Výrazně nejčastěji zobrazovaným motivem na vitrážových oknech na Frýdlantsku je výjev svaté Anny, která učí malou Pannu Marii číst. Proč tomu tak je, se mi nepodařilo zjistit. Kostely se svým zasvěcením, jejich okolí ani např. donátoři (osob. jménem, patronátem) se nedali nijak s tímto motivem spojit, proto si položme otázku: Proč tolikrát právě tento motiv a proč v tomto regionu?
Níže jsem uspořádal všech sedm zobrazení motivu svaté Anny učící Pannu Marii číst z kostelů v Arnolticích, Bulovce, Horní Řasnici, Ludvíkově pod Smrkem, Mníšku, Novém Městě pod Smrkem a Raspenavě. Pokusím se nyní vyvrátit nebo potvrdit tezi o podobnosti motivu postav vitráží. Hlediska, na která jsem se zaměřil:
1) zobrazení postavy; zda se jedná o bustu, polopostavu nebo celou postavu
2) umístění postav vzhledem k sobě a vzhledem ke kompozici celé vitráže vůči pozorovateli 3) barvy oblečení figur, ozdob apod.
4) typy a velikosti ozdob v bordurách 5) atributy vyobrazených
I když se u vitráží nepodařilo dohledat výrobce, dalo by se díky podobnosti způsobu vyobrazení určit alespoň to, které vitráže byly zhotoveny stejnou firmou. Použití téhož vyobrazení vitráže do více kostelů je i finančně logickou a levnější volbou. Objednatelé mohli tímto způsobem ušetřit peníze za nový návrh motivu, který už byl jinde použit. Navíc firma již mohla mít pro určitý motiv vyobrazení (např. třeba svaté Anny učící Pannu Marii číst) vyhotovený vzor, který se mohl použít znovu.
Fotografie jsem rozložil na několik následujících stran. Jsou uspořádány na výšku, aby se jich k porovnání vešly alespoň dvě na jednu stránku. Přesto jsem se snažil zachovat co největší rozlišení. V případě, že Vás zaujme nějaká část nebo detail vyobrazení a na následujících stranách nebude ideálně vidět, jsou všechny tyto fotografie na přiloženém CD. Každé okno se tam nachází na několika fotografiích i v detailech ve vysokém rozlišení.
Polopostavy můžeme najít pouze na jedné vitráži, té v Arnolticích. Zde jsou obě ženy vyobrazeny v geometrickém středu okna, od pasu nahoru a ve zlatém ozdobném kruhu nebo oválu.
Ostatních šest vyobrazení znázorňuje celé postavy.
Stejně jako na většině dalších vyobrazení, i zde se svatá Anna nachází z našeho pohledu vlevo a Panna Marie vpravo. Barvy je těžké hodnotit, protože vitráž je ve špatném stavu, jsou vybledlé nebo už opadalé. Z toho, co vidíme nyní, mohu říci, že byly použity převážně světlé barvy.
Jedinou výjimkou je levý rukáv svaté Anny, který má sytě modrou barvu. Těžko odhadovat původní barvu vlasů Panny Marie nebo kapuce svaté Anny, nyní jsou bílé.
Pod i nad popisovaným vyobrazením se nacházejí dva velké terče. Podobné vidíme pouze u vitráže v Bulovce. Arnoltická má ve vrchním terčíku zlatým písmem nápis „Anna“ na modrém pozadí. Ve spodním kruhu se nacházejí pouze ornamentální ozdoby květin. Původní barevnost je opět těžké odhadovat, nyní jsou bílé a žluté či světle zelené.
Atribut – otevřená kniha – leží v pravé ruce svaté Anny. Otevřenou knihu najdeme také v Horní Řasnici, Ludvíkově pod Smrkem a Raspenavě. V úplné dolní části vitráže je nápis se jménem donátora.
Vitráž v Bulovce je již na první pohled odlišná. Figurální sklomalba se nachází v prostřední části okna a dle ozdob a stylu vyhotovení ve vrchní a spodní části celého okna usuzuji, že vyobrazení svaté Anny s Pannou Marií není původní a bylo sem dodáno dodatečně. Toto tvrzení lze doložit stylem ozdob v okrajové části vitráže. V místě přechodu mezi prostřední a spodní částí okna je rozdíl patrný.
Vyobrazeny jsou zde celé postavy obou žen. Svatá Anna je z našeho pohledu opět vlevo a Panna Marie vpravo. Barvy na tomto okně je opět těžké popsat, protože jeho stav je také velice špatný. Na mnoha místech chybí sklo úplně. Obličej svaté Anny schází také. Tvář Panny Marie je naopak velice krásná a do detailu propracovaná.
Vidíme, že zde byly použity výrazně tmavší barvy, především hnědá a tmavě zelená. Panna Marie má hnědé vlasy, což kromě Arnoltic a Horní Řasnice nacházíme u všech dalších vyobrazení.
Vrchní a spodní část vitráže obsahuje odlišné ozdoby a použité barvy. Unikátní na tomto vyobrazení je atribut knihy, ze které svatá Anna učí Pannu Marii. Není to běžná kniha, nýbrž Tóra. Jedná se o zajímavý projev historismu a poučení o kultuře Blízkého východu i o vědomí starověkého hebrejského prostředí. Důvod, proč se hebrejské Svaté písmo objevuje na vitrážovém okně v oblasti Frýdlantska, jsem nezjistil. Ani při detailním zkoumání nenacházím v Tóře žádné litery. Pouze zde a v Raspenavě se na okně neobjevuje ve spodní části jméno donátora. Ovšem nelze vyloučit možnost, že zde nápis objednatele v minulosti byl.
V Horní Řasnici se nacházejí opět celé postavy obou žen. Svatá Anna vlevo a Panna Marie vpravo z našeho pohledu. Vyobrazeny jsou přes celou vitráž. Oproti předchozím příkladům jsou zde mnohem pestřejší barvy od zelené přes modrou, červenou až po fialovou a zlatou.
Zde a v Arnolticích Panna Marie také drží knihu společně se svatou Annou, zatímco v ostatních kostelech knihu (popř. Tóru) drží svatá Anna a Panna Marie se modlí. Obličej svaté Anny opět schází, tvář Panny Marie je pěkně vyobrazená, ovšem kvalit tváře totožné postavy z Bulovky nedosahuje. Pouze na tomto vyobrazení má Panna Marie zlaté vlasy, na ostatních hnědé.
Kniha, ze které obě ženy čtou, obsahuje nápisy, ale ani při bližším pohledu se nejedná o žádný text, nýbrž pouze ilustrativní znaky. V úplné spodní části okna se nachází jméno donátora.
Vitráž v Ludvíkově pod Smrkem je ze všech sedmi zkoumaných vyobrazení v nejlepším stavu. Opět zachycuje celé postavy obou žen. Z technologického pohledu se jedná o nejjednodušší vitráž, která se skládá z nejmenšího počtu dílů a má nejméně výzdob. Obličeje obou postav jsou malovány jednoduše, nenacházíme zde ani velké množství barev. Převážnou část oděvu Panny
Marie zaujímá zlatá, zatímco svatá Anna je v modré a hnědé.
Svatá Anna drží v levé ruce knihu, ve které se nacházejí slova v němčině: „Oben ist unsere Heimat“. V jediném Mníšku nacházíme také skutečně smysluplná slova v knize/popř. v Tóře;
u ostatních se jedná pouze o znaky imitující písmo. Ve spodní části je opět jméno donátora. Spolu s vyobrazením v Novém Městě pod Smrkem jako jediné obsahují vitráže u jména donátora i dataci.
Zde se jedná o rok 1938.
V Mníšku byly světelné podmínky k fotodokumentaci nejhorší ze všech zkoumaných vyobrazení svaté Anny s Pannou Marií. Přiložená fotografie je dodatečně zesvětlena v počítači, ovšem ovlivnil jsem tím i opravdové barvy vitráže. Vidíme zde opět celé postavy, za nimi na pozadí mnoho ozdob včetně lilií. Svatá Anna nedrží v ruce knihu, pouze svitek papíru s nápisem, který vypadá jako opravdový, pravděpodobně latinský text, ovšem kvůli nedostatku světla a poničení vitráže se mi ho nepodařilo jednoznačně přečíst.
Panna Marie má šaty jednotné světle červené barvy (na fotografii růžová). Svatá Anna má hnědý šat se světle modrou kapucí. Vlasy Panny Marie jsou hnědé. Vitráž obsahuje ornamentální ozdobný podklad. Ve spodní části je opět nápis se jménem donátora.
Vitráž v Novém Městě pod Smrkem je dle mého názoru nejpropracovanější ze všech sedmi zkoumaných vyobrazení. Z důvodu zpevnění okna bylo nutno využít kovovou mříž, která ovšem překrývá část výjevu. Jedna vertikální linie mříže vede shora dolů středem vitráže a překrývá např. tvář svaté Anny, nápis pod výjevem „St: Anna“ a také text spojený s donátorem v úplně spodní části okna. Vertikální linie kovové mříže jsou tři. Umístěny jsou tak, že vitráž dělí na čtyři stejně velké části.
Vyobrazeny jsou zde opět celé postavy obou žen: svatá Anna vlevo a Panna Marie vpravo z našeho pohledu, a to přes celou vitráž. Kvůli přidané mřížce nevidíme svaté Anně do tváře, ani jestli drží v ruce nějakou knihu. Barvy jsou pestré a sytě barevné. Obě ženy obklopují zlaté sloupy s ozdobami. Nad hlavou svaté Anny a také v bordurách se nacházejí květiny, převážně lilie.
Svatá Anna má opět kápi, zelený šat a fialový plášť se zlatými okraji. Panna Marie má dlouhé hnědé vlasy a zlaté šaty. Jak jsem zmínil dříve, zcela v dolní části vitráže je nápis se jménem donátora a datace, která vzniku díla přisuzuje rok 1895. Je tedy starší, než výjev z Ludvíkova pod Smrkem.
Vyobrazení v Raspenavě zaujme už na první pohled rozvržením postav a jejich pozicemi.
Pouze zde je svatá Anna vpravo z našeho pohledu a Panna Marie vyobrazena vlevo. Obě postavy jsou navíc vzhledem k ostatním vitrážím menší. Kolem nich zůstává mnoho nevyužitého prostoru.
Především při pohledu z dálky zanikají detaily. V levém dolním rohu chybí část vitráže úplně, nahradilo ji čiré sklo. Nacházelo se tam s největší pravděpodobností jméno svaté Anny.
Převládají zde tmavé barvy. Kromě svatozáře a šatu Panny Marie se tu hojně využívá černá, tmavě zelená a fialová. V bordurách jsou vyobrazeny růže. Svatá Anna drží v levé ruce otevřenou knihu. Znaky v ní vypadají velice věrohodně jako písmo, ovšem ani při detailním zkoumání jsem žádné souvislé znaky tvořící slova nenašel. Jedná se pouze o ilustraci.
Dospěl jsem k závěru, že všech sedm vyobrazení svaté Anny učící Pannu Marii číst jsou originální návrhy. Žádné okno nebylo, alespoň v tomto regionu, okopírováno z nějaké předlohy dvakrát či vícekrát. Jistou podobnost (ve velikosti a rozložení postav, vyobrazení knihy, typu ošacení) můžeme sledovat u vitráže v Horní Řasnici a Ludvíkově pod Smrkem. Naopak výjevy v Arnolticích, Bulovce a Raspenavě jsou výrazně odlišné.