Vzhledem k výzkumnému záměru byl pro šetření zvolen kvalitativní typ výzkumu, mezi jehož přednosti patří například podrobnost a vhled při zkoumání a také vysoká míry flexibility při práci výzkumníka (Hendl 2008, s. 50). Cílem výzkumného šetření bylo poskytnutí náhledu na konkrétní jedince s PAS, nikoliv zpracování množství statistických dat o vysokém počtu respondentů. Smysluplnost a ucelenost šetření byla podpořena tím, že mezi respondenty figurovali nejen žáci a studenti s PAS, kterými se práce předně zabývá, ale také jejich rodiče a učitelé.
Pro zjištění potřebných informací a dosažení cíle výzkumného šetření kvalitativní povahy byly využity tyto výzkumné metody:
polostrukturovaný rozhovor
kazuistiky
pozorování
5.2.1 Polostrukturovaný rozhovor
Rozhovor byl v této práci zvolen jako hlavní výzkumná metoda. V rámci výzkumného šetření bylo realizováno celkem dvacet rozhovorů. Z toho sedm rozhovorů se studenty a žáky s některou z forem PAS. Dále rozhovory s rodiči těchto respondentů a další rozhovory s rodiči, jejichž děti nebyly vzhledem k charakteru jejich postižení schopny rozhovor poskytnout samy. Celkem bylo uskutečněno deset rozhovorů s rodiči. Dále byly realizovány doplňkové rozhovory se třemi pedagogy těchto studentů a žáků.
Metoda polostrukturovaného rozhovoru byla zvolena proto, že umožňuje respondentům využít prostor k vyjádření se k tématům, která jim samotným připadají důležitá, a také proto, že v průběhu rozhovoru se mohou objevit témata, která by při plně strukturovaném rozhovoru mohla zůstat nevyřčena a negativně tak ovlivnit autentičnost
rozhovoru. I pro tazatele je tento druh rozhovoru výhodný v možnosti obracet pozornost na témata důležitá pro účely výzkumu a možnost prohlubovat a rozšiřovat související témata. Hendl (2005, s. 164) charakterizuje polostrukturovaný rozhovor jako takový, který se vyznačuje definovaným účelem, určitou osnovou a pružností procesu získávání dat od respondentů.
Rozhovory obsahují otázky věnující se trávení volného času žáků a studentů s PAS, dále pak otázky zjišťující stav sociálních dovedností žáků a studentů s PAS a jejich další rozvíjení v rámci volného času. Rozhovory byly za vědomí a souhlasu respondentů zaznamenávány na nahrávací zařízení a poté doslovně přepisovány. Vzhledem k rozsahu a obsahové šíři jednotlivých rozhovorů byly posléze z rozhovorů vybrány části, které se přímo dotýkaly tématu této práce a ty poté byly využity při vyhodnocování jednotlivých výzkumných otázek.
Rozhovory se uskutečnily se třemi skupinami respondentů. V první skupině byli děti a mladí lidé s PAS studující základní školu speciální nebo praktickou školu dvouletou v Praze. Druhou skupinu tvořili rodiče těchto dětí a dalších dětí s diagnózou PAS. Třetí skupinou byli pedagogové, kteří některé z těchto žáků a studentů učí.
První skupina: žáci a studenti s PAS
Jednalo se o šest studentů s diagnózou PAS, kteří studují praktickou školu dvouletou a o jednoho žáka základní školy speciální v Praze. Pět studentů navštěvuje stejnou pražskou praktickou školu dvouletou, která je zaměřena na rozvoj praktických dovedností a pracovních návyků. Prostřednictvím výuky si zde studenti upevňují již získané znalostí a dovednosti a získávají nové vědomosti. Zároveň se připravují na případné budoucí zaměstnání prostřednictvím odborných praxí, na které pravidelně docházejí. Jedna respondentka studuje dívčí praktickou školu dvouletou v Praze, která je také zaměřená na upevnění již získaných znalostí a dovedností, na praktické činnosti a přípravu na budoucí povolání. Žák základní školy speciální je nejmladším respondentem, který si v rámci svého vzdělávání osvojuje základní školní znalosti a dovednosti. Všichni respondenti žijí se svými rodinami v Praze nebo v blízkém okolí.
Jde o respondenty ve věku od 11 do 25 let. Informace o této skupině respondentů byly také zjišťovány a doplňovány prostřednictvím pozorování a vytvořením kazuistik.
Druhá skupina: rodiče žáků a studentů s PAS
Jednalo se o šest rodičů studentů praktické školy dvouleté a čtyři rodiče žáků základní školy speciální v Praze. Rozhovorů se zúčastnilo devět matek a jeden otec. Všichni respondenti žijí v Praze nebo v jejím blízkém okolí. Tato skupina respondentů byla v rámci výzkumu velmi důležitá. Právě od rodičů dětí s PAS bylo získáno nejvíce informací, které s tématem výzkumu souvisely. Rodiče znají své děti velmi dobře a zároveň byli ochotní a schopní odpovídat na otázky, které byly pro výzkum stěžejní a někteří respondenti z řad žáků a studentů s PAS nebyli často schopni vzhledem k charakteru svého postižení na otázky přesně odpovědět. Data získaná od rodičů žáků a studentů s PAS byla velmi přínosná a stěžejní.
Třetí skupina: pedagogové žáků a studentů s PAS
Jednalo se o dvě speciální pedagožky z praktické školy dvouleté, které vyučují studenty s PAS s nimiž byli vedeny rozhovory. Dále jedna speciální pedagožka ze základní školy speciální, která vyučuje mimo jiné i žáky s PAS.
Rozhovory s těmito respondenty mají u výzkumného šetření spíše doplňující funkci, obohacují výzkum o pohled z jiné strany, než je pouze rodinné prostředí. Vzhledem k tomu, že učitelky jsou s žáky a studenty v téměř každodenním kontaktu, jsou informovány o tom, jakým způsobem tito lidé tráví svůj volný čas a mohou pozorovat zda a jakým způsobem se v souvislosti s volným časem rozvíjejí jejich sociální dovednosti.
5.2.2 Kazuistiky
Kazuistiky v této práci slouží jako informační podklady výzkumného šetření. Informace v kazuistikách jsou získány od rodičů, učitelů i samotných žáků a studentů. Dále byly se souhlasem všech stran využity informace ze školních složek žáků a studentů, které obsahují např. individuální vzdělávací plány, vysvědčení, zápisy z vyšetření pracovníkem speciálně pedagogického centra, atd. Kazuistiky se stručně zaměřují na důležité oblasti života žáků a studentů s PAS a doplňují tak informace z rozhovorů.
Kazuistiky obsahují osobní a zdravotní anamnézu, rodinnou anamnézu, sociální anamnézu, školní anamnézu a informace o trávení volného času jednotlivých žáků a studentů s PAS.
5.2.3 Pozorování
V rámci pozorování byla soustředěna pozornost na chování, sociální a komunikační dovednosti a zvláštnosti žáků a studentů s PAS. Pozorování studentů a žáků s PAS probíhalo v rámci jednotlivých rozhovorů. Vzhledem k tomu, že většinu žáků a studentů s PAS, kteří tvořili výzkumný vzorek výzkumné části práce, znám ze svého zaměstnání, měla jsem možnost dlouhodobě sledovat jejich chování ve škole a často i v rámci volnočasových aktivit. Metoda pozorování je zde ovšem uvedena jako doplňková.
Informace, které byly zjištěny prostřednictvím pozorování se staly součástí kazuistik.