Vyu ování v sou asné dob asto používá r zné didaktické pom cky, které mají za úkol zlepšit výuku a to na všech stupních škol. Díky rozvoji moderních technologií jsou do výuky zavád ny i pom cky, které možnosti nových technologií využívají.
Jedním z takových prost edk je práv interaktivní tabule, která pomáhá výuku ve smyslu Komenského kréda „škola hrou“ zpest it a u init zajímavou. Soub žn je ovšem t eba vzít na v domí, že interaktivní tabule sama o sob je jen prost edek a je vždy na pedagogovi, jakým zp sobem a s jakou invencí ho použije k výuce a vytvo ení vazby se žáky.
Interaktivní tabule je školní výuková pom cka, která pomáhá p i výuce svojí názorností, možností více zapojit do výchovn vzd lávacího procesu žáky, kdy výuka nemusí být jen jednosm rným tokem informací od u itele k žákovi, ale žák se m že u it pomocí vlastní innosti. Interaktivní tabule je „elektronické za ízení, které je v eduka ní sfé e využíváno ve form materiálního didaktického prost edku“ (Dostál 2009a, s. 11).
Dostál definuje interaktivní tabuli následovn : „interaktivní tabule je dotykov -senzitivní plocha, prost ednictvím které probíhá vzájemná aktivní komunikace mezi uživatelem a po íta em s cílem zajistit maximální možnou míru názornosti zobrazovaného obsahu“ (Dostál 2009b).
Jak již výše uvedená definice napovídá, jde o tabuli, která je, ovšem na rozdíl od tabule klasické, bílá. Je to technické za ízení, které je propojeno s po íta em a také projektorem. Interaktivní tabule tabule je vlastn druhem dotykového displeje. Datovým projektorem je na tabuli zobrazovaný obraz z po íta e a to obraz jakéhokoli druhu – tedy jak statický, tak nap . video. Výhodou celého za ízení jsou jeho funkce, které umož ují promítaný obraz dopl ovat, ovládat a upravovat.
Pomocí dotyku na tabuli lze ásti obrazu zv tšit, zmenšit, oto it apod. podle momentální pot eby. Na tabuli lze i dopisovat vlastní text do promítaného obrazu nebo dokreslovat obrázky. Vše, co je momentáln na tabuli zobrazeno, lze také uložit, nebo vytisknout. Krom takového použití jsou pak interaktivní tabule vhodné nap íklad pro použití p ímo žáky, mohou na nich zobrazovat nap íklad svoje vlastní prezentace k probíranému tématu.
Použití interaktivní tabule je široké. Jako se b žná tabule používá vlastn k celé výuce, tak m že být použita interaktivní tabule k výuce všech možných p edm t od matematiky, fyziky i všech vyu ovaných jazyk až po široké použití nap íklad
i v hodinách hudební výchovy nebo výuky výtvarné. Použití je opravdu široké a to ve všech formách a stupních vzd lávání. Již v mate ské škole je možné používat interaktivní tabule pro výuku základních dovedností nebo první seznámení se s cizími jazyky. Zmínit je také pot eba vhodnost použití interaktivní tabule v mate ských školách i pro logopedická cvi ení i zlepšování komunika ních schopností.
Výhody interaktivní tabule jsou pom rn jasné a spo ívají v ohromném potenciálu, který poskytují pro výuku ale také upevn ní již získaných v domostí, pro motivaci žák a zvýšení jejich zájmu o probírané u ivo a v lepší organizaci výchovn vzd lávací procesu. Dalšími výhodami jsou:
možnost názorné práce s látkou, vizualizace probíraného u iva, možnost okamžité zp tné vazby,
možnost rychlého p echodu od samostatné práce d tí k práci skupinové, aktivní zapojení všech d tí do výuky,
možnost opakovaného použití již vytvo ené p ípravy a snadné rozši ování p vodních materiál ,
zkoušení žák , které je mén zát žové,
možnost využití i pro výuku d tí se speciálními vzd lávacími pot ebami atd.
(Dostál 2009b).
P esto mají i interaktivní tabule své nevýhody. T mi jsou p edevším:
snadné sklouznutí k encyklopedismu nap íklad nemotivujícím použitím naskenované verze u ebnice pro interaktivní tabule,
možné potla ování rozvoje abstraktního myšlení tím, že veškeré materiály jsou p edloženy v obrazové form ,
omezení práce s knihou, omezení psaného projevu,
možnost omezení použití reálných pom cek a použití pouze pom cek interaktivních,
asov náro ná p íprava první prezentace (Dostál 2009b).
Interaktivní tabule jsou asto dodávány v etn softwaru, který umož uje p ipravit výuku, obsahuje p ipravené šablony pro tvorbu vlastních výukových segment nebo obsahuje i n které výukové ásti. Další výukové moduly lze i stáhnout voln z Internetu, nap . na serveru Ve škole (konkrétn zde: http://www.veskole.cz/dumy/).
Obecn lze uvést, že všechny prezentované aktivity na interaktivní tabuli je možné rozd lit do t chto skupin (Conor 2010):
Základní aktivity:
1. spojova ky, 2. p esouva ky, 3. p i azova ky, 4. dokreslova ky, 5. dopisova ky, 6. dopl ova ky,
dopl kové aktivity:
7. odkrýva ky, pokro ilé aktivity:
8. poznáva ky, 9. animace, 10. hry.
Vyu ování, které má být úsp šné, musí spojovat celou adu prvk . Nezbytná je osobnost u itele a jeho schopnost zaujmout. Využívat interaktivní tabuli však m že každý u itel, a již pro výuku používá jakoukoli formu metody své práce. Podmínkou je, že u itel musí být schopný i ochotný interaktivní tabuli adekvátním zp sobem používat. Interaktivní tabule navíc do výchovn vzd lávacího procesu vnášejí moderní prvky, odkazují se na další technologie, které dnešní d ti a mládež v tšinou a rády používají a tedy jsou i pro žáky velmi p ív tivé a atraktivní. S kvalitn p ipraveným programem výuky m že tedy interaktivní tabule žák m p inést nejen zpest ení výuky, ale také p edevším informace, jejichž p ijetí nebude nijak násilné ani náro né.
Pro kvalitní výuku prost ednictvím t chto technologií jsou však nutní pedagogové, kte í nemají problém se zvládnutím po íta ových technologií, protože jedin tak mohou pln využít všech možností, které tato tabule nabízí. Podle Neumajera je interaktivní tabule dokonce katalyzátorem kvality pedagogické práce (Švancar 2012, s. 14).
3 Vzd lávání pedagog mate ských škol v oblasti po íta
Všechny vlivy prost edí, které obohacují d tskou zkušenost, zárove formují jeho osobnost. Pat í k nim p edevším: rodi e a škola, u itelé, vychovatelé, t ída jako sociální skupina, dále sourozenci, p átelé, spolužáci a v bec lidé, s kterými dít p ichází do styku, ale i literatura, um ní, rozhlas, televize, noviny, Internet atd. Nejv tší vliv na dít má jeho rodina a škola. A jako zástupce výchovy ve škole pedagog.
Mezi základní pedagogovy kvality pat í jeho hodnotová orientace, která by m la vycházet z demokratických princip , které akceptuje, ale p edevším je s nimi zvnit n n, hájí je a chová se podle nich. Dále sem pat í kvalitní vzd lání a všeobecný p ehled z oblasti filozofie, politiky, v dy, kultury, pedagogiky a psychologie. Dalšími základními kvalitami pedagoga jsou teoretické a praktické odborné vzd lání, hluboké pedagogické vzd lání, které zahrnuje teoretické i praktické pedagogické, didaktické a metodické dovednosti a návyky (J va, J va, Procházková, et al. 2001, s. 56, 57).
Nároky na pedagogické pracovníky se neustále zvyšují. A to se týká všech typ škol, tedy jak preprimárního, primárního stupn , tak i sekundárního a terciárního školství. Problémem je vhodné proškolení u itel tak, aby m li co možná nejširší p ehled o nov používaných metodách výuky a výchovy p edškolních d tí. Je také pot eba neustále rozvíjet jejich kompetence, a už nap íklad komunikativní, sociální, dále také organiza ní, diagnostické a v neposlední ad kompetenci evalua ní.
Pr cha v Pedagogické encyklopedii (2009, s. 409) vidí problém p ípravného vzd lávání u itel v jeho kurikulu. Základem tohoto kurikula jsou profesní kompetence u itele. Kompetenci u itele chápe jako znalosti, dovednosti, postoje, zkušenosti apod., jejichž základy si student osvojuje v p ípravném vzd lávání a dále pak rozvíjí v profesní karié e. Na klí ových kompetencích, které jsou nezbytné pro kvalifikovaný výkon
u itele, je založen profesní standard. Profesní standard se opírá o sedm oblastí kompetencí:
1. p edm tové kompetence,
2. didaktické a psychodidaktické kompetence, 3. pedagogické kompetence,
4. diagnostické a interven ní kompetence,
5. sociální, psychosociální a komunikativní kompetence, 6. manažerské a normativní kompetence,
7. profesn a osobnostn kultivující kompetence (Pr cha, 2009, s. 409).
Obsah i rozsah jednotlivých klí ových kompetencí se liší ve standardech vzhledem ke stupni a druhu školy a zohled ují se v kové zvláštnosti d ti a žák .