Mezinárodní expanze a faktory ovlivňující její formu

Mezinárodní expanze je definována jako rozšíření podnikatelských aktivit z domácí země do zahraničí. Podnik uskutečňuje své obchodní operace a prosazuje své zájmy i v jiné než domácí zemi. Díky mezinárodní expanzi může podnik zvýšit objem výroby, implementovat nové metody, které by nebyly efektivní při používání pouze v domácí zemi, rozšířit sortiment výroby, získat nové kontakty a zvětšit svoji celkovou působnost. Pokud je mezinárodní expanze úspěšná, dokáže podnik zlepšit své postavení, zisk, jméno a vše další, co pomůže maximalizovat hodnotu podniku, a tím tak splnit hlavní cíl podnikání (Svatoš, 2009).

Mezi hlavní motivy mezinárodní expanze se řadí:

 zvýšení obratu,

 rozšíření tržní působnosti,

 možnost nových podnikatelských aktivit,

 využití volných domácích kapacit,

 zahraniční poptávka po domácích produktech,

 zlepšení specializace v daném výrobním odvětví,

 šance na získání nových kontaktů a možnosti spolupráce,

 silnější konkurenční postavení,

 možné úspory z rozsahu výrobu (Luo, 1999).

Mezinárodní expanzí se podnik rozhoduje ke vstupu na zahraniční trhy, na kterých začne působit. Mezinárodní obchod však s sebou přináší i mnoho problémů vznikajících v důsledku pouhé polohy jednotlivých států, s jejich hranicemi a přítomností bariér obchodu, které se nevyskytují ve všech ekonomikách stejně. Proto je nezbytné se před

23 mezinárodní expanzí zaměřit na to, co může ovlivnit vstup na daný trh a podle toho rozhodnout (Gandolfo, 1998).

Při volbě formy vstupu na mezinárodní trh by měl podnik zohlednit nejrůznější faktory.

Prvním faktorem jsou obchodněpolitické podmínky trhu, tj. cla, kurzovní a daňová politika či různá netarifní opatření a nástroje jako jsou dovozní přirážky, množstevní omezení, minimální ceny, antidumping a další (Feenstra, 2004).

S tím souvisí i zhodnocení ekonomického prostředí, kde se mluví o ekonomických ukazatelích země. Konkrétně jde o míru inflace, míru nezaměstnanosti, platební bilanci, sklon ke spotřebě nebo hospodářský cyklus a možný budoucí vývoj. Dále je potřeba zohlednit politické a právní prostředí trhu. Je dobré znát daný politický systém, členství země v mezinárodních či jiných organizacích a uskupeních, její vztah k zahraničním firmám, důvěryhodnost právního systému, podmínky pro zahraniční podnikatele, právní omezení obchodních operací, řešení sporů a podmínky zaměstnávání cizinců. Dalším faktorem by pak mohla být charakteristika výrobků určitého trhu. Zda převládají průmyslové či zemědělské výrobky, porovnání krátkodobého a dlouhodobého spotřebního zboží. Výběr ovlivňuje i charakteristika obchodní partnera, mluvíme o jeho formě podnikání, struktuře podniku, ručení, oprávnění k podnikání, postavení na trhu a zajisté i o referencích. Konečným aspektem je efektivnost vybrané formy podnikání, tj. předpověď míry rizika, návratnosti vložených prostředků a jejich poměr (Machková, 2014).

Se vstupem na zahraniční trhy je potřeba, aby podnik novým potenciálním zákazníkům zajistil maximální spolehlivost svých výrobků a služeb, a tak je často potřeba získat ověřené certifikáty kvality jako důkaz zákazníkům, že produkt odpovídá požadavkům normy. Jedná se tak o jakýsi mezinárodně platný průkaz o důvěryhodnosti výrobce. Asi nejznámějším certifikátem kvality je ISO, který bude konkrétně popsán v kapitole číslo 4 (Spejchalová, 2011).

Při důkladném zvážení jednotlivých faktorů ovlivňujících mezinárodní expanzi se pak podnik již může rozhodnout pro konkrétní formu vstupu.

24 2.1 Formy vstupu na mezinárodní trh

Formy se dělí na tři základní skupiny, a to:

 vývoz a dovoz zboží a služeb,

 formy nenáročné na kapitálové investice,

 kapitálově náročné formy vstupu na mezinárodní trh.

Vývoz a dovoz zboží a služeb

Jedná se o nejjednodušší a tradiční formu vstupu na zahraniční trh, kde je možné využít různých obchodních metod a spolupracovat na základě různých smluvních vztahů – se zprostředkovateli, komisionáři, výhradními prodejci, prostředníky nebo obchodními zástupci.

Mezi tyto formy vstupu patří:

 prostřednické vztahy,

 smlouvy o výhradní distribuci,

 obchodní zastoupení,

 komisionářská smlouva,

 exportní aliance,

 přímý vývoz,

 piggyback.

Pro tuto práci byl vybrán podnik, který se rozhodl obchodovat na zahraničních trzích formou přímého vývozu, a proto je této formě vstupu věnována poslední část této kapitoly (Machková, 2014).

Formy nenáročné na kapitálové investice

Způsob vstupu na zahraniční trh formou nenáročných kapitálových investic je vhodný pro podnik, který nemá v plánu investovat v zahraničí, ale i přesto chce uplatnit na trhu své výrobky, služby či spolupráci.

25 Mezi kapitálově nenáročné formy vstupu se řadí:

 licence,

 franchising,

 smlouva o řízení,

 zušlechťovací operace,

 mezinárodní výrobní kooperace (Machková, 2014).

Kapitálově náročné formy vstupu na mezinárodní trh

Kapitálové vstupy jsou typické pro velké firmy, které mezinárodně expandují a investují do zemí nabízejících prospěšné podmínky. Obvykle mají formu přímých zahraničních investic nebo investic portfoliových.

Portfoliové investice spočívají v nákupu cenných papírů, nejčastěji akcií, a je tak s nimi spojen určitý podíl v zahraničním podniku, který dle stanovené výše a předepsaných podmínek umožňuje držiteli určitý podíl na zisku a na rozhodování v daném podniku.

Jak uvádí Mulačová (2013, s. 496) „přímou zahraniční investici můžeme charakterizovat jako investici, jejímž účelem je založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů mezi investorem jedné země a podnikem se sídlem v jiné zemi.“

Investice putují převážně do zpracovatelského průmyslu či služeb. Přináší do zemí kapitál potřebný pro modernizaci, technologické změny, nová pracovní místa nebo vytváří jiné podnikatelské příležitosti.

Přímé zahraniční investice v zahraničí nabývají nejčastěji podoby:

 akvizic,

 fúzí,

 investic na zelené louce,

 společného podnikání (joint venture),

 strategických aliancí (Mulačová, 2013).

26 2.1.1 Přímý vývoz

Přímým vývozem se rozumí smluvní vztah mezi výrobcem a koncovým zákazníkem na cílovém trhu bez zapojení obchodních mezičlánků (maloobchody, velkoobchody, specializované společnosti, …). Bývá označován i jako typ obchodování B2B (Business to Business) a je nejvíce využíván při exportu průmyslových výrobků, strojů a technických zařízení, kde je nutná přítomnost výrobce po celou dobu obchodní operace z důvodu náročnosti dodávek.

U přímého vývozu se počítá s perfektní znalostí technické i obchodní problematiky.

Výhoda spočívá v budování dobrého obchodního vztahu díky okamžité zpětné vazbě ze strany zákazníka, možnosti kontroly nad produktem, jeho cenou a marketingem, a nakonec v příležitosti pro vývozce usilovat o vyšší prodejní cenu, protože zabezpečuje a je přítomen po dobu celé operace.

Přímý vývoz se uskutečňuje na základě kupních smluv, ve kterých se prodávající zavazuje, že kupujícímu předá věc, jež je předmětem smlouvy a umožní mu nabytí vlastnického práva k ní, kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (Exportguru, 2014).

Podnik tedy jakožto samostatně působící subjekt v ekonomickém prostředí je tím, na kterém závisí rozhodnutí o tom, jakým způsobem bude řídit svou výrobu, zda uplatní diverzifikaci výrobkového portfolia a co vše musí zohlednit, pokud se rozhodne mezinárodně expandovat a jaké nástroje mu pomohou k tomu, aby vyhodnotil finanční stránku realizovaných plánů. Vše potřebné pro teoretický podklad k dané problematice bylo popsáno a nyní je na čase přesunout se do konkrétního prostředí problematiky mezinárodní expanze a diverzifikace výroby, tj. do prostředí vybraného podniku a jeho konkrétních změn.

3 Představení vybraného podniku

Třetí kapitola práce představí konkrétní prostředí problému, tj. představí vybraný podnik, jeho základní znaky, cíle, časový vývoj, mezinárodní expanzi a světovou působnost.

Následující části práce byly sepsány především na základě informací poskytnutých zaměstnanci vybraného podniku.

3.1 Profil podniku

Pro tuto práci byl vybrán středně velký podnik, jehož předmětem podnikání je obrábění kovů a výroba turbín, jak představují následující informace z obchodního rejstříku firem.

Obchodní firma: středně velký podnik

Sídlo: Liberecký kraj

Datum vzniku: 30. srpna 2007

Právní forma: společnost s ručením omezeným

Předmět podnikání: obrábění, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

Základní kapitál: 200 000 Kč Počet zaměstnanců: 117 (2017)

Podnik byl založen v roce 2007 se základním kapitálem ve výši 200 000 Kč, jenž byl vložen jednateli v nerovnoměrné výši dle zakladatelské smlouvy. Zaměstnává aktuálně okolo 120 zaměstnanců, a tak se jedná o středně velký podnik, jak vychází z odborných teorií. Cílem podniku je poskytovat komplexní servis a vynikající péči o zákazníka v oblasti obrábění objednaných dílů pro nejrůznější aplikace za pomocí vlastních strojů, know-how a zkušeností. Vybraný podnik podniká v rámci dvou živnostenských oprávnění.

Prvním oprávněním je ohlašovací řemeslná živnost – obrábění. Jde o technologii výrob a oprav polotovarů z různých materiálů, dílů a jednotlivých výrobků všemi způsoby strojního třískového obrábění jako je soustružení, frézování, broušení, hoblování, obrážení, vrtání, vyvrtávání, protahování a další speciální způsoby obrábění na obráběcích strojích, včetně nově zaváděných technologií obrábění materiálů například laserem. Druhým živnostenským oprávněním podniku je volná ohlašovací živnost – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Konkrétně se jedná o výrobu turbín,

28 forem pro tváření plastů, komponentů a přípravků pro dopravní (především automobilový) průmysl.

Podnik funguje na základě funkcionální organizační struktury, která ho rozděluje na konkrétní oddíly s jejich vedoucími a udává vztahy nadřízenosti a podřízenosti. V čele podniku stojí dva jednatelé, kteří vykonávají činnost statutárního orgánu podniku, plní administrativní činnost, kontrolují celkový chod podniku a určují jeho strategii. Oba jednatelé jsou zároveň zakladateli podniku, kteří začali obrábění provozovat ve vlastní garáži a rozšířili činnost až do současného celosvětového měřítka. Organizační strukturu

Obrázek 1 - Organigram vybraného podniku Zdroj: vlastní dle informací jednatele podniku

EXPEDICE

29 3.2 Produkty vybraného podniku

Podnik vykonává svou činnost jako OEM (Original Equipment Manufacturer). Takovým obchodním termínem se označují výrobci, kteří montují své produkty z dodaných dílů od jiných výrobců. V případě vybraného podniku je zákazník tím, kdo určuje rozměry a design produktu. Podnik pak podle získaných informací produkt vytvoří. Produkce probíhá nepřetržitě 24 hodin denně. V rámci výroby se podnik dělí do dvou částí.

Komponenty pro energetiku:

 Peltonova turbína,

 Francisova turbína,

 vodní pumpy,

 komponenty.

Formy a přípravky pro dopravní průmysl:

 turbo kompresory,

 součástky a komponenty pro automobilový průmysl.

Peltonova turbína je rovnotlaká turbína používaná v hydroenergetice při vysokém tlaku přívodní vody. Samotná turbína váží okolo 30 tun, je vyráběna z pevného materiálu za využití moderních měřicích přístrojů. Podnik jich ročně prodá více než 1000 kusů.

Francisova turbína je typ přetlakové vodní turbíny. Patří dnes mezi nejpoužívanější turbíny pro produkci elektrické energie ve vodních elektrárnách. Francisovu turbínu využívá například česká vodní elektrárna Dlouhé Stráně vybudovaná v Hrubém Jeseníku. Turbína je frézována z kované hmoty, která tak zajišťuje nejvyšší trvanlivost, odolnost proti otěru a celkovou spolehlivost. Ročně jich podnik prodá více než 400 kusů.

Produkty jsou při převozu pečlivě uchovány ve speciálních obalech plněných tekutinou, která chrání kovový výrobek před možným zrezivěním a umožňuje spolehlivý převoz produktu až do místa určení.

30 3.3 Zákazníci a konkurenti zvoleného podniku

Jak bylo zmíněno, cílem společnosti je zprostředkovat komplexní servis a kvalitní péči o zákazníka. Podnik za svou dobu existence získal 100-150 stálých zákazníků, se kterými udržuje dlouhodobé vztahy a pravidelný obchod. Mezi hlavní patří především velké společnosti, z nichž největší partner zastává 7 % celkových obchodů s vybraným podnikem. Dále probíhá obchod s malými a středními podniky a v neposlední řadě i se živnostníky, případně překupníky, kteří nakoupené produkty prodávají dále.

Své zákazníky vybraný podnik získal celosvětově, počínaje Evropou. Je upřednostňován osobní přístup a setkání, v rámci kterých se vytvářely a vytvářejí dlouholeté vztahy se zákazníky. Vybraný podnik poskytuje svým zákazníkům maximální servis v rámci péče o zákazníka, a především v ohledu na kvalitu obchodovaných produktů, na které jsou využity nejmodernější technologie a certifikace, které zákazníka dokáží ubezpečit o parametrech produktu.

Jelikož vybraný podnik obchoduje v celosvětovém měřítku, dostává se tak do širšího konkurenčního prostředí, se kterým musí udržet krok, ba ho předčít. Mezi hlavní konkurenty vybraného podniku spadají všechny podniky, které vyrábí a obchodují s komponenty, jež jsou využívány v energetice, či různé formy a přípravky do dopravního průmyslu.

Dalšími konkurenty pro vybraný podnik se stávají fyzické a právnické osoby, které si obrábění zařizují vlastními silami na vlastní odpovědnost nebo kooperanti, které vybraný podnik využívá formou outsourcingu pro zajištění obráběcích činností při vytížení kapacity výrobních faktorů podniku, čímž mu vznikají náklady vůči kooperantovi.

31 3.4 Významné časové mezníky vybraného podniku

Vybraný podnik od svého založení zaznamenal roky, které znamenaly pro vývoj podniku určitý mezník, jak představuje následující časová osa.

Rok 2007 byl rokem založení podniku v libereckém kraji, kdy myšlenka vzešla z nápadů dvou dnešních jednatelů, kteří obráběcí činnost provozovali vlastními silami ve své garáži.

Od roku 2008 začal podnik vyrábět hydro turbíny nejprve pro Českou republiku a později i do evropských států, a to až do roku 2011, kdy bylo vytvořeno více než 100 turbín a podnik nasměroval svoji výrobu i dalším směrem, a to do součástek pro automobilový průmysl.

Rok 2012 zaznamenal poprvé v historii podniku roční obrat vyšší než 7 milionů eur.

Podnik i nadále operoval v rámci evropského prostředí. To se ale změnilo s rokem 2014, kdy byl splněn strategický cíl a podnik expandoval mimo evropské trhy a získal zakázky v Americe, Asii i na Novém Zélandu či v Austrálii. Od té chvíle byl také nucen provést spoustu změn, aby obstál světové konkurenci. Již ve stejném roce pořídil 8 CNC stojů na obrábění, v následujícím roce 2015 speciální měřící vybavení a průběžně zaváděl výrobní softwarové programy. Od počátku mimoevropské expanze začal roční obrat přesahovat 10 milionů eur a v roce 2016 podnik vyrobil 1000 hydro turbín. S příchodem roku 2017 byly pořízeny speciální balanční přístroje, které zlepšily spolehlivost vyráběných produktů.

Rok 2018 znamenal přírůstek výrobních strojů z původních 8 na současných 12 (část formou nájmu, část do majetku podniku), který s sebou přinesl i dosud nejvyšší obrat a nejvyšší tržby v historii podniku, jak bude znázorněno v kapitole 6. Do roku 2019 podnik plánuje navýšení těchto hodnot a zároveň rozšíření výrobního prostoru a navýšení počtu zaměstnanců až na 160.

2007 2011 2012 2014 2015 2017 2018 2019

Obrázek 2 - Časová osa podniku Zdroj: vlastní

32 3.5 Mezinárodní expanze vybraného podniku

Vybraný podnik v současné době operuje v celosvětovém měřítku. Země a části světa, které jsou v obchodním styku s vybraným podnikem ukazuje modrou barvou Obrázek 3.

Červená tečka představuje Českou republiku – sídelní zemi vybraného podniku.

Obchod probíhal nejprve v Evropě a postupem času se začal rozšiřovat i do ostatních kontinentů, čímž byl tak splněn strategický cíl obou jednatelů podniku. Mezi hlavní evropské obchodní partnery patří: Německo, Francie, Velká Británie, Švédsko, Finsko, Norsko, Itálie, Česká republika, Rakousko, Švýcarsko, Turecko, Maďarsko a Makedonie.

V rámci mimoevropských obchodních partnerů lze mluvit o Kanadě, Brazílii, Ekvádoru, Guatemale, Indii, Izraeli, Číně, Rusku, Japonsku, Koreji a Novém Zélandu. Světadílem, kde téměř neprobíhají obchodní operace je Afrika, kde se ovšem odehrávají různé přeprodeje produktů vybraného podniku. Rok 2014 je brán jako rok začátku mimoevropské expanze podniku.

Podnik nemá žádné pobočky a není v plánu aktuální stav měnit.

Obrázek 3 - Znázornění obchodních partnerů v rámci mapy světa Zdroj: propagační materiál vybraného podniku

33 Podnik vstoupil a vstupuje na zahraniční trhy formou přímého vývozu a akvizic. Uplatňuje strategii vlastního vyhledávání obchodních partnerů. Jednotlivé kroky vstupu podniku na zahraniční trh lze shrnout následovně.

1. Vyhledání potenciálního obchodního partnera.

2. Získání informací o partnerovi prostřednictvím webu, zkušeností, … 3. Určení vlastní pozice vůči partnerovi, zhodnocení výhodnosti.

4. Sjednání obchodního jednání.

5. Příprava na obchodní jednání:

a. co, jak, kde a proč se bude nabízet,

b. sjednocení informací s obchodními manažeři, c. příprava podpůrných a propagačních materiálů.

6. Obchodní jednání, první kontakt, seznámení se s potenciálním partnerem.

7. Domluva obchodu, předání propagačních materiálů.

8. Sjednání konkrétních podmínek elektronickou formou.

9. Uskutečnění obchodu.

10. Šance dlouhodobé spolupráce.

Vybraný podnik své kontakty získal a získává osobní formou a přímým cíleným marketingem, kdy při prezentaci produktů u potenciálních obchodních partnerů předává propagační materiály jako jsou například tašky, propisky, katalogy či brožury. 99 % zakázek obchoduje formou B2B (Business to Business), zbylé procento přichází zprostředkovatelům, kteří vybranému podniku zajistí v zahraničí kontakt a případný následný obchod za úplatu, kterou je vybraný podnik povinen zaplatit.

Podnik nevyužívá služeb společnosti CzechTrade, která podporuje český export. A do budoucna není tato spolupráce ani v plánu. Výjimku tvoří situace, kdy by podnik rozšiřoval působnost na čínském trhu, kde by informace poskytnuté společností CzechTrade mohly být přínosné.

Vybraný podnik využívá služeb dopravce, se kterým má uzavřenou přepravní smlouvu o přepravě zboží. Přeprava probíhá zpravidla silniční nákladní dopravou, v případech přepravy do Ameriky, Japonska či například Indie je využívána námořní doprava. Vybraný

34 podnik si u 90 % obchodních operací sjednává dodací podmínky DAP a FCA dle pravidel INCOTERMS sestavených Mezinárodní obchodní komorou v Paříži.

Výjimku tvoří státy jako například Indie, kde je konkrétně využita dodací podmínka FOP Hamburg a dále do Indie podmínka CPT či CIP. V Indii je následně zboží uskladněno v celním skladu.

Zároveň s dodáním přes moře je uplatňováno i speciální zámořské balení, ve kterém je produkt ponořen do speciální kapaliny, která zaručuje odolnost vůči rzi a spolehlivý účinek produktu.

Platební podmínka zahrnuje tzv. hladkou bezhotovostní platbu na účet vybraného podniku, jak je uvedeno v kupní smlouvě vzniklé při obchodní operaci. Platební lhůta je 30 kalendářních dnů ode dne převzetí zboží příjemcem. Při nedodržení platební lhůty mohou být uplatněny sankce z nedodržení kupní smlouvy, avšak vybraný podnik jich nevyužívá, protože si udržuje dlouhodobou spolupráci s obchodními partnery, kterou by nerad porušil, a tak prodloužení splatnosti o několik dní není pro podnik zátěží.

Mezinárodní expanze měla na podnik značný vliv a to především v rámci výroby, kde bylo provedena řada změn a inovací.

4. Analýza vlivu mezinárodní expanze

Tím, že se vybraný podnik rozhodl vstoupit do mezinárodního prostředí, tak byl postupně tlačen k určité diverzifikaci výroby, aby v zahraničí obstál. Hlavními změnami, které podnik postihly byly nutné certifikáty kvality výroby a výrobních strojů, zavedení nových přístrojů, instalace výrobních softwarů (CAD, CAM), modernizace finální inspekce produktu a částečná restrukturalizace podniku, jak ukazuje následující schéma.

MEZINÁRODNÍ EXPANZE

NUTNOST DIVERZIFIKACE

VĚTŠÍ KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ, PORTFOLIO ZÁKAZNÍKŮ

RŮST TRŽEB, RŮST PRODUKTIVITY

CELOSVĚTOVÉ POSTAVENÍ PODNIKU

MODERNÍ MĚŘENÍ

VÝROBNÍ SOFTWARY CERTIFIKACE

NOVÉ STROJE RESTRUKTURALIZACE

KVALIFIKACE

Obrázek 4 - Znázornění vlivu expanze na vybraný podnik Zdroj: vlastní

36 4.1 Získaná certifikace v důsledku mezinárodní expanze

Jednou ze změn, které s sebou přinesla mezinárodní expanze, respektive ocitnutí se v mnohem širším konkurenčním prostředí, bylo potřebné zavedení certifikace produktů a výrobních činitelů. Šlo o nezbytnou část, která musela být zavedena, aby vybraný podnik za prvé udržel krok s konkurenčními firmami a za druhé, aby dokázal své zákazníky ubezpečit o kvalitě a spolehlivosti poskytovaných produktů. Zákazník vybraného podniku bere dnes tyto náležitosti za samozřejmost a v případě jejich nedostatku by s největší pravděpodobností nedošlo k uskutečnění obchodní operace.

In document Vliv mezinárodní expanze vybraného podniku na diverzifikaci výroby (Page 22-0)