První 3 otázky zjišťují informace o respondentech – pohlaví, dosažené vzdělání a profesi.
Pomocí těchto otázek si můžeme vytvořit profil zkoumaného vzorku.
Jelikož je dotazníkové šetření anonymní, jsou to také informace, které nám potvrzují správné vyplnění. Z osmnácti respondentů byli dva muži a šestnáct žen. Více než polovina dotazovaných (55.6 %) má magisterské vzdělání (Mgr. nebo Ing.), 3 respondenti s bakalářským vzděláním, ostatní respondenti střední vzdělání nebo vyšší odborné (viz graf 1).
37 Graf 1 – Nejvyšší dosažené vzdělání
Z grafu 2 je patrné že největší zastoupení mezi respondenty měli speciální pedagogové.
Mezi respondenty byli také učitelé, asistenti pedagoga, KBT terapeut a poradce rané péče. 3 z dotazovaných vybrali u této položky dvě odpovědi – třikrát to byla kombinace učitel-speciální pedagog a jednou kombinace učitel – asistent pedagoga.
Graf 2 – Povolání respondentů
38 Položka č. 4
V této položce dotazníku je položena otázka: S jakou poruchou autistického spektra se setkáváte nejčastěji?. Respondent může zvolit mezi dětským autismem, Aspergerovým syndromem, atypickým autismem, a pokud pro něj není ani jedna varianta správná může zvolit vlastní odpověď. Z výsledných odpovědí bude možné usuzovat, která z poruch autistického spektra se objevuje nejčastěji.
Nejčastěji byla v případě čtvrté otázky zaškrtnuta odpověď dětský autismus (72,2 %).
22,2 % respondentů zvolilo odpověď Aspergerův syndrom, možnost atypický autismus nebyla zvolena ani jednou a odpověď jiná byla zastoupena v jedné odpovědi (5,6 %) a doplněna textem: nelze specifikovat, máme klienty všech typů PAS.
Graf 3 – Nejčastěji se objevující PAS dle respondentů Položka č. 5
„Jaké jsou projevy v oblasti sociální interakce u dětí s PAS v předškolním věku?“ Cílem této otázky je zjistit, jak se děti s PAS projevují v oblasti sociální interakce. Projevy v této oblasti jsou různé, mají různou intenzitu, autorka však chtěla zjistit, jestli jsou nějaké projevy převažující. Na otázku je možná otevřená odpověď.
Z odpovědí respondentů můžeme pozorovat několik společných popisů potíží v sociální interakci u dětí s PAS. Jsou to – pasivita, nezájem o navázání sociálního kontaktu,
0,722
0,222 0
0,056
dětský autismus Aspergerův syndrom atypický autismus Jiná
39 špatná orientace ve společenských situacích a z toho plynoucí úsměvné či nežádoucí reakce, neadekvátní reakce na sociální situace, potřeba strukturování, denního režimu k lepší orientaci v sociálních situacích, potíže v emoční oblasti. U dětí aktivních v sociální komunikaci také nerozlišování mezi osobami blízkými a cizími. Celý výpis odpovědí viz příloha 2.
Položka č. 6
„Zabýváte se také při práci s dětmi s PAS rozvojem sociálních dovedností?“ Aby autorka mohla získat odpovědi na další otázky, je nutná otázka, zda se respondenti zabývají rozvojem sociálních dovedností. Pokud by na dotazník odpovídal respondent, který se rozvojem sociálních dovedností nezabývá, na další otázky by neodpovídal.
Výsledek této otázky byl jednoznačný. Všichni respondenti se rozvojem sociálních dovedností zabývají, a proto byla 100% odpověď ano. Je to potvrzení správného výběru respondentů.
Položka č. 7
Další položka dotazníku se zabývá metodami rozvoje sociálních dovedností. Respondenti, kteří se jím zabývají, mají možnost vybrat několik odpovědí. Otázka zjišťuje, které metody respondenti při práci s dítětem s PAS používají. Možností, tedy metod, je deset – devět konkrétních používaných metod a desátá možnost vybrat jinou metodu, která nebyla uvedena a respondent ji při rozvoji používá.
40 Graf 4 – Metody rozvoje sociálních dovedností
Respondenti využili všechny varianty, viz graf 4. Graf znázorňuje používané metody od nejčastěji zvolenou po metodu, která byla zvolena nejméně krát. 16 respondentů vybralo jako jednu z používaných metod metody využívající motivaci. Další nejčastěji volenou metodou bylo strukturované učení, podpora komunikace, zrcadlení, imitace a demonstrace a modelování chování. Nejméně zvolenou metodou byla kognitivně behaviorální terapie a metody jiné. Mezi jiné odpovědi patřily tyto: Open terapie Romany Straussové, prvky ABA terapie, nácviky sociálně komunikačních dovedností a hry;
Používá většinu výše zmíněných, ale pracujeme s dětmi dle vlastně připravené metodiky;
pozitivní zpětná vazba - sestříhané video; canisterapie, muzikoterapie.
Položka č. 8
Metodami rozvoje sociálních dovedností se zabývá i osmá otázka. V této otázce mají respondenti seřadit metody od nejdůležitějších po nejméně důležité.
41 Tabulka 1 – Řazení metod dle důležitosti
Tabulka metod rozvoje sociálních dovedností od nejdůležitějších (9) po nejméně důležité (1).
(čísla za metodami jsou údaje z vyhodnocených dotazníků o důležitosti)
1. Metody využívající motivaci (8,1) 2. Podpora komunikace (7,8) 3. Modelování chování (6,8) 4. Strukturované učení (5,9)
5. Kognitivně behaviorální terapie (4,9) 6. Zrcadlení, imitace, demonstrace (4,8) 7. Sociální příběhy (4,7)
8. Metody, které používají pozorování a přehrávání (4,6) 9. Jiné (1)
Respondenti považují za nejdůležitější metodu rozvoje sociálních dovedností metody využívající motivaci. Druhou nejdůležitější je dle jejich názoru podpora komunikace.
Za nejméně důležité jsou vybrány metody jiné. V tabulce 1 je patrné, že metody zrcadlení, imitace a demonstrace, kognitivně behaviorální terapie, sociální příběhy a metody, které používají pozorování a přehrávání jsou u respondentů vyrovnané.
42 Položka č. 9
„Podle čeho vybíráte vhodnou metodu nácviku rozvoje sociálních dovedností?“
V této položce odpovídají respondenti na otevřenou otázku. Cílem je zjistit, podle kterých kritérií se rozhodují, když vybírají metodu pro rozvoj sociálních dovedností.
Odpovědi na tuto otázku se příliš nelišily. Respondenti nejčastěji uváděli kritérium individuální výběr podle konkrétního dítěte, také je pro respondenty důležitá diagnóza dítěte a aktuální vývojová úroveň. Dále se v odpovědích objevila nutnost znát přidružené poruchy a úroveň či způsob komunikace. Několikrát se objevilo také kritérium
„dle zakázky“, dle domluvy a přání rodičů. Jednou se v odpovědi objevilo i kritérium toho zda dítě již má zkušenosti s rozvojem sociálních dovedností a také kritérium času a aktuálnosti problému. Celý výpis odpovědí viz příloha č. 3.
Položka č. 10
Další otázka má uvedeno 6 obecných problematických situací – reakce na změnu, čekání, pochopení výrazu přátelství, autoagresivita, zapojení se do skupiny vrstevníků a nutkavé rituály. K těmto situacím, které mohou být problémové, mají respondenti uvést jednu či dvě metody, které využívají pro řešení takových situací.
U situace reakce na změnu odpovídali respondenti často těmito odpověďmi: ventilace sociální přijatelným způsobem, podpora komunikace, vizualizace, strukturované učení, klidnění dítěte. Respondenti volili pro odpovědi metody z předchozí nabídky (otázka č. 7 a 8) i další vlastní popis řešení.
Čekání – zde se také objevila široká škála odpovědí. Několikrát zde byla uvedena odpověď strukturované učení, převedení pozornosti na jiný podnět, metody využívající motivaci, vymezení času kuchyňskou minutkou nebo přesýpacími hodinami, znázornění délky čekání, modelování chování, používání gest, připravená činnost během čekání.
V případě situace pochopení výrazu přátelství byla nejčastěji uváděna metoda sociálních příběhů. Dále byly uváděny metody pozorování a přehrávání, podpora komunikace, vizualizace, modelování chování.
43 Při problému s autoagresivitou jedince s PAS používají respondenti nejčastěji KBT.
Dále používají motivaci, zklidňující metody. Respondenti také uvádí nutnost zjistit příčinu autoagresivity a předcházení stresovým situacím.
Pro zapojení se do skupiny vrstevníků používají respondenti metody, které využívají motivaci, dále také podporu komunikace, metody zrcadlení a imitace. Je zde také uvedena pozitivní získaná zkušenost a příklad sociálně přijatelného chování.
Pokud se u dítěte s PAS objevují nutkavé rituály, které narušují běžné činnosti, respondenti je řeší pomocí kognitivně behaviorální terapie, motivace, převedení pozornosti na jiný podnět. Někteří respondenti ohraničují tento rituál na určitou dobu, aby potom mohli dále pokračovat v nedokončené činnosti.
Celý souhrn odpovědí je uveden v příloze č. 4.
9.2 Vyhodnocení hypotéz