– Nejčastěji se objevující PAS dle respondentů

„Jaké jsou projevy v oblasti sociální interakce u dětí s PAS v předškolním věku?“ Cílem této otázky je zjistit, jak se děti s PAS projevují v oblasti sociální interakce. Projevy v této oblasti jsou různé, mají různou intenzitu, autorka však chtěla zjistit, jestli jsou nějaké projevy převažující. Na otázku je možná otevřená odpověď.

Z odpovědí respondentů můžeme pozorovat několik společných popisů potíží v sociální interakci u dětí s PAS. Jsou to – pasivita, nezájem o navázání sociálního kontaktu,

0,722

0,222 0

0,056

dětský autismus Aspergerův syndrom atypický autismus Jiná

39 špatná orientace ve společenských situacích a z toho plynoucí úsměvné či nežádoucí reakce, neadekvátní reakce na sociální situace, potřeba strukturování, denního režimu k lepší orientaci v sociálních situacích, potíže v emoční oblasti. U dětí aktivních v sociální komunikaci také nerozlišování mezi osobami blízkými a cizími. Celý výpis odpovědí viz příloha 2.

Položka č. 6

„Zabýváte se také při práci s dětmi s PAS rozvojem sociálních dovedností?“ Aby autorka mohla získat odpovědi na další otázky, je nutná otázka, zda se respondenti zabývají rozvojem sociálních dovedností. Pokud by na dotazník odpovídal respondent, který se rozvojem sociálních dovedností nezabývá, na další otázky by neodpovídal.

Výsledek této otázky byl jednoznačný. Všichni respondenti se rozvojem sociálních dovedností zabývají, a proto byla 100% odpověď ano. Je to potvrzení správného výběru respondentů.

Položka č. 7

Další položka dotazníku se zabývá metodami rozvoje sociálních dovedností. Respondenti, kteří se jím zabývají, mají možnost vybrat několik odpovědí. Otázka zjišťuje, které metody respondenti při práci s dítětem s PAS používají. Možností, tedy metod, je deset – devět konkrétních používaných metod a desátá možnost vybrat jinou metodu, která nebyla uvedena a respondent ji při rozvoji používá.

40 Graf 4 – Metody rozvoje sociálních dovedností

Respondenti využili všechny varianty, viz graf 4. Graf znázorňuje používané metody od nejčastěji zvolenou po metodu, která byla zvolena nejméně krát. 16 respondentů vybralo jako jednu z používaných metod metody využívající motivaci. Další nejčastěji volenou metodou bylo strukturované učení, podpora komunikace, zrcadlení, imitace a demonstrace a modelování chování. Nejméně zvolenou metodou byla kognitivně behaviorální terapie a metody jiné. Mezi jiné odpovědi patřily tyto: Open terapie Romany Straussové, prvky ABA terapie, nácviky sociálně komunikačních dovedností a hry;

Používá většinu výše zmíněných, ale pracujeme s dětmi dle vlastně připravené metodiky;

pozitivní zpětná vazba - sestříhané video; canisterapie, muzikoterapie.

Položka č. 8

Metodami rozvoje sociálních dovedností se zabývá i osmá otázka. V této otázce mají respondenti seřadit metody od nejdůležitějších po nejméně důležité.

41 Tabulka 1 – Řazení metod dle důležitosti

Tabulka metod rozvoje sociálních dovedností od nejdůležitějších (9) po nejméně důležité (1).

(čísla za metodami jsou údaje z vyhodnocených dotazníků o důležitosti)

1. Metody využívající motivaci (8,1) 2. Podpora komunikace (7,8) 3. Modelování chování (6,8) 4. Strukturované učení (5,9)

5. Kognitivně behaviorální terapie (4,9) 6. Zrcadlení, imitace, demonstrace (4,8) 7. Sociální příběhy (4,7)

8. Metody, které používají pozorování a přehrávání (4,6) 9. Jiné (1)

Respondenti považují za nejdůležitější metodu rozvoje sociálních dovedností metody využívající motivaci. Druhou nejdůležitější je dle jejich názoru podpora komunikace.

Za nejméně důležité jsou vybrány metody jiné. V tabulce 1 je patrné, že metody zrcadlení, imitace a demonstrace, kognitivně behaviorální terapie, sociální příběhy a metody, které používají pozorování a přehrávání jsou u respondentů vyrovnané.

42 Položka č. 9

„Podle čeho vybíráte vhodnou metodu nácviku rozvoje sociálních dovedností?“

V této položce odpovídají respondenti na otevřenou otázku. Cílem je zjistit, podle kterých kritérií se rozhodují, když vybírají metodu pro rozvoj sociálních dovedností.

Odpovědi na tuto otázku se příliš nelišily. Respondenti nejčastěji uváděli kritérium individuální výběr podle konkrétního dítěte, také je pro respondenty důležitá diagnóza dítěte a aktuální vývojová úroveň. Dále se v odpovědích objevila nutnost znát přidružené poruchy a úroveň či způsob komunikace. Několikrát se objevilo také kritérium

„dle zakázky“, dle domluvy a přání rodičů. Jednou se v odpovědi objevilo i kritérium toho zda dítě již má zkušenosti s rozvojem sociálních dovedností a také kritérium času a aktuálnosti problému. Celý výpis odpovědí viz příloha č. 3.

Položka č. 10

Další otázka má uvedeno 6 obecných problematických situací – reakce na změnu, čekání, pochopení výrazu přátelství, autoagresivita, zapojení se do skupiny vrstevníků a nutkavé rituály. K těmto situacím, které mohou být problémové, mají respondenti uvést jednu či dvě metody, které využívají pro řešení takových situací.

U situace reakce na změnu odpovídali respondenti často těmito odpověďmi: ventilace sociální přijatelným způsobem, podpora komunikace, vizualizace, strukturované učení, klidnění dítěte. Respondenti volili pro odpovědi metody z předchozí nabídky (otázka č. 7 a 8) i další vlastní popis řešení.

Čekání – zde se také objevila široká škála odpovědí. Několikrát zde byla uvedena odpověď strukturované učení, převedení pozornosti na jiný podnět, metody využívající motivaci, vymezení času kuchyňskou minutkou nebo přesýpacími hodinami, znázornění délky čekání, modelování chování, používání gest, připravená činnost během čekání.

V případě situace pochopení výrazu přátelství byla nejčastěji uváděna metoda sociálních příběhů. Dále byly uváděny metody pozorování a přehrávání, podpora komunikace, vizualizace, modelování chování.

43 Při problému s autoagresivitou jedince s PAS používají respondenti nejčastěji KBT.

Dále používají motivaci, zklidňující metody. Respondenti také uvádí nutnost zjistit příčinu autoagresivity a předcházení stresovým situacím.

Pro zapojení se do skupiny vrstevníků používají respondenti metody, které využívají motivaci, dále také podporu komunikace, metody zrcadlení a imitace. Je zde také uvedena pozitivní získaná zkušenost a příklad sociálně přijatelného chování.

Pokud se u dítěte s PAS objevují nutkavé rituály, které narušují běžné činnosti, respondenti je řeší pomocí kognitivně behaviorální terapie, motivace, převedení pozornosti na jiný podnět. Někteří respondenti ohraničují tento rituál na určitou dobu, aby potom mohli dále pokračovat v nedokončené činnosti.

Celý souhrn odpovědí je uveden v příloze č. 4.

9.2 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1

K řešení problematických situací se častěji využívá metoda sociálních příběhů než jiná metoda.

K vyhodnocení této hypotézy byla použita otázka č. 10. Tato hypotéza byla v průzkumném šetření falzifikována. Sociální příběhy nefigurovaly mezi často používanými metodami. Ze 108 odpovědí (v otázce č. 10) bylo pouze 6 krát navržena odpověď sociální příběhy.

44 Hypotéza 2

Metody využívající motivaci jsou používány častěji než ostatní metody.

K vyhodnocení této hypotézy byla použita otázka č. 7 a 8. Metody využívající motivaci byly v otázce č. 7 nejčastěji vybírány a v otázce č. 8 je respondenti označili

45 9.3 Rozhovor

Rozhovor byl veden se dvěma rodiči dětí s PAS. Prvním dotazovaným byla matka chlapce s Aspergerovým syndromem v předškolním věku. Tento chlapec je také integrovaný do běžné mateřské školy. V komunikaci je spíše pasivní a takový je i typ jeho sociálního chování – pasivní. Druhým dotazovaným byla matka chlapce s dětským autismem s odkladem školní docházky. Chlapec je integrován do mateřské školy běžného typu s asistentem pedagoga. Komunikace chlapce je používána nefunkčně, často echolalicky.

Typ sociálního chování je aktivní – zvláštní. Chlapec má potíže s udržením pozornosti a je hyperaktivní. Obě matky s chlapci navštěvují nácviky sociálních dovedností. Rozhovor byl předem naplánovaný, byl domluvený čas, místo setkání i přibližné téma rozhovoru.

Rozhovor byl veden v přátelské atmosféře. Připraveno bylo 6 okruhů:

• Jak se Vaše dítě projevuje v oblasti komunikace, zájmů, hry a sociálního chování

• Problémové chování – objevuje se/neobjevuje se

• S kým řeší problematické situace

• Návštěva nácviků sociálních dovedností – ano/ne, kde, jak často

• jak nácviky sociálních dovedností probíhají – v čem jsou jejich výhody, nevýhody

• Zda probíhá nácvik sociálních dovedností i v domácím prostředí

Přepis rozhovoru je v příloze č. 5 a 6. Zde je uveden souhrn vyplývající z rozhovorů.

Rozhovor 1

Chlapec je pasivní, nevyhledává kontakt s okolím, v komunikaci se zaměřuje výhradně na svůj zájem, od jiné komunikace odchází. Mezi jeho zájmy patří počítače a počítačové hry, uklízení a dodržování hygienických pravidel. Potrpí si na přesnost a stereotyp.

Problémové chování se objevuje v případě, že nastane změna v jeho denním režimu, také se objevují komplikace v případě čekání – je nervózní, nedokáže se soustředit, odbíhá.

Problematické situace rodina řeší v organizaci NAUTIS, nevyskytují se ale v tak závažné míře. Do pobočky NAUTIS v Jablonci dochází i na nácviky komunikačních a sociálních dovedností. Tyto nácviky navštěvují 1 krát týdně. Nyní již ve skupině.

46 Na nácviku se formou hry a povídání (diskuze) snaží rozvíjet správné navázání kontaktu, učí děti s PAS vést funkční rozhovor – odpovídat i ptát se, a další dovednosti.

Matka tohoto chlapce je s nácviky sociálních dovedností spokojena. Lektoři těchto nácviků reagují i na aktuální obtíže u dětí, pokud se objeví, zapojí toto téma do nácviku.

Nevýhodu vidí matka v nutnosti dojíždění, protože není z Jablonce, také zrušení setkání, kvůli kterému má chlapec změnu v jeho stereotypu a malou zpětnou vazbu z nácviků od lektorů. V domácím prostředí nácvik sociálních dovedností řízeně neprobíhá.

Rozhovor 2

Chlapec s dětským autismem je hyperaktivní, má potíže se soustředit. Chlapec navazuje kontakt neadekvátně – někdy bouchnutím, výskáním nebo upřeným očním kontaktem.

Hra je ale velmi stereotypní a s vrstevníky si hrát příliš neumí. Učí se to na nácvicích sociálních dovedností. Jeho zájem je nyní zaměřen především na slepičky a kohouty – sbírá obrázky, na tabletu si pouští videa o slepicích a na jiné téma nechce komunikovat. Dříve se zajímal o zámky a kliky u dveří a hodiny. Problémové chování se u něho objevuje v případě velkého hluku, nebo nepříjemného zvuku či dětského pláče.

Je přecitlivělý na sluchové vjemy. V takové případě utíká, schovává se, nebo se chová agresivně. Problematická situace nastává také při změně – například z mateřské školy chodí domů častěji pěšky, na trase má zavedené rituály, v případě odjezdu autem nastává komplikace. Tyto situace řeší s lektory v Rané péči, popřípadě v NAUTIS. V Rané péči v Liberci navštěvují jednou týdně nácviky dovedností, aktuálně sociálních dovedností.

Učí se zde adekvátně navazovat kontakt ve dvojici, rozvíjí komunikaci aj. Lektoři využívají během nácviku zřejmě metodu modelování chování, chování usměrňují často gesty.

Také používají motivační metody k úspěšnému nácviku. Výhody vidí matka v profesionalitě a odbornosti personálu, lektorů, nevýhody nevnímá žádné.

V domácím prostředí matka připravuje pro chlapce úkoly, často formou pracovních listů či krabicových úloh.

Závěr

Práce se věnovala tématu dětí s poruchou autistického spektra a rozvoji sociálních dovedností. Rozvoj sociálních dovedností probíhá přirozeně u dětí intaktních, u dětí s poruchou autistického spektra je důležité věnovat se mu důkladněji a cíleně.

Pro působení ve společnosti, nástupu do základní školy je rozvoj sociálních dovedností nezbytný, stejně tak jako rozvoj dalších oblastí – komunikace, představivost, hra, aj.

Teoretická část se snažila co nejlépe shrnout současné poznatky o poruchách autistického spektra, sociálních dovednostech a metodách rozvoje těchto dovedností.

Empirická část se věnovala konkrétním metodám nácviku, zjišťovala, které se používají a které nikoli, a ve kterých situacích. To bylo zjišťováno formou dotazníku.

Výsledný vzorek respondentů průzkumného šetření byl nízký. Autorka ale vybírala respondenty, kteří se věnují dětem v předškolním věku a zároveň se zaměřují na rozvoj sociálních dovedností. Navržená hypotéza, že se nejčastěji používají metody využívající motivaci, byla potvrzena. Z průzkumného šetření také vyplývá, že sociální příběhy nejsou nejčastěji používány k řešení problematických situací, což vyvrátilo druhou hypotézu.

V empirické části byly také provedeny dva rozhovory. Tyto rozhovory se snažily přiblížit, jak probíhají nácviky sociálních dovedností u konkrétních dětí a konkrétních organizací.

Bylo zjištěno, že nácviky probíhají podobně, ve stejných intervalech. Mimo jiné používají v obou zařízeních motivační metody.

Autorka zjistila, které metody respondenti při práci s dětmi s PAS v předškolním věku používají. Zjistila také, že nelze všechny používané metody obecně pojmenovat.

Respondenti nabízené metody znají a používají, ale zároveň popisují jiné postupy, které při nácviku používají.

Navrhovaná opatření

Rozvíjet sociální dovednosti může speciální pedagog, běžný učitel i rodič. Důležité je, vědět, jaký je náš cíl a čeho chceme při rozvoji dosáhnout. Je možné učinit několik opatření, abychom dosáhli co nejlepších výsledků.

Jak již bylo zjištěno v dotazníkovém šetření, můžeme si stanovit různá kritéria, jak vybírat metody a způsoby práce s dítětem s PAS. Určitě je nutné respektovat individualitu dítěte, jeho konkrétní specifika a vývojové zvláštnosti a přidružené poruchy. Také je důležité vycházet z individuálních potřeb dítěte a rodiny. A v neposlední řadě vychází každý terapeut z těch postupů, které zná a umí je používat, to je další důležité kritérium.

Pro co nejlepší a nejúčinnější řešení problematických situací a rozvoj sociálních dovedností je potřebné neustále se vzdělávat. Dalším opatřením je tedy získávat nové informace ze zkušeností jiných pedagogů, ze zahraničí, odkud se k nám dostává mnoho nových poznatků a zkoušet nové postupy v kombinaci s těmi stávajícími.

Je také nutné pořádat sezení a diskuze s rodiči dětí s PAS, aby rozvoj probíhal ve větší míře v domácím prostředí a správně.

Z průzkumného šetření vyplývá, že důležitými metodami je motivace a také podpora komunikace. Při rozvoji dovedností dětí s PAS se nesmíme zaměřovat pouze na jednu oblast, ale je nutné rozvíjet všechny oblasti, které jsou u konkrétního dítěte nejvíce oslabeny. Zejména potom oblast komunikace, která pomáhá k rozvoji oblastí dalších, také sebeobslužné činnosti, oblast představivosti, hry.

Seznam použitých zdrojů

BEDNÁŘOVÁ, J. & ŠMARDOVÁ, V., 2007. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. 1. vyd. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-1829-0.

BĚLOHLÁVKOVÁ, L., 2012. Rozvoj sociálních dovedností: metodika práce u lidí s Aspergerovým syndromem. 1. vyd. Praha: Asociace pomáhající lidem s autismem - APLA Praha, Střední Čechy.ISBN 978-80-87690-05-5^.

BLESZYNSKI, J. J., 2009. Speech of People with Autism. The New Educational Review [online]. Vol. 18, no. 2, p. 118–128 [reff. 2015-06-23]. ISSN 1732-6729. Dostupné z:http://www.educationalrev.us.edu.pl/vol/tner_2_2009.pdf

ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z., 2013. Rozvoj sociálních dovedností u dětí s autismem (pro děti předškolního věku a pro děti se sníženými rozumovými schopnostmi). 1. vyd.

Praha: PASPARTA o. p. s. ISBN 978-80-905576-2-8.

ČADILOVÁ, V., ŽAMPACHOVÁ, Z., 2008. Strukturované učení: vzdělávání dětí s autismem a jinými vývojovými poruchami. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-475-5.

ČADILOVÁ, V., JŮN H. a THOROVÁ K., a kol., 2007. Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-319-2.

DE CLERCQ, H., 2011. Mami, je to člověk, nebo zvíře?: myšlení dítěte s autismem. 2. vyd.

Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-888-3.

FRANCŮ, M., 2013. Metodika zaměřená na rozvoj kompetence sociální. 1. vyd.

Brno: MSD. ISBN 978-80-7392-219-1.

GAVORA, P., a kol. 2010. Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online].

Bratislava: Univerzita Komenského, 2010. Dostupné z: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/ ISBN 978–80–223–2951–4.

GILLBERG, Ch., PEETERS, T., 2008. Autismus – zdravotní a výchovné aspekty: výchova a vzdělávání dětí s autismem. 3. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-498-4.

JELÍNKOVÁ, M., 2008. Vzdělávání a výchova dětí s autismem. 1. vyd. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-7290-383-2.

50 KOLÁŘOVÁ, Z., 2015. Dětí s autismem přibývá. Celoplošná systémová péče však v Česku neexistuje. In: Zdravotnický deník [online]. 1. 4. 2015 [vid. 24. 1. 2016].

Dostupné z: http://www.zdravotnickydenik.cz/2015/04/deti-s-autismem-pribyva-celoplosna-systemova-pece-vsak-v-cesku-neexistuje/

LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., 2006. Vývojová psychologie. 2. aktual. vyd. Praha:

Grada. ISBN 80-247-1284-9.

MICHALOVÁ, Z., 2011. Sociální dovedností u žáků s poruchami autistického spektra se zaměřením na ovlivnění chování. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-745-1.

PATRICK, N. J., 2011. Rozvíjení sociálních dovedností lidí s poruchami autistického spektra: Tipy a strategie pro každodenní život. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-867-8.

SCHOPLER, E., REICHLER, R., LANSINGOVÁ M., 2011. Strategie a metody výuky dětí s autismem a dalšími vývojovými poruchami: příručka pro učitele i rodiče. 2. vyd. Praha:

Portál. ISBN 978-80-7367-898-2.

STRAUSSOVÁ, R., KNOTKOVÁ, M a MÁTLOVÁ, I., 2010. Obrázkový slovník sociálních situací pro děti s poruchou autistického spektra. 1. vyd. Praha: Asociace pomáhající lidem s autismem. ISBN 978-80-254-9477-6.

THOROVÁ, K., 2006. Poruchy autistického spektra: dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, dezintegrační porucha. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7367-091-7.

VÁGNEROVÁ, M., 2008. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. rozš. a přeprac. vyd.

Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-414-4.

VERMEULEN, P., 2006. Autistické myšlení. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-1600-3.

WILLIS, C., 2012. Teaching young children with autism spectrum disorder. Lewisville:

Gryphon House. ISBN 978-0-87659-008-9.

ŽAMPACHOVÁ, Z., ČADILOVÁ V., a kol., 2012. Metodika práce asistenta pedagoga žáků s poruchami autistického spektra: Určeno pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím žáky s poruchami autistického spektra v hlavním vzdělávacím proudu [online]. 1. vyd.

51 Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. [cit. 2015-04-06]. ISBN 978–80–244–3377–

6. Dostupné z: http://www.inkluze.upol.cz/portal/velke_publikace/metodiky/PAS_Met odika_AP.pdf

Seznam příloh

Příloha č. 1 Dotazník

Příloha č. 2 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 5 Příloha č. 3 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 9 Příloha č. 4 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 10 Příloha č. 5 Přepis rozhovoru 1

Příloha č. 6 Přepis rozhovoru 2

Přílohy

Příloha č. 1 Dotazník

Rozvoj sociálních dovedností u dětí s poruchami autistického spektra v předškolním věku

Dobrý den,

Jmenuji se Veronika Šúchalová a jsem studentka oboru Speciální pedagogika pro předškolní věk na Technické univerzitě v Liberci. Tento dotazník jsem vytvořila pro účely stejnojmenné bakalářské práce. Otázky se týkají dětí s PAS v předškolním věku.

Chtěla bych Vás tímto poprosit o jeho vyplnění.

Děkuji,

Veronika Šúchalová 1. Jste žena nebo muž?

• Žena

• Muž

2. Nejvyšší dosažené vzdělání. Vyberte jednu odpověď.

• Střední vzdělání

3. Jaká je Vaše profese? Vyberte jednu nebo více správných odpovědí.

• Asistent pedagoga

• Učitel

• Speciální pedagog

• Psycholog

• KBT terapeut

• Jiná - napište vlastní odpověď

4. S jakou poruchou autistického spektra se setkáváte nejčastěji? Vyberte jednu odpověď.

• dětský autismus

• Aspergerův syndrom

• atypický autismus

• Jiná - napište vlastní odpověď

5. Jaké jsou projevy v oblasti sociální interakce u dětí s PAS v předškolním věku?

Napište 3-5 projevů.

Napište vlastní odpověď

6. Zabýváte se také při práci s dětmi s PAS rozvojem sociálních dovedností?

• Ano

• Ne

Pokud jste na otázku č. 6 odpověděli ne a nezabýváte se rozvojem sociálních dovedností, vynechte prosím otázky 7, 8, 9.

7. Jaké metody k rozvoji sociálních dovedností používáte? Vyberte jednu či více odpovědí.

• Podpora komunikace

• Metody, které používají pozorování a přehrávání

• Strukturované učení

• Sociální příběhy

• Kognitivně behaviorální terapie

• Modelování chování

• Kombinovaný přístup

• Metody využívající motivaci

• Zrcadlení, imitace, demonstrace

• Jiné – napište vlastní odpověď

8. Seřaďte metody rozvoje sociálních dovedností od nejdůležitější (9) po nejméně důležitou (1), dle vlastního uvážení.

1. Podpora komunikace 2. Modelování chování

3. Kognitivně behaviorální terapie 4. Metody využívající motivaci 5. Sociální příběhy

6. Metody, které používají pozorování a přehrávání 7. Strukturované učení

8. Zrcadlení, imitace, demonstrace 9. Jiná – napište vlastní odpověď

9. Podle čeho vybíráte vhodnou metodu nácviku sociálních dovedností?

Napište aspoň 3 kritéria.

napište vlastní odpověď

10. Napište, které metody využíváte nejčastěji při řešení následujících problematických situací.

Reakce na změnu

1 2 Čekání

1 2 Pochopení výrazu přátelství

1 2

Autoagresivita

1 2 Zapojení se do skupiny vrstevníků

1 2 Nutkavé rituály, které narušují běžné činnosti

1 2

Příloha č. 2 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 5

Příloha č. 3 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 9

Příloha č. 4 Výpis otevřených odpovědí k položce č. 10 Položka č. 10

Reakce na změnu

Ventilace sociálně přijatelným způsobem, přeznačení pozornosti, strukturovaný režim, přesměrování pozornosti na jiný podnět, odměna za žádoucí chování, KBT, Podpora komunikace, Struktura, Kognitivně behaviorální terapie, Vizualizace pomocí denního režimu, Kognitivně behaviorální terapii, Zabavení dítěte činností, která ho zaujme, Zklidnění a nabídka věci, která by ho

In document Rozvoj sociálních dovedností u dětí s poruchou autistického spektra v předškolním věku (Page 42-0)