Spisovnost vs. nespisovnost - Současná jazyková komunikace na sociální síti Facebook

Spisovný jazyk je chápán jako jediný kodifikovaný útvar národního jazyka. Se spisovným jazykem se pojí kodifikovaný pravopis, k němuž nám na území Čech slouží Slovník spisovného jazyka českého od Bohuslava Havránka. P estože je spisovný jazyk charakteristický p edevším pro psanou realizaci jazyka, za spisovný jazyk se pokládá i její mluvená forma hovorová. Hovorová čeština ovšem může obsahovat některé jazykové prost edky (obecně české), které se již blíží češtině nespisovné.

Volba jazykových prost edků je ovlivněna tím, za jaké komunikační situace komunikát vzniká. S povědomím o užití spisovného jazyka se pojí hlavně formálnost či oficiálnost situace, ale také obsahová a tematická vážnost promluv. Odklon od spisovnosti nemusí být nutně důsledkem neznalosti spisovných prost edků, ale může být spjat s celkovým charakterem, průběhem a obsahem komunikační události¹³. Jinak ečeno, od užití spisovného jazyka odstupují komunikáty, které jsou zbavené prestižnosti, jsou všední, nenucené, intimní a familiární¹⁴.

12 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 11, s. 38–39.

13 JANDOVÁ, Eva. Některé jazykové rysy na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 86.

14 CHLOUPEK, Jan. Spisovná čeština jako formální varieta národního jazyka. In: ŠRÁMEK, Rudolf, Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s. 33.

Dana Davidová¹⁵ navíc uvádí, že někte í mluvčí se vyjad ují s ohledem na partnery komunikační události.

P íspěvky na sociální síti mohou být sice ve ejné, p esto je může vidět pouze okruh našich blízkých p átel. Z toho důvodu je většina p íspěvků uživateli pokládána za neformální a nezávaznou komunikaci, kdy jde jen o pouhé povídání si s p áteli, sdělování si informací, vyměňování si názorů apod. V tomto p ípadě se dokonce volba nespisovných výrazů pokládá za vhodnou, naopak, spisovný jazyk by zde mohl působit nevhodně či rušivě¹⁶.

Na základě toho, jak jednotliví uživatelé posuzují danou komunikaci, se odvíjí i její jazyková forma. Jandová¹⁷ uvádí, že na rozdíl od tradičních psaných textů auto i online komunikátů nerespektují ortografické principy a hojně užívají nespisovné, p edevším obecné české prvky v rovině morfologické a lexikální. Dále, větná stavba se podobá syntaxi spontánních mluvených projevů.

Auto i cizojazyčných publikací uvažují o tom, zda může mít úzus na chatu nějaký vliv na celý jazykový systém či zda se nevytvá í nový jazykový útvar – jazyk sítě (Netspeak).

Jandová¹⁸však uzavírá, že ze systémového hlediska chat nep ináší do jazyka žádné p evratné změny a nelze proto hovo it o nové jazykové varietě, ale že jde spíše o spojení jazykových prvků z nejrůznějších diskusních světů do specifické směsice.

3.3 Připravenost vs. nepřipravenost

Míra p ipravenosti komunikace je rovněž podstatný jev, jenž má vliv na naše vyjad ování. V dnešní době na nás komunikace pomocí nových technologických prost edků vyvíjí psychologický tlak na okamžitost a v souvislosti s tím dochází ke zkrácení lhůt mezi obdržením zprávy a odpovědí¹⁹. To podněcuje vznik bezprost edních a spontánních nep ipravených textů. Komunikant prakticky nemá možnost si volbu výrazového materiálu p edem promyslet a nemůže zvážit ani nejvhodnější stylizaci a kompozici²⁰. Objevuje se tak ada nepromyšlených výrazů, časté nemotivované opakování, p emíra zájmen

15 DAVIDOVÁ, Dana. Variantnost jazykových prost edků a její význam pro adekvátnost vyjád ení. In:

ŠRÁMEK, Rudolf, Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s. 66.

16 SVOBODOVÁ, Diana. Lexikální komunikace na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 102.

17 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 13, s. 87.

18 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 13, s. 87.

19 VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 8071789984. S. 277.

20 ČECHOVÁ, Marie. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003. ISBN 80-86642-00-3. S. 66.

a nepropracovaných syntaktických stránek promluv včetně jazykových chyb²¹. Lze také hovo it o omezenější slovní zásobě. Nep ipravené komunikáty neve ejné jsou obvykle nespisovné a lze do nich adit nap . osobní korespondenci.

Rysem internetové komunikace je však i výhoda rozmýšlení a svobodného pozdržení odpovědi²². Delší odmlka mezi sdělením se dnes již běžně toleruje. S množstvím času na promyšlení odpovědi vzniká lépe formulovaný text, který je obsahově a jazykově promyšlený. Jedná se o text, jež je do určité míry p ipravený stejně jako nap . v oficiální psané komunikaci.

Závěrem lze íci, že míra p ipravenosti se podílí na výsledné podobě stylu komunikátu²³. Roli ovšem hrají také věk, pohlaví, vzdělání, prost edí, povaha a zájmy autora, zkušenost tvůrce textu a jeho komunikační schopnosti. Je tedy z ejmé, že do stylu komunikátu rovněž zasahuje subjektivní činitel.

21 ČECHOVÁ, Marie., pozn. č. 20, s. 66.

22 VYBÍRAL, Zbyněk., pozn. č. 19, s. 278.

23 ČECHOVÁ, Marie., pozn. č. 20, s. 67.

4 Morfologická rovina

Jak již bylo zmíněno, v komunikaci na sociálních sítích se vyskytuje ada jazykových specifik, u kterých dochází ke st etu dvou modů jazyka – mluveného a psaného. P estože se jedná o komunikaci realizovanou písemnou formou, některé p íspěvky na sociálních sítích obsahují adu mluvenostních prvků. Rovněž můžeme pozorovat, že se v písemných komunikátech prolíná jazyk spisovný a nespisovný. To vše lze vztahovat k následujícím kapitolám, jež se týkají analýzy jazykových rovin.

V následujících kapitolách, včetně této, jsou všechny p íklady jednotlivých jevů uváděny v rámci minimálního kontextu a jsou zaznamenány v autentické podobě. Pouze v některých demonstrovaných jazykových prvcích je pro lepší pochopení doplněna diakritika. V promluvách jsou rovněž zachovány emotikony.

Tato kapitola se věnuje výčtu opakujících se jevů z prost edí online komunikace, jež lze analyzovat z morfologického hlediska.

4.1 Psaní diakritiky

V několika p íspěvcích ve skupině „Koleje Harcov, Liberec“ se vyskytují p ípady, kdy text není uživatelem napsán s diakritickými znaménky – respektive, uživatelé nepoužívají znaky z horní ady české klávesnice („Zdravim, jelikoz bude ve ctvrtek a patek svatek, mame volno nebo ne? “ 25. b ezen 2018). Důvodem toho může být to, že ada studentů jsou cizinci, tudíž nedisponují českou klávesnicí s našimi znaky. Další možné vysvětlení pro absenci diakritických znamének je vliv psaní SMS zpráv na starších mobilních za ízeních, na kterých je poměrně složitější a časově náročnější vytvo it písmeno s diakritikou²⁴. Ve většině p ípadů však za největší vliv pokládám rychlost a časovou nenáročnost. Roli může hrát i odpor ke konvenci.

4.2 Zjednodušený zápis výslovnosti

Zjednodušené nebo záměrně deformované vyjad ování v prost edí internetu poznamenává jazyk syntakticky, sémanticky, kompozičně i stylově²⁵. Většina jazykových změn vzniká v důsledku úspory času, zrychlení výměny informací a odklonu od jazykové

24 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 13, s. 90.

25 VYBÍRAL, Zbyněk., pozn. č. 19, s. 281.

krásy ke komunikační utilitárnosti²⁶. Promítá se zde také snaha pisatelů o redukci textu či o snížení počtu znaků, jako jsou tomu někte í zvyklí p i již zmíněném psaní SMS zpráv.

Další motivací může být snaha o nápodobu výslovnosti²⁷.

Zjednodušený zápis se objevuje ve formě dyť (vždyť), dyž (když), dycky (vždycky), páč (poněvadž), eště (ještě), kuli (kvůli), esi (jestli), ňáký (nějaký) nebo rači na místo radši („jako nechat ho tam to nechapu teda, dyť vystydne!“ 4. b ezen 2018; „nehrajem, dyž nejsou kostky:((“^; „tak já jsem nynější stolák rozebral a složil už mockrát a dycky to dopadlo dobře“2. květen 2016;„Aha takže zas někdo nemyslel a než aby uděl na zem čáru a vyhradil 2 místa tak zabere 5,páč parkovacích míst je dost “ 21. b ezen 2018; „a asi eště dlouho bude je to totiž na použití v lese a tak takže nějakej deštík to jen tak nesmeje “ 3. prosinec 2017; „Potřebuju dojet na druhej konec liberce kuli semestrálce “ 19. listopad 2014; „Esi někdo na kolejích dlabete avokádo, tak prosím nevyhazujte pecky a napište mi “

5. prosinec 2014; „ ákej programator na obzoru?“ 26. únor 2018; „ale rači nakul tiskárnu.

“ 28. prosinec 2017).

4.3 Nespisovný zápis výslovnosti

Hojně se vyskytují p ípady s vynecháním náslovného j- p ed souhláskou u prézentních tvarů slovesa být (Jandová²⁸uvádí čty i z pěti p ípadů). Tato podoba odpovídá výslovnosti a z hlediska počtu znaků je rovněž výhodná²⁹. P evažují tvary jako sem, si, seš, sme, ste, sou („Chtěla sem se zeptat, zda někdo nevíte o nějakém orchestru tady v Liberci“

18. duben 2017; „Že seš to ty, máš to tam! “ 1. prosinec 2016; „Sme vecer sli kolem a cuceli jsme na to no ten kryt sme mysleli, ze je z toho, tak sme ti to dali na vokno “ 13. b ezen 2018; „Prosím nenašel ste někdo klíč od koleje 504? “ 7. b ezen 2018).

Bez počátečního j- se rovněž užívají tvary slovesa jít, pokud po j- následuje konsonant³⁰ („To de.“ 14. íjen 2016; „dem, ale kde přesně je umělka? “ 30. leden 2018).

Tvar poďte se vyskytuje pouze v jediném p ípadě („Jestli je vám stovka málo, tak poďte k nám na vrátnici. “ 21. leden 2018).

26 VYBÍRAL, Zbyněk., pozn. č. 19, s. 281.

27 ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana, ed. Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí.

Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1970-7. S. 395–396.

28 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 13, s. 91.

29 ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana., pozn. č. 27, s. 397.

30 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 13, s. 91.

Studenti rovněž nevěnují p ílišnou pozornost užití tvaru osobního zájmena já v genitivu, dativu, akuzativu a lokálu („Nesedímě termín “17. únor 2017; Kdomě hledal na Harcově u nás doma na D331 a neuměl nechat vzkaz co pomě kurva chtěl?!“ 31. ledna 2016).

Dochází také k chybné záměně zájmen ji/jí a nesprávnému užití tvarů p ivlastňovacích zájmen („Nenašel prosím někdo Tmavě hnědou peněženku Značky Levis. Uvnitř byly všechny doklady. Pravděpodobně jsme jí nechal ve škole v lavici, ale netuším kde a kdy.“

7. b ezen 2017; „včera jsem ztratil svojí soudnost, kdyby jí někdo našel, ať se mi ozve.“ 28. zá í 2016).

4.4 Hyperkorektnost

Slovník spisovného jazyka českého definuje hyperkorektnost jako tvar vytvo ený z p ehnané snahy o jazykovou správnost a jen domněle správný³¹. K hyperkorektnosti dochází ve chvíli, kdy existuje běžně užívaný spisovný tvar slova s odpovídající funkcí, ale autor dává p ednost tvaru jinému. Volí tak obvykle proto, že mu spisovný tvar p ipadá nespisovný nebo pro daný kontext stylově nevhodný. Je tedy z ejmé, že jde o nespisovný jev³² („Chtěl bych tě tímto způsobem poprosit jestli by jsi mohl zaparkovat lépe.“ 27. únor 2017; „Kdyby jste ho někdo našel, dejte mi prosím vědět.“ 18. únor 2017; „je tu někde poblíž tělocvična nebo nejlépe ring, kdeby jsmesi mohli s kámošem trochu zablbnout?“ 6. listopad 2016; „nemohl by jste mi teď hned někdo vytisknout 1 stránku prosím? “ 22. únor 2017).

31 SGALL, Petr. Poznámka k pojmu hyperkorektnost. Naše řeč. 2006, roč. 89, č. 1, s. 21–25.

32 SGALL, Petr., pozn. č. 31, s. 21–25.

5 Lexikální rovina

Tato kapitola vystihuje typické lexémy v prost edí komunikace na Facebooku, včetně sociolektu mládeže a mnoho způsobů projevu expresivity, p ejatých slov, užívání anglických výrazů, zkrácených výrazů a mnoho dalších.

5.1 Spisovné a knižní výrazy

Spisovná čeština se užívá zejména ve všech oblastech oficiálního styku – na ú adech, ve školách, v masově sdělovacích prost edcích nebo v odborné a umělecké literatu e³³. P esto její výrazy a tvary, leč v menším zastoupení, nalezneme také v internetových diskusích („Nemá někdo někde schovaný v nějaké tajné přihrádce rum, vodku nebo cokoli co se blíží aspoň krapitek k rannímu bolehlavu?“ 18. únor 2017; „Zajímalo by mě, kde koleje najímají takové retardy... najíždějí na vozík tam kde jsou největší keříky, když o 10 m dál nejsou vůbec“ 30. květen 2015; „Šel by si s námi někdo kopnout tak za 15 minut na umělku?“

26. íjen 2016; „Dal byste mi někdo na flashku ten program eduoram pro Windows 8 prosím

??“ 6. b ezen 2017; „Dobrý večer přeji, sháním trochu Solamylu.“ 13. listopad 2016;

„Potřeboval bych s něčím pomoci a odměna je jistá.“ 13. leden 2017; „je tu někdo, kdo je natolik zdatný a byl by schopen vypracovat ekonomický rozbor půjčky?“ 26. únor 2016;

„nevite, kdyz revizori chekuji litacky, vidi tam i jmeno na te ctecce, zda lze pujcovat(holka-kluk)?“ 20. leden 2017; „čas ještě upřesním, dle dohody “ 19. prosinec 2016).

Objevují se i výrazy zastaralé a knižní, jejichž prost edky jsou typické jen pro psané jazykové projevy³⁴. Jsou to výrazy jako dosti, jest, moci, neb, pramálo, prvý, sic, nežli, toliko, tudíž, veškerý a značný („na začátku tam bylo dosti chyb, tak opatrně, vzbuzuje to na novém trhu dosti nejistotu “ 13. duben 2017;„On jest Guru každého programovacího jazyka“ 26. b ezen 2018; „Kdo má vlaječky na zrcátkách dostane 50% slevu a kdo samolepku SPD tak ten si naopak bude moci denně vybrat z parkovacího automatu 50Kč.“ 22. b ezen 2018;„Zajdi na D 331, pak Štěpán ti poradí, neb je odborník! “ 10. b ezen 2017; „Ona totiž škodovka a audi mají pramálo společného “ 10. b ezen 2017; „žádný takový já se tady ptal prvý“ 2. červenec 2014; „Skoda ze jsi nemel zaplou tu funkci...sic by to treba nepomohlo ale lepsi nejaka nadeje nezli zadna:/“ 29. b ezen 2015; „Pokud by jsi byla toliko zvědavá,

33 HUBÁČEK, Jaroslav, JANDOVÁ, Eva, SVOBODOVÁ, Jana. Čeština pro učitele. Opava: Optys, 1996. ISBN 80-85819-41-4. S. 22.

34 HUBÁČEK, Jaroslav, JANDOVÁ, Eva, SVOBODOVÁ, Jana., pozn. č. 33, s. 22.

klidně SZ “ 16. leden 2017; „Tyjo o tom nemam info, ani holky nemam v režii ja, ale holky z tělocviku, tudíž bys možná musel mužský tým iniciovat ty “ 3. b ezen 2017;„jestli jo, tak prodluzuju jelikoz jsem tam mela veškerý veci na odevzdani do skoly a uceni“ 5. leden 2016;

„a kdyz jsi sikovne privrel oci, taky to melo značný efekt!“ 20. b ezen 2015).

5.2 Hovorové výrazy

Hovorová čeština je typická p edevším pro mluvené projevy. Některé prost edky proto nejsou plně spisovné a tíhnou až k nespisovnosti³⁵. Hovorové výrazy se uplatňují p edevším u adjektiv a pronomin který, nějaký, takový apod. („Může mi někdo sakra říct kterej pablb nám klepe na Ečku na dveře v půl pátý ráno a pak se schová?" 14. leden 2016; „nějakej šikovnej člověk, kterej by řekl němčinářce jak anglicky bezchybně přeložit toto?" ^{26. duben}

2017; „Tak spousta lidí se chodí na vejšku jenom na chvíli zašít, nejde jim o to studovat. Ale užít si hezkej půlrok mezi mladejma lidma a vysávat rodiče o prachy. Pak skončej a jdou makat do tesca k pokladně. Takovejch už bylo.... " 16. leden 2014).

Hovorové spisovné koncovky se objevují většinou u sloves 3. t ídy („Ja zase pamatuju bezdomovce co se chodili na nezamceny pokoje koupat“ 4. b ezen 2015;

„Kdyby se ti jeden nehodil, tak kupuju “25. leden 2018;„Miluju vas rum.“ 17. listopad 2016).

5.3 Prvky obecné češtiny

V běžném dorozumívání zpravidla mluvíme obecnou češtinou, proto lze tyto jazykové prvky pozorovat v mnoha replikách. Jedná se nap . o deklinované tvary adjektiv a zájmen, kdy dochází ke změně ý > ej. Jandová³⁶ uvádí poměr ej : ý zhruba 3:2 („Jakej idiot to v druhe sekci na D dela takovej bordel ....“ 27. b ezna 2017; „Pěknej večer“ 5. prosinec 2016;

„ať už opilej nebo ne“ 19. listopadu 2014; „Je tu nějakej gamer, co má na disku instalačky k nějakým novým hrám?“ 11. b ezna 2017; „ ákej dobrovolník na propujceni na F“ 23. únor 2016;„Pokud nekdo potrebuje hrace na nocni volejbalovej turnaj kterej se kona utery/streda myslim tak dejte vedet rad pujdu;)“ 3. prosince 2016; „Jo a já si vzal takovej černej svetr, není můj tak ať se majitel přihlásí “ 20. února 2017; „stalo se vám někdy že vás stag přehodil sám od sebe na jinej den, jinej blok a jinyho ucitele?“ 19. zá í 2015).

35 HUBÁČEK, Jaroslav, JANDOVÁ, Eva, SVOBODOVÁ, Jana., pozn. č. 33, s. 22.

36 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 13, s. 93.

Ej se rovněž objevuje v ko eni slova („vy co tu zůstáváte na vejkend tak s náma doražte zarubat.“ 14. listopadu 2016; „Zejtraráno jedu z kolejí na Ještěd lyžovat“ 4. leden 2017).

Další odchylkou od spisovné normy je nahrazení ý/í namísto é („Nějaký rady?“

19. únor 2017; „Někdo, kdo by mýmu erasmákovi kouknul na noťas?“ 25. leden 2018; „při bližším pohledu jsou na křížku vidět malý kostičky?“ 22. íjen 2017; „Mas aspon pěkný telo?

“ 18. leden 2018; „Lítat bez peří?“ 16. íjna 2017; „ale mlíko už je taky pasterovaný“

5. listopad 2016).

Dále je běžné vynechávání koncového -l v p íčestí sloves („řek bych, že je...“

3. duben 2018; „to dělám že jsem nečet “ 14. únor 2017), vynechávání koncového -í ve slovesných tvarech 3. osoby pl. prézenta („Na chirurgii, daj jí na to dlahu“ 24. leden 2018;

„kde maj ted otevreno a da se tam najist“ 6. íjen 2016; „Ahoj dávaj v některém klubu večer českou fotbalovou ligu místo hokeje?“ 3. květen 2015; „Ted vystoupili na poliklinice revizaci a čekaj na 10:18 na 29 a nebo 15.“ 7. íjen 2016) nebo vynechávání koncového -e v 1. osobě plurálu („Hele dali jsme si dvě piva a že zaplatíme a půjdem viď“ 4. leden 2017; „Jsme tam dva, budem hrát tak hoďku max ještě, jen tak pro chill, nic velkýho, ale budem rádi když se někdo přidá “ 20. prosinec 2017; „Tak my možná přijdem no “ 30. zá í 2017„když ted vyběhnem, tak mu to třeba ještě stihnem sežrat “ 11. listopad 2014).

Výjimkou není ani frekventovanost koncovky -ma v 7. pádě pl. („tady moje zkušenosti s holkama končí“ 24. íjen 2017; „Twin sem hrál naposled před 2-3 rokama“

7. prosinec 2017; „Dnes odpoledne mám s dětma na kroužku kruhový trénink.“ 2. b ezen 2016;

„Pojď koukat na The walking dead s náma!!!“ 21. listopad 2016; „páč jinak s váma nikdo nepůjde“ 6. duben 2018) nebo proteze v psané podobě („Von se někdo najde “ 30. zá í 2015;

„a jestli ne tak vo to hůř “ 9. listopad 2015; „neee, ale dneska bude votevřeno určo“ 22. únor 2014).

K chybnému zápisu dochází v kondicionálovém tvaru slovesa být („To jo, a pak by sme ho zase potkali rozpláclího mezi dveřma na Fku " 20. leden 2016; „Držím palce, aby jsi měl v jeho nalezení takové štěstí jako já!“ 26. duben 2016; „kdyby ste mohli vyplnit tenhle dotazník k bakalářce... zabere max 3 minuty “ 7. b ezen 2017).

5.4 Nářeční výrazy

V textech studentů se objevují výrazy, jejichž užití je charakteristické pro prost edí moravských a slezských regionů. Jedná se nap . o podobu ešče, esi, všeci, všici nebo jinač („Chceš ji ešče dnes?“ 24. íjen 2016; „Esi někdo na kolejích dlabete avokádo, tak prosím nevyhazujte pecky a napište mi “ 5. prosinec 2013; „nemam s kým jít jelikož všeci už se domluvili mezi sebou a já jsem to odmítl“ 4. srpen 2014; „Tiskárna na Fku (taky) nefunguje, tak sem všici zbytečně nenabíhejte “ 15. prosinec 2015;„jinač tady je to holičství“ 15. únor 2016).

Dále se vyskytuje tvar chvílu, ve kterém nedošlo k provedení p ehlásky u na i („nabídka lákavá, ale ještě chvílu počkám “ 1. únor 2017).

Spojení s dialektem st ední Moravy vyjad uje také výraz počky namísto počkej („tak počky, ukecam kamošky “ 21. únor 2018).

Typickým p íkladem ze slezského regionu je hojně zastoupený spojovací výraz bo (ve významu protože, neboť, nebo). Výraz dnes již zasahuje i region moravský. Sem náleží i další slova, nap . tož, šak/však nebo aji³⁷ („Stavím se zejtra za správcem sítě, bo už fakt nevim “ 24. zá í 2017; „Šak to Alan měl problem občas vyjít pěšky“ 8. leden 2017; „Však to jede normálně..“ 22. listopad 2016^;; „Arsenal stejnak v tv nedávají a Barca to zvládne aji bez mojeho fandění “ 1. íjen 2013). Výraz mojeho se uplatňuje i v ná ečí východní Moravy.

Mimo to se objevuje i tvar chcou („Nina je rozumna taky ale přatele to fakt chcou

“ 9. b ezen 2017), který je typicky moravský, zejména se vyskytuje na jižní Moravě. Výrazné zastoupení má také užívání moravského ju namísto české tázací částice jo³⁸ („Tak já to zkusím a kdyžtak písnu ju “ 25. b ezen 2015).

Užití některých z těchto výrazů je v oblibě i u pisatelů mimo p íslušnost daných regionů.

5.5 Slangismy

Jedním z nespisovných útvarů, který se u národního jazyka vyskytuje, je slang. Slang je chápán jako soubor speciálních názvů a obratů, jenž se užívá v běžném (nejčastěji

37 ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana., pozn. č. 27, s. 403–404.

38 ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana., pozn. č. 27, s. 404.

polooficiálním a neoficiálním) styku mezi členy pracovního nebo zájmového společenství kromě p íslušné terminologie³⁹.

Mezi vysokoškolskými studenty facebookové skupiny je p irozeně nejvíce zastoupen slang studentský. Podle Jaroslava Hubáčka⁴⁰ je tento druh slangu výsledkem působení jazykové hravosti, vynalézavosti a jisté protiváhy vůči neustálému působení spisovného jazyka. Za důležitou motivaci pro užívání bych však opět pokládala i výrazovou úspornost.

Studenti Technické univerzity v Liberci nejvíce používají slangové výrazy označující oborové p edměty, konkrétně: děják („Všichni, co studujete děják nebo něco s historii, nemáte prosím nějaký test od Hájka? “ 28. květen 2015), hudebka („chci se Vás zeptat, zda ještě někdo nemá zápočet nebo zkoušku s J. Holubcem (hudebka).“ 9. srpen 2015), laborka („mám odpoledne laborky, chceš to vysoustružit? “ 12. listopad 2013), mikro a makro („Prodám učebnice na mikro a makro“ 22. leden 2018), občanka („základní škola v Ostašově hledá učitele/učitelku na celý úvazek - angličtina, dějepis, občanka“ 21. prosinec 2017), světovka („Kdyby ses radši učil světovku “ 9. únor 2016), tělák a zemák („mohl by se mi ozvat někdo, kdo studuje tělák-zemák?“ 21. únor 2017) nebo účto („za chvili pisu účto.. “ 14. leden 2016).

Dále jsou zastoupeny výrazy označující název fakulty, nap . ekonomka („Nevíte prosím jak vypadají zápočtáky u Ramireze? prvák ekonomka“ 4. leden 2018) nebo studijní obory typu mateřinka („Tvuj hlavni obor asi nebudou mateřinky, co?“ 19. íjen 2016) a strojařina („Zlatá strojařina “ 31. leden 2017).

Zbývající skupinu p edstavují slangismy, jež souvisí se studiem, nap . bichle („Tjn, ten manual jsem mel vzdycky v tasce s sebou, je to dobra bichle “ 9. b ezen 2017), bakule státnicema ve třetáku “ 24. srpen 2016), vejška („Vsechno je o domluve s ucitelem a tvich

In document Současná jazyková komunikace na sociální síti Facebook (Page 19-0)