PEST analýza Itálie

Jak jiţ bylo zmín no v teoretická části PEST analýza je analýza vn jších faktor , tj.

makroekonomického prost edí. PEST analýzu lze rozd lit do čty skupin a to na politické a právní faktory, ekonomické faktory, sociální a kulturní faktory a technologické faktory.

Jsou to takové faktory, které probíhají mimo firmu, ale n jakým zp sobem ovliv ují její chod. (Kozel, 2011)

Politické a právní prost edí

Itálie je zastupitelskou demokracií s dvoukomorovým parlamentem, který je volen na p t let. Dolní komoru tvo í Poslanecká sn movna Parlamentu, která má 630 člen a horní komoru tvo í Senát parlamentu, který má 315 senátor a 5 doţivotních, které jmenuje prezident. Doţivotní senáto i jsou bývalí prezidenti Itálie. Hlavou státu je prezident, který je volen nep ímo na společném zasedání obou parlamentních komor dopln né o t i delegáty z kaţdé z dvaceti provincií. Jeho mandát trvá 7 let. Od 3. února 2015 je italským prezidentem Sergio Matterella. Prezident zastává adu funkcí, nap . vyhlašuje parlamentní volby, reprezentuje Itálii v zahraničí, jmenuje doţivotní funkce 5 senátor m, ratifikuje mezinárodní smlouvy, apod. (Evropská Unie, 2017)

Nejnov jší výsledky potvrzují, ţe bilaterální relace zaznamenala dvojciferný r st. Obrat vzrostl oproti roku 2015 o 11,6 % a dosáhl tak 11,Ř mld. EUR. (Velvyslanectví České republiky v ím , 2017), (Svatoš, 200ř)

V Itálii m ţe být zaloţena akciová společnost (Società per azioni – SpA), společnost ručeným omezeným (Società a responsabilità – S.r.l), ve ejná obchodní

společnost (Società in nomacollettivo S.n.C), komanditní společnost ( Società in accomandita per azioni, società in accomandita semplice), OSVČ (Ditta individale) nebo pobočka zahraniční společnosti (Sede Secondaria). Pokud bude zvolena varianta OSVČ, která má mnoho výhod v jednoduchosti zaloţení oproti ostatním právním formám, nejsou tak zde poţadovány ţádné nároky na základní kapitál podniku, avšak nevýhodou je plné ručení vlastníka podniku. Samotné zaloţení pobočky nebo kancelá e v Itálii uţ tak snadné není. Aby mohla pobočka v Itálii existovat bez samotné právní subjektivity, která však leţí s odpov dností na mate ském podniku, musí se podstoupit pom rn komplikovaný proces, proto se doporučuje vyuţití sluţeb notá e. (BusinessInfo.cz, 2017)

Da ová politika státu se d lí na dan p ímé a nep ímé. Da z p íjm fyzických osob se d lí do n kolika skupin, které se odlišují da ovým základem. Zdan ní je značn progresivní.

Sazba centrální dan se pohybuje od 23% do 43%, dále je nutné p ipočítat regionální sazbu (od 0,ř% do 1,4%) a obecní sazbu dan (od 0,1% do 0,Ř%). Da ové zatíţení je v Itálii nadpr m rné (43% HDP). Vyšší míra zdan ní je z členských zemí EU pouze v Belgii, Švédsku a Dánsku. Míru zdan ní lze vid t v p iloţené tabulce. (Finance.cz, 2017)

Míra zdan ní p íjmu fyzických osob

Sazba Da ový základ (EUR)

23% 0 – 15 000

27% 15 001 – 28 000

38% 28 001 – 55 000

41% 55 001 - 75 000

43% 75 001 a více

Tabulka 2: Míra zdan ní p íjm fyzických osob

Zdroj: vlastní zpracování podle: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pravidla-pro-podnikani-v-italii-5592.html#pravni

Da z p íjmu právnických osob činí 27,5% ze zdanitelného základu, která se odvádí ve dvou pololetních zálohách ve výši odvozené od da ové povinnosti v p edchozím roce. Po podání da ového p iznání jsou zálohy vyrovnány. Jako další da , kterou musí podnikatelé odvád t je da za obchodní aktivity, která je ve výši 3,ř % a jejím základem je čistý zisk.

V Itálii jsou t i sazby DPH, základní je ve výši 22%, sníţená 10% a 4,5%. Všichni podnikatelé jsou povinni se p ihlásit k platb DPH a informovat tak o tom p íslušný da ový ú ad.

Ekonomické prost edí

V posledních n kolika letech se Itálie nachází v nep íznivých ekonomických podmínkách, které jsou plné neúsp chu a beznad je, které mohou vést aţ ke zhroucení bankovního systému. Itálie se totiţ jako jediná s eckem nedokázala vzpamatovat z hospodá ské a finanční krize, která zemi zastihla v roce 200Ř. Krize tak poslala zemi do dlouhodobé recese a stagnace bez jakéhokoliv hospodá ského oţivení. Ale i p es veškeré ekonomické problémy se Itálie stále adí mezi stále atraktivní trhy, které se adí mezi nejv tší ekonomiky sv ta. (Velvyslanectví České republiky v ím , 2017)

Makroekonomické ukazatele Itálie (HDP, míra nezam stnanosti, inflace)

Italská ekonomika v posledním uplynulém období zaznamenala mírné hospodá ské oţivení, které lze sledovat na pomalém r stu HDP, ale i na velmi nízké úrovni inflace.

Itálie je čtvrtou nejv tší ekonomikou v eurozón , nicmén její ve ejný dluh je mimo ádn vysoký. V roce 2015 pokrýval ve ejný druh 135% HDP. Itálie se také potýká s vysokou nezam stnaností, která dosahovala v roce 2015 11,ř %. Míra nezam stnanosti v minulém roce klesla o 0,5% a dosahovala tak 11,4%, je zde tady patrné značné zlepšení. Jedním, z hlavních ekonomických ukazatel je hrubý domácí produkt, který p edstavuje celkovou pen ţní hodnotu statk a sluţeb vytvo ených za dané období na určitém území. Pouţívá se pro určení výkonnosti ekonomiky daného státu. HDP Itálie m ené paritou kupní síly se v roce 2016 nacházelo na 13. míst v porovnání s ostatními státy sv ta. Hodnota činila 2 221 mld. USD. Kdeţto samotné HDP p epočítané na obyvatele, které je vhodn jším ukazatelem, pro nastín ní ekonomické situace dostává Itálii na 53. místo, čemuţ odpovídala hodnota 36 300 USD. Ve vysp lých ekonomikách HDP na obyvatele neustále

roste, v Itálii se jiţ n kolik let drţí na stejné úrovni. Na tomto ukazateli lze vid t, ţe italské ekonomika stagnuje. Poslední makroekonomický ukazatel – zm ny ve vývoji HDP, ukazuje mírný nár st oproti p edchozím rok m. Veškerý vývoj makroekonomických ukazatel je moţno vid t v tabulce, která je zhotovena na období 2012 – 2017., (OECD, 2017), (Italsko-česká obchodn pr myslová komora, 2016)

2012 2013 2014 2015 2016

Zdroj: Vlastní zpracování podle: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/it.html, osobnost papeţe. 1,5% obyvatel se hlásí k valdenskému evangelické církvi a zbylá v tšina obyvatel jsou p edevším muslimové, coţ je zap íčin no migrační krizí. (Central Intelligence Agency, 2017)

V minulém roce Itálie zaţívala jednu z nejhorších migračních krizí od druhé sv tové války.

Od jara roku 2016 p icházeli do Itálie kaţdý den stovky uprchlík , kte í zde hledali azyl.

Pomoc b ţc m stojí Itálii nemalé peníze. Na kaţdého uprchlíka dává italský státní rozpočet Ř10 Kč aţ ř45 Kč denn . Minulý rok to italské da ové poplatníky stálo p ed 108mld. Kč. (Security magazín, 2016)

Jiţ delší dobu se Itálie potýká se záporným p irozeným p ír stkem obyvatelstva a dlouhodob tak vykazuje nízkou porodnost, coţ má za následek stárnutí populace. Nejvíce obyvatel se nachází ve v ku od 25 – 54 let, kte í tvo í necelých 43% obyvatelstva. Druhou nejv tší skupinou jsou lidé starší 65 let a tvo í tak 22% obyvatelstva a t etí nejv tší skupinou jsou d ti do 14 let, které tvo í 13%. Nicmén skoro stejný procentuální podíl, jako d ti do 14 let tvo í obyvatele od 55 do 64 let, procento obyvatel tohoto v ku tak činí 12,75% . Tyto počty tak adí Itálii na 6. místo v dosaţeném pr m rném v ku obyvatelstva, které činí 45 let. Urbanizace dosahovala v roce 2016 67%. Mezi nejlidnat jší m sta pat í

ím, Milán, Neapol nebo Turín. Oficiálním jazykem je italština.

Pokud se firma rozhodne obchodovat s Itálií, m la by v d t n kolik základních informací o pr b hu obchodního jednání. Jak jiţ bylo zmín no, oficiálním jazykem je italština. N kte í obchodníci v určitých oblastech mluví n mecky a lze se zde setkat i se staršími obchodníky, kte í mluví francouzsky. S mladými obchodníky je moţné se domluvit anglicky. Italové ocení veškeré pokusy mluvit či psát v italštin , nicmén dlouhodobá spolupráce s Italy nezbytn vyţaduje znalost italštiny, pop . je nutné si po ídit tlumočníka.

Hlavním komunikačním nástroje je v Itálii telefon. Pokud bude stanovena sch zka s obchodníkem, m l by tento termín být ádn sjednaný dop edu. Cíl jednání by m l být podrobn ji popsán v e-mailu, či dopise, který bude poslán společn p i potvrzení sch zky.

Potvrzení sch zky je nutné potvrdit asi týden p edem a doporučuje se si také ov it její konání 1-2 dny p ed sch zkou. P i stanovení sch zky je nutno respektovat italské státní svátky či letní prázdniny, kdy má mnoho firem celopodnikové dovolené. Pracovní doba obvykle začíná v 9 hodin. V Itálii je b ţná dvouhodinová p estávka, tzv. siesta, která trvá od 12-14 hodin. Pracovní doba tak obvykle končí kolem 1Ř. hodiny. V Itálii se b ţn pracuje i v sobotu. Jednání jsou rozdílná na severu a na jihu zem . Doporučuje se pracovat prost ednictvím místních zástupc . Jednání s Italy jsou mnohdy velice náročná, zdlouhavá, kv li jejich výbušné a hádavé povaze. Jednání s nimi m ţe p ipomínat hádku, jsou velice vzn tliví, avšak kdyţ dosáhnou svého, jsou op t milí. Italové jsou velice temperamentní, mají výborného obchodního ducha, rádi projednávají kaţdičký detail a nebojí se na

obchodního partnera dokonce zvyšovat hlas či dokonce k ičet. Italové zjistili, ţe tak snadno dosáhnou svého cíle, proto je dobré neustupovat a nenechat si chování líbit. Jsou podnikav jší a odváţn jší neţ čeští obchodníci, mají spoustu nápad a p ekypují energií.

Na rozdíl od českých obchodník neuvaţují racionáln , ale emotivn . P i začátku jednání je dobré pochválit zemi, nebo se zmínit o úsp ších italských sportovc , apod. Jednání mohou být neuv iteln zdlouhavá, i uzav ená záleţitost se m ţe projednávat znovu.

Nikdy by nem l být italský obchodník uraţen a to, ani jeho nápady či dodatky, Italové vše berou osobn . Od českých dodavatel se poţaduje dodrţování dodacích termín . Italské firmy jsou schopny akceptovat i vyšší cenu zboţí, pokud budou mít stoprocentní jistotu, ţe zboţí dorazí ve stanovený čas a ve stanovené kvalit . (BusinessInfo.cz, 2011)

Technologické prost edí

Mezi nejhlavn jší část technologického prost edí pat í v da a výzkum. V roce 2013 Itálie investovala 1,26% HDP do výzkumu a vývoje, s porovnáním s evropským pr m rem to tak činilo 2%. Nejv tším p ispívatelem do v dy a výzkumu je ve ejný sektor, který p ispívá 51%. (ItalyEurope24, 2016)

P estoţe se Itálie snaţí udrţet dostatečné mnoţství kvalifikovaných obyvatel na svém území, nedávná studie Hospodá ské komory ukázala, ţe se v roce 2014 odst hovalo z Itálie 45 000 kvalifikovaných profesionál . Mezi nejoblíben jší destinaci, jakou si tito kvalifikovaní pracovníci volí je Velká Británie, N mecko, Švýcarsko, Francie nebo také USA. Pr m r výzkumných pracovník v zemi je 3,4 pracovníku na 1000 zam stnaných lidí, v porovnání s Francií, která má Ř,2 výzkumných pracovník na 1000 zam stnaných.

P itom ješt v letech 1řřŘ aţ 200Ř Itálie produkovala velké mnoţství publikací, čímţ se dostala na Ř. místo a na 4. místo v Evrop v počtu publikovaných v deckých publikací.

Co se týče patent , počet patentovaných ţádostí se neustále zvyšuje. Itálie má druhý nejv tší nár st počtu patentovaných ţádostí mezi deseti nejv tšími ekonomikami ve 28 členských státech EU. Tato zpráva byla p edstavena v Bruselu v Evropském patentovém ú adu v roce 2016. Italské mezinárodní patenty vzrostly o ř% s porovnáním s p edchozími lety. Tyto hodnoty posunuly Itálii na 10. místo z 10 nejhlavn jších zemí, které nejvíce patentují.(ItalyEurope24,2017), (CNRS, 2016)

Procento uţivatel internetu v Itálii neustále roste. V roce 2015 byl celkový počet uţivatel internetu necelých 45,6 milionu, coţ adí Itálii na 1Ř. místo. Toto samé místo zastává Itálie i v počtu vlastn ných mobilních telefon . Pat í tak k zemím s rozvinutou mobilní sítí, kdy na 100 obyvatel je vlastn no 150 mobilních telefon . (Central Intelligence Agency, 2017)

V oblasti dopravy se Itálie adí na 17. místo z celkových 2Ř zemích Evropské Unie.

Doprava v Itálii se člení do p ti hlavních sektor a to: ţelezniční doprava, silniční doprava, letecká doprava, p ístavní infrastruktura a rychlost dodávek zboţí mezi pr m rnou zemi.

Samotná ţelezniční doprava skončila na 15. míst , silniční doprava na 1Ř. míst a letecká doprava dokonce na 1ř. míst , tedy pod evropským pr m rem. Z hlediska rychlosti dopravy zboţí od místa určení do místa dodání se Itálie adí na 12. místo za nejlepším Lucemburska, Švédskem či N meckem.

Italskou slabou stránkou je špatná kvalita m stské a p ím stské hromadné dopravy. Ta se adí k nejhorším v Evrop . Tento fakt dokazuje i nedostatek p epravních tratí. Na 1 mil.

obyvatel p ipadá délka 20,3km podzemních a ţelezničních tratí. Oproti evropskému pr m ru, který je 54,3km, je tato hodnota velice podpr m rná. Tentýţ problém se týká i tramvajových tratí, které činí 45,2km na 1 mil. obyvatel v porovnání s evropským pr m rem, který činí 130,7km. (Velvyslanectví České republiky v ím , 2017)