MAKROCYKLU
Tabulka 12 : Celková data za olympijský makrocyklus 2006 - 2010
Porovnáním dat z tabulky 12 v nejdůležitějších pohybových schopnostech (vytrvalost, rychlost, síla a obratnost) v jednotlivých RTC v olympijském makrocyklu jsme došli k následujícím závěrům:
69
Vytrvalosti se nejvíce věnuje v prvním roce makrocyklu. Podíl z celkového odtrénovaného času vytrvalosti v makrocyklu je v prvním roce 30 %, což je nejvíce ze všech let. Data v druhém roce ukazují 26 %, ve třetím 25 % a ve čtvrtém roce olympijského makrocyklu 19 %.
Druhý nejdůležitější tréninkový ukazatel je síla. Data ukazují, že vzhledem k celkovému počtu odtrénovaných minut síly v makrocyklu (18568 minut), se jí nejvíce věnuje v roce druhém. Ve druhém roce se jí odtrénovalo 30 %. Ostatní roky jsou téměř srovnatelné. První rok to bylo 23 %, třetí rok také 23 % a čtvrtý rok 25 %.
Dalším velmi důležitým parametrem je rychlost. Celkově se rychlosti v olympijském makrocyklu odtrénovalo 13237 minut. Nejvíce se jí odtrénovalo ve čtvrtém roce 34 %. První rok to bylo 18 %, ve druhém 22 % a ve třetím 25 %.
Další, pro lyžaře v boulích jedna z nejdůležitějších schopností je obratnost. Celkově se obratnosti odtrénovalo 3953 minut. Nejvíce to bylo v prvním a druhém roce makrocyklu (32 % a 33 %). Ve třetím roce to bylo 24 % a nejméně v roce čtvrtém, 12 %.
70
Obr. 7 : Celkový odtrénovaný čas v olympijském makrocyklu
Nejvíce odtrénovaného času je podle obrázku 7 ve druhém roku olympijského makrocyklu, v sezóně 2007/2008. Celkový odtrénovaný čas je 51360 minut, tedy 856 hodin. Největší podíl mají tréninkové ukazatele lyže v boulích (11610 minut) a procvičení a strečink (7445 minut). Nejméně je odtrénováno v posledním roce olympijského makrocyklu, v sezóně 2009/2010, ale i tady mají největší podíl na odtrénovaném čase tréninkové ukazatele lyže v boulích a procvičování a strečink. Celkový odtrénovaný čas je 42334 minut, tedy pouze necelých 706 hodin. Data v tomto roce jsou ale poznamenány zraněním z ledna 2010. Celkově se ve všech čtyřech letech odtrénovalo 3156 hodin, což je necelých 132 celých dnů.
71
Obr. 8 : Celkový počet odtrénovaných dnů v jednotlivých RTC olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Na obrázku 8 vidíme, že nejvíce bylo odtrénovaných dní v sezóně 2007/2008. Odtrénovalo se 308 dní. V sezóně 2006/2007 se na odtrénovaných dnech projevilo zranění zad z října 2006 a v sezóně 2009/2010 zranění kolene z ledna 2010. Dny volna jsou nejvíce ve všech letech v zotavném cyklu (2. dubna – 22. dubna). Další neodtrénované dny jsou většinou z důvodu nemoci, nebo sponzorských a reklamních akcí.
V prvním roce se odtrénovalo 287 dní, ve třetím 295 dní a v posledním roce 247.
Tréninková jednotka je hlavní organizační formou tréninku. V jízdě v boulích evidujeme jednu, dvě i více tréninkových jednotek během dne.
Pokud je rehabilitační den, mluvíme o jednofázovém tréninku, většinou se ale jedná o dvou – tří fázový trénink. Nejvíce tréninkových jednotek se trénuje na soustředěních zaměřených na skoky do vody (červen – srpen), kdy evidujeme čtyři fáze tréninku. Tento trénink je nejnáročnější. První jednotka jsou skoky do vody, druhá jednotka je zaměřená na rozvoj rychlostních schopností, třetí jednotka jsou opět skoky do vody a poslední fáze je
72
zaměřená na rozvoj silových schopností. Závěrečná fáze je ještě večerní strečink a protažení. Jednotlivé jednotky trvají různě dlouho dobu. Fáze mohou trvat od 60 minut až po třeba 240 minut (trénink na lyžích).
Obr. 9 : Celkový počet tréninkových jednotek v jednotlivých RTC olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Podle obrázku 9 evidujeme nejvíce odtrénovaných tréninkových jednotek ve druhém roce (637). Nejméně, opět v poslední sezóně 2009/2010, a to pouze 410.
Počet startů se každý rok liší a je závislý především na sněhových podmínkách a počtu zorganizovaných závodů. Závodník se může nominovat na různé závody, podle své výkonnosti. Závody pořádané v jízdě v boulích jsou: Olympijské hry, Mistrovství světa, Mistrovství světa juniorů, Světové poháry, Evropské poháry, České poháry a Mistrovství České republiky. Data jsou ze závodů Olympijských her, Mistrovství světa a světových pohárů.
73
Obr. 10: Celkový počet závodů (startů) v jednotlivých ročních tréninkových cyklech olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Na obrázku 10 je sumarizace počtu těchto závodů (počet startů, což je každý závodní start). Pokud je tedy závodník například ve finále singlového závodu, do tréninkového ukazatele závody si napíše počet 2. Pokud jede závodník dualový závod, může se mu v ukazateli objevit číslo 5, pokud jede všechny vyřazovací jízdy až do finále.
Data nám ukazují, že nejvíce závodních startů je v sezóně třetí (38).
V této sezóně jsou 3 dualové závody a 10 závodů singlových. Nejméně jich je v sezóně olympijské (10) v této sezóně se jelo pouze 6 závodů, protože po Olympijských hrách se již nepokračovalo a sezóna se ukončovala dříve.
V prvním a druhém roce jsou data stejná, ačkoliv počet i typ závodů se liší.
První rok bylo 11 závodů, z toho 3 dualové a zbytek singlových a ve druhém roce se konalo 10 závodů a z toho pouze jeden byl dualový.
Nejzajímavějším tréninkovým ukazatelem je bezpochyby samotný trénink na lyžích. V tréninkovém deníku lyžaře v boulích jsou evidovány čtyři tréninkové ukazatele, týkající se lyžování. Jsou to lyžování obecně, které
74
zahrnuje lyžování na rovině, rozjíždění se na sněhu, první lyžování, trénink malých oblouků a jejich různých modifikací na rovném terénu. Druhým ukazatelem je lyžování v boulích. V tomto tréninkovém ukazateli jsou evidována data jak při trénincích v boulích, tak i čas v závodech (tréninky, samotné závodní jízdy atd.). Třetí tréninkový ukazatel eviduje skoky. Skoky jsou evidovány jak v minutách, tak počtu. Nejvíce se skoky trénují v letních měsících na soustředěních zaměřených na skoky do vody. V zimě se do tréninkového ukazatele skoky započítává pouze čas, který závodník opravdu stráví skákáním. Pokud je to trénink skoků, které jsou ale již v boulích, čas se započítává do ukazatele lyže – boule.
Při porovnání tréninkových ukazatelů lyže obecně, lyže boule a lyže skoky zjistíme, že nejvíce se opravdu stráví samotným lyžováním v boulích.
Poté je to trénink skoků a nakonec rozlyžování a lyžování obecně, které se nejvíce trénuje pouze na prvních maximálně dvou soustředěních na lyžích.
Poté se již lyžování na rovině nezařazuje. Z tohoto vyplívá, že nejdůležitější je trénink samotné techniky jízdy v boulích a potom teprve skoků (obr. 11, 12, 13, 14).
Obr. 11 : Porovnání lyžařských tréninkových ukazatelů v roce 2006/2007
75
Podle obrázku 11 bylo na lyžích nejvíce minut odtrénováno v boulích, a to 10546 minut, tedy 176 hodin. Skoků se odtrénovalo 4285 minut, tedy 71 hodin a nejméně se věnovalo rozložování, a to 875 minut (14,5 hodiny).
Obr. 12 : Porovnání lyžařských tréninkových ukazatelů v roce 2007/2008
Obrázek 12 ukazuje, že podíl rozložení jednotlivých tréninků na lyžích je stejné jako v předchozím roce. Opět je nejvíce natrénováno v oblasti lyžování v boulích a nejméně na lyžích obecně.
76
Obr. 13 : Porovnání lyžařských tréninkových ukazatelů v roce 2008/2009
Data v obrázku 13 nám porovnávají lyžařské tréninkové ukazatele v roce 2008/2009. Nejvíce se natrénovalo v oblasti jízdy v boulích (13864 minut), méně v oblasti skoků (4262 minut), a nejméně v oblasti lyže obecně (1872 minut). V porovnání s předchozími sezónami se ale v letošním roce věnovalo více času rozložování na úkor skoků. Je to jediný rok, který se v rozložení těchto ukazatelů liší. Sezóna 2009/2010 je opět svým rozložením identická se sezónami 2006/2007 a 2007/2008. Opět převládá trénink v oblasti jízdy v boulích (přes 67 %), v oblasti skoky (přes 25 %) a v oblasti rozložování se data nedostávají přes 6 % (obr 14).
77
Obr. 14 : Porovnání lyžařských tréninkových ukazatelů v roce 2009/2010
Potvrdilo se, že každý rok ve čtyřletém olympijském makrocyklu v jízdě v boulích je zaměřen na jiné pohybové schopnosti. První rok je zaměřen na vytrvalost, druhý rok na sílu, třetí rok na sílu a rychlost a poslední rok je zaměřen na rozvoj rychlosti. Další velice důležitou složkou tréninku je obratnost. Vzhledem k tomu, že skoky v hodnocení jízdy v boulích tvoří 25 % celkového výsledku, nedílnou součástí tréninků musí být v dosti velkém rozsahu i trénink gymnastiky, skoků na trampolíně i speciální přípravy skoků do vody. Další speciální tréninkový ukazatel, který v jízdě v boulích sledujeme, je model. Jde o simulaci tratě jízdy v boulích na suchu.
Jednoduše řečeno jde o kombinaci odrazů (simulace boulí) a gymnastických prvků (simulace skoků). Stejně jako v jiných sportech i v akrobatickém lyžování je důležitá nejen rehabilitace a regenerace, ale i množství kompenzačních cvičení, což nám dokazují i výsledky našeho výzkumu. Jde především o kompenzační cvičení na stabilizaci kolen, kompenzační cvičení zad, s čímž souvisí i posilování vnitřních svalů břicha a svalů bránice.
Ačkoliv jde o jízdu v boulích, trénink této disciplíny na sněhu nespočívá pouze v lyžování v boulích. Největší důraz v této disciplíně se klade důraz na cit pro lyže a pro kontakt lyže se sněhem. Proto je potřeba se
78 tréninkových centrech, která jsou akrobatickému lyžování věnované. U nás je to pouze jedno centrum, a to Acrobat park Aleše Valenty ve Štítech olympijském makrocyklu, O tomto sportovním odvětví nebylo zatím napsáno mnoho publikací a metodických postupů, proto doufáme, že je tato práce jedna z těch, která zaujme nejen odbornou veřejnost a že bude jakýmsi hnacím motorem k dalšímu rozvoji v této oblasti. Z důvodu nevypracování zatím žádné podrobné metodiky trénování jízdy v boulích, trenéři oddílů této disciplíny stále tápou. Studiím tohoto sportovního odvětví se dá věnovat i nadále, protože je ještě spousta námětů a prvků, které by se dali zpracovat tak, aby trenéři tohoto sportu věděli, jak vychovávat mladé nadějné závodníky, kteří toto sportovní odvětví budou nadále rozvíjet a budou v něm dosahovat co nejlepších výsledků.
79
5 ZÁV Ě R
Zpracování sportovní přípravy v olympijském makrocyklu se zaměřením na jízdu v boulích bylo velmi zajímavé. Data se průběžně vyhodnocovala, ale nikdy nebyla takto, av tomto pojetí olympijského makrocyklu podrobně analyzována a zpracovávána. Analýza skýtá pohled
Vytrvalost je potřeba především k tomu, aby závodník vydržel sjet co nejvíce jízd v boulích v co největší kvalitě. Překvapující je i čas věnovaný
- v oblasti vytrvalostních pohybových schopností se nejvíce odtrénovalo v prvním roce olympijského makrocyklu (30 %) - silovým pohybovým schopnostem se nejvíce věnovalo ve
- Během olympijského makrocyklu se nejvíce trénovalo v sezóně 2007/2008 (308 dní)
80
Na základě provedené analýzy navrhujeme následující proporcionální rozdělení tréninku jízdy v boulích pro olympijský makrocyklus :
- V prvním roce je to 15 % pro sílu, 15 % pro rychlost, 30 % pro vytrvalost, 25 % pro obratnost, 2 % pro model a 13 % pro rehabilitaci - Ve druhém roce je to 25 % pro sílu, 20 % pro rychlost, 15 % pro
vytrvalost, 25 % pro obratnost, 3 % pro model a 12 % pro rehabilitaci - Ve třetím roce je to 20 % pro sílu, 25 % pro rychlost, 20 % pro
vytrvalost, 20 % pro obratnost, 2 % pro model a 13 % pro rehabilitaci - Poslední rok, olympijský, by měl mít zastoupení jednotlivých
schopností následující: 20 % síla, 30 % rychlost, 10 % vytrvalost, 22 % obratnost, 3 % model a 15 % regenerace.
Ačkoliv se jednotky některých speciálních tréninkových ukazatelů jeví jako nevhodné, k jejich výběru jsme měli důvod. Trénink jízdy v boulích je postaven na procentuálním rozdělení pohybových schopností v olympijském makrocyklu a jako nejvíce použitelné se jevilo uvádění v minutách. Přesto doporučujeme některé speciální tréninkové ukazatele vyjadřovat současně i v jiných jednotkách. Například lyžování evidovat v nalyžovaných kilometrech a vytrvalostní a rychlostní pohybové schopnosti také v kilometrech.
V České republice je v této chvíli pár nadějných dívek ve věku 17 – 18 let. Tato diplomová práce by měla pomoci trenérům s jejich tréninkem tak, aby mohli dosáhnout v následujících letech co nejlepších výsledků a disciplínu jízdu v boulích tak dostali do většího podvědomí české veřejnosti. Na základě zpracování této metodiky by se mohl zájem veřejnosti o tento sport rozrůst, a mohla se tak rozšířit základna tohoto sportu, která je v české republice zatím stále velmi malá.
81
6 LITERATURA
1. ČELIKOVSKÝ, S. aj. Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu.
Praha: SPN, 1990
2. DOVADIL, J. aj. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, 2005.
332s. ISBN 80-7033-760-5.
3. DIPIRO, D. Mogul skiing. Bloomington: Authorhouse, 2010. 89s. ISBN 1-4208-6159-X(sc)
4. GRASGRUBER, P.A. CACEK, J. Sportovní geny. Brno: Computer Press, 2008. 480s. ISBN 978-80-251-1873.
5. HIRTZ, P., KIRCHNER, G., & PÖHLMAN, R. Sportmotorik.
Grundlagen, Anwendungen und Grenzgebiete. Kassel: 1994
6. HOŠEK, V. A RYCHETSKÝ, A. Motorické učení. Praha: SPN, 1975.
147s.
7. CHOUTKA, M. A DOVADIL, J. Sportovní trénink. Praha: Olympia, 1991. 333s. ISBN 80-7033-099-6.
8. CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Základy sportovního tréninku. Praha:
Univerzita Karlova, 1984. 146s.
9. CHOUTKA, M. Sportovní výkon. Praha: Olympia, 1981. 98s.
10. KARLSSON, J. Localized muscular fatigue: role of muscle metalolism and substrate depletion. In: Hutton RS, Miller Dl ed. Exercise and Sports Sciences Review. Philadelphia : Franklin Institute Press: 1-42
82
11. KOSICKI, G. Ski artistique acrobatique. Paris: Les Éditions Arthaud, 1987. 167s. ISBN 2-7003-0663-5
12. LIBENSKÝ, J. aj. Základy sportovního tréninku. Praha: SPN, 1965.
253s.
13. MŰLLER, E. aj. Science and skiing III: Oxford: Meyer & Meyer Sport (UK) Ltd., 2005. ISBN 1-84126-177-7
14. NEUMANN, G. A PFÜTZNER, A. A HOTTENTROTT, K. Trénink pod kontrolou. Praha: Grada Publishing, 2005. 181s. ISBN 80-247-0947-3.
15. NOVÁKOVÁ, P. Diplomová práce: Akrobatické lyžování jako moderní sportovní odvětví a role gymnastických cvičení v přípravě akrobatického lyžaře. Praha: Karlova Univerzita , Fakulta pedagogická, 1999
INTERNETOVÉ ZDROJE
1. FIS, Freestyle skiing rules 2010 [online]. [cit. 2011-04-01].
Dostupný z WWW:
<http://www.fis- ski.com/uk/disciplines/freestyle/freestyle-skiing-rules/rules.html>
2. SKIMOGULS, O ski moguls [online]. [cit. 2011-04-01]. Dostupný z WWW: <http://www.skimoguls.cz/?t=about>
83
7 P Ř ÍLOHY
Příloha 1 : Data přípravného období (24. dubna – 2. července) jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 - 2010
Příloha 2 : Data předzávodního období (3. července – 5. listopadu) jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 - 2010
Příloha 3 : Data závodního období (6. listopadu – 1. dubna) jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 - 2010
Příloha 4 : Data přechodného období (2. dubna – 22. dubna) jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 - 2010
Příloha 5 : Data sezóny 2006/2007 rozdělená na jednotlivá období Příloha 6 : Data sezóny 2007/2008 rozdělená na jednotlivá období Příloha 7 : Data sezóny 2008/2009 rozdělená na jednotlivá období Příloha 8 : Data sezóny 2009/2010 rozdělená na jednotlivá období
Příloha 9 : Data úvodního mikrocyklu (24. dubna – 4. června) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 10 : Data rozvíjejícícho mikrocyklu (5. června – 2. července) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 11 : Data stabilizačního mikrocyklu (3. července – 3. září) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 12 : Data kontrolního mikrocyklu (4. září – 5. listopadu) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 13 : Data vylaďovacího mikrocyklu (6. listopadu – 7. ledna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 14 : Data soutěžního mikrocyklu (8. ledna – 1. dubna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 15 : Data zotavného mikrocyklu mikrocyklu (2. dubna – 23. dubna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 16 : Data sezóny 2006/2007 rozdělená na jednotlivé mikrocykly Příloha 17 : Data sezóny 2007/2008 rozdělená na jednotlivé mikrocykly Příloha 18 : Data sezóny 2008/2009 rozdělená na jednotlivé mikrocykly
84
Příloha 19 : Data sezóny 2009/2010 rozdělená na jednotlivé mikrocykly Příloha 20 : Data úvodního mezocyklu (24. dubna – 4. června) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 21 : Data základního mezocyklu (5. června - 3. září) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 22 : Data předzávodního mezocyklu (4. září – 7. ledna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 23 : Data závodního mezocyklu (8. ledna – 1. dubna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 24 : Data zotavného mezocyklu (1. dubna – 23. dubna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 25 : Data sezóny 2006/2007 rozdělená na jednotlivé mezocykly Příloha 26 : Data sezóny 2007/2008 rozdělená na jednotlivé mezocykly Příloha 27 : Data sezóny 2008/2009 rozdělená na jednotlivé mezocykly Příloha 28 : Data sezóny 2009/2010 rozdělená na jednotlivé mezocykly Příloha 29 : Trať pro jízdu v boulích v Deer Valley (USA)
Příloha 30 : Model s parametry tratě pro jízdu v boulích
85
Příloha 1 : Data přípravného období (24. dubna – 2. června) jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 - 2010
Příloha 2 : Data předzávodního období (3. července – 5. listopadu) jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 - 2010
86
Příloha 3 : Data závodního období (6. listopadu – 1. dubna) jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 - 2010
Příloha 4 : Data přechodného období (2. dubna – 22. dubna) jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 - 2010
87
Příloha 5 : Data sezóny 2006/2007 rozdělená na jednotlivá období
Příloha 6 : Data sezóny 2007/2008 rozdělená na jednotlivá období
88
Příloha 7 : Data sezóny 2008/2009 rozdělená na jednotlivá období
Příloha 8 : Data sezóny 2009/2010 rozdělená na jednotlivá období
89
Příloha 9 : Data úvodního mikrocyklu (24. dubna – 4. června) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 10 : Data rozvíjejícícho mikrocyklu (5. června – 2. července) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
90
Příloha 11 : Data stabilizačního mikrocyklu (3. července – 3. září) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 12 : Data kontrolního mikrocyklu (4. září – 5. listopadu) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
91
Příloha 13 : Data vylaďovacího mikrocyklu (6. listopadu – 7. ledna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 14 : Data soutěžního mikrocyklu (8. ledna – 1. dubna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
92
Příloha 15 : Data zotavného mikrocyklu mikrocyklu (2. dubna – 23. dubna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 16 : Data sezóny 2006/2007 rozdělená na jednotlivé mikrocykly
93
Příloha 17 : Data sezóny 2007/2008 rozdělená na jednotlivé mikrocykly
Příloha 18 : Data sezóny 2008/2009 rozdělená na jednotlivé mikrocykly
94
Příloha 19 : Data sezóny 2009/2010 rozdělená na jednotlivé mikrocykly
Příloha 20 : Data úvodního mezocyklu (24. dubna – 4. června) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
95
Příloha 21 : Data základního mezocyklu (5. června - 3. září) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 22 : Data předzávodního mezocyklu (4. září – 7. ledna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
96
Příloha 23 : Data závodního mezocyklu (8. ledna – 1. dubna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
Příloha 24 : Data zotavného mezocyklu (1. dubna – 23. dubna) rozdělená do jednotlivých let olympijského makrocyklu 2006 – 2010
97
Příloha 25 : Data sezóny 2006/2007 rozdělená na jednotlivé mezocykly
Příloha 26 : Data sezóny 2007/2008 rozdělená na jednotlivé mezocykly
98
Příloha 27 : Data sezóny 2008/2009 rozdělená na jednotlivé mezocykly
Příloha 28 : Data sezóny 2009/2010 rozdělená na jednotlivé mezocykly
99
Příloha 29 : Trať pro jízdu v boulích v Deer Valley (USA)
100
Příloha 30 : Model s parametry tratě pro jízdu v boulích