Klíčové kompetence

Od školního roku 2007/2008 vznikla všem školám povinnost vyučovat podle vlastního Školního vzdělávacího programu (ŠVP). Ten pedagogové každé školy zpracovali podle Rámcového vzdělávacího programu (RVP). V něm jsou rozpracované závazné očekávané výstupy žáka. Je to soubor dovedností (již ne učiva), které má žák zvládnout během docházky do základní školy. Učivo je rozčleněno do vzdělávacích oblastí, ty dále do vzdělávacích oborů a každý vzdělávací obor má své očekávané výstupy. Další povinnou částí ŠVP je kromě zpracování očekávaných výstupů, které vycházejí z klíčových kompetencí, také začlenění průřezových témat.

Rozvrhnutí učiva do jednotlivých ročníků je v kompetenci každé školy, závazné jsou očekávané výstupy. Do očekávaných výstupů se promítají klíčové kompetence. „Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet

klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání.“ (VÚP, 2004)

4.3.1 Cíle základního vzdělávání

K cílům základního vzdělávání (podle RVP) patří:

 umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

 podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

 vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

 rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

 připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti

 vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě

 učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně zodpovědný

 vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

 pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými

vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci (VÚP, 2004, s. 4,5)

Tyto cíle mají učitelé naplnit, budou–li u žáků rozvíjet klíčové kompetence.

4.3.2 Projekt Učíme kompetence kompetentně

Termín klíčové kompetence se začal ve školství používat bez jakékoliv přípravy. Jediné vodítko, které učitelé dostali, byl vypracovaný RVP. Podle něj pak měli vypracovat svůj ŠVP. Myslím, že na většině škol to probíhalo obdobně jako

u nás. Nikdo si pořádně nevěděl rady a informace jsme sháněli od ostatních škol mezi sebou. ŠVP jsme tedy vypracovali, ale jak bychom měli učit podle kompetencí, stále nebylo jasné. Ze zkušenosti vím, že slovo kompetence působilo na učitele ne zrovna pozitivním dojmem.

Co to tedy klíčové kompetence jsou? „Jde o soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.“ (VÚP, 2004, s. 6) Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, ale prolínají se. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat veškerý vzdělávací obsah, aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.

U základního vzdělání jsou za klíčové považovány tyto kompetence:

 kompetence k učení

 kompetence k řešení problémů

 kompetence komunikativní

 kompetence sociální a personální

 kompetence občanské

 kompetence pracovní (VÚP, 2004, s. 6)

K vzdělávacím oblastem a očekávaným výstupům je ještě třeba do výuky na prvním i druhém stupni základní školy zařadit průřezová témata. Ta reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa, procházejí napříč vzdělávacími oblastmi. Obsah průřezových témat je rozpracován do tematických okruhů. Tímto uspořádáním se velmi hodí právě pro projektovou výuku. Dají se zařadit do výuky jako projekt. Jde o následující témata:

 osobnostní a sociální výchova

 výchova demokratického občana

 výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

 multikulturní výchova

 environmentální výchova

 mediální výchova (VÚP, 2004, s. 81)

Jak tedy učit podle kompetencí? Jak účinně začlenit průřezová témata do výuky? V Hrádku nad Nisou si tyto otázky kladli pedagogové všech škol a neměli

na ně uspokojivé odpovědi. Proto se kolegové ze ZŠ TGM v Hrádku nad Nisou rozhodli vypracovat projekt „Učíme kompetence kompetentně“. Projekt byl schválen, dotován Evropskou unií. Nabídli účast i pedagogům všech hrádeckých škol, chotyňské škole a chrastavské škole. Šlo o tříletý vzdělávací projekt pro pedagogy, kteří se učili, jak učit kompetence.

V rámci projektu vznikla takzvaná skupina interních lektorů, kteří byli cvičeni v lektorských a prezentačních dovednostech, aby byli schopní nabyté vědomosti o kompetencích předávat dál ve svých školách. Produktem projektu je metodická příručka „Kuchařka kompetentního učení“, kde interní lektoři zpracovali ukázkové lekce (vyučovací hodiny). V nich je stanoven jak tematický, tak kompetenční cíl hodiny (kterou kompetenci a co konkrétně v rámci kompetence chceme rozvíjet nebo žáky naučit).

Lekce probíhá podle modelu EUR, nejprve evokace (odpovídá motivaci), pak je fáze uvědomění (procvičování) a důležitou částí je reflexe, nebo–li zpětná vazba. Tou si musím ověřit, zda jsem jako učitel dosáhl splnění jak tematického, tak i kompetenčního cíle. Součástí každé lekce by mělo být „poselství“. Je to několika slovy shrnuto to, co by si žáci z hodiny měli odnést.

Jsem ráda, že jsem mohla být členkou týmu interních lektorů a projít školením. Pojem klíčové kompetence už mě neděsí a myslím, že vím, jak je uchopit, abych je dětem pomohla rozvíjet a splnila tak vzdělávací cíle v rámci RVP.

Všechny své poznatky a zkušenosti jsem se snažila využít při přípravě projektu O rodině, aby byl ku prospěchu ve dvou rovinách, v té kompetenční i v té, která sice v RVP přímo pojmenovaná není, ale je součástí jak klíčových kompetencích, tak průřezových témat. Jde o rovinu systemickou, předávání systemických poznatků dětem prostřednictvím projektu.