(zdroj: vlastní šetření)
18-30 31-45 46-60 61+ Celkem 18-30 31-45 46-60 61+ Celkem
Ano 5 7 2 0 14 6 5 1 5 17 31
18-30 31-45 46-60 61+ Celkem 18-30 31-45 46-60 61+ Celkem
Větší 4 5 1 0 10 4 2 1 3 10 20
59 Otázka č.20 - Jak byste ohodnotili spokojenost se svým ţivotem? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s vlastním ţivotem a 10 je absolutní uvedla právě jedna respondentka. Ve všech věkových kategoriích kromě kategorie 31-45 let uvedlo nejvíce ţen číslo 8. V kategorii 31-31-45 let uvedlo nejvíce ţen číslo 9.
Nejniţší číslo, tedy hodnotu 3, uvedla ţena ve věku 31-45 let. Nejvíce hodnot 10 (na počet respondentek v kategorii) uvedly ţeny v kategorii 61 a více let (27,27 %).
Celkový průměr hodnocení všech ţen je 8,25, tedy vyšší neţ je průměr všech respondentů. Průměrně nejvyšší hodnocení u ţen je v kategorii 61 a více, a to 8,73 (nejvyšší ze všech kategorií u muţů i ţen). Průměrně nejniţší hodnocení u ţen je pak v kategorii 31-45 let, a to 7,93.
U muţů bylo nejčastěji uváděno číslo 8 (27,08 %), následně po větším početním rozestupu čísla 7 (18,75 %), 10 (16,67 %) a 9 (14,58 %). Nejméně pak čísla 0, 2 a 3, které neuvedl ani jeden respondent a čísla 1, 4 a 5, které uvedli vţdy právě dva respondenti. Ve věkové kategorii 18-30 let nejvíce muţů zvolilo číslo 9 (33,33 %). Ve věkové kategorii 31-45 let byli nejčastěji zvolenými čísly 8 a 10, které vţdy uvedli 4 muţi (kaţdé z čísel zvoleno 33,33 % respondentů). V další věkové kategorii, 46-60 let, bylo nejčastěji uvedeným číslem číslo 7 (45,45 %). V nejvyšší věkové kategorii, 61 a více let, je volba čísel velmi rozmanitá. Vţdy právě dva respondenti uvedli čísla 1, 7 a 10, právě jeden respondent pak vţdy uvedl čísla 4, 5, 6 a 8. Nejniţší číslo, tedy hodnotu 1, uvedli dva respondenti ve věkové kategorii 61 a více let. Nejvíce hodnot 10 (na počet respondentů v kategorii) uvedli muţi v kategorii 31-45 let (33,33 %). Celkový průměr hodnocení všech muţů je 7,50, tedy niţší neţ je průměr všech respondentů. Průměrně nejvyšší hodnocení u muţů je v kategorii 31-45 let, a to 8,50. Průměrně nejniţší hodnocení u muţů je pak v kategorii 61 a více let, a to 5,90, nejniţší ze všech kategorií u muţů i ţen.
60 Tabulka 24: Počet respondentů hodnotících spokojenost se svým životem na číselné škále 0-10.
(zdroj: vlastní šetření)
3.3. Verifikace hypotéz
V předchozí podkapitole jsou jednotlivé otázky a odpovědi respondentů podrobně popsány a v tabulkách a grafech i přehledně znázorněny. V této podkapitole budu diskutovat výsledky hypotéz, uvedených v úvodu práce.
Hypotéza první
První předpoklad mého výzkumu je, ţe lidé, kteří jsou členy v různých organizacích, jsou tak více spjati se ţivotem ve městě a budou ho povaţovat za lepší místo pro ţivot.
Pro vyhodnocení hypotézy jsem z dotazníku vybrala otázky číslo 10 „Jste členem nějakého spolku nebo dobrovolnické organizace?“ a číslo 18 „Jak byste ohodnotili Jičín jako dobré místo pro ţivot?“.
Tabulka 25: Počet dotazovaných, volících dané číslo na škále, rozdělený podle toho, zda jsou nebo nejsou členi organizací.
(zdroj: vlastní šetření)
18-30 31-45 46-60 61+ Celkem 18-30 31-45 46-60 61+ Celkem
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Průměr 8,44 7,93 8,00 8,73 8,25 7,87 8,50 7,36 5,90 7,50 7,90
Hodnocení na
Spokojenost s Jičínem na škále 0-10 (0=naprostá nespokojenost, 10=naprostá spokojenost) Člen
organizací
Hypotéza č.1 – lidé, kteří jsou členy v různých organizacích, jsou tak více spjati se životem ve městě a budou ho považovat za lepší místo pro život
61 Pro vyhodnocení hypotézy jsem ze získaných dat udělala váţené průměry podle skupin lidí, zda jsou či nejsou členy nějakých organizací. Dotazované, kteří jsou členy v organizacích, hodnotí Jičín jako vhodné místo pro ţivot, v průměru číslem 7,91.
Dotazovaní, kteří členy v organizacích nejsou, město hodnotí průměrně číslem 7,72.
Nemohu tedy první hypotézu potvrdit jako pravdivou, protoţe výsledná čísla se od sebe liší o pouhých 1,9 % a tedy je rozdíl velmi nepatrný. Závěrem hypotézy tedy je, ţe členství v městských organizacích neovlivňuje pohled na hodnocení spokojenosti s městem.
Hypotéza druhá
Mým druhým předpokladem je, ţe lidé, kteří více důvěřují jiným lidem (svým spoluobčanům) budou také více darovat krev nebo peníze na charitu, dobročinné akce, apod. K ověření správnosti této hypotézy jsem z dotazníku pouţila otázky číslo 8
„Důvěřujete spoluobčanům?“, 14 „Darujete krev?“ a 15 „Darujete peníze na charitu, na pomoc lidem postiţenými povodněmi, apod.?“. Otázku číslo 8 s pěti moţnými
odpověďmi jsem rozdělila do tří kategorií – důvěřiví, neutrální a nedůvěřiví
Tabulka 26: Počty lidí volících dané odpovědi k otázkám druhé hypotézy.
(zdroj: vlastní šetření)
Tabulka 27: Procentuální zobrazení odpovědí k otázkám druhé hypotézy.
(zdroj: vlastní šetření)
Z tabulek 26 a 27 je patrné, ţe lidí v kategorii neutrální a důvěřiví je více neţ v té poslední, tedy je v nich i více lidí, kteří pravidelně nebo občas darují krev a peníze. Pro
Krev Peněžitá pomoc Krev Peněžitá pomoc Krev Peněžitá pomoc
Dárci 4 6 6 5 1 1
Občasní dárci 5 19 5 33 1 0
Nedarující 28 12 46 19 8 9
Hypotéza č.2 - lidé, kteří více důvěřují lidem, darují peníze na charitu, nebo darují krev
Důvěřiví Neutrální Nedůvěřiví
Krev Peněžitá pomoc Krev Peněžitá pomoc Krev Peněžitá pomoc
Dárci 10,81 16,22 10,53 8,77 10,00 10,00
Občasní dárci 13,51 51,35 8,77 57,89 10,00 0,00
Nedarující 75,68 32,43 80,70 33,33 80,00 90,00
Hypotéza č.2 - lidé, kteří více důvěřují lidem, darují peníze na charitu, nebo darují krev
Důvěřiví Neutrální Nedůvěřiví
62 zhodnocení hypotézy však musím porovnat procentuální zastoupení dárců v kaţdé skupině. V kategorii důvěřiví daruje krev pravidelně nebo občas 24,32 % dotazovaných.
V kategorii neutrální je to 19,30 % a v kategorii nedůvěřiví 20,00 %. Je tedy pravda, ţe důvěřiví lidé darují krev více neţ nedůvěřiví. Peněţitou pomoc je ochotno poskytnout 67,57 % důvěřivých, 66,66 % neutrálních a pouze 10,00 % nedůvěřivých. Tedy i zde je zřejmé, ţe peníze na dobročinné účely darují spíše důvěřiví lidé, a to s více patrným rozdílem procent neţ u darování krve. Hodnotím tedy druhou hypotézu – lidé, kteří více důvěřují lidem, darují peníze na charitu, nebo darují krev – jako pravdivou.
Hypotéza třetí
Třetím předpokládaným výsledkem mé práce je, ţe mladší lidé budou častěji přemýšlet o přestěhování do jiného města, a to počtem obyvatel většího. Důvodem stěhování mohou být větší studijní, či pracovní příleţitosti. Dále předpokládám, ţe starší lidé se budou chtít stěhovat méně často, případně do menších měst a vesnic, kvůli většímu klidu a bliţší přírodě. Pro vyhodnocení této hypotézy jsem z dotazníku pouţila otázky číslo 2 „Jaký je Váš věk?“ a číslo 19 „Uvaţoval/a jste někdy o stěhování do jiné obce? Pokud ano, uveďte příklad jaké.“. Zde jsem narazila na nedokonalost sestaveného dotazníku. Otázka číslo 19 byla polootevřená a respondenti mohli vybrat jednu z moţných odpovědí „ano“ nebo „ne“. U odpovědi „ano“ byl dále prostor pro uvedení příkladu města. Mnoho respondentů však neuvedlo ţádný příklad. Vhodnějšími odpověďmi k otázce by tedy bylo spíše „ano, počtem obyvatel většího neţ Jičín“, „ano, počtem obyvatel menšího neţ Jičín“ a „ne“.
Tabulka 28: Odpovědi respondentů na otázku k hypotéze č.3. Četnost odpovědí je uvedena v absolutních číslech i procentech pro lepší srovnání.
(zdroj: vlastní šetření)
Z tabulky číslo 28 vyplývá, ţe nad stěhováním opravdu přemýšlí spíše mladší věkové kategorie.
Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži
absolutní čísla 5 6 7 5 2 1 0 5
procenta 31,25 40,00 50,00 41,66 13,33 9,09 0,00 50,00
absolutní čísla 11 9 7 7 13 10 11 5
procenta 68,75 60,00 50,00 58,33 86,66 90,91 100,00 50,00
18-30
63 Tabulka 29: Vyhodnocení uvedených příkladů měst, do kterých by se lidé, kteří na otázku č.19 odpověděli „ano“, případně rádi přestěhovali.
(zdroj: vlastní šetření) s menším počtem obyvatel, neţ má Jičín, případně svou volbu neuvedli. Tento výsledek můţe být důsledkem suburbanizace, kdy se lidé z měst stěhují na jejich okraje, které disponují větším podílem zeleně a je zde méně rušivých elementů, jako je hluk nebo světelné znečištění, ale stále jsou tak blízko většímu centru, aby měli lidé dobrou dostupnost sluţeb. Starší lidé pak mohou volit větší města právě díky komfortu dostupnosti veškerých potřebných sluţeb. Potvrzuji tedy hypotézu, ţe nad stěhováním přemýšlí spíše mladší lidé, a to do měst s větším počtem obyvatel. Zamítám ale jsem proto data z otázek číslo 7 „Jaké máte vztahy se spoluobčany v Jičíně?“ a 18 „Jak byste ohodnotili Jičín jako dobré místo pro ţivot? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s Jičínem a 10 znamená, ţe Jičín je nejlepší místo pro ţivot)“. Otázku číslo 7 jsem pak rozdělila na tři kategorie, podle toho zda respondenti označují vztahy se spoluobčany spíše za kladné, neutrální, či negativní.
Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži
Větší 4 4 5 2 1 1 0 3
64 Tabulka 30: Hodnocení Jičína podle respondentů v kaţdé kategorii.
(zdroj: vlastní šetření) dvěma respondenty. Nejvíce zastoupena byla kategorie kladných vztahů se 74 respondenty. V kategorii neutrální bylo 28 respondentů. Proto bylo nutné udělat váţený průměr kaţdé kategorie, aby se výsledky dali reprezentativně porovnat. Z průměrů je pak zřejmé ţe rozdíl mezi první a poslední kategorií je obrovský a moje hypotéza by se dala povaţovat za pravdivou. Prostřední kategorie, která značí neutrální vztahy se spoluobčany, má však nejvyšší průměr a tedy i nejlepší hodnocení vztahu respondentů k Jičínu. Jelikoţ je poslední kategorie málo zastoupena, nemohu ji povaţovat za dostatečně informativní, a tedy se přikláním k názoru, ţe úroveň vztahů se spoluobčany neovlivňuje jejich hodnocení spokojenosti s Jičínem, a tedy čtvrtou hypotézu zamítám.
0 0 0 1
65 Hypotéza pátá
Pro pátou hypotézu jsem vybrala předpoklad, ţe lidé, myslící si, ţe Jičín je dobrým místem pro ţivot, budou spokojenější se svým vlastním ţivotem. Pro získání výsledků této hypotézy jsem z dotazníku vybrala otázky číslo 18 „Jak byste ohodnotili Jičín jako dobré místo pro ţivot? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s Jičínem a 10 znamená, ţe Jičín je nejlepší místo pro ţivot)“ a číslo 20
„Jak byste ohodnotili spokojenost se svým ţivotem? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s vlastním ţivotem a 10 je absolutní spokojenost)“.
Tabulka 31: Počty respondentů, kteří zvolili danou kombinaci čísel na škálách 0-10 pro dvě rozdílné otázky.
(zdroj: vlastní šetření)
Následně jsem vytvořila tabulku, ve které jsem zaznamenala, kolik respondentů zvolilo určitou kombinaci čísel pro tyto dvě otázky. Nejčastější kombinací byla čísla 9 (hodnocení města) a 10 (hodnocení vlastního ţivota), která se u respondentů objevila sedmkrát. Stejnou četnost pak měla kombinace čísel 8 (hodnocení města) a 9 (hodnocení vlastního ţivota).
Z tabulky vyplývá, ţe nejvíce lidí volilo kombinace s vysokými čísly 8, 9 a 10.
Potvrzuji tedy pátou hypotézu jako pravdivou - lidé, myslící si, ţe Jičín je dobrým místem pro ţivot, budou spokojenější se svým vlastním ţivotem.
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Hypotéza č.5 – lidé, myslící si, ţe Jičín je dobrým místem pro ţivot, budou spokojenější se svým vlastním ţivotem.
66 Hypotéza šestá
Mým posledním předpokládaným výsledkem dotazníku je, ţe lidé, pro které je Jičín rodným městem, ho budou hodnotit jako lepší místo pro ţivot. Předpokládám tak proto, ţe podle mého názoru mají lidé ke svému rodnému městu silnější pouto, neţ ti, kteří se do něho přistěhovali. Pro získání výsledků této hypotézy jsem z dotazníku vybrala otázky číslo 6 „Jak dlouho v Jičíně bydlíte?“ a číslo 18 „Jak byste ohodnotili Jičín jako dobré místo pro ţivot? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s Jičínem a 10 znamená, ţe Jičín je nejlepší místo pro ţivot)“.
Tabulka 32: Hodnocení Jičína podle respondentů v kaţdé kategorii.
(zdroj: vlastní šetření)
Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe v Jičíně ţije od narození 55 respondentů, 27 respondentů zde ţije déle jak polovinu svého ţivota a nejmenší podíl, 22 respondentů, zde ţije méně jak polovinu svého ţivota. Respondenti, kteří uvedli, ţe v Jičíně ţijí méně neţ polovinu svého ţivota, hodnotili Jičín, jako dobré místo pro ţivot, v průměru číslem 6,86. Respondenti, kteří v Jičíně bydlí déle neţ polovinu svého ţivota, hodnotí město v průměru číslem 7,78. Respondenti, kteří v Jičíně bydlí jiţ od narození, hodnotí město v průměru číslem 8,16. Z váţených průměrů hodnocení pro jednotlivé odpovědi je
Hypotéza č.6 - lidé, pro které je Jičín rodným městem, ho budou hodnotit jako lepší místo pro život
67 hypotézu jako pravdivou - lidé, pro které je Jičín rodným městem, ho budou hodnotit jako lepší místo pro ţivot.
3.4. Sociální kapitál města Jičína
Pro změření sociálního kapitálu v Jičíně jsem hledala vhodný způsob a metodu znázornění. V kapitole Měření sociálního kapitálu jsem se setkala s různými metodami, kdy nejbliţší mému měření byla metodika Víta Jančáka ze studie Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: Analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Ve studii byla rovněţ pouţita data z dotazníkového šetření, avšak „souhrnné hodnocení diferenciace sociálního kapitálu v periferních modelových oblastech bylo provedeno na základě sumarizace hodnot pořadí jednotlivých periferií podle dílčích ukazatelů“ (Jančák 2010). Moje práce je zaměřena na sociální kapitál pouze jedné prostorové jednotky, takţe metoda pořadí se zde pouţít nedá. Rozhodla jsem se tedy pro vyuţití Cantrilovy ţebříčkové škály od 0 do 10. Tuto škálu jsem jiţ pouţila v dotazníku u dvou otázek, kdy respondenti na škále určili hodnotu, která charakterizuje jejich spokojenost s Jičínem, jako místem pro ţivot, a spokojenost se svým vlastním ţivotem. Hodnota 0 na škále značí naprostou nespokojenost, hodnota 10 naopak naprostou spokojenost. Následně jsem tedy zkusila škálu aplikovat jako měřítko pro další otázky, které byli rozděleny do dvou, tří nebo pěti moţných odpovědí.
Tabulka 33: Rozdělení hodnot Cantrilovy škály k jednotlivým otázkám.
(zdroj: vlastní šetření)
Otázky číslo 1 aţ 6 byly pouze informativní, sociodemografické. Zbylé otázky 7 aţ 20 se týkaly sociálního kapitálu v Jičíně. Hodnoty jsem přiřadila podle toho, která z odpovědí je znakem nejvyššího sociálního kapitálu, podle literatury, ze které jsem čerpala. Tato odpověď pak dostala nejvyšší hodnotu Cantrilovy škály, tedy hodnotu 10.
Pět odpovědí Škála Ostatní
Přiřazení hodnot k odpovědím (seřazeno podle počtu odpovědí u otázky)
68 Odpověď, která je znakem nejniţšího sociálního kapitálu pak dostala nejniţší hodnotu Cantrilovy škály, tedy hodnotu 0. U otázek se třemi odpověďmi dostala odpověď mezi těmito extrémně kladnými, či zápornými střední hodnotu 5. U otázek, u kterých mohli respondenti volit z pěti odpovědí, jsem pouţila střední hodnoty intervalů. Otázky 18 a 20 byly jiţ zaměřeny na hodnocení pomocí Cantrilovy škály, tedy nebylo nutné výsledky nijak upravovat.
Tabulka 34: Schéma určení hodnot odpovědí k otázkám s pěti moţnými variantami odpovědi. volících danou odpověď, kterou jsem nahradila hodnotou škály. Výsledné průměry se velmi lišily, jak je moţné vidět v tabulce 36. Nejvyšší průměr, 9,51 bodů na Cantrilově škále, měla otázka číslo 11 „Máte doma připojení k internetu?“, která je ukazatelem napojení jedinců na sociální sítě. Vysoký průměr tedy znamená, ţe téměř všichni respondenti internet vyuţívají, a tím se mohou napojit na daleko více sociálních skupin a sítí, nebo i samotných jedinců. Naopak nejmenší průměr, 1,59 bodů na Cantrilově škále, měla otázka číslo 14 „Darujete krev?“. Tento výsledek můţe být zkreslen tím, ţe se předpokládá, ţe pro kaţdou otázku mají všichni respondenti stejné moţnosti. Zde je tento předpoklad zavádějící, protoţe někteří lidé například nemohou darovat krev ze zdravotních důvodů. Tuto zkušenost bych určitě zohlednila u dalšího měření.
Tabulka 35: Váţené průměry jednotlivých otázek a celkový průměr těchto váţených průměrů.
(zdroj: vlastní šetření)
Celkem
Číslo otázky 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Průměr
Vážený průměr
hodnocení 6,73 5,48 6,59 4,13 9,51 4,71 8,75 1,59 3,65 7,50 5,48 7,79 7,02 7,90 6,20 Jednotlivé otázky
69 Průměr všech váţených průměrů jednotlivých otázek je tedy 6,20. Tato hodnota promítnuta na Cantrilovu škálu značí sílu sociálního kapitálu v Jičíně. Je to tedy hodnota nad průměrem hodnot Cantrilovy škály.
3.5. Diskuse
Podobné měření sociálního kapitálu jedné prostorové jednotky nebylo provedeno, nebo mi není známo, tedy nelze tuto hodnotu porovnat s jinými studiemi a zhodnotit sílu sociálního kapitálu v Jičíně jako vysokou nebo nízkou. Podobná měření však byla uskutečněna v oblasti kvality ţivota. Jako příklad bych uvedla bakalářskou práci Jitky Vokurkové z Technické univerzity v Liberci s názvem Hodnocení subjektivní kvality života v Jablonci nad Nisou. Podle mého názoru jsou si studie sociálního kapitálu a kvality ţivota v mnoha ohledech blízké, například pouţitými indikátory k měření a důleţitou rolí důvěry. U mnoha otázek, na které respondenti odpovídají, ať uţ během studie sociálního kapitálu, či kvality ţivota, můţe být ovlivňujícím faktorem volby odpovědi respondenta jeho aktuální spokojenost s vlastním ţivotem, nebo právě kvalitou jeho ţivota.
Ve svém dotazníkovém šetření jsem pouţila otázku „Jak byste ohodnotili spokojenost se svým ţivotem? (Uveďte prosím číslo na škále 0-10, kde 0 je absolutní nespokojenost s vlastním ţivotem a 10 je absolutní spokojenost)“. Výsledkem byl průměr jednotlivých hodnocení respondentů na škále od 0 do 10, a to hodnota 7,90.
Vokurková (2013) se touto otázkou dopodrobna zabývá ve své práci, a to pro město Jablonec nad Nisou, tedy také pouze v jedné prostorové jednotce. Obyvatelé s trvalým bydlištěm v Jablonci nad Nisou hodnotí kvalitu svého ţivota průměrně hodnotou 8,20. V mé studii tuto otázku pouţívám jako jeden z mnoha indikátorů pro měření sociálního kapitálu. Výsledná síla sociálního kapitálu v Jičíně je 6,20, tedy o celé dva body škály méně, neţ subjektivní kvalita ţivota respondentů v Jablonci nad Nisou. Ráda bych tedy podobnost, nebo i případnou závislost kvality ţivota a sociálního kapitálu podrobně zkoumala například v mé budoucí diplomové práci.
70
Závěr
Pojem sociální kapitál ještě stále není ustálen, tím vzniká problém jiţ při vymezování jeho definice. Tato práce se tedy zakládá na mém vlastním chápání tohoto pojmu, jak jsem jej získala studováním relevantní literatury věnované sociálnímu kapitálu. Problémem se také jeví odlišné pohledy různých oborů na sociální kapitál.
Zabývá se jím nejen geografie, ale také sociologie, nebo ekonomie. To je také důvodem, proč univerzální definice tohoto pojmu neexistuje.
Stejně tak obtíţné, jako uchopení samotného pojmu, je uchopení jeho měření.
Samotný sociální kapitál není nijak měřitelný, ač právě slovo kapitál k tomu můţu svádět. Měřit tedy můţeme pouze indikátory, které sociální kapitál ovlivňují, nebo které jsou sociálním kapitálem ovlivňovány. Tato oblast je také velmi problematická a neexistuje ţádný ustálený, nebo univerzální seznam indikátorů, které k sociálnímu kapitálu patří. Tím však vznikají různé studie, snaţící se o změření sociálního kapitálu na různých měřítkových úrovních a pouţívající různé skupiny indikátorů. To ale můţe vést k velmi rozdílným výsledkům, případně výsledkům, které nejsou porovnatelné s jinými studiemi.
Cílem této práce bylo najít moţné metody měření sociálního kapitálu a dojít k takové, která by byla schopna změřit sociální kapitál pro jednu prostorovou jednotku – menší město s necelými 17 000 obyvateli. Taková měření sice byla provedena, ale pro více obcí najednou a výsledky byly prezentovány metodou pořadí. Pro svou práci jsem tedy zvolila metodu zaloţenou na Cantrilově ţebříčkové škále. Data pro měření jsem získala pomocí dotazníku, který vyplnilo 104 trvalých obyvatel Jičína. Ze získaných odpovědí byla vypočítána konkrétní síla sociálního kapitálu v Jičíně, prezentována hodnotou, kterou lze promítnout na Cantrilovu škálu. Dále byly potvrzeny nebo vyvráceny hypotézy, předem vyřčené na základě otázek dotazníku.
Výsledná síla sociálního kapitálu ve městě Jičín nemůţe být hodnocena jako vysoká, nebo nízká, jelikoţ podobná měření nebyla provedena a nelze ji tedy porovnat se sílou sociálního kapitálu v jiné obci.
71
Použitá literatura
BOURDIEU, P. (1998): Teorie jednání, první vydání, Praha, Karolinum
HRNČIÁROVÁ T., MACKOVČIN P., ZVARA I. eds. Atlas krajiny České republiky. MŢP Průhonice, VÚKOZ, 2010, s. 97-156. ISBN 978–80–85116–59–5.
JANČÁK, V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010):
Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: analýza vybraných sloţek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Geografie, 115, č. 2, s. 207–222.
MAJEROVÁ, V. (2011): Sociální kapitál a rozvoj regionu : příklad Kraje Vysočina, první vydání, Praha, Grada, s. 11-27. ISBN 978-80-247-4093-5
Murgaš, F. (2012): Prostorová dimenze kvality ţivota, Liberec, Technická univerzita v Liberci
PILEČEK, J., JANČÁK, V. (2010): Je moţné měřit sociální kapitál? Analýza územní diferenciace okresů Česka. Geografie, 115, č. 1, s. 78–95.
PILEČEK, J. (2010): Koncept sociálního kapitálu: pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. Geografie, 115, č. 1, s. 64–77.
PILEČEK, J. (2010): Koncept sociálního kapitálu: pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. Geografie, 115, č. 1, s. 64–77.