Vznik psychických onemocnění, která se vyskytla při užívání psychotropních látek je nezanedbatelným rizikem a následnou zátěží pro léčbu a veřejné zdravotnictví.
Dlouhodobé užívání psychoaktivních látek může podstatným způsobem změnit osobnost člověka i jeho chování, může vyvolat i závažnější duševní poruchy. Autor práce uvádí některá onemocnění, která mají vztah k užívání drog.
1) Organicky podmíněná duševní onemocnění
Jejich příčinou je přímé poškození hmoty mozku. Může se jednat o různé atrofie, mozkové infarkty, poškození receptorů a nervových zakončení... Poruchy se mohou rozvinout velmi rychle - např. delirium a amnestické syndromy. Nebo jsou dlouhodobé a trvalé - poruchy poznávacích funkcí, demence. V souvislosti s užíváním drog mohou tato onemocnění vzniknout například při zástavě dechu při předávkování. Jiným příkladem je užívání organických rozpouštědel - toluenu, acetonu, ... tyto látky jsou velmi toxické a způsobují hluboké a nevratné poškození.
Typická onemocnění:
Demence
Postižený ztrácí částečně nebo úplně schopnost se o sebe postarat, selhává v běžných denních aktivitách. U běžné populace se onemocnění vyskytuje ve stáří. V mladém věku je určitá šance na vylepšení. Vyskytuje se zřídka.
Delirium
Může nastat po intoxikaci některými látkami (alkohol, některá antidepresiva, atropin). Dochází k rozsáhlé poruše nervového systému. Při mírnější intenzitě poškození může být postižený jen bezradný, zmatený a vystrašený. Při těžším průběhu bývá neklidný, jsou přítomny poruchy chování (agresivita!), pocity ohrožení. Mladí jedinci mají většinou šanci na úplnou úzdravu. Vyskytuje se relativně často.
2) Psychotická onemocnění
Patří mezi nejvážnější duševní nemoci. Dochází při nich k poruchám myšlení (bludy, rozpad souvislosti myšlenek...) a poruchám vnímání (např. halucinace a iluze). Pod jejich vlivem pak dochází k poruchám chování a jednání, které je oproti normě změněné a bizarní. Postižený není schopen vyznat se ve světě. V souvislosti s užíváním drog může vzniknout jednak toxická psychóza. Jednak mohou i relativně slabé látky s halucinogenním účinkem vyvolat, nebo spíše odstartovat psychotické poruchy u disponovaných osob. Opakované ataky onemocnění vedou často k trvalému poškození psychiky a snížení schopnosti uplatnit se v životě, vzniká tzv. postpsychotický defekt.
Typická onemocnění:
Schizofrenie
Hlavními příznaky jsou jednak halucinatorní prožitky. Další poruchou je narušené myšlení, hlavně bludy kontrolovanosti a bludné vnímání a interpretace. Obyčejně porucha začíná v období dospívání a mladé dospělosti. Onemocnění je vážné. Vyskytuje se zřídka.
Toxická psychóza
Vzniká obyčejně jako akutní stav, většinou po dlouhodobějším užívání látky s psychostimulačním účinkem nebo po jednorázovém užití látky s účinkem halucinogenním. Příznaky jsou podobné jako u schizofrenie. Jedním z hlavních příznaků je vztahovačnost a pocit ohrožení (paranoia). V tomto stavu může postižený být agresivní.
Vyskytuje se často.
Psychotické reminiscence, „Flash back"
Většinou krátkodobá psychotická porucha objevující se v dlouhém odstupu od intoxikace obvykle silným halucinogenem (LSD). Někdy se vrací, může trvat delší dobu.
Vyskytuje se zřídka.
3) Afektivní poruchy
Hlavním příznakem je porucha nálady, buď ve smyslu nadměrně dobré (mánie) nebo naopak skleslé (deprese). Společně s poruchou nálady se objevuje celá kaskáda změn - bývá přítomna změna psychomotorického tempa, rytmu spánku a bdění, nechutenství, ...
Změny afektivity doprovázejí prakticky každé užití drogy. Nadměrně dobrá nálada, nebo naopak hluboká deprese patří mezi typické příznaky užití drogy, nebo stavu po odeznění jejich účinku. Taková porucha nálady bývá obyčejně krátkodobá a odezní nejdéle během několika dní. Poměrně často se může onemocnění opakovaně vracet.
Typická onemocnění:
Mánie
Základním příznakem je výrazná změna nálady. Pro onemocnění je typická zvýšená aktivita až neklid. Klesá potřeba spánku, je zvýšená sexuální aktivita, ztráta zábran.
Postižený se chová nezodpovědně, utrácí, u těžších případů se může chovat i značně riskantně. Nemocný se většinou cítí skvěle, pro okolí je však dosti nesnesitelný. Mánie může být doprovázena příznaky psychotického onemocnění, mohou být tedy přítomny bludy a halucinace. Onemocnění může někdy probíhat i pod obrazem tzv. „zlobné mánie".
Často musí být intoxikovaný jedinec hospitalizován. Vyskytuje se zřídka.
Deprese
Základním příznakem je smutná nálada. Nemocní popisují pocity beznaděje a bezvýchodnosti, nejsou schopni prožívat radost... Bývají přítomny pocity viny, poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu. Je zvýšené riziko sebevraždy. Postiženého je zbytečné se snažit rozveselit, radost není schopen pociťovat. Porucha se může někdy vyskytnout jako následek užívání drog, obyčejně však užívání drog předchází a může být příčinou rozvoje drogové závislosti (tlumivé látky - alkohol, heroin, ... přinesou postiženému krátkodobou úlevu). Poruchu mohou způsobit také některé léky. Vyskytuje se velmi často.
Maniodepresivní porucha
Onemocnění se skládá z cyklických atak manických a depresivních.. U poruchy je vysoké riziko sebevražedného jednání. Onemocnění je z hlediska užívání drog zajímavé tím, že jednak začíná v období dospívání a velmi často se společně s ním vyskytuje komorbidita - až polovina postižených nadužívá drogy, nejčastěji alkohol. Vyskytuje se zřídka.
4) Neurotické poruchy a poruchy vyvolané stresem
Mezi nejčastější symptomy této skupiny poruch patří úzkost a strach. Úzkost vzniká bez příčiny, nebo jako odpověď na situace, které běžně nejsou nebezpečné. Může také vzniknout při pouhém očekávání situace, která úzkost způsobuje. Porucha může často předcházet užívání drog (včetně léků a alkoholu), protože mnoho látek způsobuje dočasnou úlevu od obtíží. Úzkost, resp. strach se také může objevit v reakci na neočekávaný průběh intoxikace. Léčba je často dlouhodobá a obtížná.
Typická onemocnění:
Fobické poruchy
Základním příznakem je úzkost, která se objevuje buď spontánně, nebo na základě setkání se situací či předmětem, který vyvolává fobii. Příkladem mohou být fobie z různých zvířat, lidí, z uzavřených prostor... Úzkost je doprovázena řadou tělesných projevů (bušení srdce, bolest na hrudi, pocení, sucho v ústech, nevolnost, závratě…).
Vyskytuje se relativně často.
Panická porucha
Náhle vznikající záchvaty mocné úzkosti, které jsou neočekávatelné a neváží se na žádnou konkrétní situaci. Téměř vždy je doprovází strach ze smrti, či šílenství. Odeznívají během několika desítek minut. Stav může vzniknout v souvislosti s užitím drog, hlavně psychostimulancií a halucinogenů, nebo je součást jejich abstinenčního syndromu (alkohol, benzodiazepiny). Vyskytuje se relativně často (Sananim, 2009).