Při zamyšlení nad tématem své bakalářské práce během tvorby jsem si uvědomila, že nebude na škodu se dotknout pojmu předškolní dítě z pohledu vývojové psychologie.
Rozvoj matematické pregramotnosti je závislý na rozvoji celé osobnosti dítěte, protože v lidské psychice všechno se vším souvisí.
Předškolní věk se tradičně počítá mezi 3 a 6 lety, je to věk mateřské školy. Konec této fáze bereme jako nástup do školy. Dítě se posouvá jak po stránce tělesné, tak i pohybové, intelektové, citové a sociální. Dítě je aktivní, spontánní, postupně už není tak vázané na rodinu. K autoritativním osobám rodičů přibyde autorita paní učitelky.
Osvojuje si základní hygienické a společenské návyky. Velice důležité je, aby bylo dítě všemu učeno správně už od začátku, protože odnaučování a přecvičování by dalo mnohem více práce. Toto období je vrcholem fantazie a pohádek, zlatým věkem dětské hry. Pro dítě je vývojově nutná společnost, proto je šťastné ve společnosti jiných dětí, čímž se utváří tzv. prosociální vlastnosti jako například souhra, spolupráce, soucit,
21
společná zábava, přátelství, apod. Stále jsou však pro dítě nejdůležitějšími lidmi rodiče, u nichž cítí bezpečí a lásku (Fuchs a spol., 2015, s. 8).
1.7 .1 Tělesný vývoj
Postava se protáhne, končetiny se prodlouží a hlava se zmenší v poměru k tělu. Co se týče motorického vývoje, v období předškolního věku pozorujeme větší rychlost, obratnost, koordinaci pohybů. Dítě na konci období zvládá plnou sebeobsluhu.
Zapojujeme ho do jednoduchých domácích prací, aby mělo smysl pro povinnost.
V jemné motorice má dítě velké pokroky díky stavebnicím, kostkám, plastelíně, písku, korálům, kamínkům. Stříhá nůžkami, čistí si zuby kartáčkem, jí příborem, zatlouká hřebíky, atd. Rádo si hraje s tím, co vidí používat dospělé. Čtvrtým rokem je již vyhraněna lateralita. Velké pokroky dělá dítě v kresbě - okolo třetího roku děti kreslí hlavonožce (člověka s obličejem a nohama), ve čtvrtém roce přibydou ruce, poté prsty, nos, pusa a další detaily. Pro kreslení a psaní je důležitá koordinace mezi rukou a okem, tzv. vizuomotorická koordinace (Fuchs a spol., 2015, s. 9, 10).
1.7 .2 Kognitivní vývoj
Dítě poznává svět kolem sebe vnímáním. Thorová (2015, s. 390) shrnuje vnímání předškolního dítěte následovně. Zrakovým vnímáním přijímáme nejvíce informací. Ze začátku období dítě rozeznává tvary a základní barvy. Je rozvíjena zraková paměť, zraková analýza a syntéza. Ve čtvrtém roce rozeznává tvary vzhůru nohama, v pátém roce rozezná i jemnější odstíny barev. Okolo pátého až sedmého roku vyzrává schopnost vnímání směru na ploše. Mezi šestým až sedmým rokem dochází k výraznějšímu pokroku v systematičnosti, soustředěnosti, smyslu pro detail.
Důležitý je vývoj sluchového vnímání, který ovlivňuje rozvoj řeči a abstraktního myšlení. Mezi čtvrtým a pátým rokem dítě rozdělí větu na slova, poté začíná rozeznávat dílčí hlásky ve slově (nejprve pozná první hlásku, pak poslední a zbylé). V šestém až sedmém roce rozlišuje krátkou samohlásku od dlouhé (Thorová, 2015, s. 390).
Prostorové vnímání se zdokonaluje, Pátý až šestý rok je velmi příznivý pro rozvoj prostorových představ, proto by v tomto směru mělo být dítěti poskytnuto dostatek podnětů. Dítě nejprve užívá pojmy nahoře a dole, následně vpředu a vzadu a okolo pátého roku vpravo a vlevo. S pravolevou orientací bývá často problém ještě na začátku
22
školního věku. S vnímáním prostoru dále souvisí odhad vzdálenosti, porovnávání velikosti, poměr velikostí, vnímání části a celku, orientace v prostředí. Rozvoj časového vnímání je pomalý. Dítě žije přítomností a pojmy jako minulost a budoucnost si dokáže těžce představit. Čas posuzují podle činnosti, kterou zrovna dělají (např.: „Až se vyspím, pojedu k babičce.“) (Fuchs a spol., 2015, s. 12).
Řeč se výrazně zdokonaluje. Dítě je komunikativní, mluví spontánně a hodně.
Poznatky získává nekonečnými otázkami. Slovní zásoba intenzivně narůstá díky učení písniček, básniček a říkanek, předčítání pohádek a vyprávění. Ve třech letech používá dítě okolo 1000 slov, předškoláci zhruba 5000 slov. Vyjadřování je komplexnější, dítě vypráví své zážitky či převypráví příběh podle obrázků. Chápe obecné a nadřazené pojmy, zlepšuje se ve výslovnosti. Dokáže sledovat filmy, pohádky a často je zná zpaměti. Než nastoupí do školy, mluví srozumitelně a vyslovuje všechny hlásky.
Zpočátku k sobě dítě mluví nahlas, postupně se však hlas zvnitřňuje a stává se z něj hlas svědomí (Thorová, 2015, s. 386, 387).
Představivost v předškolním věku je názorná a bohatá, často ji dítě zaměňuje za realitu a vzniká tak dětská lež. Je to však lež nevědomá a na dospělém je, aby dítě přivedl k pochopení reality. Fantazijní představy jsou uplatňovány při hře, dokonce i při tzv. magickém myšlení, kdy je zapojována fantazie do myšlení a dítě tím může měnit fakta podle přání. Objevuje se antropomorfizace a dynamismus, kdy dítě přisuzuje duševní život neživým věcem. Pro zapamatování je velice důležitá motivace. Paměť je krátkodobá, mechanická a neúmyslná. Ke konci předškolního období přichází počátky logické paměti, úmyslné a dlouhodobé paměti. Dítě má názorné myšlení, tudíž uvažuje v celostních pojmech. Myšlení je prelogické, což znamená, že zatím není schopné vykonávat logické myšlenkové operace. Protože přetrvává egocentrické myšlení, dítě zatím nechápe, že jiný člověk má svůj vlastní pohled na věc, který může být tomu jeho odlišný. Dalším projevem egocentrismu může být to, že si dítě zakryje oči a očekává, že ho nikdo nevidí (Fuchs a spol., 2015, s. 13).
1.7 .3 Emoční a sociální vývoj
Dítě postupně získává schopnost uvědomovat si myšlenky druhých osob během třetího až pátého roku, což je důležité pro rozvoj empatie. Touží po tom, aby byla rodina pohromadě. Od rodiny si osvojuje normy chování. Svým vymýšlením, předváděním, neplněním úkolů a provokativním chováním testují reakce svých rodičů.
23
Přestože velice rádi dělají věci samostatně, na odloučení si teprve zvykají. Předškolní dítě se rychle seznamuje s jinými dětmi, má rádo společnou hru. Časté jsou též konflikty, které zatím není schopné vyřešit samo, například půjčování hraček dělá stále problém, stále převládá egocentrismus. Dítě se stále častěji zapojuje do kooperativních činností, učí se vést skupinu, soupeří s ostatními, spolupracuje. Neměli bychom ve výchově vztahy podceňovat. Je důležité vysvětlovat pravidla vhodného chování a být při náročných situacích a konfliktech dítěti dobrým vzorem, od kterého by tyto návyky získalo. Pokud nastane situace, kterou dítě těžko zvládá, je velice nápomocná technika, kdy mu slovně popíšeme jeho emoční stav a nastalou sociální situaci, verbalizujeme svoje emoce a emoce druhých. Tím sice situaci nevyřešíme, ale pomůžeme mu zvládnout frustraci (Thorová, 2015, s. 389, 390).
Velká změna nastane při vstupu do mateřské školy. Zde se dítě seznámí s novou autoritou, fungováním v kolektivu, učí se zvládat své egocentrické myšlení. Občas se při touze vyvolat pozornost objevuje tzv. fekální, skatologický humor, kdy dítě při svém vtipu o exkrementech sleduje a prověřuje reakci dospělého. Slábne přirozený strach z cizích lidí a dokáže lépe komunikovat s cizími lidmi. U temperamentnějšího dítěte se může objevit nedostatečný sociální odstup a strach k cizím lidem jako by chyběl.
V menší míře je tento nedostatečný strach z cizích lidí mezi třetím a čtvrtým rokem běžný a vývojově přiměřený. Dětská bezprostřednost se postupně vytrácí vlivem zlepšování kognitivních schopností. Dítě získává větší kontrolu nad svými emocemi, přesto ještě často pláče (Thorová, 2015, s. 392, 393).
1.7.4 V ývoj matematického myšlení
Jak již jsme zmiňovali, na vývoji matematického myšlení mají vliv dovednosti jako zrakové vnímání, sluchové vnímání, motorika, řeč, vnímání času a prostoru.
(Bednářová, 2015, s. 73)
Pro vývoj matematické pregramotnosti u dítěte ve věku mezi třetím až čtvrtým rokem je třeba zařazovat manipulativní činnosti spojené s verbálními podněty. Nejprve utváříme pojmy: malý, velký, málo, hodně, všechny. Poté využíváme pojmy: krátký, dlouhý; úzký, široký; nízký, vysoký; prázdný, plný; lehký, těžký; stejně; menší, větší;
kratší, delší; nižší, vyšší. Tyto pojmy je vhodné zapojovat do her a každodenních činností. Pro lepší pochopení pojmu můžeme využít párové přiřazování (např. dítě dá ke každému hrnečku jeden talířek). Dítě také seznamujeme s pojmy týkající se prostorové
24
orientace: nahoře, dole; vpředu, vzadu; níže, výše. S dítětem si všímáme společných charakteristik předmětů. V tomto věku užíváme třídění podle barvy, později podle velikosti a podle vlastnosti, která je dítěti blízká. Seznamujeme s porovnáním a řazením tří předmětů podle velikosti. Prostřednictvím říkanek a písniček dítě poznává číselnou řadu (Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to, Janku, cos to sněd…). Při počítání si dítě může ukazovat prstem. Pomáhá mu to k tomu, aby při počítání nevynechávalo předměty a počítalo každý předmět pouze jednou. Tříleté a čtyřleté dítě pozná kruh, seznamuje se se čtvercem (Bednářová, 2015, s. 73, 74).
V období mezi čtvrtým a pátým rokem života dítěte zůstává důležitá manipulace s předměty spojená s verbálními podněty. Dítě již rozumí pojmům malý, velký; málo, hodně; všechny; krátký, dlouhý; prázdný, plný; kratší, delší; nižší, vyšší; atd.
Procvičujeme pojmy méně, více; některé, žádné; z prostorové orientace pojmy nahoře, dole; níže, výše; vpředu, vzadu; první, poslední. Ke konci tohoto období můžeme přidat pojmy vpravo, vlevo, uprostřed. Při třídění stále využíváme hmatatelné předměty.
Řazení procvičujeme nejméně se třemi prvky, řadíme podle velikosti (malý, střední, velký, nejmenší, největší). Upevňujeme počítání do pěti. Dítě by mělo poznat kruh, čtverec a seznamuje se s trojúhelníkem (Bednářová, 2015, s. 80).
V pátém až šestém roce rozvíjíme matematickou pregramotnost procvičováním motoriky a grafomotoriky. Pro správné čtení a psaní číslic utváříme zrakovou diferenciaci. Pro procvičování prostorové orientace klademe důraz na pojmy první, poslední, uprostřed, prostřední, předposlední, před, za, vpravo nahoře, vlevo dole, mezi, atd. Můžeme vyhledávat nejdelší a nejkratší cestu od jednoho bodu k druhému.
Zaměřujeme se, aby dítě aktivně využívalo pojmy některé, žádné, nic, více, méně, stejně, dohromady, o jeden více či méně. Třídíme objekty patřící do souboru ovoce, zvířata, dopravní prostředky, oblečení, nádobí, apod. Třídíme podle barvy, velikosti, tvaru a lze třídit podle více kritérií najednou. Necháme dítě vymyslet kritéria, podle kterých může třídit (Bednářová, 2015, s. 88, 89).
1.7 .5 Školní zralost
„Pojem Školní zralosti znal už Jan Amos Komenský před 350 léty, název pochází z vídeňské psychologické školy ve dvacátých letech minulého století a problémem se to stalo u nás někdy v šedesátých letech, kdy tehdejší socialistická škola začala být mimořádně náročná.“ (Matějček, 2005, s. 175)
25
Psycholožka Vágnerová (2000) vymezuje školní zralost pomocí kompetencí závislých na zrání organismu. Zrání organismu dítěte, především jeho nervového systému, se projevuje v mnoha oblastech. Zvýší se emoční stabilita a odolnost proti zátěži, což dítěti umožní lepší využití svých schopností, kvalitnější učení. Zrání nervového systému umožňuje rozvoj motoriky, manuální zručnosti a lateralizaci ruky.
Pro adaptaci na školu je manuální zručnost významná, nešikovnost dítě může sociálně znevýhodnit. Zrání ovlivňuje rozvoj zrakového a sluchového vnímání. Je potřebná koordinace činnosti obou hemisfér. K tomu, aby byl rozvoj poznávacích procesů dostatečný, je důležitá jejich adekvátní stimulace. Školní úspěšnost dítěte závisí na schopnosti uvažovat na úrovni konkrétních logických operací a na úrovni rozvoje regulačních kompetencí (Vágnerová, 2000, s. 136, 137, 139, 140).
Matějček (2005, s. 176, 177) se ve své knize věnuje tomu, co by mělo dítě při nástupu do školy umět. Mělo by už být dosti samostatné při jídle, oblékání, hygieně.
Nemělo by mu dělat problém udržovat si přiměřený pořádek ve svých věcech a nemělo by být závislé na pomoci dospělého. Psychickým předpokladem pro to, aby dokázalo ve škole odpovědně pracovat a daný úkol dokončilo, je dostatečná motivace a radost.
K tomu mu dopomáhá též dostatečně vyspělá paměť, vnímavost, myšlení. Práce by pro něj neměla být velkou zátěží. Problém se může objevit u pozornosti a stability nervového systému, nicméně dítě při nástupu do školy by mělo být schopné udržet pozornost na jednu činnost alespoň deset minut. Z mateřské školy by si mělo odnést správné ovládání psacích a výtvarných potřeb.
26
2 PRAKTICK O VÝZKUMNÁ ČÁST
V praktické části se zaměřím na vypracování týdenního programu s aktivitami zaměřené na rozvoj matematické pregramotnosti. V následujících kapitolách vymezím cíl svého výzkumu, použité metody, podmínky výzkumu a jeho průběh.