Současná jazyková komunikace na sociální síti Facebook

(1)

Současná jazyková komunikace na sociální síti Facebook

Bakalářská práce

Studijní program: B7507 – Specializace v pedagogice

Studijní obory: 7504R269 – Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání 7507R036 – Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání

Autor práce: Lucie Foitová

Vedoucí práce: prof. PhDr. Oldřich Uličný, DrSc.

Liberec 2018 Split by PDF Splitter

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Split by PDF Splitter

(5)

Poděkování

Ráda bych poděkovala panu prof. PhDr. Oldřichu Uličnému, DrSc. za ochotu, cenné rady a připomínky v průběhu zpracování této bakalářské práce.

(6)

Anotace

Tato práce se zabývá charakteristickými jazykovými jevy, které lze pozorovat v komunikaci na sociální síti Facebook. Demonstrované jevy v této práci se nevztahují na všechny skupiny uživatelů Facebooku, ale vychází z konkrétní diskusní skupiny, kterou představují studenti ubytovaní na vysokoškolských kolejích v Liberci. V tomto smyslu se tedy jedná o jazykovou i věcnou analýzu komunikace studentů ve věku cca od 20 do 26 let. Zkoumané jevy jsou zařazeny do příslušné jazykové roviny. Vyskytují se zde jevy morfologické, lexikální, syntaktické, stylistické a grafické. Všechny jevy obsahují úvodní popis toho, jak jsou tvořeny, případně v jakých situacích a za jakým účelem se používají. Kromě popisu zde lze nalézt také různé autentické ukázky, které jsou převzaty z diskusní skupiny na Facebooku a které mají vystihovat online komunikaci studentů.

Klíčová slova

jazyk, komunikace, studenti, sociální síť, Facebook, internet

(7)

Annotation

This work deals with the characteristic linguistic phenomena that can be observed in communication on the social network Facebook. Demonstrated phenomena in this work do not apply to all Facebook user groups, but are based on a specific discussion group represented by students staying in Liberec college campuses. In this sense, therefore, it is a language and factual analysis of the communication of students aged between 20 and 26 years. The analyzed phenomena are categorized into the appropriate language plane. There are morphological, lexical, syntactic, stylistic and graphic phenomena. All the phenomena contain an initial description of how they are formed, or in what situations and for what purpose they are used. In addition to the description, we can also find a variety of authentic examples that are taken from a newsgroup on Facebook and are meant to capture students' online communication.

Keywords

language, communication, students, social network, Facebook, internet

(8)

8

Obsah

1 Úvod ... 13

2 Sociální síť Facebook ... 15

3 Specifika jazykové komunikace na Facebooku ... 18

3.1 Psanost vs. mluvenost ... 18

3.2 Spisovnost vs. nespisovnost ... 19

3.3 P ipravenost vs. nep ipravenost ... 20

4 Morfologická rovina ... 22

4.1 Psaní diakritiky... 22

4.2 Zjednodušený zápis výslovnosti ... 22

4.3 Nespisovný zápis výslovnosti ... 23

4.4 Hyperkorektnost ... 24

5 Lexikální rovina ... 25

5.1 Spisovné a knižní výrazy ... 25

5.2 Hovorové výrazy ... 26

5.3 Prvky obecné češtiny ... 26

5.4 Ná eční výrazy ... 28

5.5 Slangismy ... 28

5.6 Argotismy ... 31

5.7 Deminutiva ... 32

5.8 Vulgarismy ... 32

5.9 Anglicismy ... 33

5.10 Akronymy ... 34

5.11 Zkrácené výrazy ... 36

5.12 Zkratky a slova od nich odvozená ... 37

5.13 Univerbizace ... 38

5.14 Neologismy ... 39

(9)

9

5.15 Frazémy a idiomy ... 41

5.16 Pozdravy a oslovení ... 42

6 Syntaktická rovina ... 43

6.1 Interpunkce ... 43

6.2 Elipsa ... 43

6.3 Parazitická slova ... 44

6.4 P íklonky ... 44

7 Stylistická rovina ... 45

8 Grafická rovina ... 46

8.1 Emotikony ... 46

8.2 Psaní textu velkými písmeny ... 47

8.3 Zmnožení znaků (iterace) ... 48

8.4 Použití dalších grafických značek ... 48

9 Závěr ... 49

Seznam použité literatury ... 53

Seznam použitých internetových zdrojů ... 55

(10)

10

Seznam obrázků

Obrázek 1: Emotikony u ve ejných p íspěvků ... 47

Seznam použitých zkratek

AJ – anglický jazyk

ASAP – As Soon As Possible

ASCII – American Standard Code for Information Interchange ATB – All The Best

BP – bakalá ská práce BTW – By The Way CD – Compact Disc CV – Curriculum Vitae ČJ – český jazyk DP – diplomová práce DVD – Digital Versatile Disc

FB – Facebook

FYI – For Your Information GN – Good Night

HTH – Hope that Helps ILY – I Love You

IMHO – In My Humble Opinion

(11)

11

ISIC – International Student Identity Card JJ – jojo

LBC – Liberec

LOL – Laughing Out Loudly LVL – Level

MHD – městská hromadná doprava

MMNT –moment, počkej chvilku NJN – no jo no

NN – nene NZ –není zač OK – Okay

OMG – Oh My God O5 –opět

PC – Personal Computer PHP – Hypertext Preprocessor PLS – Please

PM – Private Message PP – papa

ROFL – Rolling On Floor Laughing SIM – Subscriber Information Module SK8 – Skate

(12)

12

SMS – Short Message Service SNB – Snowboard

SŠ – st ední škola THX – Thanks

TIA – Thanks In Advance TTJ – tak to jo

TUL – Technická univerzita v Liberci UK – Univerzita Karlova

UK – United Kingdom VŠ – vysoká škola

WC – Water Closet WIFI – Wireless Fidelity WTF – What The Fuck

YOLO – You Only Live Once ZŠ – základní škola

Z5 –zpět

(13)

13

1 Úvod

Facebook je největší internetová sociální síť, která denně zaznamená až miliardu návštěv od uživatelů po celém světě. Sdružuje se zde p evážně spousta mladých lidí, pro které je trávení času na této stránce každodenní záležitostí. P edevším pro mladší generaci může být toto médium záznamem témě veškeré jejich komunikace.

Rozhodli jsme se pro tuto práci využít jednoduchosti a dostupnosti písemných komunikátů, jež se na sociální síti Facebook vyskytují, a na jejich základě se pokusíme vytvo it komplexní p ehled jazykových aspektů, jež se vyskytují na tomto sociálním médiu a jsou pro komunikaci na internetu p íznačné.

Z tohoto p ehledu bude možné prokázat, zda se jazyková komunikace nějak liší a vyvíjí od publikací staršího data, jež se touto tematikou zabývají, či zda je četnost vyskytujících se jevů více méně podobná. Dále, zda bude možné prokázat, či vyvrátit fakt, a sice že se online komunikace podobá mluvené formě jazyka a je spíše nespisovná.

Nakonec, zda bude možné zhodnotit i jazykovou úroveň uživatelů internetu.

Jak jsme již zmínili, lze očekávat, že některé jazykové aspekty tohoto druhu komunikace budou kromě psané formy komunikace odpovídat také formě mluvené a zároveň bude docházet k prolínání prvků spisovných i nespisovných. Je z ejmé, že na písemnou formu komunikátů bude mít vliv také subjektivní činitel komunikujících.

P i zpracování této tematiky vycházíme z literárních rešerší, tedy z dostupných informací o dané problematice. Výsledkem bude ucelený p ehled současné literatury o komunikaci v prost edí internetu a o způsobu užití jazyka v tomto prost edí.

K teoretickým východiskům p idáváme jako další metodu práce také analýzu. Pro sběr dat, která nám slouží jako demonstrativní p íklady k teoretické části, vycházíme ze sociální sítě Facebook, konkrétně z uzav ené skupiny „Koleje Harcov, Liberec“, která je na této síti dostupná pouze jejím členům. Tato skupina slouží pro komunikaci mezi lidmi, kte í se pohybují kolem vysokoškolských kolejí Harcov. V této souvislosti se jedná p edevším o studenty Technické univerzity v Liberci. V diskusní skupině jsou sdíleny různé nabídky a poptávky, akce, a je zde možnost poznat nové p átele. Ke dni 14. 6. 2018 má tato skupina 4 311 členů a věk aktivních členů se pohybuje v rozmezí od 20 do 26 let. V této souvislosti lze íci, že se bude jednat o analýzu mé generace, tzv. „generace Y“. Je žádoucí zdůraznit

(14)

14

fakt, že komunikující v této analýze mají st edoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou a s největší pravděpodobností se vzdělávají dále.

Cílem této práce není demonstrovat jazykovou různorodost odlišných skupin lidí, ale ukázat, jak spolu komunikují mladí lidé, kte í dosahují zhruba stejného vzdělání, p edpokládá se u nich p ibližně stejný stupeň inteligence a nevyskytují se u nich p ílišné věkové rozdíly.

P edmětem této analýzy budou pouze ve ejně p idávané p íspěvky. Ukázky, jež v této práci použijeme, budou autentické a bez úprav, včetně stylistických a gramatických chyb. V textu je vyznačíme kurzívou a specifické jazykové jevy pro lepší orientaci v textu zvýrazníme.

Získaná data budeme vyhledávat s ohledem na nejčastěji frekventovaná slova v publikaci Čeština na WWW chatu od Evy Jandové a kol. a Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí od Světly Čmejrkové a Jany Hoffmanové. Jejich frekventovanost následně ově íme na facebookové diskusní skupině, p ípadně vyhledáme vhodné p íklady vlastní.

K hledání některých výrazů nám rovněž pomůže internetový slovník Čeština 2.0, který zachycuje trendové výrazy současné češtiny. P i redukci výběru dat se ídíme p evážně tím, jaké výrazy já – jakožto aktivní uživatel sítě Facebook – používám a jaké výrazy nejvíce používají lidé v mém okolí.

Práci rozvrhneme do sedmi hlavních kapitol. V první kapitole této práce se zamě íme na sociální síť Facebook, jež p inese obecné informace o této síti. V druhé kapitole popíšeme problematiku dichotomie komunikátů. Konkrétně se zde zamě íme na psanost/mluvenost, spisovnost/nespisovnost a p ipravenost/nep ipravenost. V následných pěti kapitolách obsáhneme a popíšeme jazykové aspekty vyskytující se ve ve ejných p íspěvcích na Facebooku, jež rozt ídíme do p íslušných jazykových rovin. Bude se jednat o kapitoly

„Morfologická rovina“, „Lexikální rovina“, „Syntaktická rovina“, „Stylistická rovina“

a „Grafická rovina“, jež celou tematiku uzav e.

Stěžejní publikace pro tuto práci budou nejen monografie vzniklé v posledních letech (Stylistika mluvené a psané češtiny od Jany Hoffmannové a kol.; Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí od Světly Čmejrkové a Jany Hoffmannové; Čeština na WWW chatu a Konverzace na WWW chatu od Evy Jandové), ale i monografie staršího data (zde nap íklad Malý slovník českých slangů od Jaroslava Hubáčka).

(15)

15

2 Sociální síť Facebook

Zrod této sítě spadá již do poloviny 90. let minulého století, kdy se v USA začaly rozvíjet sociální sítě, které využívali studenti ke komunikaci¹. To p ispělo ke vzniku sítě Facebook. S nápadem na z ízení toto sítě p išel v roce 2004 jako první Mark Zuckerberg, jenž byl v té době studentem americké Harvardské univerzity. Ten spolu s dalšími studenty vytvo il síť ze seznamů studentů, jejíž prototyp měl ulehčit orientaci v prost edí a život lidí na univerzitě². Facebook si rychle získal mezi studenty oblibu, až se stal natolik populární, že do něj byly postupně p idávány i další univerzity, a nakonec se p estal omezovat jen na školní prost edí a expandoval i mimo území Spojených států. Jednou z prvních českých vysokých škol, jež měla umožněn p ístup na sociální síť, byla Masarykova univerzita v Brně³.

Tato síť dnes umožňuje komunikaci lidem po celém světě, není proto divu, že se Facebook stal největší sociální sítí na internetu a počet jeho uživatelů stále roste. Data z b ezna 2018 uvádí 1,45 miliardy aktivních uživatelů denně. Ke konci měsíce b ezna je to již 2,20 miliardy aktivních uživatelů⁴. V současné době je tato síť dostupná ve 107 jazycích⁵. Kromě udržování vztahů slouží dnes již také ke sdílení multimediálních dat, zábavě nebo marketingu.

P ihlášení či registrace do sítě jsou možné za pomoci e-mailové adresy a zvoleným heslem a za p edpokladu dosažení věkové hranice t inácti let. Po p ihlášení si uživatel vyplní svůj vlastní profil. Zde je zcela na uvážení samotného uživatele, do jaké míry se rozhodne poskytnout informace o sobě samém a komu dané informace zp ístupní.

Na profil lze vkládat nejrůznější p íspěvky, nap . textové p íspěvky neboli tzv.

„statusy“ (viz dále), fotografie či videa. Můžete na něm sdílet různé odkazy na zprávy či novinky ze světa včetně hudebních videoklipů nebo si můžete „p idat do p átel“ dalšího uživatele. Ostatní uživatele lze najít vyhledáním jména a specifikovat u výsledků vyhledání

1 KULHÁNKOVÁ, Hana, ČAMEK, Jakub. Fenomén facebook. Kladno: BigOak, 2010. ISBN 9788090476400. S. 9.

2 KULHÁNKOVÁ, Hana, ČAMEK, Jakub., pozn. č. 1, s. 9.

3 Facebook. In: WIKIPEDIE – Otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [vid. 14. 4. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook

4 Stats [online]. [vid. 23. 6. 2018]. Dostupné z: https://newsroom.fb.com/company-info/

5 Facebook [online]. [vid. 7. 6. 2018]. Dostupné z: https://www.facebook.com/

(16)

16

geografickou lokaci. Pokud daný uživatel p ijme vaši žádost o p átelství, můžete si jeho profil prohlédnout.

Ke komunikaci s ostatními je zde k dispozici online chat, který mohou soukromě sdílet dva i více komunikujících osob zároveň. Zprávu lze zasílat i v p ípadě, že je jeden komunikující off-line. Na chat můžete kromě textových zpráv zasílat i hlasové zprávy, natáčet videohovory nebo p ikládat fotografie, videa, emotikony a soubory různých formátů.

Dalším typem textových p íspěvků je tzv. „status“. Skrze tyto p íspěvky informujete p átele o vaší náladě, o nějaké aktivitě, kterou právě vykonáváte, nebo o tom, kde se právě nacházíte. Status mimo jiné využíváte i k reakci na nějakou ve ejně známou či soukromou událost nebo se v něm obracíte na konkrétní osobu, kterou můžete v p íspěvku označit. Tento status se ostatním lidem ukazuje v kanálu „vybraných p íspěvků“, jež slouží k zobrazování aktuálních informací p átel na tzv. hlavní facebookové zdi⁶.

Na statusy p átel můžete reagovat dle vašeho uvážení. P íspěvky, jež vás zaujmou, lze označit libovolným emotikonem z nabídky (viz kapitolu „Emotikony“) včetně tlačítka „To se mi líbí“ nebo můžete k vyjád ení názoru využít možnosti p idání komentá e pod p íspěvkem. Zpravidla by se však měla dodržovat jistá etická pravidla včetně slušného vyjad ování.

Komunikovat lze také na osobním profilu jiných uživatelů. Je zde možnost vytvo it nový p íspěvek, p idat fotografii či video, zaznamenat vaše pocity a aktivitu a vkládat mnoho dalších funkcí. Tyto záznamy jsou dostupné všem p átelům uživatele daného profilu.

Uživatelé mohou na síti zakládat a sami se zapojovat také do nejrůznějších skupin.

Každá skupina má své specifické zamě ení a také svůj vlastní profil, kam mohou uživatelé vkládat různé p íspěvky týkající se daného tématu⁷. Názvy skupin se mohou vztahovat k nějakému zájmu či aktivitě (sportu, sportovnímu týmu), osobnostem, muzice, filmu nebo televiznímu po adu, oblíbeným knihám a činnostem, jídlu a ke spoustě dalších. Kromě ve ejně p ístupných skupin se zde nachází také skupiny uzav ené. Abyste se mohli stát jejími členy, musíte být nejprve schváleni jejími správci, kte í dohlíží na chod skupiny.

6 KULHÁNKOVÁ, Hana, ČAMEK, Jakub., pozn. č. 1, s. 9.

7 KLEMPEROVÁ, Aneta. Specifika komunikace na Facebooku [online]. Praha, 2012 [vid. 21. 2. 2017].

Bakalá ská práce. Karlova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D.

(17)

17

Na facebookovém profilu dnes již obvykle každý vystupuje pod svým skutečným jménem a nedá se zde p íliš hovo it o výhodě anonymity. To je důvod, proč se uživatelé – alespoň do určité míry – více zamýšlí nad informacemi, které sdělují, a nad způsobem, kterým je formulují. Autor si na svém projevu na profilu obvykle dává záležet a p ed publikováním si po sobě text zpravidla ještě kontroluje, aby se vyvaroval množství gramatických chyb.

(18)

18

3 S pecifika jazykové komunikace na Facebooku 3.1 Psanost vs. mluvenost

K definování pojmů psanost a mluvenost použiji slova lingvisty Josefa Vachka. Ten považuje psaný jazyk za soustavu vyjad ovacích prost edků, jež slouží k trvalé a uchovatelné reakci⁸. Pokud bychom měli tento typ komunikátu popsat z hlediska jeho realizace, probíhá za pomoci tužky a papíru, v elektronické komunikaci pak za pomoci elektronického za ízení s klávesnicí.

P i produkci daného komunikátu má uživatel obvykle prostor a čas k napsání delšího textu. To znamená, že text je do určité míry p ipravený a p edem promyšlený, autor užívá složitější větné struktury, p ípadně se k textu může zpětně vrátit a provádět ve formulaci opravy.

Jazyk mluvený Vachek⁹ definuje jako soustavu vyjad ovacích prost edků, jež členům daného jazykového společenství umožňují reagovat na danou situaci co možná nejrychlejším a nejpohotovějším způsobem. To je umožněno prost ednictvím mluvidel, jež slouží k realizaci mluvených promluv.

P i tomto způsobu komunikace je na komunikujícího vyvíjen větší tlak na okamžitost reagování v daném kontextu. K nátlaku však může docházet i v prost edí online komunikace v p ípadě, kdy spolu uživatelé vedou dop edu nep ipravený, improvizovaný rozhovor na libovolné téma¹⁰. V tom p ípadě mohou uživatelé p i produkci komunikátu využít různé funkční styly a výrazové prost edky, jež jsou typické p edevším pro mluvenou formu jazyka.

Eva Jandová¹¹ hovo í o rysech mluvenosti a psanosti v souvislosti s komunikačními podmínkami. Komunikace odpovídá rysům mluvené eči, pokud je v komunikaci zachováno soukromí, důvěrnost, emocionalita, svázanost se situací a jednáním, fyzická blízkost, dialogičnost nebo spontánnost. Opačné vlastnosti jsou znakem distance, která je charakteristická pro rys psanosti.

8 VACHEK, Josef. Psaný jazyk a pravopis. In: HAVRÁNEK, Bohuslav, MUKA OVSKÝ Jan, Čtení o jazyce a poesii. 1. vyd. Praha: Družstevní práce, 1942, s. 232.

9 VACHEK, Josef., pozn. č. 8, s. 232.

10 Jazyk elektronické komunikace [online]. 20 [vid. 13. 3. 2018]. Dostupné z: http://kcjl3.upol.cz/nova_media_2013/jazyk_elektronicke_komunikace.pdf

11 JANDOVÁ, Eva. Konverzace na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006. ISBN 8073682540. S. 37.

(19)

19

Olga Müllerová¹² problematiku prolínání mluvené a psané formy demonstruje na jazykových prvcích komunikace. Podle ní mluvenost posilují syntaktické mluvenostní jevy, nespisovné (obecně české) prost edky hláskoslovné a tvaroslovné, citoslovce, nespisovná a expresivní slova, vulgarismy, kontaktová slova; opakování slov a jejich spojení, které souvisí s nep ipraveností; bezprost ední komunikace, zmnožování koncových samohlásek nebo souhlásek v koncových slabikách; zmnožené tečky, které v některých p ípadech mají znázorňovat pauzu v mluveném textu; a nakonec emotikony, které vyjad ují neverbální složku komunikace.

Na druhou stranu psanost posilují nejen grafické prost edky, psaná realizace, syntaktické struktury charakteristické pro psaný text; spisovné prost edky hláskoslovné a tvaroslovné, ale i knižní a zastaralá slova; zdvo ilostní obraty, hra s grafémy, interpunkce nebo hra s interpunkčními znaménky. Je tedy z ejmé, že p estože je online komunikace realizována psanou formou, má charakteristické rysy obou způsobů realizace jazyka.

3.2 Spisovnost vs. nespisovnost

Spisovný jazyk je chápán jako jediný kodifikovaný útvar národního jazyka. Se spisovným jazykem se pojí kodifikovaný pravopis, k němuž nám na území Čech slouží Slovník spisovného jazyka českého od Bohuslava Havránka. P estože je spisovný jazyk charakteristický p edevším pro psanou realizaci jazyka, za spisovný jazyk se pokládá i její mluvená forma hovorová. Hovorová čeština ovšem může obsahovat některé jazykové prost edky (obecně české), které se již blíží češtině nespisovné.

Volba jazykových prost edků je ovlivněna tím, za jaké komunikační situace komunikát vzniká. S povědomím o užití spisovného jazyka se pojí hlavně formálnost či oficiálnost situace, ale také obsahová a tematická vážnost promluv. Odklon od spisovnosti nemusí být nutně důsledkem neznalosti spisovných prost edků, ale může být spjat s celkovým charakterem, průběhem a obsahem komunikační události¹³. Jinak ečeno, od užití spisovného jazyka odstupují komunikáty, které jsou zbavené prestižnosti, jsou všední, nenucené, intimní a familiární¹⁴.

12 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 11, s. 38–39.

13 JANDOVÁ, Eva. Některé jazykové rysy na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 86.

14 CHLOUPEK, Jan. Spisovná čeština jako formální varieta národního jazyka. In: ŠRÁMEK, Rudolf, Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s. 33.

(20)

20

Dana Davidová¹⁵ navíc uvádí, že někte í mluvčí se vyjad ují s ohledem na partnery komunikační události.

P íspěvky na sociální síti mohou být sice ve ejné, p esto je může vidět pouze okruh našich blízkých p átel. Z toho důvodu je většina p íspěvků uživateli pokládána za neformální a nezávaznou komunikaci, kdy jde jen o pouhé povídání si s p áteli, sdělování si informací, vyměňování si názorů apod. V tomto p ípadě se dokonce volba nespisovných výrazů pokládá za vhodnou, naopak, spisovný jazyk by zde mohl působit nevhodně či rušivě¹⁶.

Na základě toho, jak jednotliví uživatelé posuzují danou komunikaci, se odvíjí i její jazyková forma. Jandová¹⁷ uvádí, že na rozdíl od tradičních psaných textů auto i online komunikátů nerespektují ortografické principy a hojně užívají nespisovné, p edevším obecné české prvky v rovině morfologické a lexikální. Dále, větná stavba se podobá syntaxi spontánních mluvených projevů.

Auto i cizojazyčných publikací uvažují o tom, zda může mít úzus na chatu nějaký vliv na celý jazykový systém či zda se nevytvá í nový jazykový útvar – jazyk sítě (Netspeak).

Jandová¹⁸však uzavírá, že ze systémového hlediska chat nep ináší do jazyka žádné p evratné změny a nelze proto hovo it o nové jazykové varietě, ale že jde spíše o spojení jazykových prvků z nejrůznějších diskusních světů do specifické směsice.

3.3 Připravenost vs. nepřipravenost

Míra p ipravenosti komunikace je rovněž podstatný jev, jenž má vliv na naše vyjad ování. V dnešní době na nás komunikace pomocí nových technologických prost edků vyvíjí psychologický tlak na okamžitost a v souvislosti s tím dochází ke zkrácení lhůt mezi obdržením zprávy a odpovědí¹⁹. To podněcuje vznik bezprost edních a spontánních nep ipravených textů. Komunikant prakticky nemá možnost si volbu výrazového materiálu p edem promyslet a nemůže zvážit ani nejvhodnější stylizaci a kompozici²⁰. Objevuje se tak ada nepromyšlených výrazů, časté nemotivované opakování, p emíra zájmen

15 DAVIDOVÁ, Dana. Variantnost jazykových prost edků a její význam pro adekvátnost vyjád ení. In:

ŠRÁMEK, Rudolf, Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s. 66.

16 SVOBODOVÁ, Diana. Lexikální komunikace na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol. Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 102.

17 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 13, s. 87.

19 VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 8071789984. S. 277.

20 ČECHOVÁ, Marie. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003. ISBN 80-86642-00-3. S. 66.

(21)

21

a nepropracovaných syntaktických stránek promluv včetně jazykových chyb²¹. Lze také hovo it o omezenější slovní zásobě. Nep ipravené komunikáty neve ejné jsou obvykle nespisovné a lze do nich adit nap . osobní korespondenci.

Rysem internetové komunikace je však i výhoda rozmýšlení a svobodného pozdržení odpovědi²². Delší odmlka mezi sdělením se dnes již běžně toleruje. S množstvím času na promyšlení odpovědi vzniká lépe formulovaný text, který je obsahově a jazykově promyšlený. Jedná se o text, jež je do určité míry p ipravený stejně jako nap . v oficiální psané komunikaci.

Závěrem lze íci, že míra p ipravenosti se podílí na výsledné podobě stylu komunikátu²³. Roli ovšem hrají také věk, pohlaví, vzdělání, prost edí, povaha a zájmy autora, zkušenost tvůrce textu a jeho komunikační schopnosti. Je tedy z ejmé, že do stylu komunikátu rovněž zasahuje subjektivní činitel.

21 ČECHOVÁ, Marie., pozn. č. 20, s. 66.

22 VYBÍRAL, Zbyněk., pozn. č. 19, s. 278.

(22)

22

4 Morfologická rovina

Jak již bylo zmíněno, v komunikaci na sociálních sítích se vyskytuje ada jazykových specifik, u kterých dochází ke st etu dvou modů jazyka – mluveného a psaného. P estože se jedná o komunikaci realizovanou písemnou formou, některé p íspěvky na sociálních sítích obsahují adu mluvenostních prvků. Rovněž můžeme pozorovat, že se v písemných komunikátech prolíná jazyk spisovný a nespisovný. To vše lze vztahovat k následujícím kapitolám, jež se týkají analýzy jazykových rovin.

V následujících kapitolách, včetně této, jsou všechny p íklady jednotlivých jevů uváděny v rámci minimálního kontextu a jsou zaznamenány v autentické podobě. Pouze v některých demonstrovaných jazykových prvcích je pro lepší pochopení doplněna diakritika. V promluvách jsou rovněž zachovány emotikony.

Tato kapitola se věnuje výčtu opakujících se jevů z prost edí online komunikace, jež lze analyzovat z morfologického hlediska.

4.1 Psaní diakritiky

V několika p íspěvcích ve skupině „Koleje Harcov, Liberec“ se vyskytují p ípady, kdy text není uživatelem napsán s diakritickými znaménky – respektive, uživatelé nepoužívají znaky z horní ady české klávesnice („Zdravim, jelikoz bude ve ctvrtek a patek svatek, mame volno nebo ne? “ 25. b ezen 2018). Důvodem toho může být to, že ada studentů jsou cizinci, tudíž nedisponují českou klávesnicí s našimi znaky. Další možné vysvětlení pro absenci diakritických znamének je vliv psaní SMS zpráv na starších mobilních za ízeních, na kterých je poměrně složitější a časově náročnější vytvo it písmeno s diakritikou²⁴. Ve většině p ípadů však za největší vliv pokládám rychlost a časovou nenáročnost. Roli může hrát i odpor ke konvenci.

4.2 Zjednodušený zápis výslovnosti

Zjednodušené nebo záměrně deformované vyjad ování v prost edí internetu poznamenává jazyk syntakticky, sémanticky, kompozičně i stylově²⁵. Většina jazykových změn vzniká v důsledku úspory času, zrychlení výměny informací a odklonu od jazykové

(23)

23

krásy ke komunikační utilitárnosti²⁶. Promítá se zde také snaha pisatelů o redukci textu či o snížení počtu znaků, jako jsou tomu někte í zvyklí p i již zmíněném psaní SMS zpráv.

Další motivací může být snaha o nápodobu výslovnosti²⁷.

Zjednodušený zápis se objevuje ve formě dyť (vždyť), dyž (když), dycky (vždycky), páč (poněvadž), eště (ještě), kuli (kvůli), esi (jestli), ňáký (nějaký) nebo rači na místo radši („jako nechat ho tam to nechapu teda, dyť vystydne!“ 4. b ezen 2018; „nehrajem, dyž nejsou kostky:((“^; „tak já jsem nynější stolák rozebral a složil už mockrát a dycky to dopadlo dobře“2. květen 2016;„Aha takže zas někdo nemyslel a než aby uděl na zem čáru a vyhradil 2 místa tak zabere 5,páč parkovacích míst je dost “ 21. b ezen 2018; „a asi eště dlouho bude je to totiž na použití v lese a tak takže nějakej deštík to jen tak nesmeje “ 3. prosinec 2017; „Potřebuju dojet na druhej konec liberce kuli semestrálce “ 19. listopad 2014; „Esi někdo na kolejích dlabete avokádo, tak prosím nevyhazujte pecky a napište mi “

5. prosinec 2014; „ ákej programator na obzoru?“ 26. únor 2018; „ale rači nakul tiskárnu.

“ 28. prosinec 2017).

4.3 Nespisovný zápis výslovnosti

Hojně se vyskytují p ípady s vynecháním náslovného j- p ed souhláskou u prézentních tvarů slovesa být (Jandová²⁸uvádí čty i z pěti p ípadů). Tato podoba odpovídá výslovnosti a z hlediska počtu znaků je rovněž výhodná²⁹. P evažují tvary jako sem, si, seš, sme, ste, sou („Chtěla sem se zeptat, zda někdo nevíte o nějakém orchestru tady v Liberci“

18. duben 2017; „Že seš to ty, máš to tam! “ 1. prosinec 2016; „Sme vecer sli kolem a cuceli jsme na to no ten kryt sme mysleli, ze je z toho, tak sme ti to dali na vokno “ 13. b ezen 2018; „Prosím nenašel ste někdo klíč od koleje 504? “ 7. b ezen 2018).

Bez počátečního j- se rovněž užívají tvary slovesa jít, pokud po j- následuje konsonant³⁰ („To de.“ 14. íjen 2016; „dem, ale kde přesně je umělka? “ 30. leden 2018).

Tvar poďte se vyskytuje pouze v jediném p ípadě („Jestli je vám stovka málo, tak poďte k nám na vrátnici. “ 21. leden 2018).

27 ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana, ed. Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí.

Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1970-7. S. 395–396.

29 ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana., pozn. č. 27, s. 397.

(24)

24

Studenti rovněž nevěnují p ílišnou pozornost užití tvaru osobního zájmena já v genitivu, dativu, akuzativu a lokálu („Nesedímě termín “17. únor 2017; Kdomě hledal na Harcově u nás doma na D331 a neuměl nechat vzkaz co pomě kurva chtěl?!“ 31. ledna 2016).

Dochází také k chybné záměně zájmen ji/jí a nesprávnému užití tvarů p ivlastňovacích zájmen („Nenašel prosím někdo Tmavě hnědou peněženku Značky Levis. Uvnitř byly všechny doklady. Pravděpodobně jsme jí nechal ve škole v lavici, ale netuším kde a kdy.“

7. b ezen 2017; „včera jsem ztratil svojí soudnost, kdyby jí někdo našel, ať se mi ozve.“ 28. zá í 2016).

4.4 Hyperkorektnost

Slovník spisovného jazyka českého definuje hyperkorektnost jako tvar vytvo ený z p ehnané snahy o jazykovou správnost a jen domněle správný³¹. K hyperkorektnosti dochází ve chvíli, kdy existuje běžně užívaný spisovný tvar slova s odpovídající funkcí, ale autor dává p ednost tvaru jinému. Volí tak obvykle proto, že mu spisovný tvar p ipadá nespisovný nebo pro daný kontext stylově nevhodný. Je tedy z ejmé, že jde o nespisovný jev³² („Chtěl bych tě tímto způsobem poprosit jestli by jsi mohl zaparkovat lépe.“ 27. únor 2017; „Kdyby jste ho někdo našel, dejte mi prosím vědět.“ 18. únor 2017; „je tu někde poblíž tělocvična nebo nejlépe ring, kdeby jsmesi mohli s kámošem trochu zablbnout?“ 6. listopad 2016; „nemohl by jste mi teď hned někdo vytisknout 1 stránku prosím? “ 22. únor 2017).

31 SGALL, Petr. Poznámka k pojmu hyperkorektnost. Naše řeč. 2006, roč. 89, č. 1, s. 21–25.

32 SGALL, Petr., pozn. č. 31, s. 21–25.

(25)

25

5 Lexikální rovina

Tato kapitola vystihuje typické lexémy v prost edí komunikace na Facebooku, včetně sociolektu mládeže a mnoho způsobů projevu expresivity, p ejatých slov, užívání anglických výrazů, zkrácených výrazů a mnoho dalších.

5.1 Spisovné a knižní výrazy

Spisovná čeština se užívá zejména ve všech oblastech oficiálního styku – na ú adech, ve školách, v masově sdělovacích prost edcích nebo v odborné a umělecké literatu e³³. P esto její výrazy a tvary, leč v menším zastoupení, nalezneme také v internetových diskusích („Nemá někdo někde schovaný v nějaké tajné přihrádce rum, vodku nebo cokoli co se blíží aspoň krapitek k rannímu bolehlavu?“ 18. únor 2017; „Zajímalo by mě, kde koleje najímají takové retardy... najíždějí na vozík tam kde jsou největší keříky, když o 10 m dál nejsou vůbec“ 30. květen 2015; „Šel by si s námi někdo kopnout tak za 15 minut na umělku?“

26. íjen 2016; „Dal byste mi někdo na flashku ten program eduoram pro Windows 8 prosím

??“ 6. b ezen 2017; „Dobrý večer přeji, sháním trochu Solamylu.“ 13. listopad 2016;

„Potřeboval bych s něčím pomoci a odměna je jistá.“ 13. leden 2017; „je tu někdo, kdo je natolik zdatný a byl by schopen vypracovat ekonomický rozbor půjčky?“ 26. únor 2016;

„nevite, kdyz revizori chekuji litacky, vidi tam i jmeno na te ctecce, zda lze pujcovat(holka- kluk)?“ 20. leden 2017; „čas ještě upřesním, dle dohody “ 19. prosinec 2016).

Objevují se i výrazy zastaralé a knižní, jejichž prost edky jsou typické jen pro psané jazykové projevy³⁴. Jsou to výrazy jako dosti, jest, moci, neb, pramálo, prvý, sic, nežli, toliko, tudíž, veškerý a značný („na začátku tam bylo dosti chyb, tak opatrně, vzbuzuje to na novém trhu dosti nejistotu “ 13. duben 2017;„On jest Guru každého programovacího jazyka“ 26. b ezen 2018; „Kdo má vlaječky na zrcátkách dostane 50% slevu a kdo samolepku SPD tak ten si naopak bude moci denně vybrat z parkovacího automatu 50Kč.“ 22. b ezen 2018;„Zajdi na D 331, pak Štěpán ti poradí, neb je odborník! “ 10. b ezen 2017; „Ona totiž škodovka a audi mají pramálo společného “ 10. b ezen 2017; „žádný takový já se tady ptal prvý“ 2. červenec 2014; „Skoda ze jsi nemel zaplou tu funkci...sic by to treba nepomohlo ale lepsi nejaka nadeje nezli zadna:/“ 29. b ezen 2015; „Pokud by jsi byla toliko zvědavá,

33 HUBÁČEK, Jaroslav, JANDOVÁ, Eva, SVOBODOVÁ, Jana. Čeština pro učitele. Opava: Optys, 1996. ISBN 80-85819-41-4. S. 22.

34 HUBÁČEK, Jaroslav, JANDOVÁ, Eva, SVOBODOVÁ, Jana., pozn. č. 33, s. 22.

(26)

26

klidně SZ “ 16. leden 2017; „Tyjo o tom nemam info, ani holky nemam v režii ja, ale holky z tělocviku, tudíž bys možná musel mužský tým iniciovat ty “ 3. b ezen 2017;„jestli jo, tak prodluzuju jelikoz jsem tam mela veškerý veci na odevzdani do skoly a uceni“ 5. leden 2016;

„a kdyz jsi sikovne privrel oci, taky to melo značný efekt!“ 20. b ezen 2015).

5.2 Hovorové výrazy

Hovorová čeština je typická p edevším pro mluvené projevy. Některé prost edky proto nejsou plně spisovné a tíhnou až k nespisovnosti³⁵. Hovorové výrazy se uplatňují p edevším u adjektiv a pronomin který, nějaký, takový apod. („Může mi někdo sakra říct kterej pablb nám klepe na Ečku na dveře v půl pátý ráno a pak se schová?" 14. leden 2016; „nějakej šikovnej člověk, kterej by řekl němčinářce jak anglicky bezchybně přeložit toto?" ^{26. duben}

2017; „Tak spousta lidí se chodí na vejšku jenom na chvíli zašít, nejde jim o to studovat. Ale užít si hezkej půlrok mezi mladejma lidma a vysávat rodiče o prachy. Pak skončej a jdou makat do tesca k pokladně. Takovejch už bylo.... " 16. leden 2014).

Hovorové spisovné koncovky se objevují většinou u sloves 3. t ídy („Ja zase pamatuju bezdomovce co se chodili na nezamceny pokoje koupat“ 4. b ezen 2015;

„Kdyby se ti jeden nehodil, tak kupuju “25. leden 2018;„Miluju vas rum.“ 17. listopad 2016).

5.3 Prvky obecné češtiny

V běžném dorozumívání zpravidla mluvíme obecnou češtinou, proto lze tyto jazykové prvky pozorovat v mnoha replikách. Jedná se nap . o deklinované tvary adjektiv a zájmen, kdy dochází ke změně ý > ej. Jandová³⁶ uvádí poměr ej : ý zhruba 3:2 („Jakej idiot to v druhe sekci na D dela takovej bordel ....“ 27. b ezna 2017; „Pěknej večer“ 5. prosinec 2016;

„ať už opilej nebo ne“ 19. listopadu 2014; „Je tu nějakej gamer, co má na disku instalačky k nějakým novým hrám?“ 11. b ezna 2017; „ ákej dobrovolník na propujceni na F“ 23. únor 2016;„Pokud nekdo potrebuje hrace na nocni volejbalovej turnaj kterej se kona utery/streda myslim tak dejte vedet rad pujdu;)“ 3. prosince 2016; „Jo a já si vzal takovej černej svetr, není můj tak ať se majitel přihlásí “ 20. února 2017; „stalo se vám někdy že vás stag přehodil sám od sebe na jinej den, jinej blok a jinyho ucitele?“ 19. zá í 2015).

(27)

27

Ej se rovněž objevuje v ko eni slova („vy co tu zůstáváte na vejkend tak s náma doražte zarubat.“ 14. listopadu 2016; „Zejtraráno jedu z kolejí na Ještěd lyžovat“ 4. leden 2017).

Další odchylkou od spisovné normy je nahrazení ý/í namísto é („Nějaký rady?“

19. únor 2017; „Někdo, kdo by mýmu erasmákovi kouknul na noťas?“ 25. leden 2018; „při bližším pohledu jsou na křížku vidět malý kostičky?“ 22. íjen 2017; „Mas aspon pěkný telo?

“ 18. leden 2018; „Lítat bez peří?“ 16. íjna 2017; „ale mlíko už je taky pasterovaný“

5. listopad 2016).

Dále je běžné vynechávání koncového -l v p íčestí sloves („řek bych, že je...“

3. duben 2018; „to dělám že jsem nečet “ 14. únor 2017), vynechávání koncového -í ve slovesných tvarech 3. osoby pl. prézenta („Na chirurgii, daj jí na to dlahu“ 24. leden 2018;

„kde maj ted otevreno a da se tam najist“ 6. íjen 2016; „Ahoj dávaj v některém klubu večer českou fotbalovou ligu místo hokeje?“ 3. květen 2015; „Ted vystoupili na poliklinice revizaci a čekaj na 10:18 na 29 a nebo 15.“ 7. íjen 2016) nebo vynechávání koncového -e v 1. osobě plurálu („Hele dali jsme si dvě piva a že zaplatíme a půjdem viď“ 4. leden 2017; „Jsme tam dva, budem hrát tak hoďku max ještě, jen tak pro chill, nic velkýho, ale budem rádi když se někdo přidá “ 20. prosinec 2017; „Tak my možná přijdem no “ 30. zá í 2017„když ted vyběhnem, tak mu to třeba ještě stihnem sežrat “ 11. listopad 2014).

Výjimkou není ani frekventovanost koncovky -ma v 7. pádě pl. („tady moje zkušenosti s holkama končí“ 24. íjen 2017; „Twin sem hrál naposled před 2-3 rokama“

7. prosinec 2017; „Dnes odpoledne mám s dětma na kroužku kruhový trénink.“ 2. b ezen 2016;

„Pojď koukat na The walking dead s náma!!!“ 21. listopad 2016; „páč jinak s váma nikdo nepůjde“ 6. duben 2018) nebo proteze v psané podobě („Von se někdo najde “ 30. zá í 2015;

„a jestli ne tak vo to hůř “ 9. listopad 2015; „neee, ale dneska bude votevřeno určo“ 22. únor 2014).

K chybnému zápisu dochází v kondicionálovém tvaru slovesa být („To jo, a pak by sme ho zase potkali rozpláclího mezi dveřma na Fku " 20. leden 2016; „Držím palce, aby jsi měl v jeho nalezení takové štěstí jako já!“ 26. duben 2016; „kdyby ste mohli vyplnit tenhle dotazník k bakalářce... zabere max 3 minuty “ 7. b ezen 2017).

(28)

28

5.4 Nářeční výrazy

V textech studentů se objevují výrazy, jejichž užití je charakteristické pro prost edí moravských a slezských regionů. Jedná se nap . o podobu ešče, esi, všeci, všici nebo jinač („Chceš ji ešče dnes?“ 24. íjen 2016; „Esi někdo na kolejích dlabete avokádo, tak prosím nevyhazujte pecky a napište mi “ 5. prosinec 2013; „nemam s kým jít jelikož všeci už se domluvili mezi sebou a já jsem to odmítl“ 4. srpen 2014; „Tiskárna na Fku (taky) nefunguje, tak sem všici zbytečně nenabíhejte “ 15. prosinec 2015;„jinač tady je to holičství“ 15. únor 2016).

Dále se vyskytuje tvar chvílu, ve kterém nedošlo k provedení p ehlásky u na i („nabídka lákavá, ale ještě chvílu počkám “ 1. únor 2017).

Spojení s dialektem st ední Moravy vyjad uje také výraz počky namísto počkej („tak počky, ukecam kamošky “ 21. únor 2018).

Typickým p íkladem ze slezského regionu je hojně zastoupený spojovací výraz bo (ve významu protože, neboť, nebo). Výraz dnes již zasahuje i region moravský. Sem náleží i další slova, nap . tož, šak/však nebo aji³⁷ („Stavím se zejtra za správcem sítě, bo už fakt nevim “ 24. zá í 2017; „Šak to Alan měl problem občas vyjít pěšky“ 8. leden 2017; „Však to jede normálně..“ 22. listopad 2016^;; „Arsenal stejnak v tv nedávají a Barca to zvládne aji bez mojeho fandění “ 1. íjen 2013). Výraz mojeho se uplatňuje i v ná ečí východní Moravy.

Mimo to se objevuje i tvar chcou („Nina je rozumna taky ale přatele to fakt chcou

“ 9. b ezen 2017), který je typicky moravský, zejména se vyskytuje na jižní Moravě. Výrazné zastoupení má také užívání moravského ju namísto české tázací částice jo³⁸ („Tak já to zkusím a kdyžtak písnu ju “ 25. b ezen 2015).

Užití některých z těchto výrazů je v oblibě i u pisatelů mimo p íslušnost daných regionů.

5.5 Slangismy

Jedním z nespisovných útvarů, který se u národního jazyka vyskytuje, je slang. Slang je chápán jako soubor speciálních názvů a obratů, jenž se užívá v běžném (nejčastěji

37 ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana., pozn. č. 27, s. 403–404.

38 ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana., pozn. č. 27, s. 404.

(29)

29

polooficiálním a neoficiálním) styku mezi členy pracovního nebo zájmového společenství kromě p íslušné terminologie³⁹.

Mezi vysokoškolskými studenty facebookové skupiny je p irozeně nejvíce zastoupen slang studentský. Podle Jaroslava Hubáčka⁴⁰ je tento druh slangu výsledkem působení jazykové hravosti, vynalézavosti a jisté protiváhy vůči neustálému působení spisovného jazyka. Za důležitou motivaci pro užívání bych však opět pokládala i výrazovou úspornost.

Studenti Technické univerzity v Liberci nejvíce používají slangové výrazy označující oborové p edměty, konkrétně: děják („Všichni, co studujete děják nebo něco s historii, nemáte prosím nějaký test od Hájka? “ 28. květen 2015), hudebka („chci se Vás zeptat, zda ještě někdo nemá zápočet nebo zkoušku s J. Holubcem (hudebka).“ 9. srpen 2015), laborka („mám odpoledne laborky, chceš to vysoustružit? “ 12. listopad 2013), mikro a makro („Prodám učebnice na mikro a makro“ 22. leden 2018), občanka („základní škola v Ostašově hledá učitele/učitelku na celý úvazek - angličtina, dějepis, občanka“ 21. prosinec 2017), světovka („Kdyby ses radši učil světovku “ 9. únor 2016), tělák a zemák („mohl by se mi ozvat někdo, kdo studuje tělák-zemák?“ 21. únor 2017) nebo účto („za chvili pisu účto.. “ 14. leden 2016).

Dále jsou zastoupeny výrazy označující název fakulty, nap . ekonomka („Nevíte prosím jak vypadají zápočtáky u Ramireze? prvák ekonomka“ 4. leden 2018) nebo studijní obory typu mateřinka („Tvuj hlavni obor asi nebudou mateřinky, co?“ 19. íjen 2016) a strojařina („Zlatá strojařina “ 31. leden 2017).

Zbývající skupinu p edstavují slangismy, jež souvisí se studiem, nap . bichle („Tjn, ten manual jsem mel vzdycky v tasce s sebou, je to dobra bichle “ 9. b ezen 2017), bakule („bakuli jsem teprve zadaval“ 18. února 2016), cviko („Jeste mam cviko“ 30. zá í 2014), diplomka („povíme si, jak Vám ta diplomka půjde. “ 6. íjen 2014), opáčko („Pro začátečníky a jako opáčko před plesovou sezónou “ 11. íjen 2015), prvák („Prvák jsem zapisoval před státnicema ve třetáku “ 24. srpen 2016), seminárka („píše se jedna

"seminárka".“ 20. leden 2017), stípko („Ubytovaci stípko na uctu “ 12. červenec 2016) pro označení stipendia, šprt („Šprt “ 18. srpen 2015), třeťák („Prvák jsem zapisoval před státnicema ve třetáku “ 24. srpen 2016), vejška („Vsechno je o domluve s ucitelem a tvich

39 HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988. S. 7.

40 HUBÁČEK, Jaroslav., pozn. č. 39, s. 23.

(30)

30

premlouvacich schopnostech A nejen todle uplne cela vejška je o tom “ 7. leden 2015), zápich („nechtel mi dat zápich“ 18. února 2016) ve významu „zápočet“ nebo zápočťák („najde se tu někdo, kdo dobře umí Makro a byl by mne schopen připravit na druhej malej test + zápočťák?“ 27. duben 2017) ve významu „zápočtový test“.

Mezi studentské slangové výrazy nevztahující se ke studiu pat í kosa („taky se mi stavalo, ze mi prislo, ze o vikendu je vetsi kosa“ 25. listopad 2017) a pokec („A zkouška je víceméně taky jen takovej pokec.“ 4. b ezen 2018).

V písemných projevech studentů se rovněž vyskytuje slang sportovní, nap . nároďák („V tu dobu jsem si říkal, že tenhle člověk prece nemůže chytat za nároďák“ 18. květen 2015), slang motoristický a železničá ský, nap . baterka („spolubydlovi klekla baterka v autě.“ 1. listopad 2017) nebo blinkr („hmm jedna strana mu nesvítí protože nechal jen pravý blinkr .-) xD“ 17. únor 2014) a názvy interslangové, které nespadají do žádného z výše zmíněných slangových prost edí a zachovávají si profesní či zájmový charakter⁴¹. Sem pat í výrazy jako panák („Neprodal by mi někdo panáka rumu? “ 15. prosinec 2015), pařit („Nechce nějaká slečna jít dnes pařit?“ 22. íjen 2014), trapas („takový práce a nakonec je z toho trapas co? “ 25. květen 2017), fitko či posilka („který fitko je nejlepší v poměru s cenou?:))“ 26. zá í 2016; „nevíte jak má otevřeno posilka na Fku do konce roku?“

26. prosinec 2017) nebo sekáč („Harcovský sekáč konci v 9.“ 22. únor 2018).

Namísto neutrálního adjektiva dobrý p icházejí mladí lidé s nevšedními adjektivy jako libový („Už dnes další libovej mejdan!!!“ 31. květen 2017)nebo hustý („Je hustý že na TUL se studuje už i barmanství“ 6. červen 2018). Výraz cajk („Já už to mám v cajku “ 29. b ezen 2016) taktéž znamená, že je něco dobré. Významy těchto adjektiv jsou pozitivní.

Z pot eby vše zveličovat se objevují výrazy pro vyjád ení vysoké míry nebo stupně užitím adverbií moc („fakt už to je moc tvl“ 22. listopad 2016), mega („mám jednu mega důležitou otázku“ 1. leden 2017),hafo („Jestli chceš mám hafo seriálů “ 26. zá í 2016) nebo mrtě („Potřeboval bych vytisknout na zítra mrtě papírů“ 4. leden 2016).Spojení udělat něco

„na pána“ („tam parkuješ na pána no „ 5. červen 2018) znamená s něčím si dob e poradit.

41 HUBÁČEK, Jaroslav., pozn. č. 39, s. 28.

(31)

31

Dále se v promluvách objevují některé výrazy a slovní spojení, jejichž význam je možné rozpoznat až z kontextu. Slova masakr („To je masakr! “ 1. únor 2016) a mazec („Tak tohle je mazec “ 9. b ezen 2018)můžou mít pozitivní i negativní konotaci. Spojení zabít to („tak to si zabil “ 1. listopad 2016) v této promluvě neznamená, že někdo někoho zabil, ale že někdo něco dob e zvládl. Spojení ne asi („ne asi vole“ 25. b ezen 2017) neznamená „ne“, nýbrž právě jeho opak.

5.6 Argotismy

Argot bývá označován jako tajná mluva společensky izolovaných skupin občanů původně ze sociálního podsvětí⁴². Jedná se o souhrn nespisovných názvů s funkcí záměrně utajit pojmenovávanou skutečnost⁴³. Podle Diany Svobodové⁴⁴ se argotismy v online komunikaci užívají spíše z důvodu jazykové aktualizace. Nedá se íci, že by účastníci komunikace sami pat ili do některé ze sociálních skupin, které argot používají.

Mezi zastoupené výrazy pat í, nap . love/prachy pro peníze („přišel sem kvůli podvodu o prachy“ 4. leden 2016; „kdyz nekdo zacvaka love tak klidne za hordu dam “ 10. leden 2018), benga/fízlové pro policajty („hned volat benga, to mi nepříjde jako fér jednání “ 7. b ezen 2018;„aby nam pak fizlové neřekli že sme měli zavolat hned..“ 15. íjen 2015), pařba/kalba pro oslavu či mejdan („to musela bejt pařba zase“ ^17. ^listopad ²⁰¹⁷;

„Nějaká kalba dneska? “ 12. prosinec 2013),nebo čórovat pro sloveso krást („tam prostě choděj nějací zmrdi čórovat“ 23. b ezen 2015).

V diskusní skupině na Facebooku se objevují rovněž pojmenování vztahující se k užívání drog a záležitostem s tím souvisejícím, nap . označení pro kou ení marihuany jako hulení a označení pro pervitin jako piko („nemluvě o tom hulení ... to tady taky smrdí pořád“

22. listopad 2015; „pravidelně ve čtvrtek ode mě bere piko a skemra ať to neříkám jeho mladý“

24. b ezen 2018).

44 SVOBODOVÁ, Diana. Lexikální komunikace na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol., Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 145.

(32)

32

5.7 Deminutiva

Vyjad ování na chatu bývá prostoupeno expresivitou díky častému užívání deminutiv utvo ených od substantiv neutrálních a dětských slov⁴⁵. Vyskytující se p íklady tvo ených výrazů deminutivními formanty ženského rodu jsou, nap . hoďka, akcička nebo pohodička („Má přijet máma a ty sis dala před hoďkou brko, že to tak spěchá?“ 11. b ezen 2018;

„Zajímavá akcička příští čtvrtek před kulturákem“ 28. duben 2015; „pracovní dny se domlouvají vždy měsíc předem dle dohody, takže pohodička “ ^16. b ezen 2017).

Z hovorných slovotvorných neologismů se vyskytuje označení psychosomatického stavu výrazem depka („z té stráty měla depku celý týden “ 15. prosinec 2017).

Mezi maskuliny se objevuje výraz klídek („Nejlíp asi student vyšších ročníků nebo pracující, kdo už před nočním životem a kalením spíš preferuje klídek a kvalitní spaní “

26. íjen 2017).

P íklad podoby z neuter je, nap . pivečko (Ceka na vas pivečko a skvela obsluha “

1. duben 2016). P íklad, kdy se komunikant snaží vyhýbat vulgárnímu či jinak nevhodnému výrazu je slovo péčko („ale ten ma jen anime Pecko “ 24. íjen 2016).

Silně expresivní je také tvo ení deminutivních odvozenin od p íslovcí či jiných neohebných slovních druhů⁴⁶. Jejich konotace bývá obvykle pozitivní. Zde je zastoupen nap . výraz mocinky („Mocinky vás lavískujeme.“ 28. b ezen 2018).

Na chatu se vyskytuje také velké množství citoslovcí domácího původu za účelem vyjád ení různých pocitů a významů, které vyplývají z daného kontextu⁴⁷ („Jeee to by bylo super“ 9. prosinec 2016).

5.8 Vulgarismy

S rozvojem internetu je spjato nadměrné užívání vulgarismů, a to nejen mezi mladšími žáky, ale i studenty vysokých škol. P evážná část vyskytujících se vulgarismů je však podmíněna životem na studentských kolejích, kdy často dochází k různým oznámením, nap .

45 SVOBODOVÁ, Diana., pozn. č. 44, s. 142.

(33)

33

v souvislosti s poškozením osobního majetku nebo s nedostatky spojenými s ubytováním apod.

Vyskytují se výrazy související se sexuálním aktem či lidskými genitáliemi, výrazy související s vylučováním, výrazy označující zastánce obecně negativně vnímaných či amorálních názorů nebo výrazy označující tělesné nebo duševní vady⁴⁸ („Kterej kretén na Ečku zase pouští na plný koule takový sračky!!“ 4. íjen 2014; „Jdete celkem do píči“

12. b ezen 2015; „Do hospody jdu za lidmi a za pivem, škrtám teda zrovna ty kde je géčko a majitel je naprostý čůrák a nebo kde se platí dvacka náckům za vstup.“ 18. íjen 2015; „ještě nějakej průser abych z toho měl...“ 28. leden 2017; „jakej kokot dela bordel na Fku ?“

24. b ezen 2014;„Neviděl tedy někdo bandu idiotů, jak mi odšoupávaj auto?“ 30. b ezen 2018).

Výrazy vole/ty vole/ty krávo apod. jsou dnes spíše vnímány jako expresivní než jako plně vulgární slova. Běžně se vyskytují v mluvených a nep ipravených projevech, proto nás v písemné podobě zpravidla nijak neuráží.

K eufemizaci neboli zjemnění vulgarismů dochází ve výrazech voe, tvle nebo kua redukcí písmen („jasně voe a ráno se nevzbudim “ 14. b ezen 2018; „to je stroj tvle “

2. květen 2016;„kua pozde, mandarinka by bodla “ 1. prosinec 2015) nebo náhradou písmen pár tečkami („treba si precti prispevek nahore, pod kterym je mj. Tenhle koment a treba ti to dojde, a nebo ne a si upe stejnej d....“ 11. b ezen 2018).

5.9 Anglicismy

Anglicismy, respektive internacionalismy, jsou účastníky v online komunikaci hojně užívány. Důvodem toho může být to, že jsou v dnešní době tyto výrazy považovány za moderní a mladí lidé, kte í ovládají anglický jazyk alespoň na jeho základní úrovni, je chápou jako nedílnou součást vzájemné komunikace⁴⁹.

Dalším faktorem je nepochybně to, že užívaná slovní zásoba je p ímo ovlivněna médiem, jež komunikaci na chatu zprost edkovává, a kde se anglická slova vyskytují ve velkém množství⁵⁰.

48 JELÍNEK, Milan a Jarmil VEP EK. VULGARISMUS. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník

češtiny [online]. Brno, 2012 [vid. 9. 4. 2018]. Dostupné

z: https://www.czechency.org/slovnik/VULGARISMUS

49 SVOBODOVÁ, Diana. Cizojazyčné lexikální p ejímky v komunikaci na chatu. Naše řeč. 2007, roč.

90, č. 2, s. 67.

(34)

34

K rozmachu anglicismů p ispívají rovněž mladí lidé, kte í natáčí videa na internetový server Youtube, tzv. „youtube i“ a jejichž videa jsou prostoupena všelijakými marketingovými výrazy. Mladí jedinci tyto výrazy p ejímají a využívají je i pro běžnou komunikaci, lze proto p edpokládat růst frekvence jejich užívání i nadále.

Ve srovnání s českými výrazy se jeví slova cizího původu jako atraktivnější, výstižnější a významově „silnější“⁵¹. Některé anglicismy jsou navíc kratší nebo se snadněji vyslovují. Anglicismům nahrává i fakt, že je čeština dokáže bez problému začlenit do morfologického systému – dokáže je skloňovat, časovat a p idávat k nim p edpony a p ípony⁵².

Znalost anglicismů je dnes již nutným požadavkem pro fungování v jistých typech zaměstnání.

Anglicismy, které jsou na Facebooku nejvíce zastoupeny, jsou výrazy jako easy, comment, please, good (také ve spojení good luck – hodně štěstí), free, fake, help, money, sorry, comp, nebo mail („Zapocty easy“ 4. leden 2017; „Pise ten, co tenhle comment psal na zachode...“ 11. b ezen 2015; „má někdo please pomerančový džus?“ 5. prosinec 2017; „Tak to good luck “ 29. listopadu 2017; „Teď jsem free, tak si trochu uživam. “ 18. íjen 2017;

„Tyhle navody jsou fake a autor tim akorat mate lidi.“ 12. leden 2017; „Kdo chce tatarák máme ho fakt kotel pls help “ 15. listopad 2017; „To určitě ale je to varianta pro lidi co do toho nechtějí cpát money“ 10. leden 2018; „Neslo to jinak, sorry jako.“ 6. b ezen 2017; „musím osobně nebo to jde třeba i přes mail?“ 7. srpen 2016).

5.10 Akronymy

Některým výrazům, které se často vyskytují v prost edí internetové komunikace, se začalo íkat internetismy. Některé internetismy jsou akronymy, tedy zkratky psané velkými písmeny, pocházející z angličtiny⁵³. Jedná se o shluk počátečních písmen vynechaných slov, nap . ILY (I Love You – miluji tě), LOL (Laughing Out Loudly – směji se nahlas), ROFL (Rolling On Floor Laughing – smíchy se válím po zemi), ATB (All The Best – všechno nejlepší; v neformální angličtině je běžně užívané jako zakončení e-mailů), BTW (by the way – jen tak mimochodem), GN (Good Night – dobrou noc), YOLO (You Only Live Once –

52 SOTONA, Ji í. Čeština už není cool. PRÁVO [online]. 15. zá í 2017 [vid. 16. 4. 2018]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/veda-skoly/448932-cestina-uz-neni-cool.html