Sociální kapitál seniorské populace je specifický širokou sítí vztahů, svou rozmanitostí a křehkostí. Senior sociální kapitál formuje celý svůj život, sociální sítě jsou proto velmi bohaté, jejich zřídnutí hrozí přesunem do zařízení rezidenčního typu, kde senior přichází o mnoho kontaktů, v rámci svého sociálního kapitálu.
V souvztahu k problematice přesunu seniorů do zařízení rezidenčního typu mluvíme o náhradě přirozeného sociálního prostředí za prostředí uměle vykonstruované a seniorovi nepřirozené. Senior je v takovém případě nucen přijmout nové normy, podřídit se rozhodnutí a řádu organizace a přetvářet svou sociální síť na základě nově nabytého prostředí.
Sociální kapitál seniorů Stránka 29 Problémem v oblasti zařízení rezidenčního typu, lze dle Colemana definovat také jednání pracovníků organizace, které by mělo probíhat v souladu se zájmy organizace a vzniká zde v některých případech střet zájmů mezi aktérem, tedy seniorem a agentem, pracovníkem. Senior je při přechodu do zařízení rezidenční péče ohrožen úbytkem sociálního kapitálu, který během svého života nabyl. Sociální kapitál představují struktury, jež podporují výskyt důvěry mezi jednotlivými aktéry, podporují neformální vztahy a vytvářejí příznivé podmínky pro kooperativní jednání (Coleman in Šubrt, Balon, 2010, s.171).
Při vytvoření vhodných podmínek může sociální kapitál jedince znovu vzkvétat, nemizí tedy úplně. Důležitými činiteli pro vytvoření vhodných podmínek pro udržení sociálního kapitálu seniorů, jsou nejen podmínky vytvářené organizací, ale také angažovanost seniora ve věci udržení kontaktů a udržitelnost kontaktů ze strany členů sociálního kapitálu.
Senioři v domácím přirozeném prostředí mohou pro společnost vytvářet dojem sociální izolace, avšak je nutné si uvědomit, že fyzická izolace neznamená izolaci sociální.
Fyzická izolace či osamocenost není znakem sociální izolace. I fyzicky osamocení lidé mohou udržovat kvalitní sociální kontakty v rámci úzkého okruhu osob. Kvalita sociálních vazeb je důležitější než jejich kvantita. Pro seniora je důležitý nejen sociální kontakt, v rámci rodinného kruhu osob, ale také v oblasti přátel. Subjektivní pohoda jedince je úzce propojena s tématem sociálního kapitálu, který je jedním z primární činitelů v oblasti pohody seniora (Zdravé stárnutí, výzva Evropě, 2007, s.14).
4.3.1 Sociální potřeby seniorů a společnost
Spolu s přibývajícím věkem dochází ke změnám v oblasti potřeb člověka.
Potřeby člověka jsou individuální a mění se v čase a ve vztahu k prostředí v němž žije (Čevela et kol., 2012, s.34). Do popředí hodnotového žebříčku seniora vystupují potřeby fyziologické a psychosociální, zejména se jedná o potřeby zdraví, bezpečí, lásky a sounáležitosti. Dle Maslowovy hierarchie potřeb tak dochází k posunu směrem dolů či zpět.
S otázkami potřeb seniorů se také úzce pojí téma sociálních vazeb seniorů.
Starý člověk by měl zůstat plnohodnotným členem společnosti s důrazem na
Sociální kapitál seniorů Stránka 30 kontinuitu života a začlenění do sociálních skupin a sociálních sítí (Matoušek, 2010, s.175). Ve stáří je přirozeně zvýšená potřeba společnosti blízkých osob a dosažení pocitu sounáležitosti s rodinou, či jinými blízkými osobami.
Soudobá společnost vnímá seniorskou populaci homogenně. Dochází k diskriminaci seniorů a chybným úsudkům, ve smyslu odosobnění generace starších. Seniorská společnost je ve svých charakteristikách heterogenní, a proto nelze určit charakteristického zástupce seniorské populace. Členové stárnoucí populace se liší věkem, zdravotním a psychickým stavem, mírou závislosti na péči druhé osoby, organizací volného času a celkovou životní vitalitou.
V rámci sociální práce je třeba k seniorovi přistupovat komplexně. Senior individuálně vyžaduje, nejen zdravotní, ale také sociální a psychologickou péči.
Změnami v rámci procesu stárnutí neprochází pouze tělo, ale také psychika a mohou se na základě těchto změn utvářet sociální skutečnosti a události v životě seniora, kterým je třeba čelit a řešit je.
4.3.2 Role rodiny v životě seniora
Rodina představuje primární sociální jednotku, založenou na příbuzenské linii a společném soužití. Rodinu tvoří minimálně rodiče a potomci. Jednou z mnoha primárních funkcí rodiny je také sociální podpora jejích členů.
V moderní společnosti dochází k úpadku role seniorů v rodinách, a to na základě upadání mezigeneračního soužití. Senioři mohou v rodině zastávat mnoho funkcí závisících na jejich funkčnosti a zdravotním stavu. Stárnoucí lidé nezastávají pouze funkci babičky a dědečka, ale zároveň nejsou pouhými příjemci péče a objektem pomoci rodiny. Sociální podmínky života seniorů se také mění v důsledku potřeby péče a snížení jejich soběstačnosti natolik, že je rodina nucena vyhledat odbornou péči.
Při úpadku soběstačnosti seniora je nutná podpora druhé osoby při saturaci individuálních potřeb. Primárním zdrojem pomoci, či péče je rodina, která musí
Sociální kapitál seniorů Stránka 31 nejen o podporu v oblasti fyzických či psychických potřeb seniora, ale hlavně o podporu v oblasti sociální. Podpora v oblasti mezilidských vztahů je pro seniora důležitá z důvodu oslabení, či ztráty sociálních kontaktů v důsledku odchodu do důchodu či ztráty soběstačnosti.
Pokud rodina nedisponuje předpoklady či potřebným kapitálem k podpoře stárnoucího člena rodiny, je žádoucí aby tyto kompetence přebrala organizace.
Řešením v situaci přebírání starostí je pečovatelská služba či osobní asistence, a to pro udržení seniora v přirozeném domácím prostředí. Tato varianta je žádoucí z důvodu doplnění rodinné péče, bez narušení sociálního kontaktu seniora s jeho přirozeným sociálním prostředím.
Řešením ve věci osamocenosti seniorů je možnost generačního bydlení.
Klevetová uvádí, že pro generační soužití hovoří důvody výchovné i etické (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 80). Avšak tento typ soužití není ideální ke vztahům a mohou zde nastávat konfliktní situace mezi generacemi.
5 SHRNUTÍ
Stárnutí je individuálním procesem. V soudobé společnosti je za hranici stáří považováno dosažení věku minimálně 65 let. Stáří je jednou z vývojových etap v životě člověka, součástí jsou změny v oblasti fyzické, psychické a sociální.
Ústředním tématem stáří je proces integrity. Seniorská společnost je velice heterogenní.
Péče o seniory by měla být přiměřená klientovým potřebám, osobnosti a měla by být komplexní. V současné době, zákon č. 108/2006 Sb. v platném znění, o sociálních službách definuje sociální služby jako: sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Tyto služby jsou dále děleny na ambulantní služby, terénní služby a pobytové, dříve rezidenční služby. V zařízeních rezidenčního typu mohou vznikat problematické okamžiky spojené s adaptací seniora na nové životní prostředí. Síť kontaktů je budována jedincem
Sociální kapitál seniorů Stránka 32 celý život a tvoří sociální kapitál, který tvoří formální či neformální strukturovanou sociální síť jedince. Následkem přesunu do uměle vytvořeného prostředí mohou být tyto vazby narušeny.
Sociální kapitál reprezentuje moderní sociální koncept, zahrnuje témata sociálních vztahů mezi aktéry a možností zdrojů a čerpání. Koncept sociálního kapitálu do sociálních věd zavedli P.Bourdieu a J.Coleman. Sociální sítě, podobně jako sociální kapitál reprezentují síť vztahů mezi osobami. Sociální sítě reprezentují okruhy osob, jejich vztahová podstata vůči jedinci je charakteristická ve své neformálnosti. Každý člověk je členem neformálních sociálních sítí.
Jedním z témat sociálních sítí je síťování, které lze uchopit jako podporu vytváření sítí.
Sociální kapitál seniorů Stránka 33
EMPIRICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU
6 EMPIRICKÝ PRŮZKUM
Pro realizaci empirické části předložené práce byl proveden empirický průzkum, založený na sběru dat, na jejichž základě je vyhodnocována platnost předpokladů předložené bakalářské práce.
Jako metoda byla použita metoda dotazování, konkrétně strukturovaného a narativního rozhovoru6, dále metoda studia spisové dokumentace a studia odborných zdrojů týkajících se dané problematiky. Součástí empirického zpracování problému jsou také dvě případové studie reálných osob, které byly vypracovány na základě prováděných rozhovorů.
Klíčovými institucemi pro výběr respondentů a uskutečnění sběru dat byly dva domovy pro seniory a dům s pečovatelskou službou vedle přirozeného domácího sociálního prostředí. Vzhledem ke snížené schopnosti porozumění kladeným otázkám, byl počet respondentů redukován na 20, v oblasti rezidenční péče a 20, v oblasti přirozeného sociálního prostředí.