Parazitická slova neboli výplňková slova, též slovní vata, jsou slova, jež nemají žádný význam a objevují se v běžné hovorové mluvě. Tedy, čím méně je projev p ipravený, tím více se tato slova vyskytují. Mluvčí je užívá nevědomky, automaticky a zvykově77. Tento zvyk již proniká i do písemné podoby sdělení, setkáváme se tak s nadměrným užíváním výrazů prostě, vlastně, teda, jako, jakoby, jaksi nebo s užitím ukazovacích zájmen, citoslovcí (hmm), či s hrubými výrazy, nap . vole a další („ale my Vám prostě ten americkej sen chceme splnit “ 5. leden 2017; „jak dlouho ten zákaz sprchovani vlastně už platí? já si toho všimla až někdy 18.10., a to vlastně jen díky fotce na Facebooku...“ 20. íjen 2016; „Tak teda ještě nějaký lístek na ples za last minute cenu?“
25. b ezen 2017; „To se jako na Harcove rozhodli, ze přes víkend topit nebudou nebo co?“
24. listopad 2017; „Nedostali jsme to jen my, koukali jsme ze to maj i auta co parkujou jakoby u toho retarderu u A “ 7. b ezen 2018; „No oni jaksi ty stoly odpojit nejdou..“ 19. leden 2017;
„omlouvam se ty jsi hvezda tymu takovy to srdicko takovej ten motor! “ 26. duben 2017;
„Hmm že by mě nemrzli uši v tomhle teplým počasí ?“ 27. únor 2018; „Vole ty jsi taky specialista na všechno “ 20. b ezen 2018; „Ty krávo, co se na tý vejšce člověk ještě nedozví.“ 4. prosinec 2017; „no ty kráso, ale 5000 záloha “ 21. červen 2015).
6.4 Příklonky
V některých replikách je rovněž patrná p íznaková podoba slovosledu s p íklonkami na začátku větného celku či po pauze. Ty výpovědi dodávají expresivní charakter78 („se někdo někde zesral nebo co?“ 7. b ezen 2017; „jsem si rikala že ty chlupatý koule budou tvoje :D“ 6. únor 2014; „si piš že mám! “ 20. únor 2018).
77 HOCHMALOVÁ, Lucie. PhDr. Alex Röhrich: Parazitická slova používáme nevědomky. ŽENA-IN [online]. 2000, 08. 03. 2013 [vid. 29. 3. 2018]. ISSN 1804-6576. Dostupné z: http://zena-in.cz/clanek/phdr-alex-rohrich-paraziticka-slova-pouzivame-nevedomky
78 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 13, s. 99.
45
7 Stylistická rovina
Jazykový styl je definován jako způsob cíleného výběru a uspo ádání jazykových prvků, který se uplatňuje p i genezi textu79. Výsledný text a jazykové jednotky v něm obsažené vyhovují komunikačnímu záměru autora.
Text ve ejných promluv na Facebooku je obvykle stručnější a je složen z krátkých a jednoduše konstruovaných vět. Funkční styl p íspěvků bývá prostěsdělovací a slohový postup je volen informační („Doplnili jsme zásoby a jsme připraveni na večer...Cuba libre za 41,- Mojito za 45,- a Chupito za 20,-! Vidíme se večer v Betweenu “ 21. b ezna 2018), v některých p ípadech také úvahový („Vážně nechápu lidi, kteří když něco shánějí, tak píší písmeno bloku.. jako by byl problém dojít třeba z Áčka na Déčko pro nabíječku, lepidlo atd..
jako by vám z té tíhy upadly ruce a z té stometrové dálky nohy..“ 28. květen 2015; „EET vnímám ZATÍM vesměs pozitivně, protože se mě bezprostředně netýká (z pohledu zákazníka s tím nemám sebemenší problém). Přirozeně doufám v lepší výběr daní a jako další plus beru vyčištění trhu Jen se bojím zneužitelnosti sbíraných dat a vadí mi, že se EET týká i těch nejmenších živnostníků s obratem nula nula nic.“ 2. b ezen 2017). Text bývá povětšinou srozumitelný a jasně pochopitelný. Objevují se sdělení jak vst ícná a p átelská („Romane děkuji že aspoň ty to chápeš “ 10. duben 2015), tak arogantní až hrubá („už mě to nebaví....jenom další trotl do party.. Běž si radši hrát s legem...“11. duben 2015). Humorný účinek nabývají sdělení ironická („Nn, nezvládl. Ještě v historii tohoto předmětu jej nikdo neudělal, proto je to velice prestižní předmět.“ 31. srpen 2017).
79 ČECHOVÁ, Marie., pozn. č. 20, s. 17.
46
8 Grafická rovina
Internetová komunikace s sebou p ináší jistá omezení. Na rozdíl od běžné komunikace tvá í v tvá zde chybí jisté pomocné prvky, jako jsou nap . oční kontakt, mimika, gestika, výška a síla hlasu, p estávky, tempo apod. Z toho důvodu se v komunikaci na internetu se ustálily jisté způsoby psaní, které nám tyto chybějící prost edky v textu nahrazují. Mezi tyto prost edky pat í, nap . užití emotikon, psaní textu velkými písmeny nebo zmnožení písmen a interpunkčních znamének. Všechny tyto prost edky p ibližují text mluvené promluvě.
8.1 Emotikony
Jako náhrada neverbálních signálů a jako prost edek k odstranění nedorozumění nám slouží emotikony (emoticons, z angl. emotional icons = emocionální obrázky, p íp. emotion + icon = emoce + obrázek) neboli smajlíci (smiley, z angl. smile = usmívat se, úsměv), kte í se v elektronické komunikaci používají pro vyjád ení výrazu tvá e, pocitu či gest80. Emotikony zaznamenávají emoční ladění účastníka, chtějí emočně působit na p íjemce – obveselit ho, pozlobit ho, p ípadně vyjad ují emocionální komentá k tomu, co píše.
Emotikony však mohou p edstavovat nejen náhradu za neverbální sdělení, tak také za metakomunikaci (komentování komunikovaného). Up esňují tak význam zprávy a vymezují p íjemci sémantické pole konotací81.
V současné chatové komunikaci můžete rozlišit dva typy emotikonů. Prvním, starším typem jsou emotikony textové. Jsou tvo eny postupným psaním znaků tzv. ASCII kódu jako součást psaného textu82 („nevíte někdo jestli už jsou někde otevřený střechy?:)“
3. duben 2018). Typem druhým jsou emotikony grafické, obrázkové, které nám dnes nabízí ada softwarových prost edí určených p edevším k chatování. Jde o kreslené, v poslední době často i animované obrázky, které jsou komunikantům dostupné v nabídce na obrazovce a které můžete vložit na libovolné místo v textu. Člověk tak může vyjád it neverbální obsah nebo sdělovat své emoce druhému témě ihned, instantně83. Pro snadnost manipulace dnes grafické emotikony vytlačují i původní textové, které je nutné psát znak po znaku84. Novější
80 RYBKA, Michal, MALÝ, Ond ej. Jak komunikovat elektronicky. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0208-8. S. 23.
81 VYBÍRAL, Zbyněk., pozn. č. 19, s. 283.
82 JANDOVÁ, Eva. Komunikace na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol., Čeština na WWW chatu.
Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 37.
83 VYBÍRAL, Zbyněk., pozn. č. 19, s. 282.
84 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 82, s. 37.
47
verze editorů navíc dnes již automaticky p evádějí základní textové emotikony do jejich grafické podoby. Dnes již emotikony znázorňují také různé p edměty, zví ata, symboly apod. („Bylo by vic penez do pokladny no a mohlo by se i odtahovat. “ 22. b ezen 2018;„Nevíte kam v Liberci vyrazit na zelený pivo? “ 29. b ezen 2018).
Tyto ustálené značky by měly slovní sdělení doprovázet pouze p i neformální interakci a neměly by se objevovat v p ehnaném množství. Ideální množství je jeden smajlík na jeden odstavec a t i v celé zprávě85.
Na základě zkušenosti Davida Šmahela86 lze nalézt rozdílnosti v užívání emotikonů, které mohou souviset s typem osobnosti člověka. P evažující nechuť lidí k užívání emotikon může souviset s jejich „introverzí“. Někte í v realitě introverzní lidé nemají pot ebu vyjad ovat své emoce ani ve virtuálním prost edí. Vyskytují se ale i p ípady, kdy silně introvertní člověk v realitě se naopak ve virtuálním prost edí jeví jako „extrovert“ – může se jednat o jistou kompenzaci p i projevu emocí navenek.
K neustálému vývoji emotikonů dochází také na Facebooku. Ten reaguje na to, jak jsou uživatelé spokojeni. Od roku 2017 se pod ve ejným p íspěvkem (tzv. „statusem“) zobrazuje nová sada emotikonů. Ty uživatelům slouží k vyjad ování emocí, jež u nich daný p íspěvek vyvolal. Kromě původního tlačítka „To se mi líbí“ se jedná o šest nových emotikonů zobrazujících lásku, veselost, spokojenost, p ekvapenost, smutek a rozčilenost.
Obrázek 1: Emotikony u veřejných příspěvků
8.2 Psaní textu velkými písmeny
Psaní velkými písmeny se v různých komunikačních systémech na internetu ustálilo pro vyjád ení zvýšení hlasu, p ípadně k ičení87 nebo ke zdůraznění informace. Často se kombinuje také se zmnožením grafémů nebo interpunkčních znamének („U Hada na vás
85 RYBKA, Michal, MALÝ, Ond ej., pozn. č. 80, s. 23.
86 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003. ISBN 8072543601. S. 131.
87 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 82, s. 35.
48
čekají tyhle krásky a rozdávají drinky ZADARMO!!!“ 3. dubna 2018;„Již DNES!!! První ples v Betweenu.“ 28. b ezen 2018).
Uživatelé, kte í na sebe chtějí upozornit, píší velkými písmeny celý text a někdy ho dokonce zve ejňují i vícekrát po sobě. Toto nadbytečné psaní velkými písmeny je ale některými lidmi považováno za nevhodné a autor takového textu na to může být upozorněn88.
8.3 Zmnožení znaků (iterace)
Vedle zmnožení interpunkčních znamének, jež se užívají pro naznačení důrazu a p íznakové intonace se zmnožují také grafémy. K iteraci dochází p evážně u písmen, která označují vokály („Aahoj, našel by se někdo na D s alobalem?“ 8. íjen 2014;„prosíííím jen na minutu půjčit, než nafoukneme kolo akutnííí “ 3. duben 2018;„už je to vyřešenééé“
3. duben 2018;„Fuuuj “ 19. duben 2017), zmnožení konsonantů se kromě akronymů jj, nn nebo pp p íliš nevyskytuje.
8.4 Použití dalších grafických značek
Mezi nově užívanou grafickou značku pronikl dvojitý k ížek (#). Ten se využívá k vytvo ení hashtagů. Hashtag p edstavuje slovo nebo frázi, která začíná již zmíněným dvojitým k ížkem (#) a jeho užití je typické p edevším pro oblast sociální sítě Twitter k označování klíčových slov nebo témat p íspěvků, jež usnadňují vyhledávání a debatování na konkrétní téma. Twitter, ale i další sociální sítě nebo aplikace na hashtag zareaguje a promění jej v odkaz, p es který je možné najít další p íspěvky uvedené pod stejným hashtagem89. Klíčová slova jsou většinou anglická („#catwatch Mourovatá kočka je právě na obědě v menze “ 17. b ezen 2018; „Koupím lístek na ples. Klidně na stání, sleva vítána #Jewish“ 23. b ezen 2018; „Vytiskne mi někdo 1 papír? #help “ 19. listopad 2017; „Slováků tu moc nestuduje ne? #jokeoftheyear“ 12. duben 2017).
88 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 82, s. 36.
89 Twitter. In: WIKIPEDIE – Otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [vid. 13. 4. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Twitter
49
9 Závěr
Zamě ili jsme se na jazykovou komunikaci na sociální síti Facebook. Pro větší specifičnost takto rozsáhlého tématu jsme se rozhodli zabývat se komunikací v diskusní skupině „Koleje Harcov, Liberec“, která má v podstatě stejnou myšlenku, jež podnítila založení sociální sítě Facebook. Tato skupina slouží jako jakýsi prostor studentů pro seznámení se a zároveň chce studentům usnadnit život na univerzitě. Proto zde najdeme nejen mnoho pozvánek na různé akce, žádostí studentů, ale i jejich vyjád ení se k aktuálnímu dění. Tato práce tedy analyzuje online komunikaci mladých lidí zhruba stejné věkové kategorie, lidí podobného smýšlení, kte í žijí ve stejném prost edí a kte í mají zhruba podobný okruh zájmů.
D íve, než p ejdeme k závěrečným výsledkům, jež vyplývají z analýzy této práce, je nutno zmínit, že jsme si vědomi rizik, které tato práce p inesla. Analýza nereprezentuje všechny skupiny uživatelů, kte í se na Facebooku prezentují, z tohoto hlediska by proto mohla být považována za neúplnou. Dále mi stránka Facebook neumožnila určit četnost výskytu jazykových jevů v jednotlivých p íspěvcích. Výzkum proto dává pouze p ibližný obrázek o způsobu komunikace na Facebooku.
Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v komunikaci dochází ke st etávání jazykových prost edků, jež upomínají na mluvenost a psanost a zároveň na spisovnost a nespisovnost.
Do výzkumu jsme se pouštěli s p edpokladem, že p evážná část bude odpovídat spíše jazyku mluvenému a nespisovnému. To se také potvrdilo. Studenti se p i produkci textu ídí hovorovou podobou slov a tím u nich dochází k redukci grafémů. Zápis výslovnosti může být také zjednodušen, aniž by měl vliv na porozumění textu. Po stránce lexikální na internetu p evažují prvky hovorové, jež jsou charakteristické pro mluvenou eč a stojí na pomezí spisovnosti, dále prvky obecné češtiny a dialekt. Čistě spisovný jazyk se v diskusích p íliš neobjevuje. Pouze některé výrazy v obvykle jinak nespisovném komunikátu se dají považovat za spisovné, někdy dokonce knižní. V opačném p ípadě lze zaznamenat p ehnanou snahu o spisovnost, která však často ústí v nespisovnost. Také pronikání výplňkových slov do psaného textu p ibližuje projev mluvené podobě.
Na základě p evahy mluvených a nespisovných prvků lze potvrdit fakt, že uživatelé tuto komunikaci nevnímají jako oficiální, s vážnou a složitější tematikou, nýbrž jde jen
50
o pot ebu nezávazného popovídání si. S výrazy, které lze zaznamenat v prost edí online komunikace, se dnes již setkáváme v běžné mluvě.
Typickým rysem tohoto způsobu komunikace je po vizuální stránce absence diakritických znamének. Užití diakritiky může záviset i na typu za ízení, které ke komunikaci zvolíme. Psaní diakritických znamének na mobilním telefonu by se mohlo jevit jako zdlouhavé. Dále jsou promluvy okrášleny množstvím emotikonů, jež slouží k nahrazení výrazu tvá e, pocitů a gest a umožňují tak up esnit význam zpráv. Nakonec se uplatňuje i psaní textu velkými písmeny pro naznačení důrazu, p ípadně zvýšení hlasu, zmnožení grafémů či interpunkčních znamének.
Pro tuto věkovou kategorii je rovněž charakteristické užívat v komunikaci různé specifické výrazy, jimž dokážou rozumět jen lidé, kte í sdílí stejný okruh zájmů. Jedná se nepochybně o studentský slang. V promluvách se vyskytují nejen výrazy související se studijním oborem, ale i výrazy poměrně nové a nevšední. S dobou p ichází trend veškeré promluvy zveličovat a k tomu dob e slouží užívání specifických adverbií. V promluvách se tak můžete setkat s obdobnými větami typu „mám toho hafo moc“, „mám toho mega moc“
nebo „mám toho mrtě moc“. Prost ednictvím těchto výrazů se snaží někte í studenti upoutat pozornost, p ípadně promluvu oživit.
Své místo v internetové komunikaci mají také slova expresivní, včetně různých zdrobnělin, avšak s vulgarismy se rovněž nešet í. V mluvených promluvách studentů jsou vulgarismy už tak běžné, že již některé slova p estávají být pociťována jako slova vulgární, nýbrž pouze expresivní. Taktéž se mohou stát slovy parazitními, tzn., že nemají v promluvě žádný význam. V lexikální oblasti jsou specifické i různé typy pozdravů a oslovení.
Největšího rozmachu se v českých promluvách p i online komunikaci těší anglické výrazy. Mezi nejčastěji užívanými anglicismy jsou obvykle jednoslabičná slova. V českém jazyce by měla slova stejného významu nejméně slabiky dvě. To je nejspíše důvodem, proč se tato slova čím dál více objevují v psaných textech. Zdá se, že komunikující usilují p evážně o co největší úspornost vyjad ování. V dnešní době rozvoje technologií může být český jazyk pro jistý kontext považován také za nedostačující, oproti tomu anglicismy mohou být pro daný kontext vnímány jako významově výstižnější. Českým promluvám však mohou dodávat také jistou neot elost, nevšednost a originalitu ve vyjad ování. Obecně platí, že mladí lidé, p edevším zkoumaná „generace Y“, usiluje o pot ebu lišit se. Snaží se
51
p icházet stále s něčím novým, chtějí se prosadit, zaujmout. A tato touha po inovaci a kreativitě se samoz ejmě odráží také v jazyce. Skrze jazyk dávají najevo své postoje i to, jací jsou, svůj osobitý styl.
Se stručností ve vyjad ování souvisí taktéž vznik akronymů; zkratek, jež se ustálily pro anglická slovní spojení. Studenti obvykle používají akronymů ojediněle a pouze ty, u nichž mají jistotu, že je ostatní dob e znají. K ekonomičnosti dochází i u českých sousloví nebo za použití iniciálových zkratek.
Početné zastoupení mají rovněž cizojazyčná slova, u nichž postupem času došlo k počeštění, p ípadně jsou od nich odvozena slova nová. Obecně se tak v komunikaci můžete setkat s promluvami, jako „dej mi lajk“, „chci si udělat nový selfíčko“ apod. Užití těchto výrazů může být považováno za módní.
Z hlediska syntaktické stránky se promluvám neklade p íliš mnoho pozornosti.
Interpunkce ve větách je spíše nahodilá, p ípadně se neklade vůbec. Lze konstatovat, že pro uživatele je důležité p edevším to, zda komunikace splňuje svou funkci a účel. Značná část replik je místo užitím interpunkčních znamének členěna emotikony. Opět lze pozorovat snahu o urychlení výměny replik užitím elipsy a ve zpětných replikách dochází k užití slovosledu s p íklonkami na začátku větného celku.
Jestliže máme porovnat výsledky této práce s jinými publikacemi, které usilovaly o komplexní charakteristiku komunikace na internetu, lze íci, že výsledky se jeví témě shodně se závěry uvedenými v publikaci Čeština na WWW chatu od Evy Jandové a kol.
Z toho plyne, že jazyková komunikace se za 12 let od vzniku publikace Jandové nijak zásadně nezměnila. K jazykovým změnám dochází pozvolna, postupně, k výraznějším inovacím došlo p evážně jen v sociolektu mládeže a v p ejímání anglicismů do českého jazyka. Lze souhlasit, že poznatky o vývoji komunikace na internetu, tak jak jsou uvedeny v závěru této práce, jsou v souladu s publikací Evy Jandové a kol., i když vycházejí ze sledování jedné skupiny – studentů ubytovaných na koleji Harcov.
Pokud bychom měli posoudit jazykovou úroveň studentů, je nutné vzít v potaz nejprve některé faktory ovlivňující psaný text. Je t eba zmínit situaci, za které komunikát vzniká.
Dále pak, zda je text do určité míry p ipravený nebo není a je-li na komunikujícího vyvíjen nějaký nátlak apod. Jako studentka českého jazyka však pokládám jazykovou úroveň mé generace za dobrou. V této práci jsme se p edevším snažili o popis všech jazykových aspektů
52
uplatněných v komunikaci a nebyl zde p íliš prostor pro vyzdvihnutí i pozitivních rysů textu.
V diskusní skupině lze však nalézt i vyjád ení gramaticky a stylisticky správná a odpovídající dosaženému stupni vzdělání.
Jakou máme p edstavu o budoucím vývoji komunikace na internetu? Domníváme se, že komunikace povede k ještě větší zkratkovitosti, aby byla úspora času co největší. Bude z ejmě docházet k p ejímání stále většího množství výrazů, p edevším z anglického jazyka.
V internetová komunikaci se stále více uplatní odborné výrazy z oblasti počítačových technologií.
P edpokládáme, že by tato práce mohla sloužit jako aktualizační a doplňující materiál k monografiím, jež se tematikou češtiny v online komunikaci zabývají. Je určena všem, jež jeví o tuto problematiku zájem.
53
Seznam použité literatury
ČECHOVÁ, Marie. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003. ISBN 80-86642-00-3.
ČERMÁK, Miloš. „Like“, to menší než malé množství lásky. Hospodářské noviny. 2014, č.
24.
ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana, ed. Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1970-7.
DAVIDOVÁ, Dana. Variantnost jazykových prost edků a její význam pro adekvátnost vyjád ení. In: ŠRÁMEK, Rudolf, Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s. 64–67.
HLADKÁ, Zdeňka, MARTINCOVÁ, Olga. Slova v soukromých dopisech: lexikografická sonda. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-6112-5.
HLAVENKA, Ji í. Používáme, využíváme [a zneužíváme] e-mail. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-606-3.
HOFFMANNOVÁ, Jana, HOFFMANN, Bohuslav. Dialogické interpretace. Praha:
Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2942-1.
HOFFMANNOVÁ, Jana, HOMOLÁČ, Ji í, CHVALOVSKÁ, Eliška, JÍLKOVÁ, Lucie, KADERKA, Petr, MAREŠ, Petr, MRÁZKOVÁ, Kamila. Stylistika mluvené a psané češtiny.
Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2566-1.
HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988.
HUBÁČEK, Jaroslav, JANDOVÁ, Eva, SVOBODOVÁ, Jana. Čeština pro učitele. Opava:
Optys, 1996. ISBN 80-85819-41-4.
CHLOUPEK, Jan. Spisovná čeština jako formální varieta národního jazyka. In: ŠRÁMEK, Rudolf, Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s. 33–
35.
JANDOVÁ, Eva. Komunikace na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol., Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 22–41.
54
JANDOVÁ, Eva. Konverzace na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006. ISBN 8073682540.
JANDOVÁ, Eva. Některé jazykové rysy na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol., Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 85–100.
KULHÁNKOVÁ, Hana, ČAMEK, Jakub. Fenomén facebook. Kladno: BigOak, 2010. ISBN 9788090476400.
MARTINCOVÁ, Olga, aj. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, 2005. ISBN 80-200-0607-9
MARTINCOVÁ, Olga. Nová slova v češtině: slovník neologizmů. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1168-4.
RYBKA, Michal, MALÝ, Ond ej. Jak komunikovat elektronicky. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0208-8.
SGALL, Petr. Poznámka k pojmu hyperkorektnost. Naše řeč. 2006, roč. 89, č. 1, s. 21–25.
SVOBODOVÁ, Diana. Cizojazyčné lexikální p ejímky v komunikaci na chatu. Naše řeč. 2007, roč. 90, č. 2, s. 67–80.
SVOBODOVÁ, Diana. Lexikální komunikace na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol., Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006b. s. 101–157. ISBN 80-7368-253-2.
ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003. ISBN 8072543601.
VACHEK, Josef. Psaný jazyk a pravopis. In: HAVRÁNEK, Bohuslav, MUKA OVSKÝ Jan, Čtení o jazyce a poesii. 1. vyd. Praha: Družstevní práce, 1942, s. 231–306.
VOCELKA, Tomáš. Selfie, helfie a belfie. Magazín Víkend Dnes. 2013, č. 4.
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 8071789984.
55