Výukový materiál pro žáky-cizince na 2. stupni základní školy

(1)

Výukový materiál pro žáky-cizince na 2. stupni základní školy

Diplomová práce

Studijní program: N7504 – Učitelství pro střední školy

Studijní obory: 7503T009 – Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy

7504T243 – Učitelství českého jazyka a literatury Autor práce: Bc. Michaela Knížková

Vedoucí práce: Mgr. Svatava Škodová, Ph.D.

Liberec 2017

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(5)

4 Poděkování

V první řadě bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce Mgr. Svatavě Škodové, Ph.D., za trpělivé vedení, odbornou pomoc a cenné rady a připomínky.

Poděkování patří mé rodině a přátelům, kteří mě při realizaci práce velmi podpořili. Za ilustrace patří vřelé poděkování Bc. Tomáši Fialovi.

(6)

5 Anotace

Předmětem diplomové práce je návrh výukového materiálu pro žáky-cizince na 2. stupni základní školy. Teoretická východiska práce se zabývají legislativním rámcem zastřešujícím začleňování a vzdělávání žáků-cizinců v České republice a charakteristikou žáka staršího školního věku. Cílem práce je tvorba výukového materiálu odpovídajícího potřebám žáka-cizince staršího školního věku v české škole, a to včetně metodiky. Téma je zpracováno na základě studia a analýzy příslušné odborné literatury, formulace teoretických východisek a vypracování jednotlivých lekcí výukového materiálu a metodiky.

Klíčová slova:

žák-cizinec, výukový materiál, 2. stupeň ZŠ, čeština pro cizince, čeština jako cizí jazyk

(7)

6 Annotation

The subject of this thesis is to create learning material for pupils-foreigners attending lower secondary school. The theoretical basis of the thesis deals with the legislative framework of integration and education of pupils-foreigners in the Czech Republic and the characteristics of teenage pupils. The aim of the work is to create learning material corresponding to the needs of teenage pupils-foreigners in Czech schools including methodology. The topic is presented on the basis of study and analysis of relevant literature, formulation of the theoretical background and creation of individual lessons of the learning material and methodology.

Key words:

pupil-foreigner, learning material, lower secondary school, Czech for foreigners, Czech as a foreign language

(8)

7 Obsah

Seznam použitých zkratek a symbolů ... 9

Úvod ... 10

1 Legislativní rámec začleňování a vzdělávání žáků-cizinců v České republice ... 11

1.1 Vzdělávání žáků-cizinců v českém školním systému ... 11

1.2 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ... 14

1.2.1 Podpůrná opatření prvního stupně ... 14

1.2.2 Podpůrná opatření druhého stupně ... 15

1.2.3 Podpůrná opatření třetího stupně ... 15

1.2.4 Individuální vzdělávací plán ... 16

1.2.5 Asistent pedagoga ... 16

1.3 Obsah jazykového vyučování pro žáky-cizince ... 17

1.4 Hodnocení žáků-cizinců ... 18

2 Charakteristika dítěte staršího školního věku ... 19

2.1 Vývojové období staršího školního věku ... 19

2.1.1 Kognitivní vývoj ... 19

2.1.2 Sociální vývoj ... 20

3 Výukový materiál ... 22

3.1 Lekce 1 Já a svět ... 24

3.2 Lekce 2 Škola ... 29

3.3 Lekce 3 Třída ... 35

3.4 Lekce 4 Volný čas ... 43

4 Metodika k výukovému materiálu ... 49

4.1 Lekce 1 Já a svět ... 52

4.1.1 Část 1A Moje země ... 53

4.1.2 Část 1B Odkud jste? / Odkud jsi? ... 55

(9)

8

4.1.3 Část 1C Odkuj je? ... 57

4.1.4 Část 1D Moje portfolio ... 57

4.1.5 Část 1E Čísla 0 – 10: Moje telefonní číslo ... 58

4.2 Lekce 2 Škola ... 60

4.2.1 Část 2A Moje škola ... 61

4.2.2 Část 2B Kde je jídelna? ... 62

4.2.3 Část 2C Kde je paní učitelka? ... 64

4.2.5 Část 2E Čísla 11 – 100: Moje adresa ... 67

4.3 Lekce 3 Třída ... 70

4.3.1 Část 3A Moje třída ... 71

4.3.2 Část 3B Školní pomůcky ... 73

4.3.3 Část 3C Kde je atlas? ... 75

4.3.5 Část 3E Čísla 100 – 1 000: Kolik to stojí? ... 77

4.4 Lekce 4 Volný čas ... 80

4.4.1 Část 4A Můj volný čas ... 81

4.4.2 Část 4B Co rád děláš? ... 83

4.4.3 Část 4C Co rádi dělají? ... 84

4.5 Materiály ke kopírování ... 87

Závěr ... 99

Seznam literatury ... 100

Seznam obrázků ... 103

(10)

9 Seznam použitých zkratek a symbolů

(abecedně tříděný) aj.: a jiné

atd.: a tak dále kol.: kolektiv např.: například popř.: popřípadě resp.: respektive s.: strana

tj.: to je

tzn.: to znamená tzv.: takzvaně

(11)

10 Úvod

Tématem diplomové práce je výukový materiál pro žáky-cizince na 2. stupni základní školy. Hlavním cílem práce je vytvořit materiál odpovídající potřebám žáků-cizinců staršího školního věku, kteří se ocitnou v české škole a mají nulovou znalost českého jazyka.

Jedním z východisek práce je proto sonda do právního rámce definujícího způsob začleňování a vzdělávání žáků-cizinců v českém školním systému. Na základě analýzy současné situace je představen přehled závazných norem v aktuálním znění, které povinnou školní docházku žáků-cizinců upravují. Vedle legislativních předpisů je pozornost věnována také kurikulárním dokumentům, které ovlivňují obsah jazykového vyučování a hodnocení žáků-cizinců. Další východiskem směrem k cíli práce je charakteristika specifik vývojového období žáka staršího školního věku, a to z hlediska jeho kognitivního a sociálního vývoje. Poznatky z oblasti vývojové psychologie byly nezbytné při úvahách nad charakterem materiálu, který se snaží vyjít vstříc zvolené věkové skupině.

Klíčovým krokem ve směru k tvorbě výukového materiálu tedy bylo zpracování teoretických východisek, na jejichž základě byl vypracován návrh prvních čtyř lekcí.

Struktura lekcí podléhá výběru komunikačních situací a témat, do kterých se žák- cizinec po svém příjezdu do České republiky bezprostředně dostává. Lekce materiálu jsou podpořeny metodikou, která podrobně popisuje, jakým způsobem s výukovým materiálem pracovat, a poskytuje tak oporu i učitelům 2. stupně základní školy neaprobovaným v oboru čeština jako cizí jazyk.

(12)

11

1 Legislativní rámec začleňování a vzdělávání žáků-cizinců v České republice

Znalost práv a povinností vyplývajících ze závazných dokumentů pro účastníky vzdělávacího procesu je nezbytným prvním krokem na cestě k pochopení systému začleňování a vzdělávání žáků-cizinců v České republice. Cílem první kapitoly je poskytnout vodítka k základní orientaci v právním rámci zastřešujícím vzdělávání žáků- cizinců v českém školním systému. V první řadě mapujeme legislativní zázemí a předkládáme souhrn norem v aktuálním znění a v souvislostech, dále se zabýváme novou úpravou výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a v neposlední řadě věnujeme pozornost kurikulárním dokumentům stanovujícím obsah jazykového vyučování a hodnocení žáků-cizinců.

1.1 Vzdělávání žáků-cizinců v českém školním systému

Česká republika se zavázala plnit mezinárodní úmluvy podle čl. 10 Ústavy ČR, a to mezi jinými Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, kde je právo na vzdělání formulováno v čl. 2 Dodatkového protokolu a dále Úmluvu o právech dítěte, která Českou republiku podle čl. 28 odst. 1 zavazuje poskytovat všem dětem bezplatné a povinné základní vzdělání. Právo na vzdělání v České republice upravuje také ústavní zákon, Listina základních práv a svobod, konkrétně čl. 33.

Stěžejním legislativním předpisem, podle kterého probíhá začleňování žáků-cizinců do výuky, je Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŠZ). Zásady vzdělávání, ke kterým se Česká republika připojila jako smluvní strana Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, reflektuje

§ 2 Zásady a cíle vzdělávání, který přiznává nárok na rovný přístup ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace občanům České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.

Vzdělávání cizinců se podrobněji věnuje § 20 ŠZ, který vymezuje podmínky, za kterých mají cizinci přístup ke vzdělávání, a povinnosti školských zařízení a krajských úřadů vůči této skupině žáků. Podle § 20 odst. 1 a 2 mají všichni žáci-cizinci přístup jak k základnímu vzdělávání, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, tak ke školnímu stravování a školským službám. Podle § 20 odst. 6 (viz jeho

(13)

12

novelizované znění č. 472/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012) mají všichni žáci-cizinci bez rozdílu nárok na bezplatnou přípravu k začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků. Tuto přípravu zajišťuje podle místa pobytu žáka příslušný krajský úřad ve spolupráci se zřizovatelem školy. Podle § 20 odst. 5 písm. b) mají navíc žáci, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, nárok na podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinovaná s běžnou výukou v základní škole.

Na základě § 20 odst. 8 ŠZ stanovilo Ministerstvo školství formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy, a to prováděcím právním předpisem, resp. novelizací vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhláškou č. 256/2012 Sb. s účinností od 1. 9. 2012), následujícím způsobem: podle § 10 určí krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli škol školy, ve kterých je na území kraje poskytována bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků-cizinců, kteří zde plní povinnou školní docházku. Seznam těchto škol je dostupný na webových stránkách krajských úřadů.¹ Třídu nebo třídy pro jazykovou přípravu zřizuje ředitel školy a stejně tak má povinnost vyrozumět zákonného zástupce žáka o možnosti docházky do tříd pro jazykovou přípravu, a to do jednoho týdne po přijetí žáka do školy. Na žádost zákonného zástupce žáka má ředitel školy povinnost žáka do třídy pro jazykovou přípravu zařadit, a to nejpozději do třiceti dnů od podání žádosti.

Organizace výuky ve třídách pro jazykovou přípravu je podle § 11 této vyhlášky stanovena takto: nejvyšší počet žáků je deset, zatímco nejnižší počet žáků není určen, je proto možné otevřít třídu i pro jednoho žáka. Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně sedmdesát vyučovacích hodin po dobu nejvýše šesti po sobě jdoucích měsíců školního vyučování. Obsah výuky českého jazyka je určen očekávanými výstupy vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. O absolvování jazykové přípravy vydá škola žákovi osvědčení.

1 Seznam škol viz také např. zde:

http://inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/seznam-zakladnich-skol-pro-deti-z-eu.

(14)

13

Dalším důležitým bodem je povinnost školní docházky, jejíž plnění ustavuje § 36 odst.

1 a 2 ŠZ. Povinná školní docházka se vztahuje na všechny děti cizinců pobývající na území České republiky, tzn. na občany členských států Evropské unie, na cizince s udělenou mezinárodní ochranou formou azylu nebo doplňkové ochrany a na žadatele o mezinárodní ochranu a na občany třetích zemí. Z povinné školní docházky nejsou vyloučeni ani cizinci, kteří na území České republiky pobývají nelegálně, neboť při nástupu do základní školy nemají povinnost prokazovat oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Základní školu mohou žáci navštěvovat nejdéle do konce školního roku, v němž dosáhnou sedmnáctého roku věku (popř. podle § 55 odst. 1 ŠZ do osmnáctého roku).

Klíčové usnesení týkající se žáků-cizinců plnících povinnou školní docházku je vypsáno v § 16 ŠZ, který upravuje podporu vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Novelizací tohoto paragrafu (tj. Zákonem 82/2015 Sb.

s účinností od 1. 5. 2015) došlo k redefinici této skupiny žáků. Podle § 16 odst. 1 ŠZ se žákem se speciálními vzdělávacími potřebami rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.

V případě žáků-cizinců je zřejmé, že podpůrná opatření spočívají zejména v jazykové podpoře, neboť mají odlišný mateřský jazyk od jazyka vyučujícího. Čeština pro ně plní roli tzv. druhého jazyka, proto mají tito žáci potřebu cílené a systematické podpory vzdělávání v češtině jako druhém jazyce.

Podpůrná opatření jsou specifikována v § 16 odst. 2 ŠZ. Jazykovou podporu u žáků- cizinců je možné řešit využitím poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení, úpravou organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, použitím speciálních učebnic a učebních pomůcek, úpravou očekávaných výstupů vzdělávání, vzděláváním podle individuálního vzdělávacího plánu, využitím asistenta pedagoga nebo dalšího pedagogického pracovníka.

(15)

14

Podpůrná opatření se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Přičemž podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení a jejich poskytování je podmíněno předchozím písemným informovaným souhlasem zákonného zástupce žáka.

Poskytování poradenských služeb a následně podpůrných opatření musí být v souladu s vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Skupině žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je věnovaná nová vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (s účinností od 1. 9. 2016, dále jen vyhláška č. 27/2016 Sb.), která zrušuje a tím nahrazuje původní předpis – tj. vyhlášku č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 27/2016 Sb. upravuje začlenění konkrétních podpůrných opatření do jednotlivých stupňů, pravidla jejich použití a normovanou finanční náročnost podpůrných opatření druhého až pátého stupně, a to v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Žák-cizinec může využít podpůrná opatření prvního až třetího stupně podle charakteru svých vzdělávacích potřeb, resp. (v souvislosti s jazykovou podporou) podle úrovně svých jazykových znalostí a dovedností v českém jazyce.

1.2.1 Podpůrná opatření prvního stupně

Podle části A přílohy č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. slouží podpůrná opatření prvního stupně ke kompenzaci mírných obtíží ve vzdělávání žáka (např. pomalejší tempo práce, drobné obtíže ve čtení, psaní, počítání atd.), u kterých je možné prostřednictvím mírných úprav v režimu školní výuky a domácí přípravy dosáhnout zlepšení. Úpravy ve vzdělávání žáka navrhují pedagogičtí pracovníci, přitom spolupracují s pedagogickým pracovníkem poskytujícím poradenské služby ve škole a zákonným zástupcem žáka.

Podpůrná opatření prvního stupně nemají normovanou finanční náročnost (ve výuce se pracuje s běžnými učebnicemi a učebními pomůckami) a škola nebo školské zařízení je

(16)

15

uplatňuje bez doporučení školského poradenského zařízení. Před zahájením jejich poskytování má však škola povinnost zpracovat plán pedagogické podpory žáka, a to podle § 10 odst. 1 této vyhlášky. Plán pedagogické podpory zahrnuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu.

1.2.2 Podpůrná opatření druhého stupně

Podpůrná opatření druhého stupně jsou podle části A přílohy č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. určena pro žáky, jejichž vzdělávací potřeby jsou ovlivněny mezi jinými i odlišným kulturním prostředím, jinými životními podmínkami žáka a nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Tito žáci mají nárok na úpravy v organizaci a metodách výuky, v hodnocení, ve stanovení postupu i forem nápravy a případného využití podpůrného opatření v podobě individuálního vzdělávacího plánu.

Podpůrná opatření druhého stupně se poskytují na základě doporučení školského poradenského zařízení a s informovaným souhlasem zákonného zástupce žáka.

Normovaná finanční náročnost je stanovena pro jednotlivá opatření a týká se úpravy obsahu vzdělávání a speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek.

Úprava obsahu vzdělávání v základní škole počítá v rámci nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin s posílením výuky českého jazyka nebo výuky českého jazyka jako jazyka cizího, a to na tři vyučovací hodiny týdně, nejvýše však sto dvacet hodin. Úprava očekávaných výstupů vzdělávání se v tomto stupni nepředpokládá.

Speciální učebnice a pomůcky pro druhý stupeň jsou společně s jejich normovanou finanční náročností konkretizovány v sekci H části B přílohy č. 1 uvedené vyhlášky.

Žáci mají podle tohoto přehledu nárok např. na speciální učebnice pro výuku čtení a českého jazyka nebo knihy a encyklopedie pro rozvoj všeobecného přehledu a další.

1.2.3 Podpůrná opatření třetího stupně

Podpůrná opatření třetího stupně jsou podle části A přílohy č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. určena pro žáky, jejichž vzdělávací potřeby jsou ovlivněny mezi jinými odlišným kulturním prostředím, jinými životními podmínkami žáka a neznalostí vyučovacího jazyka. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje již znatelné úpravy v metodách práce, v organizaci a průběhu vzdělávání, v úpravě školního vzdělávacího programu, v hodnocení žáka a vyžaduje již i podporu práce pedagogického pracovníka

(17)

16

asistentem pedagoga (pro maximálně 4 žáky na třídu) a využití podpůrného opatření v podobě individuálního vzdělávacího plánu.

Použití podpůrného opatření ve třetím stupni je podmíněno stanovením podpůrných opatření školským poradenským zařízením na základě diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb žáka, případně vychází z vyhodnocení účinnosti nižších stupňů podpůrných opatření poskytovaných žákovi. Normovaná finanční náročnost je stanovena pro jednotlivá opatření a týká se úpravy obsahu vzdělávání a speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek.

Obsah vzdělávání žáků se upravuje na základě doporučení podpůrných opatření školských poradenských zařízení. Pro žáky s potřebou posílení výuky českého jazyka jako jazyka cizího se na základní škole doporučují tři hodiny týdně, nejvýše však dvě stě hodin.

Speciální učebnice a pomůcky pro třetí stupeň jsou specifikovány v sekci H části B přílohy č. 1 uvedené vyhlášky. Žáci mají podlé této tabulky nárok na speciální učebnice a pomůcky s celkovou nižší normovanou finanční náročností, než tomu bylo u druhého stupně podpůrných opatření, ale oproti druhému stupni se jim přiznává nárok na softwarové vybavení, resp. výukový software a IT vybavení, resp. tablet.

1.2.4 Individuální vzdělávací plán

Podle § 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. může škola zpracovat individuální vzdělávací plán (dále jen IVP), vyžadují-li to speciální vzdělávací potřeby žáka, a to na základě žádosti zákonného zástupce žáka a doporučení školského poradenského zařízení. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu a jsou v něm uvedeny zejména informace o úpravách obsahu vzdělávání žáka, časovém a obsahovém rozvržení vzdělávání, úpravách metod a forem výuky a hodnocení žáka, případné úpravě výstupů ze vzdělávání žáka. IVP je možné zpracovat pro žáky s charakterem vzdělávacích potřeb vyžadujících podpůrná opatření druhého a třetího stupně.

1.2.5 Asistent pedagoga

Podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. poskytuje asistent pedagoga podporu jinému pedagogickému pracovníkovi při vzdělávání žáka či žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v rozsahu podpůrného opatření. Asistent pedagoga pomáhá jinému pedagogickému pracovníkovi při organizaci a realizaci vzdělávání, podporuje

(18)

17

samostatnost a aktivní zapojení žáka do všech činností uskutečňovaných ve škole v rámci vzdělávání, včetně poskytování školských služeb. Asistenta pedagoga je možno využít pro žáky s charakterem vzdělávacích potřeb vyžadujících podpůrná opatření třetího stupně.

1.3 Obsah jazykového vyučování pro žáky-cizince

Obsah jazykového vyučování je určen Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), konkrétně očekávanými výstupy vzdělávacích oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk (oba obory náleží do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace)². Očekávané výstupy formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (dále jen SERR), který popisuje šest jazykových úrovní³. Vzdělání v oboru Cizí jazyk cílí k dosažení úrovně A2 a v oboru Další cizí jazyk k dosažení úrovně A1 podle SERR (obě úrovně A označují uživatele základů jazyka).

Žák na úrovni A2 podle SERR rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho bezprostředně týkají (např. základní informace o něm a jeho rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho nejnaléhavějších potřeb.⁴

Žák na úrovni A1 podle SERR rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu pomoci.⁵

2 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Část C, 5.1 Jazyk a jazyková komunikace, s. 17.

3 Společný evropský referenční rámec pro jazyky: Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme, s. 23.

4 Tamtéž, s. 24.

5 Tamtéž, s. 24.

(19)

18

Jazykové úrovně stanovené SERR (A1 – C2) pracují s podrobnějšími popisy řečových dovedností, kterými jsou poslech s porozuměním, čtení s porozuměním, ústní interakce, samostatný ústní projev a psaní. Tato tabulka referenčních úrovní podle SERR a na jejím základě vypracované deskriptory pro žáky ve věku 11–15 let jsou k dispozici např. na webových stránkách Evropského jazykového portfolia⁶. Deskriptory jazykových úrovní se uplatní při plánování, sledování průběhu a hodnocení jazykového vzdělávání. Stejně tak mohou pomoci k adekvátnímu začleňování žáků-cizinců do výuky v základní škole.

1.4 Hodnocení žáků-cizinců

Podle § 15 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje klasifikace i slovní hodnocení posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji a ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Podle § 15 odst. 6 této vyhlášky se při hodnocení žáků-cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, za takovou závažnou souvislost považuje úroveň znalosti českého jazyka.

Podle § 52 odst. 2 a 3 ŠZ nemusí být žák-cizinec hodnocen za první pololetí, naproti tomu hodnocení za druhé pololetí musí být provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku.

6 Dostupné z: http://ejp.rvp.cz/.

(20)

19

2 Charakteristika dítěte staršího školního věku

Jedním z cílů práce je prezentovat výukový materiál pro žáky-cizince navštěvující 2. stupeň základní školy. Žáci ve věku 11–15 let procházejí velmi specifickou životní etapou, v jejímž průběhu sledujeme výrazné změny v biologickém, kognitivním a sociálním vývoji. Pochopení změn, kterými žáci v tomto vývojovém období procházejí, je stěžejní pro plánování cílů a obsahu výukového procesu, úpravu metod a organizačních forem a výběr didaktických prostředků, aby výuka reflektovala potřeby těchto žáků. Předkládáme proto kapitolu, jejímž úkolem je poskytnout základní vhled do problematiky kognitivní a sociální psychologie žáka na 2. stupni základní školy.

2.1 Vývojové období staršího školního věku

Období staršího školního věku je označováno jako pubescence nebo také jako raná adolescence⁷ a je charakteristické nápadnými změnami v tělesném dospívání, ve způsobu myšlení a emočním prožívání.

2.1.1 Kognitivní vývoj

Vývoj poznávacích procesů je výsledkem součinnosti biologického zrání a učení.

V závislosti na tom dochází u žáků staršího školního věku ke kvalitativní proměně způsobu jejich uvažování. To přestává být závislé na konkrétní realitě a namísto toho si osvojují abstraktní způsob myšlení. Dospívající tak začínají uvažovat abstraktně a hypoteticky.⁸

Jean Piaget označuje toto období stadiem formálních operací a je závěrečnou etapou jeho teorie kognitivního vývoje. Žáci začínají být schopni manipulovat s abstraktními znaky, jsou schopni zachovat formu dokazování nebo formulovat hypotézy. Kategorie pojmů a tříd, které si osvojili v předcházejících vývojových stádiích, už nechápou izolovaně, ale dokážou je usouvztažnit a chápou, že „cokoliv může být vztaženo k čemukoliv jinému.“⁹ Tento typ usuzování je označován jako hypoteticko-deduktivní

7 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání, s. 323.

8 VÁGNEROVÁ, M. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy, s. 61.

9 FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi: příručka učitele, s. 71.

(21)

20

myšlení, protože žák je schopen vytvářet hypotézy a dedukovat z výsledků, a tak prohlubovat pochopení předmětu svých úvah.¹⁰

Jinými slovy dospívající jsou schopni vytvářet soudy o soudech; to znamená, že konkrétní operace se stávají objektem dalších operací. Na tomto stupni logického myšlení tedy dochází k přesahu poznávání do oblasti, kterou nelze přímo pozorovat v realitě. Tím se jedinci dramaticky zvětšuje prostor pro jeho uvažování, a je tak v tomto stadiu schopen přemýšlet o různých možnostech a kombinacích, a to i o takových, které ve skutečnosti neexistují.¹¹

V souvislosti s jazykovým vyučováním můžeme konstatovat, že jsou žáci připraveni přijmout explanaci gramatických struktur. Jsou schopni opustit konkrétní příklady ve prospěch symbolu a uvědomit si vztahy mezi prvky jazyka. To jim například umožňuje uchopit abstraktní kategorii gramatického rodu, přestože se s podobným konceptem dříve nesetkali, a na základě společných znaků vyvozovat pravidla a ta aplikovat dál na nové příklady.

2.1.2 Sociální vývoj

Nový způsob myšlení stojí za proměnou postoje dospívajícího jedince ke světu a k sobě samému a od toho se odvíjí proměna postoje k druhým lidem. Období, kdy žák vnímal svět realisticky, resp. takový jaký je, je minulostí a nyní přemýšlí o tom, jaký by svět mohl nebo měl být. To je příčinou kritičnosti a nespokojenosti, která se začne projevovat ve vztahu k okolnímu prostředí.¹²

Právě změna pohledu na svět má za následek dočasné posílení poznávacího egocentrismu. To znamená, že dospívající bývají nadměrně kritičtí a mají sklon polemizovat, podléhají klamu, že jejich úvahy jsou naprosto výjimečné a také bývají přecitlivělí a vztahovační.¹³

V souvislosti s tím je také velmi nápadná vzpoura proti autoritám – dospívající se názorově rozcházejí s rodiči i s učiteli. Naproti tomu na významu nabývají vztahy s vrstevníky a odtud pak pramení vysoká míra konformity, kterou dospívající vůči

10 FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi: příručka učitele, s. 70–71.

11 LANGMEIER, J.; KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie, s. 149–150.

12 LANGMEIER, J.; KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie, s. 152.

13 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání, s. 336.

(22)

21

vrstevnické skupině zaujímají. A to jsou právě také dva stěžejní vývojové úkoly období dospívání – uvolnění z přílišné závislosti na rodičích a navázání hlubších vztahů s vrstevníky obojího pohlaví.¹⁴

V kontextu výuky cizího jazyka je to především výzva pro učitele, aby před žáky staršího školního věku předstoupil s úkoly, které mají smysl a které je zaujmou.

S úkoly, jejichž obtížnost se nachází mírně nad hranicí jejich možností, což znamená, že jsou pro žáky výzvou, ale zároveň jsou stále splnitelné. A v neposlední řadě také s úkoly, které jsou zadány tak, že poskytují žákům prostor k uplatnění různých způsobů řešení.

V odkazu na tyto principy vznikl i návrh výukového materiálu, který je obsahem třetí kapitoly.

14 LANGMEIER, J.; KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie, s. 152.

(23)

22 3 Výukový materiál

Cílem třetí kapitoly je prezentovat návrh prvních čtyř lekcí výukového materiálu pro žáky-cizince na 2. stupni základní školy, tzn. pro děti staršího školního věku. Materiál je určen pro žáky s nulovou znalostí českého jazyka a s ohledem na tuto skutečnost je sestaven sylabus, který reflektuje komunikační situace, ve kterých se žák musí po svém příchodu do nového kulturního a školního prostředí zorientovat.

Obsahově se výukový materiál opírá o Evropské jazykové portfolio, kde jsou definovány deskriptory pro jednotlivé úrovně A1–C2 (podle SERR) ve čtyřech věkových kategoriích. Pro potřeby výukového materiálu jsme vycházeli z deskriptorů pro žáky ve věku 11–15 let na úrovni A1.

Návrh materiálu obsahuje čtyři lekce, přičemž každá lekce má pět částí (např. 1A–1E).

Části A–C jsou stěžejní pro prezentaci nového lexika a gramatických struktur. Část D slouží jako portfolio, které je věnované tréninku dovedností a opakování gramatiky a slovní zásoby z předchozích částí; do této části nejsou primárně zařazovány nové lexikální jednotky, pokud zařazeny jsou, je jich minimální množství a mají pouze doplňkovou funkci. V takovém případě je navíc vše okomentováno v Metodice. Část 1E–3E (poslední část první až třetí lekce) je věnovaná číslům a speciální sekci Matematika!, která v souvislosti s čísly zpřehledňuje vybrané termíny z aritmetiky. Od čtvrté lekce jsou pak části 4E a dále věnované nácviku dovednosti psaní (v prezentovaném materiálu předkládáme čtvrtou lekci bez části E).

V každém oddílu lekce je kladen důraz na propojení nových jazykových jednotek se žákovou osobní zkušeností. Pravidelně jsou také zařazovány aktivity tvůrčího charakteru (výtvarné, dramatické aj.), které mají jazykovou výuku odlehčit a vyvážit.

Část výuky věnovaná těmto aktivitám by měla být vyloženě relaxační a český jazyk by zde měl být prostředkem, ne cílem. Pokud žáci vyrábějí nějaké práce, může jejich výtvory učitel pověsit ve třídě, nebo si je žáci mohou zakládat do desek a vytvořit si tak vedle jazykového portfolia (část D) další studijní materiál.

Výukový materiál je navržen bez rozpracovaného poslechu, protože bychom nebyli schopni zajistit kvalitní záznam poslechových nahrávek. U některých cvičení zastoupí nahrávku učitel; některá další cvičení jsou pak zpracována jako čtení s porozuměním.

Obecně platí, že nahrávky mohou být vytvořeny k prezentaci nové slovní zásoby,

(24)

23

k textům a jako klíč k některým cvičením. Ze stejných důvodů nejsou do materiálu začleněna ani fonetická cvičení.

Celý materiál je sestaven a popsán pro výuku bez zprostředkujícího jazyka.

Součástí výukového materiálu je Metodika pro učitele, která podrobně popisuje, jak s lekcemi pracovat, a zároveň poskytuje velké množství verbálních cvičení, která jsou dopracovaná nad rámec materiálu. Připraveny jsou také materiály určené ke kopírování, které učitel využije při výuce. Metodika respektuje principy výuky češtiny jako cizího jazyka a detailně popisuje didaktické postupy při jejich naplňování, čímž poskytuje oporu i učitelům 2. stupně, kteří nemají aprobaci v oboru čeština jako cizí jazyk.

Při časové dotaci pět hodin týdně zabere nastudování jedné lekce cca jeden měsíc.

Grafika návrhu výukového materiálu vychází vstříc učebnicovému pojetí, a proto celá 3. kapitola stejně tak jako Materiály ke kopírování podléhá odlišnému formátování stránky a písma.

(25)

24

1A Moje země

1 Co je to? Doplň.

Například: Mongolsko

1 __________

2 __________

3 __________

4 __________

5 __________

6 __________

7 __________

8 __________

9 __________

10 __________

11 __________

3 Kdo je to? Ptej se spolužáka.

Například: Kdo je to? – To je Brian.

4 Podívej se na mapu a ptej se spolužáka.

Například: Co je to? – To je Vietnam.

Kdo je to? – To je Brian.

5 Napiš a namaluj.

Moje země: Moje vlajka:

_______________

Kanada Vietnam Francie Ukrajina Mongolsko USA/Amerika

Indie Česká republika

Německo Rusko Anglie Čína

1 __________

2 __________

10 _________

9 __________

12 _________

5 __________

4 __________

3 __________

7 __________

6 __________

8 __________ 11 _________

Lekce 1 Já a svět

Emily

Franziska Priya Brian Maria Nergui

(26)

25

1B Odkud jste? / Odkud jsi?

1 Kdo je to?

2 Čti a napiš jména k fotografiím.

Franzi a Emma

Franzi: Dobrý den. Já jsem Franzi Becker.

Emma: Dobrý den. Já jsem Emma Brown.

Franzi: Těší mě.

Emma: Těší mě.

Franzi: Já jsem nová učitelka němčiny. A vy?

Emma: Já jsem učitelka angličtiny. Odkud jste?

Franzi: Z Německa. A vy?

Emma: Já jsem z Kanady.

Franzi: Dobře. Tak na shledanou!

Emma: Na shledanou!

Raj a Linh

Raj: Ahoj! Já jsem Raj.

Linh: Čau! Já jsem Linh.

Raj: Odkud jsi?

Linh: Jsem z Vietnamu. A ty?

Raj: Jsem z Indie.

Linh: Super! Tak zatím čau!

Raj: Ahoj!

3 Podívej se na dialogy a doplň.

Formální situace Neformální situace _______________! Ahoj! / __________!

Odkud jste? A _____? Odkud _____? A ty?

Na shledanou! __________! / Čau!

4 Podívej se na fotografie lidí. Co řekneš?

Například: Dobrý den! / Ahoj! / Čau!

G z + 2. pád

Vietnam z Vietnamu souhláska + ___

Kanada z Kanady -a > ___

Indie z Indie ---

Německo z Německa -o > ___

5 Odkud je…? Zjisti v 1C/4.

Například: Odkud je Marek? – Z České republiky.

1 Odkud je Brian? – _______________.

2 Odkud je Priya? – _______________.

3 Odkud je Maria? – _______________.

4 Odkud je Nergui? – _______________.

5 Odkud je Franziska? – _______________.

6 Odkud je Emily? – _______________.

6 Napiš.

Odkud jsi? Jsem ____________________.

7 Podívej se na dialogy ve cvičení 2.

Nacvič jeden dialog se spolužákem.

(27)

26

1C Odkud je?

1 Kdo? Poslouchej a opakuj.

2 Doplň.

Například: Alex – on 1 Haley – ________

2 Emily a Priya – ________

3 Brian – ________

4 Yan – ________

5 Trai a Marek – ________

6 Nergui – ________

7 Franzi a Ema – ________

8 Alex – ________

9 Franziska – ________

10 Raj a Linh – ________

11 Anna – ________

12 Maria – ________

G Sloveso BÝT

být nebýt

já nejsem

ty

on/ona/to je není

my jsme

vy

oni jsou nejsou

3 Doplň sloveso BÝT.

Například: (já – být) – jsem 1 (my – být) – ________

2 (vy – nebýt) – ________

3 (ona – nebýt) – ________

4 (oni – být) – ________

5 (já – nebýt) – ________

6 (ty – nebýt) – ________

7 (to – být) – ________

8 (my – nebýt) – ________

9 (on – nebýt) – ________

10 (vy – být) – ________

11 (ona – být) – ________

12 (to – nebýt) – ________

4 Kdo je to? Odkud je…? Ptej se spolužáka.

Například: Kdo je to? – To je Alex.

Odkud je? – Z Francie.

Emily

Franziska Priya Brian Maria Nergui

Haley Yan Alex Anna Trai Marek

já ty on, ona, ono/to my vy oni

(28)

27 Ahoj! Já jsem Alex

a jsem z Francie.

Moje škola je 5. ZŠ a moje třída je 8. B.

1D Moje portfolio

1 Doplň dialogy.

Ty a paní učitelka

Ty: Dobrý den. Já jsem __________.

Pí uč.: Dobrý den. Já jsem paní učitelka Fialová.

Ty: Těší mě.

Pí uč.: Těší mě.

Ty: Odkud __________, paní učitelko?

Pí uč.: Jsem _______________. A __________?

Ty: Jsem _______________.

Pí uč.: Tak na shledanou!

Ty: _______________!

Ty a Brian

Brian: Ahoj! Já jsem Brian. Jak se jmenuješ?

Ty: __________! Já jsem _______________.

Odkud jsi?

Brian: Jsem z Anglie. A __________?

Ty: Jsem _______________.

Brian: Jak se máš?

Ty: Dobře. A __________?

Brian: Fajn. Tak zatím __________!

Ty: __________!

2 Co říkáš paní učitelce a co říkáš kamarádovi? Doplň.

paní učitelka kamarád

Dobrý den! Ahoj! / Čau!

3 Doplň informace o sobě do školního časopisu.

4 Vytvořte stránku do školního časopisu se svými profily.

Ahoj! Já jsem Trai a jsem z Vietnamu.

Moje škola je 5. ZŠ a moje třída je 6. A.

Ahoj! Jmenuju se Yan a jsem z Číny.

Moje škola je 5. ZŠ a moje třída je 6. B.

Ahoj! Já jsem __________

a jsem __________. Moje škola je __________ a moje třída je __________.

(29)

28

1E Čísla 0 – 10: Moje telefonní číslo

1 Poslouchej.

0 nula

1 jedna

2 dva

3 tři

4 čtyři 5 pět 6 šest

7 sedm

8 osm

9 devět

10 deset

2 Spoj čísla a slova.

3 Kolik je sešitů?

4 TELEFONNÍ ČÍSLO. Poslouchej a napiš.

Jitka _______________

Aleš _______________

Mirek _______________

Dana _______________

Alena _______________

Hynek _______________

5 Napiš svoje telefonní číslo.

______________________________.

6 Zeptej se spolužáků ve třídě.

Například: Jaké máš telefonní číslo? – 774 568 902

MATEMATIKA!

1 Vypočítej příklady. Čti nahlas.

4 + 5 = _____

10 - 6 = _____

2 · 3 = _____

9 : 3 = _____

3 + 7 = _____

8 - 1 = _____

6 · 1 = _____

8 : 4 = _____

2 Jaký je výsledek?

6 + 2 = _____

8 - 5 = _____

3 · 2 = _____

10 : 5 = _____

1 + 2 = _____

9 - 7 = _____

4 · 2 = _____

6 : 2 = _____

nula

sedm šest

pět čtyři

tři dva

jedna

osm

deset

devět

0 8 7

5 6

4

3 2

1

9 10

+ plus

- mínus

· krát : děleno

= rovná se

4 + 4 = 8 výsledek

(30)

29

2A Moje škola

1 Co je to? Poslouchej.

2 Co je to? Vylušti slova.

Například: LŠOAK škola 1 ABOOSVNR __________

2 ELTTAOA __________

3 KEBITNA __________

4 DCOBHA __________

5 NAŠAT __________

6 JNDÍLEA __________

7 ONVHIKNA __________

8 TEDIAŘENL __________

9 ÍTDAŘ ___________

10 ŘĚIŠHT ___________

11 LTNOACIČĚV ___________

12 LOEAIBKH MAÁOCRTŘC ________________________

3 Napiš.

Moje škola se jmenuje: ______________________________.

4 Nakresli svoji školu.

Lekce 2 Škola

KABINET

JÍDELNA SBOROVNA TŘÍDA

TOALETA KNIHOVNA

CHODBA

HŘIŠTĚ ŠATNA TĚLOCVIČNA

ŘEDITELNA

CHEMICKÁ LABORATOŘ

(31)

30

2B Kde je jídelna?

1 Knihovna. Kde je kniha?

2 Doplň.

vpravo dole nahoře vlevo vpravo nahoře vlevo dole G Příslovce

vlevo nahoře

uprostřed vpravo

dole 3 Ptej se spolužáka.

Například: Pracujte s obrázky ve 2B/1:

Kde je kniha? – Kniha je uprostřed.

Pracujte s obrázky ve 2A/1:

Kde je šatna? – Šatna je vlevo dole.

Je jídelna vlevo? – Ano, je.

Je toaleta vpravo dole? – Ne, toaleta je vpravo nahoře.

4 Kde je tvoje třída? Napiš.

Moje třída je ____________________.

5 Nakresli mapu školy.

(32)

31

2C Kde je paní učitelka?

1 Kdo je to?

2 Napiš jména lidí ze školy.

pan učitel ____________________

paní učitelka ____________________

pan ředitel ____________________

paní ředitelka ____________________

paní kuchařka ____________________

pan školník ____________________

spolužák ____________________

spolužačka ____________________

kamarád ____________________

kamarádka ____________________

3 Čti a odpověz na otázky.

1) Kde je pan školník?

2) Kde je paní učitelka?

Paní Fialová a pan Novotný P. N.: Dobrý den, paní Fialová!

P. F.: Dobrý den, pane Novotný!

P. N.: Prosím vás, kde je pan školník?

P. F.: Je na hřišti.

P. N.: Dobře. Děkuju!

P. F.: Prosím. Na shledanou!

P. N.: Na shledanou!

Jana a Adam

Adam: Ahoj, Jano!

Jana: Ahoj, Adame!

Adam: Prosím tě, kde je paní učitelka?

Jana: Je ve sborovně.

Adam: Aha, dobře. Díky!

Jana: Prosím. Ahoj!

Adam: Čau!

G v/ve/na + 6. pád

kabinet v kabinetě souhláska + ___

sborovna ve sborovn___ -a > ___

laboratoř v laboratoři souhláska + ___

hřiště na hřišt___ -ě > ___

POZOR:

muž x žena kluk x holka

pan učitel pan školník paní kuchařka paní učitelka

pan ředitel paní ředitelka

(33)

32

2C Kde je paní učitelka?

4 Doplň podle příkladu.

5 Napiš.

Kde jsi teď ty? ____________________.

G 5. pád: Dobrý den,…! / Ahoj,…!

Adam Adam___! souhláska + ___

pan Novotný pan___ Novotný! pan + ___ / ---

Jana Jan___! -a > ___

paní Fialová paní Fialová! ---

6 Co říkají? Doplň děkuju a prosím.

7 Podívej se na dialogy ve cvičení 3. Nacvič jeden dialog se spolužákem.

(34)

33

2D Moje portfolio

1 Křížovka. Doplň slova podle legendy.

Legenda:

Co je to?

1 2 3 4 5 6

Kdo je to?

7

8

9

10

Kde je pan učitel?

11 12 13 14 15 16

Kde je kniha?

17

18

19

20

2 Namaluj plakát „Moje škola doma“.

15↓

9 3 19

2 13↓ 8

18→

5 14↓

20→ 12 16

11 6

1

17↓

4

7 10

(35)

34

+ sečti/přičti - odečti

· vynásob : vyděl

2E Čísla 11 – 100: Moje adresa

1 Poslouchej.

11 jedenáct 12 dvanáct 13 třináct 14 čtrnáct 15 patnáct 16 šestnáct

17 sedmnáct 18 osmnáct 19 devatenáct 20 dvacet 30 třicet 40 čtyřicet

50 padesát 60 šedesát 70 sedmdesát 80 osmdesát 90 devadesát 100 sto

2 ADRESA. Poslouchej a napiš čísla.

Jitka Farní ____, ________ Kolín

Aleš Jakubská ____, ________ Kutná Hora

Mirek Železná ____, ________ Liberec Dana 17. listopadu ____, _______ Praha 1

3 Napiš svoji adresu.

______________________________.

4 Zeptej se spolužáků ve třídě.

Například: Jakou máš adresu? / Kde bydlíš? – Palackého 542, 293 01 Mladá Boleslav

MATEMATIKA!

1 Sečti.

Například: Sečti čísla 4, 5, 10 a 34. → 4 + 5 + 10 + 34 = ____

Sečti 12 a 15. _______________

Sečti 13, 8 a 33. _______________

Sečti 2, 17 a 34. _______________

Sečti 43 a 18. _______________

2 Odečti.

Například: Odečti číslo 56 od čísla 82. → 82 - 56 = ____

Odečti 7 od 64. __________

Odečti 25 od 39. __________

Odečti 13 od 76. __________

Odečti 29 a 14 od 80._______

Odečti 25 od 58. __________

Odečti 62 od 96. __________

3 Vynásob.

Například: Vynásob čísla 4 a 17. → 4 · 17 = ____

Vynásob 7 a 8. __________

Vynásob 12 a 5. __________

Vynásob 4 a 20. __________

Vynásob 6 a 13. __________

Vynásob 2, 3 a 4. __________

Vynásob 14 a 3. __________

4 Vyděl.

Například: Vyděl číslo 21 číslem 3. → 21 : 3 = ____

Vyděl číslo 81 číslem 9.______

5 Napiš a vypočítej příklady.

Například: Odečti 17 od 24 a výsledek vynásob 5. → (24 - 17) · 5 = ____

Sečti 36 a 14 a od výsledku odečti 20. ________

Vynásob 6 a 7 a výsledek vyděl 2. __________

Vynásob 3 a 4 a k výsledku přičti 15. _________

Odečti 51 od 84 a přičti 7. _________________

(36)

35

3A Moje třída

2 Co je ve třídě?

3 Doplň slova do textu podle obrázku.

hodiny židle lampa okno tabule nástěnky lavice světla stůl

To je třída. Je velká. Vepředu jsou dvě __________ a jeden __________. Vlevo je __________

a na stěně jsou __________. Vpravo na stěně jsou dvě __________. Uprostřed jsou __________

a __________. Vzadu jsou dveře. Nahoře je strop a dole je podlaha. Na stropě jsou čtyři __________

a jedna __________. Na podlaze není nic.

Lekce 3 Třída

počítač mapa koberec

obraz hodiny

světlo okno

stůl plakát nástěnka

tabule knihovna

lampa židle lavice dveře

strop

stěna

podlaha

(37)

36

3A Moje třída

4 Popiš svoji třídu.

________________________________________________________________________________

5 Nakresli svoji třídu.

6 Jaké barvy jsou na obrázku?

zelená oranžová

černá hnědá šedá

žlutá

modrá růžová červená

bílá

fialová

(38)

37

3B Školní pomůcky

1 Co je to? Poslouchej.

G Podstatná jména: 1. pád jednotného čísla

Rod mužský modrý sešit souhláska

Rod ženský modrá pastelka

modrá židle

Rod střední modré pravítko

Pozn.: 1. pád množného čísla: tempery, vodovky, nůžky. Například: Ty nůžky jsou modré.

pero

pracovní sešit atlas

kniha sešit

učebnice pastelky

nůžky

vodovky tempery

papír

tužka

školní batoh

penál kalkulačka lepidlo

guma

pravítko

školní taška

(39)

38

3B Školní pomůcky

2 Napiš do sloupců školní pomůcky ze 3B/1 a věci ze třídy ze 3A/1.

3 Doplň jaký, jaká, jaké.

Například: Jaký je ten sešit? – Modrý.

1 ______ je ta taška? – Zelená.

2 ______ je to pero? – Červené.

3 ______ je to lepidlo? – Bílé.

4 ______ je ten papír? – Žlutý.

5 ______ je ta guma? – Šedá.

6 ______ je ten penál? – Oranžový.

4 Co je ve tvém školním batohu? Napiš.

Například: Žlutý sešit, zelený penál…

________________________________________________________________________________

5 Jaká je tvoje oblíbená barva?

______________________________

MODRÝ SEŠIT ČERVENÁ KNIHA ZELENÉ PRAVÍTKO

ORANŽOVÉ NŮŽKY