1 Úvod
4.2 Stanovení předpokladů
Pro praktickou část této bakalářské práce byly stanoveny dva předpoklady, které byly následně ověřovány pomocí studia spisové dokumentace. Spisy klientů obsahovaly lékařské zprávy od odborných i praktických lékařů, psychologická vyšetření, posudky z předchozích ústavů, škol, soudní rozhodnutí a další spisovou dokumentaci.
Předpoklad č. 1:
P1, Předpokládáme, že více jak 50 % klientů s nařízenou ústavní výchovou má zkušenosti s návykovými látkami, prostitucí a krádežemi.
41 Předpoklad č. 2:
P2, Předpokládáme, že více jak 50% jedinců s nařízenou ústavní výchovou nedokončí střední vzdělání při výchovném ústavu.
4.3 Použité metody a metodika průzkumů
Základní metodou pouţitou k získávání údajů byla obsahová analýza osobních dokumentů včetně znaleckých posudků. Spisová dokumentace klientů se skládala z lékařských zpráv odborných i praktických lékařů, psychologických vyšetření, posudků z předchozích ústavů, škol, soudních rozhodnutí a další spisové dokumentace.
Při zpracovávání nezbytných podkladů jsme byli v kontaktu s vedením, se sociálními pracovnicemi a pedagogickými pracovníky, formou rozhovoru, coţ nám umoţňovalo pochopit kaţdodenní činnost ve výchovném ústavu.
Sběr dat a studium dokumentace jsme započali na počátku školního roku v 2007/ 2008.
Trval celý školní rok.
Byli jsme příjemně překvapeni ochotou vedení Výchovného ústavu Místo při spolupráci na mapování dané problematiky. Přislíbili jsme přístup k výsledkům našeho zjišťování.
Ochota spolupráce vyplývá z toho, ţe jde o úzkou oblast speciálního školství, v které se lidé osobně znají, a proto jsou ochotnější poskytovat kolegům z oboru cenné poznatky z praxe.
4.4 Popis zkoumaného vzorku
Při Výchovném ústavu Místo je zřízena základní a střední praktická škola. Ve školním roce 2007 – 2008 bylo na jeho počátku evidováno 30 ţáků střední praktické školy. Jsou to ţáci prvního a druhého ročníku střední školy ve věku od 16 do 18 let. Z těchto třiceti ţáků bylo dvacet chlapců a deset děvčat. Všichni mají nařízenou ústavní výchovu. Vycházeli jsme z toho, ţe výzkumným vzorkem je třicet ţáků, coţ je pro nás 100%.
42 V průběhu školního roku jsou ţáci vřazováni do Výchovného ústavu Místo z jiných výchovných ústavů nebo z diagnostických ústavů v České republice. Zároveň z Výchovného ústavu Místo mohou být ţáci přemístěni i do jiných výchovných ústavů během školního roku. Tím je způsobeno to, ţe počet ţáků ve třídách se stále mění.
4.5 Studium dokumentace
Se svolením vedení Výchovného ústavu Místo jsme si mohli zpracovat anamnestické údaje dětí evidovaných ve výchovném ústavu v průběhu uplynulého školního roku.
Z dokumentace, která je vedena u kaţdého umístěného dítěte ve výchovném ústavu jsme se zaměřili na vznik a příčiny poruchového chování a to hlavně na uţívání návykových látek, krádeţe a prostituci, na rodinu, intelekt a také zda dokončí studium střední praktické školy dvouleté při výchovném ústavu.
Těchto třicet ţáků je ve třech třídách:
- ve třídě 1. a 2. A je celkem deset děvčat – čtyři děvčata jsou ţákyně prvního ročníku a šest děvčat jsou ţákyněmi druhého ročníku.
- ve třídě 1. B je deset chlapců, všichni jsou ţáky prvního ročníku.
- ve třídě 1. C je také deset chlapců a všichni jsou ţáci druhého ročníku.
4.6 Získaná data a jejich interpretace
Získané výsledky jsme zpracovali do tabulek a grafů a uvedli jsme k nim slovní popis výsledků.
4.6.1 Věková skladba žáků Školní rok 2007 – 2008
V průběhu tohoto školního roku bylo děvčatům a chlapcům 16, 17 nebo 18 let.
43 Tabulka č. 1: Věková skladba žáků střední praktické školy
Třída 16 let % 17 let % 18 let % Celkem
ţáků
Celkem
%
1. a 2. A 4 13,33 0 0 6 20 10 33,33
1. B 7 23,33 2 6,67 1 3,33 10 33,33
1. C 0 0 2 6,67 8 26,67 10 33,34
Celkem 11 36,66 4 13,34 15 50 30 100
Graf č. 1: Věková skladba žáků střední praktické školy
Průzkumný vzorek čítá 30 osob. Z tabulky i grafů je patrné, ţe šestnáctiletých ţáků je 11, coţ odpovídá 37 %, sedmnáctiletých jsou 4 coţ je 13 % a osmnáctiletých je 15, coţ je 50 %. Z toho můţeme predikovat, ţe více jak polovina ţáků praktické školy ukončí v tomto roce studium.
Věková skladba ţáků střední praktické školy v %
13,34 % 50 %
36,66 %
16 let 17 let 18 let
44 4.6.2 Intelekt žáků
Tabulka č.2: Struktura intelektu žáků praktické školy
Třída Počet ţáků
Lehká mentální
retardace % Středně těţká
mentální retardace %
1. a 2. A 10 5 16,67 5 16,67
1. B 10 4 13,33 6 20
1. C 10 7 23,33 3 10
Celkem 30 16 53,33 14 46,67
Graf č.2: Struktura intelektu žáků praktické školy
Ze sledovaných údajů lze vyčíst, ţe převáţná část klientely je tvořena 16 ţáky s lehkou mentální retardací (53,33 %) a 14 ţáky se středně těţkou mentální retardací (46,67 %).
Školní prospěch je u nich niţší, neţ by korespondovalo se schopnostmi, coţ je zřejmě zapříčiněno skladbou osobnosti (neschopnost koncentrace pozornosti, zvýšená dráţdivost, pomalé psychomotorické tempo) a negativním vztahem ke školnímu prostředí. Většinou mají základní vzdělání nebo absolvovali dvouletý učební obor. Hovoří málo, jednoduchým jazykem, často přicházejí v doprovodu někoho staršího, většinou rodiče. Vhodné jsou pro
Struktura intelektu ţáků
46,67 %
53,33 % Lehká mentální retardace Středně těţká mentální retardace
45 ně jednoduché manuální práce. Většinou vynikají ve stereotypních činnostech, které by jiné znudily, mají trpělivost. Potřebují ovšem delší dobu na zaučení se, přijmutí změn.
4.6.3 Rodina žáků
46 Z této tabulky a grafu jsme zjistili, ţe ve vlastní formálně úplné rodině tj. v rodině, kde jsou oba biologičtí rodiče, byli oddáni a ţijí ve společné domácnosti ţije 15 ţáků coţ je 50 %, v neformálně úplné rodině tj. oba biologičtí rodiče, ţijí ve společné domácnosti, ale nejsou oddání, v takové rodině neţije ani jeden ţák. Formálně úplnou rodinu tj. jeden z rodičů je nevlastní má 6 ţáků coţ je 20 %. Formálně neúplnou rodinu tj. rodinu, kde děti ţijí s jedním vlastním rodičem a druhý rodič chybí má 8 ţáků coţ je 26,67 % a neformálně neúplnou rodinu tj. rodiče spolu neţijí, ale nejsou rozvedeni má 1 ţák coţ jsou 3,37 %.
4.6.4 Výchovný styl
Tabulka č. 4: Výchovný styl rodiny žáků
Třída Autoritativní % Liberální % Demokratický %
1. a 2. A 2 6,67 8 26,67 0 0
1. B 1 3,33 9 30 0 0
1. C 3 10 7 23,33 0 0
Celkem 6 20 24 80 0 0
Graf č. 4: Výchovný styl rodiny žáků
Výchovný styl rodiny ţáků
80%
0%
20%
Autoritativní Liberální Demokratický
47 V této tabulce a grafu jsme rozlišovali výchovné styly v rodinách ţáků. Autoritativním výchovným stylem bylo vedeno 6 ţáků (20%), největší zastoupení má liberální výchovný styl v rodinách ţáků a to 24, coţ odpovídá 80%. Demokratickým výchovným stylem nebyl veden ani jeden ţák. Autoritativní výchovný styl spočívá v tom, ţe ten, kdo vychovává jedná s dětmi příkazy, na přání dítěte se moc neohlíţí, jeho iniciativu nesnáší a samostatnost nepřipouští. Liberální výchovný styl se vyznačuje slabým vedením a řízením. O výchovu se moc nestará. Vede je málo nebo vůbec. Naše zjištění potvrdilo, ţe převaţuje liberální výchovný styl. Na rozvoji problematického chování se podílí nedostatek vřelosti v rodině, malá pozitivní akceptace dítěte, omezená rodinná komunikace, nedostatek času. Časté fyzické tresty, zvláště příliš tvrdé, učí dítě agresivitě jako dovolenému způsobu chování. Dále se dítě učí podvádět a lhát, aby se trestu vyhnulo.
A často v důsledku zaneprázdněnosti a nedůslednosti rodičů zjišťuje, ţe lhaním se potrestání vyhne. Nedůslednost, nejednotnost ve výchově, nedostatečný monitoring volného času dítěte nebo příliš velká benevolence, na kterou dítě není ještě svými zkušenostmi zralé, to přispívá k nedostatečnému vytvoření pravidel „co je moţné, a co jiţ ne―.
4.6.5 Sourozenci
Tabulka č. 5: Počty sourozenců v rodinách žáků
Třída ţádný
48 Graf č. 5: Počty sourozenců v rodinách žáků
Z výše uvedených informací v tabulce a grafu vyčteme, ţe bez sourozenců jsou jen dva
49 Graf č. 6: Dosažené vzdělání rodičů žákyň třídy 1. a 2. A
Z tabulky a grafu lze vyčíst, ţe z rodičů děvčat nemá nikdo vysokoškolské vzdělání ani středoškolské vzdělání s maturitou. Střední odborné učiliště absolvovali čtyři rodiče (2 matky, 2 otcové), ukončené základní vzdělání má třináct rodičů (5 matek, 8 otců) a zvláštní školu mají dva rodiče (2 matky). Celkem je vyhodnoceno devatenáct rodičů, devět matek a deset otců. Jedné z děvčat matka zemřela.
Tabulka č. 7: Dosažené vzdělání rodičů žáků třídy 1.B
50
51 Graf č. 8: Dosažené vzdělání rodičů žáků třídy 1.C
Ve třídě chlapců druhého ročníků nemá nikdo z rodičů vysokoškolské vzdělání, jeden rodič (matka) má středoškolské vzdělání s maturitou, jeden rodič (otec) je absolventem středního odborného učiliště, patnáct rodičů má základní vzdělání (7 matek, 8 otců), a tři rodiče mají zvláštní školu (2 matky, 1 otec). V této třídě mají ţáci také oba rodiče.
Tabulka č. 9: Dosažené vzdělání rodičů všech žáků
Všechny
52 Graf č. 9: Dosažené vzdělání rodičů všech žáků
Z výše uvedené tabulky a grafu jsme zjistili, ţe vysokoškolské vzdělání nemá ţádný rodič, středoškolské vzdělání s maturitou má jeden rodič (matka tj. 2 %). Střední odborné učiliště vystudovalo pět rodičů (2 matky, 3 otcové, tj.celkem 8 %). Ukončené základní vzdělání má čtyřicet pět rodičů (20 matek, 25 otců, tj. 76 %) a zvláštní školu dokončilo osm rodičů (6 matek, 2 otcové, tj. 14 %). Celkový počet při vyhodnocení je 59 rodičů.
Převáţná část inteligence je zděděná po rodičích, ale dá se částečně ovlivnit, zejména prostředím, ve kterém dítě vyrůstá. Podnětné rodinné prostředí, kde se rodiče dítěti věnují, způsobuje lehké zvýšení inteligence. Naopak pokud je dítě odkázáno samo na sebe, ţije v rodině, která má naprostý nezájem o jeho vzdělávání se, rozvoj a intelekt klesá.
Dosaţené vzdělání rodičů všech ţáků
2% 0%
8%
76%
14%
Zvláštní škola
Základní škola
Střední odborné učiliště
Středoškolské vzdělání s maturitou
Vysokoškolské vzdělání
53 4.6.7 Sociálně patologické jevy
Krádeţe
Tabulka č. 10: Krádeže žáků
Třída Celkový počet ţáků
Ţáci se zkušeností
s krádeţí
%
1. a 2. A 10 10 33,33
1. B 10 10 33,33
1. C 10 10 33,33
Celkem 30 30 100
Graf č. 10: Krádeže žáků
Všichni klienti střední praktické školy ve výchovném ústavu se před nařízením ústavní výchovy dopouštěli krádeţí tj. 100 % ţáků. Jelikoţ je ve všech třech třídách stejný počet ţáků a to 10, jsou krádeţe procentuelně vyjádřeny v kaţdé třídě na 33,33 %. Krádeţí se účastnili jednotlivci, ale také kradli ve skupinách. Pro některé ţáky krádeţ byla zkouškou, aby byli přijati do part. Nejčastěji kradli kabelky, mobilní telefony, veškeré zboţí v prodejnách, supermarketech za účelem dalšího prodeje. Okrádali většinou důchodce, také
Krádeţe ţáků po třídách
33%
33% 34%
1. a 2. A 1. B 1. C
54 spoluţáky a děvčata okrádala nejvíce cizince. Často kradené věci nosili do zastaváren, kde jim byla vyplacena hotovost. Také ukradené zboţí nabízeli k prodeji na ulicích kolemjdoucím lidem. Za získanou hotovost si pořizovali alkohol, cigarety a drogy.
Uţívání návykových látek
55 zkušenosti s marihuanou mají také všichni (100 %) a s dalším uţíváním návykových látek jako je extáze má zkušenost 80 % ţáků, s heroinem 43 % ţáků a čicháním toluenu má zkušenosti 20 % ţáků.
Zkušenosti s prostitucí ţáků
Tabulka č. 12: Zkušenosti s prostitucí žáků
Třída
Celkový počet
ţáků
Ţáci se zkušeností s prostitucí
%
Děvčata 10 10 33,33
Chlapci 20 7 23,34
Celkem 30 17 56,67
Graf č. 12: Zkušenosti s prostitucí žáků
Z tabulky jsme zjistili, ţe prostitucí se zabývalo celkem 17 ţáků, coţ je 56,67 %, z toho deset děvčat a sedm chlapců. Všechna děvčata v prostituci viděla jednoduchý způsob výdělku. Čtyři chlapci měli pouze jednu zkušenost a zbylí tři vyuţívali prostituci jako
Zkušenosti s prostitucí ţáků
23,34 %
33,33 %
Děvčata Chlapci
56 formu získání finančních prostředků. Za získané finanční prostředky si obstarávali alkohol, cigarety a drogy. Současná sexuální promiskuita je jevem, který zasahuje lidskou společnost ve všech jejích sférách. Nahlíţení na prostituci souvisí s liberálním přístupem k této problematice, s přístupem k řešení mezilidských vztahů, s výchovou v rodině, v partnerských vztazích apod. Prostituce se v posledních letech v naší republice rychle rozrostla. Mnoho dívek provozujících toto řemeslo postává na vyhlášených mezinárodních silničních tazích prakticky po celý rok. Kromě jiţ zmíněných silnic mezinárodního významu je prostituce vykonávána v nočních zábavních podnicích a dalších zařízeních hotelového typu se zahraniční klientelou, ale také doma v soukromí nebo pro tento účel pronajatých bytech apod. Prostitutky se především zaměřují na cizince nebo solventní podnikatele. Část prostitutek navazuje známosti s potenciálními zákazníky autostopem.
Zejména tato prostituce je pak doprovázena následnými krádeţemi nebo loupeţemi na obětech. Z právního hlediska provozování prostituce není trestné. Trestnými však mohou být související jednání, například krádeţe, loupeţe nebo nakaţení pohlavní chorobou.
4.6.8 Hierarchie hodnot žáků Děvčata
Tabulka č. 13: Hierarchie hodnot žáků
Děvčata Zdraví % Rodina % Vzdělání %
1. místo 4 13,33 5 16,67 1 3,33
2. místo 2 6,67 4 13,33 4 13,33
3. místo 4 13,33 1 3,33 5 16,67
Celkem 10 33,33 10 33.33 10 33,33
57 Graf č. 13: Hierarchie hodnot děvčat
Hodnotový ţebříček u děvčat nám v tabulce a grafu ukazuje, ţe na prvním místě mají 4 dívky zdraví, coţ je 13,33 %, 5 dívek rodinu, coţ je 16,67 %, a 1 dívka vzdělání, coţ 3,33 %. Na druhé místo volila zdraví dvě děvčata, coţ je 6,67 %, rodinu 4 děvčata, coţ je 13,33 %, a vzdělání také 4 děvčata, coţ je 13,33 %. Na třetí místo si dala 4 děvčata zdraví, coţ je 13,33 %, 1 dívka rodinu, coţ je 3,33 % a 5 dívek vzdělání, coţ je 16,67 %. Je tedy jasné, ţe rodinu mají skoro všechny jako prioritu, ale vzdělání naopak volí jako poslední.
Chlapci
Tabulka č. 14: Hierarchie hodnot chlapců
Chlapci Zdraví % Rodina % Vzdělání %
1. místo 5 16,67 11 36,67 4 13,33
2. místo 3 10 7 23,33 2 6,67
3. místo 12 40 2 6,67 14 46,67
Celkem 20 66,67 20 66,67 20 66,67
Hierarchie hodnot děvčat
33,33%
33,33% 33,33%
Zdraví Rodina Vzdělání
58 Graf č. 14: Hierarchie hodnot u chlapců
Hodnotový ţebříček chlapců nás v tabulce a grafu informuje o tom, ţe na prvním místě má 11 chlapců rodinu tj. 36,67 %, 5 chlapců zdraví tj. 16,67 % a 4 chlapci vzdělání tj.
13,33 %. Na druhém místě volí 3 chlapci zdraví tj. 10 %, rodinu 7 chlapců tj. 23,33 % a vzdělání 2 chlapci tj. 6,67 %. Na třetí místo si dalo 12 chlapců zdraví tj. 40 %, 2 chlapci rodinu tj. 6,67 % a 14 vzdělání tj. 46,67 %. Opět z těchto údajů vyplývá, ţe rodina je u ţáků na prvním místě a vzdělání na posledním.
4.6.9 Ukončení studia
Tabulka č. 15: Získání výučního listu ve školním roce 2007 – 2008
Třída Počet ţáků 2.
ročníku % Dokončené
studium % Nedokončené
studium %
1.a 2. A 6 37,5 0 0 6 37,5
1. C 10 62,5 6 37,5 4 25
Celkem 16 100 6 37,5 10 62,5
Hierarchie hodnot u chlapců
33,33%
33,33% 33,33%
Zdraví Rodina Vzdělání
59 Graf č. 15: Získání výučního listu ve školním roce 2007 - 2008
Z této tabulky a grafů jsme vyhodnotili, ţe celkový počet ţáků druhého ročníků je 16.
Druhý ročník střední praktické školy dokončilo pouze šest ţáků (0 děvčat, 6 chlapců), kteří postoupili k závěrečným zkouškám. Z třídy děvčat nezískala výuční list ţádná, jelikoţ v průběhu druhého ročníku dovršily plnoletosti a byl jim ukončen pobyt ve výchovném ústavu a také na vlastní ţádost ukončily studium. Ve třídě chlapců ukončilo studium výučním listem šest ţáků a stejně jako u děvčat čtyři ţáci v průběhu druhého ročníku dovršili 18 let, byl ukončen pobyt ve výchovném ústavu a na vlastní ţádost ukončili studium. Z celkového počtu ţáků druhého ročníku (16) dokončilo studium 38% ţáků a nedokončilo studium 62% ţáků.
Získání výučního listu
62%
38%
Dokončené studium Nedokončené studium
60 4.6.10 Budoucnost žáků
Tabulka č.16: Budoucnost žáků po ukončení ústavní výchovy
Třída Osamostatnění
Graf č. 16: Budoucnost žáků po ukončení ústavní výchovy
Po ukončení ústavní výchovy se 7 ţáků (23,33 %) osamostatnilo, pracují a vzdělávají se, domů ke své rodině se vrátilo celkem 18 ţáků (60 %), v partnerském vztahu ţijí 3 ţáci
61 4.6.11 Trestná činnost rodičů
Tabulka č.17: Rodiče ve výkonu trestu
Třída Rodiče ve výkonu
trestu %
1. a 2. A 2 3,38
1. B 3 5,08
1. C 1 1,69
Celkem 6 10,15
Graf č.17: Rodiče ve výkonu trestu
Dalším ze sledovaných kritérií u průzkumného vzorku byl výskyt trestné činnosti rodičů ţáků. Celkem ve výkonu trestů je 6 rodičů (otcové), coţ činí 10,15 %. Těchto 6 rodičů je ve výkonu trestu za loupeţe a krádeţe i násilnou trestnou činnost.
Trestná činnost rodičů ţáků dle tříd
5,08 % 1,69 %
3,38 %
1. a 2. A 1. B 1. C
62 4.6.12 Poruchy chování žáků
Tabulka č. 18: Zjištěné poruchy chování u žáků
Třída
63 Z anamnestických údajů ve spisové dokumentaci ţáků jsme zjistili, ţe všichni klienti výchovného ústavu mají poruchy chování. Údaje ve výše uvedené tabulce a grafu nám znázorňují procentuálně vyjádřený podíl zjištěných poruch chování u ţáků. Agresivními poruchami chování trpí 1 ţák (3,33 %), neagresivní poruchy chování má 11 ţáků (6,67 %).
Socializovaná porucha chování je diagnostikována u 14 ţáků (46,67 %) a nesocializovaná porucha chování je zjištěna u 2 ţáků (6,66 %). Dezinhibovanou příchylností v dětství trpí 2 ţáci (6,66 %). Tito dva ţáci jsou z dětských domovů.
64
5 Vyhodnocení předpokladů
Provedenou obsahovou analýzou spisové dokumentace, včetně odborných posudků, jsme zpracovali charakterové a osobnostní rysy klientů z průzkumného vzorku. V rámci této souhrnné charakteristiky se nám podařilo potvrdit oba stanovené předpoklady. Stanovený předpoklad P1 se potvrdil, všichni ţáci střední praktické školy mají zkušenosti s drogami i krádeţemi a více jak polovina s prostitucí. Druhý předpoklad P2 se téţ potvrdil, v druhém ročníku bylo 16 ţáků, kteří měli dokončit studium výučním listem. Z tohoto počtu jich dokončilo studium pouze 6 ţáků.
Vlastní průzkum jsme začali popisem průzkumného vzorku, z něhoţ nám vyplývá závěr, ţe ţáků střední praktické školy je celkem 30, tento počet tvoří 100%, z toho 10 děvčat, coţ je 36,66 % a 20 chlapců, coţ 63,34 % . Z tohoto počtu jsme zjistili, ţe dokončit studium by mělo 16 ţáků. Dále jsme sledovali věkové sloţení, ze kterého jsme stanovili závěr, ţe nejvíce je ţáků ve věku 18 let a to činí z celkového počtu 50 %.
Při studiu znaleckých posudků a také z osobních anamnéz jsme sledovali intelekt ţáků, kde jsme zjistili, ţe 16 ţáků, coţ je 53,33 % má rozumové schopnosti v pásmu lehké mentální retardace a 14 ţáku, coţ je 46,67 % v pásmu středně těţké mentální retardace. Musíme podotknout, ţe lidé s niţším intelektem ostatním nestíhají. Děsí se změn, protoţe si s nimi neumějí poradit, jsou pomalí v přemýšlení, rozhodování i práci, hůře se vyjadřují. Vţdycky poslední, nejhorší, přestoţe se snaţí a dělají pro to maximum. Neúspěch se s nimi táhne od školy. Z tohoto důvodu mají k jakémukoliv vzdělávání odpor a často končí se základním vzděláním.
Velmi důleţitým sledovaným údajem byla rodina. Zde jsme dospěli k závěru, ţe v formálně úplné rodině ţije 15 ţáků coţ je 50 %, v neformálně úplné rodině neţije ani jeden ţák. Formálně úplnou rodinu má 6 ţáků coţ je 20 %. Formálně neúplnou rodinu má 8 ţáků coţ je 26,67 % a v neformálně neúplné rodině ţije 1 ţák coţ jsou 3,37 %. Tento údaj jsme povaţovali za jeden z nejpodstatnějších, neboť rodina je velmi významná pro formování osobnosti.
65 Dále jsme sledovali jaké měli ţáci výchovné styly v rodině. Autoritativním výchovným stylem bylo vedeno 6 ţáků (20 %), liberálním výchovným stylem bylo vedeno 24 ţáků, coţ odpovídá 80 %. Demokratickým výchovným stylem nebyl veden ani jeden ţák. Z toho vyplývá, ţe převaţuje liberální výchovný styl, který není správnou volbou pro vývoj dítěte, neboť neformuje správně výchovu, nevštěpuje hodnotový ţebříček ani morální principy.
Ze spisové dokumentace jsme také zjišťovali počty sourozenců v rodinách klientů a došli jsme k závěru, ţe bez sourozenců jsou jen 2 ţáci tj. 6,67 %, jednoho sourozence má 6 ţáků, tj. 20 %, 10 ţáků ţilo ve společné domácnosti s dvěma sourozenci tj. 33,33 % a tři a více sourozenců je zastoupen největší počet a to 12 ţáků tj. 40 %.
Za velmi podstatné jsme povaţovali vzdělání rodičů. Při šetření jsme zjistili, ţe z 59 rodičů coţ je 100%, nemá vysokoškolské vzdělání ani jeden rodič, středoškolské vzdělání s maturitou má 1rodič, tj. 2 %. Střední odborné učiliště absolvovalo 5 rodičů, tj. 8 %.
Ukončené základní vzdělání má čtyřicet pět rodičů, tj. 76 % a zvláštní školu dokončilo osm rodičů tj. 14 %. Povaţujeme za důleţité se zmínit o tom, ţe inteligence je ve větší míře zděděná, ale dá se zčásti ovlivnit a to v podnětném prostředí. Zde je velmi důleţitý přístup rodičů. Pokud se rodiče snaţí s dětmi pracovat, je moţné vysledovat pozitivní změny s návykovými látkami, pitím alkoholu, 87 % je kuřáků, marihuanu vyzkoušelo téţ všech 30 ţáků, coţ je 100 % a s dalšími návykovými látkami jako je extáze má zkušenost 80 % ţáků, s heroinem 43 % ţáků a čicháním toluenu má zkušenosti 20 % ţáků. Zkušenosti s prostitucí má 17 ţáků, coţ je 56,67 %, z toho 10 děvčat, coţ je 33,33 % a 7 chlapců, coţ je 23,34 %. Prostituci provozovali kvůli zajištění finančních prostředků. Dokud utekli z výchovného ústavu, viděli to jako jedinou moţnost, jak získat peníze.
66 Sledováním těchto údajů se nám podařilo potvrdit předpoklad č. l, a to, ţe všichni ţáci střední praktické školy mají zkušenosti s návykovými látkami i krádeţemi a více jak polovina z nich s prostitucí.
Ze spisové dokumentace jsme zjišťovali jaký má pro klienty význam hodnotový ţebříček neboli hierarchie hodnot. Ţáci měli zvolit pořadí mezi zdravím, rodinou a vzděláním. ukazuje, ţe na prvním místě má 11 chlapců rodinu tj. 36,67 %, 5 chlapců zdraví tj. 16,67 % a 4 chlapci vzdělání tj. 13,33 %. Na druhém místě volí 3 chlapci zdraví tj. 10 %, rodinu 7 chlapců tj. 23,33 % a vzdělání 2 chlapci tj. 6,67 %. Na třetí místo si dalo 12 chlapců zdraví tj. 40 %, 2 chlapci rodinu tj. 6,67 % a 14 vzdělání tj. 46,67 %. Opět z těchto údajů vyplývá, ţe rodina je u ţáků na prvním místě a vzdělání na posledním. Musíme konstatovat, ţe u děvčat i chlapců má nejvyšší zastoupení rodina, pak zdraví a posledním místě vzdělání. Rodina je na prvním místě, i kdyţ je nefunkční, zdraví pro ně nemá vysokou cenu, ale upřednostňují ho před vzděláním. Vzdělání není pro ně příliš podstatné.
Je to typické pro děti z nízkého sociokulturního prostředí.
Za velmi důleţité povaţujeme zjištění, v jakém počtu dokončili studium ţáci střední praktické školy. Celkový počet ţáků druhého ročníků je 16. Druhý ročník střední praktické školy dokončilo pouze šest ţáků (0 děvčat, 6 chlapců), kteří postoupili k závěrečným zkouškám. Z celkového počtu ţáků druhého ročníku (16) dokončilo studium 38% ţáků, coţ je 6 chlapců a nedokončilo 62% ţáků. Důvodů pro nedokončení studia při výchovném ústavu je několik. Velmi časté je to, ţe ţáci dovrší plnoletosti a na vlastní ţádost ukončí pobyt a studium ve výchovném ústavu, aniţ by si pobyt prodlouţili do 19 let a dokončili tak studium, dalším důvodem je přestup do jiného zařízení, kde nepokračují ve studiu.
Někteří ţáci jsou dlouhodobě na útěku aţ do plnoletosti, tzn. nastoupí do prvního ročníku,
Někteří ţáci jsou dlouhodobě na útěku aţ do plnoletosti, tzn. nastoupí do prvního ročníku,