II. EMPIRICKÁ ČÁST
6.1 Výsledky dotazníkového šetření a jejich interpretace
U dotazníkového šetření se občas vyskytne jev, který se označuje non-response.
Jedná se o chybějící odpovědi, na které respondenti zapomenou odpovědět, nebo z nějakého důvodu odpovědět nechtějí. V tomto případě nebylo pracováno s reprezentativním vzorkem žen a nelze tedy výsledky šetření zobecnit na celý základní soubor. Proto se autorka práce rozhodla o prosté vynechání chybějících údajů.
Vyhodnocení otázky č. 1
V otázce první bylo zjišťováno nejvyšší dosažené vzdělání respondentek.
V nabízených odpovědích byly definované stupně vzdělání – základní, střední odborné (zakončené výučním listem), střední odborné (zakončené maturitní zkouškou), vyšší odborné a vysokoškolské.
Střední odborné vzdělání (výuční list) 8 18
Úplné střední vzdělání (maturitní zkouška) 16 36
Vyšší odborné vzdělání 1 2
Vysokoškolské vzdělání 19 42
Celkem 45 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
Údaje o vzdělání všech účastnic zkoumání jsou setříděné v tabulce 4. Nejpočetnější skupinu tvoří respondentky, které mají vysokoškolské vzdělání (42 %). Dále je vidět, že 36 % odpovídajících respondentek mělo úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou, 18 % respondentek střední odborné vzdělání zakončené výučním listem, 2 % respondentek základní vzdělání a 2 % respondentek vyšší odborné vzdělání.
Jediná zúčastněná respondentka s vyšším odborným vzděláním při předávání dotazníku ocenila, že její vzdělání bylo v dotazníku také zmíněno.
Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Vyhodnocení otázky č. 2
Otázka druhá byla zaměřená na zjištění aktuálního rodinného stavu respondentek.
Respondentky měly čtyři možnosti, jak odpovědět – viz dotazník v příloze B. Výsledky za celý soubor uvádí tabulka 5.
V tabulce 5 je vidět, že nejvíce respondentek, které se zúčastnily šetření (88 %), bylo v době dotazování v partnerství nebo byly vdané. Dále pak 7 % bylo rozvedených/bez partnera a 5 % svobodných/samoživitelek. Rodinný stav vdova uvedlo 0 % dotázaných respondentek.
Vyhodnocení otázky č. 3
V otázce třetí je zjišťovaná volba respondentek navázat další rodičovskou dovolenou nebo se vrátit na trh práce. Respondentky si mohly v dotazníku zvolit z několika možností. Pokud by jim ani jedna možnost nevyhovovala, byla zde zařazena možnost
„jiné“.
Tabulka 1: Chtěly respondentky navázat další RD?
Tvrzení Absolutní četnost
Ne – neplánovaly další děti 7 16
Ne – chtěly mezi dětmi do zaměstnání 6 13
Jiné 0 0
Celkem 45 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
V tabulce 6 je vidět, že nejvíce respondentek (46 %) chtělo plynule navázat další rodičovskou dovolenou a to se jim také povedlo. 16 % respondentek také chtělo plynule navázat, ale nepovedlo se jim to. Stejný počet (16 %) neplánovalo po ukončení rodičovské dovolené další děti. 13 % respondentek plánovalo další děti, ale chtělo mezi nimi do zaměstnání. Pouze 9 % respondentek neplánovalo v době trvání rodičovské dovolené další děti, ale navázaly. Jinou možnost nezvolila žádná dotazovaná z respondentek. Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Vyhodnocení otázky č. 4
Cílem čtvrté otázky bylo zjistit, jak dlouho byly respondentky doma na rodičovské dovolené Tato otázka obsahuje dvě části. Respondentky byly nejprve dotazovány, jak dlouhou dobu strávily doma než se vrátily do zaměstnání nebo na úřad práce.
Navazující otázka 4a) je pouze pro respondentky, které byly doma déle než 4 roky.
Tabulka 1: Délka doby, kterou respondentky strávily doma Tvrzení Absolutní četnost
Z tabulky 7 dostaneme informaci, že 29 % dotázaných respondentek bylo s dítětem doma pět let. 25 % bylo doma tři roky, 13 % respondentek bylo doma šest let, u 11 % se jednalo o 4 roky, 7 % respondentek bylo doma 7 let a 5 % strávilo doma dobu kratší než 3 roky. Stejný počet 2 % respondentek bylo doma 3,5 roku, 5,5 roku, 8 let, 11 a 12 let.
Vyhodnocení otázky č. 4a):
Otázka 4a) měla za úkol zjistit hlavní důvod delší doby než čtyř let, kterou respondentka strávila doma. Na tuto otázku odpovědělo jen 26 respondentek, protože 19 z nich strávilo standardní dobu na rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte.
Tabulka 1: Proč byly respondentky doma déle než 4 roky?
Možnosti Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Navazující mateřství 23 88
Volba dalšího mateřství z důvodu
nezaměstnanosti 1 4
Nezaměstnanost 1 4
Jiné 1 4
Celkem 26 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
Tato odpověď se týkala pouze 26 respondentek a proto se zde N = 26. Ze zjištěných dat v tabulce 8 vyplývá, že 88 % respondentek, kterých se tato otázka týkala, bylo doma delší dobu z důvodu dalšího mateřství. Nezaměstnanost uvedla 4 % respondentek.
Volbu dalšího mateřství z důvodu nezaměstnanosti uvedla také 4 % respondentek a ani jednu z nabízených možností si zvolilo také 4 % respondentek.
Vyhodnocení otázky č. 5
Otázka č. 5 je zaměřená na zjištění, zda se respondentky po RD vrátily zpátky na trh práce a pokud ano, tak kam. Tato otázka obsahuje i doplňující otázku 5a) pro respondentky, které se nevrátily zpátky na svoje pracovní místo.
Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Tabulka 1: Co udělaly respondentky po skončení RD?
Doma pečují o rodinného příslušníka 1 2
Jiné 0 0
Celkem 45 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
Tabulka 9 uvádí, co se stalo se respondentkami po ukončení RD. Je zde vidět, že nejvíce respondentek (53 %) nastoupilo k jinému zaměstnavateli. 20 % respondentek se šlo zaevidovat na ÚP. Ke svému dřívějšímu zaměstnavateli na stejnou pozici se vrátilo 16 %. Ke svému dřívějšímu zaměstnavateli na jinou pozici se vrátilo 7 % respondentek.
Shodně po 2 % respondentek pečovaly o rodinného příslušníka a začaly podnikat.
Variantu domácí péče o postižené dítě a variantu jiné nezvolila žádná z respondentek.
Vyhodnocení otázky 5a):
V doplňující otázce 5a) byly respondentky dotazovány, proč se nevrátily ke svému původnímu zaměstnání. Ve výčtu možností je pamatováno i na respondentky, které před narozením dítěte nepracovaly. V dotazníku (viz příloha B) je vyjmenováno šest možných důvodů, které mohly být překážkou pro respondentky, aby se vrátily ke svému dřívějšímu zaměstnání. Pokud by respondentky ve výčtu důvodů nenašly ten svůj, měly možnost ho uvést. Také byly požádány, aby zvolily maximálně tři nezávažnější důvody.
Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Tabulka 1: Proč se respondentky nevrátily ke svému zaměstnavateli?
Nejčastější důvody Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Směnový provoz 5 16
Nevyhovující pracovní doba 8 27
Dojezdová vzdálenost 7 24
Změna bydliště 5 16
Zahájení podnikání 2 7
Předtím nikde nepracovaly 2 7
Jiné 1 3
Celkem 30 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
Tabulka 10 navazuje na otázku 5. Z dat uvedených v tabulce je zřejmé že některé respondentky dle instrukcí zvolily více možností, a proto se zde N = 30. Nejčastější důvod nevyhovující pracovní doby uvedlo 27 % respondentek. Dalším častým důvodem byla dojezdová vzdálenost, kterou uvedlo 24 % respondentek. Shodně 16 % respondentek uvedlo směnový provoz a změnu bydliště. 7 % respondentek zahájilo podnikání a 7 % respondentek uvedlo, že předtím nikde nepracovaly a neměly se kam vrátit. Jenom 3 % respondentek si nevybraly žádnou z nabízených možností, a proto volily jiné.
Vyhodnocení otázky č. 6
Cílem 6 otázky bylo zjistit, jak dlouhá doba uplyne, než se respondentky po ukončení RD vrátí zpět na trh práce. Doslovné znění otázky: „Po rodičovské dovolené jste do zaměstnání nastoupila?“
Tabulka 1: Délka doby mezi ukončením RD a nástupem do zaměstnání
Je v evidenci ÚP a pobírá podporu
v nezaměstnanosti 3 6
Je v evidenci ÚP a nepobírá již podporu
v nezaměstnanosti 4 9
Jiné 0 0
Celkem 45 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
V tabulce 11 je vidět, že 36 % respondentek kvůli zaměstnání ukončilo RD dříve. 29
% se vrátilo na trh práce ihned po skončení RD. Shodně 9 % respondentek uvedlo, že do 3. měsíců po ukončení RD a do 6. měsíců po ukončení RD. Také 9 % respondentek bylo v době výzkumu v evidenci ÚP a již nepobíraly podporu v nezaměstnanosti.
V době výzkumu bylo 6 % respondentek v evidenci ÚP a pobíraly podporu v nezaměstnanosti. Víc jak 6 měsíců to trvalo 2% respondentek a variantu jiné nezvolila žádná respondentka.
Vyhodnocení otázky č. 7
Otázka 7 obsahuje dvě části. Nejprve měla otázka za cíl zjistit, zda respondentky měly problém umístit dítě do předškolního zařízení, kde nejsou ze strany rodičů hrazeny celé náklady na chod zařízení. Pokud respondentky v této otázce uvedly, že měly problém, byly požádány, aby uvedly jaký. Byly jim zde nabídnuty nějaké možnosti pro upřesnění (např. absence očkování, nedostatečná kapacita, věk a jiné). Na otázku 7a) měly podle instrukcí odpovídat pouze respondentky, které na její první část odpověděly ano. Pro přehlednost bylo slovo ano zvýrazněno. Tato otázka 7a) měla za cíl zjistit, jak respondentky tuto situaci řešily.
Tabulka 1: Výskyt problému dostat dítě do MŠ
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
Tabulka 11 nám znázorňuje, že 84 % respondentek nemělo problém umístit dítě do předškolního zařízení a jenom 16 % respondentek na otázku odpovědělo ano. Z této otázky je zřejmé, že v Jičínském regionu začíná být díky zvětšení kapacity předškolních zařízení uspokojována poptávka. Kde respondentky zvolily možnost problému s umístěním dítěte do MŠ, byly ještě požádané o uvedení důvodu. Nedostatečnou kapacitu předškolního zařízení uvedlo 16 % respondentek. Absenci očkování zmínila 4 % respondentek. Způsob stravování napsala 2 % respondentek a nucený spánek po obědě uvedla také 2 % respondentek.
Vyhodnocení otázky 7a):
Tabulka 1: Řešení při problému s umístěním dítěte do MŠ Možnosti řešení Absolutní četnost dotázaných. Chůvu, práci na zkrácení úvazek + hlídání v rámci rodiny a zůstat doma zvolilo vždy 14 % respondentek.
Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Vyhodnocení otázky č. 8
Otázka 8 je složená ze dvou částí, kde nejprve respondentky hodnotí potřebu uvítání delší otevírací doby v MŠ. Jak již bylo v teoretické části zmíněno při současném nastavení otevírací doby v MŠ má žena velmi ztíženou možnost volby začátku a konce pracovní doby. Pokud respondentka odpověděla ano, týkala se jí otázka 8a) kde měla odpovědět, jak tuto situaci řeší.
Tabulka 1: Potřeba delší otevírací doby v MŠ Tvrzení Absolutní četnost
Z tabulky 14 dostaneme informaci o potřebnosti delší otevírací doby v předškolním zařízení. Zde je vidět, že 62 % dotázaných respondentek je spokojených a nepotřebuje to. Ostatních 38 % respondentek by delší otevírací dobu uvítalo.
Vyhodnocení otázky 8a):
Rozvíjející otázka 8a) je pouze pro respondentky, které na předchozí otázku odpověděly ano. Odpověď na tuto otázku se týkala pouze 17 respondentek a mohly zvolit více možností. Nutno ještě zmínit, že na tuto otázku odpovědělo pouze 14 respondentek
Tabulka 1: Možnosti řešení nevyhovující provozní doby MŠ Možnosti řešení Absolutní četnost
(N) Relativní četnost (%)
V této době se stará manžel/partner 5 25
Vypomáhají prarodiče 7 35
Prarodiče ještě pracují a tak nemohou, jak by bylo potřeba
Tato otázka se týkala pouze 17 respondentek, které mohly zvolit více možností. Jak je možné v tabulce vidět příliš tato možnost nebyla využitá (N = 20). Z tabulky 15 jsou vidět možnosti řešení, jak rodina zvládá situaci nevyhovující provozní dobou MŠ téměř shodné, pouze 5 % dotazovaných žen využívá soukromou komerční instituci. Možnost kdy se v dané době stará manžel/partner označilo 20 % a 35 % respondentek zvolilo možnost, kdy vypomáhají prarodiče. Situaci, kde v rodině prarodiče ještě pracují a nemohou rodině pomoci s vnoučaty tak, jak by bylo potřeba, zmínilo 15 % respondentek. Variantu někdo jiný, který pomáhá rodině, označilo 25 % respondentek a měly zde uvést o koho se jedná. Jednalo se o švagra a švagrovou, kamarádku, protože rodiče bydlí daleko. Dále manžel, babička a kamarádky, jak kdo má čas a jedna respondentka uvedla, že nemá již prarodiče, a proto pracuje na zkrácený úvazek.
Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Vyhodnocení otázky č. 9
V otázce 9 měly respondentky sdělit, co by byly ochotné udělat, aby získaly zaměstnání pro lepší sladění péče o děti a zaměstnání. Respondentky mohly zvolit maximálně tři možnosti.
Tabulka 1: Jak sladit rodinu a zaměstnání?
Jak sladit rodinu a zaměstnání Absolutní četnost (N)
Relativní četnost (%)
Pracovat za nižší mzdu 16 18
Pracovat mimo svůj obor a kvalifikaci 25 28
Pracovat mimo své bydliště nebo se odstěhovat 4 4
Omezit čas, který chtěly věnovat partnerovi 1 1
Podstoupit rekvalifikaci/další vzdělávání 25 28
Vykonávat veřejně prospěšné práce 1 1
Omezit čas, který chtěly věnovat sobě 11 12
Jiné 6 8
Celkem 89 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
V tabulce 16 je uvedeno, které možnosti nejčastější respondentky volily, aby mohly získat zaměstnání, které by jim umožnilo lepší péči o děti. Zde mohly ženy volit z více možností a jak je v tabulce názorně vidět, byla tato možnost využitá (N = 89). Nejčastěji
respondentky volily možnost pracovat mimo svůj obor a kvalifikaci a podstoupit rekvalifikaci/další vzdělání. V obou případech se jedná o 28 % stejně zvolených možností. Dále by respondentky byly ochotné pracovat za nižší mzdu, kde tuto možnost zvolilo 18 % respondentek. Omezit čas, který chtěly věnovat sobě zvolilo 12 % respondentek. Shodně po 1 % respondentek zvolilo variantu vykonávat veřejně prospěšné práce a omezit čas, který by mohly věnovat partnerovi. Poslední možnost v otázce byla „jiné“, kde měly respondentky možnost uvést svoji představu. Zde 3 % respondentek uvedla možnost pracovat na zkrácený úvazek. 1 % respondentek o této možnosti zatím neuvažovalo z důvodu spokojenosti ve svém zaměstnání. Další 3 % respondentek napsala, že nic z výše uvedeného a poslední 1 % respondentek uvedlo, že takové zaměstnání má, protože zaměstnavatel je 100% vstřícný.
Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Vyhodnocení otázky č. 10
Otázka 10 hodnotí pocity respondentek a jejím úkolem bylo zjistit, zda se při hledání zaměstnání setkaly s diskriminací. Tato otázka pokračuje doplňující otázkou 10 a), která je pouze pro respondentky s odpovědí ano.
Tabulka 1: Setkání respondentek s diskriminací
Otázka 10a) se úzce vztahuje k otázce předchozí, neboť zjišťuje, co bylo důvodem diskriminace podle respondentek, které se s ní setkaly. Respondentky mohly volit více možností. Na tuto otázku odpovídalo pouze 19 respondentek.
Tabulka 1: Důvody diskriminace
Dlouhá doba strávená na RD 6 55
Absence v zaměstnání z důvodu
Z tabulky 18 je možné vyčíst, že (N = 22), protože na tuto otázku odpovídalo pouze 19 respondentek a mohly zvolit více možností. Nejvíce bylo z 55 % volená dlouhá doba strávená na RD. Dále si respondentky myslí ve 27 % absenci v zaměstnání z důvodu častých nemocí u dítěte. Shodně po 9 % volily pohlaví i věk a možnost vyznání (víra) a jiné nevolila žádná respondentka.
Vyhodnocení otázky č. 11
Cílem otázky 11 bylo zjistit subjektivní pocity respondentek a odlehčit možné napětí při vyplňování dotazníku. Otázka se zaměřuje na možnosti, které respondentky mohou získat tím, že budou pracovat za peníze. I zde mohly respondentky zvolit maximálně tři možnosti, na což byly v dotazníku, který je v příloze B, upozorněny.
Tabulka 1: Nejčastější důvody k návratu do zaměstnání Důvody k návratu do
Zajistit si základní zdroj obživy 26 29
Uplatnit vzdělání 16 17
Dělat co ji baví 11 12
Být finančně nezávislá 13 14
Setkávat se s jinými lidmi 25 27
Získat společenské postavení 1 1
Jiné 0 0
Celkem 92 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
Tabulka 19 nabízí více možností a je zde ponechaná i možnost, pokud by respondentka ve výčtu možností nenašla svoji odpověď. Z celkového počtu 45 respondentek odpovídaly všechny, ale jelikož byla možnost více odpovědí (max. 3), je zde N = 92. Zajistit si základní zdroj obživy zvolilo 29 % respondentek. Pro setkávání s jinými lidmi se rozhodlo 27 % respondentek. Možnost uplatnit vzdělání se líbilo 17 % respondentek. 14 % respondentek by chtělo být finančně nezávislých. U 12 % respondentek zvítězila možnost dělat, co je baví a pouze 1 % respondentek uvedlo vidinu získat společenské postavení při návratu do zaměstnání. Možnost jiné nepotřebovala žádná z respondentek.
Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Vyhodnocení otázky č. 12
V otázce 12 měly respondentky uvést jaká je forma jejich pracovní doby. V reálném životě se může vyskytnout i několik kombinací, a proto byla v dotazníku doporučená možnost více odpovědí.
V tabulce 20 je názorně vidět, že nejvíce respondentek (56 %) uvedlo pracovní dobu na plný úvazek. V době šetření bylo 20 % respondentek nezaměstnaných, kde se mohlo jednat o ještě nezaměstnané respondentky po RD nebo o znovu nezaměstnané respondentky. Pružnou pracovní dobu označilo 13 % respondentek, 7 % respondentek zvolily částečný úvazek z domova, 4 % respondentek částečný úvazek a možnost jiné nezvolila žádná respondentka. Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Vyhodnocení otázky č. 13
Otázka 13 navazuje na předchozí otázku, kde ženy sdělovaly skutečnost. V této otázce mohly projevit svoje přání, pokud by měly možnost si zvolit formu pracovního úvazku. Vzhledem k tomu, že jde o přání volby, byla zde možná kombinace několika variant, ale maximálně mohly ženy zvolit tři z uvedených.
Tabulka 1: Možnosti volby pracovního úvazku Možnosti volby Absolutní četnost
(N) Relativní četnost (%)
Částečný úvazek 25 30
Pružná pracovní doba 24 29
Částečná práce z domova 24 29
Domácí práce 2 3
Nic z výše uvedeného 7 9
Jiné 0 0
Celkem 82 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
Tabulka 21 znázorňuje možnosti volby, kdyby si mohly respondentky vybrat možnost pracovního úvazku. Zde je vidět, že respondentky využily možnost zvolit více odpovědí, proto je zde N = 82. Nejčastěji respondentky označovaly (30 %) částečný úvazek, shodně po 29 % získala možnost pružné pracovní doby a částečná práce z domova. Z výše uvedeného si nevybralo 9 % respondentek. Lze se pouze domnívat, že jim současné nastavení pracovního úvazku zcela vyhovuje, protože do kolonky jiné nenapsaly žádnou jinou možnost. Domácí práci by volila 3 % respondentek a 0 % respondentek zvolilo možnost jiné.
Vyhodnocení otázky č. 14
Pro potřeby výzkumu byla zvolená hodnotící 14. otázka, ve které měly respondentky sdělit, zda se jim podařilo dojednat nějaké výhody v zaměstnání. Respondentky měly na výběr z možností ano a ne a bylo zde pamatováno na respondentky, které v době šetření byly nezaměstnané. Tato otázka je dále rozvíjející jak pro odpověď ano i ne.
Tabulka 1: Dojednání výhod
V době průzkumu žena nepracovala 8 18
Celkem 45 100
Zdroj: Dotazníkové šetření + vlastní výpočet
Z tabulky 22 lze vyčíst, že 51 % respondentek si vyjednalo ve svém zaměstnání nějaké výhody. Nepodařilo se to, nebo se o to ani nepokoušelo 31 % respondentek a 18 % respondentek v době průzkumu nepracovalo.
Vyhodnocení otázky č. 14a)
Otázka 14 a) je pouze rozvíjející a navazuje na otázku 14. V dotazníku bylo jasně uvedeno, že na ni mají odpovídat pouze respondentky, kterým se povedly vyjednat nějaké výhody. Respondentky mohly zvolit více možností, protože se nemusí jednat pouze o jednu výhodu, která se respondentce podaří se zaměstnavatelem domluvit.
Tabulka 1: Druhy dojednaných výhod z domova se podařilo 9 %, volno ke studiu si vyjednala 4 % respondentek a dojednat výhodnější pracovní smlouvu se podařilo také u 4 % respondentek. Poslední dvě možnosti uvedly respondentky do odpovědi, kde měly v dotazníku možnost jiné, uveďte. Z tabulky je vidět, že příliš respondentky nevyužily možnosti více odpovědí, protože N = 24. Pro lepší názornost je tato otázka zpracovaná ještě pomocí grafu, který je součástí přílohy D.
Vyhodnocení otázky č. 14b)
Druhá doplňující otázka 14b) navazuje také na otázku 14. V dotazníku bylo vysvětleno, že na ni mají odpovídat pouze respondentky, kterým se nepovedly vyjednat nějaké výhody. Respondentky mohly zvolit více možností.
Tabulka 1: Proč nebyly dojednané výhody?
Tato pracovní pozice to neumožňuje 6 44
Tato pracovní pozice to neumožňuje 6 44