Vyhodnocení předpokladů

V této kapitole se zaměříme na vyhodnocení předpokladů, které směřovaly k zodpovězení našeho cíle.

Naším cílem je zjistit, jaké jsou nejčastější příčiny umisťování dětí do dětského domova v Krnsku a tyto příčiny analyzovat. Stanovili jsme k tomu následující předpoklady.

Hlavními předpoklady práce jsou:

P 1 Lze předpokládat, že více jak 60 % dětí je umisťováno do dětského domova z důvodu nízké sociální úrovně rodiny, která úzce souvisí s nedostatkem finančních prostředků

P 2 Lze předpokládat, že více jak 70 % dětí, které jsou umisťované do dětského domova z důvodů nízké sociální úrovně rodiny, setrvávají v ústavní péči až do dospělosti nebo do ukončení přípravy na povolání.

P 3 Lze předpokládat, že více jak 40 % dětí, které setrvávají v ústavní péči až do dospělosti nebo do ukončení přípravy na povolání se nevrací k původní rodině.

Vyhodnocení P 1

Lze předpokládat, že více jak 60 % dětí je umisťováno do dětského domova z důvodu nízké sociální úrovně rodiny, která úzce souvisí s nedostatkem finančních prostředků.

Na základě analýzy statistických dat (viz. tabulka č. 7 a graf č. 8 s. 36) jsme zjistili, že za posledních pět let bylo do dětského domova umístěno 38 % dětí z důvodu zanedbávání péče. Z praxe víme, že rodiče se často o děti nestarají, neposílají je do školy, nedbají na školní přípravu, na jejich zevnějšek a hygienu, což pramení z nízké sociální úrovně rodiny. Poruchy chování tvoří až 22 % dětí. Jedná se pouze o lehčí formy poruch chování, jako jsou drobné krádeže, lhaní, podvody, záškoláctví, které je často podporováno samotnými rodiči. Téměř v 10 % byly přijaty děti, které byly týrané. Na základě vyhodnocení dotazníků jsme zjistili, že 35 % respondentů uvádí, že nechodili do školy, 29 % respondentů poukazuje na ztrátu bytu,

46

bydlení, dalším důvodem je týrání rodiči nebo problémy v rodině. Pouze dva respondenti uvedli, že jsou v dětském domově pro špatnou péči rodičů doma (viz. tabulka č. 14 s. 41 a graf č. 15, s. 42). Všechny zjištěné informace v našem průzkumu směřují ke zjištění, že do dětského domova v Krnsku je méně jak 60 % dětí umisťováno z důvodu nízké sociální úrovně rodiny, která úzce souvisí s nedostatkem finančních prostředků.

První předpoklad se nepotvrdil.

Vyhodnocení P 2

Lze předpokládat, že více jak 70 % dětí, které jsou umisťované do dětského domova z důvodů nízké sociální úrovně rodiny, setrvávají v ústavní péči až do dospělosti nebo až do ukončení přípravy na povolání.

Během let 2005–2009 bylo do dětského domova v Krnsku umístěno celkem 72 dětí (viz. tabulka č. 1, s. 30 a graf č. 1, s.31), z toho celkem 23 dětí odešlo z dětského domova plnoletostí nebo ukončením přípravy na povolání (viz. tabulka č. 8 a graf č. 9, s.37), takový počet představuje téměř jednu třetinu přijatých dětí, což je 32 %. Z praxe víme, že pokud se do dětských domovů dostávají děti v útlém věku, je jejich prognóza setrvání v ústavní péči velmi dlouhá, mnohdy trvá až do dospělosti. V těchto případech se stává, že děti stráví v dětském domově 15 až 17 let, a pokud studují na vyšších odborných školách, pak žijí v ústavní péči i déle. Mnohdy je to pro děti jediné možné východisko.

Všechny zjištěné informace v našem průzkumu směřují ke zjištění, že méně jak 70 % dětí, které jsou umisťované do dětského domova z důvodů nízké sociální úrovně rodiny, setrvávají v ústavní péči až do dospělosti nebo až do ukončení přípravy na povolání.

Druhý předpoklad se nepotvrdil.

Vyhodnocení P 3

Lze předpokládat, že více jak 40 % dětí, které setrvávají v ústavní péči až do dospělosti nebo do ukončení přípravy na povolání se nevrací k původní rodině.

Naším průzkumem jsme zjistili, že 68 % dětí se nevrací zpět ke své rodině (viz.

tabulka č. 8 a graf č. 9, s.37 ). Dětský domov pro tyto děti připravil učební obory a též dětem pomáhá uplatnit se na trhu práce, společně s dětmi hledá přiměřené bydlení. Vazba dětí k rodině se vytrácí, spíše se upevňuje směrem k dětskému domovu, který je náhradou pocitu bezpečí a pomoci. Někteří svěřenci jsou v dětském domově i 16 let, prakticky zde vyrostli. Ti, kteří se vrací po ukončení ústavní péče ke svým rodinám mají v životě o něco lehčí pozici, neboť mají alespoň zajištěné bydlení. Celkem se jedná o 32 % dětí. Z dotazníkového šetření

47

vyplývá (viz. tabulka č. 15 a graf č. 16, s.42), že až 41 % respondentů v našem průzkumu předpokládá, že se vrátí ke své rodině a ta jim poskytne bydlení. Asi 12 % bude hledat nějaké ubytování nebo předpokládá, že bude mít svůj byt. Většina respondentů však neví a ani o tom nijak nepřemýšlí, jedná se o 47 % ze souboru. Představy dětí o dalším životě jsou mlhavé, většina z nich neví, jak bude jejich život po opuštění dětského domova vypadat.

Informace zjištěné studiem spisové dokumentace směřují ke zjištění, že více jak 40 % dětí, které setrvávají v ústavní péči až do dospělosti nebo do ukončení přípravy na povolání se nevrací k původní rodině, náš předpoklad se nám potvrdil.

Třetí předpoklad se nám podařilo potvrdit.

Z našeho průzkumu vyplývá, že se nám nepodařilo ověřit všechny stanovené předpoklady, které měly za úkol odpovědět na naši výzkumnou otázku, přesto se domníváme, že jsme zjistili mnohé poznatky, které pomohly objasnit nejčastější příčiny umisťování dětí do dětského domova Krnsko.

48

4 ZÁVĚR

Naše bakalářská práce se zabývá problematikou umisťování dětí do dětského domova.

Zaměřili jsme se na příčiny umisťování dětí do dětského domova v Krnsku, který se nachází ve středočeském kraji. Naší snahou bylo zjistit vývojový trend umístění dětí do dětského domova za posledních pět let. Výzkumnou otázku jsme rozdělili do tří předpokladů, které měly za úkol na tuto otázku odpovědět. Provedli jsme šetření ke zjištění faktických důvodů pro umístění dětí do dětského domova, které jsme podrobně interpretovali v praktické části.

I když se nám nepodařilo průzkumem ověřit všechny stanovené předpoklady, zjistili jsme mnoho zajímavých informací, například že do dětského domova se nejčastěji dostávají děti z důvodu zanedbávání péče. Rodiče se často o děti nestarají, neposílají je do školy, nedbají na přípravu do školy, na jejich zevnějšek, hygienu. Další příčinou jsou lehčí formy poruch chování, jako jsou drobné krádeže, lhaní, podvody, záškoláctví, které je často podporováno samotnými rodiči. Do dětského domova byly rovněž umístěné děti, které byly týrané. Mezi další příčiny umístění patří nezájem ze strany rodičů, rodiče ve výkonu trestu, zdravotní potíže pěstouna, drogy, alkohol.

Počet přijatých dívek a počet přijatých chlapců za posledních pět let je vcelku v rovnováze. Potěšující je zjištění, že děti jsou příslušným dětským diagnostickým ústavem umísťované do dětského domova s respektem k sourozenecké vazbě. Výsledky šetření ukazují, že nejvíce dětí je v dětském domově teprve jeden rok, dva roky, ale někteří až dokonce čtrnáct let. Z praxe víme, že pokud se do dětských domovů dostávají děti v útlém věku, je jejich prognóza setrvání v ústavní péči velmi dlouhá, mnohdy trvá až do dospělosti.

Zjistili jsme naším průzkumem, že děti, které žijí v dětském domově velmi dlouho, se nevrací zpět ke své rodině. Vazba dětí k rodině se vytrácí, spíše se upevňuje směrem k dětskému domovu, který je náhradou pocitu bezpečí a pomoci. Většině dětí se v dětském domově líbí, mají dobré materiální zázemí dětského domova a dobrou péči zaměstnanců.

49

5 ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ DO PRAXE

Cílem našeho průzkumného šetření, které jsme provedli v dětském domově, bylo zjistit, jaké jsou nejčastější příčiny umísťování dětí do dětského domova v Krnsku a tyto příčiny analyzovat. Získané a zpracované informace nás přesvědčily, že do dětského domova se nejčastěji dostávají děti z důvodu zanedbávání péče. Další příčinou jsou lehčí formy poruch chování, jako jsou drobné krádeže, lhaní, podvody, záškoláctví, které je často podporováno samotnými rodiči. Do dětského domova byly rovněž umístěné děti, které byly týrané. Mezi další příčiny umístění patří nezájem ze strany rodičů, rodiče ve výkonu trestu, zdravotní potíže pěstouna, drogy, alkohol.

Z analýzy všech získaných informací proto vyplynuly tyto poznatky a doporučení do praxe.

Dle našeho názoru je nutné poskytovat:

• Včasnou pomoc rodinám při řešení složitých situací a udržení rodiny pohromadě, aby nemuselo docházet k umístění dítěte do dětského domova

• Podporu rodiny, především ekonomickou a její vhodné vedení, aby byla schopna se o dítě postarat a dítě nemuselo být umístěno do náhradní rodinné péče

• Zajistit více sociálních pracovníků na odděleních sociálně právní ochrany a preventivní práce vůči selhávání rodiny

• Podpořit účinnou prevenci nežádoucích patologických jevů

• Pro pedagogické pracovníky, působící v přímé výchovné činnosti, připravovat odborná školení zaměřená na reedukaci a nápravu poruch chování

• Pro každé dítě vytvořit individuální program rozvoje osobnosti

• Více děti v dětském domově motivovat a podpořit k setrvání v profesní přípravě na středních školách

• Připravovat děti v dětském domově na možné existenční problémy a seznámení s jejich způsoby řešení

• Podporovat kontakt rodiny s dítětem i po umístění dítěte do dětského domova nebo ústavu

50

6 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ

HADJ MOUSSOVÁ, Zuzana. Úvod do speciálního poradenství. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2002. 77 s. ISBN 80–7083–659–8.

HELUS, Zdeněk. Sociální psychologie pro pedagogy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 280 s.

ISBN 978–80–247–1168–3.

MATĚJČEK, Zdeněk. Co děti nejvíc potřebují. 3. vyd. Praha: Portál, 2003. 108 s. ISBN 80–

7178–853–8.

MATĚJČEK, Zdeněk. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. 1. vyd. Praha: Portál, 1994. 98 s. ISBN 80–85282–83–6.

MATĚJČEK, Zdeněk a kolektiv. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, 2002. 152 s.

ISBN 80–7178–673–3.

MATOUŠEK, Oldřich a kolektiv. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003.

380 s. ISBN 80–7178–548–2.

MATOUŠEK, Oldřich. Ústavní péče. Praha: SLON, 1999. 159 s. ISBN 80–85850–76–1.

MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 323 s.

ISBN 978–80–86429–87–8.

MOŽNÝ, Ivo. Sociologie rodiny. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. 251 s.

ISBN 80–85850–75–3.

MOTEJL, Otakar, ČERNÁ Iva, PANOVSKÁ Klára. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv. Rodina a dítě. Praha: Kancelář veřejného ochránce práv, 2007. 215 s.

PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. vyd. Brno: Paido, 2006. 404 s.

ISBN 80–7315–120–0.

PEŠATOVÁ, Ilona. Sociálně patologické jevy u dětí školního věku. 1. vyd. Liberec:

Technická univerzita v Liberci, 2007. 361 s. ISBN 978–80–7372–291–3.

PLECITÝ, Vladimír. Zákon o rodině. Praha: Eurounion, 2007. 521 s. ISBN 978–80–7317–

063–9.

PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 4. aktualizované vyd. Praha: Portál, 2003. 400 s. ISBN 80–7178–772–8.

SCHAEFFEROVÁ, Edith. Co je rodina? 1.vyd. Praha: Návrat domů, 1995. 178 s. ISBN 80–

85495–41–4.

51

ŠVINGALOVÁ, Dana. Teorie a praxe případové práce ve speciální pedagogice. 1. vyd.

Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2004. 70 s. ISBN 80–7083–819–1.

VÁGNEROVÁ, Marie.Psychopatologie pro pomáhající profese. 2. vyd.Praha: Portál , 2000.

444s. ISBN 80–7178–496–6.

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vyd. Praha: Portál, 2004.

s. 870. ISBN 80–7178–802–3.

VOCILKA, Miroslav. Dětské domovy v České republice. 1.vyd. Praha : Aula, 1999, 268s.

ISBN 90–902667–6–2.

VODÁČKOVÁ, Daniela. Krizová intervence. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 543 s. ISBN 80–

7178–696–9.

Zákon č. 94/1963 Sb. ze dne 4. prosince 1963, o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č.109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 359/1999 Sb. ze dne 9. prosince 1999, o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Dětský domov a Školní jídelna Krnsko, Horní Krnsko 180 [online].[cit.2009–08–17].

Dostupné na Internetu: http://www.domovkrnsko.cz/index.htm

Právní výklady 1/2006 [online].[cit.2009–11–17]. Dostupné na Internetu:

http://www.zkola.cz/zkedu/management/prehledskolskychpredpisu/pravnivyklady/18148.asp x

Úmluva o právech dítěte [online].[cit.2009–11–15]. Dostupné na Internetu:

http://www.detskaprava.cz/pedagog/opravech_umluva.asp

Úmluva o právech dítěte [online].[cit.2009–11–15]. Dostupné na Internetu:

http://www.zsvejprty.cz/New_Folder/www/VP/umluvapd.htm

52

7 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1–Dotazník

8 PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Dotazník:

Anonymní dotazník pro děti od 12 let, které žijí v dětském domově Krnsko. Výsledky odpovědí budou vyhodnoceny v průzkumovém šetření, které se zabývá problematikou umisťování dětí do dětského domova.

1. Napiš svůj věk:..………

2. Pohlaví: chlapec, dívka ………...

3. Jak dlouho jsi v dětském domově? ………...

4. Stýkáš se svou rodinou ?...

pokud ano, kolikrát do roka? ….………

6 Napiš z jakého důvodu jsi v dětském domově?...

….……….

7. Až opustíš dětský domov, kde budeš bydlet? (napiš, kam půjdeš)

….……….……

8. Napiš, jak se ti žije v dětském domově, líbí se ti tady?

………

………

Za odpovědi děkuje:

I. Truhlářová, studentka 3. ročníku

Speciální pedagogiky pro vychovatele Dne: