Sociální a environmentální aspekty zahrnuly do své strategie firmy různých velikostí, od nadnárodních společností přes malé a střední podniky až po rodinné firmy (Moon, 2014).
V každé oblasti mají firmy možnost realizovat mnoho aktivit, proto by měly činnosti vybírat podle svého zaměření a požadavků stakeholderů (Steinerová, 2008).
2. 2. 1 Zaměstnanecké výhody
Zaměstnanecké výhody jsou součástí dobrovolné péče o zaměstnance. Koubek (2011, s. 87) označuje zaměstnanecké výhody jako takové výhody, „které firma poskytuje ze své iniciativy, motivována potřebou získat a udržet si žádoucí pracovníky, upevnit jejich vztah k firmě, pocit sounáležitosti s firmou, získat jejich loajalitu, přispět ke sblížení jejich individuálních cílů s firemními cíli a přispět k vytvoření harmonických pracovních vztahů ve firmě.“ Zaměstnanecké výhody většinou nemají přímý vztah k pracovním výsledkům (Urban, 2013). Poskytují se zaměstnancům pouze za to, že jsou ve firmě v pracovním poměru, většinou se tedy nabízejí plošně, jen v některých případech se hledí na funkci zaměstnance, zásluhy nebo dobu zaměstnání ve firmě. Velké firmy zpravidla nabízejí větší množství benefitů, proto zaměstnancům umožňují si zvolit takový blok výhod, který pro ně v danou dobu bude nejvhodnější. (Koubek, 2011)
Zaměstnanecké výhody lze třídit z různých hledisek. Například se rozlišují zaměstnanecké výhody se vztahem k práci (příspěvek na stravování, nadstandartní pracovní volno, vzdělávání a rozvoj, zajištění dopravy do zaměstnání atd.), zaměstnanecké výhody osobní
27
a sociální povahy (nadstandartní zdravotní péče, péče o děti, příspěvek na dovolenou nebo kulturní aktivity, dárky a dárkové šeky atd.) a hmotné vybavení a pracovní pomůcky zaměstnance (automobil, benzínové karty, notebooky, služby telefonních operátorů, bezplatné nebo zvýhodněné bydlení atd.) (Urban, 2013).
2. 2. 2 Work-life balance
Work-life balance je koncept, který se zabývá vyvážeností mezi pracovním a osobním životem. Dříve se tato problematika týkala výhradně zaměstnaných matek, dnes se týká všech zaměstnanců bez ohledu na pohlaví, věk či pracovní zařazení (Lahnerová, 2012).
Porušení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem přináší celou řadu negativních vlivů na životní styl a zdraví zaměstnanců, to se poté může projevit na produktivitě práce zaměstnanců a následně na snížení zisků firmy. Proto někteří zaměstnavatelé využívají různá opatření k uspokojení potřeb zaměstnanců, například možnost práce z domu, pružnou pracovní dobu, částečný úvazek, prodloužení víkendového volna zkrácením páteční pracovní doby nebo volné dny na vyřízení osobních záležitostí. Tato opatření vedou ke zvýšení spokojenosti zaměstnanců, snížení míry pracovní neschopnosti, zvýšení efektivity nákladů atd. (Lahnerová, 2012).
2. 2. 3 Firemní filantropie
Firemní filantropie je podpora veřejně prospěšných projektů ze strany firem (Kuldová, 2010). Firemní filantropie se odlišuje od firemního sponzoringu tím, že se jedná o jednosměrný proces a firma neočekává protislužbu například ve formě reklamy (Hejlová, 2015). V České republice je nejčastější formou projevu firemní filantropie finanční podpora projektů. Firmy často pořádají sbírky mezi zaměstnanci, které poté doplňují vytvořením tzv.
matchingového fondu, kdy firma doplní prostředky vybrané mezi zaměstnanci ze svých zdrojů. Firmy mohou také získávat finanční prostředky pořádáním charitativních aukcí a výstav nebo zřizovat své vlastní nadace. V rámci firemní filantropie existuje také nepeněžní dárcovství, kdy firmy poskytují neziskovým organizacím vzdělávání, školení nebo odbornou pomoc. Další možností nepeněžního dárcovství je poskytnutí firemního zázemí nebo zapůjčení techniky. V neposlední řadě mohou firmy uvolnit své zaměstnance na akce a projekty neziskových organizací (Kuldová, 2010).
28
2. 2. 4 Čistší produkce
Čistší produkce je přístup, který napomáhá snížit negativní dopady (například emise a odpady) výroby či poskytování služeb na životní prostředí, pomocí efektivnějšího využívání vstupních zdrojů (materiálu, surovin, energií atd.). Pro podniky má čistší produkce i ekonomické výhody, zlepšuje jejich efektivitu, rentabilitu a konkurenceschopnost.
Výhodou tohoto přístupu je, že je použitelný pro všechna průmyslová odvětví i sektor služeb bez ohledu na velikost či charakter podniku (Šlesinger, 2007). Čistší produkce se například od odpadového hospodářství liší tím, že je preventivní ochranou životního prostředí, řeší tedy příčiny vzniku odpadů a emisí (Dobeš, 1998).
K čistší produkci napomáhá řada preventivních opatření. Nejdůležitějším opatřením je pečlivé zacházení se surovinami a pomocnými látkami, tedy organizační opatření. Dalším důležitým opatřením jsou změny výrobní technologie, od jednoduchých úprav na strojích až po rozsáhlé změny metod, které vedou k velkým úsporám energií. Třetím nejdůležitějším opatřením je změna výrobku zahrnující modifikace, které nezmění užitnou hodnotu výrobku.
Na snížení množství a nebezpečnosti odpadů a emisí může mít také náhrada toxických materiálů za méně škodlivé. Další možností, která je však méně efektivní než předešlé, je vytvoření systému zpětného získávání druhotných surovin. Podniky mohou také přistoupit k externí recyklaci, tedy navrácení odpadů do hospodářského koloběhu, touto metodou však nemůže být dosaženo snížení vstupních zdrojů, proto nespadá do konceptu čistší produkce (Dobeš, 1998).
2. 2. 5 ISO 14001 a EMAS
Pokud se podnik dobrovolně rozhodne přistoupit k formálnímu zavedení systému environmentálního managementu (EMS), může k tomu využít normu ISO 14001 a systém EMAS. EMS je součástí managementu celého podniku a znamená systematický přístup k ochraně životního prostředí a začlenění péče o životní prostředí do strategie i běžných činností podniku (Klášterka, 2007). ISO 14001 je mezinárodní norma, která stanovuje podmínky pro systém environmentálního managementu. Vyžaduje například stanovení environmentální politiky firmy a posuzování přímých environmentálních aspektů. (Kuldová, 2010) Norma pomáhá organizacím zlepšovat životní prostředí prostřednictvím efektivního využívání zdrojů a redukce množství odpadu a získat konkurenční výhodu a důvěru
29
stakeholderů. Norma je určena pro organizace, které chtějí systematicky řídit odpovědnost k životnímu prostředí a přispívat k udržitelnému rozvoji a je vhodná pro organizace všech typů a velikostí. Organizace také mohou získat certifikát, který je vydáván třetí stranou a signalizuje správné zavedení normy (ISO, 2015).
Systém environmentálního řízení a auditu (EMAS) byl vytvořen Evropskou unií a s pomocí toho programu firmy mohou snížit negativní dopady svých činností na životní prostředí.
EMAS lze považovat za nadstavbu normy ISO 14001, protože klade nárok na splnění nejen veškerých požadavků normy, ale také některých požadavků, které norma neobsahuje nebo pouze doporučuje. Mezi takové požadavky patří například povinný environmentální přezkum, hodnocení i nepřímých environmentálních aspektů, zveřejňování a ověřování environmentálního prohlášení, účast zaměstnanců na procesu neustálého zlepšování a možnost využívání loga. EMAS také vyžaduje navíc registraci u příslušného orgánu, kterým je v České republice Ministerstvo životního prostředí. Exekutivní činnost pak provádí česká informační agentura životního prostředí CENIA (Kláštěrka, 2007).
30
3 Johnson Controls Autobaterie spol. s r. o.
Poslední kapitola je zaměřena na Johnson Controls Autobaterie spol. s r. o. První část kapitoly se věnuje charakteristice této společnosti. Další části jsou věnovány aktivitám CSR, které společnost realizuje v sociální a environmentální oblasti. Aktivity vychází nejen z iniciativy zaměstnanců a samotné společnosti, ale také z iniciativy mateřské společnosti skupiny Johnson Controls, která vytváří globální programy pro závody po celém světě.
V kapitole jsou také popsány nástroje, které Společnost využívá ke komunikaci a hodnocení CSR. Na závěr jsou uvedeny přínosy plynoucí z aktivit společnosti v rámci CSR pro region a návrh dalšího postupu.