1 Legislativní rámec začleňování a vzdělávání žáků-cizinců v České republice
Znalost práv a povinností vyplývajících ze závazných dokumentů pro účastníky vzdělávacího procesu je nezbytným prvním krokem na cestě k pochopení systému začleňování a vzdělávání žáků-cizinců v České republice. Cílem první kapitoly je poskytnout vodítka k základní orientaci v právním rámci zastřešujícím vzdělávání žáků-cizinců v českém školním systému. V první řadě mapujeme legislativní zázemí a předkládáme souhrn norem v aktuálním znění a v souvislostech, dále se zabýváme novou úpravou výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a v neposlední řadě věnujeme pozornost kurikulárním dokumentům stanovujícím obsah jazykového vyučování a hodnocení žáků-cizinců.
1.1 Vzdělávání žáků-cizinců v českém školním systému
Česká republika se zavázala plnit mezinárodní úmluvy podle čl. 10 Ústavy ČR, a to mezi jinými Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, kde je právo na vzdělání formulováno v čl. 2 Dodatkového protokolu a dále Úmluvu o právech dítěte, která Českou republiku podle čl. 28 odst. 1 zavazuje poskytovat všem dětem bezplatné a povinné základní vzdělání. Právo na vzdělání v České republice upravuje také ústavní zákon, Listina základních práv a svobod, konkrétně čl. 33.
Stěžejním legislativním předpisem, podle kterého probíhá začleňování žáků-cizinců do výuky, je Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŠZ). Zásady vzdělávání, ke kterým se Česká republika připojila jako smluvní strana Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, reflektuje
§ 2 Zásady a cíle vzdělávání, který přiznává nárok na rovný přístup ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace občanům České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.
Vzdělávání cizinců se podrobněji věnuje § 20 ŠZ, který vymezuje podmínky, za kterých mají cizinci přístup ke vzdělávání, a povinnosti školských zařízení a krajských úřadů vůči této skupině žáků. Podle § 20 odst. 1 a 2 mají všichni žáci-cizinci přístup jak k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, tak ke školnímu stravování a školským službám. Podle § 20 odst. 6 (viz jeho
12
novelizované znění č. 472/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012) mají všichni žáci-cizinci bez rozdílu nárok na bezplatnou přípravu k začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků. Tuto přípravu zajišťuje podle místa pobytu žáka příslušný krajský úřad ve spolupráci se zřizovatelem školy. Podle § 20 odst. 5 písm. b) mají navíc žáci, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, nárok na podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinovaná s běžnou výukou v základní škole.
Na základě § 20 odst. 8 ŠZ stanovilo Ministerstvo školství formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy, a to prováděcím právním předpisem, resp. novelizací vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhláškou č. 256/2012 Sb. s účinností od 1. 9. 2012), následujícím způsobem: podle § 10 určí krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli škol školy, ve kterých je na území kraje poskytována bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků-cizinců, kteří zde plní povinnou školní docházku. Seznam těchto škol je dostupný na webových stránkách krajských úřadů.1 Třídu nebo třídy pro jazykovou přípravu zřizuje ředitel školy a stejně tak má povinnost vyrozumět zákonného zástupce žáka o možnosti docházky do tříd pro jazykovou přípravu, a to do jednoho týdne po přijetí žáka do školy. Na žádost zákonného zástupce žáka má ředitel školy povinnost žáka do třídy pro jazykovou přípravu zařadit, a to nejpozději do třiceti dnů od podání žádosti.
Organizace výuky ve třídách pro jazykovou přípravu je podle § 11 této vyhlášky stanovena takto: nejvyšší počet žáků je deset, zatímco nejnižší počet žáků není určen, je proto možné otevřít třídu i pro jednoho žáka. Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně sedmdesát vyučovacích hodin po dobu nejvýše šesti po sobě jdoucích měsíců školního vyučování. Obsah výuky českého jazyka je určen očekávanými výstupy vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. O absolvování jazykové přípravy vydá škola žákovi osvědčení.
1 Seznam škol viz také např. zde:
http://inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/seznam-zakladnich-skol-pro-deti-z-eu.
13
Dalším důležitým bodem je povinnost školní docházky, jejíž plnění ustavuje § 36 odst.
1 a 2 ŠZ. Povinná školní docházka se vztahuje na všechny děti cizinců pobývající na území České republiky, tzn. na občany členských států Evropské unie, na cizince s udělenou mezinárodní ochranou formou azylu nebo doplňkové ochrany a na žadatele o mezinárodní ochranu a na občany třetích zemí. Z povinné školní docházky nejsou vyloučeni ani cizinci, kteří na území České republiky pobývají nelegálně, neboť při nástupu do základní školy nemají povinnost prokazovat oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Základní školu mohou žáci navštěvovat nejdéle do konce školního roku, v němž dosáhnou sedmnáctého roku věku (popř. podle § 55 odst. 1 ŠZ do osmnáctého roku).
Klíčové usnesení týkající se žáků-cizinců plnících povinnou školní docházku je vypsáno v § 16 ŠZ, který upravuje podporu vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Novelizací tohoto paragrafu (tj. Zákonem 82/2015 Sb.
s účinností od 1. 5. 2015) došlo k redefinici této skupiny žáků. Podle § 16 odst. 1 ŠZ se žákem se speciálními vzdělávacími potřebami rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.
V případě žáků-cizinců je zřejmé, že podpůrná opatření spočívají zejména v jazykové podpoře, neboť mají odlišný mateřský jazyk od jazyka vyučujícího. Čeština pro ně plní roli tzv. druhého jazyka, proto mají tito žáci potřebu cílené a systematické podpory vzdělávání v češtině jako druhém jazyce.
Podpůrná opatření jsou specifikována v § 16 odst. 2 ŠZ. Jazykovou podporu u žáků-cizinců je možné řešit využitím poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení, úpravou organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, použitím speciálních učebnic a učebních pomůcek, úpravou očekávaných výstupů vzdělávání, vzděláváním podle individuálního vzdělávacího plánu, využitím asistenta pedagoga nebo dalšího pedagogického pracovníka.
14
Podpůrná opatření se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Přičemž podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení a jejich poskytování je podmíněno předchozím písemným informovaným souhlasem zákonného zástupce žáka.
Poskytování poradenských služeb a následně podpůrných opatření musí být v souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.