Trávení volného času u lidí s PAS má svá specifika. Charakter tohoto postižení se projevuje ve všech oblastech života jedince s PAS, tedy i v oblasti volného času.
Ve věkové kategorii dětí a mladých lidí s touto poruchou lze očekávat, že i v oblasti volného času bude potřeba pomoc a podpora jiných lidí, zejména rodičů. Ta se projeví při plánování volného času, vybírání volnočasových aktivit i při jejich samotném průběhu. Vliv na způsob trávení volného času osob s PAS má několik faktorů, mimo jiné charakter a hloubka postižení, věk jedince, jeho rodinné a sociální zázemí, lokalita, ve které žije, atd. Žáci a studenti s PAS mohou navštěvovat kurzy a kroužky, které jsou přímo pořádané pro osoby s postižením, mohou být integrováni do běžných kroužků a mohou se, s ohledem na jejich potřeby, schopnosti a možnosti, účastnit sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit, které jsou určeny pro širokou veřejnost.
Charakter poruchy se odráží v rámci volného času v několika oblastech. Komunikační problémy, které s sebou PAS často přinášejí, mohou ovlivnit charakter výběru volnočasových aktivit. Komunikační obtíže mohou být také problematickým faktorem při samotném výběru volnočasové aktivity už jen z toho praktického hlediska, že osoba nemusí být schopna sdělit své přání, názor či reakci na volnočasovou aktivitu. Je také pravděpodobné, že děti a mladí lidé nebudou sami příliš vyhledávat sociální kontakty a velké skupiny lidí, se kterými by trávili svůj volný čas.
Nedostatky v oblasti představivosti se mohou projevit neschopností naplánovat si volný čas, vybrat si vhodné volnočasové aktivity či vůbec pochopit, co volný čas představuje.
Proto lidé s PAS často potřebují v oblasti plánování a realizaci volnočasových aktivit podporu jiných lidí, zpravidla rodinných příslušníků či organizací, které zajišťuj různé volnočasové aktivity vhodné pro lidi s PAS.
Lidé s PAS mívají v repertoáru svého chování stereotypní rituály a činnosti, které musí nezbytně pravidelně provádět pro to, aby se cítili dobře. Tyto rituály a činnosti zasahují i do oblasti volného času. Lidé s PAS běžně vyhledávají stereotypní aktivity, věnují se jednoduchým opakujícím se činnostem nebo vykonávají každodenně stejné aktivity.
Někteří lidé s PAS tráví mnoho svého času jen prováděním stereotypních pohybů, jako jsou například kývání se, pohupování, skákání, třepotání rukama či hýbání a specifická hra s různými předměty (přesýpání korálků, rovnání věcí za sebe do řad, atd.).
Volnočasové aktivity, pokud jsou dobře naplánovány, zvoleny a uskutečněny, naplňují funkce volného času, zejména funkci rekreační a regenerační, kompenzační, komunikační, vzdělávací, výchovnou, participační a integrační. Toto ovšem neplatí u všech osob s PAS, protože řada z nich je velmi uzavřená, od vnějšího světa jakoby oddělená a svůj volný čas tráví nejčastěji o samotě. Společnost jiných lidí či vykonávání různých nových činností na ně může působit nepříjemně a rozrušovat je. I zde tedy velmi záleží na individualitě každého jedince, jeho potřebách, zvycích a zájmech.
Volnočasové aktivity mohou být příležitostí k seberozvoji a také k rozvoji sociálních vztahů. Protože osoby s PAS, zejména děti a mladí lidé, tráví mnoho svého volného času s rodinou, má tento čas potenciál k upevňování rodinných vztahů. To může mít pozitivní dopad na celkovou atmosféru uvnitř rodiny. Na druhou stranu je to i čas, když osoby s PAS mohou poznávat jiné lidi a objevovat nové situace, ve kterých nehrají zásadní roli jejich rodiče.
Janiš (2009) uvádí, že kvalitní realizace volného času dětí a mladých lidí prostřednictvím vhodných volnočasových aktivit, patří do oblasti sociálního učení a podporuje pozitivní socializaci. Prostřednictvím volnočasových aktivit si lidé mohou osvojit a prohloubit řadu sociálních dovedností zábavným a přirozeným způsobem.
Podpora rodičů a dalších osob by měla přispět k tomu, aby volný čas pro lidi s PAS znamenal čas pro potěšení, zábavu a odpočinek, čas, v němž může člověk více než kdykoli jindy dělat to, co jej baví. Zatímco pro některé osoby s PAS je sociální kontakt a přirozenou a vyhledávanou součástí života, pro jiné jsou vztahy s druhými lidmi komplikované a přítomnost druhých lidí vůbec nevyhledávají. Svůj čas naplňují spíše individuálními často stereotypními činnostmi. Často také mají přesný časový harmonogram, kdy tyto činnosti vykonávají a jakákoliv změna či zásah do nich, může být nežádoucí a způsobit například agresivní chování vůči sobě či druhým. Volný čas je důležitým časem vhodným pro rozvoj sociálních a komunikačních dovedností. Dle Volkmara (2014) se osoby s PAS, které tráví svůj volný čas spíše pasivním způsobem, jako například pozorováním okolí či poslechem hudby, nedostávají do přímé interakce s okolím a potenciál rozvoje jejich sociálních a komunikačních dovedností je nižší.
Praktická část této diplomové práce se věnuje mimo jiné také výzkumu toho, jaké volnočasové aktivity vyhledávají děti a mladí lidé s PAS a co jim tyto aktivity přináší.
Vzhledem k charakteristice tohoto postižení je v praktické části práce zjišťováno, zda respondenti dávají přednost aktivitám individuálním či skupinovým, zda v rámci svého volného času vyhledávají sociální kontakty, zda nějakými způsoby rozvíjejí prostřednictvím volného času své sociální dovednosti a také například, zda se věnují nějakým zvláštním a zajímavým činnostem, které souvisejí s typickým znaky PAS.