K řešení problematických situací se častěji využívá metoda sociálních příběhů než jiná metoda.
K vyhodnocení této hypotézy byla použita otázka č. 10. Tato hypotéza byla v průzkumném šetření falzifikována. Sociální příběhy nefigurovaly mezi často používanými metodami. Ze 108 odpovědí (v otázce č. 10) bylo pouze 6 krát navržena odpověď sociální příběhy.
44 Hypotéza 2
Metody využívající motivaci jsou používány častěji než ostatní metody.
K vyhodnocení této hypotézy byla použita otázka č. 7 a 8. Metody využívající motivaci byly v otázce č. 7 nejčastěji vybírány a v otázce č. 8 je respondenti označili
45 9.3 Rozhovor
Rozhovor byl veden se dvěma rodiči dětí s PAS. Prvním dotazovaným byla matka chlapce s Aspergerovým syndromem v předškolním věku. Tento chlapec je také integrovaný do běžné mateřské školy. V komunikaci je spíše pasivní a takový je i typ jeho sociálního chování – pasivní. Druhým dotazovaným byla matka chlapce s dětským autismem s odkladem školní docházky. Chlapec je integrován do mateřské školy běžného typu s asistentem pedagoga. Komunikace chlapce je používána nefunkčně, často echolalicky.
Typ sociálního chování je aktivní – zvláštní. Chlapec má potíže s udržením pozornosti a je hyperaktivní. Obě matky s chlapci navštěvují nácviky sociálních dovedností. Rozhovor byl předem naplánovaný, byl domluvený čas, místo setkání i přibližné téma rozhovoru.
Rozhovor byl veden v přátelské atmosféře. Připraveno bylo 6 okruhů:
• Jak se Vaše dítě projevuje v oblasti komunikace, zájmů, hry a sociálního chování
• Problémové chování – objevuje se/neobjevuje se
• S kým řeší problematické situace
• Návštěva nácviků sociálních dovedností – ano/ne, kde, jak často
• jak nácviky sociálních dovedností probíhají – v čem jsou jejich výhody, nevýhody
• Zda probíhá nácvik sociálních dovedností i v domácím prostředí
Přepis rozhovoru je v příloze č. 5 a 6. Zde je uveden souhrn vyplývající z rozhovorů.
Rozhovor 1
Chlapec je pasivní, nevyhledává kontakt s okolím, v komunikaci se zaměřuje výhradně na svůj zájem, od jiné komunikace odchází. Mezi jeho zájmy patří počítače a počítačové hry, uklízení a dodržování hygienických pravidel. Potrpí si na přesnost a stereotyp.
Problémové chování se objevuje v případě, že nastane změna v jeho denním režimu, také se objevují komplikace v případě čekání – je nervózní, nedokáže se soustředit, odbíhá.
Problematické situace rodina řeší v organizaci NAUTIS, nevyskytují se ale v tak závažné míře. Do pobočky NAUTIS v Jablonci dochází i na nácviky komunikačních a sociálních dovedností. Tyto nácviky navštěvují 1 krát týdně. Nyní již ve skupině.
46 Na nácviku se formou hry a povídání (diskuze) snaží rozvíjet správné navázání kontaktu, učí děti s PAS vést funkční rozhovor – odpovídat i ptát se, a další dovednosti.
Matka tohoto chlapce je s nácviky sociálních dovedností spokojena. Lektoři těchto nácviků reagují i na aktuální obtíže u dětí, pokud se objeví, zapojí toto téma do nácviku.
Nevýhodu vidí matka v nutnosti dojíždění, protože není z Jablonce, také zrušení setkání, kvůli kterému má chlapec změnu v jeho stereotypu a malou zpětnou vazbu z nácviků od lektorů. V domácím prostředí nácvik sociálních dovedností řízeně neprobíhá.
Rozhovor 2
Chlapec s dětským autismem je hyperaktivní, má potíže se soustředit. Chlapec navazuje kontakt neadekvátně – někdy bouchnutím, výskáním nebo upřeným očním kontaktem.
Hra je ale velmi stereotypní a s vrstevníky si hrát příliš neumí. Učí se to na nácvicích sociálních dovedností. Jeho zájem je nyní zaměřen především na slepičky a kohouty – sbírá obrázky, na tabletu si pouští videa o slepicích a na jiné téma nechce komunikovat. Dříve se zajímal o zámky a kliky u dveří a hodiny. Problémové chování se u něho objevuje v případě velkého hluku, nebo nepříjemného zvuku či dětského pláče.
Je přecitlivělý na sluchové vjemy. V takové případě utíká, schovává se, nebo se chová agresivně. Problematická situace nastává také při změně – například z mateřské školy chodí domů častěji pěšky, na trase má zavedené rituály, v případě odjezdu autem nastává komplikace. Tyto situace řeší s lektory v Rané péči, popřípadě v NAUTIS. V Rané péči v Liberci navštěvují jednou týdně nácviky dovedností, aktuálně sociálních dovedností.
Učí se zde adekvátně navazovat kontakt ve dvojici, rozvíjí komunikaci aj. Lektoři využívají během nácviku zřejmě metodu modelování chování, chování usměrňují často gesty.
Také používají motivační metody k úspěšnému nácviku. Výhody vidí matka v profesionalitě a odbornosti personálu, lektorů, nevýhody nevnímá žádné.
V domácím prostředí matka připravuje pro chlapce úkoly, často formou pracovních listů či krabicových úloh.
47
Závěr
Práce se věnovala tématu dětí s poruchou autistického spektra a rozvoji sociálních dovedností. Rozvoj sociálních dovedností probíhá přirozeně u dětí intaktních, u dětí s poruchou autistického spektra je důležité věnovat se mu důkladněji a cíleně.
Pro působení ve společnosti, nástupu do základní školy je rozvoj sociálních dovedností nezbytný, stejně tak jako rozvoj dalších oblastí – komunikace, představivost, hra, aj.
Teoretická část se snažila co nejlépe shrnout současné poznatky o poruchách autistického spektra, sociálních dovednostech a metodách rozvoje těchto dovedností.
Empirická část se věnovala konkrétním metodám nácviku, zjišťovala, které se používají a které nikoli, a ve kterých situacích. To bylo zjišťováno formou dotazníku.
Výsledný vzorek respondentů průzkumného šetření byl nízký. Autorka ale vybírala respondenty, kteří se věnují dětem v předškolním věku a zároveň se zaměřují na rozvoj sociálních dovedností. Navržená hypotéza, že se nejčastěji používají metody využívající motivaci, byla potvrzena. Z průzkumného šetření také vyplývá, že sociální příběhy nejsou nejčastěji používány k řešení problematických situací, což vyvrátilo druhou hypotézu.
V empirické části byly také provedeny dva rozhovory. Tyto rozhovory se snažily přiblížit, jak probíhají nácviky sociálních dovedností u konkrétních dětí a konkrétních organizací.
Bylo zjištěno, že nácviky probíhají podobně, ve stejných intervalech. Mimo jiné používají v obou zařízeních motivační metody.
Autorka zjistila, které metody respondenti při práci s dětmi s PAS v předškolním věku používají. Zjistila také, že nelze všechny používané metody obecně pojmenovat.
Respondenti nabízené metody znají a používají, ale zároveň popisují jiné postupy, které při nácviku používají.
48
Navrhovaná opatření
Rozvíjet sociální dovednosti může speciální pedagog, běžný učitel i rodič. Důležité je, vědět, jaký je náš cíl a čeho chceme při rozvoji dosáhnout. Je možné učinit několik opatření, abychom dosáhli co nejlepších výsledků.
Jak již bylo zjištěno v dotazníkovém šetření, můžeme si stanovit různá kritéria, jak vybírat metody a způsoby práce s dítětem s PAS. Určitě je nutné respektovat individualitu dítěte, jeho konkrétní specifika a vývojové zvláštnosti a přidružené poruchy. Také je důležité vycházet z individuálních potřeb dítěte a rodiny. A v neposlední řadě vychází každý terapeut z těch postupů, které zná a umí je používat, to je další důležité kritérium.
Pro co nejlepší a nejúčinnější řešení problematických situací a rozvoj sociálních dovedností je potřebné neustále se vzdělávat. Dalším opatřením je tedy získávat nové informace ze zkušeností jiných pedagogů, ze zahraničí, odkud se k nám dostává mnoho nových poznatků a zkoušet nové postupy v kombinaci s těmi stávajícími.
Je také nutné pořádat sezení a diskuze s rodiči dětí s PAS, aby rozvoj probíhal ve větší míře v domácím prostředí a správně.
Z průzkumného šetření vyplývá, že důležitými metodami je motivace a také podpora komunikace. Při rozvoji dovedností dětí s PAS se nesmíme zaměřovat pouze na jednu oblast, ale je nutné rozvíjet všechny oblasti, které jsou u konkrétního dítěte nejvíce oslabeny. Zejména potom oblast komunikace, která pomáhá k rozvoji oblastí dalších, také sebeobslužné činnosti, oblast představivosti, hry.
49
Seznam použitých zdrojů
BEDNÁŘOVÁ, J. & ŠMARDOVÁ, V., 2007. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. 1. vyd. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-1829-0.
BĚLOHLÁVKOVÁ, L., 2012. Rozvoj sociálních dovedností: metodika práce u lidí s Aspergerovým syndromem. 1. vyd. Praha: Asociace pomáhající lidem s autismem - APLA Praha, Střední Čechy.ISBN 978-80-87690-05-5.
BLESZYNSKI, J. J., 2009. Speech of People with Autism. The New Educational Review [online]. Vol. 18, no. 2, p. 118–128 [reff. 2015-06-23]. ISSN 1732-6729. Dostupné z:http://www.educationalrev.us.edu.pl/vol/tner_2_2009.pdf
ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z., 2013. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem (pro děti předškolního věku a pro děti se sníženými rozumovými schopnostmi). 1. vyd.
Praha: PASPARTA o. p. s. ISBN 978-80-905576-2-8.
ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z., 2008. Strukturované učení: vzdělávání dětí s autismem a jinými vývojovými poruchami. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-475-5.
ČADILOVÁ, V., JŮN H. a THOROVÁ K., a kol., 2007. Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-319-2.
DE CLERCQ, H., 2011. Mami, je to člověk, nebo zvíře?: myšlení dítěte s autismem. 2. vyd.
Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-888-3.
FRANCŮ, M., 2013. Metodika zaměřená na rozvoj kompetence sociální. 1. vyd.
Brno: MSD. ISBN 978-80-7392-219-1.
GAVORA, P., a kol. 2010. Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online].
Bratislava: Univerzita Komenského, 2010. Dostupné z: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/ ISBN 978–80–223–2951–4.
GILLBERG, Ch., PEETERS, T., 2008. Autismus – zdravotní a výchovné aspekty: výchova a vzdělávání dětí s autismem. 3. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-498-4.
JELÍNKOVÁ, M., 2008. Vzdělávání a výchova dětí s autismem. 1. vyd. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-7290-383-2.
50 KOLÁŘOVÁ, Z., 2015. Dětí s autismem přibývá. Celoplošná systémová péče však v Česku neexistuje. In: Zdravotnický deník [online]. 1. 4. 2015 [vid. 24. 1. 2016].
Dostupné z: http://www.zdravotnickydenik.cz/2015/04/deti-s-autismem-pribyva-celoplosna-systemova-pece-vsak-v-cesku-neexistuje/
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., 2006. Vývojová psychologie. 2. aktual. vyd. Praha:
Grada. ISBN 80-247-1284-9.
MICHALOVÁ, Z., 2011. Sociální dovedností u žáků s poruchami autistického spektra se zaměřením na ovlivnění chování. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-745-1.
PATRICK, N. J., 2011. Rozvíjení sociálních dovedností lidí s poruchami autistického spektra: Tipy a strategie pro každodenní život. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-867-8.
SCHOPLER, E., REICHLER, R., LANSINGOVÁ M., 2011. Strategie a metody výuky dětí s autismem a dalšími vývojovými poruchami: příručka pro učitele i rodiče. 2. vyd. Praha:
Portál. ISBN 978-80-7367-898-2.
STRAUSSOVÁ, R., KNOTKOVÁ, M a MÁTLOVÁ, I., 2010. Obrázkový slovník sociálních situací pro děti s poruchou autistického spektra. 1. vyd. Praha: Asociace pomáhající lidem s autismem. ISBN 978-80-254-9477-6.
THOROVÁ, K., 2006. Poruchy autistického spektra: dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, dezintegrační porucha. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7367-091-7.
VÁGNEROVÁ, M., 2008. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. rozš. a přeprac. vyd.
Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-414-4.
VERMEULEN, P., 2006. Autistické myšlení. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-1600-3.
WILLIS, C., 2012. Teaching young children with autism spectrum disorder. Lewisville:
Gryphon House. ISBN 978-0-87659-008-9.
ŽAMPACHOVÁ, Z., ČADILOVÁ V., a kol., 2012. Metodika práce asistenta pedagoga žáků s poruchami autistického spektra: Určeno pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím žáky s poruchami autistického spektra v hlavním vzdělávacím proudu [online]. 1. vyd.
51 Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. [cit. 2015-04-06]. ISBN 978–80–244–3377–
6. Dostupné z: http://www.inkluze.upol.cz/portal/velke_publikace/metodiky/PAS_Met odika_AP.pdf
52
Seznam příloh
Příloha č. 1 Dotazník
Příloha č. 2 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 5 Příloha č. 3 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 9 Příloha č. 4 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 10 Příloha č. 5 Přepis rozhovoru 1
Příloha č. 6 Přepis rozhovoru 2
Přílohy
Příloha č. 1 Dotazník
Rozvoj sociálních dovedností u dětí s poruchami autistického spektra v předškolním věku
Dobrý den,
Jmenuji se Veronika Šúchalová a jsem studentka oboru Speciální pedagogika pro předškolní věk na Technické univerzitě v Liberci. Tento dotazník jsem vytvořila pro účely stejnojmenné bakalářské práce. Otázky se týkají dětí s PAS v předškolním věku.
Chtěla bych Vás tímto poprosit o jeho vyplnění.
Děkuji,
Veronika Šúchalová 1. Jste žena nebo muž?
• Žena
• Muž
2. Nejvyšší dosažené vzdělání. Vyberte jednu odpověď.
• Střední vzdělání
3. Jaká je Vaše profese? Vyberte jednu nebo více správných odpovědí.
• Asistent pedagoga
• Učitel
• Speciální pedagog
• Psycholog
• KBT terapeut
• Jiná - napište vlastní odpověď
4. S jakou poruchou autistického spektra se setkáváte nejčastěji? Vyberte jednu odpověď.
• dětský autismus
• Aspergerův syndrom
• atypický autismus
• Jiná - napište vlastní odpověď
5. Jaké jsou projevy v oblasti sociální interakce u dětí s PAS v předškolním věku?
Napište 3-5 projevů.
Napište vlastní odpověď
6. Zabýváte se také při práci s dětmi s PAS rozvojem sociálních dovedností?
• Ano
• Ne
Pokud jste na otázku č. 6 odpověděli ne a nezabýváte se rozvojem sociálních dovedností, vynechte prosím otázky 7, 8, 9.
7. Jaké metody k rozvoji sociálních dovedností používáte? Vyberte jednu či více odpovědí.
• Podpora komunikace
• Metody, které používají pozorování a přehrávání
• Strukturované učení
• Sociální příběhy
• Kognitivně behaviorální terapie
• Modelování chování
• Kombinovaný přístup
• Metody využívající motivaci
• Zrcadlení, imitace, demonstrace
• Jiné – napište vlastní odpověď
8. Seřaďte metody rozvoje sociálních dovedností od nejdůležitější (9) po nejméně důležitou (1), dle vlastního uvážení.
1. Podpora komunikace 2. Modelování chování
3. Kognitivně behaviorální terapie 4. Metody využívající motivaci 5. Sociální příběhy
6. Metody, které používají pozorování a přehrávání 7. Strukturované učení
8. Zrcadlení, imitace, demonstrace 9. Jiná – napište vlastní odpověď
9. Podle čeho vybíráte vhodnou metodu nácviku sociálních dovedností?
Napište aspoň 3 kritéria.
napište vlastní odpověď
10. Napište, které metody využíváte nejčastěji při řešení následujících problematických situací.
Reakce na změnu
1 2 Čekání
1 2 Pochopení výrazu přátelství
1 2
Autoagresivita
1 2 Zapojení se do skupiny vrstevníků
1 2 Nutkavé rituály, které narušují běžné činnosti
1 2
Příloha č. 2 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 5
Příloha č. 3 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 9
Příloha č. 4 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 10 Položka č. 10
Reakce na změnu
Ventilace sociálně přijatelným způsobem, přeznačení pozornosti, strukturovaný režim, přesměrování pozornosti na jiný podnět, odměna za žádoucí chování, KBT, Podpora komunikace, Struktura, Kognitivně behaviorální terapie, Vizualizace pomocí denního režimu, Kognitivně behaviorální terapii, Zabavení dítěte činností, která ho zaujme, Zklidnění a nabídka věci, která by ho mohla zaujmout, Strukturované učení – lepší vizualizace denního režimu, Motivace, odměna, Obrázky, piktogramy, Motivace, Postupné zvykání, nechání dostatku času pro
Motivovat ke zvládnutí čekání, Vizualizování, Připravená činnost během čekání, Přesýpací hodiny, kuchyňská minutka, Motivace, Strukturované učení – vizualizace, motivace, Klidnění, Znázornění, Motivace, Strukturované učení, Modelování chování, Motivace, Strukturované učení, Pozitivní oceňování, odměna, Motivace, Využívání gest,
modelování chování, Vizualizace, strukturované učení, Motivace, Odměna, Modelování chování, Vymezení času na čekání minutkou nebo přesýpacími hodinami, Odměna, Tzv. Minutka, Motivace podle konkrétního dítěte, Strukturované učení, Slovní pochvala, Přesměrování pozornosti na jiný podnět, Metody využívající motivaci, Odměna za žádoucí chování, Strukturovaný režim, Metody využívající motivaci, Přeznačení pozornosti na motivující podnět
Pochopení výrazu přátelství
Fotky, aplikace v tabletu, nácvik komunikace, sociální příběhy, modelování chování, sociální hra, modelování chování, pozorování a přehrávání, zrcadlení, imitace, demonstrace, vizualizace, sociální příběh, modelování chování, motivace, znázornění, videa, fotografie, vlastní nácvik, sociální příběhy, práce s emocemi dítěte, sociální příběhy, sociální příběhy, pozorování a přehrávání na konkrétních situacích, vizualizace, práce s vrstevníky, nejde vždy docílit pochopení, ale snažíme se tak pomocí pozorování a vizualizování, dobré vzorové chování, podporovat komunikace, vizualizovat
Autoagresivita
zjistit příčinu, kdy dochází k autoagresi a snažit se jí předcházet, zjistit kdy se objevuje a co je
"spíná", vyhnout se těmto spínačům, zjistit kdy se objevuje a co je "spíná", vyhnout se těmto spínačům, modelování chování, předcházení spouštějícím situacím, přeznačení pozornosti
na jiný silný podnět, KBT, odvedení pozornosti na jiný podnět, prvky ABA terapie, OTA Romany Straussové, Záleží na příčině, motivace, zrcadlení, motivace, sociální příběhy s piktogramy, hledání příčiny, pohlazení, zklidnění, kbt, metody využívající motivaci, kognitivně behaviorální terapie, metody využívající motivaci, kbt, přesměrování pozornosti na jiný podnět, odměna za žádoucí chování, terapie, zvládání impulzu, odložení úlevy, terapie problémového chování
Zapojení se do skupiny vrstevníků
Nácvik komunikace, práce se spolužáky, nácvik, příklad sociálně přijatelného chování, podpora komunikace, zrcadlení, imitace, podpora komunikace, zrcadlení, imitace, demonstrace, podpora při kontaktu s vrstevníky, zrcadlení, imitace, demonstrace, pochvala za zvládnutí, podpora komunikace, motivace, komunikace, motivace, získání pozitivní zkušenosti – fotky, videa, motivace, nácviky sociálně komunikačních dovedností, OTA R. S., motivace, využití zájmu dítěte, motivace, metoda imitace, motivace, používání canisterapie, motivace, nabídnutí činnosti, motivace, motivovat, najít společný zájem
Nutkavé rituály, které narušují běžné činnosti
neupozorňovat na ně, omezit je na určenou dobu, můžeme se je pokusit eliminovat, usměrňovat pomocí terapie, modelování chování, nechat proběhnout v omezeném čase, čas ohraničit minutkou, motivační tabulka, zařazení do denního režimu, motivace
– použít oblíbenou činnost, rituál jako odměnu, převedení pozornosti, silný motivační pobídka, nechat dokončit, převést pozornost, OTA R. S., záleží na příčině, motivace, strukturované učení, motivace, vizualizace pomocí obrázků (u některých dětí sestavujeme i sociální příběh), který je umístěn u denního režimu, motivace, odvedení pozornosti, kognitivně behaviorální terapie, strukturované učení, kombinovaný přístup, metody využívající motivaci, kbt, přesměrování pozornosti na jiný podnět, odměna za žádoucí chování
Příloha č. 5 Přepis rozhovoru 1
Dobrý den. Jsem ráda, že jste si na mně udělala čas a že mi zodpovíte několik otázek. Jak se má Honzík, už je mu lépe?
Když budu umět odpovědět, tak moc ráda. Honzík už je zdravý, naštěstí, už se doma strašně nudil. Chtěl jít do školky i nemocný, a nechtěl pochopit, že tam nemůže…
Chtěla bych se zeptat, jestli mi můžete popsat, jak se H. projevuje v komunikaci, hře, sociální oblasti?
H. je velký samotář. Straní se kolektivu i doma si hraje sám. Jeho hra je pořád stejná.
Hraje si na počítači, který má ale dovolený jen na určitou dobu, nebo staví se stavebnicí SEVA. Ještě radši ale uklízí. Jednou až dvakrát denně musí doma vysávat, sbírá všechny drobečky, které najde a každou vylitou kapičku vody utírá. Pečlivý je také, co se týče osobní hygieny. Po každé činnosti si odbíhá umýt ruce, a pokud někam cestujeme, musíme mít buďto v dosahu možnost si ruce umýt, nebo vlhčené ubrousky na otření rukou. H. Komunikuje, když musí nebo pokud jde o jeho oblíbené téma. Na nácvicích, kam dochází déle než půl roku je vidět posun. Nejprve tam pouze seděl a nechtěl s nikým mluvit. Nyní už v rámci možností komunikuje. Ale pořád je co zlepšovat. Nemá rád změny a čekání. Vše musí mít pečlivě zaznamenané v denním režimu, pokud je něco jinak vyvede ho to z míry.
Objevuje se v poslední době nějaké chování, které je problematické?
Jak už jsem říkala, hodně si myje ruce, takže když by se stalo, že si nebude moct ruce umýt, začne být nervózní. Najednou neví, co má dělat. Tyto situace se ale skoro neobjevují, už jsme si zvykli být pořád připravení. Také bývá problém, když musíme někde dlouho čekat.
Navštěvujete s H. nácviky sociálních dovedností?
Ano. Dojíždíme jednou týdně do Jablonce do Nautis. Začínali jsme individuálními nácviky, ale teď už H. Zvládá i skupinu. Schází se jich 5. Samí kluci s Aspergerem. H. Nejdřív nechtěl jezdit, nerad si povídá, a tady musí konverzovat a tak.
Víte, jak asi nácviky probíhají?
Na nácvik H vždy jen přivezu a pak si pro něj přijedu. Pokud se děje něco neobvyklého, nebo potřebuji poradit s něčím, co H. Trápí, tak se navzájem informujeme. Většinou je ale frmol a moc se nestíhá. H mi toho moc neřekne, ale vždy si tam určují nějaké téma, na které potom komunikují, říkají si, co se jim povedlo, co naopak udělali špatně.
Také získávají nějaké trestné bodíky, za špatné chování, když se chovají, tak jak nemají.
A za odměnu si mohou zahrát na tabletu posledních 10 minut schůzky. Na to se H těší nejvíc.
Jak byste hodnotila tyto nácviky, jaké mají výhody a nevýhody?
Jsem docela spokojena, H. Se zlepšil, doufám, že se to bude ještě zlepšovat.
Nácviky vedou prima lidi, který nám pomáhají. Nevýhodou je určitě dojíždění, máme to
Nácviky vedou prima lidi, který nám pomáhají. Nevýhodou je určitě dojíždění, máme to