P íkladem uceleného a smysluplného vzd lávání p edškolních pedagog , v oblasti využití po íta v p edškolní výchov , je projekt Mate ská škola 21. století. Jedná se o komplexní vzd lávací program, který byl realizován v Pardubickém kraji v letech 2011 a 2012. Cílem bylo zvýšit kompetence pedagogických pracovník mate ských škol v oblasti ICT a seznámit je s možnostmi využití t chto technologií p i práci s d tmi. Vzd lávací program byl rozd len do ty blok a zohled oval specifika prost edí mate ských škol a také r znou vstupní úrove kompetencí ú astník programu. Výhodou projektu byla skute nost, že byl pro ú astníky zdarma díky podpo e Evropské unie a jejímu dota nímu programu (Regionální informa ní servis 2011).
Popis obsahu vzd lávání v projektu Mate ská škola 21. století:
Blok I
Základní ovládání po íta e
Obsahem seminá e bylo základní ovládání a uživatelská údržba po íta e, p ehled základních opera ních systém , základní innosti v prost edí opera ního systému (aplika ní, dialogová okna), seznámení se základními pojmy a práce s nimi (soubor, složka, struktura složek, schránka). Ovládání jednoduchého textového a grafického editoru (Poznámkový blok, Malování).
Základní práce s textem
Pedagogové, kte í se ú astnili seminá e, se seznámili s prost edím textového editoru MS Word, zásadami psaní textu v textovém editoru, tvorbou a prací s dokumenty, formátováním písma a odstavc . Dále se nau ili vytvá et seznamy, odrážky, tabulátory, jednoduché tabulky v etn jejich formátování, tisknout dokumenty.
Základní práce s tabulkami
Cílem bylo obeznámit ú astníky s tabulkovým kalkulátorem MS Excel, se základními pojmy a prací s tabulkami. Nau ili se editovat tabulky,
formátovat, vkládat íselné, textové údaje, vzorce a základní funkce, vytvá et jednoduché grafy. Vyzkoušeli si tvorbu jednoduchých statistik a jejich prezentaci.
Blok II
Možnosti prezentace v mate ských školách
Obsahem seminá e bylo využití všech prost edk pro prezentaci, které jsou dostupné v b žné praxi. Jaká by m la být obsahová a formální podoba prezenta ního materiálu o mate ské škole. Které materiály jsou vhodné k propagaci mate ské školy s ohledem na r zné cílové skupiny. Ú astníci se seznámili s dostupný software pro tvorbu prezentací. Dozv d li se zásady pro tvorbu prezentací, jak se vkládají jednotlivé prvky do prezentace texty a textová pole (obrázky, texty, tabulky) jak se pracuje se snímky a grafickými projekty, jak se p enáší data z textového editoru a tabulkového kalkulátoru.
Komunikace a zdroje informací
Cílem této ásti bylo seznámení s využitím Internetu jako zdroje informací a komunikace a se specifickými možnostmi využití v mate ských školách. Mezi základní témata seminá e pat ily základní pojmy p i práci s Internetem, práce s webovým prohlíže em, vyhledávání na Internetu, základní informace o bezpe nosti na Internetu, princip elektronické pošty, práce s poštovním klientem, prezentace mate ské školy a komunikace mezi mate skými školami, zajímavé eské a zahrani ní webové stránky pro využití v mate ských školách.
Pokro ilejší práce s textem a možnosti využití v praxi mate ských škol
V této ásti si ú astníci rozši ovali znalosti p i využití textového editoru. D raz byl kladen na praktické p íklady, které jsou využitelné v praxi mate ských škol. P íklady témat výuky: práce s n kolika otev enými dokumenty, složit jší tabulky a jejich formátování, typografická pravidla pro tabulky, použití styl v dokumentu, vytvo ení stylu a p idání stylu do galerie rychlých styl , zm na stylu a funkce automatického obsahu, použití styl pro standardní dokumenty používané v mate ských školách, vytvo ení nové šablony, vytvo ení šablony
na základ existujícího dokumentu, vytvo ení nové šablony na základ existující šablony, p idání ochrany šablony, obrázky (vkládání, úprava a umíst ní obrázk ).
Pokro ilejší práce s tabulkami a možnosti využití v praxi mate ských škol
Obsahem seminá e bylo využití pokro ilejších inností práce s tabulkovým kalkulátorem a specifické možnosti využití v mate ských školách. Základními tématy bylo vytvá ení graf , maticové vzorce a jejich využití p i výpo tech, vybrané finan ní výpo ty s možností využití p i ízení mate ské školy, práce se seznamy, filtrování a azení, využití seznam p i tvorb tabulek v mate ské škole, práce s datovými formulá i a jejich využití p i evidenci d tí a zam stnanc v mate ské škole.
Práce s obrázky a možnosti využití v praxi mate ských škol
Tato ást vzd lávacího programu p inesla p ehled o základech práce s obrázky, editaci, typech grafických soubor , konverzi obrázk , zdrojích a použití obrázk v mate ské škole. Základními tématy seminá e byla historie po íta ové grafiky, základy práce s obrázky, editace obrázk , typy grafických soubor a konverze, zdroje obrázk , p izp sobení grafického prost edí, použití vytvo ených obrázk v dalších aplikacích, vytvá ení pracovních list pro práci s d tmi v mate ské škole s použitím obrázk .
Blok III
Digitální fotoaparát a digitální hra ky v mate ské škole
Seminá byl zam en na práci a možnosti využití a používání digitálních fotoaparát v pedagogické praxi, praktické fotografování (ovládání, režimy, rozlišení), prohlížení fotografií, nahrávání fotografií do po íta e, úpravy fotografií, základní praktické rady pro fotografování, práce se scanerem,využití digitálního fotoaparátu v mate ské škole p i práci s d tmi, metodika práce s digitální fotografií v mate ské škole.
Multimédia v mate ských školách
Cílem bylo seznámit ú astníky s využitím a zpracováním dostupných multimédií zvuku a obrazu, p iblížit vhodné softwarové nástroje a postupy. Základními tématy byla práce se zvukem, nahrávání p ehrávání, ukládání zvukových záznam , využívání informací z multimediálních zdroj vhodných pro využití v mate ských školách, tvorba a zpracování videa, úpravy videa.
Jak využít interaktivní tabuli p i práci s d tmi v mate ských školách
Tato ást programu se zam ila na ovládání a využití interaktivní tabule a p edstavení výhod využití interaktivní tabule p i práci s d tmi v mate ské škole. Byl p edveden software vhodný pro použití v mate ských školách, ukázány možnosti využití interaktivní tabule p i práci s d tmi v mate ských školách, kde získávat zdroje (obrázky, texty) a práce s nimi. Bylo provedeno srovnání spole ných funkcí a odlišností tabulí SmartBoard a ActivBoard. Ú astník m byly ukázány konkrétní nám ty na hry a sout že s aktivním zapojením d tí v mate ské škole p i ovládání interaktivní tabule.
Využití ICT p i ízení mate ských škol a p íprav na výuku
Obsahem vzd lávacího programu bylo využívání ICT v procesu ízení mate ské školy, p i innosti editelky a specifické možnosti využití v mate ských školách, využití softwaru p i ízení mate ské školy a p i p íprav výuky v mate ské škole, Moodle v komunikaci v rámci mate ské školy, rozdíl Internet a intranet, intranet jako prost edek pro vzd lávání a rozvoj pracovník mate ských škol.
Blok IV
Psychologické a bezpe nostní aspekty používání ICT u d tí p edškolního v ku St žejním tématem byly psychologické aspekty p i používání ICT u d tí p edškolního v ku. Seznámení ú astník se základními pravidly a bezpe nostními aspekty a zp sobem jejich zajišt ní, s možnými pozitivy a negativy používání po íta u d tí, se specifiky vzd lávání d tí p edškolního v ku. Sou ástí bylo porovnání forem vzd lávání – b žná výuka v mate ské škole a vzd lávání pomocí ICT. Poukázání na odlišnosti použití po íta e v mate ské
škole a v rodin , na bezpe nostní aspekty, na nutné podmínky bezpe né práce d tí na po íta i. Seznámení se s ergonomií a psychohygienickými zásadami p i používání po íta . Tématem byla bezpe nost d tí na Internetu a Internet jako zdroj nevhodných i nep im ených informací, riziko virtuálního pojetí sv ta, riziko zneužití druhou osobou, zásady pro zabezpe ení bezpe ného využívání Internetu. Byly p edvedeny ukázky d tských typ po íta .
Didaktika práce s ICT v mate ských školách
Didaktická pravidla za len ní ICT do výuky v mate ských školách byla posledním tématem projektu. Téma bylo konkretizováno v didaktice práce s digitálními hra kami, v didaktice práce se softwarem ur eným pro p edškolní d ti. Byla uvedena pravidla a kritéria pro posuzování vhodnosti r zných ICT pro prost edí mate ské školy. Jak rozvíjet osobnosti a kompetence d tí v mate ských školách prost ednictvím po íta . Byly dány nám ty na za len ní využití po íta do ŠVP mate ské školy. Jak hodnotit pokrok d tí p i práci s po íta em. V konkrétních ukázkách bylo využito softwaru z produkce Terrasoftu (Regionální informa ní servis 2011).
Podrobný popis obsahu tohoto projektu se nám jeví jako zcela vyhovující pro p edškolní pedagogy ve vztahu k využití po íta p i výchov p edškolních d tí. Projekt se v prvním bloku zam uje na pedagoga a jeho dovednosti p i používání po íta e, ale další bloky jsou již konkrétn zacíleny na využití po íta v pedagogické praxi. T etí blok se v nuje i dalším technologiím, jako je digitální fotoaparát, interaktivní tabule. V posledním bloku je ú astník m kurzu p edstavena didaktika.
Tento projekt svým obsahem odpovídá pot ebám p edškolních pedagog vzhledem k využití moderních technologií ve vzd lávání p edškolních d tí. Domníváme se, že by bylo vhodné vyu ované p edm ty na vysokých školách, které p ipravují p edškolní pedagogy, rozší it o n která témata z tohoto projektu.
Pro srovnání uvádíme aktuáln nabízené kurzy pro p edškolní pedagogy v oblasti ICT po ádané Národním institutem pro další vzd lávání (NIDV). Kurz Práce s textovým editorem v praxi mate ské školy. Kde si ú astníci rozší í poznatky o ovládání MS Word a OpenOffice/LibreOffice Writer. Budou se u it roz lenit dokument na jednotlivé
textové ásti, formátovat text, odstavec i stránku, tvo it seznamy pomocí automatických funkcí, vkládat do dokumentu další objekty (NIDV 2013).
Dalším nabízeným kurzem je Interaktivní tabule v mate ské škole pro pokro ilé uživatele (NIDV 2013). Již ze samotného názvu je patrné, že kurz není ur en za áte ník m a p edpokládají se znalosti ovládání interaktivní tabule. V dob zpracování této ásti bakalá ské práce (srpen a zá í 2013) nebyly k dipozici kurzy pro za áte níky.
Tvo íme vlastní výukové materiály s využitím pro interaktivní tabuli, využití nástroj Lesson Activity Toolkit interaktivní tabule SmartBoard je název dalšího kurzu. I tento kurz je zam en pouze jednostrann a v obsahu se do teme, že seminá je ur en pokro ilejším uživatel m softwaru Smart Notebook (NIDV 2013).
Programová nabídka NIDV postrádá ucelený program pro p edškolní pedagogy v oblasti ICT, který by zohlednil r znou úrove ú astník a poskytl široké spektrum informací pro praxi. Nabízené kurzy jsou zam eny jednostrann a ve dvou ze t í kurz se p edpokládá pokro ilá uživatelská úrove . To, jaké vzd lání v oblasti ICT mají u itelky mate ských škol, jsme zjiš ovali prost ednictvím dotazníkového pr zkumu, jehož výsledky p inášíme v následující empirické ásti bakalá ské práce.
Empirická ást
Empirická ást navazuje na p edchozí teoretickou ást. V empirické ásti jsou uvedeny výsledky pr zkumu, který se soust edil na zjišt ní toho, jak jsou ICT využívány p i vzd lávání v b žných mate ských školách. Dále nás zajímá zjišt ní, zda délka praxe p edškolních pedagog ovliv uje využívání ICT p i vzd lávání v mate ských školách. Uvádíme cíl práce, formulované hypotézy, metodu pr zkumu, popis vzorku. D ležitou ástí je kapitola výsledky pr zkumu a jejich interpretace.
4 Cíl bakalá ské práce
Cílem bakalá ské práce je charakterizovat využití po íta v p edškolní výchov v b žných mate ských školách a zjistit, jaké mají u itelky vzd lání v oblasti ICT.
5 Formulované hypotézy
H1: U itelky s délkou pedagogické praxe do 15 let umož ují d tem v mate ských školách využívat po íta e, ICT ast ji než u itelky s délkou pedagogické praxe nad 15 let.
H2: U itelky s délkou pedagogické praxe do 15 let m ly oblast ICT v rámci pregraduálního studia ast ji než u itelky s délkou pedagogické praxe nad 15 let.
H3: U itelky s délkou pedagogické praxe do 15 let absolvovaly v oblasti ICT mén vzd lávacích akcí než u itelky s délkou pedagogické praxe nad 15 let.
6 Metoda pr zkumu
Dotazník je patrn nejvíce využívanou pedagogickou výzkumnou technikou. Je používán i v sociologických, demografických a dalších šet eních zabývajících se lov kem. „Podstatou dotazníku je zjišt ní dat o respondentovi, ale i jeho názor a postoj k problém m, které dotazujícího zajímají“ (Skutil 2011, s. 80). Existují dva jeho základní typy. Prvním je standardizovaný dotazník (jednotná instrukce, administrace, normy). Druhým je dotazník vlastní konstrukce, který je v prost edí eduka ní reality nejpoužívan jší. Zadávání dotazníku se nazývá administrace.
Jak uvádí Skutil (2011, s. 80) dotazník je psaný soubor položek. P i vypl ování dotazníku dotazovaný te položky, vykládá si jejich význam a následn na n odpovídá. Položky se mohou týkat minulosti, p ítomnosti a budoucnosti.
Dotazník má samoz ejm své výhody a nevýhody.
Výhody:
snadná a rychlá administrace,
jednoduchostí lze zpracovat v tší po et respondent a tím získat velké množství dat,
je možné získat informace, které nejsme schopni získat jinou technikou, data m žeme v tšinou pln kvantifikovat,
u respondent bývá zachována anonymita (Skutil 2011, s. 80).
Nevýhody:
musíme po ítat se subjektivitou výpov dí, a proto je zde nižší v rohodnost dat, menší pružnost,
m že se dokonce stát, že se respondent položce vyhne,
respondentovi nemusí vyhovovat forma dotazování, kterou jsme jako zadavatelé zvolili,
nemožnost zadání položky v p ípad , kdy sami nebudeme s respondentem v kontaktu,
p esnost položek a variant odpov dí striktn navádí respondenta na odpov di a musí zvolit, co by možná jinak ani nezvolil,
m že dojít ke zkreslení odpov dí žádoucím sm rem,
p íprava dotazníku vyžaduje v tší pe livost než p íprava nap . interview (Ferjen ík 2000, s. 183).
Sestavení dotazníku je komplexním postupem. Není to tedy pouze sestavený soubor položek. Používají se i formy p íkazu –„Vyberte, …“. Vytvo ení definitivní
podoby dotazníku vyžaduje adu ov ení, že položky, které jsou uvedeny, jsou srozumitelné a zjiš ují opravdu to, co zjiš ovat mají (Skutil 2011, s. 81).
Chráska (2007, s. 164–169) t ídí položky dotazníku podle r zných kritérií: podle cíle, pro který je položka ur ena, podle formy požadované odpov di a obsahu, který položka zjiš uje. Oproti tomu Skutil (2011, s. 82–85) d lí položky podle míry otev enosti. Uvádí tyto základní typy – uzav ené, polozav ené, otev ené, testové a škálovací. P ipouští, že v praxi dochází k jejich p ekrývání.
Dotazníky (viz p íloha . 1) byly distribuovány v asovém období íjen až listopad 2013 prost ednictvím osobního p edání a e-mailového kontaktu po p edchozí telefonické dohod s editelkami mate ských škol.
7 Popis vzorku
Vzorek se skládal ze 30 p edškolních pedagog , kte í p sobili v b žných mate ských školách. V tšina oslovených pedagog p sobila v oblasti Libereckého kraje. Rozd lili jsme respondenty do dvou v kových skupin, a to v k do 40 let (v etn ) a nad 40 let. Tato v ková hranice byla stanovena s ohledem na možnosti vzd lávání v oblasti ICT v minulosti a v sou asnosti. Respondenti byli mladšího i staršího v ku, což dokládá tabulka . 1. Celý vzorek tvo ily výhradn ženy.
Tabulka . 1: Rozd lení respondentek podle v ku
V ková kategorie etnost Zastoupení v %
do 40 let 21 70,00 %
nad 40 let 9 30,00 %
Celkem respondentek 30 100,00 %
Našeho pr zkumu se zú astnilo 21 p edškolních pedagožek ve v ku do 40 let a 9 respondentek bylo starších než 40 let.
Tabulka . 2 ukazuje rozd lení respondentek podle dosaženého pedagogického vzd lání. Respondentky byly vcelku vyvážen zastoupeny v kategoriích
st edoškolského (13 respondentek) a vysokoškolského (15 respondentek) vzd lání.
Nejmén bylo respondentek se vzd láním z vyšší odborné školy (pouze 2 respondentky).
Tabulka . 2: Rozd lení respondentek podle dosaženého vzd lání Stupe dosaženého vzd lání
respondentek etnost Zastoupení v %
st edoškolské 13 43,33 %
vyšší odborné 2 6,67 %
vysokoškolské 15 50,00 %
Celkem 30 100,00 %
Pro p ehlednost uvádíme graf . 1 rozd lení respondentek podle dosaženého pedagogického vzd lání.
Pr zkumu se zú astnily p edškolní pedagožky, které p sobí jak v m stských mate ských školách tak venkovských. Celkem je zastoupeno 15 r zných b žných mate ských škol (6 m stských a 9 venkovských škol). Respondentek pracujících v m stských školách bylo 16 a z venkovských mate ských škol jich bylo 14.
Tabulka . 3: Respondentky podle místa p sobení Lokalita mate ské
školy etnost respondentek Zastoupení
respondentek v %
m stská 16 53,33 %
venkovská 14 46,67 %
Celkem 30 100,00 %
V pr zkumu tedy máme data získaná v 53,33 % od respondentek z m stských mate ských škol a ve 46,67 % jsou data venkovských mate ských škol, což je zachyceno v tabulce . 3.
Délka praxe p edškolních pedagožek je d ležitým faktorem pro ov ení formulovaných hypotéz. Podle dat, které respondentky uvedly v dotazníku, jsme vytvo ili tabulku . 4. Zvýrazn ná linie v tabulce rozd luje respondentky do dvou skupin podle délky pedagogické praxe: do 15 let a více než 15 let praxe. Zastoupení ve skupin s praxí do 15 let je 16 respondentek a respondentek s praxí delší než 15 let je 14.
Tabulka . 4: Délka pedagogické praxe respondentek
Délka praxe v letech etnost Zastoupení v %
do 5 let 4 13,33 %
5–10 let 5 16,67 %
10–15 let 7 23,33 %
15–20 let 5 16,67 %
20 a více let 9 30,00 %
Celkem 30 100,00 %
Z grafu . 2 je patrné, jak je výzkumný vzorek je roz len n z hlediska délky pedagogické praxe. Nej etn jší skupinou jsou respondentky z délkou praxe nad 25 let. Nejmén jsou zastoupeny pedagožky s nejkratší délkou pedagogické praxe, a to do 5 let.
8 Pr b h pr zkumu
Pr zkum byl provád n na podzim roku 2013, a to v období od íjna do listopadu. Prvním krokem pr zkumného šet ení bylo telefonické oslovení editelek i vedoucích u itelek mate ských škol s žádostí o pomoc p i sb ru dat. Bylo vysv tleno, že se jedná o dotazníkové šet ení, dotazníky jsou anonymní, a že bude zachována anonymita jednotlivých respondentek i mate ských škol. Bylo sd leno, že data z dotazník budou využita k dalšímu zpracování p i tvorb bakalá ské práce, jejímž tématem je využití po íta , ICT v p edškolní výchov . ást dotazník byla distribuována osobn ást elektronicky. Celkem bylo rozdáno nebo rozesláno 30 dotazník do 15 r zných b žných mate ských škol. Návratnost byla 100%. Vypln né dotazníky byly pr b žn íslovány a ozna eny za každou mate skou školu.
Dotazník obsahuje celkem 18 položek, 15 položek nabízí možnost výb ru a zárove dává prostor k up esn ní odpov di (jedná se tedy o polouzav ené položky), zbývající 3 položky jsou otev ené, dotazník viz p íloha . 1.
Graf . 2: Délka pedagogické praxe respondentek
9 Výsledky pr zkumu a jejich interpretace
Nejd íve jsme se zam ili na zjišt ní skute nosti, jaké konkrétní ICT mohou d ti v té které mate ské škole využívat. To, že d ti mají p ístup alespo k jednomu z uvedených za ízení, bylo podmínkou za azení dotazníku do dalšího zpracování.
Položka . 1
Používají d ti ve Vaší mate ské škole uvedené informa ní a komunika ní technologie?
Tabulka . 5: P ístup d tí k r zným prost edk m ICT
P ístup d tí k uvedenému za ízení etnost Zastoupení v %
po íta 24 61,54 %
tablet 2 5,13 %
stanice KidSmart 3 7,69 %
interaktivní tabule 10 25,64 %
jiné 0 0,00 %
Celkem 39 100,00 %
Respondentky m ly uvést všechna za ízení, která mají d ti v jejich mate ské škole k dispozici. Z tabulky . 5 je z ejmé, že v n kterých mate ských školách mají d ti k dispozici více než jedno za ízení.
V 61,54 % respondentky uvád ly po íta , na druhém míst co do etnosti se umístila interaktivní tabule v 25,19 % p ípad , stanice KidSmart je zastoupena v 7,69 % odpov dí a na posledním míst je tablet a to v 5,13 %. Jiná za ízení respondentky neuvedly. O ekávali jsme nap . využívání digitálních fotoaparát apod., což se nepotvrdilo.
V této souvislosti nám data z dotazník umož ují porovnat možnosti m stských a venkovských mate ských škol. Výsledky, jak jsou jednotlivé prost edky ICT
k dispozici v m stských a venkovských mate ských školách, jsou v tabulkách . 6. a . 7.
Tabulka . 6: P ístup d tí k prost edk m ICT podle lokality – ve m st P ístup d tí k uvedenému
za ízení etnost Zastoupení v %
po íta 15 51,72 %
tablet 2 6,90 %
stanice KidSmart 3 10,34 %
interaktivní tabule 9 31,04 %
Celkem 29 100,00 %
Tabulka . 6 nám ukazuje, jaký mají d ti ve m st p ístup k prost edk m ICT.
Tabulka . 6 nám ukazuje, jaký mají d ti ve m st p ístup k prost edk m ICT.