Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři předpoklady, které byly v rámci praktické části zpracovány a vyhodnoceny. Předpoklady byly v rámci práce vyhodnocovány průběžně, tato kapitola slouží jako shrnutí výsledků průzkumu v rámci potvrzení konkrétních předpokladů.
a)
Vyhodnocení předpokladu P1
P1: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče.
Z výsledného shrnutí odpovědí 20 respondentů, žijících v přirozeném sociálním prostředí, bylo zjištěno, že jejich sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, jsou tvořeny v celkovém součtu 74 osobami. Z výsledného shrnutí odpovědí 20 respondentů, žijících v prostředí rezidenční péče, bylo zjištěno, že jejich sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, jsou tvořeny v celkovém součtu 76 osobami. Předpoklad P1 byl potvrzen.
b)
Vyhodnocení předpokladu P2
P2: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu přátel, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče.
Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v přirozeném sociálním prostředí bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu osob z okruhu přátel, jsou tvořeny v celkovém součtu 60 osobami. Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v prostředí rezidenční péče bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu osob z okruhu přátel, jsou tvořeny v celkovém součtu 78 osobami. Předpoklad P2 byl potvrzen.
c)
Vyhodnocení předpokladu P3
P3: Předpokládáme, že u seniorů v přirozeném sociálním prostředí budou kvantitativně sociální sítě chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče.
Z výsledků provedeného průzkumu vyplývá, že sociální sítě seniorů žijících v prostředí rezidenční péče jsou kvantitativně větší. V rámci počtu
Sociální kapitál seniorů Stránka 51
blízkých osob jsou sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí kvantitativně chudší o 2 osoby. V rámci počtu přátel jsou sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí chudší o 18 osob. Předpoklad P3 byl potvrzen.
10 VYHODNOCENÍ CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Cílem empirické části předložené práce bylo zjistit šířku, složení a využívání sociálních vazeb seniorů v závislosti na prostředí, ve kterém žijí.
Výsledky provedeného průzkumu ukazují, že sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí jsou složeny z 6 a více osob z okruhu nejbližších osob a 0 a 6 a více osob z okruhu přátel. Dále výsledky provedeného průzkumu ukazují, že sociální sítě seniorů žijících v prostředí rezidenční péče jsou složeny z 2 a 6 a více osob z okruhu nejbližších osob a 6 a více osob z okruhu přátel.
Graf 5 Komparace složení blízkých osob u seniorů v přirozeném sociálním prostředí a v prostředí rezidenční péče
Sociální kapitál seniorů Stránka 52 6
1
8
1
2 2
práce studium sousedství rodina nemám
přátele jiné
Dle četnosti, jsou v absolutním počtu sociální sítě seniorů, ve smyslu nejbližší rodiny, složeny nejčastěji z potomků, dále vnoučat a manželských partnerů, dále jsou ve stejném zastoupení snacha (zeť) a přátelé (Graf 5).
Skladba okruhu přátel osob žijících v přirozeném sociálním prostředí byla respondenty nejčastěji uváděna, dle místa známosti, ze sousedství, dále výrazně nad ostatními odpověďmi převyšovaly známosti z pracovního prostředí (Graf 6).
U respondentů žijících v prostředí rezidenční péče jsou do sociálních sítí, ve smyslu přátel, řazeni také přátelé z oblasti rezidenční péče, se kterými se respondenti seznámili po změně bydliště (Graf 7).
Graf dále ilustruje, že v zastoupení blízkých osob po změně bydliště zcela chybí zastoupení osob z oblasti pracovníků zařízení.
Respondenti žijící v přirozeném sociálním prostředí, v rámci průzkumu uvedli, že nejčastěji využívají sociální sítě k verbálnímu kontaktu a dále k vyřízení osobních potřeb.
Graf 6 Složení okruhu přátel osob žijících v přirozeném sociálním prostředí
Sociální kapitál seniorů Stránka 53 Respondenti žijící v prostředí rezidenční péče, v rámci průzkumu uvedli, že nejčastěji užívají sociální sítě k verbálnímu kontaktu. Využití sociálních sítí je tedy u obou skupin respondentů shodné.
Sociální sítě seniorů obecně jsou využívány nejčastěji jako nástroj verbálního kontaktu seniorů. U seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí jsou sociální sítě také nástrojem osobních potřeb. U seniorů žijících v prostředí rezidenční péče v odpovědích převažuje využití za účelem kontaktu. (Graf 8).
7
Graf 7 Výčet osob, které respondenti považují za blízké osoby
Graf 8 Využívání sociálních sítí
Sociální kapitál seniorů Stránka 54
Závěr
Cílem empirické části předložené práce bylo zjistit šířku, složení a využívání sociálních vazeb seniorů, v závislosti na prostředí, ve kterém žijí.
Sociální sítě seniorů jsou složeny, dle výsledků průzkumu, u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí z 0 a 6 a více osob z okruhu přátel a 6 a více osob z okruhu nejbližší rodiny. U seniorů žijících v prostředí rezidenční péče jsou sociální sítě tvořeny 2 a 6 a více osobami z okruhu přátel a 6 a více osobami z okruhu nejbližší rodiny.
Ve smyslu rodiny jsou sociální sítě složeny nejčastěji z potomků, vnoučat a manželských partnerů. Senioři žijící v přirozeném sociálním prostředí své přátele nejčastěji znají ze sousedství a senioři žijící v prostředí rezidenční péče své přátele nejčastěji znají z prostředí rezidenční péče.
Sociální sítě seniorů jsou u obou skupin respondentů nejčastěji využívány ve smyslu verbálního kontaktu.
Sociální kapitál seniorů Stránka 55
ZÁVĚR
Tématem předložené bakalářské práce je problematika sociálního kapitálu seniorů, v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Cílem bakalářské práce je zjistit velikost a složení sociálních sítí seniorů v závislosti na druhu prostředí, v němž žijí.
Pro realizaci empirického průzkumu bylo užito techniky dotazování, konkrétně metody rozhovoru. Dále bylo užito studia spisové dokumentace, studia odborných zdrojů a případové studie. Původně bylo v rámci metody rozhovoru plánováno získání dat kvalitativní povahy. Po samotné realizaci průzkumu byla zjištěna data kvalitativní i kvantitativní povahy, jednalo se tedy o průzkum kombinovaný.
Aplikovaná metoda byla vhodná k zjištění dat číselné i nečíselné hodnoty a povahy. Na základě použitých metod byla zjištěna velikost sociálních sítí seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí a seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Ze získaných hodnot byl potom stanoven průměrný počet blízký osob seniora obecně. Dále se pomocí použitých metod podařilo získat data v oblasti preference blízkých osob a jejich skladby.
Subjektivně považuji průzkum přínosný hlavně ve smyslu vyvrácení mýtu sociální izolace, který je spojován se seniory v prostředí rezidenční péče.
Průzkum totiž ukázal, že sociální sítě seniorů v prostředí rezidenční péče jsou dokonce bohatší, či kvantitativně větší než sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí.
Předložená práce potvrzuje, z teoretického hlediska či z hlediska informací dostupných v rámci problematiky seniorů v odborné literatuře, že senioři, kteří žijí v domácím prostředí a trpí zdánlivou izolací, která je ovšem pouze fyzického charakteru a může vytvářet dojem izolace sociální, ve skutečnosti sociální izolací netrpí.
Odborná literatura hovoří o vztahové kvalitě a kvantitě v rámci sociálních sítí. U seniorů byla potvrzena dobrá kvalita vztahů na úkor kvantity, sociální kapitál (sociální sítě) seniorů jsou omezeny na okruh blízkých osob, z řad rodinných příslušníků, a přátel, kde jsou vazby nejužšího a nejintimnějšího
Sociální kapitál seniorů Stránka 56 charakteru. V rámci sociálního kapitálu bylo u některých seniorů v rezidenční péči potvrzeno, že může dojít k jeho obnovení a znovu-vzkvétání sociálního kapitálu seniorů, kteří o své původní kontakty přišli.
Přínos předložené práce pro praxi v oblasti sociální práce jsou empirická data výzkumu, která byla v rámci práce prezentována, a to z důvodu mapování sociálního kapitálu seniorů v oblasti blízkých vztahů a velikosti sociálních sítí.
Sociální kapitál seniorů Stránka 57
NÁVRH OPATŘENÍ
Z provedeného empirického šetření vyplynulo, že sociální sítě u seniorů v přirozeném sociálním prostředí jsou menší, než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Opatřením k řešení takové situace bylo stanoveno zapojení či začlenění seniorů v přirozeném sociálním prostředí do společnosti pomocí sociálně aktivizačních služeb, které jsou poskytovány v organizacích dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. K řešení situace byla navrhnuta následující opatření:
Využití sociálně-aktivizačních služeb pro seniory. §66 zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění definuje sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, kdy je cílem takové služby poskytovat podporu při kontaktu se společenským prostředím a sociálně terapeutickou činnost. Takové služby v Liberci poskytuje FOKUS Liberec.
Využití center denních služeb pro seniory k navázání sociálního kontaktu.
§ 45 zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění definuje centra denních služeb. V Liberci tyto služby nejsou poskytovány.
Motivace seniorů k využití těchto služeb a poskytování potřebných informací o dostupných službách. Program, zaměřený na poskytování informací o těchto službách a na motivaci seniorů, by bylo vhodné realizovat v rámci terénních programů či informačních letáků s kontakty na sociálního pracovníka, které by mohly být dostupné například u praktického lékaře, geriatra či na jiných zdravotnických či sociálních organizacích, a to nejen seniorům, ale i rodině seniora, která by seniorovi informaci mohl dále předat či mu pomoci se do takového programu zapojit.
Sociální kapitál seniorů Stránka 58
SOUHRN ODBORNÉ LITERATURY
BALÁŽ, R., 2012. Využití teorie sítí při práci s cizinci. Sociální práce – Sociálná práca, roč.12, č.1, s.93 – 101. ISSN 1213-6204
BOUDON, R. et al., 2004. Sociologický slovník. 1.vyd. Olomouc:
Univerzita Palackého. ISBN 80-244-0735-3
CENTRUM PRO OTÁZKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – Univerzita Karlova v Praze, 2001. Komuniké ze Setkání Rady ministrů OECD K UDRŽITELNÉ BUDOUCNOSTI [online]. [vid. 29.8.2012]. Dostupné z : http://www.czp.cuni.cz/info/EU/OECD/OECD.pdf
Český statistický úřad, 2009. Senioři v datech. Praha: ČSÚ. ISBN 978-80-250-1991-7
Český statistický úřad, 2009. Senioři v Libereckém kraji [online].
30.9.2009 [vid. 24. 2. 2013] Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/514063-09
ČEVELA, R. a kol., 2012. Sociální gerontologie: úvod do problematiky.1.
vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3901-4
FILIPOVÁ, L., 2008. Lidský kapitál a jeho efektivní využití jako zdroj ekonomického růstu v České republice. Praha: Národohospodářský úsav Josefa Hlávky. ISBN 80-86729-38-9
GRUSS, P. (ed.), 2009. Perspektivy stárnutí: z pohledu psychologie celoživotního vývoje. 1.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-605-6
HARL, P., HARTLOVÁ, H., 2009. Psychologický slovník. 2.vyd. Praha:
Portál. ISBN 978-80-7367-569-1
Sociální kapitál seniorů Stránka 59 HAŠKOVCOVÁ, H., 2006. České ošetřovatelství 10: manuálek ze sociální gerontologie. 1.vyd. Brno: NCO NZO. ISBN 57-861-02
HENDL, J., 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1.vyd.
Praha:Portál. ISBN 80-7367-040-2
JANDOUREK, J., 2007. Sociologický slovník. 2.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-269-0
JANEČKOVÁ, H., VACKOVÁ, M., 2010. Reminiscence. 1.vyd. Praha:
Portál. ISBN 978-80-7367-581-3
KALVACH Z. a kol., 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, 1.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2490-4
KALVACH Z., 2004. Geriatrie a gerontologie, 1.vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-0548-6
KAUFMANN, J.C., 2010. Chápající rozhovor, 1.vyd. Praha: SLON. ISBN 978-80-7419-033-9
KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., 2008. Motivační prvky při práci se seniory. 1.vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2169-9
LANGEMIER J., KREJČÍŘOVÁ D., 1998. Vývojová psychologie, 3.
přepr. a dopl. vyd. Praha:Grada Publishing. ISBN 80-7169-195-X
MALÍKOVÁ, E., 2011. Péče o seniory v pobytových zařízeních. 1.vyd.
Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3748-3
MATOUŠEK, O., 2008. Slovník sociální práce. 2. přeprac. Vyd. Praha:
Portál. ISBN 978-80-7367-368-0
MATOUŠEK, O. et al., 2010. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-818-0
Sociální kapitál seniorů Stránka 60 MATOUŠEK, O. et al., 2007. Sociální služby: legislativa, plánování, hodnocení. 1.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-310-9
MLÝNKOVÁ, J., 2011. Péče o staré občany: učebnice pro sociální činnost. 1.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3872-7
PEŠATOVÁ, I., ŠVINGALOVÁ, D., 2005. Metodika závěrečné práce pro sociální pracovníky. 2.uprav.vyd. Liberec: TUL. ISBN 80-7083-959-7
PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I., 1998. Soužití se staršími lidmi:
praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 0-7178-184-3
STACHOVÁ, J a kol., 2009. Sociologické studie: sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání. 1.vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR ISBN 978-80-7330-166-8
ŠUBRT, J., 2001. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie – sociologické teorie druhé poloviny 20.století. 1.vyd. Praha: ISV. ISBN 80-85866-77-3
ŠUBRT, J., BALON, J., 2010. Soudobá sociologická teorie. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-2457-7
ŠUBRT, J., BALON, J., (Eds), 2008. Teorie jednání: jeden koncept, mnoho koncepcí. Praha: UK MFF. ISBN 978-80-7308-219-2
TOMEŠ, I., 2010. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 1.vyd.
Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-680-3
VENGLÁŘOVÁ, M., 2007. Problematické situace v péči o seniory:
příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. 1.vyd. Praha: Grada Publishing.
ISBN 978-80-247-2170-5
Sociální kapitál seniorů Stránka 61 VÝROST J. a kol., 2008. Sociální psychologie, 1.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-1428-8
Švédský ústav veřejného zdraví S, 2007. Zdravé stárnutí – výzva Evropě, stručná verze[online]. [vid. 5.11.2012]. Dostupné z:
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/starnuti/zdrave_starnuti_web.pdf Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. [online]. Aktualizace 14.3.2006 [vid. 20.11.2012] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7334
SEZNAM PŘÍLOH
PŘÍLOHY Č. 1 – Přílohy k teoretickému zpracování problému
PŘÍLOHA Č. 1A : Tabulka: Změny a ztráty ve stáří. Zdroj: Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 69 – text s.16
Změny Ztráty
pracovní role ztráta pracovního kolektivu a navyklých pracovních činností v závislosti na čase
role otec – matka – prázdné hnízdo odchod dětí společenská role – odchod do
důchodu
sociální izolace
rozvod – nemoc- smrt partnera osamělost vs. samota bydlení – odchod do nemocnice,
domova důchodců
soukromí, vlastní domov
snížení fyzických sil neschopnost sebepéče – závislost na druhých změna fyzického vzhledu ochota něco nového si koupit, zkrášlit svůj obličej i tělo,
jít do společnosti smyslové funkce okamžitá orientace a jednání
PŘÍLOHY Č. 2: Inforomovaný souhlas a otázky pro rozhvor.
Příloha č.2A – Informovaný souhlas
V Liberci dne
INFORMOVANÝ SOUHLAS S POUŽITÍM
POSKYTNUTÝCH INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI
Souhlasím s použitím mnou poskytnutých informací pro účely bakalářské práce studentky Michaely Krejčové.Byl/a jsem seznámen/a s účely prováděného šetření a s jeho náplní. Souhlasím s tím, že mnou poskytnuté informace budou k tomuto šetření k dispozici, mnou uvedené údaje budou použity výhradně pro účely této práce a poskytnuté informace nebudou jinde zveřejňovány.
Byl/a jsem srozuměn/a s tím, že výzkum je zcela anonymní, proto nebude nikde zveřejňováno moje jméno ve spojitosti se mnou poskytnutými informacemi.
DOTAZOVANÝ MICHAELA KREJČOVÁ
---
---Příloha č.2B – Otázky pro rozhovor – CZaSP, Liberec, p.o. a přirozené sociální prostředí
POHLAVÍ: žena muž VĚK: ČÍSLO: CZASP / doma
Společné otázky:
1) Jak dlouho zde žijete (CZaSP Zelené Údolí)?
2) Cítíte se zde spokojený/ spokojená?
3) Jak často se vídáte se svou rodinou a s kým?
4) Pociťujete někdy osamocení?
5) Koho v současné době považujete za nejbližší osobu?
6) Vyjádřete číslem, kolik lidí považujete za své blízké osoby a specifikujte (upřesněte) prosím koho?
7) Kolik lidí označujete jako přátele, jak často se s nimi vídáte, jak dlouho své přátele znáte a z jakého prostředí?
Příloha č.2C – Otázky pro rozhovor - Dům seniorů Liberec – Františkov, p.o., Domov pro seniory – Vratislavice nad Nisou, p.o.
POHLAVÍ: žena muž VĚK: ČÍSLO: Vratislavice/Františkov
Společné otázky:
1) Jak dlouho žijete v zařízení rezidenční péče?
2) Cítíte se zde spokojený/spokojená?
3) Jak často se vídáte se svou rodinou a s kým?
4) Pociťujete někdy osamocení?
5) Koho v současné době považujete za nejbližší osobu?
6) Vyjádřete číslem, kolik lidí považujete za své blízké osoby a specifikujte (upřesněte) prosím koho?
7) Kolik lidí označujete jako přátele, jak často se s nimi vídáte, jak dlouho své přátele znáte a z jakého prostředí?
Otázky pouze pro DD FRANTIŠKOV/ VRATISLAVICE:
Změnily se Vaše blízké vztahy po změně prostředí?
*POKUD SE VAŠE VZTAHY ZMĚNILY, CO POVAŽUJETE ZA PŘÍČINU?
Změnily se Vaše vztahy s rodinou a přáteli po přechodu do rezidenční péče a jak?
*POKUD SE VAŠE VZTAHY ZMĚNILY, CO POVAŽUJETE ZA PŘÍČINU?
PŘÍLOHY Č. 3: Tabulky
Příloha č. 3A – Tabulky – průzkum v přirozeném sociálním prostředí
Příloha č.3A Tabulka 1 Vzorek průzkumu - přirozené sociální prostředí Vzorek průzkumu – přirozené sociální
prostředí
prostředí absolutní počet
CzaSP 8
Domov 12
Příloha č.3A Tabulka 2 Vzorek průzkumu - poměr mužů a žen Vzorek průzkumu – poměr žen a mužů
absolutní počet
ženy 11
muži 9
Příloha č.3A Tabulka 3 Věkové složení vzorku průzkumu Věkové složení vzorku průzkumu
věk absolutní počet procentuální zastoupení
65-70 let 2 10,00%
70-75 let 4 20,00%
75-80 let 5 25,00%
80-85 let 4 20,00%
85-90 let 4 20,00%
90 a více let 1 5,00%
Příloha č.3A Tabulka 4 Spokojenost respondentů s poměry Spokojenost
Jsem spokojený/á absolutní počet procentuální zastoupení
Ano 19 95,00%
ne 1 5,00%
Příloha č.3A Tabulka 5 Pocity osamocení Osamocení
Pociťuji někdy osamocení absolutní počet procentuální zastoupení
Ano 4 20,00%
ne 16 80,00%
Příloha č.3A Tabulka 6 Frekvence kontaktu s rodinou Kontakt s rodinou
Frekvence styku s rodinou absolutní počet procentuální zastoupení
denně 3 15,00%
1-2x týdně 4 20,00%
1x týdně 11 55,00%
1x za 14 dní 1 5,00%
1x za měsíc / 0
Příloha č.3A Tabulka 7 Nejčastější kontakt v rámci rodiny Nejčastější kontakt
Nejčastější fyzický kontakt absolutní počet procentuální zastoupení
potomci 20 100,00%
vnoučata / 0
manžel/ka / 0
sourozenci / 0
nikdo / 0
Příloha č.3A Tabulka 8 Nejbližší osoba Nebližší osoba
Nejbližší osoba absolutní počet procentuální zastoupení
syn 4 20,00%
dcera 9 45,00%
vnouče 3 15,00%
manžel/ka 2 10,00%
přítel 1 5,00%
pravnouče 1 5,00%
Příloha č.3A Tabulka 9 Kontakt s přáteli Kontakt s přáteli
Frekvence kontaktu s přáteli absolutní počet procentuální zastoupení
nepravidelně (1x za 1-2 měsíce) 3 15,00%
často (1x a týden – 14 dní) 7 45,00%
každý den 5 25,00%
nemám přátele 5 25,00%
Příloha č. 3B – Tabulky – průzkum v rezidenční péči
Příloha č.3B Tabulka 1 Věkové složení výzkumného vzorku Věkové složení vzorku průzkumu
věk absolutní počet procentuální zastoupení
65-70 let 0 0,00%
70-75 let 0 0,00%
75-80 let 5 25,00%
80-85 let 6 30,00%
85-90 let 5 25,00%
90 a více let 4 20,00%
Příloha č.3B Tabulka 2 Vzorek průzkumu - rezidenční péče Vzorek průzkumu – rezidenční péče
prostředí absolutní počet
Vratislavice 3
Františkov 17
Příloha č.3B Tabulka 3 Vzorek průzkumu - poměr muži a ženy Vzorek průzkumu – poměr žen a mužů
absolutní počet
Ženy 16
muži 4
Příloha č.3B Tabulka 4 Délka pobytu v rezidenčním zařízení Délka pobytu v rezidenčním zařízení
Délka pobytu absolutní počet procentuální zastoupení
0 – 6 měsíců 10 50,00%
1 – 6 let 6 30,00%
6 – 10 let 3 15,00%
10 a více let 1 5,00%
Příloha č.3B Tabulka 5 Spokojenost Spokojenost
Jsem spokojený/á absolutní počet procentuální zastoupení
Ano 18 90,00%
ne 2 10,00%
Příloha č.3B Tabulka 6 Osamocení Osamocení
Pociťuji někdy osamocení absolutní počet procentuální zastoupení
Ano 4 20,00%
Ne 16 80,00%
Příloha č.3B Tabulka 7 Frekvence kontaktu s rodinou Frekvence kontaktu s rodinou
Frekvence kontaktu absolutní počet procentuální zastoupení
denně 3 15,00%
1-2x týdně 3 15,00%
1x týdně 4 20,00%
1x za 14 dní 5 25,00%
1x za měsíc 5 25,00%
Příloha č.3B Tabulka 8 Nejčastější kontakt dle osob Nejčastější kontakt dle osob
Nejčastější fyzický kontakt absolutní počet procentuální zastoupení
potomci 15 75,00%
vnoučata / 0
manžel/ka 2 10,00%
sourozenci 2 10,00%
nikdo 1 5,00%
Příloha č.3B Tabulka 9 Nejbližší osoba Nebližší osoba
osoba absolutní počet procentuální zastoupení
syn 8 40,00%
dcera 5 25,00%
vnouče 1 5,00%
manžel/ka 2 10,00%
přítel 2 10,00%
pravnouče 1 5,00%
sourozenec 1 5,00%
Příloha č.3B Tabulka 10 Frekvence kontaktu s přáteli Frekvence kontaktu s přáteli
Frekvence kontaktu absolutní počet procentuální zastoupení nepravidelně (1x za 1-2 měsíce) 6 30,00%
často (1x a týden – 14 dní) 3 15,00%
každý den 8 40,00%
nemám přátele 3 15,00%
PŘÍLOHY Č. 4: Komparační grafy
Tabulky a grafy znázorňující komparaci vyhodnocených dat z oblasti přirozeného sociálního prostředí a prostředí rezidenční péče.
Četnost styků s rodinou – přirozené sociální prostředí Četnost styků absolutní počet procentuální zastoupení
denně 3 15,00%
1-2x týdně 5 25,00%
1x týdně 11 55,00%
1x za 14 dní 1 5,00%
1x za měsíc / 0
Četnost styků s rodinou – rezidenční péče Četnost styků absolutní počet procentuální zastoupení
denně 3 15,00%
1-2x týdně 3 15,00%
1x týdně 4 20,00%
1x za 14 dní 5 25,00%
1x za měsíc 5 25,00%
Četnost styků s přáteli – přirozené sociální prostředí
Četnost styků absolutní počet procentuální zastoupení nepravidelně (1x za 1-2 měsíce) 3 15,00%
často (1x a týden – 14 dní) 7 45,00%
každý den 5 25,00%
nemám přátele 5 25,00%
Četnost styků s přáteli – rezidenční péče
Četnost styků absolutní počet procentuální zastoupení nepravidelně (1x za 1-2 měsíce) 6 30,00%
často (1x a týden – 14 dní) 3 15,00%
každý den 8 40,00%
nemám přátele 3 15,00%
Nebližší osoba – přirozené sociální prostředí Osoba absolutní počet procentuální zastoupení
syn 4 20,00%
dcera 9 45,00%
vnouče 3 15,00%
manžel/ka 2 10,00%
manžel/ka 2 10,00%