Mezi nově užívanou grafickou značku pronikl dvojitý k ížek (#). Ten se využívá k vytvo ení hashtagů. Hashtag p edstavuje slovo nebo frázi, která začíná již zmíněným dvojitým k ížkem (#) a jeho užití je typické p edevším pro oblast sociální sítě Twitter k označování klíčových slov nebo témat p íspěvků, jež usnadňují vyhledávání a debatování na konkrétní téma. Twitter, ale i další sociální sítě nebo aplikace na hashtag zareaguje a promění jej v odkaz, p es který je možné najít další p íspěvky uvedené pod stejným hashtagem89. Klíčová slova jsou většinou anglická („#catwatch Mourovatá kočka je právě na obědě v menze “ 17. b ezen 2018; „Koupím lístek na ples. Klidně na stání, sleva vítána #Jewish“ 23. b ezen 2018; „Vytiskne mi někdo 1 papír? #help “ 19. listopad 2017; „Slováků tu moc nestuduje ne? #jokeoftheyear“ 12. duben 2017).
88 JANDOVÁ, Eva., pozn. č. 82, s. 36.
89 Twitter. In: WIKIPEDIE – Otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [vid. 13. 4. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Twitter
49
9 Závěr
Zamě ili jsme se na jazykovou komunikaci na sociální síti Facebook. Pro větší specifičnost takto rozsáhlého tématu jsme se rozhodli zabývat se komunikací v diskusní skupině „Koleje Harcov, Liberec“, která má v podstatě stejnou myšlenku, jež podnítila založení sociální sítě Facebook. Tato skupina slouží jako jakýsi prostor studentů pro seznámení se a zároveň chce studentům usnadnit život na univerzitě. Proto zde najdeme nejen mnoho pozvánek na různé akce, žádostí studentů, ale i jejich vyjád ení se k aktuálnímu dění. Tato práce tedy analyzuje online komunikaci mladých lidí zhruba stejné věkové kategorie, lidí podobného smýšlení, kte í žijí ve stejném prost edí a kte í mají zhruba podobný okruh zájmů.
D íve, než p ejdeme k závěrečným výsledkům, jež vyplývají z analýzy této práce, je nutno zmínit, že jsme si vědomi rizik, které tato práce p inesla. Analýza nereprezentuje všechny skupiny uživatelů, kte í se na Facebooku prezentují, z tohoto hlediska by proto mohla být považována za neúplnou. Dále mi stránka Facebook neumožnila určit četnost výskytu jazykových jevů v jednotlivých p íspěvcích. Výzkum proto dává pouze p ibližný obrázek o způsobu komunikace na Facebooku.
Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v komunikaci dochází ke st etávání jazykových prost edků, jež upomínají na mluvenost a psanost a zároveň na spisovnost a nespisovnost.
Do výzkumu jsme se pouštěli s p edpokladem, že p evážná část bude odpovídat spíše jazyku mluvenému a nespisovnému. To se také potvrdilo. Studenti se p i produkci textu ídí hovorovou podobou slov a tím u nich dochází k redukci grafémů. Zápis výslovnosti může být také zjednodušen, aniž by měl vliv na porozumění textu. Po stránce lexikální na internetu p evažují prvky hovorové, jež jsou charakteristické pro mluvenou eč a stojí na pomezí spisovnosti, dále prvky obecné češtiny a dialekt. Čistě spisovný jazyk se v diskusích p íliš neobjevuje. Pouze některé výrazy v obvykle jinak nespisovném komunikátu se dají považovat za spisovné, někdy dokonce knižní. V opačném p ípadě lze zaznamenat p ehnanou snahu o spisovnost, která však často ústí v nespisovnost. Také pronikání výplňkových slov do psaného textu p ibližuje projev mluvené podobě.
Na základě p evahy mluvených a nespisovných prvků lze potvrdit fakt, že uživatelé tuto komunikaci nevnímají jako oficiální, s vážnou a složitější tematikou, nýbrž jde jen
50
o pot ebu nezávazného popovídání si. S výrazy, které lze zaznamenat v prost edí online komunikace, se dnes již setkáváme v běžné mluvě.
Typickým rysem tohoto způsobu komunikace je po vizuální stránce absence diakritických znamének. Užití diakritiky může záviset i na typu za ízení, které ke komunikaci zvolíme. Psaní diakritických znamének na mobilním telefonu by se mohlo jevit jako zdlouhavé. Dále jsou promluvy okrášleny množstvím emotikonů, jež slouží k nahrazení výrazu tvá e, pocitů a gest a umožňují tak up esnit význam zpráv. Nakonec se uplatňuje i psaní textu velkými písmeny pro naznačení důrazu, p ípadně zvýšení hlasu, zmnožení grafémů či interpunkčních znamének.
Pro tuto věkovou kategorii je rovněž charakteristické užívat v komunikaci různé specifické výrazy, jimž dokážou rozumět jen lidé, kte í sdílí stejný okruh zájmů. Jedná se nepochybně o studentský slang. V promluvách se vyskytují nejen výrazy související se studijním oborem, ale i výrazy poměrně nové a nevšední. S dobou p ichází trend veškeré promluvy zveličovat a k tomu dob e slouží užívání specifických adverbií. V promluvách se tak můžete setkat s obdobnými větami typu „mám toho hafo moc“, „mám toho mega moc“
nebo „mám toho mrtě moc“. Prost ednictvím těchto výrazů se snaží někte í studenti upoutat pozornost, p ípadně promluvu oživit.
Své místo v internetové komunikaci mají také slova expresivní, včetně různých zdrobnělin, avšak s vulgarismy se rovněž nešet í. V mluvených promluvách studentů jsou vulgarismy už tak běžné, že již některé slova p estávají být pociťována jako slova vulgární, nýbrž pouze expresivní. Taktéž se mohou stát slovy parazitními, tzn., že nemají v promluvě žádný význam. V lexikální oblasti jsou specifické i různé typy pozdravů a oslovení.
Největšího rozmachu se v českých promluvách p i online komunikaci těší anglické výrazy. Mezi nejčastěji užívanými anglicismy jsou obvykle jednoslabičná slova. V českém jazyce by měla slova stejného významu nejméně slabiky dvě. To je nejspíše důvodem, proč se tato slova čím dál více objevují v psaných textech. Zdá se, že komunikující usilují p evážně o co největší úspornost vyjad ování. V dnešní době rozvoje technologií může být český jazyk pro jistý kontext považován také za nedostačující, oproti tomu anglicismy mohou být pro daný kontext vnímány jako významově výstižnější. Českým promluvám však mohou dodávat také jistou neot elost, nevšednost a originalitu ve vyjad ování. Obecně platí, že mladí lidé, p edevším zkoumaná „generace Y“, usiluje o pot ebu lišit se. Snaží se
51
p icházet stále s něčím novým, chtějí se prosadit, zaujmout. A tato touha po inovaci a kreativitě se samoz ejmě odráží také v jazyce. Skrze jazyk dávají najevo své postoje i to, jací jsou, svůj osobitý styl.
Se stručností ve vyjad ování souvisí taktéž vznik akronymů; zkratek, jež se ustálily pro anglická slovní spojení. Studenti obvykle používají akronymů ojediněle a pouze ty, u nichž mají jistotu, že je ostatní dob e znají. K ekonomičnosti dochází i u českých sousloví nebo za použití iniciálových zkratek.
Početné zastoupení mají rovněž cizojazyčná slova, u nichž postupem času došlo k počeštění, p ípadně jsou od nich odvozena slova nová. Obecně se tak v komunikaci můžete setkat s promluvami, jako „dej mi lajk“, „chci si udělat nový selfíčko“ apod. Užití těchto výrazů může být považováno za módní.
Z hlediska syntaktické stránky se promluvám neklade p íliš mnoho pozornosti.
Interpunkce ve větách je spíše nahodilá, p ípadně se neklade vůbec. Lze konstatovat, že pro uživatele je důležité p edevším to, zda komunikace splňuje svou funkci a účel. Značná část replik je místo užitím interpunkčních znamének členěna emotikony. Opět lze pozorovat snahu o urychlení výměny replik užitím elipsy a ve zpětných replikách dochází k užití slovosledu s p íklonkami na začátku větného celku.
Jestliže máme porovnat výsledky této práce s jinými publikacemi, které usilovaly o komplexní charakteristiku komunikace na internetu, lze íci, že výsledky se jeví témě shodně se závěry uvedenými v publikaci Čeština na WWW chatu od Evy Jandové a kol.
Z toho plyne, že jazyková komunikace se za 12 let od vzniku publikace Jandové nijak zásadně nezměnila. K jazykovým změnám dochází pozvolna, postupně, k výraznějším inovacím došlo p evážně jen v sociolektu mládeže a v p ejímání anglicismů do českého jazyka. Lze souhlasit, že poznatky o vývoji komunikace na internetu, tak jak jsou uvedeny v závěru této práce, jsou v souladu s publikací Evy Jandové a kol., i když vycházejí ze sledování jedné skupiny – studentů ubytovaných na koleji Harcov.
Pokud bychom měli posoudit jazykovou úroveň studentů, je nutné vzít v potaz nejprve některé faktory ovlivňující psaný text. Je t eba zmínit situaci, za které komunikát vzniká.
Dále pak, zda je text do určité míry p ipravený nebo není a je-li na komunikujícího vyvíjen nějaký nátlak apod. Jako studentka českého jazyka však pokládám jazykovou úroveň mé generace za dobrou. V této práci jsme se p edevším snažili o popis všech jazykových aspektů
52
uplatněných v komunikaci a nebyl zde p íliš prostor pro vyzdvihnutí i pozitivních rysů textu.
V diskusní skupině lze však nalézt i vyjád ení gramaticky a stylisticky správná a odpovídající dosaženému stupni vzdělání.
Jakou máme p edstavu o budoucím vývoji komunikace na internetu? Domníváme se, že komunikace povede k ještě větší zkratkovitosti, aby byla úspora času co největší. Bude z ejmě docházet k p ejímání stále většího množství výrazů, p edevším z anglického jazyka.
V internetová komunikaci se stále více uplatní odborné výrazy z oblasti počítačových technologií.
P edpokládáme, že by tato práce mohla sloužit jako aktualizační a doplňující materiál k monografiím, jež se tematikou češtiny v online komunikaci zabývají. Je určena všem, jež jeví o tuto problematiku zájem.
53
Seznam použité literatury
ČECHOVÁ, Marie. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003. ISBN 80-86642-00-3.
ČERMÁK, Miloš. „Like“, to menší než malé množství lásky. Hospodářské noviny. 2014, č.
24.
ČMEJRKOVÁ, Světla, HOFFMANNOVÁ, Jana, ed. Mluvená čeština: hledání funkčního rozpětí. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1970-7.
DAVIDOVÁ, Dana. Variantnost jazykových prost edků a její význam pro adekvátnost vyjád ení. In: ŠRÁMEK, Rudolf, Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s. 64–67.
HLADKÁ, Zdeňka, MARTINCOVÁ, Olga. Slova v soukromých dopisech: lexikografická sonda. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-6112-5.
HLAVENKA, Ji í. Používáme, využíváme [a zneužíváme] e-mail. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-606-3.
HOFFMANNOVÁ, Jana, HOFFMANN, Bohuslav. Dialogické interpretace. Praha:
Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2942-1.
HOFFMANNOVÁ, Jana, HOMOLÁČ, Ji í, CHVALOVSKÁ, Eliška, JÍLKOVÁ, Lucie, KADERKA, Petr, MAREŠ, Petr, MRÁZKOVÁ, Kamila. Stylistika mluvené a psané češtiny.
Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2566-1.
HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988.
HUBÁČEK, Jaroslav, JANDOVÁ, Eva, SVOBODOVÁ, Jana. Čeština pro učitele. Opava:
Optys, 1996. ISBN 80-85819-41-4.
CHLOUPEK, Jan. Spisovná čeština jako formální varieta národního jazyka. In: ŠRÁMEK, Rudolf, Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s. 33–
35.
JANDOVÁ, Eva. Komunikace na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol., Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 22–41.
54
JANDOVÁ, Eva. Konverzace na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006. ISBN 8073682540.
JANDOVÁ, Eva. Některé jazykové rysy na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol., Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 85–100.
KULHÁNKOVÁ, Hana, ČAMEK, Jakub. Fenomén facebook. Kladno: BigOak, 2010. ISBN 9788090476400.
MARTINCOVÁ, Olga, aj. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, 2005. ISBN 80-200-0607-9
MARTINCOVÁ, Olga. Nová slova v češtině: slovník neologizmů. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1168-4.
RYBKA, Michal, MALÝ, Ond ej. Jak komunikovat elektronicky. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0208-8.
SGALL, Petr. Poznámka k pojmu hyperkorektnost. Naše řeč. 2006, roč. 89, č. 1, s. 21–25.
SVOBODOVÁ, Diana. Cizojazyčné lexikální p ejímky v komunikaci na chatu. Naše řeč. 2007, roč. 90, č. 2, s. 67–80.
SVOBODOVÁ, Diana. Lexikální komunikace na WWW chatu. In: JANDOVÁ, Eva a kol., Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006b. s. 101–157. ISBN 80-7368-253-2.
ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003. ISBN 8072543601.
VACHEK, Josef. Psaný jazyk a pravopis. In: HAVRÁNEK, Bohuslav, MUKA OVSKÝ Jan, Čtení o jazyce a poesii. 1. vyd. Praha: Družstevní práce, 1942, s. 231–306.
VOCELKA, Tomáš. Selfie, helfie a belfie. Magazín Víkend Dnes. 2013, č. 4.
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 8071789984.
55
Seznam použitých internetových zdrojů
ČERMÁK, František. FRAZÉM A IDIOM. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2012 [vid. 16. 6. 2018]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/FRAZ%C3%89M%20A%20IDIOM
Čeština 2.0 – Slovník, který tvoříte vy [online]. [vid. 20. 6. 2018]. Dostupné z: https://cestina20.cz/
Databáze excerpčního materiálu Neomat (2015) [online]. Verze 3.0. Praha: Oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR. [vid. 19. 4. 2018].
Dostupné z: http://www.neologismy.cz/
Facebook [online]. [vid. 7. 6. 2018]. Dostupné z: https://www.facebook.com/
Facebook. In: WIKIPEDIE – Otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001 [vid. 14. 4. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook
HOCHMALOVÁ, Lucie. PhDr. Alex Röhrich: Parazitická slova používáme nevědomky. ŽENA-IN [online]. 2000, 08. 03. 2013 [vid. 29. 3. 2018]. ISSN 1804-6576.
Dostupné z: http://zena-in.cz/clanek/phdr-alex-rohrich-paraziticka-slova-pouzivame-nevedomky
Jazyk elektronické komunikace [online]. 20 [vid. 13. 3. 2018]. Dostupné z: http://kcjl3.upol.cz/nova_media_2013/jazyk_elektronicke_komunikace.pdf
JELÍNEK, Milan a Jarmil VEP EK. VULGARISMUS. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Brno, 2012 [vid. 9. 4. 2018]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/VULGARISMUS
KLEMPEROVÁ, Aneta. Specifika komunikace na Facebooku [online]. Praha, 2012 [vid.
21. 2. 2017]. Bakalá ská práce. Karlova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D.
56
NGO-LE, Monika. Vliv sociálních sítí na slovní zásobu českého jazyka [online]. Kaplice, 2016 [vid. 10. 4. 2017]. St edoškolská odborná práce. Vedoucí práce PhDr. Zdeňka Lovčí.
Dostupné z: https://socv2.nidv.cz/archiv39/getWork/hash/6d6b52cf-0c0d-11e7-a054-005056bd6e49
Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český, 2011 [vid. 9. 4. 2018].
Dostupné z:
http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=idiom&sti=EMPTY&where=hesla
&hsubstr=no
SOTONA, Ji í. Čeština už není cool. PRÁVO [online]. 15. zá í 2017 [vid. 16. 4. 2018].
Dostupné z: https://www.novinky.cz/veda-skoly/448932-cestina-uz-neni-cool.html
Stats [online]. [vid. 20. 6. 2018]. Dostupné z: https://newsroom.fb.com/company-info/
Twitter. In: WIKIPEDIE – Otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [vid. 13. 4. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Twitter Zkratky.cz [online]. [vid. 20. 6. 2018]. Dostupné z: https://www.zkratky.cz/