Zákon o sociálních službách prošel již několika úpravami, naposledy byl novelizován v rámci zákona č. 347/2010 Sb.37, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zásadní změnou je snížení výše příspěvku na péči pro osoby nad 18 let věku v I. stupni závislosti. Původní výše 2000 Kč byla snížena na částku 800 Kč.
Tato úprava nahradila zamýšlený systém částečné výplaty formou poukázek na nákup služeb. Poukázkový systém měl přispět k tomu, aby osoby, které potřebují péči, více nakupovaly profesionální sociální služby. Ukázalo se však, že by distribuce poukázek a jejich proúčtování a s tím spojené provádění kontrol bylo velmi náročné a pravděpodobně by nepřineslo žádaný efekt. Z tohoto důvodu došlo pouze ke snížení částky příspěvku na péči bez povinnosti nakupovat sociální služby.38 Lze předpokládat, že zvláště u poskytovatelů pobytových služeb snížení výše příspěvku na péči může činit obtíže při financování provozu. Je možné, že dojde i k úbytku uživatelů terénních služeb, pokud bude potřebnou péči schopna zajistit rodina. Jaké skutečné důsledky přinese tato změna, je předčasné hodnotit vzhledem ke krátké době účinnosti této změny.
Další důležitá změna se týká řízení o příspěvku na péči. Obecní úřad, který provádí sociální šetření, posuzoval do doby účinnosti této novely úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti stejně jako lékařská posudková služba. Je třeba zmínit fakt, že často docházelo k rozdílnému posouzení schopnosti zvládat jednotlivé úkony. Sociální pracovník vycházel z informací, které zjistil od žadatele, jeho blízkých, posuzoval i další okolnosti, které ze šetření vyplynuly. Lékařská
37 Srov. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV.
<http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=505/2006&number2=&name=&text=>
[citováno 05.02.2011].
38Srov.Příspěvek na péči. URL <http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/148>. [citováno 05.06.2011].
32
posudková služba zpravidla při posuzování vycházela pouze ze zdravotní dokumentace, osobní kontakt se žadatelem většinou nebyl posudkovým lékařem vyžadován. V současné době sociální pracovník nehodnotí jednotlivé úkony, záznam ze sociálního šetření obsahuje šest okruhů:
· schopnost pečovat o vlastní osobu (osobní hygiena, oblékání, stravování atp.),
· výdělečná činnost/školní činnost (zapojení do pracovní činnosti nebo studia),
· rodinné vztahy (vztahový rámec rodiny, mezi partnery, rodiči a dětmi, s dalšími příbuznými, způsob komunikace),
· sociální vztahový rámec mimo rodiny (přátelské vztahy, způsob trávení volného času, sociální aktivity),
· domácnost (zajišťování chodu domácnosti),
· prostředí (stav bydlení, vybavenost pomůckami, bezbariérovost, dostupnost veřejných služeb)39.
Posuzování jednotlivých úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti tak nadále posuzuje pouze lékařská posudková služba. Posudkový lékař předává obecnímu úřadu stejnopis posudku, který kromě seznamu úkonů musí obsahovat i celkové zhodnocení včetně zdůvodnění. Výhodou může být, že již nemůže docházet k rozdílům při hodnocení jednotlivých úkonů. Nevýhodou však je, že sociální pracovník tak nemá možnost přímo konfrontovat vlastní zjištění se závěry posudkového lékaře. Sociální šetření tak ztrácí rovnocenné postavení v rámci celého řízení, je pouze podkladem pro posuzování lékařské posudkové služby. Snižuje se tak význam sociálního hlediska při posuzování sociální situace žadatele.
Další změny již nemají takový význam, jde jen o dílčí úpravy, které souvisely se změnou původně zamýšleného systému poukázek u výplaty příspěvku na péči
39 Srov.MPSV ČR. Doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 Sb. MPSV, 2010.
33
v I. stupni závislosti. Dále byl upřesněn způsob provádění kontroly využívání příspěvku na péči40.
2 Praktická část
Praktická část se zaměřuje na zjištění dostupnosti rezidenčních služeb pro občany Liberce na území města. Senioři mají možnost zvolit si formu a typ služby dle vlastních individuálních potřeb. Odborníci doporučují (viz kap. 1.2 a 1.3) umožnit seniorům co nejdéle setrvat v jejich přirozeném prostředí s využitím terénních či ambulantních forem péče. Přesto dostupnost rezidenčních, tedy pobytových služeb, je pro tuto cílovou skupinu velmi důležitá, zvlášť pokud péče o seniora je již tak náročná, že v přirozeném prostředí ji již nelze zajistit. Zájem o pobytové služby podle výročních zpráv těchto zařízení neklesá a v souvislosti s demografickým vývojem nelze očekávat, že by došlo v budoucnu k zásadním změnám.
V Liberci poskytují rezidenční služby pro seniory dvě zařízení: Dům seniorů Liberec-Františkov a Domov pro seniory Liberec-Vratislavice. Podle Registru poskytovatelů sociálních služeb, které zveřejňuje MPSV, nabízejí dva typy sociálních služeb – domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. Právě na tato dvě zařízení se soustřeďuje praktická část bakalářská práce.
40 Srov.MPSV ČR. Doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 Sb. MPSV, 2010.
34 2.1 Cíl praktické části
Práce se zabývá problematikou péče o seniory v rezidenčních zařízeních, která poskytují pobytové služby občanům Liberce na území města. Cílem je zjistit dostupnost těchto služeb v závislosti na výši stupně závislosti, který je těmto klientům v rámci příspěvku na péči přiznán, a spokojenost klientů s těmito službami.
Pro práci byly stanoveny tři dílčí cíle:
· Zjistit aktuální počet seniorů v Liberci pobírajících příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, kteří jsou umístěni v rezidenčních zařízeních.
· Zjistit dostupnost pobytových služeb pro seniory v Liberci41.
· Zjistit nabídky služeb v zařízeních a spokojenost s nimi u těchto seniorů.
Je možné očekávat, že senioři, kteří pobírají příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, ve vyšší míře projevují zájem o tento typ sociální služby než ti, kteří jsou ještě schopni žít v přirozeném prostředí s podporou rodiny či terénních sociálních služeb, případně v kombinaci uvedených typů péče. V praktické části by se mělo i zjistit, jaká je dostupnost rezidenčních služeb pro cílovou skupinu seniorů v Liberci.
Klientům v pobytových zařízeních jsou v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, garantovány základní služby, které je každý registrovaný poskytovatel povinen poskytovat. Nad rámec těchto služeb mohou klienti využívat za úhradu i další fakultativní služby. Dostupnost dalších služeb nabývá na významu zvláště u těch osob, jejichž zdravotní postižení znemožňuje vyhledání a docházení za požadovanou službou. Jedním z cílů je tedy zjistit, jaké služby senioři využívají a zda jsou s nimi spokojeni.
41 Pro potřeby práce je dostupnost chápána jako porovnání poptávky seniorů po pobytových službách s počty skutečně přijatých klientů (pozn. aut.)
35 2.2 Stanovení předpokladů
Pro bakalářskou práci byly stanoveny celkem tři dílčí předpoklady:
· Lze předpokládat, že nejméně 70 % klientů v rezidenčních zařízeních má přiznán příspěvek na péči ve stupni III a IV.
· Lze předpokládat, že poptávka seniorů na umístění do rezidenčních zařízení v Liberci je uspokojena nejvýše ze 60 %.
· Lze předpokládat, že nejvýše 60 % klientů s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni III a IV umístěných v rezidenčních zařízeních je zcela spokojeno s nabízenými službami.
K ověření předpokladu č. 1 a č. 2 byla využita analýza dokumentace a statistických údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Krajského úřadu Libereckého kraje, Magistrátu města Liberec a vybraných pobytových zařízení, které poskytují rezidenční služby v rámci obce Liberec, Dům seniorů Liberec -Františkov a Domov pro seniory Liberec - Vratislavice nad Nisou.
K ověření předpokladu č. 3 byla využita sonda, která byla provedena mezi klienty vybraných zařízení, tj. Domu seniorů Liberec - Františkov a Domova pro seniory Liberec - Vratislavice nad Nisou.
2.3 Metodika
Pro praktickou část bakalářské práce byla vybrána dvě největší zařízení, která poskytují pobytové služby cílové skupině seniorů v okrese Liberec. Dalším společným znakem je, že jde o příspěvkové organizace Krajského úřadu Libereckého kraje, financování tedy probíhá za stejných podmínek. Obě zařízení nabízejí shodné typy sociálních služeb – domov pro seniory, domov se zvláštním režimem.
Pro vypracování praktické části bakalářské práce byla analyzována spisová dokumentace poskytnutá Domem seniorů Liberec - Františkov a Domovem
36
pro seniory Liberec - Vratislavice, statistické údaje Magistrátu města Liberec, oddělení pro zdravotně postižené a důchodce. Pro porovnání dat byla použita i vybraná data zveřejněná Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV), týkající se příspěvku na péči, a poskytování pobytových služeb v jednotlivých krajích a materiály zveřejněné Krajským úřadem Libereckého kraje.
Využit byl i katalog registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, který obsahuje základní informace o všech typech nabízených sociálních služeb, a to včetně údajů o organizacích, charakteristik nabízených služeb, jejich dostupnosti, cílové skupině.
Vybraná zařízení a Magistrát města Liberec poskytla data v písemné podobě, statistické údaje MPSV a materiály Krajského úřadu Libereckého kraje byly získány prostřednictvím veřejnosti volně přístupných webových stránek institucí.
Pro praktickou část byly také využity výsledky ze sondy, která byla provedena za využití techniky řízeného rozhovoru u části klientů ve shora uvedených zařízeních. Sonda (viz příloha č. 1) proběhla v lednu 2011 a týkala se nabídky fakultativních služeb a spokojenosti klientů s nabízenými službami, které jsou jim za úhradu nabízeny poskytovateli pobytových služeb. Byla předložena klientům vybraných rezidenčních zařízení – Dům seniorů v Liberci-Františkově a Domov pro seniory v Liberci-Vratislavicích. Jednalo se o záměrný výběr klientů, kteří splňovali podmínku přiznaného příspěvku na péči ve III. nebo IV. stupni. Výběr respondentů byl proveden ve spolupráci se sociálními pracovníky jednotlivých zařízení, aby byli vytipováni respondenti, kteří splňují daná kritéria a jsou zároveň schopni poskytnout s ohledem na svůj zdravotní stav validní informace. Pro průzkum bylo naplánováno celkem 50 respondentů, zúčastnilo se jich celkem 42, z každého zařízení 21 respondentů, pro zpracování jich bylo využito 42, tj. 84 % z plánovaného počtu.
Zbývajících 8 respondentů nemělo o účast v sondě zájem.
Respondenti odpovídali na tři otázky, měli možnost volně se vyjádřit k typu využívaných služeb, co jim v nabídce chybí a k příčinám případné nespokojenosti se službami. Rozhovor probíhal u klientů, kteří využívají pobytovou službu ve shora uvedených zařízeních a pobírají příspěvek na péči s přiznaným stupněm závislosti III a IV. Hovor byl veden autorkou práce. Sonda byla realizována přímo u klientů v jejich pokojích. Při průzkumu nebyly zjišťovány a zaznamenávány osobní údaje respondentů (jméno, pohlaví, věk).
37
2.4 Vybrané statistické údaje o příspěvku na péči
Statistická data k příspěvku na péči jsou sledována od roku 2007, kdy vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V souvislosti s tím bylo zrušeno vyplácení zvýšení důchodu pro bezmocnost (dávka byla vyplácena současně s přiznaným invalidním či starobním důchodem vypláceným Českou správou sociálního zabezpečení) a příspěvku na péči o osobu blízkou (dávka byla vyplácena obcemi). Ze shora uvedených důvodů (podrobněji viz kap. 1.8) není možné zkoumat statistické údaje před rokem 2007.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v únoru 2009 a následně v průběhu roku 2010 vybrané statistické údaje, které se týkají financování sociálních služeb a příspěvku na péči. Z materiálů vyplývá, že příspěvek na péči je dávka, která je nejvíce využívána seniory, tj. osobami, které dosáhly věku 65 let a více, přičemž z hlediska pohlaví převažují ženy, což koresponduje s demografickým složením obyvatelstva ČR v této věkové skupině. Ke konci roku 2008 pobíralo v ČR příspěvek na péči celkem 79.058 mužů a 146.481 žen. S přihlédnutím k výši stupně přiznaného příspěvku na péči pobíralo příspěvek na péči ve III. stupni 15.205 mužů a 22.078 žen, ve IV. stupni pak 9.238 mužů a 15.354 žen. V procentuálním vyjádření se jedná o 59 % žen, kterým je vyplácen příspěvek na péči ve III. stupni, a 62 % žen, které pobírají příspěvek na péči ve IV. stupni. Dle údajů MPSV vykazuje Liberecký kraj v porovnání s ostatními kraji nejvyšší počet žen v poměru k počtu obyvatel kraje, které pobírají příspěvek na péči (360 obyvatel na 10 tisíc obyvatel), u mužů je tento poměr poněkud příznivější.
Z hlediska dosaženého věku (v rámci ČR) připadá na 10 tisíc obyvatel 51 seniorů ve věku 65 až 74 let s přiznaným příspěvkem ve III. stupni, od 75 let výše roste tento ukazatel na 267 seniorů na 10 tisíc obyvatel. Obdobný nárůst je patrný i u osob, jimž byl přiznán příspěvek na péči ve IV. stupni – senioři ve věku 65 až 74 let činí podíl 28 osob na 10 tisíc obyvatel, ve věku od 75 let je
38
jich již 188 (viz Tab. č. 1). Dle údajů MPSV patří Liberecký kraj mezi kraje, které jsou nejvíce zatíženy42.
Tabulka č. 1: Příspěvek na péči z hlediska věku (index na 10 tis. obyvatel) - ČR Index
ve stupni I. Index
ve stupni II. Index
ve stupni III. Index ve stupni IV.
Děti do 18 let 19 13 36 21
Dospělí 19 až 64 27 31 12 8
Senioři 65 až 74 165 119 51 28
Senioři 75+ 842 589 267 188
Zdroj: MPSV ČR, 2009
Péče je nejčastěji zajišťována fyzickou osobou, tj. nejčastěji členem rodiny.
Se zvyšujícím se stupněm závislosti tento podíl mírně klesá. V rámci ČR zajišťuje péči fyzická osoba u 77 % osob, pobírajících příspěvek na péči v I. a v II. stupni, u 72 % osob s přiznaným příspěvkem na péči ve III. stupni a u 59 % těch, kterým je přiznán nejvyšší stupeň závislosti.
Pokud je péče zajišťována registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, pak obdobně roste podíl osob, které využívají pobytové služby v souvislosti s výší přiznaného příspěvku43 (viz Tab. č. 2).
42 Srov. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2010. Dostupné z:<http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf>[citováno 29.01.2011].
43 Srov.MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 <http://www.mpsv.cz/files/clanky/9220/Analyza_soc-sluzby_2009.pdf> [citováno 29.01.2011].
39
Ze statistických údajů MPSV vyplývá, že příspěvek na péči je na úhradu služeb registrovaných poskytovatelů využíván přibližně z jedné třetiny s tím, že podíl se zvyšujícím se stupněm příspěvku na péči roste, a to především u pobytových služeb. V roce 2008 vzrostl počet uživatelů pobytových služeb o dva tisíce. Z celkového počtu lůžek v domovech pro seniory (38 tis.) je 30 tisíc uživatelů s přiznaným příspěvkem na péči, tj. 78 %44.
Především u pobytových služeb je příspěvek na péči nejsilnějším zdrojem financování. Podle údajů MPSV činil odhad na výplatu příspěvku na péči v ČR v roce 2008 více než 13,2 mld. Kč. V rámci Libereckého kraje suma vyplaceného příspěvku na péči překročila částku 700 mil. Kč, z toho více jak jedna třetina připadá na správní obvod Liberec45. Podle výroční zprávy Magistrátu města Liberec za rok 2008 byla na příspěvku na péči vyplacena částka téměř 221 mil. Kč46. Je třeba podotknout, že výdaje na příspěvek na péči se meziročně mírně zvyšují. V roce
44 Srov.MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 http://www.mpsv.cz/files/clanky/9220/Analyza_soc-sluzby_2009.pdf [citováno 29.01.2011].
45 Srov.MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 http://www.mpsv.cz/files/clanky/9220/Analyza_soc-sluzby_2009.pdf [citováno 29.01.2011].
46 Srov.STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC. Výroční zpráva o činnosti MML 2008. Dostupné z:
http://www.liberec.cz/wps/portal/statutarni-mesto-liberec/prakticke-informace/vyrocni-zpravy/mml [citováno 29.01.2011].
40
2009 bylo na tuto dávku vyplaceno již téměř 237 mil. Kč47. V roce 2010 došlo k dalšímu nárůstu, vyplaceno bylo téměř 248 mil. Kč48.
2.5 Výsledky a diskuse
2.5.1 Pobytové služby pro cílovou skupinu seniorů v Liberci
Dle registru poskytovatelů sociálních služeb, jehož garantem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, je pro okres Liberec k dispozici celkem šest zařízení, které nabízejí službu Domov pro seniory, a čtyři z nich zároveň nabízejí službu Domov se zvláštním režimem.
· Domov důchodců Český Dub, příspěvková organizace (KÚ Libereckého kraje)
Domov pro seniory – kapacita 67 lůžek (od roku 2010 snížena kapacita z 84 na 67) Domov se zvláštním režimem – kapacita 33 (od roku 2010 zvýšena kapacita z 16 na 33)
· Domov důchodců Jindřichovice pod Smrkem, příspěvková organizace (KÚ Libereckého kraje)
Domov pro seniory – kapacita 20 lůžek
Domov se zvláštním režimem – kapacita 47 lůžek
· Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou, příspěvková organizace (KÚ Libereckého kraje)
Domov pro seniory – kapacita 52 lůžek
Domov se zvláštním režimem – kapacita 52 lůžek
· Domov U Spasitele Frýdlant, církevní organizace (Církev československá husitská)
47 Srov.STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC. Zpravodaj liberecké radnice 7/2010, příloha Zpráva o činnosti MML 2009. Dostupné z: http://www.liberec.cz/wps/portal/statutarni-mesto-liberec/prakticke-informace/zpravodaj [citováno 29.01.2011].
48 Srov.STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC. Podklady odboru sociální péče pro výroční zprávu o činnosti MML 2010. [nepublikováno].
41 Domov pro seniory – kapacita 45 lůžek
· Dům seniorů Liberec-Františkov, příspěvková organizace (KÚ Libereckého kraje)
Domov pro seniory – kapacita 166 lůžek
Domov se zvláštním režimem – kapacita 34 lůžek
· Domov pokojného stáří – Domov sv. Vavřince Chrastava, církevní organizace (Oblastní charita Liberec)
Domov pro seniory – kapacita 20 lůžek (z toho šest ošetřovatelských)49
Všechna shora uvedená zařízení deklarují v registru jako cílovou skupinu seniory nad 65 let. Výjimkou je Domov U Spasitele Frýdlant, který poskytuje služby i dospělým ve věku 27-64 let s chronickým duševním, mentálním a tělesným postižením. Je třeba uvést, že i v zařízeních, která poskytují služby cílové skupině seniorů, jsou klienti patřící do jiné skupiny. Jde o klienty, kteří byli (jak se uvádí v registru – pozn. aut.) do uvedených zařízení přijati ještě před rokem 2007.
Jak již bylo dříve zmíněno (viz kap. 2.5), úhrada od uživatele je významným zdrojem financování v oblasti služeb sociální péče, a to platí i u služeb pobytových.
Klienti rezidenčních zařízení si z vlastních prostředků (zpravidla důchodů) hradí náklady na pobyt a stravu. Jistou výjimkou jsou klienti, jejichž důchod je velmi pro přijetí do rezidenčního zařízení, je pochopitelné, že se výše příspěvku na péči při posuzování žádosti také zohledňuje. Jde nejen o zdroj příjmů, ale i o jistý ukazatel potřebnosti péče u žadatele. Z informací MPSV vyplývá, že právě v domovech pro seniory má přiznáno příspěvek na péči více než 78 % klientů50.
49 Srov. MPSV ČR. Registr poskytovatelů sociálních služeb. Dostupné z: <http://iregistr.mpsv.cz/>
[citováno 29.01.2011].
50Srov. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2009 <http://www.mpsv.cz/files/clanky/9220/Analyza_soc-sluzby_2009.pdf> [citováno 29.01.2011].
42
První předpoklad, který byl pro práci stanoven, se právě týká tohoto tématu:
Lze předpokládat, že nejméně 70 % klientů v rezidenčních zařízeních má přiznán příspěvek na péči ve stupni III a IV.
Obě rezidenční zařízení mají naplněné kapacity. Dle katalogu registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, které uveřejňuje MPSV, kapacita Domu seniorů v Liberci-Františkově je 200 lůžek, Domova pro seniory v Liberci-Vratislavicích 104 lůžek.
Tabulka č. 3: Přiznaný stupeň příspěvku na péči k 31. 12. 2010 Přiznaný stupeň příspěvku na péči
DS Lbc-Františkov DS Lbc-Vratislavice Celkem Stupeň
příspěvku počet % počet % počet %
Stupeň I. 32 16,00 22 21,15 54 17,76
Stupeň II. 44 22,00 23 22,12 67 22,04
Stupeň III. 53 26,50 29 27,88 82 26,97
Stupeň IV. 43 21,50 16 15,38 59 19,41
Bez PnP 28 14,00 14 13,46 42 13,82
Celkem 200 100,00 104 100,00 304 100,00
Zdroj: Spisová dokumentace DS Liberec Františkov a DpS Liberec-Vratislavice, 2010 – vlastní
Zdroj: Spisová dokumentace DS Liberec Františkov a DpS Liberec-Vratislavice, 2010 – vlastní