesně odpovídá učivu druhé třídy běžné ZŠ.
7. Technické provedení úkolů
Respondenti se shodli na tom, že provedení úkolů po technické stránce se zdá vhodné.
Úkoly jsou dostatečně kontrastní a velké, takže odpovídají požadavkům cílové skupiny.
8. Řazení úkolů – od jednouchého po složitější
Respondenti se shodují na tom, že v postupné práci s celou knihou je řazení vhodné.
Vzhledem k tomu, že pedagog vždy nebude pracovat s celým obsahem, ale může si z něj vybrat jen určité části, které se v danou chvíli budou hodit pro práci určitého dítěte, nemusí být postupné řazení příliš vhodné. Respondenti uvedli, že by více ocenili, kdyby jednotlivé úkoly měly více úrovní náročnosti – jednodušší a složitější varianta pro každý úkol. Jeden z respondentů uvádí, že se mu všechny úkoly zdají obtížné zhruba stejně a dodává, že je není možné příliš srovnávat, protože každý úkol ověřuje jinou dovednost.
49
8 Vyhodnocení cíle práce a výzkumné otázky
Cíl práce:
Vytvořit pomůcku/hru pro rozvoj vnímání jedinců se zrakovým postižením.
Vyhodnocení cíle práce:
Cíl práce se podařilo naplnit. Byla vyrobena pomůcka, která napomáhá k rozvoji vnímání jedinců se zrakovým postižením. Konkrétně byla vytvořena kniha pro děti se slabozrakostí. Pomůcka je přizpůsobena požadavkům jedinců se slabozrakostí z pohledu vizuálního zpracování a z hlediska obsahového odpovídá věku zvolené cílové skupiny osob.
Pomůcka obsahuje čtyři příběhy zaměřené na roční období, kterými děti provází postava krtka. Role krtka je vymezena hned v úvodu knihy, kde je nastíněno, o čem se děti v knize dočtou. Jednotlivé příběhy doplňují obrázky, které byly vytvořeny dle zásad zrakové hygieny – jsou kontrastní, barevné a prvky mají přesné linie. Po přečtení příběhu čeká na dítě ještě úkol, který souvisí s daným ročním obdobím nebo s konkrétním příběhem. V úkolech si dítě procvičuje paměť, pozornost, koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku a další schopnosti.
Celou knihou děti provází maňásek, který má podobu krtka. Maňásci byli vyrobeni dva – menší a větší tak, aby si dítě mohlo vybrat, který mu na ruce vyhovuje více. Hračka byla vyrobena s ohledem na potřeby jedinců se slabozrakostí. Zvolený materiál maňásků je příjemný, postavy jsou kontrastní a neobsahují rušivé detaily.
Dílčí cíl:
Vyzkoušet pomůcku v praxi.
Vyhodnocení dílčího cíle:
Dílčí cíl práce se podařilo naplnit z části. Původně měla být pomůcka otestována konkrétním dítětem ve SPC pro zrakově postižené v Liberci. Tento způsob testování pomůcky však nebylo možné uskutečnit z důvodu vzniklé situace spojené s nouzovým stavem ČR, jehož konkrétní charakteristika je uvedena výše. Pro testování pomůcky byla zvolena náhradní metoda rozhovoru, kterého se účastnili speciální pedagogové, jež pracují zejména v oboru tyflopedie. Rozhovory odhalily výhody a nevýhody pomůcky a kvalitu jejího zpracování. Pomůcka byla zhodnocena jako vhodná, přestože má nějaké nedostatky. Mezi hlavní nevýhody pomůcky patří volba lesklých folií, ve kterých jsou materiály uloženy.
Částečně nevhodné se zdají být i jednotlivé úkoly, které jsou řazeny od jednoduššího po složitější, což nelze vždy využít. Z testování vyplynulo, že by bylo vhodnější, kdyby úkoly
50
měly spíše více úrovní obtížnosti. Pomůcka má však i řadu pozitiv. Mezi ty hlavní patří vhodná vizuální úprava veškerých materiálů, které tak odpovídají zásadám zrakové hygieny a potřebám jedinců se slabozrakostí. V pořádku se zdají být i obsahy jednotlivých textů a celková formální úprava pomůcky.
Výzkumné otázky:
Jak odpovídá vytvořená pomůcka cílové skupině osob?
Vyhodnocení výzkumné otázky:
Na výzkumnou otázku lze odpovědět z několika úhlů pohledu. Nejprve může být objasněno, zda pomůcka odpovídá cílové skupině osob po obsahové stránce. Z tohoto pohledu je pomůcka vytvořena dobře, po obsahové stránce je v pořádku a věkové skupině osob, která byla zvolena jako cílová, odpovídá. Některým dětem by však mohly činit potíže delší souvětí, které jsou v textech uvedeny. Zde bychom však nehovořili o obsahové stránce, ale o zralosti dítěte, které má svou čtenářskou dovednost prozatím na nižší úrovni. I s tím je však nutné počítat, protože jedinci s tímto typem postižení mohou mít právě čtenářskou dovednost oslabenou a je třeba ji trénovat.
Z pohledu náročnosti vytvořených úkolů se ukázalo, že pomůcka odpovídá dané cílové skupině, přestože se některé úlohy zdají být snazší. Obecně by bylo vhodné, kdyby všechny úkoly obsahovaly jistou nadstavbu v podobě náročnějších a jednodušších verzí daných úloh, jak bylo rozebráno výše.
Obrázky jsou vytvořeny dobře. Obsahově odpovídají přečtenému textu a dítě by tak mělo lehce pochopit spojitost s příběhem. Obrázky odpovídají potřebám dětí se slabozrakostí, kromě dodržení kontrastnosti a podobných nezbytných složek, jsou obrázky provedeny tak, aby odpovídaly realitě. Potíže při vnímání však může činit letní obrázek. Z testování je zřejmé, že není vhodně řešený z pohledu perspektivy. Celkové provedení pomůcky se však i s jistými nedostatky zdá vhodné pro zvolenou cílovou skupinu osob.
51
9 Doporučení pro praxi
Klíčovým momentem při tvorbě pomůcky bylo navázání spolupráce se SPC pro zrakově postižené v Liberci. Organizace napomohla vybrat cílovou skupinu, pro kterou bude pomůcka největším přínosem. Odborníci ze SPC poskytli informace a návrhy na provedení pomůcky a nabídli možnost vzájemné spolupráce při její tvorbě. Takový přístup je pro potřeby tohoto typu projektu velice přínosný.
Z testování pomůcky vyplynulo, že je vždy dobré přemýšlet nad použitím materiálů.
V případě této konkrétní pomůcky byla většina materiálů zvolena vhodně, problémová se zdá pouze lesklá folie, která není příliš vyhovující z hlediska zrakové hygieny. Při vytváření pomůcky pro jedince se slabozrakostí je nezbytné dbát na vhodnou úpravu textů. Obecné doporučení pro úpravy textů lze shrnout do několika následujících bodů: zvětšení a zesílení černotisku, dvojité řádkování, bezpatkové písmo, popřípadě orientace stránky na šířku. Text by mimo jiné neměl být příliš dlouhý, aby nedocházelo ke zrakové únavě.
Při výrobě obrázků, které dokreslují příběhy, se ukázalo, že je třeba do tvorby vnést spíš více reálných podnětů než fantazie. Prvky v obrázcích vyžadují jasnou strukturu, volbu reálných barev, dodržení kontrastnosti a zvětšení jednotlivých předmětů. Zejména je pak při tvorbě obrázků důležité pracovat dle motta „v jednoduchosti je krása“, protože přebytečné detaily nepřímo související s textem působí rušivě. Může se stát, že dítě začne upírat pozornost na detaily a nejenže obrázek díky nim nemusí zcela pochopit, ale především dochází k brzké zrakové únavě, kterou se odborník při práci s dítětem snaží oddálit. V případě této konkrétní pomůcky, se při tvorbě obrázků vyplatilo využít techniku lepení barevného papíru, jehož barvy jsou syté, kontrastní a díky stříhání jsou zachovány jasné struktury prvků na obrázku.
Výroba úkolů vyžadovala stejné požadavky na jejich zpracování dle potřeb osob se slabozrakostí jako zmíněné obrázky. Při tvorbě úloh je nezbytné využít kreativity. Ta se uplatňuje při samotném výtvarném provedení, ale zejména je třeba jí využít při promýšlení činnosti. Při výrobě pomůcky je dobré se inspirovat již hotovým materiálem, ale vždy je nutné nakonec přijít s něčím neotřelým, novým. Testování knihy ukázalo, že při výrobě pomůcky tohoto typu není příliš vhodné řadit úkoly dle jejich náročnosti od jednoduššího po složitější, a to zejména z toho důvodu, že ne vždy odborník pracuje s celým materiálem najednou.
V případě, kdy si pedagog vybírá jen určité části knihy, může být zmíněné řazení až nevýhodné. Z rozhovorů vyplynulo, že výhodnější pro jedince, který s pomůckou pracuje, by
52
bylo, kdyby měl úkol více úrovní obtížnosti. To by znamenalo, že každá úloha by obsahovala daný úkol, který by měl jednodušší a složitější provedení.
Kromě navázání spolupráce se SPC v Liberci se dá považovat za klíčovou chvíli promyšlení hlavního hrdiny knihy, kterým je krtek. Jakmile byla stanovena postava, která bude děti příběhy provázet, nebylo již tolik složité vymyslet a sepsat jednotlivé texty. Kromě textů se i úkoly tvoří lépe, pokud je určena tématika, což v tomto konkrétním případě zajistila postava krtka. V knize je krtek znázorněn na obrázcích, působí v textech a spojovány s ním jsou i úlohy. Mimo to však jeho postava funguje jako motivace a hračka, protože jedinci, kteří s pomůckou budou pracovat, jsou stále ještě děti. Toho bylo docíleno prostřednictvím ušití maňáska. Hračka nasazovací na ruku je výhodná v tom, že její výroba je poměrně snadná oproti tvorbě klasické plyšové hračky. Navíc dítě je schopné díky své fantazii promítnout do maňáska samo sebe a k tomu může dojít právě při procesu nasazování. Tímto způsobem může dítě překonat strach z práce, případné pocity méněcennosti, které se vlivem jeho postižení mohou dostavovat.
53
ZÁVĚR
Cílová skupina osob, jíž byla práce věnována, jsou jedinci se slabozrakostí. Jedná se o postižení, které postihuje obě oči a může mít lehkou i těžkou formu. I tito jedinci, stejně jako např. osoby nevidomé potřebují přizpůsobit výchovně-vzdělávací proces jejich individuálním potřebám, a toho lze dosáhnout prostřednictvím úpravy vizuálního materiálu.
Oblast úpravy a tvorby pomůcek pro osoby se zrakovým postižením je velice rozmanitá a je možné v ní uplatnit kreativitu. Výhodou tvorby samotné je pak užitečnost a smysluplnost celého projektu.
Cílem práce bylo vytvořit pomůcku pro rozvoj vnímání jedinců se slabozrakostí, s čímž souvisí i podmínka využitelnosti a smysluplnosti projektu. Byla vytvořena pomůcka, která se podobá dětské knize, jíž děti provází maňásek krtek. Kniha obsahuje čtyři příběhy, které jsou doplněny odpovídajícími obrázky. Aby nedocházelo k rozvoji pouze čtenářské dovednosti, k textům a obrázkům byly vytvořeny úlohy, jež jedinec v průběhu práce plní.
Jednotlivé úkoly se zaměřují na procvičování různých dovedností a měly by kromě rozvoje fungovat jako zábavná a relaxační část mezi četbou. Veškeré prvky uvedené v knize byly vytvořeny a upraveny s ohledem na potřeby jedinců se slabozrakostí. Podobnost pomůcky v knize je kromě příběhů patrná i v obalu, v němž je projekt vložen. Desky, ve kterých je uložená pomůcka sice nejsou typické pro obal knihy, ale v tomto případě slouží účelu. Folie, ve kterých je uložen obsah pomůcky fungují jako stránky.
Dílčí cílem bylo vyzkoušet pomůcku v praxi. I tento cíl se podařilo naplnit, ale ne zcela v původním záměru. Prostředí testování pomůcky mělo tvořit SPC v Liberci, kde mělo s pomůckou pracovat konkrétní dítě. Tímto způsobem by byly zjištěny výhody a nedostatky projektu, které by objevil uživatel, pro něhož je pomůcka vytvořena. Vzhledem k nečekané krizové situaci, kterou přinesla pandemie Covid-19, nebylo možné zmíněné testování provést.
Namísto toho byla zpětná vazba získána formou rozhovorů, které poskytli odborníci z oboru tyflopedie.
Na výhody a nevýhody pomůcky reaguje výzkumná otázka, která se zabývá tím, zda je pomůcka vhodná pro cílovou skupinu osob. Ukázalo se, že pomůcka odpovídá potřebám dětem se slabozrakostí. Vhodná se zdá po stránce obsahové i vizuální. Z rozhovorů však vyplynulo, že existují oblasti, ve kterých by se projekt mohl vylepšit. Největším problémem, na který odborníci poukázali, se zdá volba lesklých folií, v nichž jsou materiály uloženy.
Zároveň však bylo uznáno, že vzhledem k dostupnosti materiálů je volba folií pochopitelná.
54
Další možné zlepšení by mohlo nastat v oblasti úloh, které by bylo dobré rozšířit o více úrovní. Kniha by tak umožňovala lepší a účelnější práci ve chvíli, kdy si pedagog z pomůcky vybere jen určité činnosti a nepracuje s ní jako s celkem.
Přes nedostatky, kterým se pomůcka nevyhnula, projekt obsahuje značná pozitiva a výhody. Z testování vzešlo, že se jedná o pomůcku přínosnou, což poukazuje na užitečnost a smysluplnost celého projektu. Stanovený cíl práce se tedy podařilo naplnit. Pomůcku mohou využívat děti se slabozrakostí, kterým bude napomáhat při rozvoji jejich zrakové vnímání.
55
Seznam použité literatury
BENEŠ, P., 2019. Zraková postižení: behaviorální přístupy při edukaci s pomůckami. 1.vyd.
Praha: Grada. ISBN 978-80-271-2110-6.
BENEŠ, P., VRUBEL, M., 2017. Oftalmologie pro speciální pedagogy. 1. vyd. Brno: Paido.
ISBN 978-80-7315-264-2.
BUBENÍČKOVÁ, H., KARÁSEK, R., PAVLÍČEK, R., 2012. Kompenzační pomůcky pro uživatele se zrakovým postižením. 1. vyd. Brno: TyfloCentrum Brno. ISBN 978-80-260-1538-3.
FINKOVÁ, D., LUDÍKOVÁ, L., RŮŽIČKOVÁ, V., 2007. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-1857-5.
HENDL, J., 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 4. vyd. Praha:
Portál. ISBN: 978-80-262-0982-9.
KEBLOVÁ, A., 2001. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima. ISBN 80-7216-191-1.
KIMPLOVÁ, T., KOLAŘÍKOVÁ, M., 2014. Jak žít s těžkým zrakovým postižením. 1. vyd.
Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-831-3.
KOCHOVÁ, K., SCHAEFEROVÁ, M., 2015. Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0782-5.
KUCHYNKA, P., a kol., 2007. Oční lékařství. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1163-8.
MORAVCOVÁ, D., 2004. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. 1. vyd.
Praha: Triton. ISBN 80-7254-476-4.
MORAVCOVÁ, D., 2007. Zraková terapie slabozrakých, jak efektivně využít slabý zrak. 1.
vyd. Praha: Triton. ISBN 978-80-7254-949-8.
RŮŽIČKOVÁ, K., 2015. Rehabilitace zraku slabozrakých a rozvíjení čtenářské výkonnosti.
1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 978-80-7435-383-3.
VÁGNEROVÁ, M., 2014. Současná psychopatologie pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha:
Portál. ISBN 978-802-262-0696-5.
56
Seznam příloh
Příloha A – Struktura rozhovoru Volné přílohy ve svazku příloh
Přílohy
Příloha A – Struktura rozhovoru