Zpracování a analýza získaných dat

K zajištění úplnosti dotazníků byly všechny otázky označeny jako povinné a nebylo tedy možné, aby některou z nich respondent vynechal. Údaje byly upravovány v MS Excel a to způsobem, že byly vytvořeny celkem čtyři záložky – Všichni respondenti, Ekonomika a management, Systémové inženýrství a informatika, Strojní inženýrství. Celkové zpracování a analýza probíhala deskriptivním, tedy popisným způsobem. Cílem je vyhodnocení přesných informací o konkrétních aspektech, vytvoření jisté představy o určitých situacích a určení četnosti výskytů daných jevů.

Celkem bylo osloveno 302 respondentů a 103 z nich vyplnilo dotazník. Celková návratnost po zaokrouhlení činí 34,11 %. Následující analýza pracuje s celkem, který se skládá ze 103 vyplněných dotazníků. Z tohoto celku vyplnilo dotazník 54 žen (52,43 %) a 49 mužů (47,57 %), lze tedy konstatovat, že podíl mužů a žen je téměř vyrovnaný.

Při zjišťování různorodosti vzorku podle trvalého bydliště, specificky podle krajů, lze vyhodnotit, že zde převažují čtyři hlavní kraje (viz Obr. 2 na straně 43). Prvním z nich je Liberecký kraj, následuje Středočeský, Královehradecký a také Ústecký.

43 Obr. 2: Trvalé bydliště – převládající kraje

Zdroj: Vlastní zpracování

Při posuzování účasti respondentů z jednotlivých studijních programů lze vyčíslit procentuální podíly studentů v daném studijním programu z jeho celkového počtu.

Ze studijního programu Ekonomika a management se jedná o účast 40,56 % (58 vyplněných dotazníků z celkového počtu studentů 143), Systémové inženýrství a informatika 58,33 % (14 dotazníků z 24 studentů), Strojní inženýrství 22,96 % (31 dotazníků ze 135 studentů). Z těchto údajů lze vyvodit mimo jiné tvrzení, studenti Ekonomické fakulty byly v průběhu dotazování ochotnější než studenti Strojírenské fakulty (viz Obr. 3).

Obr. 3: Ochota respondentů zúčastnit se výzkumu Zdroj: Vlastní zpracování

Na Obr. 4 lze vidět rozložení studentů podle studijních programů v reprezentativním vzorku respondentů. Nejvyšší podíl má studijní program Ekonomika a management, dále pak Strojní inženýrství a nakonec Systémové inženýrství a informatika.

Obr. 4: Rozdělení studentů dle studijních programů Zdroj: Vlastní zpracování

44

Výzkum dále prokázal, že co se týká konkurence v rámci studentských praxí, zastává dominantní postavení ŠKODA AUTO a. s. s počtem 15 studentů (14,56 % z dotázaných).

Následují městské úřady a TRW Automotive se 4 studenty. V jejich blízkosti jsou také společnosti Kautex Textron Bohemia spol. s r. o., Preciosa, a. s. a Unicorn - ESK, s. r. o., s 3 praktikanty. Ostatní respondenti byli většinou po jednom rozmístěni do jiných podniků.

K identifikaci jednotlivých faktorů v procesu rozhodování byly do dotazníku zařazeny otázky č. 5 a 6. Otázka č. 5 „Vyberte prosím 3 faktory, podle kterých jste se rozhodoval/a při výběru praxe.“ zjišťovala ovlivňující faktory, tedy takové faktory, které byly studenty při výběru praxe zvažovány. Podle těchto faktorů si studenti vybírali jednotlivé firmy nabízející praxe. Zatímco otázka č. 6 „Vyberte prosím nejdůležitější faktor, díky kterému jste se nakonec rozhodl/a absolvovat praxi právě ve Vámi uvedeném podniku.“ zjišťovala již jeden konkrétní faktor, který byl v procesu rozhodování nejdůležitější a v konečné fázi rozhodující. Rozdíl mezi těmito otázkami lze uvést na příkladu: „Student chce praxi blízko svého bydliště, zároveň chce pracovat na zajímavých projektech a jeho představa mzdového ocenění je min. 60 Kč/hod. Zjistí, že těmto požadavkům odpovídají celkem tři společnosti. Porovná tedy nabídky těchto společností a zjistí, že jen jedna z nich nabízí 80 Kč/hod. Ovlivňujícími faktory pro něj tedy byly lokalita, práce na zajímavých projektech a mzda. Konečným rozhodujícím faktorem však byla jen mzda.“ Celkové výsledky identifikace jednotlivých faktorů lze pozorovat na Obr. 5. Rozhodovací proces studentů je ovlivněn zejména dvěma zdroji. Jsou jimi lokalita, tedy dostupnost v místě bydliště nebo v místě studia, a obsah praxe. Mezi další ovlivňující faktory s poměrně vysokou četností patří příslib budoucího zaměstnání a také doporučení známých, kamarádů a stávajících zaměstnanců firmy. V konečné fázi je však rozhodujícím faktorem zejména lokalita s 22,33 %, tu však společnosti nemohou velmi ovlivnit. Pro firmy je tedy stěžejní informací, že druhým rozhodujícím faktorem je obsah praxe s 19,42 %, na kterém mohou zapracovat, a studenty tedy zajímavou náplní praktikantského pobytu zaujmout. Důležitá je i pověst společnosti na pozici zaměstnavatele, jelikož respondenti kladou velký důraz na celková doporučení, a příslib budoucího zaměstnání. Díky možnosti „Jiné“ rozšířili studenti škálu odpovědí o uplatnění cizího jazyka (1 %) a rozhodování se podle dřívější spolupráce (4 %). Při srovnání jednotlivých studijních programů lze konstatovat, že program Ekonomika a management se shoduje s výše uvedeným řazením. Studenti Systémového inženýrství a informatiky však upřednostňují také práci na zajímavých

45

projektech a rozhodující je pro ně kromě obsahu praxe také firemní kultura. Ve studijním programu Strojní inženýrství kladou také důraz na finanční ohodnocení a dobré jméno firmy.

Obr. 5: Faktory v rozhodovacím procesu Zdroj: Vlastní zpracování

Následující část analýzy se zaměřuje na vyhodnocení on-line prostředí. Vyhodnocovány jsou sociální sítě, prvky na internetu vzbuzující zájem o kariérní informace, zájem o pravidelné e-maily a také porovnání jednotlivých on-line zdrojů se zdroji v off-line prostředí.

Na sociální sítě se v dotazníku zaměřují zejména otázky č. 7 („Jste na některých z níže uvedených sociálních sítích tzv. měsíčním aktivním uživatelem?“) a č. 8 („Zajímají Vás na sociálních sítích informace týkající se kariéry?“). Sedmá otázka se dotazuje na tzv. měsíční aktivní uživatele. Tito uživatelé mají na zvolených sociálních sítích založený účet a alespoň jednou za měsíc se na svůj profil přihlásí. Na Obr. 6 je znázorněno pořadí jednotlivých sociálních sítí. Z dotazníkového šetření plyne, že 100 % respondentů využívá pravidelně alespoň jednu sociální síť. Dominantní sociální sítí mezi respondenty je Facebook, kromě dvou respondentů jsou měsíčními aktivními uživateli všichni, následuje sociální síť Youtube.com a dále Instagram. Výjimka je však mezi studenty Systémového inženýrství a informatiky, kteří namísto Instagramu využívají zejména profesní sociální síť LinkedIn. Kromě sociálních sítí, které byly v obsahu otázky, uvedli respondenti také další dvě využívané sociální sítě – CarThrottle a Brieffreude.de. Zároveň lze prokázat zájem

46

počtu respondentů projevilo zájem o tyto informace 72,82 % studentů. Tendence vyplývající z předchozích informací je u všech studijních programů totožná.

Obr. 6: Využívání sociálních sítí Zdroj: Vlastní zpracování

Dalším možným způsobem, jak předávat studentům informace o praktikantských pobytech, jsou pravidelné e-maily. Na Obr. 7 lze pozorovat zájem respondentů o pravidelné e-maily. Ideální je měsíční interval, firma by tedy mohla respondenty dvanáctkrát do roka oslovit s pracovní nabídkou, pozvánkou na akci nebo jinými kariérními informacemi. Celkově lze vyčíslit, že 95,15 % respondentů by mělo zájem o pravidelné e-maily týkající se kariéry v různých časových intervalech.

Obr. 7: Pravidelné e-maily Zdroj: Vlastní zpracování

Následující graf (viz Obr. 8), vyplývá z otázky č. 9 („Jaké prvky, týkající se praxe a budoucí kariéry, Vás na internetu nejvíce zaujmou?“), znázorňuje zájem jednotlivých studijních programů o prvky týkající se praxe a budoucí kariéry na internetu. Vezme-li se celkový vzorek respondentů, v popředí stojí články (66 hlasů) a inzeráty (63 hlasů). Zájem je také o videa, která se celkově umístila na třetím místě. Naopak o banery, reklamy a ankety je zájem naprosto minimální. Jednotlivé studijní programy se však navzájem liší.

Zejména porovná-li se Ekonomika a management se Systémovým inženýrstvím 98 %

47

a informatikou. Zatímco studenti Ekonomiky a managementu upřednostňují články, inzeráty a diskuze, studenti Systémového inženýrství a informatiky mají největší zájem o videa a až poté o články, inzeráty aj. Kromě z grafu vyplývajících prvků přispěli respondenti i svým přínosem. Možností „Jiné“ rozšířili respondenti odpovědi o pozvánky na dny otevřených dveří, veletrhy, semináře a upoutávky z jobs.cz nebo prace.cz (každá tato odpověď však měla četnost po jednom respondentovi).

Obr. 8: Přehled zájmu o jednotlivé prvky Zdroj: Vlastní zpracování

Obr. 9: Zájem o online zdroje Zdroj: Vlastní zpracování

Při hledání praxe využívali respondenti on-line i off-line zdroje. Z přechozího Obr. 9 je zřejmé, že podíl on-line i off-line zdrojů je více méně vyrovnaný, jelikož jsou mezi odpověďmi „Spíše ano“, „Tak napůl“ a „Spíše ne“ jen nepatrné rozdíly. Je zde mírná převaha off-line zdrojů, avšak tato skutečnost může být ovlivněna tím, že pro respondenty byly hlavním zdrojem doporučení od současných zaměstnanců a praktikantů firmy nebo od rodiny, přátel či jiných známých (viz Obr. 10). Na Obr. 10 lze vidět přehled využití jednotlivých zdrojů. Modrá část vypovídá o hlavních zdrojích, červená část o zdrojích, které také využívají, avšak ne primárně, a zelená část zvýrazňuje, z jaké části daný zdroj

0

Články Inzeráty Videa Diskuze Obrázky Ankety Banery, reklamy

Počet respondentů

Ekonomika a management Systémové inženýrství a informatika Strojní inženýrství

13 %

48

respondenti nevyužili. Lze konstatovat, že první dva hlavní zdroje byly označeny respondenty, kteří získali praktikantský pobyt na základě známostí a doporučení. Tato skutečnost dokazuje, že dobré jméno zaměstnavatele je pro respondenty velmi důležité.

Jedná se o doporučení od současných zaměstnanců a praktikantů firem, rodiny, přátel a známých. Doporučení samozřejmě mohou být pozitivní i negativní. Lidé, kteří však mají s určitou firmou dobré zkušenosti, šíří její jméno v pozitivním smyslu k dalším lidem, tedy i potenciálním zaměstnancům a v tomto případě i studentům, kteří se rozhodují o praxi.

Cílem výzkumu je však mimo jiné také zjistit, jakou propagaci má společnost ŠA použít pro oslovení studentů, aby vzbudila jejich zájem o praktikantské pobyty. Pro tyto účely je tedy vhodné vyhodnotit zdroje, mezi které nebudou již zařazeny praktikantské pobyty zajištěné známostí nebo na základě doporučení (dále se tedy v bakalářské práci považuje budování a propagace dobrého jména společnosti za nástroj, který by se v úspěšném personálním marketingu měl využívat automaticky). V tomto případě jsou tedy primárním informačním zdrojem vlastní webové stránky firem, které označilo čtyřicet respondentů.

Následují pracovní servery, informace ze strany školy, pracovní veletrhy, vývěsky ve škole, sociální sítě, a webové stránky TUL, které však mají o necelou polovinu hlasů méně. Nejméně využívaným zdrojem jsou mobilní aplikace, avšak ne s nulovým počtem respondentů, za zdroj inspirace je označilo pět respondentů a jako hlavní zdroj jeden respondent. Celkem jsou tedy využívány z 5,83 %. Dalšími nejméně využitými zdroji jsou úřady práce, zprostředkovatelské agentury a jejich webové stránky, informační portály pro studenty a také blogy, diskuzní fóra a on-line komunity. Hodnotí-li se tedy v souhrnu jednotlivé zdroje, lze konstatovat, že modrá a červená část na Obr. 10 zobrazuje využití zdrojů a zelená část nevyužití zdrojů. Z tohoto pohledu jsou pak nejvyužívanější vlastní webové stránky firem, dále informace ze strany školy, pracovní servery a pracovní veletrhy, webové stránky školy, sociální sítě a další, nebere-li se v ohledu doporučení od známých, rodiny atd.

49 Obr. 10: Přehled využití jednotlivých zdrojů

Zdroj: Vlastní zpracování

Přehled využívání zdrojů podle jednotlivých studijních programů obsahuje Tab. 4 (do tabulky však nebyla zahrnuta doporučení od stávajících zaměstnanců a praktikantů firmy, rodiny, přátel a známých z již výše zmíněných důvodů). Tab. 4 ukazuje různorodost využívaných zdrojů podle studijních programů. Všechny tři programy se shodují ve webových stránkách firem, které využili jako hlavní zdroj. Ekonomika a management také upřednostňuje pracovní servery a informace ze strany školy. Studenti Systémového inženýrství a informatiky však hodně spoléhají na zdroje od školy, ať už se jedná o přímé poskytování informací nebo školní webové stránky. Program Strojní inženýrství cílí na pracovní servery a pracovní veletrhy. Ve zdrojích, které vůbec nevyužili, se však všechny programy neztotožňují. Na Ekonomické fakultě zvolili studenti za nevyužitý zdroj zejména úřad práce a dále pak informační portály pro studenty. Ekonomika a management dále minimálně užívá mobilní aplikace a Systémové inženýrství a informatika zase webové stránky personálních agentur. Studenti Strojního inženýrství věnují nejmenší pozornost zprostředkovatelským agenturám, webovým stránkám personálních agentur a mobilním aplikacím. Hlavní zdroj Zdroj pro inspiraci Nevyužitý zdroj

50

Tab. 4: Přehled hlavních a nepodstatných zdrojů podle studijních programů

Ekonomika

a management

Systémové inženýrství

a informatika Strojní inženýrství Hlavní

zdroje

Vlastní webové stránky firem

Vlastní webové stránky firem

Vlastní webové stránky firem Pracovní servery Webové stránky školy Pracovní servery Informace ze strany

školy Informace ze strany

školy Pracovní veletrhy Nevyužité

zdroje Úřad práce Úřad práce Zprostředkovatelské

agentury Informační portály

pro studenty

Webové stránky personálních agentur

Webové stránky personálních agentur Mobilní aplikace Informační portály pro

studenty Mobilní aplikace Zdroj: Vlastní zpracování

Z dotazníkového šetření by bylo možné získat více informací a analýza by mohla být podrobnější. Z důvodu omezeného rozsahu však nemohla být dále realizována.

51