_blob=publicationFile
Vývozní zemědělská politika Německa byla výrazně ovlivněna embargem na dovoz potravin do Ruska, proto Německo hledá nové perspektivní trhy v zemích třetího světa a především v Asii. Ke dni 31. 3. 2015 došlo k zastavení mléčných kvót na produkci mléka, což pak vedlo k vleklé krizi na mléčném trhu. Ze strany spolkového ministerstva zemědělství vzešla úvaha o zvláštních dotacích na podporu zemědělců v Německu (CzechTrade, 2017).
4.2 Kvalita produkce zemědělských produktů v Německu
Původ masa je obvykle rozhodujícím znakem kvality. Například u výroby drůbežího masa existují značné rozdíly v každé zemi. V Německu jsou však kladeny vysoké nároky na producenty drůbeže. Produkce podléhá správní kontrole a je ovlivněna spoustou přísných zákonů a normami, které jsou zaměřeny na zájmy spotřebitelů, zvířat a ochranu životního prostředí. Díky úzké spolupráci různých výrobců po celém Německu je v drůbežářském
41
průmyslu kompletně zajištěna kvalita chovu kuřat a krůt a stejně tak je udržena čerstvost masa díky krátkým dopravním cestám. Velice důležitá je pro Němce značka „D“ na obalu.
Ta zaručuje, že narození, výkrm a zpracování masa byly v Německu prováděny podle přísných pravidel.
U hovězího masa obdrží spotřebitelé na etiketě nebo štítku u obslužného pultu informace o tom, odkud pochází skot, z kterého je ten konkrétní masný produkt, kde se narodil, kde byl vykrmen a kde poražen. Označení původu se skládá z následujících informací:
referenční číslo nebo kód, „Narozen v...“, „Vykrmen v...“, „Poražen v...“ a schvalovací číslo jatek,“Rozbourán v...“ a schvalovací číslo bourárny. Pokud se narození, výkrm a porážka uskutečnily v té samé zemi, je možno zjednodušeně udat „Původ: ...“. Toto označování původu je u hovězího masa a mletého hovězího masa povinností, pokud se maso nezpracovává dále. Již při minimálním zpracování, jako je například přidání koření či naložení do marinády, povinnost etiketování hovězího masa odpadá. Je-li hovězí maso zpracováváno společně s vepřovým na mleté maso, následuje etiketování hovězího masa teprve při překročení 50% podílu hovězího masa.
Od 1. dubna 2015 platí závazné označování původu také pro balené, nezpracované maso vepřové, ovčí, kozí a drůbeží. Toto povinné označování se týká čerstvého, chlazeného nebo mraženého masa. Předpisy neplatí pro výrobky z masa. Informace o označení původu musí obsahovat následující údaje: „Odchováno v...“, „Poraženo v...“ a číslo partie. Pokud maso pochází od zvířat, která se narodila, byla odchována a poražena v jedné zemi, stačí uvést údaj: „Původ: ...“. Pro mleté maso platí zjednodušené označení. Místo údaje o zemi stačí jako popis původu „EU“ nebo „mimo EU“. Pro drůbeží maso existuje dobrovolný, nezávisle kontrolovaný systém zajištění původu D/D/D německých producentů drůbeže, a to je Německá asociace drůbežářů (Zentralverband der Deutschen Geflügelwirtschaft e.V.).
Ta garantuje, že narození, výkrm a porážka drůbeže se uskutečnila v Německu. Částečně se udávají ještě další dvě D. Ty zaručují německý původ rodičovských zvířat a místní (domácí) stanoviště výrobny krmiv.
42 QS – Quality scheme for safe food
Pro spotřebitele jsou v dnešní době důležité kvalitní potravinářské výrobky, které jsou vyráběny bezpečně a spolehlivě. QS – Kvalita a jistota – je v Německu velize uznávaným certifikátem řízení kvality a potravinové bezpečnosti. Zobrazením certifikační značky QS na svých produktech výrobci vyjadřují, že vyrábí a prodávají své výrobky výhradně v souladu s požadavky systému QS – z farmy přímo do obchodu. Pro spotřebitele slouží modrá značka QS jako symbol čerstvých potravinářských výrobků z certifikované kvality.
V současné době více než 23 000 obchodů v potravinovém odvětví může konečným spotřebitelům nabídnout hovězí a vepřové maso, drůbež, klobásy, šunky a také výběr ovoce a zeleniny, které jsou označeny modrou certifikační značkou QS. Pouze takové výrobky, jejichž výrobní a obchodní procesy jsou přísně kontrolovány, mohou být označeny modrou QS značkou (Qualitätssicherung, 2017).
4.3 Německý zahraniční obchod
V roce 2015 dosáhlo Německo svých rekordních hodnot. Německý export vzrostl o 6,4 % na celkovou hodnotu 1 195 mld. €. Německý import vzrostl o 4,2 % na hodnotu 948 mld. €. Saldo zahraničního obchodu se zvýšilo o 16 % a činilo 247,8 mld. €. Do států Evropské unie se v roce 2015 z Německa vyvezlo zboží v celkové hodnotě 693,9 mld. € (nárůst o 7 %). Ze států EU bylo do Německa dovezeno zboží v hodnotě 621,6 mld. € (nárůst o 4,5 %). Co se týče zemí mimo EU, tak činil německý export celkem 501,9 mld. € a německý import 326,5 mld. €.
Z exportního hlediska je pro Německo nejvýznamnějším partnerem USA, kde celková hodnota exportovaného zboží v roce 2015 činila 113,9 mld. €. Druhou nejdůležitější exportní velmocí do Německa je Francie, kdy celková hodnota činila 103 mld. €. Dalšími velice důležitými partnery pro Německo je Spojené království (89,3 mld. €), Nizozemsko (79,5 mld. €) a Čína (71,2 mld. €). Česká republika je na 12. místě s celkovou hodnotou 36,5 mld. €.
43
Z hlediska importu je nejvýznamnějším obchodním partnerem naopak Čína, kdy suma importovaného zboží dosáhla 91,5 mld. €. Druhou nejvýznamnější zemí, odkud se do Německa dováží, je Nizozemsko (88,1 mld. €). Dalšími důležitými partnery pro Německo jsou Francie (67 mld. €), USA (59,3 mld. €) a Itálie (49 mld. €). Česká republika je umístěna na 8. místě z hlediska německé teritoriální struktury s celkovou hodnotou 39,3 mld. € (CzechTrade, 2017).
4.4 Podpora německých zemědělců
Zemědělská sociální politika zaujímá kladný přístup k pomoci aktivním zemědělcům a jejich rodinám s cílem rozvíjet efektivní a konkurenceschopné zemědělství. Zemědělský systém sociálního zabezpečení poskytuje zemědělcům a jejich rodinám finanční ochranu a podporu v případě nemoci, dlouhodobé neschopnosti pracovat, pracovních úrazů, snížení výdělečné schopnosti, stáří a smrti. Tento systém se hlavně zaměřuje na zemědělce jako jedince samostatně hospodařící a nabízí jim podporu na zmírnění dopadů strukturálních změn v zemědělství. V rámci zemědělské sociální politiky utratí ročně federální vláda za finanční podporu přibližně 3,5 miliard EUR (Bundesministerium für Ernährung und Landwirtschaft, 2017).
Současná zemědělská podpora EU je z velké části založena na přímých platbách vlastníkům zemědělských podniků. Původně plnily účel kompenzace klesajících cen na podporu hlavních zemědělských produktů. Nyní přímé platby významně přispívají k ochraně příjmů a pokrytí rizik pro zemědělské podniky a představují finanční náhradu za dodržování vysokých standardů EU pro ochranu životního prostředí, dobrých životních podmínek pro zvířata a ochranu spotřebitele. Tyto standardy jsou mnohem přísnější než požadavky na produkci v zemích mimo EU.
Agrobench - Sachsen
V německém Sasku se již nějakou dobu uplatňuje možnost porovnat ekonomický úspěch firmy s více než 800 saskými společnostmi v zemědělském sektoru. Program Agrobench-Sachsen nabízí zúčastněným společnostem možnost porovnat nejdůležitější podnikatelské
44
ukazatele s jinými společnostmi. Podnikatel pak získá jasný pohled na své podnikání, kde pak může učinit opatření vedoucí ke zlepšení podnikání. Výhodou pro uživatele je rychlost sledování změn ukazatelů v čase a tím i sledování vlastního ekonomického rozvoje v rámci vnitřního srovnání. Analýza a srovnání údajů různých podnikatelů umožňuje účastníkům lépe identifikovat silné a slabé stránky svého podnikání. Všechny údaje a klíčové poznatky jsou uloženy v on-line databázy, ke které má podnikatel-uživatel přístup. Kromě toho se v zemi uplatňuje dlouhodobá podpora v profesním vzdělání zemědělců. Pořádají se pro ně semináře a různé vzdělávací kurzy, aby kvalita saského zemědělství jen stoupala.
Agrobench analyzuje a hodnotí podnik na základě dvaceti ukazatelů. Základ výpočtu tvoří roční uzávěrka Spolkového ministerstva pro výživu a zemědělství. Každy z použitých ukazatelů umožňuje podnikateli pohled do speciální oblasti jeho ekonomických úspěchů.
Z těchto ukazatelů jsou nejdůležitějšími produktivita, likvidita, rentabilita a stabilita.
Rozhodující pro vyhodnocení jsou podnikem skutečně dosažené hodnoty těchto ukazatelů.
Tyto skutečné hodnoty jsou pak srovnány s dosaženými hodnotami ostatních podniků v odvětví.
Agrobench Sano
Společnost Sano se v České republice rozhodla vytvořit projekt na zvýšení konkurenceschopnosti. Projekt je ještě v přípravné fázi, týkat se však bude pouze vybraných zákazníků. Jako každá firma, i Sano má své silné zákazníky, kteří firmě tvoří vysoké obraty, a také ty slabé zákazníky, kteří netvoří tak vysoký obrat svým odběrem produktů a se kterými je občas horší domluva a dosáhnout dobrých výsledků je velmi těžké. Proto Sano potřebuje dobré podniky, aby dosáhlo většího obratu s menším stresem.
Do začátku projektu jsou pro Sano silnými stránkami skutečnost, že mnoho špičkových chovů v České republice jsou již zákazníky Sano, a že má firma spoustu zkušených poradců, kteří jsou díky dalšímu vzdělávání schopni postarat se dobře o špičkové chovy.
Pro podporu projektu bude také podnikům k dispozici software pro management řízení stáda a program pro monitorování zdravotního stavu skotu. Zde bude možné evidovat veškerá podniková data. Tato data pak bude možně srovat s ostatními zemědělskými společnostmi, které budou zapojeny v projektu Sano. K dispozici budou důležité
45
indikátory, jako jsou upozornění na management zdravotního stavu vemene a celková pohoda zvířat – celkový zdravotní stav, vyhodnocení analýz stáda a podpora pro dosažení rozpracovaných úkolů v daném chovu.
46
Závěr
Z analýzy českého zemědělského podniku vyplyvají následující poznatky. Podnikatelské prostředí společnosti Sano v České republice je zásadně ovlivněno ekonomickými faktory země. Tím nejdůležitějším faktorem je vývoj cen. V roce 2015 došlo k velikému poklesu cen zemědělských výrobků, což negativně ovlivnilo působení firmy na českém trhu.
Nejvýznamnější pokles zaznamenala položka kravské mléko, která klesla celkem o 17,2 % na hodnotu 7,50 Kč za litr. Negativní dopad zaznamenaly určitě všechny zemědělské podniky na českém trhu, které se zabývají živočišnou či rostlinnou výrobou. Příčinou poklesu cen mléka je nadměrná produkce této komodity, dovoz z jiných zemí, či produkce konkurenčních náhradních produktů mléka, jako jsou například sojové mléko, kokosové mléko, atd. Obdobná situace však nastala již i u zemědělských podniků v Německu. Tam v přepočtu na české koruny činila cena mléka 5,40 Kč, což je o 2,10 Kč méně než v ČR.
Tento trend, kdy nadměrná produkce mléka stále stoupá na úkor stále nižší ceny, postihuje téměř celou Evropu. Zajímavostí je, že v roce 2015 dosáhlo Německo svých rekordních hodnot v oblasti zahraničního obchodu, kdy export vzrostl o 6,4 % na hodnotu 1 195 mld. € a import stoupl o 4,2 % na hodnotu 948 mld. €. Tyto ukazatelé však cenu mléka nijak neovlivnily jak v Německu, tak ani v ČR.
Kvalita produkce je pro zemědělské spotřebitele velice důležitým požadavkem. Německo je jedna z mála zemí, kde si obyvatelé velice potrpí na kvalitní produkty vyrobené především v jejich domovské zemi. Proto v Německu již nějakou dobu funguje certifikace QS – Quality scheme for safe food, která zaručuje kvalitní a čerstvé produkty doručené z farmy přímo do obchodu. Dalším velice důležitým značením pro Němce je písmeno „D“
na obalu, které značí, že skot, drůbež či vepřové bylo narozeno, vykrmeno a poraženo v Německu. Oproti tomu česká značka KLASA toto nezaručuje. Tato certifikační značka se zaměřuje pouze na kvalitu výrobku, ať už pochází odkudkoliv. Pokud produkt odpovídá kvalitativním podmínkám této certifikace, je mu uděleno logo KLASA. Z tohoto srovnání vyplývá, že Německo upřednosňuje své domácí výrobce před konkurenty ze zahraničí a tím jsou němečtí spotřebitelé spokojeni. Zatímco v ČR toto nefunguje, prioritou českého spotřebitele je hlavně cena produktu a až poté rozhoduje kvalita a výrobce. Proto se čeští zemědělci potýkají s větší konkurencí ze zahraničí.
47
Z práce dále vyplývá, že německý trh v porovnání s českým trhem vychází v mnoha ohledech lépe. Důkazem toho je např. podpora konkurenceschopnosti zemědělských podniků ze strany státu, kterou poskytuje pomocí programu Agrobench-Sanchsen. Tato podpora spočívá v porovnání ekonomických údajů vzájemně s jinými zemědělskými podniky v oblasti Saska a poskytování seminářů a vzdělávacích kurzů ze strany státu.
Jedná se o jedinečný nástroj podpory konkurenceschopnosti v zemědělském odvětví.
Jelikož v ČR taková podpora od státu neexistuje, plánuje společnost Sano zavést podobný program pro své nejlepší zákazníky, kteří budou mít k dispozici software pro management řízení stáda a program pro monitorování zdravotního stavu skotu. Údaje možné k porovnání a vzájemná pomoc budou sloužit slabším podnikům k eliminaci slabých stránek a k zvýšení tržního podílu. Slabší podniky se budou v podstatě učit od těch
„úspěšnějších“.
Z výše uvedených skutečností lze navrhnout následující zlepšující opatření. Vhodnějšího prostředí pro české zemědělské podniky může být docíleno lepší podporou ze strany státu v podobě jednotlivých programů, jako je tomu v Německu. Tato podpora by mohla být poskytována ze strany ministerstva zemědělství či Agrární komory pro své členy.
Ministerstvo zemědělství v ČR by mělo klást větší důraz na školení nových perspektivních zemědělců, kteří by české zemědělství vynesli na úroveň, které dosahovalo minulé století.
Další možností, jak vzdělávat nové zemědělce, by bylo utvoření praktikantských míst např.
na ministerstvu zemědělství, kde by byla praktikantovi přiblížena daná problematika z pohledu administrativy. Dále lze zlepšení v českém zemědělském odvětví dosáhnout přísnějšími podmínkami získání certifikace KLASA a upřednostnění českého produktu před zahraničním. Pro získání této certifikace by měla být zavedena podmínka produkce na území ČR a tím podporovat české výrobce. Tím, že logo KLASA je uděleno i zahraničním výrobcům, i když mají kvalitní výrobky, upadá podpora těch českých. Upřednostnění českého produktu je však spotřebitelské vnímání produktu, proto je vhodné určit marketingový nástroj, který by toto spotřebitelské podvědomí určitým způsobem ovlivnilo.
Cílem této bakalářské práce bylo posoudit podnikatelské prostředí v ČR a v Německu se zaměřením na zahraniční obchod obou zemí. Díky zkoumaným faktorům bylo možné dosáhnout tohoto cíle a bakalářskou práci tak lze považovat za úspěšně uzavřenou.
48
Seznam použité literatury
Citace
DVOŘÁČEK, J. a P. SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: Jak přežít v konkurenčním prostředí.
Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-224-3.
FERRELL, O. C. a M. D. HARTLINE. Marketing Strategy. 5th edition. USA: South-Western/Cengage, 2010. ISBN 978-05-3846-738-4.
FOJTÍKOVÁ, L. a M. LEBIEDZIK. Společné politiky EU: Historie a současnost se zaměřením na Českou republiku. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-939-9.
JAIN, T. R., M. TREHAN a R. TREHAN. Business Environment: for B.Com-I Semester-II. New Delhi: VK Global Publication Pvt. Ltd., 2014. ISBN 978-93-5058-436-1.
KLVAČOVÁ, E., J. MALÝ a K. MRÁČEK. Různé cesty ke konkurenceschopnosti: EU versus USA. Praha: Professional Publishing, 2008. ISBN 978-80-86946-84-9.
Internetové zdroje
Agrární komora ČR. Indexy cen dodávek výrobků a služeb do zemědělství - 4. čtvrtletí 2015 [online]. 2016 [cit. 2017-04-04]. Dostupné z: http://www.apic-ak.cz/indexy-cen-dodavek-vyrobku-a-sluzeb-do-zemedelstvi-4-ctvrtleti-2015.php.
Bundesministerium für Ernährung und Landwirtschaft. Förderung Agrarsozialpolitik
online. 2017 [cit. 2017-04-15]. Dostupné z:
http://www.bmel.de/DE/Landwirtschaft/Foerderung-Agrarsozialpolitik/foerderung_node.html
CompaniesandMarkets.com: Germany agriculture tires market: New insights [online].
Chatham: Newstex, 2015. Copyright - Copyright Newstex May 8, 2015; Poslední aktualizace - 2015-05-08 [cit. 2017-04-15]. Dostupné z:
49
https://search.proquest.com/docview/1679424089/4E8F8C2D0D5A444BPQ/2?accountid=
17116
CzechTrade. Německo – mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu. Praha, 2017 [cit. 2017-04-15]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nemecko-mapa-oborovych-prilezitosti-perspektivni-19045.html.
CzechTrade. Německo – zahraniční obchod a investice online. Praha, 2017 [cit. 2017-04-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nemecko-zahranicni-obchod-a-investice-19042.html
Český statistický úřad. Zahraniční obchod České republiky v roce 2015 online. Praha, 2016 cit. 2017-03-26. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zahranicni-obchod-cr-rocni-udaje-2015.
Ministerstvo zemědělství. Německo pomůže zemědělcům, které postihl propad cen mléka [online]. 2017 [cit. 2017-04-20]. Dostupné z: http://www.agris.cz/zemedelstvi/nemecko-pomuze-zemedelcum-ktere-postihl-propad-cen-mleka?id_a=192433
Ministerstvo zemědělství. Poradenství a výzkum [online]. 2017 [cit. 2017-04-15].
Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/poradenstvi-a-vyzkum/poradenstvi/.
Ministerstvo zemědělství. Program rozvoje venkova 2014-2020 [online]. 2017 [cit. 2017-04-15]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2014/.
Ministerstvo zemědělství. Přímé platby [online]. 2017 [cit. 2017-04-04]. Dostupné z:
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/prime-platby/
Ministerstvo zemědělství. Společná zemědělská politika [online]. 2017 [cit. 2017-04-04].
Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/cr-a-evropska-unie/spolecna-zemedelska-politika/.
50
Ministerstvo zemědělství. Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2015 „Zelená zpráva“
online. Praha, 2016 cit. 2017-03-17. Dostupné z:
http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-a-hodnotici-zpravy/zpravy-o-stavu-zemedelstvi/.
Qualitätssicherung. QS-System, Wissenschafts-fonds [online]. 2017 [cit. 2017-04-04].
Dostupné z: https://www.q-s.de/
Sano Česká republika. Produktové portfolio [online]. 2017 [cit. 2017-04-04]. Dostupné z:
http://www.sano.cz/cs/sano-produktove-portfolio?.
Sano International. Sano Company History [online]. 2017 [cit. 2017-04-04]. Dostupné z:
http://www.sano.international/en/sano-company-history.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Co znamená logo KLASA [online]. 2017 [cit.
2017-04-20]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/clanek/co-znamena-logo-klasa.aspx