Klienti sanování - 3 Sociální práce s rodinou

Klientem sanace je celá rodina jako interakční systém ohrožený špatnou sociální situací, izolovaností, zvýšenou mírou stresu, frustrací rodičů i jejich výchovnou nezkušeností, která má přímý dopad na prospívání dítěte. (Bechyňová, Konvičková, 2008, s. 51)

Aby ohrožená rodina opět stabilně fungovala jako bezpečné zázemí pro všechny členy, potřebuje včasnou a vhodně cílenou pomoc. Je nutné umět komunikovat s rodiči bez obviňování či výčitek a důvěřovat rodině, že je schopná změn a také ji v tom utvrzovat, protože jak uvádí Bechyňová, Konvičková (2008, s. 53): Sociálně ohrožené rodiny, které se stávají příjemci služeb sanace rodiny, si často generačně předávají nedůvěru v možnost pomoci a podpory z okolí.

30 4.5 Vybrané poskytované služby

Podle Matouška (2008, s. 195-196) jsou sociální služby poskytované rodinám rozlišeny:

 podle délky trvání – krizové až dlouhodobé,

 podle prostředí – poskytované u rodin doma, v organizaci, jenž se specializuje na práci s rodinou, v komunitním centru nebo jinde,

 podle použité metody – poradenství, odborné terapie, svépomocné rodiny aj.,

 podle podnětu – ohrožené dítě, dospělého, problémy při rozvodu atd.

4.5.1 Preventivní program

Jedná se o dlouhodobé programy se zaměřením na vznikající rodiny, u kterých lze s velkou pravděpodobností předpokládat vážné potíže nebo na rodiny s hendikepovaným dítětem, jehož další výchova a péče bude pro rodiče znamenat značnou zátěž. Pomáhajícími pracovníky mohou být profesionálové, ale i zaškolení dobrovolníci, kontakt s rodinou by pak měl být pravidelný a dlouhodobý (Matoušek, 2008, s. 198).

Preventivní programy by měly být zaměřeny na všechny hlavní rizikové faktory, které by mohly vést ke špatnému zacházení s dětmi. Prevence je účinná v přímé úměře k tomu, v jaké etapě rodičovství a v jakém věku dítěte je ohrožené rodině nabídnuta podpora a pomoc.

Výsledky programů o.s. STŘEP a zahraničních zkušeností dokazují fakt, že podpora poskytnuta rizikovým rodinám včas, v době před narozením dítěte a pokračuje-li také v raném věku dítěte, může zabránit odebrání dítěte mimo rodinu z důvodu zanedbání péče (Bechyňová, Konvičková, 2008, s. 13).

Bechyňová, Konvičková, 2008 s. 107 pak tématiku obecně shrnují: Čím dříve riziková rodina dostane nabídku odborných služeb, tím vyšší je šance na úspěšnost podpory rodičovství.

Otevřenost rodičů k přijímání podpory v období po narození dítěte je velmi vysoká.

4.5.2 Poradenství

Matoušek vymezuje poradenství v užším významu jako poskytování informací vyžádaných klientem a potřebných k řešení jeho problému, v širším smyslu pak poradenství umožňuje klientovi prozkoumat své přednosti, resp. slabá místa, aby našel postup vedoucí ke zlepšení kvality svého života (Matoušek, 2008, s. 142).

K poradenským službám pak uvádí, že: Jde o služby krátkodobé, poskytované ve specializovaných institucích, kde rodina má k dispozici tým profesionálů. S jedním z nich, příp. postupně s několika řeší akutní problémy rodinného soužití a výchovy dětí. Pomoc má podobu krátké série dohodnutých schůzek (Matoušek, 2008, s. 197).

Dále Hartl definuje sociální poradenství a jeho rozdělení na:

 Základní sociální poradenství – jeho cílem je poskytnout informace o nárocích, službách a možnostech, jež by mohly napomoci k vyřešení obtížné situace občana a to co nejblíže jeho bydlišti, pracovišti apod. Mělo by být dostupné také pro lidi v menších obcích a to prostřednictvím pověřeného pracovníka. Součástí základního poradenství je také zprostředkování adekvátní odborné pomoci.

 Odborné sociální poradenství –se zaměřuje na konkrétní přímou pomoc a praktické řešení obtížné sociální situace občana, přičemž jde převážně o hmotnou nebo sociální nouzi, popřípadě o souběh obou. Instituce poskytující odbornou pomoc sídlí převážně ve větších městech a zajišťují ji pracovníci mnoha profesí, např. sociální pracovníci, psychologové, psychiatři, speciální pedagogové apod.

Odborné poradenství se tedy vyznačuje používáním speciálních odborných postupů s cílem změnit myšlení a chování lidí, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci Hartl in Matoušek (2008, s. 84-85).

Součástí odborného poradenství jsou i terapeutické aktivity.

4.5.3 Terapeutické služby

Terapeutické služby je možno rozdělit na svépomoc a profesionálně vedené služby poskytované jak jednotlivcům, tak celým rodinám. U jednotlivců jde jak o ohrožené, tak i ohrožující členy rodiny. Pokud člen rodiny poruší zákon, musí být věc projednána před soudem, ten však může vzít v úvahu, že obviněný se již nějakého terapeutického programu účastní nebo mu může účast v nějakém terapeutickém programu nařídit. Profesionálně vedená terapie by měla probíhat na základě smlouvy s jasně vytyčeným cílem a délkou terapie, měla by být také přesně vymezena kritéria určující účinnost postupu. Všichni účastnící by měli mít možnost kontrolovat, jak se terapie vyvíjí a po jejím skončení musí příslušný pracovník vyhotovit zprávu. Neméně důležité je také přešetření stavu rodiny po několika měsících od ukončení terapie (Matoušek, 2008, s. 198).

4.5.4 Krizové služby

Tyto služby jsou určeny ohroženým dětem i dospělým, také však pro obnovu fungování rodiny, do které se vrátil ohrožený či ohrožující člen po dočasném odloučení. Krizové služby jsou poskytované krátkodobě profesionálním pracovníkem, jenž musí umět rychle a kvalitně zhodnotit rodinnou situaci, spolupracovat s jinými institucemi a být dostupný téměř neustále.

Samozřejmostí jsou také návštěvy v rodině, přičemž počet rodin, s nimiž profesionál souběžně pracuje, by neměl být velký. Poskytování krizových služeb vyžaduje průběžnou supervizi a nutnost konzultací s odbornými pracovníky, včetně lékařů a právníků. Nedílnou součástí jsou azylová zařízení pro děti, azyly pro matky s malými dětmi, popřípadě pobyty dětí v profesionálních rodinách Matoušek (2008, s. 196).

4.6 Metody práce využívané při sanaci rodiny

Při sanaci rodiny jsou využívány různé metody sociální práce a činnosti, které by měly vést k ozdravení rodiny.

 Řízené, motivační rozhovory s dítětem a rodiči.

 Pozorování vztahů mezi členy rodiny, příp. dalších členů, jejich vzájemné komunikace a to v jejich přirozeném prostředí.

 Zhodnocování a měřící techniky.

 Analýza a syntéza získaných informací a výstupů z případové konference.

 Sociální šetření v místě bydliště prováděné pouze pracovníky OSPOD.

 Analýza a syntéza informací a výstupů ze spisové dokumentace.

 Management sociálních služeb (Metodické doporučení Střep, 2011, s. 38).

33 PRAKTICKÁ ČÁST

5 Průzkumové šetření

5.1 Cíl a hypotézy

Hlavním cílem průzkumového šetření je charakterizovat nejčastější příčiny ohrožení rodiny na Českolipsku a zmapovat postup sociálních pracovníků při řešení krizových situací rodin.

Dílčím cílem našeho šetření je přiblížit charakter ohrožených rodin ve zmíněné lokalitě, které se ocitly z různých důvodů v krizové situaci. V našem šetření mapujeme důvody, pro které se rodiny staly ohrožené a pro které jsou předmětem péče sociálních pracovníků. Sledujeme tedy, s jakou zakázkou přicházejí klienti za sociálními pracovníky v dané oblasti, s čím si nevědí rady a co je tíží.

V rámci našeho průzkumného šetření bakalářské práce si klademe následující otázky:

Vzrůstá v posledních letech počet ohrožených rodin v dané oblasti? A pokud ano, co je hlavní příčinou krizové situace? Jak lze charakterizovat hlavní příčiny ohrožení rodin? Do jaké míry ovlivňují sledované rodiny ekonomické faktory? Jaký přístup a strategie pomoci volí sociální pracovníci směrem k ohroženým rodinám?

Otázky, které jsme si v rámci našeho šetření položili, tvoří základní stavbu našich hypotéz, které budeme průzkumovým šetřením verifikovat. Po pečlivé úvaze jsme stanovili následující hypotézy:

H1:Rodiny, které jsou bez finančních prostředků, jsou častěji v ohrožení než rodiny, které se potýkají s výchovnými problémy svých dětí.

H2:Rodiny, které jsou ohroženy rozvody, vyhledávají pomoc sociálních pracovníků častěji, než rodiny ohrožené nedostatkem finančních prostředků.

5.2 Metody a technika sběru dat

Abychom mohli ověřit stanovené hypotézy, bylo třeba promyslet metody práce v rámci našeho šetření. Po zralé úvaze jsme se rozhodli využít i metodu analýzy spisové dokumentace, jelikož jsme náš průzkum zaměřili do konkrétní oblasti Mimoňska v okrese Česká Lípa.

Požádali jsme o spolupráci příslušné oddělení rodiny a sociálních záležitostí v Mimoni. Dále jsme z metod dotazování zvolili metodu nestandardizovaného dotazníku, který jsme zaměřili na sociální pracovníky z oddělení sociálně právní ochrany na Českolipsku.

34 Analýza spisové dokumentace

Studium spisové dokumentace na oddělení sociálně právní ochrany při Městském úřadu Mimoň nám poskytlo potřebná data ke zpracování informací o ohrožených rodinách, které využily sociální práce tamějšího oddělení. Dle Gavory (2000, s. 117-118) jsme tuto analýzu uskutečnili kvantitativní metodou, která se řídí numerickým zapracováním informací a dat.

Do kvantifikace analytických kategorií patří jejich frekvence, relativní počet, průměr apod.

Gavora (2000, s. 120). Dále jsme sledovali postup sociálních pracovníků při sociální práci s ohroženou rodinou, následné poznatky jsme zapisovali do připravených záznamových archů a z těchto dat jsme třídili informace, které jsme graficky zpracovali do tabulek a grafů. Toto grafické zpracování dat nám pomohlo ověřit stanovené hypotézy.

Dotazník vlastní konstrukce

Z dotazníkového šetření jsme se rozhodli pro dotazník vlastní konstrukce, ze kterého jsme se snažili zjistit postup sociálních pracovníků při řešení krizových situací rodin. Dotazník vlastní konstrukce byl sestaven pro 4sociální pracovníky z oddělení sociálně-právní ochrany čtyř oblastí Českolipska. Při sestavování dotazníku jsme měli na zřeteli cíl a úlohu dotazníku, tedy zjistit, jak postupují kolegové v praxi, pokud pracují s ohroženou rodinou. Dotazník tvoří celkem 4 otázky, které směřují do problematiky práce s ohroženými rodinami v oblasti, kde sociální pracovníci působí. Odpovědi sociálních pracovníků nám poslouží k celkovému porovnání zkušeností v sociální práci s ohroženými rodinami na Českolipsku. Otázky jsou otevřené.

5.3 Základní východiska průzkumového šetření

Naše bakalářská práce se zabývá problematikou ohrožených rodin. Sociální práce v zájmu ohrožených rodin je důležitou součástí řešení krizových situací, které mohou vznikat z různých důvodů (kapitola č. 2, str. 16). Mnohdy mohou být za rozpadem rodiny různé důvody, nejen rozvod rodičů. Je to například závažné onemocnění členů rodiny, domácí násilí, nezaměstnanost apod. V našem průzkumovém šetření se opíráme o řadu zdrojů, které se zabývají ohrožením rodin v České republice, jedním ze základních východisek je pro nás Strategie sociálního začleňování 2014-2020. Jedná se o Strategii, která se zabývá prioritními tématy České republiky, jedná se o oblast sociálního začlenění osob v období od roku 2014 do 2020. Účelem této Strategie je přispět k plnění národního cíle redukce chudoby a sociálního vyloučení, ke kterému se ČR zavázala v rámci evropského cíle, který vyplývá ze strategie Evropa 2020. Strategie Evropa 2020 má pět základních cílů, z nichž poslední se týká podpory

sociálního začleňování prostřednictvím snižování chudoby a sociálního vyloučení. Tento významný dokument se týká naší problematiky, neboť jedinec nebo rodina může být vytěsněna na okraj společnosti a může jí být omezen přístup ke zdrojům a příležitostem, které jsou běžně dostupné ostatním členům společnosti. Mezi tyto zdroje patří zaměstnání, bydlení, sociální ochrana, zdravotní péče a vzdělání. Pro danou oblast je proto nutné sledovat tři hlavní ukazatele, míru ohrožení chudobou, materiální deprivaci, osoby, žijící v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou. Jmenované indikátory mohou být společnými pro vznik ohrožených rodin

http://www.mpsv.cz/files/clanky/19477/Strategie_CZ.pdf

Dále se opíráme např. o dokument Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR 2015 (dále jen Analýza 2015), podle níž je v současné době v naší republice ohroženo chudobou či sociálním vyloučením cca 1,5 milionu lidí, z toho téměř 100 tisíc dětí. Analýza 2015 se snaží o identifikaci a popis sociálně vyloučených lokalit s cílem vyhodnotit jejich vývoj a změny od roku 2006, kdy bylo realizováno jejich poslední mapování. Předpokládaným přínosem kvalitních a rozsáhlých informací v této publikaci je přispění ke zlepšení životní situace v sociálně vyloučených lokalitách.

http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/analyza-socialne-vyloucenych-lokalit-v-cr-

5.4 Časový harmonogram a etika průzkumu

Samotné průzkumové šetření probíhalo od června 2014 do února 2015 a bylo rozděleno do tří časových úseků. V prvním časovém období, od června 2014 do srpna 2014, jsme shromažďovali a studovali dostupnou literaturu, která se zabývala problematikou ohrožených rodin. Studovali jsme legislativu k dané problematice a pečlivě jsme zaznamenávali poznámky o tématu do připravených archů. V druhé části našeho šetření, od září do prosince 2014, jsme se zaměřili na tvorbu teoretické části naší bakalářské práce. Třetí časový úsek, od ledna 2015 do června 2015, jsme věnovali samotnému průzkumovému šetření. To znamená, že jsme studovali spisovou dokumentaci na Oddělení sociálně právní ochrany při Městském úřadu Mimoň. V roce 2012 byl na Městském úřadě Mimoň zrušen odbor sociálních věcí a bylo vytvořeno Oddělení rodiny a sociálních věcí, které spadá pod Správní odbor MěÚ Mimoň. Činnost oddělení se zabývá širokým spektrem sociální práce, která je zaměřena nejen na občany Mimoně, ale i na občany okolních obcí v rámci výkonu přenesené působnosti. Od roku 2012 toto oddělení, na základě uzavřených veřejnoprávních smluv, vykonává také činnosti spojené se sociálně-právní ochranou dětí i pro šest okolních obcí. Jedná se o Ralsko, Pertoltice pod Ralskem, Brniště, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem a Velký Valtinov.

Do dané oblasti patří také vyloučená lokalita Ploužnice. Na tyto lokality jsme zaměřili naše průzkumové šetření.

Etika průzkumového šetření vychází z obecně uznávaných základních pravidel etického chování výzkumných pracovníků. Tyto normy vychází z etických principů dobré praxe ve výzkumu v České republice (MŠMT Etický rámec výzkumu). Jednou ze zásad je anonymita informací a respektování důvěrnosti dat klientů.

5.5 Vzorek respondentů

Od roku 2012 do roku 2015 jsme nastudovali celkem 239 spisů klientů z Mimoně a přilehlých obcí, které patří do Českolipska. Jedná se o rodiny, které z různých důvodů potřebovaly odbornou pomoc sociálních pracovníků. Problematiku jednotlivých sociálních zakázek jsme zpracovali dle povahy problému, který se stal pro klienty ohrožující. Nestandardizovaný dotazník jsme zaměřili na čtyři sociální pracovnice z různých oblastí Českolipska. Cílem bylo získat od čtyř respondentů kvalifikované odpovědi ohledně sociální práce s ohroženými rodinami v lokalitách: Jablonné v Podještědí, Cvikova, Nového Boru a České Lípy.

6 Vyhodnocení průzkumového šetření

6. 1 Vyhodnocení analýzy spisové dokumentace

V této kapitole vyhodnocujeme informace, které jsme získali studiem spisové dokumentace ohrožených rodin z oblasti Mimoň a přilehlých obcí. Poznatky jsme graficky zaznamenali do tabulek a grafů a to od roku 2012 do poloviny roku 2015. Každý sledovaný rok jsme opatřili komentářem a výsledky jsme uplatnili při verifikaci stanovených hypotéz.

Tabulka č. 1. Ohrožené rodiny v roce 2012 Výchov

37 Stráž pod

Ralskem

8 3

Velký Grunov

Celkem 83 6 39 27 9 2 Celkem

100%

7,3% 47% 32,5% 10,8% 2,4%

Graf č. 1 Ohrožené rodiny v roce 2012

Tabulka č. 1 a graf č. 1 popisuje důvody ohrožení rodin v uvedených sedmi oblastech a to v roce 2012. Z grafického znázornění je evidentní, že až 47 % rodin je ohroženo nedostatkem finančních prostředků. Dalším významným důvodem, a to až 32,5 % ohrožení, byla úprava výživy při rozvodech. Tedy opět se jedná o ekonomické faktory. Zhruba 11% představuje zanedbání péče o děti v rodinách. A asi 2% klientů se obracejí na sociální pracovníky s žádostí o zprostředkování potřebné služby či poradenství. V tomto roce bylo ošetřeno 83 rodin, které se z různých důvodů cítily být ohroženy, a proto vyhledaly pomoc sociálních pracovníků.

Situace rodin se v důsledcích dopadů ekonomické krize nadále zhoršuje a rodinám hrozí rozpad spojený se ztrátou bydlení, vystěhování do sociálně vyloučených lokali a vznik dalších možných tíživých situací.

Potřeby rodin v důsledku ekonomické krize (zvyšování nákladů, ztráta zaměstnání, snižování příjmů) nejsou přiměřeně naplňovány a tak se rodiny stávají ohroženými. Často pak řeší

7,3%

32,5% 47%

10,8%

2,4%

Rok 2012

Výchovné problémy dítěte Finanční nouze

Úprava výživného-rozvody Zanedbávání péče o dítě Doprovázení klientů

krizové situace půjčkami na vysoký úrok a ocitají se v dluhové pasti. Takové situace jsou pro ně jako začarovaný kruh, z kterého není úniku. V roce 2012 vyhledalo pomoc sociálních pracovníků celkem 83 rodin.

Tabulka č. 2: Ohrožené rodiny v roce 2013 Výchov

Tabulka č. 2 a graf č. 2 popisuje důvody ohrožení rodin v uvedených sedmi oblastech a to v roce 2013. Z grafického znázornění je evidentní, že až 37 % rodin je ohroženo nedostatkem finančních prostředků. Dalším významným důvodem, a to až 49,3 % ohrožení, byla úprava výživy při rozvodech. Tedy opět se jedná o ekonomické faktory. Zhruba 9,6 % představuje pomoc sociálních pracovníků rodinám, které měly doma problémy s výchovou dětí. A asi u 3

% rodin řešili sociální pracovníci problémy zanedbání péče.

Pouze 1, 4 % klientů se obracejí na sociální pracovníky s žádostí o zprostředkování potřebné služby či poradenství. V tomto roce bylo ošetřeno 73 rodin, které se z různých důvodů cítily být ohroženy, a proto vyhledaly pomoc sociálních pracovníků.

Situace rodin se v důsledcích dopadů ekonomické krize opakuje tak, jako v analýze z roku 2012. Přibývá však další důležitý problém, což je zanedbání dětí svými rodiči.

Podstatné je, z jakého důvodu zanedbání vzniká, připomínáme dělení problémových rodin ve vztahu k péči o děti – na ty, co se nechtějí starat, ty, co nemohou a ty, co to neumí. Avšak ani jeden z důvodů nelze podceňovat nebo omlouvat. Syndrom CAN, do kterého zanedbávání patří, je v sociální práci závažný problém.

Tabulka č. 3: Ohrožené rodiny v roce 2014 Výchov

40 Graf č. 3 Ohrožené rodiny v roce 2014

Tabulka č. 3 a graf č. 3 popisuje důvody ohrožení rodin v uvedených sedmi oblastech a to v roce 2014. Z grafického znázornění je evidentní, že až 57,3 % rodin je ohroženo úpravou výživy v souvislosti s rozpadem rodin. Dalším významným důvodem, a to až 30%, ohrožení, byla finanční nouze. Tedy opět se jedná o ekonomické faktory. Zhruba 8,2 % představuje pomoc sociálních pracovníků rodinám, které měly doma problémy se zanedbáním péče.

Pouze 3, 3 % klientů se obracejí na sociální pracovníky s žádostí o pomoc při péči o děti s výchovnými problémy. V tomto roce bylo ošetřeno 61 rodin, které se z různých důvodů cítily být ohroženy, a proto vyhledaly pomoc sociálních pracovníků.

V roce 2014 přibývá další důležitý problém, rodiny jsou ohroženy rozpadem rodiny- rozvody a nutností úpravy výživy dětí.

41 Noviny

pod Ralskem Pertoltice

Brniště 2

Stráž pod Ralskem

1 Velký

Grunov

Celkem 22 2 22 1

Celkem 100 %

8% 88% 4%

Graf č. 4 Ohrožené rodiny v roce 2015

Analýza spisů ohrožených rodin za rok 2015 byla ukončena k 30. 6. 2015, neboť bylo nutné všechny získané poznatky shrnout a graficky upravit. Z časových důvodů jsme museli průzkumové šetření uzavřít a zpracovat, neboť jsme dle časového harmonogramu museli dokončit praktickou část bakalářské práce. Za půl roku 2015 jsme zjistili, že hlavním důvodem ohrožení rodin bylo z důvodu úpravy výživy dětí při rozpadu manželství. A to až 88%, což představuje valnou většinu z celku 22 ohrožených rodin za prvních šest měsíců roku 2015.

Pokud ucelíme výsledky analýzy spisů ohrožených rodin, docházíme k názoru, že největším problémem, tedy ohrožením rodin ve sledované oblasti, je snižující se ekonomická situace rodin, která vyplývá z nedostatku pracovních příležitostí nebo naprosté ztráty zaměstnání.

8%

88%

4%

Rok 2015

Výchovné problémy dítěte Úprava výživného-rozvody Zanedbávání péče o dítě

Dalším ohrožením a nejen ekonomické stability rodiny je rozpad rodiny rozvodem, kdy musí dojít k úpravě výživy dětí. Jako další problém, i když v menším procentu, jsme zjistili ohrožení rodin výchovnými problémy dětí. V nepatrném počtu pak šlo o zanedbání či potřebu pomoci

In document 3 Sociální práce s rodinou (Page 30-0)