Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/souhrnny-zemedelsky-ucet-predbezne-vysledky-2016
23
2.3
Zahraniční obchod v ČR a význam zemědělství pro ZO ČR
Od roku 2010 pokračuje růst zahraničního obchodu v České republice. Obrat zahraničního obchodu v roce 2015 meziročně vzrostl o 531,8 mld. Kč. Vývoz v roce 2015 vzrostl celkem o 7 % s meziročním přírůstkem 254,4 mld. Kč a dovoz se meziročně zvýšil o 8,7 %. Obchodní bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila v roce 2015 s přebytkem 406,2 mld. Kč. Oproti roku 2014 byl výsledek obchodní bilance v roce 2015 nižší, ale zároveň druhý největší od roku 2005, kdy saldo zahraničního obchodu dosáhlo poprvé kladné hodnoty za dobu existence České republiky (Český statistický úřad, 2016).
Zemědělský obchod, který je realizován členskými státy Evropské unie vůči zemím stojícím mimo jednotný trh EU, tzv. třetím zemím, podléhá pravidlům Společné zemědělské politiky a Společné obchodní politiky. Obchod realizován mezi členskými státy EU, tedy v rámci jednotného vnitřního trhu, je považován za vnitřní obchod. Oblast obchodu a zemědělství je tedy zcela v působnosti orgánů Evropské unie, tedy Rady EU a Evropské komise.
Jelikož se většina cen zemědělských a potravinářských výrobků (zpracovaných zemědělských výrobků) pohybuje v rámci Evropské unie na vyšší úrovni, než ceny těchto výrobků na světovém trhu, je ze strany EU zajišťována ochrana vnitřního jednotného trhu stanovenou vysokou úrovní cel proti levnějším dovozům ze třetích zemí. Současně také dovozcům z EU zajišťuje konkurenceschopnost na vnějších trzích formou podpory exportu tam, kde vyšší unijní ceny nemohou konkurovat těm nižším – zahraničním. (Fojtíková a Lebiedzik, 2008).
2.4 Agrární zahraniční obchod
Oproti roku 2014 český agrární vývoz v roce 2015 vzrostl o 12,5 %, celkem o 22,5 mld.
Kč na 202,7 mld. Kč. Český agrární dovoz se zvýšil o 11,3 %, celkem o 22,6 mld. Kč na 222,5 mld. Kč. Již tak záporná bilance AZO ČR se vyšším přírůstkem na straně dovozu
24
ještě více prohloubila, celkem o 150,9 mil. Kč na 19,8 mld. Kč. Stále je ale považována za příznivou hodnotu od vstupu ČR do EU.
Dle teritoriálního pohledu jsou pro ČR nejvýznamnějšími odběrateli agrárních produktů Slovensko (s podílem 23,9 %), Německo (19,7 %) a Polsko (11,5 %), dále pak Itálie (6,6 %) a Rakousko (6 %). Ze zemí mimo EU jediné Rusko dosahuje 1% podílu na českém agrárním vývozu. Nejdůležitějšími dodavateli agrárního zboží do ČR byly v roce 2015 Německo (21,4 %), Polsko (19,2 %) a Nizozemsko (7,1 %), dále pak Slovensko (6,8 %), Itálie (5,4 %) a Španělsko (5 %). Z třetích zemí, které zaujímaly v českém agrárním dovozu nejvyšší podíl, jsou to Brazílie (1,8 %), Čína (1,3 %), USA (1,2 %) a Turecko (1,1 %).
V teritoriálním pohledu se v roce 2015 zlepšila obchodní bilance s EU 28 a naopak se prohloubil schodek bilance obchodu s třetími zeměmi. Z pohledu jednotlivých zemí se v roce 2015 prohloubila především pasivní bilance s Polskem (celkem o 6,5 mld. Kč) a Nizozemskem (o 1,4 mld. Kč). Na druhé straně však došlo k poklesu schodku bilance obchodu s Německem (o 1,5 mld. Kč) a k navýšení aktivní bilance obchodu se Slovenskem (o 5,6 mld. Kč.).
Ve více podrobném pohledu na komoditní strukturu AZO byly v roce 2015 nejvíce vyváženými komoditami cigarety, pšenice, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, řepkový olej, přípravky používané k výživě zvířat, pekařské výrobky jako jsou sušenky, pečivo, oplatky apod., nezahuštěné mléko a smetana, pivo, semena řepky, ječmen, limonáda, živý skot, sýry a tvaroh atd. Vysoký podíl v českém agrarním vývozu mají nezpracované komodity, jako jsou obiloviny a olejniny. Naopak mezi nejvíce dovážené zboží patřily v roce 2015 vepřové maso, hovězí maso, drůbež, káva, pekařské výrobky, sýry a tvaroh, cigarety, víno, limonády, lihoviny, banány, tabák, ryby atd. V českém agrárním dovozu zastává první místo maso. To se sem dováží především z Polska, ze zemí západní Evropy a Brazílie.
Z komoditního pohledu byl meziroční vývoj bilance celkového českého AZO ovlivněn zejména navýšením hodnoty čistého vývozu cigaret, ječmene, řepkového oleje, řepkových semen a živého skotu. Tyto komodity dosáhly v roce 2015 dosavadního maxima. K
25
významné změně došlo také v obchodě s potravinovými přípravky, kde došlo k přechodu dlouhodobě pasivní bilance na aktivní. Jak uvádí Tabulka 2, podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu v roce 2015 činil 5,2 % a podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu činil 6,41 %. (Ministerstvo zemědělství, 2016).
Tabulka 2: Podíl AZO na celkovém zahraničním obchodě
Ukazatel 2014 2015
Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,97 5,20 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 6,25 6,41 Zdroj: vlastní zpracování
2.5 Společná zemědělská politika
Společná zemědělská politika je známá také pod názvem CAP – Common Agricultural Policy. Jedná se o nejstarší politiku Evropských společenství. V roce 1957 bylo Římskou smlouvou stanoveno několik základních cílů pro zemědělství, které byly dále potvrzeny i Lisabonskou smlouvou. Cíle jsou to následující: zvýšit produktivitu zemědělství s pomocí technické rozvoje a efektivního využití všech výrobních faktorů, zajistit spravedlivou životní úroveň zemědělců (zejména zvýšení individuálního výdělku zemědělce), stabilizovat trh, pravidelně zásobovat spotřebitele zemědělskými výrobky a zajistit přiměřené ceny pro konečné spotřebitele. Koncem osmdesátých let bylo nutné SZP reformovat z důvodu zastaralosti některých opatření a také z důvodu právě probíhajícího Uruguayského kola v rámci GATT v letech 1986 až 1994, kde se jednalo o liberalizaci světového obchodu. McSharryho reforma přijatá v roce 1992 omezila dotace, které byly vázané na velikost výroby a naopak tím posílila význam dotací a podpor týkající se výrobních faktorů. Reforma nejvíce ovlivnila produkci hovězího masa a pěstování obilnin.
V těchto dvou oblastech byly náklady SZP největší a situace žádala určitou reformu. I přes McSharryho reformu však byly výdaje na SZP v roce stále velice vysoké, dosahovaly výše okolo 40 miliard EUR. V roce 1997 byl představen Komisi materiál nazvaný Agenda 2000 – Za silnější a širší Evropu. Bylo zde identifikováno pět základních oblastí, včetně zemědělství, kde je potřeba uskutečnit reformy. Tato reforma pomohla omezit intervence
26
na trhu pomocí snížení intervenčních cen. Také zde byla zdůrazněna důležitost rozvoje venkova (Ministerstvo zemědělství, 2017).
2.6 Ocenění kvality výrobků v ČR
KLASA je prestižním českým oceněním udělovaným ministerstvem zemědělství již od roku 2003. Logo KLASA na výrobky značí, že se jedná o kvalitní potravinářské a zemědělské výrobky. Pokud výrobek získá udělení této značky, je výrobce oprávněný používat ji na obalech daného výrobku. Kontrolu dodržování podmínek udělení této značky kvality kontrolují Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Avšak označení KLASA neznamená, že výrobek byl vyroben v České republice.
Aby mohl být obal opatřen tímto logem, nemusí potravina pocházet od české firmy. Hlavní podmínkou pro získání tohoto ocenění je, aby byl výrobek alespoň jednou svou kvalitativní vlastnostní jedinečný oproti ostatním podobným výrobkům na českém trhu. Dříve bylo podmínkou pro udělení ocenění určité procento zastoupení tuzemských surovin ve výrobku. Nyní je rozhodující kvalitativní prvek, nikoliv původ výrobku (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, 2017).
2.7 Podpora zemědělců v ČR
Přímé platby
Díky reformě SZP, kdy došlo k lehkým úpravám cílů, se klade nyní větší důraz na šetrný přístup k životnímu prostředí, který se uskutečňuje pomocí režimu ozelenění, na generační obměnu na venkově, ke které dochází pomocí podpor pro mladé zemědělce, a na podporu odvětví nebo regionů, které čelí určitým problémům nebo jsou z určitého hospodářského či environmentálního hlediska důležité. Dle návaznosti na právní úpravu EU vláda vydala nařízení o stanovení určitých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům. Tyto podmínky stanovují, že žadatel o přímé platby musí být zemědělským podnikatelem a zároveň musí plnit podmínku aktivního zemědělce. Nejvýznamnější složkou přímých plateb je jednotná platba na plochu zemědělské půdy (dále SAPS). Cílem této podpory je
27
zabezpečit zemědělcům stabilní příjmy. Základní podmínkou pro poskytnutí SAPS je dodržení minimální výměry zemědělské půdy stanovené v nařízení vlády pro přímé platby č. 50/2015 Sb. Dalšími podmínkami pro poskytnutí SAPS je řádné obhospodařování zemědělské půdy, dodržování podmínek dobrého zemědělského a environmentální stavu a povinných požadavků na hospodaření (Ministerstvo zemědělství, 2017).
Program rozvoje venkova ČR 2014 – 2020
Program rozvoje venkova je spolufinancován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, který je součástí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropských strukturálních a investičních fondů (dále ESIF). Politika rozvoje venkova, jako součást nařízení ESIF, by měla přispívat ke konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů a vyváženému rozvoji venkovských oblastí. Program rozvoje venkova na období 2014 – 2020 je podrobně vyjádřen v prioritách platných pro celou EU. Program se zaměřuje zejména na priority jako je podpora předání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a na venkovských oblastech, zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků a všech druhů zemědělských činností a zachova udržitelné obhospodařování lesů. Dalšími prioritami jsou podpora organizace při zpracování zemědělských produktů, jejich uvedení na trh a podpora dobrých životních podmínek zvířat, obnova a zachování ekosystémů, které souvisejí se zemědělstvím a lesnictvím, podpora efektivního využívání zdrojů v zemědělském odvětví a podpora sociálního začlenění, snížení chudoby a hospodářského rozvoje na venkově (Ministerstvo zemědělství, 2017).
Poradenství
Zemědělské poradenství je velice důležitým prostředkem politiky Ministerstva zemědělství. Správné fungování zemědělského poradenství má veliký vliv na zajištění konkurenceschopnosti a udržitelnosti českého zemědělství v podmínkách tržního hospodářství. Zemědělský poradenský systém odpovídá požadavkům Společné zemědělské politiky, ty jsou vyjádřeny v platných právních předpisech EU a ČR. Tento poradenský systém je zaměřen na všechny oblasti zemědělství – lesnictví, rybářství, vodní hospodářství a rozvoj venkova. Poradenství je poskytováno ve formě informativního
28
všeobecného poradenství, dále odborné poradenství, individuální terénní poradenství a informace poskytnuté prostřednictvím vzájemně propojených webových stránek. Dotováno je jak z EU, tak i ze státního rozpočtu.
Odpovědnost za poradenství v ČR má odborný útvar ministerstvá zemědělství, který je považován za řídící orgán poradenského systému. Vytváří podmínky pro poskytování poradenských služeb a propojuje jednotlivé útvary ministerstva zemědělství a navrhuje a zajišťuje podpůrné programy z národních dotací. Orgány poradenského systému ministerstva zemědělství jsou celkem dva, Národní rada poradenství a vzdělávání pro zemědělství a rozvoj venkova a Ústav zemědělské ekonomiky a informací (dále ÚZEI).
Národní rada poradenství a vzdělávání pro zemědělství a rozvoj venkova je poradní a iniciační orgán ministerstva zemědělství. Národní rada poskytuje ministerstvu zemědělství svá doporučení, náměty a připomínky a tím zajišťuje, aby se zástupci profesních a agrárních nevládních organizací podíleli na tvorbě a stanovení poradenských a vzdělávacích cílů, postupů a hodnocení. ÚZEI je státní příspěvková organizace ministerstva zemědělství. Mezi její činností patří především vzdělávání a poradenství v oboru zemědělské ekonomiky a politiky, potravinářství a rozvoje venkova. Dále organizuje vzdělávací akce pro lektory a konzultanty poradenského systému ministerstva zemědělství a koordinuje odbornou činnost věděcko-výzkumných institucí (Ministerstvo zemědělství, 2017).
29
3. Společnost Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.
Tato kapitola se zabývá vybranou společností působící v zemědělském sektoru, konkrétně společností Sano – Moderní výživa zvířat, s. r. o. Jsou zde uvedeny základní údaje a historie společnosti, SWOT a PEST analýza společnosti.
3.1 Profil společnosti
Obchodní jméno: Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. (dále jen Sano)
Sídlo: Npor. O. Bartoška 15, Hořejší Předměstí, Domažlice, 344 01
Identifikační číslo: 18230393
Den vzniku společnosti: 2. prosince 1991
Společnost Sano v České republice vznikla dne 6. 11. 1991 sepsáním notářského zápisu jako podnik se zahraniční majetkovou účástí.
Sano je významným výrobcem minerálních krmiv a mléčných krmných směsí působící téměř po celém světě. Cílem této společnosti je krmit zvířata zdravě a přitom dosahovat určitého zisku. Z tohoto důvodu Sano klade velký důraz na ochranu životního prostředí a zdraví spotřebitelů výrobků z živočišné produkce. Sano poskytuje také kvalitní poradenskou činnost. Společnost se dále prezentuje v odborném tisku, asi nejznámější je časopis Náš Chov, a sama vydává vlastní odborný časopis. Účastní se také významných zemědělských výstav, jako je na příklad mezinárodní veletrh zemědělské techniky Techagro v Brně.
Historie společnosti
Společnost Sano, působící v zemědělském sektoru, byla založena v Grafenwaldu v roce 1976 pod názven Sano-Milch. Hlavními a tedy prvotními výrobky byly mléčné krmné směsi, které byly vyráběny jinými výrobci pod značkou Sano-Milch. V roce 1979 byla
30
postavena první skladová hala, která se stala základem pro tento již rozsáhlý podnik.
Vzhledem k tomu, že špatná kvalita výrobků neodpovídala vysoce náročným požadavkům společnosti, se Sano-Milch v roce 1981 rozhodlo otevřít svou vlastní produkci. Od tohoto okamžiku výroba probíhala pod názvem Sano a vedení společnosti převzali Bernhardt a Edeltraud Waldingerovi.
Do roku 1990 byly výrobky společnosti Sano prodávány pouze v Německu. Po sjednocení Německa a otevření hranic k východoevropským zemím v roce 1990 byl trh rozšířen a následně budován v dalších zemích. V roce 1996 došlo k mohutnému ničivému požáru, který zničil velkou část výrobních hal. Za necelý půl rok byla výroba obnovena a vybudována na technickou úroveň dnešní doby. Bernhardovi Waldingerovi se v celkem krátké době podařilo vypracovat z regionálního dodavatele na jednoho z největších producentů minerálních krmiv, mléčných krmných směsí a speciálních přípravků pro moderní výživu zvířat na celém světě. V roce 2003 převzal vedoucí pozici podniku syn Edeltrauda a Bernhardem Waldingerových Richard Waldinger, který úspěšně pokračoval v mezinárodní expanzi podniku. Ve stejném roce Sano otevřelo třetí síť produkce výroby v Chorvatsku (po produkci v Německu a Polsku). O rok později následovalo zavedení výroby Sano v Srbsku, dále pak v Bosně a Hercegovině a v Maďarsku. Dnes má Sano zastoupení ve více než 11 zemích Evropy a ve svém oboru patří ve většíně zemí mezi špičky na trhu. Co se týče mimoevropských zemí, má Sano postavené výrobní závody také v Číně, Ekvádoru, Mexiku, Jihoafrické republice a v Chile (Sano International, 2017).
3.2 Hlavní předmět činnosti společnosti
Hlavním předmětem činnosti společnosti Sano je výroba a prodej minerálních krmiv pro výživu hospodářských zvířat a mléčných krmných směsí. Společnost nabízí širokou škálu vysoce kvalitních produktů, které jsou vyladěné podle potřeb zákazníků. Minerální krmiva, mléčné krmné směsi, doplňková a speciální krmiva a silážní prostředky obsahují vysoce účinné látky s vysokým obsahem živin. Dále společnost nabízí mnoho osvědčených doplňkových produktů a služeb určené pro výživu hospodářských zvířat.
31
Obrázek 2 vyjadřuje podíl na celkovém prodeji dle kategorií. Nejvyšší podíl zde představují dojnice, které zaujímají celkem 59 %. Druhý nejvyšší podíl zaujímají telata, celkem 18 %. Dále pak mladý skot a býci s celkovými 12 %, s 5% podílem prasata na výkrm, 4 % zaujímají selata, 1 % prasnice a poslední 1 % ostatní živočišná produkce. Pro Sano jsou tedy nejdůležitější podniky, které jsou zaměřeny na chov dojnic, telat a mladého skotu a býků. Ty se na celkovém prodeji společnosti Sano podílejí celkem 89 %.
59%
Obrázek 2: Podíl na celkovém prodeji dle kategorií