Služby v rezidenčních zařízeních pro seniory

2.5 Výsledky a diskuse

2.5.3 Služby v rezidenčních zařízeních pro seniory

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, vymezuje pro každý typ sociální služby činnosti, které musejí být zajištěny. Pro domovy pro seniory

53 Srov. MPSV ČR. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči – 2010. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf >[citováno

29.01.2011].

54 Srov. Liberecký kraj. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb – Liberecký kraj 2009-2013.

Dostupné z:< http://www.kraj-lbc.cz/public/social/sprss_lk_20092013_0efc128f6c.pdf >[citováno 29.01.2011].

· pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,

· zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

· sociálně terapeutické činnosti,

· aktivizační činnosti,

· pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí⁵⁵.

Domov pro seniory i domov se zvláštním režimem je zařazen mezi sociální služby poskytované za úhradu (§73). Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí předpis (vyhl. MPSV č. 505/2006 Sb.) s tím, že při poskytování pobytových služeb musí osobě zůstat alespoň 15% jejího příjmu. Úhrada za péči u pobytových služeb je ve výši příspěvku na péči⁵⁶.

Základní činnosti jsou dále podrobněji vymezeny v § 15 a 16 výše uvedené vyhlášky. Maximální výše úhrady za poskytnutí sociálních služeb v domovech pro seniory činí za ubytování Kč 180,- za den, za celodenní stravování Kč 150,- za den. V domovech se zvláštním režimem je výše úhrady totožná⁵⁷.

Nad rámec služeb, které jsou vymezeny v zákoně, mohou pobytová zařízení nabízet za úhradu i další služby. Nabídka fakultativních služeb by se měla řídit

57 Srov. Vyhl. MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Dostupné z:

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=505/2006&number2=&name=&text=

[citováno 05.02.2011].

požadavky klientů daného zařízení, proto se jejich nabídka může lišit. Klienti, kteří využívají pobytové služby, zvláště pak ti, kteří si z důvodu pohybových či jiných obtíží nemohou požadovanou službu zajistit mimo zařízení, tuto možnost pravděpodobně vítají. Z toho také vychází předpoklad, týkající se této tématiky: Lze předpokládat, že nejvýše 60 % klientů s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni III a IV umístěných v rezidenčních zařízeních je zcela spokojeno s nabízenými službami.

Pro ověření stanoveného předpokladu byly využity výsledky ze sondy, která byla provedena dle stanovených kritérií mezi klienty DS Liberec-Františkov a DS Liberec-Vratislavice (viz kap. 2.3).

Tabulka č. 7: Využívání nabízených služeb

Využívání nabízených služeb

pouze základní fakultativní

počet počet %

DS Vratislavice 5 16 76,19

DS Františkov 2 19 90,48

Celkem 7 35 83,33

Zdroj: vlastní průzkum

Velká část respondentů využívá kromě základních služeb, na něž jim vyplývá nárok ze zákona o sociálních službách, alespoň jednu službu, kterou si sami hradí.

Více jsou tyto služby využívány klienty DS v Liberci-Františkově, jde o 90 % (tj. 19) respondentů, v Liberci-Vratislavicích takto odpovědělo 76 % (tj. 16) dotázaných.

Celkově tedy 83 % účastníků sondy uvedlo, že nějakou službu využívá (Graf č. 1).

Zdroj: vlastní průzkum

Z výsledku lze dovodit, že nabízení dalších služeb je opodstatněné, a to i u klientů s těžším postižením. Garantované činnosti zajišťují základní životní potřeby seniorů v zařízení, je však zřejmé, že i tato skupina seniorů se s tímto zpravidla nespokojuje a požaduje další služby, i když si je musí hradit. K pocitu spokojenosti nestačí pouze uspokojování základních potřeb. Pokud je jedním z principů nového pojetí sociálních služeb individualizace potřeb, pak by se tento princip měl uplatňovat i u služeb fakultativních. Právě u seniorů, jejichž stupeň závislosti je vysoký, je potřeba přivést služby za nimi, protože sami si ji nemohou vyhledat. Z výsledků sondy se ale zdá, že nabídka služeb je relativně omezená, jak dokládá následující přehled. Je však třeba připomenout, že počet respondentů nebyl natolik reprezentativní, aby bylo možné činit jakékoliv obecné závěry.

Tabulka .č. 8: Druhy využívaných služeb

Druhy využívaných služeb (četnost)

Pořadí Druh DS Vratislavice DS Františkov Celkem

1. pedikúra 10 15 25

2. kadeřník, holič 10 14 24

3. masáž 4 0 4

4. odvoz autem 0 2 2

4. manikúra 1 1 2

4. návštěvy příbuzných

v zařízení 1 1 2

5. kosmetika 0 1 1

Zdroj: vlastní průzkum

Nejčastěji využívané služby jsou v obou zařízeních služby, které souvisejí se základními činnostmi, ale klientům přinášejí větší komfort. Více jak dvě třetiny těch, kteří využívají alespoň jednu z fakultativních služeb, si hradí pedikúru nebo kadeřníka (případně holiče). Ostatní z nabídky fakultativních služeb jsou již využívány daleko méně – podle výsledků pravděpodobně některé služby nejsou nabízeny oběma zařízeními. Masáže uváděli pouze respondenti z DS Vratislavice, naopak odvoz autem či kosmetiku pouze respondenti z DS Františkov. Vzhledem k tomu, že seznamy nabízených fakultativních služeb nejsou uvedeny v dostupných informačních zdrojích (webové stránky institucí, výroční zprávy, registr poskytovatelů), nelze toto s jistotou potvrdit. Nabídka fakultativních služeb může být ovlivněna různými faktory (personální, prostorová aj.), není však cílem práce zkoumat tyto interní faktory, jde spíše o to upozornit, jakým směrem by se měly tyto služby vyvíjet. S ohledem na velikost zkoumaného vzorku a rozdílné možnosti jednotlivých zařízení nelze činit jednoznačné závěry.

Respondenti se v souvislosti s nabízenými službami vyjadřovali i k tomu, zda jim v nabídce nějaké služby chybí.

Tabulka č. 9: Dostatečná nabídka služeb

Dostatečná nabídka služeb

ano ne

počet počet %

DS Vratislavice 5 16 76,19

DS Františkov 3 18 85,71

Celkem 8 34 80,95

Zdroj: vlastní průzkum

Většina respondentů v sondě uvedla, že jim v nabídce chybí i další služby.

V DS Vratislavice takto odpovědělo 76 % (tj. 16) z dotazovaných, v DS Františkov dokonce téměř 86 % (tj. 18) respondentů. V celkovém součtu pak nespokojenost s nabídkou vyjádřilo 81 % (tj. 34) účastníků sondy.

Zdroj: vlastní průzkum

S ohledem na velikost vzorku, který se účastnil průzkumu, nelze činit obecné závěry. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že sondy se účastnili klienti s přiznaným stupněm závislosti III a IV, kterých bylo k 31. 12. 2010 v obou zařízeních celkem 141, sondy se tedy účastnilo téměř 30 % z nich (viz kap. 2.6.1, Tab. č. 3). Pak by jistě stálo za úvahu se touto skutečností zabývat.

Tabulka č. 10: Požadavky klientů na nabídku dalších služeb

Požadavky klientů na nabídku dalších služeb (četnost)

Pořadí Druh DS Vratislavice DS Františkov Celkem

1. doprovod 8 8 16

2. návštěvy v místě

dřívějšího bydliště 4 4 8

3. procházky 4 3 7

4. pomoc s nákupy 0 3 3

5. odvoz autem 0 2 2

5. neuvedeno 2 0 2

Zdroj: vlastní průzkum

Průzkum ukázal, že nejvíce klientům chybí kontakt s vnějším světem.

V podstatě veškeré požadavky na další služby s tím souvisejí (viz tab. č. 10). Je více než zřejmé, že zvlášť těžce postižení senioři trpí izolací v pobytových zařízeních.

Nejsou natolik soběstační, aby si svá přání a požadavky splnili. Nejčastěji mají potřebu doprovodu, konkrétně uváděli především doprovod na kulturní akce (divadlo, kino), někteří na nákupy, část respondentů potřebu doprovodu blíže nespecifikovala. Zajímavé je, že část respondentů si přeje navštěvovat své předchozí bydliště, ke kterému v průběhu života získali vazby citové, rodinné, sociální.

To v podstatě potvrzuje obtížnost adaptace seniorů na pobytové zařízení a život v něm. Je však na zvážení, zda některé z chybějících služeb by neměly být klientům nabízeny v rámci činností garantovaných zákonem, kdy zprostředkování kontaktu se společenským prostředím mezi tyto činnosti patří také.

Zdroj: vlastní průzkum

Poslední anketní otázka se týkala spokojenosti klientů s nabízenými službami (viz Graf č. 3). V tomto smyslu byl stanoven třetí předpoklad pro tuto práci:

Lze předpokládat, že nejvýše 60 % klientů s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni III a IV umístěných v rezidenčních zařízeních je zcela spokojeno s nabízenými službami.

Sonda stanovený předpoklad sice nepotvrdila, protože spokojenost s nabízenými službami vyslovilo 64 % respondentů ze zkoumaného vzorku, přesto mnozí se vyjadřovali k těmto službám kriticky. I když se tedy předpoklad nepotvrdil, jistě by bylo dobré zabývat se příčinami nespokojenosti klientů

se službami. Opět je třeba připomenout, že i přes malý vzorek činil počet respondentů 30 % klientů vybrané skupiny se stupněm závislosti III a IV.

Tabulka č. 11: Výhrady k nabízeným službám

Výhrady k nabízeným službám

DS Vratislavice DS Františkov celkem

výhrada počet počet počet %

kvalita služeb 4 8 12 80,00

nedostatek času 0 2 2 13,33

nevhodné chování 1 0 1 6,67

celkem 5 10 15 100,00

Zdroj: vlastní průzkum

V tabulce č. 11 jsou shrnuty výhrady ke službám, které jsou seniorům ve vybraných rezidenčních zařízeních nabízeny za úplatu. Respondenti si v převážné míře stěžují na špatnou kvalitu poskytovaných služeb. Pouze jednotlivci vidí příčinu v nedostatku času personálu, jeden respondent si stěžoval na nevhodné chování při realizaci služby. Ačkoliv se sledování kvality týká především služeb, které jsou klientům poskytovány v souladu se zákonem o sociálních službách, měl by být kladen zřetel i na služby, které si klient hradí sám. Je třeba zohlednit fakt, že nespokojenost se týká služeb, které jsou zpravidla poskytovány na půdě zařízení.

Navíc se převážně jedná o osoby, které nemají možnost vyhledat si stejnou, ale kvalitnější službu někde jinde.

3 Závěr

Senioři tvoří významnou skupinu obyvatel v dnešní moderní společnosti, demografické výzkumy předpokládají, že v budoucnu bude seniorů přibývat a budou se dožívat vyššího věku. S tím souvisí potřeba pomoci a péče o ty, kteří již z důvodu věku či zdravotního postižení nejsou soběstační.

Zákon o sociálních službách, který vstoupil v platnost od 1. 1. 2007, je první právní normou, která se snaží komplexně řešit problematiku sociálních služeb a péče.

Vznikla nová dávka, příspěvek na péči, která má těmto osobám umožnit zvolit si způsob péče dle individuálních potřeb a požadavků. Výše příspěvku na péči závisí na přiznaném stupni závislosti, který by měl být jedním z ukazatelů, jaká forma péče je pro klienta vhodná. Předpokládá se, že osoby se stupněm závislosti I a II zpravidla potřebují dopomoc, aniž by museli opouštět své přirozené prostředí. Současný trend je rozšiřovat právě formu péče terénní či ambulantní, aby byla co nejdéle zachována nezávislost seniorů, zajištěn důstojný život ve známém prostředí. V našich podmínkách však péči většinou zajišťují rodinní příslušníci a profesionální služby nejsou využívány v míře, jak se v souvislosti s realizací zákona počítalo.

Pobytová forma sociální služby by měla být více využívána seniory s těžkou nebo úplnou závislostí, tj. s přiznaným stupněm závislosti III a IV, jejichž schopnost pečovat o vlastní osobu a soběstačnost je již do značné míry omezena. Významný podíl klientů však tvoří i osoby, které tak intenzívní péči nepotřebují. Dostupnost těchto služeb se liší podle regionů, záleží na demografické struktuře, struktuře osídlení, rodinných zvyklostech a tradicích při péči o seniory atd.

Zákon o sociálních službách definuje jednotlivé typy sociálních služeb včetně maximální výše úhrad, pro uživatele garantuje základní rozsah činností.

Nad rámec těchto činností mohou být klientům nabízeny i další služby za úhradu, nabídka se řídí poptávkou po těchto službách. Své opodstatnění mají tyto služby především v pobytových zařízeních, jejichž klienti mají často omezené možnosti za požadovanými službami docházet.

Z uvedeného byly odvozeny předpoklady pro tuto práci. K ověření byly zjišťovány informace z písemné dokumentace vybraných rezidenčních zařízení, byly

využity materiály Krajského úřadu Libereckého kraje, statistické údaje Magistrátu města Liberec, oddělení pro zdravotně postižené a důchodce, dále pak vybraná statistická data zveřejněná MPSV. Formou sondy, která byla provedena u části klientů vybraných rezidenčních zařízení, byla zjišťována spokojenost s nabízenými službami.

Do budoucna je záměrem, aby pobytové služby byly určeny především pro osoby s vyšším stupněm závislosti. Porovnávány byly údaje o klientech dvou pobytových zařízení v Liberci, ani v jednom zařízení nedosahuje počet klientů s přiznaným stupněm závislosti III a IV předpokládaných 70 %, předpoklad se tedy nepotvrdil. Přesto tato skupina klientů tvoří významný podíl v obou zařízeních – v Domě seniorů v Liberci-Františkově jde o 48 % a v Liberci-Vratislavicích 43 % z celkového počtu. Je třeba připomenout, že část klientů pobytových zařízení nemá příspěvek na péči vůbec přiznán. Pravděpodobně jde o seniory, kteří byli do zařízení přijati podle jiných podmínek před účinností zákona o sociálních službách, nebo existovaly jiné závažné důvody pro jejich přijetí. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je významným zdrojem financování sociálních služeb, lze předpokládat, že v budoucnu bude ubývat počet klientů bez příspěvku na péči, případně s příspěvkem v I. či II. stupni. Do budoucna lze očekávat, že v souvislosti s novými trendy rozvoje terénní a ambulantní péče v přirozeném prostředí uživatele bude v pobytových zařízeních podíl seniorů s těžkou nebo úplnou závislostí vyšší, než je tomu dnes.

Péče o zvlášť těžce zdravotně postižené seniory je velmi náročná a rodina ji zpravidla z různých důvodů není schopna zvládnout (náročnost péče, pracovní vytížení, vlastní zdravotní potíže atp.). Pobytová forma péče v domovech pro seniory nebo v domovech se zvláštním režimem se tak leckdy stává jedinou možností jak péči zajistit. Na území města Liberec jsou dvě rezidenční zařízení pro seniory:

Dům seniorů Liberec-Františkov a Domov pro seniory Liberec-Vratislavice. Druhý předpoklad měl zjistit, zda Liberec patří mezi regiony s dobrou či špatnou dostupností pobytových služeb pro seniory. Kapacita těchto zařízení celkem je 304 osob (DS Františkov 200, DS Vratislavice 104), je zcela naplněna, poptávku se dlouhodobě nedaří uspokojovat. V roce 2010 bylo v DS Františkov uspokojeno 27% žadatelů, v DS Vratislavice 37%. Předpoklad, že poptávka seniorů

na umístění do rezidenčních zařízení v Liberci je uspokojena nejvýše z 60 % se potvrdil. Byl sledován počet žadatelů a přijatých za období let 2007 až 2010, zájem o pobytové služby rostl, ale uspokojena nebyla ani třetina zájemců.

Dostupnost pobytových služeb pro seniory v Liberci je tedy velmi nízká. S ohledem na očekávaný demografický vývoj nelze očekávat, že by poptávka po tomto typu klientů nějakou službu využívá – v DS Františkov 90 % a v DS Vratislavice 76 %.

Nejčastěji využívanými službami jsou pedikúra, kadeřník a masáže, které souvisejí se základními činnostmi, a klientům přinášejí lepší komfort. Respondenti uváděli, že nabídka služeb není dostatečná – v DS Františkov toto uvedlo 86 % a v DS Vratislavice 76 % z celkového počtu oslovených. Celkem 64 % klientů vyjádřilo spokojenost s nabízenými službami, čímž se předpoklad, že nejvýše 60 % klientů s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni III a IV umístěných v rezidenčních zařízeních je zcela spokojeno s nabízenými službami, nepotvrdil. Stanovený předpoklad se sice nepotvrdil, spokojenost s nabízenými službami vyjádřilo 64 %, je však třeba zamýšlet se i nad příčinami nespokojenosti ostatních respondentů, kteří si ve většině případů stěžovali na kvalitu hrazených služeb.

Jde o klienty, kteří si většinou nemohou za kvalitnější službou dojít jinam. Ačkoliv není kvalita těchto služeb stanovena zákonem, mělo by být v zájmu poskytovatelů kontrolovat i tento typ služeb, čímž se může zvýšit prestiž daného zařízení a spokojenost klientů. Ze sondy vyplynulo, že klientům chybí především kontakt s vnějším světem, požadavky na další služby s tím souvisejí – doprovod (především za kulturou), procházky, návštěva předchozího bydliště.

4 Navrhovaná doporučení

V praktické části byla věnována pozornost problematice seniorů v rezidenčních zařízeních v Liberci. Bylo zjištěno, že struktura klientů je velmi rozmanitá. Jsou v nich umístěni klienti s různou mírou závislosti, část z nich nemá přiznaný příspěvek na péči, u nich je opodstatněnost poskytování sociální služby nízká. Zákon o sociálních službách však nepodmiňuje poskytnutí služby přiznáním příspěvku na péči, specifikuje pouze cílovou skupinu, jíž je služba určena. U osob, které nemají přiznaný příspěvek nebo mají přiznaný lehkou nebo středně těžkou závislost, lze ovšem diskutovat, zda do dané cílové skupiny patří.

Vzhledem k omezeným kapacitám obou zařízení by měli být z řad žadatelů o pobytovou službu upřednostňováni ti, kteří potřebují komplexní a celodenní péči. Příspěvek na péči je jedním z důležitých zdrojů financování sociální služby, lze tedy předpokládat, že při výběru nových klientů je toto hledisko uplatňováno.

Důležité však je, aby byla zároveň více podporována forma služeb terénních a ambulantních. Umožňuje seniorům setrvat ve svém přirozeném prostředí, udržet si nezávislost. Přesto vzhledem k demografickému vývoji lze předpokládat, že kapacita pobytových zařízení pro seniory bude i do budoucna nedostatečná. Podle výročních zpráv DS Vratislavice je již několik let plánována výstavba tří specializovaných objektů, které by kapacity zařízení rozšířily o dalších 48 míst.

Z důvodu nedostatku finančních prostředků zatím investiční záměr nebyl zrealizován.

Vhodné by bylo i podporovat výstavbu domů s pečovatelskou službou, které sice nejsou pobytovou službou, ale umožňují svým obyvatelům žít v bezbariérovém prostředí s využitím pečovatelské služby či dalších terénních služeb. Nedostatek těchto bytů také zvyšuje počet žadatelů o domovy pro seniory.

Paradoxně o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou, jejichž zřizovatelem je Magistrát města Liberec, může žádat pouze osoba s přiznaným příspěvkem na péči (tuto podmínku stanovil zřizovatel vlastním předpisem – pozn. aut.), u žádosti o umístění do domova pro seniory či domova se zvláštním režimem by takový požadavek nebyl v souladu se zákonem.

Provedená sonda mezi uživateli DS Františkov a DS Vratislavice, kteří mají přiznaný stupeň závislosti III nebo IV, ukázala, že klienti jsou sice s nabízenými službami spokojeni, ale bylo by dobré vyvodit důsledky i z toho, že nespokojení klienti poukazují především na nedostatečnou kvalitu služeb. Poskytovatel je ze zákona povinen zajistit kvalitu služby v rámci činností, které služba obsahuje.

Přesto je v zájmu poskytovatele postarat se o kvalitu i ostatních služeb, které jsou na jejich půdě poskytovány. Respondenti, kteří se účastnili sondy, jsou ve většině případů závislí na tom, zda se služby, které požadují, dostanou k nim. Sami si je nemohou vyhledat, vybrat si kvalitní, o to větší odpovědnost by měla být na straně poskytovatele sociální služby.

Sonda také ukázala, že nabídka služeb není dostatečná, klientům chybí především služby spojené s opuštěním zařízení – doprovod, vycházky, návštěva předchozího bydliště či příbuzných. Klienti se dožadovali doprovodu do kulturních zařízení, za nákupy či rodinou. Tyto služby jsou jistě spojeny s větší časovou náročností na personál, kterého je obecně v sociálních službách nedostatek. Lze samozřejmě oponovat, že i těmto klientům je možné uvedená přání za určitých okolností splnit. Je však otázka, zda možnosti pobytových zařízení (technická, personální atd.) umožňují jejich realizaci prakticky.

Z odpovědí je také zřejmé, že klienti pociťují izolovanost, nedostatek společenských kontaktů, chybí jim jejich dřívější způsob života. Profesionalita sociálních služeb by měla zahrnovat i další činnosti, které sice přesně nedefinuje zákon, ale pomohou seniorům uspokojovat jejich další potřeby. Je potřeba si

In document Reziden č ní služby pro seniory v Liberci (Page 47-69)