Reziden č ní služby pro seniory v Liberci

(1)

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce

Studijní obor (kombinace):

Sociální pracovník

Rezidenční služby pro seniory v Liberci

Residential services for the senior citizens in Liberec

Bakalářská práce: 10 – FP – KSS - 3030

Autor: Podpis:

Martina Rosenbergová Adresa:

Břetislavova 285/22 460 01, Liberec 12

Vedoucí práce: Mgr. Markéta Elichová.

Konzultant:

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

48 3 0 11 37 6

V Liberci dne: 23. 6. 2011

(2)

(3)

(4)

Název práce: Rezidenční služby pro seniory v Liberci Jméno a příjmení autora: Martina Rosenbergová

Osobní číslo: P08000443

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména

§ 60 – školní dílo.

Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 23. 6. 2011

Martina Rosenbergová

(5)

Poděkování: Děkuji Mgr. Markétě Elichové za metodické vedení, cenné rady a praktické připomínky při zpracování bakalářské práce. Děkuji také všem kolegyním a kolegům, kteří mi byli nápomocni při získávání podkladů nezbytných pro moji práci.

(6)

Anotace

Práce se zabývá tématikou stárnutí a postavení seniorů v současné moderní společnosti. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se stáří a stárnutí. Pozornost je věnována i problematice péče o seniory v domácím prostředí a v prostředí rezidenčního zařízení. Nejdůležitější právní normou zabývající se sociálními službami je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jemuž je věnována závěrečná část teoretické části.

Praktická část se zaměřuje na dostupnost rezidenčních služeb pro občany města Liberec. Cílem bylo zjistit, jak je uspokojována poptávka seniorů po této službě a zda je využívána seniory, kteří potřebují službu v rozsahu garantovaných činností, tj. především osoby s přiznaným stupněm závislosti III a IV. Nad rámec zákonem garantovaných činností jsou klientům nabízeny za úhradu i další fakultativní služby. Jejich nabídka se odvíjí od požadavků klientů. Jedním z cílů, na které se práce zaměřuje, je i spokojenost klientů s nabízenými fakultativními službami z hlediska kvality a typu.

Klíčová slova: senior, příspěvek na péči, stupeň závislosti, rezidenční zařízení, sociální služby, fakultativní služby

Zusammenfassung

Diese Arbeit beschäftigt sich mit der Thematik des Alterns und der Seniorenposition in der gegenwärtigen Gesselschaft. Im theoretischen Teil sind Grundbegriffe bezüglich Alter und Altern abgegrenzt. Die Aufmerksamkeit ist auf die Problematik der Seniorenpflege im Hausumfeld als auch im Umfeld der Residenzeinrichtung gewidmet. Wichtigste Rechtsnorm, die sich mit den Sozialdiensten beschäftigt, ist das Gesetz Nr. 108/2006 Slg., über Sozialdienste, dem der Schlussteil des theoretischen Teils gewidmet wird.

Der praktische Teil konzentriert sich auf Erreichbarkeit der Residenzdienste für Bürger der Stadt Liberec. Das Ziel war festzustellen, wie Nachfrage der Senioren nach diesem Dienst befriedigt wird und ob von Senioren, die einen Dienst im Unfang von garantierten Diensten, d. h. vor allem Personen mit anerkanntem Abhängigkeitsgrad III und IV genutzt wird. Über den Rahmen vom Gesetz garantierten Dienste werden den Klienten gegen Bezahlung auch andere fakultative Dienste angebotten. Derer Anbietung wickelt sich von Klientenanforderungen ab.

Ein von Ziele, auf die sich die Arbeit zielt an, ist auch Klientenzufriedenheit mit angebotenen fakultativen Diensten vom Gesichtspunkt der Qualität und des Typs.

Schlüsselwörter: Senior, Sorgebeitrag, Abhängigkeitsgrad, Residenzeinrichtung, Sozialdienste, fakultative Dienste

Summary

This thesis deals with biological aging matter and the position of senior citizens in present-day modern society. Basic terms concerning old age and biological aging are defined in the theoretical part of the thesis. There is attention

(7)

paid to senior citizen care in both the domestic environment and the environment of residential facility. Social Services Act No. 108/2006 is the most important legal norm concerning social services, with which the final theoretical part deals.

The practical part of the thesis deals with accessibility of residential care services to the residents of the City of Liberec. The objective of this part was to find out how demand for these services is met and whether the services are utilized by those senior citizens who are in need of them, most importantly those within the range of guaranteed activities i.e. persons with granted degree of dependence III and IV. Beyond the scope of the law guaranteed activities, other facultative services are offered to the clients for payment. The supply of services is conditional on client demands. One of the objectives, on which this thesis is focused, is client satisfaction with offered facultative services from the viewpoint of type and quality.

Key terms: senior citizen, care allowance, degree of dependence, residential facilities, social services, facultative services

(8)

OBSAH:

ÚVOD... 10

1 TEORETICKÁ ČÁST ... 12

1.1 Stárnutí a stáří...12

1.2 Péče o seniora v rodině...14

1.3 Umístění do domova pro seniory ...16

1.4 Procesy adaptace ...18

1.5 Demence...19

1.5.1 Senior s demencí v pobytovém zařízení... 21

1.6 Důvody k umístění seniora do rezidenčního zařízení ...22

1.7 Současné demografické trendy v ČR...23

1.8 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ...24

1.8.1 Příspěvek na péči ... 25

1.8.2 Sociální služby pro cílovou skupinu seniorů ... 26

1.8.3 Pobytové sociální služby pro seniory... 28

1.8.4 Novela zákona o sociálních službách s účinností od 1.1.2011... 31

2 PRAKTICKÁ ČÁST ... 33

2.1 Cíl praktické části ...34

2.2 Stanovení předpokladů ...35

2.3 Metodika ...35

2.4 Vybrané statistické údaje o příspěvku na péči...37

2.5 Výsledky a diskuse...40

2.5.1 Pobytové služby pro cílovou skupinu seniorů v Liberci ... 40

2.5.2 Poptávka seniorů po rezidenčních službách v Liberci... 44

2.5.3 Služby v rezidenčních zařízeních pro seniory... 47

3 ZÁVĚR... 55

4 NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ ... 58

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 60

SEZNAM PŘÍLOH... 63

(9)

Seznam použitých zkratek ČSÚ – Český statistický úřad

DS Liberec-Františkov – Dům seniorů Liberec-Františkov, p. o.

DS Vratislavice – Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou, p. o.

KÚ Libereckého kraje – Krajský úřad Libereckého kraje MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

PnP – Příspěvek na péči Sb. – Sbírka zákonů ČR

VÚPSV – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vyhl. – vyhláška

(10)

10

Úvod

Vyspělost společnosti se kromě jiných faktorů posuzuje i podle toho, jak se umí postarat o své seniory a zdravotně či jinak znevýhodněné osoby. Pro dnešní vyspělé společnosti se stává stárnutí populace palčivým problémem. Vědecký pokrok se týká i oblasti zdravotnictví, jsou úspěšně léčeny choroby, které byly dříve smrtelné. Prodlužuje se tak délka života, zároveň však roste potřeba zajistit podmínky pro důstojný život seniorům, u nichž se postupně v důsledku věku a nemocí snižuje schopnost být soběstační.

Ve vyspělém světě se věnuje řešení této problematiky velká pozornost, hledání optimální cesty je však velmi obtížné a zároveň výrazně zatěžuje ekonomiku státu. Zajištění péče je očekáváno v prvé řadě ze strany rodinných příslušníků, ovšem je nutné zajišťovat i podmínky pro péči institucionální. Potřeby a požadavky seniorů z hlediska péče jsou analyzovány odborníky, probíhá celá řada výzkumů, které by měly vést k vytvoření fungujícího sociálního systému. Problematika starých lidí a stárnutí je zkoumána speciálními vědeckými disciplínami. Nelze také opomenout fakt, že stáří je často provázeno i ztrátou psychických schopností, se zvyšujícím se věkem dožití se stále častěji setkáváme s výskytem různých forem demence.

Fungující systém sociálních služeb je jedním z nástrojů, jak lze problematiku stárnutí populace řešit. Důležité také je zajistit dostupnost služeb, jejich kvalitu, přičemž je důležitý i ekonomický aspekt. Zákon o sociálních službách, který vstoupil v platnost v roce 2007, přinesl zásadní změny pro uživatele i poskytovatele služeb.

Vznikla nová sociální dávka, příspěvek na péči, který má potřebným umožnit zajistit si takové služby, které vyhovují jeho individuálním potřebám. Jednotlivé typy sociálních služeb jsou zákonem jasně určeny, uživatelé se tak mohou snáze orientovat, jaké služby jsou pro ně vhodné, kolik za ně zaplatí.

Seniorský věk je spojen s postupnou ztrátou soběstačnosti, potřeba péče tak nabývá na významu. Péči mohou zajišťovat rodinní příslušníci, seniorům jsou však přístupné i služby profesionální. Záleží především na jejich rozhodnutí, jaký typ péče si vyberou. Tradičně je velký zájem o pečovatelskou službu, která je poskytována v domácím prostředí. Pobyt v domovech pro seniory či v domovech se zvláštním

(11)

11

režimem je další variantou sociální péče. Tyto služby jsou spíše určeny těm, kteří již potřebují intenzívní péči.

Tématem práce je problematika rezidenčních služeb nabízených v Liberci, zaměřených na skupinu seniorů, kteří jsou těžce nebo zcela závislí na pomoci a péči druhé osoby. Pro průzkum byla vybrána dvě pobytová zařízení, která se nacházejí přímo v Liberci.

Cílem této bakalářské práce je zjistit počet seniorů v Liberci pobírajících příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, kteří jsou umístěni v rezidenčních zařízeních.

Dále pak zjistit dostupnost pobytových zařízení pro seniory v Liberci. Senioři, kteří využívají tento druh sociální služby, mají ze zákona garantován rozsah základní poskytované péče. Nad rámec této garance jsou jim nabízeny i další fakultativní služby, které si klient hradí sám. Práce je tedy mimo jiné zaměřena i na tuto oblast.

Teoretická část práce se věnuje stáří, postavení seniora ve společnosti, legislativnímu rámci sociálních služeb se zaměřením na rezidenční služby.

V praktické části budou zkoumány statistické údaje, poskytnuté vybranými rezidenčními zařízeními, zároveň pak budou porovnávány s údaji zveřejněnými institucemi, které se touto problematikou zabývají. Pro zjištění, jak jsou senioři spokojeni s nabízenými službami, byla zvolena metoda sondy.

(12)

12

1 Teoretická část

1.1 Stárnutí a stáří

Stárnutí a stáří jsou relativní pojmy, počátek této životní fáze může být u každého jedince individuální. Podle Světové zdravotnické organizace se rozlišuje období stárnutí (60-74 let), stáří (75-89 let) a stařeckost (nad 90 let)¹. Vývojem společnosti dochází ke změnám ve vnímání stáří, za hranici stáří na počátku 19. století byl již považován věk od třiceti let, kolem roku 1940 činila průměrná délka života padesát let. Průměrný věk dožití se i v současné době neustále zvyšuje, hranice stáří má tedy nadále rostoucí tendenci. V současné době v České republice činí průměrný věk dožití u žen 78,1 let a u mužů 71,5 let. Život v moderní společnosti se stále zkvalitňuje, což způsobuje nárůst počtu starších osob v populaci². V dnešní době však mnoho seniorů i v období, které je považováno již za etapu počínajícího stáří, ještě pracuje a žije aktivně. Stáří už dnes nebývá vždy vnímáno jako období klidného a pasivního života, který je do značné míry závislý na rodině, případně institucích. Senior by měl být chápán jako aktivní a plně integrovaný člen společnosti. Sýkorová uvádí, že by měla být zdůrazňována politika aktivního stárnutí, měla by být podporována autonomie seniorů a zároveň zajištěna péče o ně jako nezbytný doplněk³. Je však třeba připustit, že toto pojetí není zas tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát. Dokonce ani rodinní příslušníci takto své seniory nevnímají. Obecně je generace seniorů chápána jako skupina, která ohrožuje životní standard rodiny, ale i jako významná zátěž pro ekonomiku státu. Objevují se názory, že staří lidé společnosti ničím nepřispívají, stáří je vnímáno jako nemoc⁴. Tyto

1 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10. Manuálek ze sociální gerontologie. Brno: NCO NZO, 2006, s. 10.

2 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10. Manuálek ze sociální gerontologie. Brno: NCO NZO, 2006, s. 12.

3 Srov. SÝKOROVÁ, D. Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosociologie. Praha: Slon, 2007, s. 46.

4Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008, s. 13.

(13)

13

předsudky často vytvářejí negativní klima v rodinách i ve společnosti. Je nutné vést i mladou generaci k objektivnímu náhledu na stáří jako na životní etapu, která je přirozenou součástí života a vývoje člověka.

Kubalčíková vymezuje stáří dvěma způsoby. Z biomedicínského hlediska je stáří charakterizováno jako období, kdy ubývají fyzické a duševní síly. Stáří je spojováno s nemocí a negativními projevy, které se snažíme ovlivnit léky. Věk mezi 60 a 65 lety je považován za mezní věk, kdy dochází ke změnám fyzických a psychických sil organismu. Ke změnám v důsledku stáří však již začíná docházet od třiceti let, ale výraznější projevy jsou patrné až kolem šedesáti let. Z hlediska klinické gerontologie se za počátek stáří považuje odchod do důchodu. Dochází ke změnám ve společenských rolích a vztazích, které souvisejí s nižším příjmem, změnou organizace a struktury dne, vyplněním volného času. Důležitým faktorem je i odchod dětí z domova, narození vnoučat, smrt partnera, kamarádů. Zcela zásadní změnou je pak umístění do ústavního zařízení⁵.

Ve stáří dochází ke změnám fyzickým i psychickým. Mění se tvář i celý člověk, pokožka ztrácí pružnost, objevují se vrásky, oslabuje se smyslové vnímání.

Z hlediska psychického se snižuje schopnost adaptovat se na nové situace, klesá schopnost měnit své zvyky, postoje, životosprávu, zaběhnuté stereotypy⁶. Citové prožívání se stává méně bezprostředním, a snižuje se intenzita emocí - člověk se již tak snadno nenadchne pro nové, ale současně řadu situací dokáže hodnotit klidněji a racionálněji. Na počátku období stáří bývá ještě velmi silná potřeba seberealizace a potřeba být užitečný pro druhé, později vystupuje do popředí spíše potřeba emočního zakotvení a pozitivní přijetí v okruhu blízkých osob. Zejména v pozdějším stáří jsou lidé mnohdy méně zaujati událostmi okolního světa a jsou soustřednější na sebe a na své problémy. Fyziologické stárnutí je většinou přijímáno lépe než ztráta praktické soběstačnosti⁷.

5 Srov. KUBALČÍKOVÁ, K. Služby pro seniory závislé na pomoci jiné osoby. In Sociální studia, č.

5/2000, s. 2.

6 Srov. FARKOVÁ, M. Dospělost a její variabilita. Praha: Grada, 2009, s. 120.

7 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10. Manuálek ze sociální gerontologie. Brno: NCO NZO, 2006, s. 13.

(14)

14

Nevyhnutelné změny spojené se stářím je potřeba přijmout, dnes se často používá termín „zdravé stárnutí“. Na stáří lze nahlížet i s určitým nadhledem a perspektivou. Starý člověk je nadále součástí společnosti, může přispět svými zkušenostmi, postoji, může přijmout jiné pracovní a společenské role. Pozitivní vztah k životu lze opírat o drobné radosti, svoji energii směřovat k jiným životním hodnotám. Důležité je udržení sociálních vazeb, společenských kontaktů, neméně důležitá je sebeúcta a láska k sobě samému.

1.2 Péče o seniora v rodině

Durkheim konstatoval, že v průběhu modernizace se základní rodina stala v souvislosti s nuklearizací méně závislou na širší rodině. Zároveň se ale stala více závislou na státu, protože stát převzal některé z jejich funkcí, např. funkci výchovnou a péči o nemocné. Státní systém zároveň vytvořil záchrannou síť v případě materiálního, ekonomického, zdravotního či psychického ohrožení rodiny.

Paradoxně je tak moderní rodina současně více soukromá i více veřejná. Členové rodiny častěji podřizují soužití svým osobním cílům, a tím se oslabují společná rodinná sdílení a vzájemné chápání potřeb. Dvacáté století přináší postupné rozdělování členů rodiny. Z rodiny odcházejí nejdříve jednotlivci, zpočátku pouze svobodní, později také ovdovělí a stále více rozvedení, je tedy stále méně vícegeneračních soužití.⁸

Rodina je většinou tvořena třemi a čím dál častěji čtyřmi generacemi, a to bez ohledu na to, zdali tyto generace žijí spolu či nikoliv. Intenzivní mezigenerační podpora a výměna přetrvává v průběhu života. Mezigenerační vztahy jsou přínosem pro rozvoj jedince a společnosti. Prodlužování střední délky života není hrozbou, ale příležitostí pro mezigenerační solidaritu. Mnoho starých lidí až do sklonku života zůstává aktivními občany a spíše podporovateli než podporovanými. Intenzivnější

8 Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABAČOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008, s. 75.

(15)

15

a dlouhodobou péči ve stáří vyžaduje menšina starých lidí. Adekvátní zdravotní péče zaměřená na funkční zdraví, prevenci a intervenci může významně minimalizovat riziko závislosti a potřebu dlouhodobé péče. Zdravé a aktivní stárnutí může přispět ke zlepšení zdraví, větší sociální inkluzi a spokojenosti, které snižují riziko ztráty soběstačnosti. Bezpečné, bezbariérové a stáří vstřícné prostředí a design, moderní technologie a podpora nezávislosti a samostatného života mohou usnadnit situaci pečovatelům a snížit potřebu poskytování péče nebo její náročnost. Péče je starším lidem poskytována zejména rodinou, partnery a dětmi. Nedá se očekávat, že v následujících letech přestane hrát rodina významnou roli. Role rodiny nemusí spočívat jen v poskytování péče, ale také v zajištění potřebné pomoci a podpory⁹.

Odpovědná a kvalitní péče o blízké nesmí vést ke snížení životní úrovně a zvýšení rizika chudoby. Péče neformálních i profesionálních pečovatelů musí být ceněna a uznávána společností. Ekonomická bezpečnost je předpokladem pro zajištění kvality péče. Poskytování kvalitní péče je podmíněno dostupností profesionální a odborné podpory, emoční podpory a respitních sociálních služeb, včetně sociální podpory. Nedostatek pomoci a sociální izolace ohrožují zdraví pečovatelů, důstojnost a kvalitu péče a zvyšují riziko zneužívání a zanedbávání. Péče o potřeby pečujících nebude dostatečná, pokud nebude podpořena vstřícnou a oceňující atmosférou. Většina neformálních pečovatelů jsou starší ženy. Ústavní péče je často jediným způsobem zajištění péče a pečovatel je tak stavěn před volbu mezi přetížením a „institucionalizací“ (tj. trvalým umístěním do ústavní péče).

Sociální a zdravotní služby by měly být flexibilní, měly by poskytovat podporu a pomoc rodinám i pečovatelům a umožňovat flexibilní přechod mezi formální a neformální péčí a jejich vzájemné doplňování¹⁰.

9 Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABAČOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008, s. 80-83.

10 Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABAČOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008, s. 85.

(16)

16 1.3 Umístění do domova pro seniory

Umístění do domova pro seniory představuje zásadní změnu životního stylu.

Tato změna je spojena se ztrátou zázemí, známého teritoria a s ním spojené identity.

Taková změna je vždycky zátěžovou situací, jejíž intenzita závisí na mnoha okolnostech. Starý člověk ztrácí jistotu orientace a pocit bezpečí známého prostředí, které nezahrnuje jen byt, ale i jeho materiální a sociální okolí. Umístění do ústavu symbolicky potvrzuje ztrátu autonomie a soběstačnosti starého člověka. Tato změna je interpretována jako důsledek postupujícího úpadku různých schopností. Umístění do ústavních zařízení signalizuje blížící se konec života. Také proto je tato změna stresující, život v instituci je poslední fází, po níž přichází smrt.¹¹

Z tohoto důvodu je důležité kvalitní přijetí nového klienta do domova pro seniory. Pro seniora je výhodné, pokud jde o změnu, která se předem naplánuje, k níž dojde na základě dobrovolného rozhodnutí, když si senior sám zvolí zařízení, v němž by chtěl žít. Je důležité, aby byl senior připraven na tento způsob řešení své životní situace. Výhodou je pro seniora, pokud zná prostředí, do kterého se bude stěhovat, pokud má informace o tom, co ho v zařízení bude čekat.

V tomto procesu může velmi účinně pomoci rodina, přátelé, sousedé z původního bydliště, kteří seniora navštěvují. Spolu s příchodem klienta do zařízení vzniká individuální plán, jenž pomůže všem zúčastněným v úspěšném zvládnutí tohoto náročného období. Je třeba, aby nový obyvatel domova byl podpořen v navázání nových přátelských a sousedských kontaktů, aby dostal příležitost vykonávat aktivity, jež mu připadají smysluplné. ¹²

11 Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 1999. s.

384.

12 Srov. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi,Praha:Portál,2005.s.182.

(17)

17

V domovech je řada různých aktivit, které seniorům pomáhají v naplňování smysluplného života. Jedná se například o ruční práce, keramické dílny, které jsou v těchto domech velkým přínosem i v rámci ergoterapie.

Mnohdy se stává, že dochází k frustraci ze ztráty zázemí, protože soukromí vlastního domova představovalo určitou jistotu. Anonymní instituce tuto funkci plnit nemůže. Starý člověk ztrácí pocit bezpečí a reaguje různými obrannými mechanismy. Projevuje se tendence k potvrzování jistoty vztahu s dětmi a vnuky.

Může na sebe upoutávat pozornost somatickými stesky, má-li málo kontaktů, může se přehnaně upínat na někoho z personálu, což může být velice zatěžující. Starý člověk potřebuje dosáhnout přijatelné rovnováhy mezi potřebou autonomie a potřebou jistoty a bezpečí. Umístění do domova důchodců je spojeno s nutností vzdát se přinejmenším části své autonomie. Starý člověk ovšem potřebuje někam patřit.

V nové situaci získává pouze relativně autonomní roli obyvatele určité instituce¹³. Dochází také ke ztrátě motivace k různým aktivitám, které byly dříve nezbytné (např. úklid, vaření, nákup). Některým lidem může chybět smysluplná činnost, na kterou byli zvyklí. Mnohdy si nejsou schopni najít novou aktivitu a trpí prázdnotou svého denního programu. V ústavním zařízení mohou staří lidé ztrácet snadněji své kompetence, jelikož je přestanou využívat. Tendence personálu se starými lidmi manipulovat a pomáhat jim i tehdy, když to není nutné, vede postupně k vypěstování závislosti a syndromu naučené bezmocnosti. Starý člověk potřebuje mít kontrolu nad svým životem, chce o sobě rozhodovat, nechce být pasivním, manipulovaným objektem. V rámci života v ústavu je možnost samostatného rozhodování omezená. Starý člověk je za těchto okolností automaticky chápán jako bytost, která má omezené kompetence, a proto potřebuje, aby mu někdo pomáhal. Staří lidé si uvědomují, že život v domově pro seniory je zpravidla poslední životní fází. Tato změna je jimi chápána jako definitivní, předurčuje jejich budoucnost, která ještě zbývá. Mohou se objevit deprese, apatie, vyhasnutí i nerealistické představy, s nimiž se starý člověk identifikuje.

385.

(18)

18

Zařízení rezidenčního typu neposkytují největší podíl pomoci, tu poskytují nesoběstačným seniorům jejich rodiny, individuálně s využitím podpory terénních sociálně-zdravotních služeb. Zařízení trvalého nebo dlouhodobého pobytu pro nesoběstačné seniory mají být nadále zachována, jejich postavení však nemá být prioritní. Již je překonána původní představa spjatá s dobrými úmysly a po určitou dobu ve shodě s nimi realizována, že totiž starý člověk ztrácející praktickou soběstačnost, patří vždycky do nějaké instituce (Haškovcová, 1992, s. 334). Moderní trend je, aby prioritní byla domácí či rodinná péče o seniora, i když se dnes spíše hovoří o krizi modelu rodinné péče (domácí péče). Stále je však umístění rodiče (rodinného příslušníka) do trvalého pobytu v sociálním zařízení považováno za poslední východisko, a velká část rodinných příslušníků se chce podílet na péči o svého blízkého. Institucionální péče o staré občany je nákladnější než rodinná péče.

Je však nutnou alternativou pro staré lidi, kteří ztratili nebo nemají žádné blízké příbuzné, případně pro ty rodiny, které by péči o starého člověka již plně nezvládaly.

1.4 Procesy adaptace

Adaptace na umístění do pobytového zařízení probíhá v několika fázích, které závisí na okolnostech, za jakých senior do zařízení přichází. Pokud je umístění do zařízení v podstatě nedobrovolné, pak se u seniora nejprve dostavuje fáze odporu - staří lidé mohou být negativističtí, agresivní a hostilní vůči personálu i ostatním seniorům. Je to obranná reakce, projev frustrace a negativních emocí, které prožívají, protest proti násilné změně jejich života, kterou považují za nespravedlivou.

Po zjištění, že odpor nevede k očekávanému efektu, se dostavuje fáze zoufalství a apatie. Přichází rezignace, ztráta zájmu o sebe i své okolí. V důsledku nezvládnuté adaptace mohou v krajním případě senioři i zemřít. V. Pacovský (1994) uvažuje v této souvislosti o smrti z maladaptace. Poslední fází je pak fáze vytvoření nové pozitivní vazby - navázání nového vztahu, např. s někým z personálu nebo s jiným

(19)

19

obyvatelem domova či zvířetem, sdílení nové situace a nalezení nového smyslu života¹⁴.

1.5 Demence

Vzhledem k tomu, že se práce zabývá seniory pobírajícími příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, zabývá se proto tato kapitola tolik diskutovanou demencí, která se u těchto klientů ve většině případů vyskytuje. Poruchy chování ve stáří se prakticky vyznačují s poruchami kognitivních funkcí, respektive poruchami intelektu. Vzhledem k tomu, že jsou poruchy chování nápadné, bývají většinou prvním znakem, který vzbudí pozornost. Ve svých důsledcích jdou často příznakem, který vede k odhalení demence. ¹⁵

Stařecká demence je onemocnění, které provází lidstvo již odpradávna.

V moderní medicíně je pod pojmem demence zahrnuta celá skupina chorob. Příčina a léčba těchto chorob není zcela prozkoumána, existují však možnosti k oddálení nástupu chorob a zpomalení degenerativního procesu. Podle odborníků dochází k nárůstu lidí s demencí, hovoří se dokonce o tiché epidemii. V současné době v ČR je postiženo jednou z forem demence, Alzheimerovou chorobou, 50 – 70 tisíc osob.¹⁶

Demence postihuje lidi převážně v seniorském věku (90 % lidí postižených demencí jsou senioři nad 65 let, 10 % lidí postihuje demence již v rozmezí 45-50 let).

Jde o progresivní, stále se zhoršující stav. S vyšším věkem roste i výskyt demence (některé zdroje uvádí, že např. do 70 let je jen 5 % výskytu, zatímco po 90 letech je to až 50 % výskytu). Jde o klinický syndrom, který vzniká na základě organického postižení mozku. Existují různé typy, respektive příčiny demence. Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence, její příčina je neznámá. Víme jen,

386-387.

15 Srov. PIDRMAN, V., KOLIBÁŠ, E. Změny v jednání seniorů. Galen. 2005.s. 15.

16 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10. Manuálek ze sociální gerontologie. Brno:

NCO NZO, 2006, s. 48.

(20)

20

že dochází k zániku mozkových buněk a k ubývání acetylcholinu, což je látka, která zajišťuje přenos informací mezi mozkovými buňkami.

Vzniká pomalu a nenápadně a plynule se rozvíjí. K rizikovým faktorům jejího vzniku patří: dědičnost a vysoký věk¹⁷.

Demence se projevuje individuálně, ale má i společné znaky. Aby se mohlo začít uvažovat o diagnóze demence, musí se poruchy u člověka projevovat současně ve 3 oblastech – kognitivních funkcí, funkčních schopností (pracovní a sociální oblast a celková soběstačnost) a chování. Tyto projevy musí být pozorovány setrvale a dlouhodobě a diagnózu i léčbu stanoví lékař. Je zde nutná spolupráce lékaře s rodinou, s dalšími odborníky a pečovateli, protože člověk s demencí sám není schopen (zvlášť v pozdějším stadiu) o svých obtížích objektivně vypovídat¹⁸.

Kognitivní funkce - postupná ztráta paměti (zpočátku hlavně krátkodobé), ale i celková porucha ostatních intelektových činností, jako jsou myšlení, paměť, pozornost, řeč, schopnost vyjádřit se. Člověk si často nevzpomene, co dělal před hodinou, ale vybavuje si události a osoby z let dávných. Lze na něm pozorovat zmatenost. Postupně klesá slovní zásoba, chápavost, soustředění, abstrakce atd.

Později se ztrácí schopnost číst i psát, počítat, porozumění dějům filmů, slovním projevům, pochopení nových a neznámých situací. Neudrží pozornost, nedokončí započatou větu, obtížně se rozhoduje, nakonec nepoznává ani své blízké.

Funkční schopnosti - tzv. aktivity každodenního života. Je narušeno poznávání a používání předmětů a patrná je zmatenost a dezorientace v čase a prostoru. Člověk se stává nepraktickým, nedokáže si zařídit záležitosti, které běžně vykonával. Někdy se ztrácí a bloudí, a to i v místech, které znal. Může se i zmateně a nepřiměřeně oblékat, někdy se může objevit i polosvlečený nebo nahý. Zanedbává svou výživu a pitný režim. Nedokáže samostatně dodržovat hygienu. Jestliže je člověk s pokročilou demencí trvale sám v bytě, může se stát sobě i ostatním nebezpečný.

Je zde riziko, že zapomene puštěnou vodu, plyn, otevřený byt, pustí do bytu cizí lidi,

17 Srov. HAJDOVSKÁ TLUSTÁ, K. Demence – palčivý problém i výzva dnešní doby. Dostupné z:

http://www.haj-tl.wz.cz/htm/DEMENCE.htm [citováno 10.01.2011].

(21)

21

nechá se oklamat při placení, nedokáže uhasit oheň apod. Časem potřebuje nepřetržitý dohled a pomoc, osobní asistenci.

Chování - projevují se např.: náladovost, urážlivost a hádavost, ztráta zájmu o osoby, věci a dřívější záliby, neklid a roztěkanost, jindy ustrašenost, apatie a deprese, celková změna charakteru i osobnosti. Nedokáže situaci objektivně zhodnotit, stává se nespolehlivým a může na ostatní působit, že i lže. To, že se stále méně orientuje a méně věcem kolem sebe rozumí, jej může i rozzlobit, domnívá se, že mu lidé dělají naschvály a může být až agresivní. Může být také urážlivý, vztahovačný, podezíravý, projevovat se egocentricky, uzavírat se do sebe a být tichý nebo až negativistický¹⁹.

1.5.1 Senior s demencí v pobytovém zařízení

Čím déle může senior s demencí setrvat ve svém přirozeném prostředí, tím lépe. Někdy však situace dospěje tak daleko, že je třeba jednat o jeho umístění do domova seniorů, případně do specializovaného zařízení pro lidi s demencí.

Jde vždy o závažné životní rozhodnutí, o změnu, která mu trvale změní celý jeho dosavadní způsob života. Toto rozhodnutí by se mělo uskutečnit z vůle samotného seniora a neměl by na něj být činěn nátlak. Vždy zde hraje svou roli úroveň etiky a rovněž zde probíhají hluboké emoce.

Mělo by být samozřejmé, že příbuzní a osoby blízké budou i nadále se seniorem udržovat pravidelný kontakt a emocionální vazby. Úroveň služeb v zařízeních se liší podle přístupu vedení a personálu, jejich lidských a odborných kvalit, podle vnitřních pravidel i objektivních kritérií, která se tam uplatňují.

V současné době se kvalita těchto služeb měří standardy kvality poskytování sociálních služeb. Dle těchto standardů se dále odvíjí další přístup ke klientům, jakož i individuální plánování s klienty, kteří jsou umístěni do těchto zařízení. Klienti služeb potřebují pociťovat kvalitní, bezpečnou a odbornou péči, upřímný zájem o řešení svých problémů. V zařízeních pro klienty se ukazuje jako velmi náročná péče o klienta s demencí, který trvale projevuje svůj psychomotorický neklid. Tento

<http://www.haj-tl.wz.cz/htm/DEMENCE.htm> [citováno 10.01.2011].

(22)

22

neklid nelze ani rozumovými ani citovými či aktivizačními prostředky na delší dobu zmírnit. V podstatě by bylo potřeba, aby jej nepřetržitě doprovázel osobní asistent a zajišťoval jeho potřeby i bezpečí. Problém je v tom, že zařízení zpravidla nemívají tolik personálu, aby mohly být takové nároky pokryty. Řešení pomocí zklidňujících léků nebo používáním prostředků omezujících pohyb není přípustné. Záleží již na přístupu každého zařízení, jak si s nároky těchto klientů poradí, aby byly služby rozdělovány rovnoměrně a byl pro ně vypracován zvláštní plán péče²⁰.

1.6 Důvody k umístění seniora do rezidenčního zařízení

Nesoběstačnost seniora bývá obrovskou zátěží pro celou rodinu. Senioři dávají přednost pobytu v rodinném prostředí. I když by rodina chtěla zabezpečit péči o nesoběstačného seniora v domácím prostředí, rodinní příslušníci na tuto situaci nejsou vždy připraveni a chybí jim možnosti, finanční i praktické, k zajištění domácí péče. Mezi důvody, vedoucí k umístění seniora do zařízení patří zejména omezení možností zaměstnání, případně hrozba ztráty zaměstnání, kdy pečovatel musí především ekonomicky zabezpečit svou rodinu, dále nezvládnutí potřebné odborné péče, s ohledem na stupeň soběstačnosti seniora, na jeho zdravotním stavu, případně fyzické i psychické zdatnosti a také časové náročnosti poskytované péče.

Ústavnímu pobytovému zařízení se nevyhnou zvláště senioři se zdravotním postižením. Ve vyšším věku klesá soběstačnost seniorů, což je ovlivněno těmito biologickými a sociálními faktory:

· biologické faktory: chronická onemocnění, pohybové, smyslové, neurotizující a neurologické poruchy, citová labilita, psychická a psychiatrická onemocnění, poruchy vědomí, stability, paměti a orientace, inkontinence, špatná komunikace a nízká výkonnost, více současných onemocnění závažnějšího charakteru, poruchy vyžadující

<http://www.haj-tl.wz.cz/htm/DEMENCE.htm> [citováno 10.01.2011].

(23)

23

používání kompenzačních pomůcek, úbytek tkání, svalové hmoty, kloubní a kostní onemocnění, úrazy, senzorické poruchy (zhoršení sluchu a zraku);

· sociální faktory: zejména osamělost a izolace, nízký příjem, špatné bytové poměry, obtížná dostupnost pomoci, vazba k rodině, ztráta blízké osoby, nedostatek informací stěžující orientaci²¹.

1.7 Současné demografické trendy v ČR

Statistické výzkumy ukazují, že podíl seniorů v naší společnosti se zvyšuje.

Tento trend je ovlivněn mnoha faktory, např. vědeckým pokrokem v oblasti zdravotnictví, kvalitnějšími životními podmínkami, životním stylem, menším počtem narozených dětí a mnohými dalšími. Odborníci zpracovávají demografické studie, které se zabývají prognózami struktury obyvatelstva i z dlouhodobého hlediska.

Českým statistickým úřadem byla v roce 2009 zpracována projekce obyvatelstva, která má za cíl přiblížit možný populační vývoj v ČR do roku 2065 a předpokládané změny ve věkovém složení obyvatelstva.

Podle odborníků poroste střední délka života, a to jak u mužů i u žen. V roce 2008 je u mužů uváděna hodnota 74,0 let, u žen 80,1 let. V roce 2030 je odhadován nárůst hodnoty u mužů na 79,5 let a u žen 85,1 let, v roce 2065 již tato hodnota dosahuje u mužů 86,5 let a u žen 91,0. Jedná se o odhady střední varianty projekce.

Podle střední varianty vytvořené projekce poroste i podíl obyvatelstva ve věku nad 65 let, v roce 2008 činil podíl těchto osob 14,6 %, pro rok 2030 se odhaduje nárůst na 23,1 %, v roce 2065 dokonce na 32,2 % (viz příloha č. 2).

Přitom se očekává, že počet obyvatelstva celkem bude spíše klesat či stagnovat (viz příloha č. 3)²².

21Srov. BUIJSSEN, H. Demence. Praha: Portál, 2006, s. 124.

22 Srov. ČSÚ. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065.

(24)

24

Z dalších statistických údajů vyplývá, že v Libereckém kraji žilo v roce 2009 celkem 439 tis. obyvatel, z nichž 62,7 tis., tj. 14,3 % je starších 65 let²³. K postupnému nárůstu počtu obyvatel v seniorském věku dochází již od počátku 90.

let (viz příloha č. 4). Konkrétně v městě Liberec žilo v roce 2009 101,6 tis. obyvatel, z toho je v seniorském věku téměř 15,4 tis., tj. 15,1 %.²⁴

S ohledem na demografické prognózy se zájem o seniory jeví jako oprávněný. Je třeba počítat s tím, že tato skupina obyvatel má svá specifika, systém péče o ně tak bude nabývat na významu.

1.8 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Shora uvedený zákon vstoupil v platnost od 1. 1. 2007. Jde o první právní normu, která řeší problematiku sociální péče, sociálních služeb komplexně. Zavádí nový typ sociální dávky – příspěvek na péči, stanovuje podmínky pro jeho přiznání, způsob využití. Příspěvek na péči nahradil dosavadní dvě dávky – zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek na péči o osobu blízkou. Zákon dále specifikuje různé typy sociálních služeb, vymezuje základní činnosti, které musí být v rámci služby zajištěny, cílovou skupinu, pro kterou je daný typ služby určen. Tímto zákonem je také stanoven postup, jakým se organizace, které sociální služby poskytují, registrují.

Upravuje také systém kontrolní činnosti, a to jak v organizacích, tak i u osob, jimž byla dávka přiznána. Vzhledem k tomu, že kvalita poskytovaných služeb se odvíjí i od odbornosti pracovníků v sociálních službách, řeší zákon i kvalifikační předpoklady pracovníků v sociálních službách. Jednotlivá ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou podrobněji rozpracována v prováděcí

Dostupné z:<http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B60039E9C8/$File/402009u.pdf>

[citováno 13.04.2011].

23 Srov. ČSÚ Liberecký kraj. Věkové složení Libereckého kraje.

Dostupné z : <http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_libereckeho_kraje>

[citováno 13.04.2011].

24 Srov. ČSÚ Liberecký kraj. Vývoj počtu obyvatel v obcích v letech 1994 – 2009. Dostupné z :

<http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/04_vyvoj_poctu_obyvatel_v_obcich> [citováno 13.04.2011].

(25)

25

vyhlášce MPSV č. 505/2006 Sb. Zákon prošel několika novelizacemi, z nichž poslední vstoupila v platnost od 1. 1. 2011.

1.8.1 Příspěvek na péči

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, definuje závislost na pomoci jiné osoby do čtyř stupňů závislosti (§ 8):

· stupeň I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti (do 18 let věku při více než 4 úkonech), výše příspěvku činila 2000 Kč, od 1. 1. 2011 byla částka snížena na 800 Kč (do 18 let je stanovena výše 3000 Kč),

· stupeň II (středně těžká závislost), pokud je potřeba pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech (do 18 let při více než 10 úkonech), výše příspěvku činí 4000 Kč (do 18 let 5000 Kč),

· stupeň III (těžká závislost), pokud je potřeba pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech (do 18 let věku při více než 15 úkonech), výše příspěvku činí 8000 Kč (do 18 let 9000 Kč),

· stupeň IV (úplná závislost), pokud je potřeba pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech (do 18 let věku při více než 20 úkonech), výše příspěvku činí 12000 Kč pro obě věkové skupiny²⁵.

Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony (§ 9): příprava stravy, podávání, porcování stravy, přijímání stravy, dodržování pitného režimu, mytí těla, koupání nebo sprchování, péče o ústa, vlasy, nehty, holení, výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, stání, schopnost vydržet stát, přemisťování předmětů denní potřeby, chůze po rovině, chůze po schodech nahoru a dolů, výběr oblečení, rozpoznání

25 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z:

<http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=108/2006&number2=&name=&text=>

[citováno 05.02.2011].

(26)

26

jeho správného vrstvení, oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, orientace v přirozeném prostředí, provedení si jednoduchého ošetření, dodržování léčebného režimu. Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat určité úkony²⁶.

Do konce roku 2010 byly výše zmíněné úkony posuzovány sociálním pracovníkem v rámci sociálního šetření, které zásadně probíhá v přirozeném prostředí žadatele. Stejné úkony pak byly posuzovány lékařskou posudkovou službou, a to z hlediska zdravotního stavu. S ohledem na výsledek posouzení a počet úkonů, které žadatel nezvládal, byl určen stupeň závislosti a výše příspěvku (§ 25).

Od 1. 1. 2011 se úkony při sociálním šetření nehodnotí, toto přísluší již pouze lékařské posudkové službě²⁷. Příspěvek na péči je dávka, která se vyplácí oprávněné osobě, tedy tomu, kdo péči potřebuje. Oprávněná osoba si sama může zvolit vyhovující typ péče. Za péči v pobytových zařízeních si klient hradí celou částku přiznaného příspěvku, protože se předpokládá, že péče je v tomto případě zajišťována komplexně.²⁸

1.8.2 Sociální služby pro cílovou skupinu seniorů

U jednotlivých typů služeb (§§ 39-70) je určen základní rozsah činností, pro jakou cílovou skupinu je služba určena a kde se provádí. Seniorům jsou nabízeny jak služby terénní, ambulantní, tak i pobytové. S ohledem na zadané téma bakalářské práce je v této kapitole uvedena pouze stručná charakteristika nejčastěji využívaných služeb určených pro cílovou skupinu seniorů, pobytovým službám je věnována samostatná kapitola.

Mezi nejvíce využívané služby patří pečovatelská služba (§ 40), která je poskytována formou terénní nebo ambulantní. Služba zajišťuje pomoc při zvládání

[citováno 05.02.2011].

27 Srov. MPSV ČR. Doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 Sb. MPSV, 2010.

28Srov.Příspěvek na péči. [online]. Dostupné z:< http://www.finance.cz/socialni- podpora/informace/prispevek-na-peci/>[citováno 05.06.2011]

(27)

27

běžných úkonů péče o vlastní osobu, při hygieně, zajištění stravy, chodu domácnosti, zprostředkovává kontakt se společenským prostředím. Ze zařízení pečovatelské služby jsou nejvíce využívána střediska osobní hygieny, která poskytují hygienické služby, dále prádelny a jídelny pro důchodce. Dům s pečovatelskou službou je zvláštní formou péče (není sociální službou) o relativně zdravé občany vyšších věkových skupin, jednotlivce nebo manželské dvojice. Tyto byty bývají zpravidla bezbariérové. Umožňují starším občanům žít v přirozeném prostředí v bytech zvláštního určení (mají uzavřenou řádnou nájemní smlouvu) a využívat terénních pečovatelských služeb sociální péče²⁹.

Osobní asistence (§ 39) je terénní služba. Zajišťuje pomoc při úkonech péče o vlastní osobu, hygieně, zajištění stravy, chodu domácnosti, aktivizační činnosti, zprostředkovává kontakt se společenským prostředím, pomáhá při uplatňování práv a zájmů, zajištění osobních záležitostí. Účelem této služby je umožnit klientovi žít co nejdéle ve vlastním domácím prostředí a oddálit ústavní zaopatření či umožnit návrat občana z ústavní péče do běžného života³⁰.

Centra denních služeb (§ 45) jsou ambulantní službou, poskytují pomoc při osobní hygieně, poskytování stravy, zajišťují aktivizační a sociálně terapeutické činnosti, zprostředkovávají kontakt se společenským prostředím, pomáhají při uplatňování práv a zajišťování osobních záležitostí. Obdobné činnosti poskytují i denní stacionáře (§ 46), jde také o službu ambulantní. Centra denních služeb a denní stacionáře jsou často využívány těmi osobami, o které jinak pečuje rodina, ale např. z důvodu docházky do zaměstnání nemohou zajistit celodenní péči. Týdenní stacionáře (§ 47) patří mezi služby pobytové. Ačkoliv je určena i pro osoby,

[citováno 05.02.2011].

(28)

28

které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, nepatří mezi nejvyužívanější služby v cílové skupině seniorů³¹.

Odlehčovací služby (§ 44) mohou být poskytovány ve formě terénní, ambulantní i pobytové. Cílem služby je umožnit pečujícím nezbytný odpočinek, často bývá tato služba využívána v souvislosti s čerpáním dovolené, pobytu v lázních atp.

Zvláštním typem jsou služby poskytované ve zdravotnických zařízeních (§ 52).

Tato služba je poskytována těm osobám, které již nepotřebují ústavní zdravotní péči, ale nemohou být z různých důvodů propuštěny (nezajištěná následná péče, osoby bez bydliště atp.)³².

Dalšími službami, které mohou být seniory využívány, patří průvodcovské, předčitatelské a tlumočnické služby (u osob se smyslovým postižením). Je třeba zmínit i telefonickou krizovou pomoc, která se zaměřuje i na skupinu seniorů, kteří také patří mezi rizikovou skupinu, která může být ohrožována domácím násilím.

1.8.3 Pobytové sociální služby pro seniory

Domov pro seniory (§ 49) - organizace je zřízena pro poskytování pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a zdravotního stavu, a které již potřebují určitou pomoc, podporu, případně plné zajištění svých základních potřeb, které nemohou být zajištěny jejich rodinou či terénními nebo ambulantními sociálními službami. Organizace je povinna zajistit zdravotní péči definovanou v § 36, pokud je potřebná. Organizace je zřízena pro poskytování pobytových služeb pro osoby, které dosáhly věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu, nebo pro dospělé osoby, které jsou posouzeny jako plně invalidní. Organizace také poskytuje na základě písemné smlouvy s uživatelem a za úhradu fakultativní služby, které souvisí s předmětem hlavní

[citováno 05.02.2011].

(29)

29

činnosti. Poskytované fakultativní služby stanoví organizace vnitřním předpisem včetně stanovení výše úhrady za jejich poskytování³³.

Za pobytové služby poskytované v domově seniorů, hradí uživatel úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Aktuální ceník pobytových služeb je dostupný u sociálních pracovnic a také na internetových stránkách domova seniorů. Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis – vyhláška č. 505/2006 Sb.³⁴, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění. Po úhradě za ubytování a stravu musí uživateli zůstat alespoň 15 % jeho příjmu.

Domov seniorů se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou uživatele, kterému je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, pokud uživatel, kterému je sociální služba poskytována nemá vlastní příjem nebo jeho příjem nepostačuje na úhradu nákladů, a to v souladu s § 71 odst. 3 zákona o sociálních službách.

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory se zajišťují v rozsahu těchto úkonů (§ 15 vyhl.):

a) poskytnutí ubytování – kromě ubytování je zajišťován i úklid, praní, drobné opravy ložního, osobního prádla, žehlení,

b) poskytnutí stravy – minimální rozsah jsou tři hlavní jídla denně, zohledňuje se i princip racionální výživy, případně dietní režim,

c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu – oblékání, pomoc s přesunem na lůžko či vozík, vstávání či uléhání, pohybu, podávání stravy,

d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu – kromě hygieny se jedná i o péči o nehty, vlasy, pomoc při použití WC,

[citováno 05.02.2011].

34Srov. Vyhl. MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Dostupné z:

<http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=505/2006&number2=&name=&text= >

[citováno 05.02.2011].

(30)

30

e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – pomoc při využívání služeb, informačních zdrojů, při kontaktu s rodinou, podpora při dalších aktivitách souvisejících se sociálním začleňováním,

f) sociálně terapeutické činnosti - socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob,

g) aktivizační činnosti – volnočasové, zájmové aktivity, kontakt se sociálním prostředím,

h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory činí 180 Kč denně za ubytování, 150 Kč za celodenní stravu³⁵.

Domovy se zvláštním režimem (§ 50) poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob³⁶.

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech se zvláštním režimem (§ 16 vyhl.) se zajišťují v obdobném rozsahu jako v domovech pro seniory.

V rámci aktivizačních činností se na rozdíl od domova pro seniory již neklade důraz na volnočasové a zájmové aktivity. Výše maximálních úhrad za ubytování a stravování je stanovena ve stejné výši jako u domovů pro seniory.

35 Vyhl. MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

Dostupné z:

<http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=505/2006&number2=&name=&text= >

[citováno 05.02.2011].

(31)

31

1.8.4 Novela zákona o sociálních službách s účinností od 1.1.2011

Zákon o sociálních službách prošel již několika úpravami, naposledy byl novelizován v rámci zákona č. 347/2010 Sb.³⁷, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zásadní změnou je snížení výše příspěvku na péči pro osoby nad 18 let věku v I. stupni závislosti. Původní výše 2000 Kč byla snížena na částku 800 Kč.

Tato úprava nahradila zamýšlený systém částečné výplaty formou poukázek na nákup služeb. Poukázkový systém měl přispět k tomu, aby osoby, které potřebují péči, více nakupovaly profesionální sociální služby. Ukázalo se však, že by distribuce poukázek a jejich proúčtování a s tím spojené provádění kontrol bylo velmi náročné a pravděpodobně by nepřineslo žádaný efekt. Z tohoto důvodu došlo pouze ke snížení částky příspěvku na péči bez povinnosti nakupovat sociální služby.³⁸ Lze předpokládat, že zvláště u poskytovatelů pobytových služeb snížení výše příspěvku na péči může činit obtíže při financování provozu. Je možné, že dojde i k úbytku uživatelů terénních služeb, pokud bude potřebnou péči schopna zajistit rodina. Jaké skutečné důsledky přinese tato změna, je předčasné hodnotit vzhledem ke krátké době účinnosti této změny.

Další důležitá změna se týká řízení o příspěvku na péči. Obecní úřad, který provádí sociální šetření, posuzoval do doby účinnosti této novely úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti stejně jako lékařská posudková služba. Je třeba zmínit fakt, že často docházelo k rozdílnému posouzení schopnosti zvládat jednotlivé úkony. Sociální pracovník vycházel z informací, které zjistil od žadatele, jeho blízkých, posuzoval i další okolnosti, které ze šetření vyplynuly. Lékařská

37 Srov. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV.

[citováno 05.02.2011].

38Srov.Příspěvek na péči. URL <http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/148>. [citováno 05.06.2011].

(32)

32

posudková služba zpravidla při posuzování vycházela pouze ze zdravotní dokumentace, osobní kontakt se žadatelem většinou nebyl posudkovým lékařem vyžadován. V současné době sociální pracovník nehodnotí jednotlivé úkony, záznam ze sociálního šetření obsahuje šest okruhů:

· schopnost pečovat o vlastní osobu (osobní hygiena, oblékání, stravování atp.),

· výdělečná činnost/školní činnost (zapojení do pracovní činnosti nebo studia),

· rodinné vztahy (vztahový rámec rodiny, mezi partnery, rodiči a dětmi, s dalšími příbuznými, způsob komunikace),

· sociální vztahový rámec mimo rodiny (přátelské vztahy, způsob trávení volného času, sociální aktivity),

· domácnost (zajišťování chodu domácnosti),

· prostředí (stav bydlení, vybavenost pomůckami, bezbariérovost, dostupnost veřejných služeb)³⁹.

Posuzování jednotlivých úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti tak nadále posuzuje pouze lékařská posudková služba. Posudkový lékař předává obecnímu úřadu stejnopis posudku, který kromě seznamu úkonů musí obsahovat i celkové zhodnocení včetně zdůvodnění. Výhodou může být, že již nemůže docházet k rozdílům při hodnocení jednotlivých úkonů. Nevýhodou však je, že sociální pracovník tak nemá možnost přímo konfrontovat vlastní zjištění se závěry posudkového lékaře. Sociální šetření tak ztrácí rovnocenné postavení v rámci celého řízení, je pouze podkladem pro posuzování lékařské posudkové služby. Snižuje se tak význam sociálního hlediska při posuzování sociální situace žadatele.

Další změny již nemají takový význam, jde jen o dílčí úpravy, které souvisely se změnou původně zamýšleného systému poukázek u výplaty příspěvku na péči

39 Srov.MPSV ČR. Doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 Sb. MPSV, 2010.

(33)

33

v I. stupni závislosti. Dále byl upřesněn způsob provádění kontroly využívání příspěvku na péči⁴⁰.

2 Praktická část

Praktická část se zaměřuje na zjištění dostupnosti rezidenčních služeb pro občany Liberce na území města. Senioři mají možnost zvolit si formu a typ služby dle vlastních individuálních potřeb. Odborníci doporučují (viz kap. 1.2 a 1.3) umožnit seniorům co nejdéle setrvat v jejich přirozeném prostředí s využitím terénních či ambulantních forem péče. Přesto dostupnost rezidenčních, tedy pobytových služeb, je pro tuto cílovou skupinu velmi důležitá, zvlášť pokud péče o seniora je již tak náročná, že v přirozeném prostředí ji již nelze zajistit. Zájem o pobytové služby podle výročních zpráv těchto zařízení neklesá a v souvislosti s demografickým vývojem nelze očekávat, že by došlo v budoucnu k zásadním změnám.

V Liberci poskytují rezidenční služby pro seniory dvě zařízení: Dům seniorů Liberec-Františkov a Domov pro seniory Liberec-Vratislavice. Podle Registru poskytovatelů sociálních služeb, které zveřejňuje MPSV, nabízejí dva typy sociálních služeb – domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. Právě na tato dvě zařízení se soustřeďuje praktická část bakalářská práce.

40 Srov.MPSV ČR. Doporučené postupy č. 5/2010 k vybraným oblastem zákona o sociálních službách, vyplývajících ze zákona č. 347/2010 Sb. MPSV, 2010.