Na začátku nového roku 2015 proběhla konzultace s učitelem tělesné výchovy o možnosti vést trénink zápasu, diskutovalo se také o délce a intenzitě tréninku. 2. 3. 2015 byla podána žádost o vedení kroužku zápasu řediteli Základní školy a Mateřské školy bezprostředně vybrat vhodnou KS z jiné školy. Zvolili jsme proto Základní školu, Liberec, Ještědská 354/88, příspěvková organizace. Hlavním aspektem bylo, aby probandi z KS měli stejný počet vyučovacích hodin tělesné výchovy týdně a byli stejného věku jako ES.
Při kontaktování ředitele školy jsme byli okamžitě odkázáni na učitelku tělesné výchovy 6.
sportovní třídy, která byla velice vstřícná a dovolila nám uskutečnit potřebná měření k našemu výzkumu. Následně započalo studium odborné literatury ke shrnutí teoretických
východisek s výběrem vhodných motorických testů k posouzení úrovně koordinačních schopností.
Prvotní somatické měření u ES proběhlo 27. 3. 2015. Vstupní měření probandů proběhlo 1. 4. 2015. Na úvodní měření u ES jsme měli vyhrazeny dvě vyučovací hodiny.
Abychom to během tohoto vyhrazeného času stihli a zároveň, aby byla zajištěná objektivita a věrohodnost výsledků, obeznámili jsme dva učitele tělesné výchovy, kteří nám pomáhali s testováním žáků, se způsobem provádění testů a se záznamem testových výsledků. Veškeré testy byly prováděny v tělocvičně, kromě posledního testu, a to z důvodu nedostatečného prostoru v tělocvičně, čímž byl sprint podle stanoveného rytmu (T25), který se uskutečnil na atletickém oválu. Před vlastním testováním předcházelo zahřátí organismu a řádné rozcvičení s cílem připravit organismus na zvýšenou fyzickou zátěž.
Jako první test byl zvolen Jacíkův test. Na třech žíněnkách po vysvětlení a ukázce bez zkušebních pokusů se vystřídalo 24 žáků, jejichž výsledky jsme zaznamenávali do skupinového listu. Následně každý žák obdržel kartičku svého individuálního testového profilu koordinačních schopností (viz příloha B), do kterých se zaznamenávaly výsledky.
Se všemi žáky jsme obešli jednotlivá stanoviště, na kterých jim bylo ukázáno a vysvětleno, co mají dělat. Na stanoviště T24 přišla k měření na výpomoc asistentka učitelů školy, která byla s měřením seznámena. Žáci byli rozděleni do čtyř skupin po šesti, které se vystřídaly na všech čtyřech stanovištích. Bohužel z nedostatku času jsme měření testu T25 provedli v pátek 3. 4. 2015 na atletickém oválu.
U testování KS jsme postupovali obdobně jako u ES. Začali jsme somatickým měřením 31. 3. 2015. Při úvodním měření, které proběhlo 2. 4. 2015, nám pomáhali opět dva učitelé tělesné výchovy dané školy. Test T25 byl prováděn na venkovním hřišti 9. 4. 2015.
Vlastní trénink zápasu započal 8. 4. 2015 po dobu 10 týdnů do 12. 6. 2015. Pro pomoc vedení tréninkových jednotek nám byl po celou dobu k dispozici učitel tělesné výchovy působící na dané škole, který kdysi zápas provozoval na vrcholové úrovni. Díky tomu jsme mohli začít plánovat obsah jednotlivých tréninků, neboť jediný trenér k vedení tréninku zápasu by nestačil.
Protože teorie zápasu hraje při výcviku bezesporu důležitou roli, tak jsme naplánovali na úvod tréninků besedu o zápase, která proběhla formou prezentace ve třídě. Cvičenci se tak mohli seznámit s historií a pravidly zápasu, některými teoretickými a technickými základy chvatů (viz příloha A).
Naše tréninkové jednotky trvají pouhých 45 minut. Tato doba je velmi krátká, abychom stihli vše, co má správný trénink zápasu obsahovat. Proto jsme museli tréninkovou jednotku upravit podle stanovených možností. Náš plán zahrnoval základní pravidlo - všichni zápasníci musí být zaměstnaní a musí znát své úkoly. Tréninkovou jednotku jsme rozdělili na čtyři části - úvodní, průpravnou, hlavní a závěrečnou. Význam tohoto rozdělení spočívá v hlavní zásadě, aby docházelo k postupnému zvyšování zatížení.
Do úvodní části zařazujeme nástup, prezenci, seznámení s obsahem tréninkové jednotky, popřípadě rozdělení do dvojic či družstev.
V průpravné části se vyskytuje zahřátí organismu a rozcvičení celého těla. Základem jsou známá, jednoduchá cvičení (různé formy poskoků, startů, atletické abecedy, cval stranou apod.), nebo drobné hry ve formě honiček.
Každá hlavní část tréninkových jednotek obsahuje vždy na začátku speciální přípravu ve formě zápasnické obratnosti (kotoul před, vzad, kotoul letmo, přemety, kotouly vzad se zášvihem, kotoul vpřed ze stoje na rukou apod.). Poté následuje dle volby všeobecně rozvíjející příprava nebo technická příprava tréninku (nácvik chvatů). Prostřednictvím všeobecně rozvíjející přípravy se zajišťuje všestranný základ specializované sportovní výkonnosti. Zahrnujeme tam prakticky všechna cvičení, která nemusí vždy přímo souviset se zápasením. Například nejrůznější cvičení síly, rychlosti a obratnosti, jako jsou úpolové hry, hry na rozvoj reakce apod. Z hlediska časových důvodů zařazujeme do některých tréninkových jednotek tohoto zaměření také cvičné boje a nácvik zápasnických mostů, které patří do technické přípravy. Prostřednictvím technické přípravy chceme zajistit zvládnutí techniky zápasu, tj. chvatů a obrany. Od samého začátku chvatové techniky zařazujeme průpravu nácviku mostu podle správného metodického postupu, přípravné prvky zápasu (zápasnický střeh, spojování, úchopy apod.). Následují základní chvaty v pokleku, jako jsou převaly, podramenní páky a podtrhy. Poté, když se cvičenci seznámí se základními chvaty z pokleku a zvyknou si padat poměrně z malých výšek na žíněnku tak, aby se nezranili, přistupujeme k nácviku základních chvatů z postoje ve formě strhů, porazů a přehozů.
Závěrečná část tréninkové jednotky má postupně uklidnit organismus cvičence s protažením patřičných svalů. Dále tato část obsahuje pedagogický závěr ve formě krátkého zhodnocení tréninkové jednotky.
Volbu nácviku chvatů, ať už v pokleku nebo v postoji, jsme volili na základě schopností cvičenců. Je třeba však připomenout, že naučit cvičence zápasit je dílem dlouhodobé přípravy, pečlivého procvičování techniky jednotlivých chvatů a postupného seznamování
s taktikou zápasu. Bohužel při našem výcviku jsme neměli tolik času, kolik bychom potřebovali. Jednotlivé tréninky zápasu jsou uvedeny v příloze A.
V následujících dnech po skončení tréninků zápasu proběhlo výstupní měření jak v experimentální, tak v kontrolní skupině s následným vyhodnocením a patřičnými závěry.
Všechny testy výstupního měření probíhaly za identických podmínek, ve stejnou denní dobu a byly realizovány stejnými, předem vyškolenými examinátory. Časový harmonogram plánu výzkumu je uveden v tabulce č. 3.
Tab. 3: Časový harmonogram plánu výzkumu
Leden - Únor (2015)
Dohodnutí o vedení tréninku kroužku zápasu s učitelem tělesné výchovy.
Shromažďování potřebných podkladů a studium literatury.
Březen (2015)
Podání žádosti o vedení tréninku zápasu řediteli Základní školy a Mateřské školy v Mladé Boleslavi, Jilemnického 1152,
příspěvkové organizace.
Opatření souhlasu rodičů s vedením tréninku zápasu.
Shromažďování potřebných podkladů a studium literatury.
Výběr motorických testů koordinačních schopností.
Dohodnutí s ředitelem Základní školy, Liberec, Ještědská 354/88, příspěvkové organizace o možnosti měření koordinačních
schopností.
Zahájení somatického měření experimentální a kontrolní skupiny.
Duben (2015)
Realizace vstupního měření koordinačních schopností experimentální a kontrolní skupiny.
Realizace výstupního měření experimentální a kontrolní skupiny.
Zpracování výsledků, diskuze a závěry.