Zaměstnanci při pánu a paní

Tímto zvláštním termínem jsem označila osoby, které jsou evidovány pod kolonkou

„při osobě a službě mé“ a „při paní mé služebnice“. Jak je patrné, jedná se tedy o osoby a služebnictvo, které přímo podléhali službě Mikuláše Des Fours a jeho paní Barboře Markétě. Nacházejí se zde jak kvalifikovaní pracovníci pečující o zámek, tak i vykonávající osobní službu vrchnosti či zabývající se z části výrobní činností.

Konkrétně se jedná o kuchaře, pekaře, zahradníka, sládka, bednáře a kováře. Do této skupiny můžeme ještě započítat jednoho osmnáctiletého učedníka Jana Piláta, který byl kováři k ruce. Ze Soupisu podle víry z roku 1651 pro rohozecké panství jsou to jediné osoby, které se zabývají nějakým řemeslem. Žádný jiný řemeslník či řemeslnice se zde nevyskytují i přes to, že pod toto panství spadalo městečko Železný Brod, které by

40

pracujících na zámku tvořili sloužící zastávající službu osobního a hospodářského charakteru, jako byl například komorník, pážata, předjezdci⁸⁵, kočí, klíčnice, pradlí apod. Dohromady se tedy jedná o 29 jedinců ve věkovém rozmezí 12–40 let. Nejmladší osobou byl Jiřík Vlkanovský (12 let), který zastával právě pozici pážete a mezi nejstarší muže patřil sládek Havel Svoboda (40 let) a bednář Jiřík Knobloch (40 let).

Při zkoumání rodinných poměrů jsem zjistila, že jsou zde dva manželské páry a jeden muž, hofmistr Josef Řehoř, který je ovšem mimo jiné při své manželce evidován i v Turnově.⁸⁶

Zprvu by se při pohledu na tento výčet osob mohlo zdát, že zaměstnanci při pánu a paní s čeledí nemají nic společného, ale není to tak úplně pravda. Vymezení terminologie této sociální kategorie je totiž docela zásadní otázka. Pojem čeledi byl ve starší době vztahován právě i na kvalifikované pracovníky, takže k „čeledi šlechtické vrchnosti se nepočítali jen pacholci a děvečky ve vrchnostenských dvorech nebo zámečtí sloužící typu komorných a lokajů, ale i různí řemeslníci působící ve službě vrchnosti,…

jako byli kováři, zahradníci, sládci apod.“⁸⁷ Avšak do domu zaměstnavatele bývali integrováni volněji, než klasická čeleď, v zásadě byli ženatí a mohli také zaměstnávat vlastní čeleď.⁸⁸ Část z nich i sama příslušela ke šlechtickému stavu, takže jejich zařazení do nižší sociální kategorie by nepřicházelo v úvahu.

Nepřekvapí tedy, že různou příslušností ke stavu se vyznačovaly i osoby z řad zaměstnanců tohoto panství. Kromě poddaných se zde nacházeli jak rytíři tak i svobodní. Soupis jako rytíře uvádí výše zmíněného Jiříka Vlkanovského a Salomenu Polixenu, osmnáctiletou komornici. Svobodných lidí lze napočítat o něco více, konkrétně rovných 10 (z toho 8 mužů a 2 ženy). Jedná se tedy o pouhých 12 lidí, kteří nejsou z celého rohozeckého panství v poddanském poměru.

Z výše zmíněného popisu je tedy patrné, že se zde nacházeli lidé rozmanitého profesního zaměření a různorodé sociální příslušnosti, jejichž zahrnutí k „pouhé“ čeledi by bylo, z mého pohledu, neadekvátní jejich postavení. Z tohoto důvodu jsem pro ně vytvořila samostatnou skupinu a zařadila je právě na konec výčtu sociální struktury obyvatelstva.

85 V Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 označeni termínem Foreit či Foreidt.

86 V Soupisu pro město Turnov označen jako Josef Gregor, viz PAZDEROVÁ, A.: Soupis poddaných podle víry, s. 632

87 MAUR, E.: Čeleď a tovaryši v Čechách v soupisu podle víry, s. 92

88 Tamtéž, s. 123

41 4.2.7 Souhrn

Kapitola, struktura obyvatelstva dle sociální skladby, nám tedy představila jednotlivé, na panství se vyskytující sociální kategorie, jak z hlediska významového, ta i na základě jejich procentuálního zastoupení v jednotlivých oblastech. Mezi nejpočetnější složku patřilo 91 zahradníků, kteří s rodinnými příslušníky zaujímali 36,25 % z celkového úhrnu obyvatel. Na druhém místě se umístilo 84 hospodářů s 36,14% zastoupením, na třetím místě 61 podruhů a na čtvrtém 9 rychtářů. Tyto všechny skupiny žily většinou v manželském poměru a přes 73 % z nich mělo také nejméně jednoho vlastního potomka. Zbývající skupina čeledi a příslušníků při zámku tvořila jakousi třídu nesezdaného (vyjma dvou manželských párů) a zaměstnávaného obyvatelstva, jež dohromady čítala 86 zástupců, u nichž byla z hlediska ženské služby nejpočetnější skupina děveček a z mužské služby skupina pohůnků. Nesmím opomenout i ten fakt, že právě v této skupině bylo i 12 lidí, kteří jako jediní nebyli na tomto panství v poddanském poměru.

Místo Rychtáři Hospodáři Zahradníci Podruzi Čeleď Zaměstnanci při pánu a paní

Zámek 0 0 0 0 0 29

Dvůr Rohozec 0 0 0 0 11 0

Malá Skála 0 0 0 0 3 0

Železný Brod 1 9 5 0 5 0

Záhorská rychta 1 11 9 7 3 0

Loučecká rychta 1 10 11 5 2 0

Rohozecká rychta 1 10 11 7 0 0

Jenšovská rychta 1 11 5 5 7 0

Sněhovská rychta 1 6 9 10 9 0

Hundířovská

rychta 1 6 6 6 1 0

Bzovská rychta 1 8 6 5 3 0

Jablonecká rychta 1 6 14 10 6 0

Kukonská rychta 0 7 15 6 3 0

Celkem 9 84 91 61 53 29

Tab. 3: Struktura obyvatelstva dle sociální skladby v roce 1651

42

3,41%

32,94%

36,03%

18,44%

9,17%

rychtáři hospodáři zahradníci podruzi ostatní

4.3 DLE RODINNÉHO STAVU

Rozbor struktury rodinného stavu obyvatelstva na rohozeckém panství pomáhá nastínit, jaké poměry zde tehdy panovaly. Skoro každý dospělý muž je označen svým sociálním postavením a vyjma sloužících při pánu a paní, se zde nelze setkat s žádným řemeslem. Příslušnice ženského pohlaví jsou většinou označeny jednoduše jako žena nebo vdova. Dalším hojně se vyskytujícím pojmenováním je syn/dcera pro děti manželů a v neposlední řade se zde najdou různí svobodní lidé. Koncepce soupisu pro rohozecké panství, jak již bylo zmíněno, je dělená na rychty, a v nich dále na jednotlivé kategorie (hospodáři, zahradníci a podruzi). Toto rozvržení tedy velmi usnadňuje následné určení rodinných vazeb, protože například v soupise pro Turnov jsou podruzi evidováni přímo v jednotlivých domácnostech spolu se zaměstnavatelem. Je tudíž pak obtížné stanovit, zdali podruzi mají také vlastní rodinu nebo nežijí v manželském poměru.⁸⁹ Soupis rohozeckého panství s tímto problémem tedy nepracuje, zde jsou podružské rodiny evidovány samostatně a díky této evidenci tak není problém určit příslušné rodinné vazby.

4.3.1 Lidé žijící v manželském poměru

Soupis poddaných podle víry pro rohozecké panství eviduje 243 manželských párů.

Z výzkumu lze zjistit, že nejmladší ženatý muž, zahradník Václav Vratný z rychty

89 MAUR, E.: Obyvatelstvo českých zemí v raném novověku, s. 109

Graf 2: Procentuální zastoupení obyvatelstva, včetněrodinných příslušníků, v jednotlivých sociálních kategoriích

43

jenšovské, se jako jediný objevil již v kategorii 15–19 let, zatímco vdané ženy zde měly zastoupení už v deseti případech, přičemž nejmladší manželkou byla teprve patnáctiletá podruhyně Mariana. Odpovídá to tedy dolní hranici sňatkového věku dívek, který dle soupisu poddaných činil právě zmíněných patnáct let⁹⁰. Patnáctileté až osmnáctileté vdané dívky byly spíše výjimkou. „S pravidelným zastoupením vdaných žen v populaci se na venkově setkáváme od 19 let,…“⁹¹ Do 34 let zde měly manželky větší zastoupení než manželé, provdaných jich bylo skoro 75 %, avšak po 35. roce života se údaje začnou měnit, a dokonce v kategorii 55 a více je pouze jedna žena, zatímco mužů se zde nachází jednadvacet. Z toho lze snadno vyvodit, že se ženy vdávaly v mladším věku na rozdíl od mužů, kteří potřebovali nejprve získat nějaké ekonomické prostředky k zajištění obživy budoucí rodiny, což například z platu čeledína nebylo nic snadného.

Největší zastoupení ženatých mužů a provdaných žen je následně v kategorii od 30 do 34 let, necelých 28 %, kdy je poměr pohlaví také i nejvíce vyrovnán, v ostatních případech činí rozdíly pohlaví kolem 50 % a ve vyšším věku dokonce 100 %.

Věková kategorie Muži Ženy Celkem

15−19 let 1 10 11

20−24 let 11 48 59

25−29 let 28 52 80

30−34 let 63 73 136

35−39 let 44 22 66

40−44 let 40 20 60

45−49 let 16 5 21

50−54 let 20 12 32

55−59 let 7 1 8

60−64 let 8 0 8

65−69 let 2 0 2

70+ let 3 0 3

Celkem osob 243 243 486

90 MAUR, E.: Problémy demografické struktury Čech, s. 855

91 Tamtéž, s. 855

Tab. 4: Věkové údaje manželských párů v roce 1651

44

Pokud bych se dále zaměřila na věkový rozdíl manželů, tak zjistím, že velký věkový rozestup byl tehdy velmi běžný. Ovdovělý muž si zpravidla bral partnerku mladou, u které se předpokládalo, že ještě bude moci mít dostatek dětí, což u potenciální manželky z jeho stejné věkové kategorie už tak zřejmé nebylo. To, že v několika případech má muž již druhou manželku, ne-li třetí, je nejlépe viditelné na věku manželových dětí a jeho nynější ženy, který tak po prostém odečtení činí matkami pouhé jedenáctileté či šestileté dívenky. Nepřekvapí tedy ani rozdíl pouhých dvou let, se kterým se lze setkat mezi manželkou Annou od zahradníka Jiříka Tlapy z rychty hundířovské a jeho dcerou Marianou. Toto tedy dokládá i fakt, že mnoho vdovců vstoupilo do nového sňatku s partnerkou, která byla skoro stejně stará jako jejich děti z prvního manželství. Věkový rozdíl manželů se tedy na tomto panství pohybuje od 0 až do 40 let s největším zastoupením hodnot 2 roky a 10 let. V obou případech se jedná o 30 manželských párů. Kdybych šla nad rozdíl 10 let, zjistím, že počet manželských párů prudce poklesl – činí jen necelých 21 %. Největší věkový rozdíl, 4 let, je u páru z rychty loučecké. Hospodáři Václavu Salabovi bylo 76 a jeho manželce Kateřině teprve 36 let. V jedenácti případech je také muž mladší než jeho žena. Bylo to dáno hlavně z ekonomických důvodů, kdy bylo například po ztrátě manžela nutné zajistit chod usedlosti, aby nedošlo k zániku. Extrémním příkladem je podruh Matěj Janků, který má až o třiadvacet let starší manželku Marianu. V ostatních případech rozdíl činí maximálně deset let. Přítomnost těchto velkých věkových rozdílů mezi partnery tedy poukazuje na uzavírání sňatků spíše z ekonomického hlediska, než na základě vzájemných citů. Tato skutečnost však měla vliv i na výchovu dětí, kdy byl otec během jejich dospívání často již stařec nebo v horším případě mrtev. Z toho důvodu převažovala mnohem silnější vazba dětí na matku.⁹²

92 Tamtéž, s. 852

45 hospodářské usedlosti a ještě do konce 18. století to byl právě nejmladší⁹⁴ hospodářův syn, který dědil. Mnohdy to byl ještě nezletilý chlapec, a tak byl ustanoven prozatímní hospodář, který se o usedlost staral až do jeho dospělosti. S tímto se ale přirozeně pojí problém, co s dospělými hospodářovými syny, kteří tak pozbývají nároku na otcovu usedlost. Ti většinou hospodařili jen dočasně, a pak si díky svému postavení a vyplacení

93 BŮŽEK, V., et al.: Společnost českých zemí v raném novověku, s. 150

94 Tamtéž, s. 147

Graf 3: Věkový rozdíl mezi manžely v roce 1651

46

dědického podílu dopomohli k vlastní usedlosti. Je ale očividné, že ne vždy si tento sociální statut, v kterém se narodili, dokázali všichni zachovat.

Synů a dcer se na rohozeckém panství v roce 1651 nacházelo 358 ve věku od 6 let do 23 let. I zde lze spatřit nepatrnou převahu dcer, viditelnou zvláště v 10. roce života.

Může překvapit celkem vysoké stáří potomků, jejichž představitelé se ještě nacházeli v domácnosti rodičů a nebydleli sami. Názorným příkladem a zároveň nejstarší dcerou na rohozeckém panství byla třiadvacetiletá Magdalena z rodiny Matěje Špracha.

Zajímavostí je také jediný nevlastní syn, nacházející se na celém panství, Jan (bez příjmení), který obýval domácnost jen se svojí macechou Salomenou.

Věk Syn Dcera Celkem

95 MAUR, E.: Problémy demografické struktury Čech, s. 852

Tab. 5: Stáří, pohlaví a počet potomků v roce 1651

47

nabídnout svůj majetek, tak byly většinou vyřazeny z dalšího manželského života a odkázány na pomoc příbuzných či společnosti. V soupise jsou evidované 3 vdovy.

Jejich věk je 25, 32 a 40 let. Z toho můžeme usuzovat, že být vdovou neznamenalo být starý. Nejmladší vdova uvedená v soupise je výše zmíněna Salomena s nevlastním synem, kterou najdeme zapsanou ve skupině zahradníků, o něco starší je pak Anna Šikolka, vdova po hospodáři mající tři vlastní děti a jednoho pacholka a nejstarší je Barbora Klingerová se čtyřmi dětmi opět evidovaná u zahradníků. Kromě vdov se zde lze také setkat se čtyřmi muži, kteří žijí s dětmi bez manželky, ale nejsou uvedeni jako vdovci, i když se o ně pravděpodobně jedná. Jde o šestatřicetiletého zahradníka Jiříka Seidla, dvaapadesátiletého hospodáře Jana Beneše, šedesátiletého hospodáře Václava Vysučeka a stejně starého podruha Jana Plička.

4.3.4 Lidé nežijící v manželském poměru

Další kategorií, která spadá do struktury podle rodinného stavu, jsou svobodní. Co vedlo tyto mladé lidi, aby se ještě neuchýlili do stavu manželského, je očividné. Byly to jednak ekonomické důvody, které patrně představovaly největší problém, dále zaměstnání v rámci dlouholeté služby u šlechtického dvora a zajisté i sociální původ.

Mužský potomek většinou čekal, až mu otec předá svoji usedlost nebo až si čelední službou vydělá dostatečný obnos peněz na založení vlastní domácnosti. Nebylo ani neobvyklé, že dospělé děti setrvávající u rodičů mnohdy pouze „vyčkávaly na výhodnější příležitost k sňatku.“⁹⁶ Skoro všichni svobodní muži a svobodné ženy nacházející se na rohozeckém panství, žili v čelední službě, zámecké službě nebo u svých rodičů. Pokud budu za svobodné počítat osoby starší patnáct let včetně těch, kteří jsou započítáni jako synové a dcery, tak dospěji k číslu 129 svobodných se skoro stejným poměrem jak v mužské, tak ženské kategorii. Největší zastoupení je do 20. roku života, jež tvoří přes 88 % ze svobodných osob. V dalších věkových kategoriích tento počet začíná velmi výrazně klesat, a to až na necelých 12 %.

4.3.5 Souhrn

Kapitola struktura dle rodinného stavu nám blížeji nastínila, jaké zde panovaly jednotlivé rodinné poměry. Na panství bylo evidováno 243 manželských párů ve věkové kategorii 15−82 let s největším procentním zastoupením do 34 let věku života, v němž výrazně dominovala ženská složka. Věkový rozdíl manželů se tak

96 Tamtéž, s. 856

48

pohyboval od 0 až do 40 let, přičemž největší zastoupení zde měly hodnoty 2 roky a 10 let. Mnohdy jsem se tak mohli setkat i s druhou či již třetí manželkou, což bylo dobře patrné na věku manželových dětí a jeho nynější partnerky. Samotní synové a dcery se na rohozeckém panství vyskytovali v 358 případech ve věkovém rozmezí 6−23 let, opět s nepatrnou převahou ženské složky nad mužskou. Kromě manželů se zde nacházelo i pár ovdovělých lidí, konkrétně to byly tři vdovy a čtyři vdovci. A poslední zkoumanou složkou byli lidé zatím neprovdaní. Dohromady zde v roce 1651 žilo 129 svobodných, jejichž největší zastoupení bylo patrné do 20. roku života.

4.4 DLE SLOŽENÍ DOMÁCNOSTÍ

Další otázkou, kterou je možné se zabývat na základě údajů ze soupisu, je složení domácností. Rohozecké panství svým geografickým umístěním a řadou dalších znaků spadá do skupiny západoevropského způsobu utváření domácností, pro niž je příznačná převaha rodiny základní, kterou tvoří rodiče a jejich děti.⁹⁷ Otázkou zůstává, jak naložit s ostatními členy domácnosti, jež se nacházejí ve společném hospodářství, byť jen díky zajištěné střeše nad hlavou nebo kvůli pracovnímu poměru. Obecně je známo, že hlavou

97 ČÁŇOVÁ, Eliška: Soupis poddaných podle víry a studium historické rodiny, in: Archivní časopis, roč. 42, 1992, č. 1, s. 29

33%

49%

1% 17%

ženatý/vdaná syn/dcera

ovdovělý/á svobodný/á

Graf 4: Procentuální zastoupení rodinného stavu v roce 1651

49

rodiny je muž, který byl zároveň otcem, manželem, vychovatelem a zaměstnavatelem.

„Rodina je společenství lidí žijících pod vedením hospodáře, znamená však častěji také příbuzenství, přičemž zahrnuje nejenom oba manžele, děti a rodiče, ale také služebnictvo, příbuzné a spřízněné osoby.“⁹⁸ Arthur Erwin Imhof⁹⁹ tak rozčlenil rodinu do šesti základních typů: I. jednotlivé osoby, II. domácnosti, v nichž není manželský pár, III. jednoduchá rodina (rodiče a děti), IV. rozšířená rodina, V. domácnosti čítající více rodin a VI. domácnosti s nejasnou strukturou, ale s příbuzenskými vztahy.¹⁰⁰ Toto teoretické rozdělení je sice praktické, ale nelze jej aplikovat na všechny oblasti stejně.

Musí se počítat i s variantami nemožnosti zjištění příbuzenských vztahů či jedinečností soupisů a dalších pramenů, na jejichž základě nepůjdou skupiny osob rozdělit dle těchto kritérií.

Řadí se sem právě i soupis pro rohozecké panství, proto jsem si domácnosti žijící na panství rozdělila následovně: I. jednotlivé osoby¹⁰¹, II. manželský pár a) bez čeledi b) s čeledí, III. základní rodina a) bez čeledi b) s čeledí, IV. ostatní, V. neurčeno.

Na základě tohoto členění eviduji 283 domácností. Nejčastějším typem domácnosti je základní rodina patřící do III. skupiny, jejíž celkový podíl na skladbě domácností tvoří 60,42 %, z čehož zaujímá necelých 10 % rodina rozšířená o čeleď. Na druhém místě jsou rodiny, ve kterých je pouze manželský pár, s čeledí i bez čeledi a celkově tedy zaujímají 24,38 % z domácností. Třetí místo obsadila kategorie I., jednotlivé osoby, s 10,95% zastoupením a zbytek tvoří domácnosti skládající se z kategorie čtvrté a páté, jež jsou nejvíce zahrnuty rodinami, v nichž žije jen jeden z manželů.

Typ domácnosti Celkem Celkem v %

98 DÜLMEN, Richard van: Kultura a každodenní život v raném novověku (16. − 18. století), díl 1. - Dům a jeho lidé, 1. vyd. Praha, Argo 1999, s. 14

99 Švýcarský historik a demograf.

100 ČÁŇOVÁ, E.: Soupis poddaných podle víry a studium historické rodiny, s. 29

101 Lidé, kteří zatím neuzavřeli manželský svazek.

Tab. 6: Struktura domácností v roce 1651

50

Při detailnějším rozdělení kategorie II. a III. (vyjma dvou rodin - hejtmanské a šafářské) na domácnosti rychtářské, hospodářské, zahradnické a podružské, jsem zjistila, že nejpočetněji zastoupeni z hlediska rodinných příslušníků byli hospodáři.

Pozorného čtenáře tento výsledek může překvapit, neboť by očekával, že podle dosud popsaných indicií by to měli být spíše zahradníci, jichž se na panství nachází více a mají také větší počet dětí. Na jednu stranu to oni opravdu jsou, byť nezaměstnávají skoro žádnou čeleď, ale v této kapitole jsem se zaměřila opravdu čistě jen na domácnosti druhé a třetí kategorie, z které, jak jsem uvedla, jsou vyloučeny rodiny, kde je přítomen jen jeden z manželů nebo se v nich nachází jiná anomálie. Při této selekci tak vítězí hospodáři, u jejichž rodin jsem nemusela vyřazovat tolik domácností, které neodpovídaly výše zmíněným kritériím. U hospodářů je tedy evidováno takovýchto rodin 82, jež čítají 326 příslušníků. Zahradníci však moc nezaostávají, a ačkoli mají o něco více rodin, rodinných příslušníků je jen 317 členů. Podružská rodina má dohromady 166 členů a poslední rychtáři jen 38 rodinných příslušníků.

Když bych se nyní podívala na problematiku výskytu dětské složky

Graf 5: Počet příslušníků v jednotlivých domácnostech z II. a III.

kategorie

51 připadlo na jednu venkovskou rodinu 1 dítě (respektive 1,4). Podle zjištěných výsledků pomocí tzv. čárkovací metody¹⁰⁴ jsem početnost dětí v rodinách rozdělila do pomyslných tří kategorií dle procentuálního zastoupení. První kategorie zahrnuje 155 rodin, které mají nejčastěji jen jedno dítě nebo dokonce žádné. Druhá kategorie je zastoupena 76 rodinami, které mají dvě nebo tři děti a poslední kategorie čítá 21 rodin, kde se nachází čtyři, pět nebo dokonce až šest dětí. Z toho největší četnost dětí mají právě zahradnické rodiny, následované v těsné blízkosti hospodářskými domácnostmi.

Avšak vypočítaný výskyt četnosti dětí na domácnost může být dosti zkreslený. Soupis totiž neuvádí děti, které jsou mladší šesti let, a neeviduje děti, jež se nacházejí mimo svoji rodinu, například v čelední službě apod. Z tohoto důvodu musím brát výše uvedené výsledky pouze jako teoretické.

Z tabulky je patrné, že ve 30 domácnostech byla integrována také čeleď. Nacházela se u dvanácti manželských párů, sedmnácti základních rodin a v jedné rodině, v které

103 MAUR, E.: Problémy demografické struktury Čech, s. 861

104 Manuální užití „čárky“ za každý daný jev, který náleží do příslušné kategorie a následné sečtení počtu těchto čárek, jichž bylo v jednotlivých kategoriích dosaženo.

Graf 6: Výskyt dětí v jednotlivých domácnostech v roce 1651

52

chyběl jeden z partnerů (zařazena ve skupině IV.). Z toho většina byla zaměstnána u sedláků, kteří obhospodařovali nejvíce polností, tudíž potřebovali co nejvíce pracovních sil. Kromě hospodářských domácností se vlastní čeledín nebo děvečka uvedeny také dvě děvečky, jeden pacholek a jedna skotačka. Zaměstnával tedy až čtyři lidi z řad čeledínů a děveček. Jednalo se tak o největší domácnost na rohozeckém panství.

4.5 DLE NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ

Když po 30leté válce nastala v českých zemích organizovaná rekatolizace

Když po 30leté válce nastala v českých zemích organizovaná rekatolizace

In document SOUPIS PODDANÝCH PODLE VÍRY NA ROHOZECKÉM PANSTVÍ (Page 39-0)