19. Jak se Vám daří udržovat pracovní místa? Uvažujete o navýšení pracovních míst?
Snažíme se postupně pracovní místa navyšovat. Na přelomu roku se chystáme otevřít novou dílnu ve Frýdlantu. Jedná se o sociálně vyloučenou lokalitu a je zde množství žen s problémy při získávání práce.
20. Domníváte se, že sociální podnikání pomáhá řešit nezaměstnanost v ČR?
Jednoznačně, protože se zajímá o ty nejobtížněji zaměstnatelné skupiny obyvatel.
Z názoru pana Dražila je zřejmé, že široká veřejnost nemá o pojmu sociální podnikání
42 2. Jaké byly začátky Vaší firmy?
Nebyly těžké. V roce 2004 nebyl chráněný trh práce tolik pokrytý jako v současné době.
Situace byla příznivější, jak z hlediska poskytování dotací, tak z hlediska finanční podpory 3. Jaké cíle a vize má Vaše firma? Jak naplňujete principy sociálního podnikání?
Snažíme se začlenit osoby se zdravotním postižením do pracovního života. Podporujeme rozvoj jejich osobnosti a poskytujeme alternativní způsoby trávení volného času.
4. Podle čeho jste volili právní formu Vašeho podniku?
Právní formu občanského sdružení zvolili v roce 2004 rodiče a přátelé znevýhodněných osob.
5. Jak jste řešili případnou finanční nedostatečnost v začátcích podnikání?
Neřešili, v začátcích našeho podnikání jsme dostávali velké množství dotací a finančních podpor.
6. Jak sháníte zakázky?
Jako každá jiná firma. Pomocí inzerce, médií, sociálních sítí, letákové kampaně do schránek, emailů, telefonátů či osobních schůzek.
7. Je vaše firma zisková? Jaký je podíl tržeb a dotací na Vašem celkovém obratu?
Ano, naše firma je zisková. V minulém roce jsme byli poprvé ve ztrátě, ale pouze z důvodu vysokých rozvojových investic. V současné době opět realizujeme zisk. Dotace tvoří přibližně 60 % příjmů spolku.
8. K čemu používáte případný zisk?
Veškerý zisk je reinvestován zpátky do organizace. Jsou z něj vypláceny odměny zaměstnancům. Zisk používáme také na nákup vybavení a materiálu do spolku.
9. Jak se Vám jeví podpora státu v oblasti sociálního podnikání?
Co se týče České republiky, myslím si, že jsme na tom dobře. Jako nevýhodu beru malé množství investičních pobídek a dotací. Peníze, které dostáváme, nestačí na pokrytí potřeb zdravotně postižených a na nákup speciálních strojů.
43
Od roku 2011 je v České republice velice nestálá legislativní situace, co se týče sociálního podnikání. Zákony a vyhlášky, které se tohoto tématu týkají, se rok od roku mění.
10. Domníváte se, že je o sociálním podnikání dostatečná informovanost?
Ne není, a nebude, dokud nebude platný zákon o sociálním podnikání.
11. Myslíte si, že je sociální podnikání dlouhodobě ekonomicky udržitelné bez grantů?
Ne, to si nemyslím.
12. Můžete shrnout výhody a nevýhody provozování sociální firmy?
Jako pozitivum beru šanci pomoct lidem, kteří by se jinak neuplatnili na trhu práce, najít zaměstnání. Jako negativum beru legislativní neukotvení a nízkou informovanost o sociálním podnikání.
13. Co Vám osobně přináší provozování Vaší sociální firmy?
Velké starosti, zodpovědnost a nevděčnost. Když se firmě daří, přináší mi i radost z dobře odvedené práce, ale je s ní spojena velká odpovědnost a frustrace.
14. Jaká je struktura zaměstnanců ve Vašem podniku?
99 % zaměstnanců má změněnou pracovní schopnost, z toho 70 % mají 2. a 3. stupeň invalidity. 20 % tvoří muži a ženy nad 55 let a 25 % tvoří mladí lidé do 25 let, kteří nemají pracovní návyky.
15. Jak zaměstnance získáváte, podle čeho si ji vybíráte?
Jako v každém jiném podniku, podle pracovní pozice, schopností a ochoty učit se novým věcem.
16. Připravujete, školíte Vaše zaměstnance?
Ano, když na to máme finanční prostředky, snažíme se, aby naši zaměstnanci jezdili na školení. Je to pro nás velice důležité, abychom byli schopni jim poskytnout i vzdělávací kurzy.
44 17. Na jaký pracovní úvazek u Vás zaměstnanci obvykle pracují?
Většinou pracují 6 nebo 4 hodiny denně. Pokud jde o zaměstnance s těžkým zdravotním postižením, může pracovat i na 2 hodiny denně.
18. Co si myslíte, že je pro Vaše zaměstnance nejdůležitější?
To je různé, pro někoho to jsou peníze, pro někoho zase radost z práce. Snažíme se našim
zaměstnancům poskytovat motivaci jak finanční tak například formou odměny či pochvaly.
19. Jaké jsou nejčastější problémy na pracovišti?
Nejčastěji jde o nedodržení postupů a předpisů a o snahu urychlit si práci.
20. Jak se Vám daří udržovat pracovní místa? Uvažujete o navýšení pracovních míst?
Ano uvažujeme, ale ne tenhle rok. Myslím si, že příští rok budou nová pracovní místa v Semilech, ale to je zatím v jednání.
21. Domníváte se, že sociální podnikání pomáhá řešit nezaměstnanost v ČR?
Ano, v podnicích, které jsou sociálními podniky. Bohužel pravých a stoprocentních sociálních podniků v České republice moc není.
Z následujících odpovědí je jasné, že ředitelka sdružení má o stavu sociálního podnikání v České republice přehled. Nejvíce překvapuje tím, že hodlá z funkce ředitelky v nejbližší době odejít. Z odpovědí plyne, že situace pro sociální podniky v České republice zatím není moc příznivá. Chybí již zmiňovaný zákon o sociálním podnikání, který by vztahy a pravidla, co se týče sociálních podniků, napravil. V mnoha odpovědích se potvrzuje to, že sociální podnik je stejný jako každý jiný podnik. Musí shánět zakázky a peníze pro své zaměstnance. Setkává se s pozitivními i negativními zkušenostmi a bez schopného vedení by podnik nejspíše zanikl. Sociální podniky a s nimi i toto družstvo se liší akorát tím, že chtějí pomáhat lidem se zdravotním postižením. Mgr. Zora Machartová zmínila, že práce s těmito lidmi je často velice náročná a stojí hodně času a práce. Odměnou poté je uspokojení z dobře odvedené práce a pocit, že někomu pomohla změnit život k lepšímu.
45
9 Dotazníkové šetření v rámci veřejnosti
Úkolem sociálních podniků je mimo jiné zaměstnávat znevýhodněné a vyloučené osoby na trhu práce. Jde o podniky, které poskytují obecně prospěšné služby jako například začleňování osob vyloučených a udržení místního rozvoje. Má-li tedy organizace být sociálně prospěšná, je třeba, aby vedení organizace znalo postoje občanů ve vztahu k těmto sociálně prospěšným službám. Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak jsou občané obeznámeni s pojmem sociální podnikání a sociální podnik. Dílčím cílem výzkumu bylo odhalit, zda jsou respondenti spokojeni s legislativními podmínkami sociálního
podnikání, ale také znají-li sociální podniky působící na území České republiky či na území zahraničních států.
Za účelem výše uvedených cílů byly zformulovány základní otázky, na něž měl výzkum odpovědět:
• Jak rozsáhlé je povědomí občanů o sociálním podnikání?
• Jaký mají na sociální podnikání názor?
• Jestli znají sociální podniky, které působí na území České republiky?
• Jaký je jejich postoj k legislativním podmínkám sociálního podnikání?
• Jak rozsáhlé je jejich povědomí o sociálním podnikání v zahraničí?