(zdroj: vlastní šetření)
Otázka č.17 - Kolik lidí se s prosbou o pomoc nebo se svým váţným problémem obrátilo za poslední rok na Vás?
U této otázky jsou odpovědi odlišné oproti té předchozí. Nejvíce muţů i ţen uvedlo, ţe se na ně za poslední rok s prosbou o pomoc nebo se svým váţným problémem obrátili jeden nebo dva lidi. Druhá nejčastější odpověď u ţen byla „3 a více“, neméně jich volilo odpověď „0“. U muţů zbylé dvě odpovědi volil stejný počet respondentů, a to 13.
Obrázek 24: Počty lidí, kteří se za poslední rok na respondenty obrátili s prosbou o pomoc.
(zdroj: vlastní šetření)
Nejvíce lidí se s prosbou o pomoc nebo se svým váţným problém za poslední rok obrátilo na ţeny ve věkové kategorii 18-30 let, 50 % ţen v této kategorii uvedlo
18-30 31-45 46-60 61+ Celkem 18-30 31-45 46-60 61+ Celkem
0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 1 2
1 až 2 6 7 5 5 23 6 7 6 6 25 48
3 a více 10 6 10 6 32 9 5 5 3 22 54
Počet přátel
Počet osob
Ženy Muži
Celkem
56 odpověď „3 a více“. Nejméně lidí se obrací na muţe ve stejné věkové kategorii, pouze 6,67 % jich uvedlo stejnou odpověď. Z ţen tuto odpověď nejméně uvedly respondentky ve věkové kategorii 61 a více let, pouze 18,18 %. U muţů tuto odpověď uvedli nejčastěji respondenti z věkové kategorie 31-45 let - 41,67 %
Tabulka 20: Počty lidí, kteří se za poslední rok na respondenty obrátili s prosbou o pomoc.
(zdroj: vlastní šetření)
Otázka č.18 - Jak byste ohodnotili Jičín jako dobré místo pro ţivot? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s Jičínem a 10 znamená, ţe Jičín je nejlepší místo pro ţivot)
Nejvíce respondentů by Jičín, jako dobré místo pro ţivot, ohodnotilo na škále od 0 do 10 číslem 8. Uvedlo tak 28 dotázaných, tedy 26,92 % z celkového počtu respondentů. Ţádný z respondentů neuvedl čísla 2 a 3. Nejméně jich volilo čísla 0, 1 a 4, vţdy jeden respondent. Více jak 62 % respondentů zvolilo číslo 8 a vyšší. Celkový průměr hodnocení všech respondentů je 7,79.
U ţen bylo nejčastěji uváděno číslo 9 (25 %), dále 7 (23,21 %) a 8 (19,64 %).
Nejméně pak čísla 0, 2, 3 a 4, které neuvedla ani jedna respondentka, a číslo 1, které uvedla právě jedna respondentka. Ve věkových kategoriích 18-30 let a 31-45 let uvedlo nejvíce ţen číslo 7. V kategorii 46-60 let uvedlo nejvíce ţen čísla 10 a 8, vţdy čtyři respondentky. V poslední věkové kategorii bylo pak nejčastěji voleným číslem číslo 9.
Nejniţší číslo, tedy hodnotu 1, uvedla ţena ve věku 18-30 let. Nejvíce hodnot 10 (na počet respondentek v kategorii) uvedly ţeny v kategorii 61 a více let (27,27 %).
Celkový průměr hodnocení všech ţen je 7,96, tedy vyšší neţ je průměr všech respondentů. Průměrně nejvyšší hodnocení u ţen je v kategorii 61 a více, a to 8,64 (nejvyšší ze všech kategorií u muţů i ţen). Průměrně nejniţší hodnocení u ţen je pak v kategorii 31-45 let, a to 7,43, tedy o více neţ jednu jednotku škály méně oproti kategorii s nejvyšším průměrem.
U muţů bylo nejčastěji uváděno číslo 8 (35,42 %), následně po velkém početním rozestupu čísla 7 (16,67 %) a 9 (14,58 %). Nejméně pak čísla 1, 2 a 3, které neuvedl ani
18-30 31-45 46-60 61+ Celkem 18-30 31-45 46-60 61+ Celkem
0 1 4 2 2 9 5 3 2 3 13 22
57 jeden respondent a čísla 0 a 4, které uvedl vţdy právě jeden respondent. Ve všech věkových kategoriích uvedlo nejvíce muţů číslo 8. U věkové kategorie 46-60 let stejný počet respondentů uvedl i číslo 9. Nejniţší číslo, tedy hodnotu 0, i druhou nejniţší hodnotu 4, uvedli dva respondenti ve věkové kategorii 61 a více let. Nejvíce hodnot 10 (na počet respondentů v kategorii) uvedli muţi v kategorii 31-45 let (25,00 %). Celkový průměr hodnocení všech muţů je 7,58, tedy niţší neţ je průměr všech respondentů.
Průměrně nejvyšší hodnocení u muţů je v kategorii 31-45 let, a to 8,08. Průměrně nejniţší hodnocení u muţů je pak v kategorii 61 a více let, a to 6,90, nejniţší ze všech kategorií u muţů i ţen.
Tabulka 21: Počet respondentů hodnotících Jičín, jako město dobré pro ţivot, na číselné škále 0-10. někdy uvaţovaly o stěhování je ve věkové kategorii 31-45 let, nejméně pak v kategorii 61 a více, kde o přestěhování neuvaţuje ani jedna respondentka. Největší počet muţů, uvaţujících někdy o přestěhování z Jičína, je ve věkové kategorii 61 a více let, a to dokonce 50,00 %. Nejméně nad stěhováním uvaţují muţi v kategorii 46-60 let, pouhých 9,09 %.
18-30 31-45 46-60 61+ Celkem 18-30 31-45 46-60 61+ Celkem
0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1
Průměr 7,69 7,43 8,27 8,64 7,96 7,60 8,08 7,64 6,90 7,58 7,79
Hodnocení na
58 Tabulka 22: Uvaţování o stěhování u respondentů.
(zdroj: vlastní šetření)
Zde jsem opět nalezla chybu v sestavení dotazníku. Otázka číslo 19 byla polootevřená a respondenti mohli vybrat jednu z moţných odpovědí „ano“ nebo „ne“. U odpovědi „ano“ byl dále prostor pro uvedení příkladu města. Mnoho respondentů však neuvedlo ţádný příklad. Vhodnějšími odpověďmi k otázce by tedy bylo spíše „ano, počtem obyvatel většího neţ Jičín“, „ano, počtem obyvatel menšího neţ Jičín“ a „ne“.
Níţe je tedy uvedena tabulka 23 zahrnující odpověď „neuvedeno“. Do ní jsou zapsáni respondenti, kteří uvedli, ţe někdy uvaţovali o stěhování z Jičína do jiné obce, ale neuvedli příklad. Jedná se o 19,35 % z celkového počtu respondentů, kteří někdy uvaţovali o stěhování do jiné obce.
Přibliţně dvě třetiny (64,52 %) respondentů uvaţují o stěhování do obce s vyšším počtem obyvatel. Zbylých 16,13 % by raději volilo obec s niţším počtem obyvatel. U ţen pouze jedna respondentka uvedla, ţe by se raději přestěhovala do menší obce, a to z věkové kategorie 18-30 let. Tři z dotázaných ţen příklad neuvedly a deset z nich by raději volilo obec větší. Deset muţů by se raději přestěhovalo do větší obce, tedy stejný počet jako ţen. Avšak je tu vyšší počet muţů neţ ţen, kteří by se přestěhovali do obce menší, a to čtyři (vţdy dva z věkových kategorií 18-30 a 31-45 let). Opět tři muţi neuvedli příklad.
Tabulka 23: Velikost obcí, do kterých se chtějí respondenti přestěhovat.
(zdroj: vlastní šetření)
18-30 31-45 46-60 61+ Celkem 18-30 31-45 46-60 61+ Celkem
Ano 5 7 2 0 14 6 5 1 5 17 31
18-30 31-45 46-60 61+ Celkem 18-30 31-45 46-60 61+ Celkem
Větší 4 5 1 0 10 4 2 1 3 10 20
59 Otázka č.20 - Jak byste ohodnotili spokojenost se svým ţivotem? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s vlastním ţivotem a 10 je absolutní uvedla právě jedna respondentka. Ve všech věkových kategoriích kromě kategorie 31-45 let uvedlo nejvíce ţen číslo 8. V kategorii 31-31-45 let uvedlo nejvíce ţen číslo 9.
Nejniţší číslo, tedy hodnotu 3, uvedla ţena ve věku 31-45 let. Nejvíce hodnot 10 (na počet respondentek v kategorii) uvedly ţeny v kategorii 61 a více let (27,27 %).
Celkový průměr hodnocení všech ţen je 8,25, tedy vyšší neţ je průměr všech respondentů. Průměrně nejvyšší hodnocení u ţen je v kategorii 61 a více, a to 8,73 (nejvyšší ze všech kategorií u muţů i ţen). Průměrně nejniţší hodnocení u ţen je pak v kategorii 31-45 let, a to 7,93.
U muţů bylo nejčastěji uváděno číslo 8 (27,08 %), následně po větším početním rozestupu čísla 7 (18,75 %), 10 (16,67 %) a 9 (14,58 %). Nejméně pak čísla 0, 2 a 3, které neuvedl ani jeden respondent a čísla 1, 4 a 5, které uvedli vţdy právě dva respondenti. Ve věkové kategorii 18-30 let nejvíce muţů zvolilo číslo 9 (33,33 %). Ve věkové kategorii 31-45 let byli nejčastěji zvolenými čísly 8 a 10, které vţdy uvedli 4 muţi (kaţdé z čísel zvoleno 33,33 % respondentů). V další věkové kategorii, 46-60 let, bylo nejčastěji uvedeným číslem číslo 7 (45,45 %). V nejvyšší věkové kategorii, 61 a více let, je volba čísel velmi rozmanitá. Vţdy právě dva respondenti uvedli čísla 1, 7 a 10, právě jeden respondent pak vţdy uvedl čísla 4, 5, 6 a 8. Nejniţší číslo, tedy hodnotu 1, uvedli dva respondenti ve věkové kategorii 61 a více let. Nejvíce hodnot 10 (na počet respondentů v kategorii) uvedli muţi v kategorii 31-45 let (33,33 %). Celkový průměr hodnocení všech muţů je 7,50, tedy niţší neţ je průměr všech respondentů. Průměrně nejvyšší hodnocení u muţů je v kategorii 31-45 let, a to 8,50. Průměrně nejniţší hodnocení u muţů je pak v kategorii 61 a více let, a to 5,90, nejniţší ze všech kategorií u muţů i ţen.
60 Tabulka 24: Počet respondentů hodnotících spokojenost se svým životem na číselné škále 0-10.
(zdroj: vlastní šetření)
3.3. Verifikace hypotéz
V předchozí podkapitole jsou jednotlivé otázky a odpovědi respondentů podrobně popsány a v tabulkách a grafech i přehledně znázorněny. V této podkapitole budu diskutovat výsledky hypotéz, uvedených v úvodu práce.
Hypotéza první
První předpoklad mého výzkumu je, ţe lidé, kteří jsou členy v různých organizacích, jsou tak více spjati se ţivotem ve městě a budou ho povaţovat za lepší místo pro ţivot.
Pro vyhodnocení hypotézy jsem z dotazníku vybrala otázky číslo 10 „Jste členem nějakého spolku nebo dobrovolnické organizace?“ a číslo 18 „Jak byste ohodnotili Jičín jako dobré místo pro ţivot?“.
Tabulka 25: Počet dotazovaných, volících dané číslo na škále, rozdělený podle toho, zda jsou nebo nejsou členi organizací.
(zdroj: vlastní šetření)
18-30 31-45 46-60 61+ Celkem 18-30 31-45 46-60 61+ Celkem
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Průměr 8,44 7,93 8,00 8,73 8,25 7,87 8,50 7,36 5,90 7,50 7,90
Hodnocení na
Spokojenost s Jičínem na škále 0-10 (0=naprostá nespokojenost, 10=naprostá spokojenost) Člen
organizací
Hypotéza č.1 – lidé, kteří jsou členy v různých organizacích, jsou tak více spjati se životem ve městě a budou ho považovat za lepší místo pro život
61 Pro vyhodnocení hypotézy jsem ze získaných dat udělala váţené průměry podle skupin lidí, zda jsou či nejsou členy nějakých organizací. Dotazované, kteří jsou členy v organizacích, hodnotí Jičín jako vhodné místo pro ţivot, v průměru číslem 7,91.
Dotazovaní, kteří členy v organizacích nejsou, město hodnotí průměrně číslem 7,72.
Nemohu tedy první hypotézu potvrdit jako pravdivou, protoţe výsledná čísla se od sebe liší o pouhých 1,9 % a tedy je rozdíl velmi nepatrný. Závěrem hypotézy tedy je, ţe členství v městských organizacích neovlivňuje pohled na hodnocení spokojenosti s městem.
Hypotéza druhá
Mým druhým předpokladem je, ţe lidé, kteří více důvěřují jiným lidem (svým spoluobčanům) budou také více darovat krev nebo peníze na charitu, dobročinné akce, apod. K ověření správnosti této hypotézy jsem z dotazníku pouţila otázky číslo 8
„Důvěřujete spoluobčanům?“, 14 „Darujete krev?“ a 15 „Darujete peníze na charitu, na pomoc lidem postiţenými povodněmi, apod.?“. Otázku číslo 8 s pěti moţnými
odpověďmi jsem rozdělila do tří kategorií – důvěřiví, neutrální a nedůvěřiví
Tabulka 26: Počty lidí volících dané odpovědi k otázkám druhé hypotézy.
(zdroj: vlastní šetření)
Tabulka 27: Procentuální zobrazení odpovědí k otázkám druhé hypotézy.
(zdroj: vlastní šetření)
Z tabulek 26 a 27 je patrné, ţe lidí v kategorii neutrální a důvěřiví je více neţ v té poslední, tedy je v nich i více lidí, kteří pravidelně nebo občas darují krev a peníze. Pro
Krev Peněžitá pomoc Krev Peněžitá pomoc Krev Peněžitá pomoc
Dárci 4 6 6 5 1 1
Občasní dárci 5 19 5 33 1 0
Nedarující 28 12 46 19 8 9
Hypotéza č.2 - lidé, kteří více důvěřují lidem, darují peníze na charitu, nebo darují krev
Důvěřiví Neutrální Nedůvěřiví
Krev Peněžitá pomoc Krev Peněžitá pomoc Krev Peněžitá pomoc
Dárci 10,81 16,22 10,53 8,77 10,00 10,00
Občasní dárci 13,51 51,35 8,77 57,89 10,00 0,00
Nedarující 75,68 32,43 80,70 33,33 80,00 90,00
Hypotéza č.2 - lidé, kteří více důvěřují lidem, darují peníze na charitu, nebo darují krev
Důvěřiví Neutrální Nedůvěřiví
62 zhodnocení hypotézy však musím porovnat procentuální zastoupení dárců v kaţdé skupině. V kategorii důvěřiví daruje krev pravidelně nebo občas 24,32 % dotazovaných.
V kategorii neutrální je to 19,30 % a v kategorii nedůvěřiví 20,00 %. Je tedy pravda, ţe důvěřiví lidé darují krev více neţ nedůvěřiví. Peněţitou pomoc je ochotno poskytnout 67,57 % důvěřivých, 66,66 % neutrálních a pouze 10,00 % nedůvěřivých. Tedy i zde je zřejmé, ţe peníze na dobročinné účely darují spíše důvěřiví lidé, a to s více patrným rozdílem procent neţ u darování krve. Hodnotím tedy druhou hypotézu – lidé, kteří více důvěřují lidem, darují peníze na charitu, nebo darují krev – jako pravdivou.
Hypotéza třetí
Třetím předpokládaným výsledkem mé práce je, ţe mladší lidé budou častěji přemýšlet o přestěhování do jiného města, a to počtem obyvatel většího. Důvodem stěhování mohou být větší studijní, či pracovní příleţitosti. Dále předpokládám, ţe starší lidé se budou chtít stěhovat méně často, případně do menších měst a vesnic, kvůli většímu klidu a bliţší přírodě. Pro vyhodnocení této hypotézy jsem z dotazníku pouţila otázky číslo 2 „Jaký je Váš věk?“ a číslo 19 „Uvaţoval/a jste někdy o stěhování do jiné obce? Pokud ano, uveďte příklad jaké.“. Zde jsem narazila na nedokonalost sestaveného dotazníku. Otázka číslo 19 byla polootevřená a respondenti mohli vybrat jednu z moţných odpovědí „ano“ nebo „ne“. U odpovědi „ano“ byl dále prostor pro uvedení příkladu města. Mnoho respondentů však neuvedlo ţádný příklad. Vhodnějšími odpověďmi k otázce by tedy bylo spíše „ano, počtem obyvatel většího neţ Jičín“, „ano, počtem obyvatel menšího neţ Jičín“ a „ne“.
Tabulka 28: Odpovědi respondentů na otázku k hypotéze č.3. Četnost odpovědí je uvedena v absolutních číslech i procentech pro lepší srovnání.
(zdroj: vlastní šetření)
Z tabulky číslo 28 vyplývá, ţe nad stěhováním opravdu přemýšlí spíše mladší věkové kategorie.
Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži
absolutní čísla 5 6 7 5 2 1 0 5
procenta 31,25 40,00 50,00 41,66 13,33 9,09 0,00 50,00
absolutní čísla 11 9 7 7 13 10 11 5
procenta 68,75 60,00 50,00 58,33 86,66 90,91 100,00 50,00
18-30
63 Tabulka 29: Vyhodnocení uvedených příkladů měst, do kterých by se lidé, kteří na otázku č.19 odpověděli „ano“, případně rádi přestěhovali.
(zdroj: vlastní šetření) s menším počtem obyvatel, neţ má Jičín, případně svou volbu neuvedli. Tento výsledek můţe být důsledkem suburbanizace, kdy se lidé z měst stěhují na jejich okraje, které disponují větším podílem zeleně a je zde méně rušivých elementů, jako je hluk nebo světelné znečištění, ale stále jsou tak blízko většímu centru, aby měli lidé dobrou dostupnost sluţeb. Starší lidé pak mohou volit větší města právě díky komfortu dostupnosti veškerých potřebných sluţeb. Potvrzuji tedy hypotézu, ţe nad stěhováním přemýšlí spíše mladší lidé, a to do měst s větším počtem obyvatel. Zamítám ale jsem proto data z otázek číslo 7 „Jaké máte vztahy se spoluobčany v Jičíně?“ a 18 „Jak byste ohodnotili Jičín jako dobré místo pro ţivot? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s Jičínem a 10 znamená, ţe Jičín je nejlepší místo pro ţivot)“. Otázku číslo 7 jsem pak rozdělila na tři kategorie, podle toho zda respondenti označují vztahy se spoluobčany spíše za kladné, neutrální, či negativní.
Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži
Větší 4 4 5 2 1 1 0 3
64 Tabulka 30: Hodnocení Jičína podle respondentů v kaţdé kategorii.
(zdroj: vlastní šetření) dvěma respondenty. Nejvíce zastoupena byla kategorie kladných vztahů se 74 respondenty. V kategorii neutrální bylo 28 respondentů. Proto bylo nutné udělat váţený průměr kaţdé kategorie, aby se výsledky dali reprezentativně porovnat. Z průměrů je pak zřejmé ţe rozdíl mezi první a poslední kategorií je obrovský a moje hypotéza by se dala povaţovat za pravdivou. Prostřední kategorie, která značí neutrální vztahy se spoluobčany, má však nejvyšší průměr a tedy i nejlepší hodnocení vztahu respondentů k Jičínu. Jelikoţ je poslední kategorie málo zastoupena, nemohu ji povaţovat za dostatečně informativní, a tedy se přikláním k názoru, ţe úroveň vztahů se spoluobčany neovlivňuje jejich hodnocení spokojenosti s Jičínem, a tedy čtvrtou hypotézu zamítám.
0 0 0 1
65 Hypotéza pátá
Pro pátou hypotézu jsem vybrala předpoklad, ţe lidé, myslící si, ţe Jičín je dobrým místem pro ţivot, budou spokojenější se svým vlastním ţivotem. Pro získání výsledků této hypotézy jsem z dotazníku vybrala otázky číslo 18 „Jak byste ohodnotili Jičín jako dobré místo pro ţivot? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s Jičínem a 10 znamená, ţe Jičín je nejlepší místo pro ţivot)“ a číslo 20
„Jak byste ohodnotili spokojenost se svým ţivotem? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s vlastním ţivotem a 10 je absolutní spokojenost)“.
Tabulka 31: Počty respondentů, kteří zvolili danou kombinaci čísel na škálách 0-10 pro dvě rozdílné otázky.
(zdroj: vlastní šetření)
Následně jsem vytvořila tabulku, ve které jsem zaznamenala, kolik respondentů zvolilo určitou kombinaci čísel pro tyto dvě otázky. Nejčastější kombinací byla čísla 9 (hodnocení města) a 10 (hodnocení vlastního ţivota), která se u respondentů objevila sedmkrát. Stejnou četnost pak měla kombinace čísel 8 (hodnocení města) a 9 (hodnocení vlastního ţivota).
Z tabulky vyplývá, ţe nejvíce lidí volilo kombinace s vysokými čísly 8, 9 a 10.
Potvrzuji tedy pátou hypotézu jako pravdivou - lidé, myslící si, ţe Jičín je dobrým místem pro ţivot, budou spokojenější se svým vlastním ţivotem.
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Hypotéza č.5 – lidé, myslící si, ţe Jičín je dobrým místem pro ţivot, budou spokojenější se svým vlastním ţivotem.
66 Hypotéza šestá
Mým posledním předpokládaným výsledkem dotazníku je, ţe lidé, pro které je Jičín rodným městem, ho budou hodnotit jako lepší místo pro ţivot. Předpokládám tak proto, ţe podle mého názoru mají lidé ke svému rodnému městu silnější pouto, neţ ti, kteří se do něho přistěhovali. Pro získání výsledků této hypotézy jsem z dotazníku vybrala otázky číslo 6 „Jak dlouho v Jičíně bydlíte?“ a číslo 18 „Jak byste ohodnotili Jičín jako dobré místo pro ţivot? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s Jičínem a 10 znamená, ţe Jičín je nejlepší místo pro ţivot)“.
Tabulka 32: Hodnocení Jičína podle respondentů v kaţdé kategorii.
(zdroj: vlastní šetření)
Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe v Jičíně ţije od narození 55 respondentů, 27 respondentů zde ţije déle jak polovinu svého ţivota a nejmenší podíl, 22 respondentů, zde ţije méně jak polovinu svého ţivota. Respondenti, kteří uvedli, ţe v Jičíně ţijí méně neţ polovinu svého ţivota, hodnotili Jičín, jako dobré místo pro ţivot, v průměru číslem 6,86. Respondenti, kteří v Jičíně bydlí déle neţ polovinu svého ţivota, hodnotí město v průměru číslem 7,78. Respondenti, kteří v Jičíně bydlí jiţ od narození, hodnotí město v průměru číslem 8,16. Z váţených průměrů hodnocení pro jednotlivé odpovědi je
Hypotéza č.6 - lidé, pro které je Jičín rodným městem, ho budou hodnotit jako lepší místo pro život
67 hypotézu jako pravdivou - lidé, pro které je Jičín rodným městem, ho budou hodnotit jako lepší místo pro ţivot.
3.4. Sociální kapitál města Jičína
Pro změření sociálního kapitálu v Jičíně jsem hledala vhodný způsob a metodu znázornění. V kapitole Měření sociálního kapitálu jsem se setkala s různými metodami, kdy nejbliţší mému měření byla metodika Víta Jančáka ze studie Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: Analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Ve studii byla rovněţ pouţita data z dotazníkového šetření, avšak „souhrnné hodnocení diferenciace sociálního kapitálu v periferních modelových oblastech bylo provedeno na základě sumarizace hodnot pořadí jednotlivých periferií podle dílčích ukazatelů“ (Jančák 2010). Moje práce je zaměřena na sociální kapitál pouze jedné prostorové jednotky, takţe metoda pořadí se zde pouţít nedá. Rozhodla jsem se tedy pro vyuţití Cantrilovy ţebříčkové škály od 0 do 10. Tuto škálu jsem jiţ pouţila v dotazníku u dvou otázek, kdy respondenti na škále určili hodnotu, která charakterizuje jejich spokojenost s Jičínem, jako místem pro ţivot, a spokojenost se svým vlastním ţivotem. Hodnota 0 na škále značí naprostou nespokojenost, hodnota 10 naopak naprostou spokojenost. Následně jsem tedy zkusila škálu aplikovat jako měřítko pro další otázky, které byli rozděleny do dvou, tří nebo pěti moţných odpovědí.
Tabulka 33: Rozdělení hodnot Cantrilovy škály k jednotlivým otázkám.
(zdroj: vlastní šetření)
Otázky číslo 1 aţ 6 byly pouze informativní, sociodemografické. Zbylé otázky 7 aţ 20 se týkaly sociálního kapitálu v Jičíně. Hodnoty jsem přiřadila podle toho, která z odpovědí je znakem nejvyššího sociálního kapitálu, podle literatury, ze které jsem čerpala. Tato odpověď pak dostala nejvyšší hodnotu Cantrilovy škály, tedy hodnotu 10.
Pět odpovědí Škála Ostatní
Přiřazení hodnot k odpovědím (seřazeno podle počtu odpovědí u otázky)
68 Odpověď, která je znakem nejniţšího sociálního kapitálu pak dostala nejniţší hodnotu Cantrilovy škály, tedy hodnotu 0. U otázek se třemi odpověďmi dostala odpověď mezi těmito extrémně kladnými, či zápornými střední hodnotu 5. U otázek, u kterých mohli respondenti volit z pěti odpovědí, jsem pouţila střední hodnoty intervalů. Otázky 18 a 20 byly jiţ zaměřeny na hodnocení pomocí Cantrilovy škály, tedy nebylo nutné výsledky nijak upravovat.
Tabulka 34: Schéma určení hodnot odpovědí k otázkám s pěti moţnými variantami odpovědi. volících danou odpověď, kterou jsem nahradila hodnotou škály. Výsledné průměry se velmi lišily, jak je moţné vidět v tabulce 36. Nejvyšší průměr, 9,51 bodů na Cantrilově škále, měla otázka číslo 11 „Máte doma připojení k internetu?“, která je ukazatelem napojení jedinců na sociální sítě. Vysoký průměr tedy znamená, ţe téměř všichni respondenti internet vyuţívají, a tím se mohou napojit na daleko více sociálních skupin a sítí, nebo i samotných jedinců. Naopak nejmenší průměr, 1,59 bodů na Cantrilově škále, měla otázka číslo 14 „Darujete krev?“. Tento výsledek můţe být zkreslen tím, ţe se předpokládá, ţe pro kaţdou otázku mají všichni respondenti stejné moţnosti. Zde je tento předpoklad zavádějící, protoţe někteří lidé například nemohou darovat krev ze zdravotních důvodů. Tuto zkušenost bych určitě zohlednila u dalšího měření.
Tabulka 35: Váţené průměry jednotlivých otázek a celkový průměr těchto váţených
Tabulka 35: Váţené průměry jednotlivých otázek a celkový průměr těchto váţených