8.6 Potvrzení předpokladů
8.6.2 Komentář k druhému předpokladu
Na tento předpoklad nám dalo odpověď zodpovězení otázky č. 16.
Na otázku č. 16 „V kolika letech jste začal brát i jiné drogy?“ (tabulka č. 9) odpovědělo všech 32 respondentů, kteří přiznali užití drogy od 13, 14, 15 a 16 let, což je 66,66% z celkového počtu 48 osob na oddíle.
Uvážíme-li, že naše soudnictví může odsoudit i mladistvé osoby do VTOS, je zde možnost, že některý odsouzený mohl být ve výkonu trestu již v 16 letech, což by změnilo výsledek druhého předpokladu. Pro vyloučení této možnosti byl položen dotaz vychovateli výše zmiňovaného oddílu. Na otázku, zda jsou v průzkumném vzorku osoby, které byli ve VTOS již od 15 nebo 16 let, dostal autor práce negativní odpověď.
Předpoklad č. 2 byl potvrzen.
9 Závěr
V bakalářské práci se autor snažil přiblížit problematiku drog ve vztahu ke kriminální činnosti. Uživatelé drog, kteří se dostali do konfliktu se zákonem a za svoji činnost byli odsouzeni k VTOS jsou dnes častou klientelou českých věznic. Jejich abúzus způsobuje ve věznicích řadu problémů. Mohou vznikat konflikty, jak mezi vězni, tak i s příslušníky vězeňské služby. Narušeno je především výchovné působení na odsouzené.
Činnost s těmito klienty v sobě zahrnuje práci s pachateli trestné činnosti a práci s uživateli drog. Z tohoto pohledu se jedná o multidisciplinární problematiku.
Provedený průzkum měl za úkol potvrdit nebo vyvrátit stanovené předpoklady, které se týkaly zejména procentuálního vyjádření přítomných vězňů s drogovou kariérou.
Průzkum byl proveden na oddíle věznice s 48 odsouzenými, z nichž se účastnilo dotazníkového šetření 32 respondentů. I přes toto omezení byly oba výše uvedené předpoklady potvrzeny. Z výsledku práce tak vyplývá, že užívání drog se stává běžnou součástí života jedince před uvězněním, tak v některých případech i odsouzeného uvnitř věznice. Zda je rozvoj kriminální kariéry ovlivňován užíváním drog se z výsledku průzkumu nedá jednoznačně určit. Taktéž změna rodinných vztahů v souvislosti s užíváním drog není průkazná (Rodinné vztahy budou jistě narušeny, pokud dojde např.
ke krádežím rodinného majetku a zařízení v obydlí za účelem získání prostředků na drogy). Autor práce se domnívá, že užívání drog a rozvoj kriminální kariéry jdou spolu ruku v ruce a navzájem se ovlivňují.
Realizovaný průzkum měl svá nikoliv nepodstatná omezení. Jednalo se zvláště o nevelký počet respondentů a celkovou neochotu vězeňské subkultury spolupracovat s vězeňským personálem.
Výsledky průzkumu jsou především orientačním náhledem na drogovou scénu v rámci jednoho oddílu věznice. V žádném případě nemůžeme výsledky průzkumu přenášet na situaci celé věznice nebo dokonce na celou drogovou scénu českého vězeňství.
10 Navrhovaná opatření
Jak bylo výše zmíněno, práce s uživateli drog ve vězeňství si žádá multidisciplinární přístup. České vězeňství, potažmo ministerstvo spravedlnosti by mělo začít více spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví, práce a sociálních věcí, radou pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) a dalšími institucemi. Je třeba vytvářet systémová řešení v této oblasti.
Ve vězeňství by se měla mnohonásobně zkvalitnit diferenciace odsouzených, tak aby fakticky nedocházelo ke styku odsouzených s minimální vězeňskou nákazou a vězni, kteří jsou nositeli prizonizace.
Mělo by dojít k posílení funkce drogových služeb v rámci systému péče v podmínkách věznic, včetně zavádění harm reduktion. Cílem drogových služeb je, aby se odsouzení mohli po propuštění znovu začlenit do společnosti, tentokrát už bez drog a bez další trestné činnosti. Ze zdravotního hlediska je třeba podotknout, že vězeň má právo na zdravotní péči jako každý jiný občan. Uživatel drog ve vězení s infekcí HCV nebo HIV je vysoce nebezpečný všem ostatním, jak spoluvězňům, tak personálu. Kvůli nedostatku injekčního materiálu může sdílením jehel docházet k předávání infekce, která se dále může přenést do společnosti po propuštění takového vězně. Proto v rámci harm reduktion by měl být zaveden program výměny jehel a souvisejícího zdravotního materiálu.
Poznatky ze zemí jako je Španělsko, Německo nebo Švýcarsko ukazují dobrou zkušenost s těmito programy (Lines et al., 2006).
Měly by být zavedeny plošné odběry ke zjišťování infekcí, neboť jistě dochází k situacím, kdy odsouzený o své nemoci neví.
Dále by se mělo vězeňství více zaměřit na vzdělávání odsouzených a např. ve spolupráci s pracovními úřady nabízet odsouzeným rekvalifikační kurzy, tak aby propuštěný vězeň dokázal vstoupit na pracovní trh.
Také je důležité se zaměřit na obnovení nebo navázání vztahů odsouzeného s rodinou nebo jiným subjektem ve vztahu k odsouzenému. Emocionální zakotvení bude mít pozitivní vliv na motivaci odsouzeného zůstat na svobodě.
Stále nedostatečná je nabídka zaměstnání nebo výchovných programů v rámci věznic, která by se měla mnohonásobně zvýšit. Pracovní činnost by měla být v rámci možností samozřejmostí.
Největším nedostatkem, který brání všem zlepšením je však přeplněnost věznic a nedostatek finančních zdrojů.
11 Seznam použitých zdrojů
1. Biotox.cz : Enspyro [online]. 2009 [cit. 2011-05-25]. Základní dělení drog. Dostupné z WWW: < http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3oroz.html >.
2. Drogy-info.cz : Informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. 2003, 2005 [cit.
2011-06-23]. Odvykací syndrom. Dostupné z WWW: <http://www.drogy-info.cz>.
[webová stránka]
3. KALINA, Kamil, et al. Základy klinické adiktologie. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 392 s.
ISBN 978-80-247-1411-0.
4. LINES, Rick, et al. Výměna jehel ve věznicích : Poznatky z komplexního přehledu mezinárodních údajů a zkušeností. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2006.
112 s. ISBN 80-86734-79-X.
5. MIOVSKÝ, Michal, et al. Vězeňství a nelegální drogy : Sborník textů z oblasti užívání nelegálních návykových látek ve věznicích. 1. vyd. Praha : Úřad vlády ČR, 2003. 138 s.
ISBN 80-86734-03-X.
6. MIOVSKÝ, Michal; SOCHŮREK, Jan; GAJDOŠÍKOVÁ, Hana. Vězeňství a nelegální drogy : Sborník textů z oblasti užívání nelegálních návykových látek ve věznicích. 1. vyd.
Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. Drogové trestné činy, s. 138. ISBN 80-86734-03-X.
7. MRAVČÍK, Viktor, et al. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2009. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2010. 148 s. ISBN 978-80-7440-034-6.
8. NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. 2. vyd. Praha : Academia, 1998. 340 s.
ISBN 80-200-0628-1.
9. NEŠPOR, Karel; CSÉMY, Ladislav. Bažení (craving) : Společný rys mnoha závislostí a způsoby zvládání [online]. Praha : Sportpropag, 1999 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: < www.drnespor.eu/cr12.doc >.
10. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost. 3 dopl. vyd. Praha : Portál, 2007. 176 s.
ISBN 978-80-7367-67-6.
11. NEŠPOR, Karel; PROVAZNÍKOVÁ, Hana. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. 3. vyd. Praha : Fortuna, 1999. 53 s. ISBN 80-7071-123-X.
12. POLÁK, Tomáš. Hodnotová orientace u drogově závislých. Brno, 2011. 80 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, pedagogická fakulta. Dostupné z WWW: <
http://is.muni.cz/th/84300/pedf_m/?id=136794 >.
13. Sananim : Drogová poradna [online]. 2009 [cit. 2011-05-25]. Hepatitidy. Dostupné z WWW: <http://www.drogovaporadna.cz/drogy-a-nemoci/hepatitidy.html>.
14. Sananim : Drogová poradna [online]. 2009 [cit. 2011-05-25]. O drogách obecně.
Dostupné z WWW: < http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html >.
15. Sananim : Drogová poradna [online]. 2009 [cit. 2011-05-25]. Psychická onemocnění a drogy. Dostupné z WWW: < http://www.drogovaporadna.cz/drogy-a-nemoci/psychicka-onemocneni-a-drogy.html >.
16. SOCHŮREK, Jan. Nástin vybraných problémů forenzní psychologie, 2. díl : Speciální část.
1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2002. 83 s. ISBN 80-7083-680-6.
17. SOCHŮREK, Jan. Nástin vybraných problémů viktimologie. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2003. 81 s. ISBN 80-7083-745-4.
18. SKÁLA, Jaroslav. ...až na dno!? : Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách. 4. dopl.
vyd. Praha : Avicenum, 1988. 140 s. ISBN 08-045-88.
19. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese : Variabilita a patologie lidské psychiky. 3. vyd. Praha : Portál, 2002. 444 s. ISBN 80-7178-678-0.
20. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pracovníky policie a vězeňské služby, 2. díl. 1.
vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2003. 102 s. ISBN 80-7083-703-9.
21. VOKURKA, Martin. Praktický slovník medicíny. 2. vyd. Praha : Maxdorf, 1994. 360 s.
ISBN 80-85800-22-5.
22. ZÁBRANSKÝ, Tomáš. Drogová epidemiologie. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 96 s. ISBN 80-244-0709-4.
23. Zaostřeno na drogy 5/2010 [online]. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2010 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: < http://www.drogy-info.cz >.
24. ZÁŠKODNÁ, Helena. Závislost na drogách. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2004. 64 s. ISBN 80-7042-689-6.
25. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon 26. Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník 27. Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích
12 Seznam používaných zkratek
HBV: virová hepatitida typu B HCV: virová hepatitida typu C
HIV: human immunodeficiency virus – virus lidské imunodeficience LSD: dietylamid kyseliny lysergové
MDMA: methylendioxymetamfetamin - „extáze“
MON: odsouzení vytypovaní jako možný objekt násilí OPL: omamné a psychotropní látky
PTSD: posttraumatická stresová porucha VTOS : výkon trestu odnětí svobody
WHO: World health organisation – Světová zdravotnická organizace
13 Seznam příloh
Příloha č. 1: Dotazník pro odsouzené (viz text - s. 33 – 41)
Příloha č. 2: Metodický list o provádění monitoringu OPL ve VSČR Příloha č. 3: Projekt bezdrogové zóny ve věznici Horní Slavkov
Dotazník
1. Kolik je Vám let? …...
2. Jaké jsou Vaše zájmy?
…...
…...
3. Jaké je Vaše vzdělání? U nedokončené školy napište počet tříd.
bez vzdělání střední odborné - vyučen zvláštní škola střední škola s maturitou základní škola vysoká škola
…...
4. Kouříte cigarety? Kolik a jak často?
…...
5. Pil jste alkohol před uvězněním? Kolik a jak často?
…...
6. Máte dobré vztahy s rodinou? Ano – Ne
7. Jak trávíte svůj čas ve vězení a jak jste ho trávil venku?
…...
…...
…...
8. Bral jste někdy i nějaké jiné drogy? Jaké a jak často?
…...
…...
…...
9. V kolika letech jste začal kouřit nebo pít alkohol?
…...
…...
10. Jak jste získával prostředky na drogy?
peníze od rodičů prodej drog
krádeže jiný způsob (napište jaký)
…...
…...
11. Měl jste dobré vztahy s rodinou, když jste navštěvoval školu? Ano – Ne
12. Jakým způsobem jste bral drogy?
Kouření vpichy jehlou čichání kombinace polknutí jiný způsob
…...
13. Měl jste s učiteli dobré vztahy? Ano – Ne
14. Máte partnerku, která také bere drogy? Jaké? Ano – Ne …...
15. Měl jste dobré vztahy s rodinou před prvním uvězněním? Ano – Ne
16. V kolika letech jste začal brát i jiné drogy?
…...
17. Užíval některý z rodičů drogy? Jaké? Ano – Ne …...
18. Myslíte, že po propuštění již nebudete páchat trestnou činnost? Ano – Ne – Nevím …...
19. Užíváte drogy i ve vězení? Ano – Ne
20. Považujete Vaše odsouzení za spravedlivé? Ano - Ne
Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky
METODICKÝ LIST
ředitelky odboru zdravotnické služby a
vrchního ředitele pro penologii
______________________________________________________________
Ročník 2010
_______________________________________________________________
Metodický list č. 2
o provádění monitoringu omamných a psychotropních látek ve Vězeňské službě České republiky
Podle ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 64/2007, kterým se vydává organizační řád Vězeňské služby České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením čl. 8 odst. 2 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2007 o postupu při tvorbě vnitřních předpisů Vězeňské služby České republiky, stanovím
Čl. 1
Účel metodického listu
Účelem metodického listu je zabezpečit jednotný způsob provádění testování na přítomnost omamných a psychotropních látek (dále jen „droga“) včetně alkoholu v těle u vězněných osob prostřednictvím monitoringu ve Vězeňské službě České republiky (dále jen
„Vězeňská služba“).
Čl. 2 Vymezení pojmů
Pro účely tohoto metodického listu, pokud z textu nevyplývá jinak, se rozumí
a) monitoringem - trvalé a pravidelné sledovaní vězněných osob umístěných ve výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody s cílem odhalit přítomnost drog včetně alkoholu v těle,
b) detekční soupravou - testovací proužky, obvykle multipanely, sloužící k orientačnímu detekování drogy v moči, nebo detektor sloužící k orientačnímu vyšetření dechu na přítomnost alkoholu,
c) konfirmací - provedení toxikologického vyšetření odebraného vzorku moči, nebo u alkoholu provedení toxikologického vyšetření odebraného vzorku krve, v akreditované toxikologické laboratoři.
Čl. 3 Druhy testování
Testování se provádí vždy u vězněných osob umístěných ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody následující formou
a) vstupního plošného testování v rámci vstupní prohlídky ve věznici při nástupu k výkonu vazby nebo k výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) u odsouzených s délkou trestu vyšší než 4 měsíce; při převodu z výkonu vazby do výkonu trestu se testování neprovádí,
b) náhodného (systematického) testování 5% obviněných vykonávajících vazbu déle jak 4 měsíce (nejpozději do desátého dne následujícího měsíce),
c) cíleného testování v případě podezření z nelegálního užití drog, podle rozhodnutí ředitele věznice nebo vazební věznice (dále jen „věznice“) nebo jeho zástupce,
d) cíleného testování na základě rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby nebo jím pověřeného zaměstnance,
e) testování v rámci substituční léčby; minimálně jednou za čtvrtletí u všech léčených, f) testování odsouzených (náhodné, systematické) vykonávajících trest v bezdrogových
zónách, odděleních specializovaných pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním psychotropních látek a odděleních specializovaných pro výkon ochranného léčení protitoxikomanického; vždy čtvrtletně 20% odsouzených. Toto testování se nezapočítává do pololetního průběžného testování,
g) pololetně (náhodné, systematické testování) se provádí průběžně u 15% odsouzených umístěných ve výkonu trestu s ukončením testování k poslednímu dni každého pololetí. Testování se provádí v libovolném měsíci v I. a II. pololetí (podstatná je nepravidelnost),
h) cílené testování při podezření na požití alkoholu na základě rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby, nebo jím pověřeného zaměstnance, nebo ředitele věznice nebo jeho zástupce.
Čl. 4
Organizačně – technické zabezpečení
(1) Věznice v souvislosti s testováním vězněných osob, které budou vytypovány (dále jen „vytypované osoby“) pro stanovený druh testovaní pomocí testovacích proužků obvykle ve formě multipanelu (viz čl. 3 druhy testování) určí:
a) zaměstnance, který bude navádět vytypované osoby určené k testování na zdravotní středisko věznice nebo do prostor k tomu specielně vyhrazených, b) zaměstnance, jímž je zpravidla zdravotnický zaměstnanec věznice, nebo
v mimopracovní době zdravotnického střediska zaměstnanec určený ředitelem věznice z řad příslušníků nebo zaměstnanců, který bude provádět testování u vytypovaných osob (dále jen „testující zaměstnanec“),
c) ředitel věznice určí zaměstnance, který v případě podezření z požití alkoholu vytypovanou osobou provede u této osoby dechovou zkoušku na alkohol a v případě, kdy je uvažováno o forenzním postihu a rozhodnuto o provedení konfirmačního testu odebraného vzorku krve v akreditované toxikologické laboratoři, předvede vytypovanou osobu na zdravotnické středisko k odběru vzorku krve,
d) zaměstnance, který bude svědkem při provádění testování u vytypovaných osob (dále jen „svědek“).
(2) Věznice zabezpečí, aby byl testující zaměstnanec speciálně proškolen v manipulaci s detekční soupravou pomocí testovacích proužků obvykle ve formě multipanelu a se způsobem realizace samotného testování.
(3) Oddělení výkonu vazby a výkonu trestu (oddělení výkonu vazby nebo oddělení výkonu trestu) (dále jen „oddělení výkonu vazby a trestu“) zabezpečí, aby v době před plánovaným druhem testováním byl prostřednictvím zaměstnanců věznice vytypován počet vězněných osob, který odpovídá jednotlivým druhům testování (viz čl. 3 druhy testování).
(4) Přehled vytypovaných osob bude zaznamenán do seznamu vytypovaných osob pro monitoring drog (dále jen „seznam“), jehož garantem je oddělení výkonu vazby a trestu. V seznamu bude povinně uvedeno jméno, příjmení, kód a druh testování, k němuž byla daná vězněná osoba vytypována. Nadstavbové informace např. kdo podal žádost o testování, aktuální stav testování, apod. mohou být taktéž součástí seznamu.
Způsob evidence seznamu např. na veřejně přístupném místním síťové úložišti (disk na počítačovém serveru, do něhož mají přístup vybraní zaměstnanci) je plně v kompetenci vedoucího oddělení výkonu vazby a trestu.
(5) Oddělení výkonu vazby a trestu jako garant seznamu disponuje rozhodující pravomocí o konečné podobě seznamu čili kdo a z jakých oddílů bude testován.
(6) Oddělení výkonu vazby a trestu zabezpečí, aby zdravotnické středisko prokazatelně obdrželo seznam před plánovaným druhem testování. Za prokazatelné obdržení se rozumí buď předání seznamu oproti podpisu nebo doručení elektronickou poštou (emailem). Způsob doručení je plně v kompetenci oddělení výkonu vazby a trestu.
(7) Oddělení výkonu vazby a trestu se po doručení seznamu na zdravotnické středisko domluví se zdravotnickým střediskem na časovém harmonogramu provádění testování. V případě, že testování bude naplánováno na mimopracovní dobu zdravotnického střediska nebo na dny pracovního klidu (v tomto kontextu se rozumí sobota, neděle či státní svátek), bude testování provádět pověřený zaměstnanec, který bude přítomen ve službě.
(8) Věznice zabezpečí, aby zdravotnické středisko zasílalo potvrzené výsledky z akreditované toxikologické laboratoře vždy vedoucímu oddělení výkonu vazby a trestu a vedoucímu oddělení prevence a stížností.
Čl. 5
Postup při realizaci testování
Konkrétní postup (krok za krokem) při realizaci testování vytypovaných osob pomocí testovacích proužků obvykle ve formě multipanelu je stanoven v následujících bodech a – f, postup při realizaci testování na přítomnost alkoholu v těle bod g, ostatní společný postup body h - l:
a) zaměstnanec pověřený naváděním vězněných osob určených k testování přivede vytypované osoby do prostor vyhrazených k testování,
b) před samotným testováním se testující zaměstnanec dotazuje vytypované osoby na aktuálně užívané léky či drogy. Sdělenou informaci zaznamená do „Protokolu o provedení orientačního toxikologického vyšetření moče“
(dále jen „protokol“),
c) odběr moče se provádí do nádoby k tomu určené za přímé kontroly (přítomnosti) svědka, který zabezpečí, aby nemohlo dojít k záměně odebrané moče či k jejímu zředění. Je vhodné získat nejméně 100 až 200 ml moče,
d) testující zaměstnanec za přítomnosti svědka a testované osoby provede test ihned po odběru moče z části odebrané moče pomocí detekční soupravy.
Provedení a výsledek testu zaznamená testující zaměstnanec do protokolu, následně potvrdí testující zaměstnanec, svědek a testovaný svými podpisy provedení testu a jeho výsledek. Originál protokolu se založí do zdravotnické dokumentace vyšetřované osoby. Vzor protokolu je uveden v příloze č. 1, e) v případě pozitivního výsledku testu, kdy je uvažováno o forenzním postihu
(v tomto kontextu se rozumí udělení kázeňského trestu) je vždy zapotřebí mít validní výsledek testu ověřený tzv. konfirmací, jež provádí akreditovaná toxikologická laboratoř (dále jen „laboratoř“). Z tohoto důvodu se zbývající množství moče přelije do transportní nádobky s označením údajů o vytypované osobě a odešle ke konfirmaci do laboratoře. Žádanku o toxikologické vyšetření vypíše vždy lékař zdravotnického střediska. Do doby odeslání se moč skladuje v ledničce. V případě dlouhodobějšího skladování moče před odesláním do laboratoře (déle než pět dnů) je nutno moč zmrazit. Při negativním výsledku testu se zbytek moče zlikviduje obvyklým způsobem,
f) rozhodnutí o provedení konfirmace v akreditované toxikologické laboratoři je v kompetenci oddělení výkonu vazby a trestu, před konečným rozhodnutím o provedení konfirmace bude vždy oddělení výkonu vazby a trestu konzultovat potřebu provedení konfirmace s lékařem zdravotnického střediska věznice s ohledem na stávající medikaci vytypované osoby,
g) rozhodnutí o provedení konfirmace při pozitivní dechové zkoušce na alkohol je rovněž v kompetenci oddělení výkonu vazby a trestu, které zabezpečí předvedení vytypované osoby na zdravotnické středisko k odběru krve na
alkohol. Provedení odběru krve zajistí zdravotnický pracovník v souladu s metodickým listem č. 19/2007, kterým se vydává ošetřovatelský standard č. 20 „Postup při laboratorním stanovení alkoholu (etylalkoholu) v krvi“. Lékař předá materiál (krev a protokol) žadateli, který svým jménem (čitelně hůlkovým písmem) a podpisem stvrdí převzetí a zajistí dopravu vzorku do příslušné akreditované laboratoře. Předání se též zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o vyšetřované osobě. Krevní vzorek je nutné neprodleně dopravit do příslušné laboratoře, tak aby nedošlo k jeho znehodnocení. Pokud nelze vzorek neprodleně předat, musí být skladován v chladném a uzamčeném prostoru (chladničce), při teplotě 0 – 4 0 C (maximálně 2 – 3 dny). Mimo pracovní dobu zdravotnického střediska, vyšetření a odběr provede nejbližší zdravotnické zařízení k tomu odborně a provozně způsobilé,
h) úhradu konfirmace z akreditované toxikologické laboratoře zabezpečí vždy laboratoři na odbor výkonu vazby a trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby,
j) v případě, že laboratoř potvrdí pozitivní výsledek konfirmace, tzn. zneužití drogy včetně alkoholu, postupuje se u dané osoby v souladu s ukládáním kázeňských trestů dle § 46 zákona č. 169/19999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů nebo dle § 22 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby,
k) konfirmace se neprovádí v následujících dvou případech. Při vstupní lékařské prohlídce, když bude zjištěn pozitivní výsledek orientačního testu nebo u vytypovaných osob v rámci výkonu trestu odnětí svobody, které aktuálně užívají léky obsahující látky, které mohou být detekovány,
l) pozitivita konfirmačního testu podléhá hlásné službě1).
Čl. 6 zdravotnické služby do 10. dne kalendářního měsíce následujícího po ukončení pololetí.
Vzor hlášení o průběhu monitoringu u vytypovaných osob je uveden v příloze č. 2.
Vzor hlášení o průběhu monitoringu u vytypovaných osob je uveden v příloze č. 2.