Pod kování
D kuji za p íkladné vedení panu PhDr. Janu Soch rkovi, Ph.D. vedoucímu mé práce, kdy jeho odborná pomoc, ochota a hlav trp livost dala vzniknout práci v této podob .
Zvláštní pod kování pat í všem koleg m, kte í se na této práci podíleli jako respondenti a strp li mé studijní kroky vedoucí k této záv re né práci.
Anotace
Tato bakalá ská práce pojednává o psychologické služb Policie eské republiky se zam ením na posttraumatickou pé i a o jejím využití u Policie eské republiky Libereckého kraje.
Na prvních stranách této práce se tená seznámí s pojmy, které jsou na tuto problematiku vázány, s Policií eské republiky, s psychologickou službou a její historii a v neposlední ad s právní úpravou na, které je její innost zakotvena.
Ve druhé ásti práce se zabývám objasn ním d vod , pro je využívání a poskytování posttraumatické interven ní pé e d ležité.
Záv r práce poukazuje na to, že posttraumatická pé e o p íslušníky Policie eské republiky je žádoucí pomoc samotnému pomáhajícímu p i zvládání traumatizujících a stresových situací, se kterými se setkává p i výkonu povolání. Dále je nesporné, že pé e o duševní zdraví je úzce spojena i se zdravím t lesným, zvyšuje odolnost v i zát ži a p ímo p ispívá k vlastní kvalit innosti policisty p i ešení standardních i mimo ádných situací ve výkonu služby.
Pé e o duševní zdraví je i v dnešní dob podce ována a není vnímána p íliš pozitivn ani v adách policist . Toto p isuzuji nedostate né informovanosti o posttraumatické interven ní pé i, psychologické služb a její innosti. Proto je pot ebné vybavit policisty na všech stupních dostatkem informací o innosti, významu a d ležitosti krizové intervence. D sledky nezvládnutých traumatizujících událostí mohu mít asto fatální následky jak pro postiženého jedince, tak i pro jeho okolí. Bylo by tedy žádoucí, aby se innosti posttraumatických interven ních tým staly zcela b žnou praxí po stresující a traumatizující práci policist .
Klí ová slova:
Policie eské republiky, policista, krize, krizová intervence, psychosociální pomoc, posttraumatická stresová porucha, posttraumatická pé e, psychologická služba Policie eské republiky, stres, mimo ádná událost, nebezpe í.
Abstract
This bachelor work deals with the psychological service of the Police of The Czech Republic with focus on post-traumatic care and it's use in Policie of The Czech Republic of Liberec region.
On the first pages of this dissertation reader will be introduced into the issues and terminology connected to post-traumatic care, history of the formativ of psychological service and all legal rules on which is the psychological service based on.
The second part is focused on the needs and use of post-traumatic care and why is it iportant as a tool of use.
In conclusion of this bachelor work is the fact that post-traumatic care is neccesary and Essentials in many wals. It strengthens their mental and psysical resistence to stress in global and it also helps them cope with traumatic experiences.
Post-traumatic care is underestimaed also in our modern age. Not everybody thinks thats it is a positive thing. It is rather considered as a negative abnormality even among profesional policemen.
So thats why it is necessary to change this opinion and give as much information as possible. It is also fundamental to bring all the ways all support care to the attention of policemen so the post-traumatic care can become part of their work and daily routine.
Keywords:
The Police of the Czech republic, Policeman, Crisis, Crisis intervention, Psychological assistance, Post-traumatic stress disorder, Post-traumatic care, Psychological service of the Police of the Czech republic, stress, Danger, Emergency situations.
Úvod….……….10
1. Teoretická ást………..………...…………..12
1.1. Krize………...12
1.1.1. Pojem krize……….………12
1.1.2. Identifikace krize………12
1.1.3. P í iny krize………13
1.1.4. Typy krizí………13
1.1.5. Pr b h krize………14
1.2. Stres…....………15
1.2.1. Pojem stres……….…….15
1.2.2. Fáze stresu a reakce na stres………...15
1.2.3. Zvládání stresu………...16
1.3. Posttraumatická stresová porucha………...………...16
1.3.1. Akutní reakce na stres……….16
1.3.2. Posttraumatická stresová porucha………...17
1.3.1. Posttraumatická stresová reakce……….18
1.3.3. Trauma………19
1.4. Krizová intervence………..………..20
1.4.1. Krizová intervence………..20
1.4.2. Formy krizové intervence………...20
1.4.3. Krizová intervence tvá í v tvá ………...21
1.4.4. Krizová intervence pomocí telefonické linky d v ry………21
1.5. Stres v práci u Policie eské republiky………..24
1.5.1. P í iny a vznik stresu u policisty………24
1.5.2. Náro né životní situace………..25
1.5.3. Traumatizující události u Policie eské republiky……….…26
1.5.4. Porozum ní posttraumatickým stav m………..27
1.6. Posttraumatická interven ní pé e u Policie eské republiky……….……….27
1.6.1. Týmy posttraumatické interven ní pé e……….28
1.6.2. Policejní psycholog……….29
1.6.3. Linka pomoci v krizi………...30
1.6.4. Spolupráce mezi linkou pomoci v krizi a PIT………31
1.6.5. Pomoc nad ízeného, kolegy, rodiny………...……32
2. Cíl práce a hypotézy……….……….33
2.1. Cíl práce……….33
2.2. Hypotézy………...33
3. Metodika výzkumu………..………..34
3.1. Zp sob sb ru dat………...34
3.2. asový harmonogram………....34
3.3. Složení zkoumaného souboru………34
3.4. Popis získaných výsledk a jejich interpretace……….35
4. Vyhodnocení otázek z dotazníku……….………39
5. Záv r………...57
6. Seznam použitých zdroj ………..………....59
P ílohy……….….61
Ú
vod
Psychická pohoda lov ka je základní stavební kámen dobré nálady a ve vztahu k zam stnání, podporuje odvád ní kvalitních a profesionálních výkon . Individuální pohoda p ináší pozitivní náboj do pracovního kolektivu a podporuje jeho soudržnost a výkonnost. Povinností každého zam stnavatele je p edcházení vzniku škodlivých a nep íznivých stav .
Mýtus o neot esitelném policistovi, který p ekonává každou situaci bez hnutí brvy a neprojevuje žádnou slabost, je v dnešní dob již p ekonán. Víme, že policisté, kte í jsou na zát žové situace p ipravováni teoretickým a praktickým výcvikem v rámci základní odborné p ípravy, mohou v mimo ádných situacích vykazovat psychické a somatické symptomy akutní stresové reakce. I policista je pouze lov k a toto jsou b žné reakce na nenormální i nezvyklé situace.
Proto i Policie eské republiky jako len integrovaného záchranného systému eší dopady traumatizujících události na své zam stnance a hledá tak využití policejních psycholog a dalších len posttraumatických interven ních tým . Problematika v této oblasti se neustále vyvíjí a hledají se ú inné metody, jak ji implementovat do výkonu služby policist . Toto s sebou p ináší úskalí v podob neochoty policist p ijímat tuto pé i jako nezbytnou pro jejich zam stnání. Na druhou stranu je zde nedostate ný zájem ze strany vedoucích pracovník o stupe informovanosti jejich pracovník . Z tohoto za arovaného kruhu je zapot ebí se vymanit a nalézt zp soby ešení této situace. Vývoj ve spole nosti obecn i situace v eské republice nasv d uje tomu, že zát žových situací bude p ibývat. Roste po et loupežných p epadení, živelných pohrom, únos i dalších závažných událostí, které nás mohou citeln zasáhnout. Je t eba si uv domit, že své zdraví, jak psychické tak fyzické, máme jen jedno. Pé e o n j v pr b hu výkonu svého povolání a plné uv domování si dopadu prožitých událostí by se pro nás m ly stát zásadní.
Jak již z úvodu a názvu bakalá ské práce vyplývá, budu se podrobn ji v novat problematice posttraumatické pé e u Policie eské republiky. Výb r tohoto tématu byl ovlivn n mou desetiletou praxí u Policie R, konkrétn na skupin dopravního nehod. Sám jsem byl p ítomen na zásazích u dopravních nehod se smrtelnými a vážnými zran ními, mnohdy i s ú astí d tí. Ze své vlastní zkušenosti mohu íci, že pohledy na p ípady kruté smrti ve mn asto vyvolávaly podivné stavy.
Cílem je tedy ov it úrove posttraumatické pé e v jejím sou asném stavu, zjistit, zda jsou informace o jejím využití p edkládány v dostate né mí e a zda je policisty a ostatními zam stnanci
Policie R využívána a p ijímána jako p ínosná.
V teoretické ásti bakalá ské práce objas uji základní pojmy spojené s touto problematikou, jako je krize, stres, posttraumatická stresová porucha, krizová intervence a posttraumatická stresová reakce. Dále se budu zabývat posttraumatickou interven ní pé í z hlediska jejího vývoje a sou asného stavu.
V praktické ásti jsou uvedeny výstupy z kvantitativního šet ení provedeného pomocí dotazníkového šet ení. Zde jsou vyhodnoceny výsledky o celkové informovanosti o posttraumatické interven ní pé i u Policie R a jejím využívání samotnými policisty. Na základ t chto výsledk bude odpov zeno na stanovené výzkumné otázky.
V záv re né kapitole se seznámíme s celkovými výstupy z teoretické ásti a k daným výsledk m je vypracováno doporu ení k dalšímu opat ení.
1. Teoretická ást
1.1. Krize
1.1.1. Pojem krize
Z etymologického hlediska pochází slovo krize z eckého krisis, jež ozna ovalo v té dob soudní proces. V zásad vychází z toho, že v soudním procesu se jednalo o postupné gradování sporu. Tedy od prvopo áte ního sporu, rozsudku a kone ného rozhodnutí. Obecn lze íci, že v sou asné dob slovo krize zna í vyvrcholení n jakého d je, který vede k neodkladné zm n . To, jakým sm rem se krize vyvíjí, záleží na doty ném jedinci a zp sobu jejího ešení. M žeme tedy
íci, že zdárné zvládnutí krize m že vést k posílení a k novým p íležitostem.
„Krize je subjektivn ohrožující situace s velkým dynamickým nábojem, potenciálem zm ny.
Bez ní by nebylo možné dosáhnout životního posunu, i zrání.“(Vodá ková, 2002, s. 28)
1.1.2. Identifikace krize
Dle Špatenkové (2004) chápeme osobu, která se ocitne v krizi jako klienta, který není schopen nastalou situaci ešit sám pomocí obvyklých strategií a pot ebuje pomoc. Tuto situaci vyhodnocuje jako natolik zát žovou, že se s ní není schopen vyrovnat pomocí b žných vzorc chování a dále ve svém okolí nenachází dostate né zdroje pomoci. Krizi a krizové situace si každý z nás vyhodnocuje individuáln , tedy co se jednomu zdá jako nesmírn stresující, m že jiný považovat za malichernost. Není však dobré podce ovat signály, které postižený jedinec vysílá (zm na nálad, chování, stran ní se ostatních lidí atd.), protože v krajních p ípadech se mohou u t chto jedinc objevovat sebevražedné myšlenky a n kte í z nich dokonce sv j život ukon í.
Pomáhající odborník by m l nejd íve vyhodnotit d ležité aspekty krize. Podle Špatenkové (2004, s. 18) se o krizi bude s velkou pravd podobností jednat, pokud jsou p ítomné následující symptomy:
• Intenzivní kritická událost vybo ující z každodenní reality.
• Prožívání situace jako ztráty, ohrožení nebo šance (výzvy).
• P ítomnost negativních emocí a zážitk .
• Pocit nejistoty z budoucnosti.
• Pocit ztráty kontroly.
• Náhlé narušení obvyklých vzorc chování jedince, jeho zp sobu života, denního rytmu, návyk apod..
• Stav emo ního nap tí trvající n jakou dobu (nej ast ji 296 týdn , n kdy dokonce m síc ).
• Nutnost zm ny a p izp sobení se nové situaci.
1.1.3. P í iny krize
Dle Thoma (1992) rozd lujeme p í iny krize na vn jší a vnit ní. Ztrátu, volbu nebo zm nu vn jších podmínek jedince lze definovat jako vn jší p í inu krize. Z nezvládnutí vývojových úkol následn p ichází vnit ní krize.
„Sestavit úplný vý et událostí, které mohou být p í inou vnit ní krize, není možné. Krize je stavem ryze subjektivním. Sv j vnit ní sv t i své okolí vnímá každý jedinec naprosto odlišn , v ci události a ostatní lidé mají pro každého lov ka jiný význam. To, co pro jednoho m že znamenat bezvýznamnou životní epizodu, m že pro jiného znamenat p í inu dezintegrace osobnosti. Každý z nás disponuje r zn silnými obrannými mechanismy a mírou frustra ní tolerance.“ (Špatenková, 2004, s. 19)
1.1.4. Typy krizí
D lení nebo-li typologie krizí je v odborné literatu e len na dle p ístupu k r zným hledisk m, které se podílejí na druhu krize nebo jejím trvání. Pro pot eby této práce použijeme typologii dle Špatenkové (2004). Obecn rozlišujeme:
• Vývojové krize – tyto jsou neodd litelnou sou ástí lidského života. Týkají se každého z nás, jsou p edpokládány a o ekávány (ukon ení školní docházky, odchod z domova, s atek, nástup do práce, odchod do d chodu). Vývojové krize si asto dokonce p ejeme
a považujeme je za p íjemné a pozitivní. Tyto životní zm ny ovšem p inášejí s sebou p ijetí nových rolí a úkol , vyžadují nové zvládací strategie a zp soby ešení. Bývají doprovázeny jistým emo ním nap tím, které m že být vnímáno i negativn .
• Situa ní krize – jsou d sledkem vn jších, v tšinou neo ekávaných situací i epizod. Bývají také ozna ovány jako traumatické, jsou-li vyvolány intenzivními, silnými stresory. Tyto krize ohrožují integritu a identitu jedince, jeho pocit bezpe í, zdraví, mnohdy i samotný život. Pat í sem nap íklad smrt blízké osoby, katastrofa, ztráta práce, náhlé závažné onemocn ní apod.
•
Kumulované (chronické) krize – k takovým krizím dochází v p ípadech, kdy jedinec ustoupí od ešení vývojové krize, p ijme n jaký maladaptivní zp sob ešení. K takové dochází i v p ípad traumatické krize, která se zastavila ve fázi emo ní reakce.1.1.5. Pr b h krize
Život nás velmi asto zkouší, ne všechny p ekážky zvládáme lehce. Proto se u jedinc asto objevují p íznaky ztráty orientace a sociálního selhání, naopak n kte í zvládají tyto situace bez v tších problém .
Každý z nás má odlišné životní zkušenosti, v domosti, psychickou odolnost, postoj a je jinak vybaven na zvládání náro ných životních situací.
Klimpr (1998) íká, že to, co je pro jednoho zdánliv ne ešitelné a vnímá to jako bezprost ední ohrožení, m že naopak pro jiného zna it p íležitost, výzvu, jak se dále rozvíjet a posilovat své kompetence. Intenzita a dopad náro né životní situace jsou závislé na psychosociálních faktorech, které na jedince v danou chvíli p sobí.
Policisté se dostávají do krizí rovn ž. Nakumulovaný stres související s dlouhodobou zát ží p i výkonu služby m že asto p echázet v chronický. Toto s sebou nese psychické, ale i zdravotní potíže. Nár st krevního tlaku, infarkt myokardu, migrény, bolesti zad a zvýšený cholesterol. Souhrn t chto aspekt iní z policist rizikovou skupinu.
1.2. Stres
1.2.1. Pojem stres
Dle K ivohlavého (2003) lze v obecné rovin stres charakterizovat jako souhrn fyzických a duševních reakcí na odchylku mezi skute ným stavem a o ekáváním spojených s osobními zkušenostmi jedince. Tedy stav, kdy jedinec musí ešit situaci, na kterou jeho regula ní mechanismy založené na základ vlastních zkušeností nesta í. Jedná se o odezvu organismu na výraznou psychickou nebo fyzickou zát ž.
Stres však nemusí nutn znamenat jen negativní zát ž. Proto i zde uvedeme parafrázované len ní dle záteže (K ivohlavý, 2003):
•
Distres je znám jako negativn prožívaný stres. Jedná se o nadm rn p sobící zát ž, která m že vyvolat onemocn ní psychosomatického typu i dokonce smrt. Negativní emocionální p íznaky spojené se subjektivním prožíváním ohrožené osoby jsou vyjád ením reakce na vzniklou situaci. K distresu dochází v situacích, o kterých si myslíme, že nemáme dostatek sil ani možností k jejich zvládnutí.•
Eustres je naopak vnímán jako zát ž pozitivní. Motivace k ešení situace, hledání nových východisek a kompetencí, nebo-li zp sob aktivace jedince k inorodosti. N kte í jedinci vyhledávají pozitivn p sobící stresové situace úmysln . K aktivaci eustresu dochází p i extrémních sportech nebo nadm rných výkonech. I tento však m že ve velkých dávkách p sobit škodliv .1.2.2. Fáze stresu a reakce na n j
Dle Špatenkové (2004), která vyhází ze studie Hanse Selye (1966), rozlišujeme t í základní fáze stresové reakce. Tyto zachycují postupné zvládání situace. V první fázi se zvyšuje koncentrace, dochází k uvoln ní adrenalinu a poplachové reakci na nezvyklou situaci. Následuje fáze druhá, adapta ní. Obranné mechanismy a t lo se postupn vyrovnávají s nezvyklou situací a navrací se k normálu. V p ípad , že stresové faktory p etrvají a nedojde k úsp šné adaptaci, dochází ke t etí fázi. T etí fáze zna í vy erpání a dochází ke zhroucení obranných mechanism a nastává nemoc.
Reakce na stres m žeme dále dle K ivohlavého (2003) d lit na psychické a fyzické reakce;
• Psychické reakce zahrnují p izp sobení, úzkost a depresi. Eustres vede k vyšším psychickým nebo fyzickým výkon m a pat í k hlavním motiva ním prvk m lidského konání. Pokud ovšem p sobení stresu trvá p íliš dlouho, nebo p esáhne ur itou mez (distres), m že vést k rozhodnutím, jejichž d sledkem je úzkostné (únik) nebo depresivní (ústup) chování.
• Fyzické reakce na stres znamenají, že mozek, který vyhodnocuje zát ž, ídí nejen chování, které má za cíl tuto zát ž p ekonat, ale zárove vyvolává v t le fyziologické reakce umož ující krátkodob aktivovat rezervy pro út k nebo boj.
1.2.3. Zvládání stresu
Techniky, jak zvládnout stresové situace, jsou dle Kavenské (2008) velmi individuální a liší se u každého jedince. Základními faktory jsou vlastnosti osobnosti, v k, zdravotní stav, životní zkušenosti a v neposlední ad nau ené vzorce vyrovnávání se se stresem, které byly již v minulosti úsp šn použity. Lze íci, že odolnost v i stresové zát ži bude u silných osobností vyšší než u slabších, které reagují p ecitliv le i na mírn náro né životní situace. Pro úsp šné ešení stresových situací je d ležité uv domit si stresové faktory p sobící škodlivou zát ž a na tyto hledat regula ní mechanismy. V p ípad dlouhodob p sobícího stresu, jehož p vod a p í inu si jedinec uv domuje a zná, je nezbytné jej ešit vlastními silami, p ípadn vyhledat odbornou pomoc.
1.3. Posttraumatická stresová porucha
1.3.1. Akutní reakce na stres
Akutní reakci na stres m žeme zjednodušen definovat dle Rabocha a Volského (2001) jako do asnou dysfunkci vysoké závažnosti, která u postiženého jedince vzniká bez zjevné p í iny a je odpov dí na prožívaný, výjime ný fyzický a duševní stres. Trvání je krátké, odeznívá obvykle v pr b hu n kolika hodin i dn .
Auto i dále uvád jí, že p í inou bývá zpravidla traumatizující zážitek, který se vztahuje k vážnému ohrožení bezpe nosti jedince, t lesné integrit jeho vlastní nebo jeho blízkých. Mezi tyto traumatizující zážitky adíme živelné pohromy, vážné úrazy, znásiln ní i p epadení. Další
p í inou m že být náhlá zm na ohrožující jedince v sociálním prost edí nebo mezilidských vztazích.
Fyzické vy erpání m že míru rizika zv tšovat. Akutní reakce na stres je p ímo spojena s individuální zranitelností a schopností zvládat stres.
Ne každý jedinec, který je vystaven mimo ádnému stresu, má standardní p íznaky akutní stresové reakce. Mohou se objevit další typické, avšak mén závažné p íznaky, jako je stav ustrnutí, zúžené v domí a pozornost, bezradnost. Dalšími dopl ujícími p íznaky jsou pocení a tachykardie.
Tyto reakce a p íznaky se v tšinou dostaví v pr b hu n kolika minut od prožité stresující události a mizí v pr b hu n kolika dn i hodin. Pokud se p íznaky nedostaví ihned, dostaví se v pr b hu n kolika minut.
1.3.2. Posttraumatická stresová porucha
írtková a Spurný (2001) poukazují na fakt, že rokem 1979 se posttraumatická stresová porucha stává oficiální diagnostickou kategorií a pozornost jí v novaná se zna n zvyšuje. Toto se váže na okruh rizikových profesí, kde je p edpoklad, že se dostanou opakovan do kontaktu se stresujícími situacemi, které se vymykají b žné lidské p edstavivosti.
Dále auto i zmi ují, že je nutné odlišovat posttraumatickou stresovou poruchu od akutní reakce na stres a to ve smyslu dlouhodobosti. Na základ tohoto kritéria ji rozlišuje mezinárodní klasifikace nemocí NKN-10. Akutní reakce na stres, jak již bylo e eno výše dle definice Rabocha a Volského (2001), je p echodná porucha, jejíž p íznaky odeznívají relativn krátce po události, tedy v pr b hu n kolika hodin nebo dn . V p ípad , že symptomy p etrvávají v ádech m síc od prožité traumatizující události, m žeme hovo it o posttraumatické stresové poruše. Potíže se nemusí projevit ihned, mezi spoušt em a problémy v chování m že být asová prodleva. Jedná se o p irozenou reakci duševn zdravého lov ka na mimo ádnou situaci. N kte í jedinci se zvýšenou odolností v i stresovým faktor m se se stresující situací vyrovnají bez dalších následk .
Dle Vodá kové (2002) se porucha nej ast ji objevuje u jedinc , kte í prožili siln traumatizující událost a následn jsou pod stálým fyzickým i psychickým tlakem. Jako p íklad m žeme uvést vážnou dopravní nehodu, znásiln ní, živelnou katastrofu. Její rozvoj je však op t individuální.
„Posttraumatická stresová porucha se objevuje v jakémkoli v ku, v etn d tství i stá í.
Jejími pr vodními projevy jsou asto deprese a úzkost, n kdy natolik silné, že m že být diagnostikována úzkostná nebo depresivní porucha. Zvýšená podrážd nost, p ehnané úlekové reakce a nespavost se pojí s ob asnými a nep edvídatelnými výbuchy agresivního chování po minimální nebo žádné provokaci, asté je impulzivní chování jako náhlé toulky nebo zm ny životního stylu a bydlišt “. (Vizinová, Preiss, 1999, s. 27)
Dobiáš (2007) ve své knize uvádí, že lé ebné metody posttraumatické stresové poruchy se liší dle závažnosti stavu jedince, musí být komplexní a zpravidla se na lé b podílí více odborník se specializovaným zam ením. Dalším d ležitým prvkem úsp šné lé by je v asnost. Jako lé ebné metody se využívá psychoterapie a farmakoterapie.
1.3.3.
Posttraumatická stresová reakceJe p irozená reakce na nenormální situaci. Jinak e eno jedná se o duševní újmu po traumatizující události.
Tém u každého vyvolává traumatizující událost v dob jejího prožívání tíse a stresovou reakci, která se projevuje podle Lucké a Kobrleho (in Vodá ková, 2002) jako:
• tendence k znovuprožívání traumatického obsahu události (no ní m ry, úzkost)
• tendence vyhýbání se myšlenkám a míst m spojeným s traumatizující událostí (citová zplošt lost)
• p etrvává zvýšená dráždivost a ostražitost.
Z výše uvedeného lze tedy vyvodit, že psychosomatické p íznaky, které jsou vyvolané ot esem b hem traumatizující události, obvykle po n kolika dnech samy odezní. Op t však záleží na intenzit duševního a emocionálního ot esu. P íznaky mohou p etrvávat v n kterých situacích v pr b hu jednoho až t ech m síc , zpravidla odezní do p l roku. V p ípad extrémních prožitk p echázejí do duševního traumatu, kdy jedinec za ne pochybovat o své normalit a asto je ovlivn n jeho další život. V t chto situacích je zapot ebí, aby tyto projevy posttraumatické stresové reakce byly zav asu rozpoznány. V asná a komplexní pomoc m že zabránit prohlubování traumatu nebo jej zcela napravit. K tomuto m že p isp t okolí, rodina, jedinec sám i odborná pomoc.
D ležité je, aby zasažený jedinec nebyl ponechán pouze sám sob .
1.3.3. Trauma
Vágnerová (2004) definuje trauma jako negativní zkušenost, která vede k poškození i ztrát a její vznik je náhlý. Traumatizovaný má pocit nejistoty, prožívá úzkostlivé stavy spojené s pocitem ztráty bezpe í. Trauma ovliv uje uvažování, kriti nost, soudnost a v neposlední ad citové prožitky. Jedinec se m že vyhýbat ur itým míst m a situacím, které mu traumatizující událost p ipomínají, protože by mohly p sobit stresov na jeho osobu a došlo by tak ke znovuprožívání události.
„V našich podmínkách se vyskytují následky psychického traumatu nej ast ji v souvislosti s nehodou, železni ním i d lním nešt stím, požárem, znásiln ním, sexuálním zneužitím, týráním, p epadením, únosem, pokusem o vraždu nebo jinou násilnou trestnou inností. To se týká nejen ob tí, ale i náhodných sv dk takových in “. (Vizinová, Preiss, 1999 s. 17)
Pr b h traumatu m žeme podle Vodá kové (2002, s. 39) rozd lit dle asového pr b hu a jeho fází, kdy tyto na sebe zpravidla navazují nebo se p ekrývají:
• fáze šoku, doba trvání je zpravidla do 24 hodin po prožité události
• fáze výk iku, doba trvání je zpravidla do 3 dn od prožité události (jedinec zjiš uje, co se stalo)
• fáze hledání smyslu, od vodn ní (hledání smyslu pro jedince událost potkala)
• fáze znovuprožíváni a pop ení, doba trvání je zpravidla od dvou týdn do jednoho m síce
• fáze posttraumatická, doba trvání je individuální, neur itá (vyrovnání se s událostí)
N kdy se však jedinec s prožitou traumatizující událostí nikdy nevyrovná a ta se poté stává sou ástí jeho života.
1.4. Krizová Intervence
1.4.1. Krizová intervence
Pojem krizová intervence ozna uje specializovanou pomoc jedinc m, kte í se ocitli v krizi.
Jedná se o odbornou metodu pro zát žové, nep íznivé a ohrožující situace. Smyslem je eliminovat ohrožující úmysly v chování. Zam ena je na situace jedince ve vztahu k jeho krizové situaci (Vodá ková, 2002).
Krizová intervence znamená “zásah v krizi“. Metodu krizové intervencelze vymezit jako
„zp sob chování a jednání pracovníka, který v klientovi navozuje pocit úlevy a vede ho k ešení jeho situace“. (Baštecká, 2003, s. 339)
V zásad se tedy jedná o innost preventivního charakteru, která poskytuje okamžitou a pot ebnou pomoc. Není zde p ímo ur eno, kdo má tuto pomoc poskytovat. Poskytována m že být jak profesionály, tak i laiky (rodina, p átelé).
Navázání kontaktu interventa s intervenovaným je základním faktorem. Klient, který se ocitl v krizi, se asto cítí ohrožen, prožívá strach, beznad j a úzkost. Jeho chovní m že být nep im ené až agresivní. V prvotní fázi intervence je vhodné p ijmout klienta se všemi jeho negativními projevy a dále pracovat na navázání dobrého kontaktu. Dobrý vztah klienta a krizového interventa je p i ešení krize klí ový, a to z toho d vodu, že d v ra je základní stavební kámen. Toto následn dodává klientovi pocit bezpe í a lze tak identifikovat zdroje krize vedoucí k jejímu úsp šnému p ekonání (Špatenková a kol, 2004).
Krize jako taková se v pr b hu krizové intervence eší na základ plánu. Jedná se o shromaž ování informací o tom, jak ke krizi došlo, jak dlouho krize trvá, jaký význam jí klient p ikládá a jaký dopad má na jeho okolí. Na základ získaných informací je žádoucí provést podrobn šet ení, protože d vody udávané klientem nemusí být vždy p í inou krize (Špatenková a kol, 2004).
1.4.2. Formy krizové intervence
Krizová intervence je len na do r zných odv tví a má za úkol nastolit rovnováho u klienta, který je poznamenán nep íznivou životní událostí. Dle Špatenkové (2004, s. 15) jsou formy krizové intervence následující:
• Forma psychologické pomoci je asov omezená terapie, která se zam uje na konkrétní problém, který krizi zavinil. Jedinec je s krizí konfrontován a dochází k jejímu ešení.
Odstran ní p íznak a nalezení psychické rovnováhy zabra uje dalšímu rozvoji krize.
• Forma léka ské pomoci je lé ba psychiatrická, pomocí psychofarmak a krátkodobou hospitalizací.
• Forma sociální pomoci je lé ba pomocí sociálního zásahu na osobu v akutní krizové situaci.
Zahrnuje služby sociální intervence poskytované osobám, které se na do asnou dobu ocitly v mimo ádn obtížných pom rech.
• Forma právní pomoci je pomoc poskytovaná sociálním pracovníkem v oblasti sociáln právní
1.4.3. Krizová intervence tvá í v tvá
Podle Knopové (1997) je založena na osobním setkání interventa a intervenováno na principu krátký rozhovor . Probíhá v rámci formy ambulantní, v rámci hospitalizace v krizovém centru nebo formou mobilní p ímo u klienta.
1.4.4. Krizová intervence pomocí telefonické linky d v ry
Linky d v ry ozna ují souhrnným názvem všechna za ízení, která poskytují telefonický kontakt za ú elem rozhovoru o pot ebách, problémech i krizi volajícího. Z historického hlediska jako první krizovou linku uvedeme tu, která vznikla roku 1953 v Londýn . První linka d v ry je na území R v innosti od roku 1964, která byla sou ástí psychiatrické kliniky Ke Karlovu v Praze a byla založena MUDr. Miroslavem Plzákem. Její prvotní ur ení bylo p edevším p edcházet sebevražednému jednání. Z tohoto postupem asu vznikla myšlenka, která se osv d ila praxí a to, že linka d v ry m že pomáhat v daleko širším okruhu krizových událostí, než je sebevražedné jednání. Velký rozvoj na území dnešní R evidujeme až po roce 1990. Služby krizových linek za ala poskytovat jak ob anská, tak i církevní za ízení. Bylo jen otázkou asu, kdy vznikne asociace, která poskytne t mto za ízením záštitu. Stalo se tak roku 1995. Tento rok dal vzniknout
eské asociaci pracovník linek d v ry.
Pracovníci se ídí standardy kvality sociálních služeb a etickým kodexem. Toto platí i pro pracovníky linky d v ry zajiš ující podporu policist m. Kodex eské asociace pracovník linek d v ry platný, od roku 1998, zastupuje následující vý et:
• Linka d v ry umož uje bezprost ední telefonický kontakt s klienty a kvalifikovanou pomoc klient m v tísni.
• Pracovník linky d v ry aktivn klientovi naslouchá, hovo í s ním a neomezuje ho v jeho svobod vyjád ení.
• Nabízená pomoc se netýká jen prvního kontaktu, platí po celou dobu krizového stavu a informuje i o možnostech následné pé e, p ípadn je se souhlasem klienta zprost edkovává.
• Pomoc pracovníka linky d v ry spo ívá p edevším v poskytnutí podpory klientovi a v jeho zplnomocn ní k vlastnímu ešení jeho problém a snášení jeho starostí.
• Povinností pracovníka linky d v ry je zachovávat naprostou ml enlivost a respektovat anonymitu klienta i pracovníka. Pokud tato pravidla v naléhavých p ípadech poruší, klienta o tom informuje. Zprávu pro orgány inné v trestním ízení a soudy m že podávat pouze vedoucí linky d v ry nebo jím pov ený pracovník na jejich písemné vyžádání a se souhlasem klienta. Je naprosto nep ípustné nahrávat hovory na lince d v ry
• Na klienta nesmí být vykonáván jakýkoliv nátlak, který se týká p esv d ení, náboženství, politiky nebo ideologie.
• Pracovník linky d v ry nesmí používat linku k uspokojování svých obchodních, sexuálních, emocionálních, náboženských a jiných pot eb i p ání.
• Pracovník linky d v ry prochází p ed zapo etím služby výb rem a akreditovaným výcvikem orgány eské asociace pracovník linek d v ry, jejichž výsledkem jsou schopnosti, vlastnosti, v domosti a dovednosti odpovídající pot ebám práce na lince d v ry. Po celou dobu práce na lince d v ry vystupuje jako len týmu, má k dispozici supervizi a podporu. Supervize jeho práce je pro n j povinná.
• Pomoc na lince d v ry je dosažitelná nep etržit nebo v daném asovém limitu. Pracovník linky d v ry se v pr b hu služby nesmí zabývat innostmi, které ho odvád jí od práce na lince.
Linka d v ry s sebou nese jako prost edek krizové intervence své výhody a nevýhody. Tyto m žeme dle Knoppové (1997) prezentovat jako:
Výhody telefonické krizové intervence:
• okamžitá pomoc (je možnost vyhledat pomoc v kteroukoliv denní i no ní dobu);
• snadná dostupnost (pomoc je tak daleko, jako nejbližší telefon);
• bezbariérovost (telefon umož uje p ekonat mezilidské a zem pisné bariéry);
• bezpe í a kontrola klienta (telefon jako jedine ná forma pomoci, odpadá strach klienta z cizího prost edí, z stává tam, kde se cítí bezpe n );
• nízké náklady (služby telefonické krizové intervence jsou zdarma);
• anonymita klienta (m že být jedním z d vod , pro klient tuto službu vyhledá);
• anonymita interventa (podobn jako klienta anonymita krizového interventa chrání, brání i tomu, aby se klient na interventa fixoval).
Nevýhody telefonické krizové intervence
• absence vizuálního klí e (telefonicky nikdy neobdržíme pravdivý obraz, s kým hovo íme);
• redukce informací o klientovi (v d sledku chyb jícího vizuálního klí e má intervent v telefonické krizové intervenci o klientovi mnohem mén informací);
• asový stres;
• p erušení kontaktu (m že dojít k p erušení hovoru na lince);
• nedostate ná zp tná vazba (zp tná vazba o ú innosti hovoru);
• náro nost
1.5. Stres v práci u Policie eské republiky
Dominantní roli v policejní psychologii zastává v sou asné dob problematika stresu. Stres a stresové faktory pat í mezi nej ast jší p í iny pracovní neschopnosti a p ed asného odchodu z aktivní služby. Policejní stres je specifický, jsou to zpravidla takové situace, které v tšina policist považuje za zát ž spojenou s fyzickým vyp tím nebo emocionální zát ží.
Z pr zkum student Vysoké školy pro ve ejnou zprávu v Praze vyplývá, že na stupnici policejních stres je na prvním míst použití služební zbran proti lov ku a propátrávání lokalit s ú astí nebezpe ného pachatele. Následn je zde za azeno jednání s agresivními osobami a osobami ovlivn nými návykovými látkami (drogy, alkohol). Jako nejmén zat žující je spisová služba a výslech osoby. Stresové zatížení se m že výše uvedenými událostmi individuáln lišit ( írtková, 2006).
1.5.1. P í iny a vznik stresu u policisty
Policejní stres je vnímán jakou souhrn fyzického a emocionálního zatížení. Tento však není d sledkem nedostate ného prov ování psychické zp sobilosti a odolnosti v rámci výb rového
ízení a není to ani produkt osobnosti policisty samotného.
Policista se velmi asto ocitá v konfliktních a nebezpe ných situacích, které jeho osobu ovliv ují na úrovni motorických projev , kognitivních a fyziologických funkcí a prožívání. Tyto situace mohou u mén zkušených nebo h e p ipravených policist vést až k úzkosti, obavám, strachu a zvýšenému psychickému nap tí. Z t chto d vod m že v kone né podob dojít až k selhání policisty a následným psychickým potížím. V nejhorších p ípadech dochází až k sebevraždám.
Stresory policejní práce dle Nového (2003) vymezují níže uvedené zdroje profesní zát že:
• struktura policie založená na hierarchickém principu (omezené možnosti vlastního rozhodování a kreativního p ístupu, striktn dané postupy, nedostate ná podpora a pochopení od nad ízených, špatné vztahy v pracovním kolektivu, pracovní p etíženost vzhledem k nedostatku policist v p ímém výkonu služby)
• policejní práce (nerovnom rná doby služby ovliv ující osobní a rodinný život policisty, vysoké pracovní nasazení st ídané ekáním, nebezpe né zásahy)
• práce soud jako orgánu inného v trestním ízení (nedostate ná podpora a propojenost s policejní prací)
• klesající spole enská vážnost policejní práce (dezinformace médií)
Dlouholetá práce za ú inku výše zmín ných stresor m že vést k postupnému horšímu zvládání psychické a fyzické zát že, kdy m že vyvrcholit syndromem vyho ení. Syndrom vyho ení probíhá dle Kastové (2000) postupn v n kolika fázích: nadšení, stagnace, frustrace, apatie, vyho ení.
Mezi pracovišt s nejv tšími riziky lze za adit funkce pracující s emo ní služkou. Jsou to vedoucí pozice, kde je d ležité um t nakládat s lidskými zdroji (pod ízení) a hledat správná motiva ní ešení. D ležitá je i ur itá dávka empatie. Dále m žeme zmínit službu kriminální policie a vyšet ování, kde se setkáváme se znásiln ním i brutálními vraždami. Skupina dopravních nehod s sebou nese také rizika. Policisté jsou p ítomni na místech vážných dopravních nehod se smrteln
i t žce zran nými ú astníky, mnohdy i d tmi. Pro tuto skupinu je specifický obranný mechanismus, bagatelizace události a erný humor ( irtková, 2006).
1.5.2. Náro né životní situace
Dnešní doba s sebou nese zvýšená rizika v podob extrémních situací, sociálních konflikt , které narušují b žný každodenní život. V obecném hledisku nazýváme tyto situace krizemi. Jako p íklad m žeme uvést, živelné katastrofy, teroristické útoky, letecké katastrofy, loupežná p epadení, chemické havárie. To jsou jen n které z vý tu možných traumatizujících krizových situací.
Psychologické výzkumy zmi ované dvojicí irtková a Spurný v asopise Policista (2008) p inesly i další zajímavý poznatek, který se váže na postižené jedince zú astn né na t chto situacích.
Bylo zjišt no, že i u len profesionálních tým se m že rozvíjet specifický syndrom posttraumatické stresové poruchy. Nebezpe né situace sahající za rámec b žných zkušeností mají silný traumatizující dopad na osoby v ohnisku d je. Tento dopad se projevuje i na speciáln vycvi ených a vyškolených pracovnících záchraná ských týmu a pomáhajících složek. K t mto složkám pat í i Policie eské republiky.
1.5.3. Traumatizující události u Policie eské republiky
Do pomáhajících profesí adíme i povolání policisty. Ten je mnohdy v p ímém výkonu služby vystaven akutnímu stresu, který vyplývá z ešení kritických událostí. Kritickou
i traumatizující událostí, ozna ujeme všechny události, které jsou pro jedince na tolik siln zat žující, že p evyšují jeho b žné vyrovnávací schopnosti. Takováto zát ž m že p sobit výskyt silné citové reakce a ovlivnit tak jeho profesionální výkon v pr b hu kritické události nebo následn po ní. Hlavním p sobícím faktorem je prožitek silného strachu, odporu i pocitu bezmocnosti. B hem t chto situací dochází k výkyv m výkonnosti zasaženého jedince, dojde-li k rozvoji posttraumatické stresové poruchy, jeho výkonnost rapidn klesá.
Extrémní prožitek nebo kritická událost, m že postihnout každého z nás. V tší riziko je však u povolání, která se zabývají kriminalitou, nehodami i pomocí p i katastrofách. Tato problematika se tedy úzce dotýká všech specifických profesí, nejen policist , ale i voják , záchraná , hasi a zdravotník .
P íklady traumatizujících událostí s velkým emo ním dopadem ve výkonu služby policisty:
• ohrožení vlastního života a zdraví
• ohrožení života a zdraví blízkých (rodina,p áleté, kolegové)
• vážná zran ní d tí
• použití služební zbran proti lov ku
• pohled na smrteln zran né a mrtvé osoby
• sebevražda kolegy, smrt ve služb
• únosy spojené s rukojmími
• mimo ádné události ( živelné pohromy, letecké katastrofy, teroristické útoky)
Výše uvedené p íklady traumatizujících události jsou vybrány na základ empirického zjišt ní dle jejich etnosti v policejní innosti.
1.5.4. Porozum ní posttraumatickým stav m
Riziko spojené se vznikem posttraumatické stresové poruchy není p ímo závislé na druhu zásahu policisty. V tšinou se policisté snaží z p sobení škodlivých vliv spojených s traumatizující událostí vymanit sami. Jednoduše se od události snaží odpoutat a svou pozornost ubírají jiným sm rem. V nují se oblíbeným koní k m, nadm rn sportují, v nují se manuálním pracím, nebo se sv í s událostí kolegovi i p átel m. N kdy se ale stává, že tyto b žn fungující obranné mechanizmy selžou a policista pak hledá pomoc v nadm rné konzumaci alkoholu nebo jiných návykových s látek v domn ním, že mu to pom že zapomenout. V t chto krajních p ípadech se rizika prohlubují, a to z d vodu, že velmi asto dochází ke zhoršování sociálních a rodinných vztah a klesá kompetentnost k vykonávané práci. K t mto faktor m se dále ješt p idávají rizika zdravotního charakteru, jako je infarkt myokardu, žalude ní v edy a vysoký krevní tlak. V t chto p ípadech je nezbytné poskytnout policistovi psychoterapeutickou intervenci, pop ípad lé bu (Vym tal, 2008).
„V p ípadech, kdy se policista není schopen vyrovnat traumatizující událostí sám, má právo erpat od zam stnavatele bezplatnou kvalifikovanou a diskrétní pomoc. Využití služeb krizové intervence ze strany zam stnavatele by nem lo ovlivnit policistovo pracovní za azení a hodnocení“.
(Vym tal, 2008, s. 21)
1.6. Posttraumatická interven ní pé e u Policie eské republiky
Významov je shodná s krizovou intervencí a je celosv tov zavád ná u povolání, kde hrozí nebezpe í výskytu mimo ádných a kritických událostí. Na první místa v žeb í ku se adí policisté a hasi i. P i výkonu povolání zapojují své pe liv natrénované innosti a postupy, které jim zaru ují profesionální provád ní zásah a zákrok . N kdy se však škodlivým vliv neubrání ani profesionál (Sotolá ová, 2006).
Špatenková (2004) poukazuje na to, že povolání policisty je ve srovnání s adovým jedincem specifické z pohledu etnosti a specifi nosti náro ných a zát žových situací. Riziko kontaktu s traumatizující události je p i výkonu služby nepom rn vyšší než v b žném život . Praktické zkušenosti ukazují, že by policista nem l t mto situacím a následn jejich vliv m elit sám, ale cestou odborné pé e p edcházet p ípadným újmám na psychice. Lze bezpe n íci, že
nároky na povolání policisty stále nar stají a s vývojem ve spole nosti nar stá i riziko mimo ádných událostí.
Dále up es uje, že poskytovaná posttraumatická pé e policistovi je taková pé e, která má za úkol odstra ovat negativní vlivy spojené s prožitou traumatizující událostí a p edcházet vliv m, které by mohly negativné ovliv ovat jeho další výkon služby. Jinak e eno cílem je tedy redukovat celkový dopad kritické události a poskytovat pé i k omezení dalších negativních dopad na psychiku policisty a možnosti rozvoje posttraumatické stresové poruchy.
Po átek systému posttraumatické interven ní pé e pro Policii eské republiky byl vytvo en Závazným pokynem policejního prezidenta . 129 ze dne 14.11.2001.
Policisté mají dle zákona o služebním pom ru . 361 z roku 2003 sbírky nárok na erpání rehabilitace formou láze ské pé e, ozdravných a rehabilita ních pobyt . Tento nárok byl zm nou služebního zákona navýšen z p vodních 10 let na 15 let aktivní služby. Dle pracovního za ízení lze využít také odborné i specializa ní kurzy.
1.6.1. Týmy posttraumatické interven ní pé e
Tyto týmy se skládají ze speciáln vyškolených pracovník posttraumatické interven ní pé e a nabízí policist m podporu, pomoc a následnou pé i p i ešení a vyrovnávání se s vlivy traumatizujících událostí. Pracují nezávisle na ostatních složkách policie a to z d vodu zachování anonymity policisty. Dále ru í za vzájemnou d v ru, policista má možnost vybrat si konkrétního lena týmu a toho následn kontaktovat telefonicky, osobn nebo cestou opera ního st ediska Policie eské republiky.
Od roku 1998 se systém interven ní pé e pro Polici eské republiky p ipravoval jako jeden z modul programu PHARE a její vznik a realizace byla stvrzena výše zmín ným pokynem policejního prezidenta . 129 z roku 2001 sbírky. Úprava a poskytování bylo následn novelizováno pokynem policejního prezidenta . 21 z roku 2009 o posttraumatické interven ní pé i a anonymní telefonní lince pomoci v krizi. V sou asné dob je platný a ú inný pokyn policejního prezidenta
. 79 z roku 2010.
V rámci Policie eské republiky je v innosti n kolik tým posttraumatické interven ní pé e. Výcvikem prošlo p ibližn 180 intervent posttraumatické interven ní pé e a to z ad
policist samotných, policejních psycholog a duchovních. Sou asný trend z izuje dále také jednoho až dva vyškolené pracovníky v rámci územního odboru s místní p íslušností. Složení jednotlivého týmu je pevn dáno. innost ídí koordinátor, pod n j jsou za azeni lenové týmu.
T mi to se rozumí policejní psycholog, policista, kriminalista a duchovní. Každý len by m l být vybaven komunika ními, odbornými a psychickými p edpoklady k vykonávání této innosti.
K b žné innosti policist pat ilo také vyrozumívání rodin o úmrtí i zran ní blízkých v souvislosti s trestnou innosti i dopravními nehodami. Tyto innosti nepat ily mezi oblíbené a policisté nebyli v t chto innostech mnohdy ani proškolení. Toto nyní spadá stále ast ji práv do kompetence len interven ní tým . Mezi další jejich aktivity pat í ú ast na katastrofálních událostech, živelných pohromách a hromadných srazech mládeže.
lenové týmu by m li být vybaveni specifickými kompetencemi a dovednostmi. M li by být empati tí, odolní v i stresové zát ži, komunikativní a diskrétní.
Po z ízení posttraumatických interven ních tým v rámci Policie eské republiky a jejich osv d ení v praxi, za al tento model p echázet i k ostatním složkám integrovaného záchranného systému. Nyní je využíván v rámci hasi ského záchranného sboru, kde je k dispozici jak profesionálním hasi m, tak i zasaženému civilnímu obyvatelstvu. V rámci záchranné služby m žeme o programu a vzniku interven ních týmu hovo it od roku 2009, kdy vznikla skupina pro budování systému krizové intervence s republikou p sobností pro zam stnance zdravotnických záchranných sbor (Šeblová, 2010).
1.6.2. Policejní psycholog
Vym tal (2006) poukazuje na neinformovanost policist . Myln se domnívají, že policejní psycholog vykonává innosti spojené s osobnostní zp sobilostí nových uchaze na za azení do služebního pom ru v rámci Policie eské republiky a dále posuzuje vhodnost uchaze pro výkon ídících a speciálních funkcí. Policejní psychologové však mimo tyto standardní innosti vykonávají také innosti spadající do oblasti psychologické pé e. Jedná se o preventivní psychologické služby, sociáln psychologický servis, poradenství a podobn .
Dle írtkové (1996) se na základ tuzemských i zahrani ních zkušeností pole p sobnosti a kompetence policejních psycholog stále rozši ují. Specializovaná pracovišt zam ená na
v krizových životních situacích (i osobního charakteru), poradenství v rozmanité škále problém policist a jednorázová posttraumatická protistresová sezení u tým vyslaných do náro ných akcí.
Tato jednorázové sezení slouží ke zmírn ní dopadu krizových událostí a ke zmírn ní posttraumatické stresové poruchy.
Zkvalit ování psychologické pé e o policisty p i výkonu jejich náro ného povolání je jedním z d ležitých bod a tato problematika se neustále rozvíjí.
V ideálním p ípad by kontakt mezi policistou a policejním psychologem nem l být ni ím neobvyklým. ast jší spolupráce by m la policist m pomoci nau it se vyrovnávat s ur itými situacemi a tak zkvalit ovat jejich profesní a profesionální výkon. Obsazení na pracovní místo policejního psychologa m že vykonávat jen uchaze s minimálním vzd láním v jednooborovém magisterském studiu psychologie.
1.6.3. Linka pomoci v krizi
V rámci interven ní pé e se jedná o její podp rnou sou ást vytvo enou pro policisty, hasi e, zam stnance z resortu ministerstva vnitra a jejich rodinné p íslušníky. Dále poskytuje pomoc ob anské ve ejnosti p i mimo ádných situacích.
Provoz linky pomoci v krizi je datován ke dni 14. listopadu 2002, je v Policii eské republiky zakotven rozkazem policejního prezidenta . 162 z roku 2002 a dále novelizován závaznými pokyny o posttraumatické interven ní pé i a anonymní lince pomoci v krizi. D vodem jejích z ízení byl nar stající po et náro ných a rizikových zákrok v p ímém výkonu služby a zvyšující se po et sebevražedných jednání v adách policie. Její pracovišt je umíst no v hlavním m st , Praze.
Linka pomoci v krizi je k dispozici 24 hodin denn , 365 dní v roce a je anonymní. Do jejího p sobišt je za azeno p t pracovních tým z ad policie, kdy jednotlivé týmy jsou složeny z policist z výkonu služby, psycholog , u itel a pracovník preventivn informa ních skupin.
Každý jednotlivý len týmu absolvoval speciální výcvik pod záštitou eské asociace pracovník linek d v ry a je povinen dodržovat její kodex.
Skladba hovor na policejní lince d v ry v krizi se ve své podstat p íliš neliší od civilní.
Níže je uveden vý et diskutovaných témat na lince:
• problematika osobního charakteru (nadm rné užívání alkoholu, zdravotní potíže, gamblerství, sebevražedné myšlenky a existen ní problémy)
• problematika pracovního charakteru (vztahy s nad ízenými, pod ízenými, vztahy mezi spolupracovníky, korupce)
• problematika rodinného a partnerského charakteru (manželské soužití, nev ra, domácí násilí, rozvod)
Zarážejícím faktem je, že se stále v adách policie objevují policisté, kte í o existenci linky nev dí a také ned v ra v adách informovaných. N kte í policisté k této služb zaujímají podez ívavé stanovisko a to proto, že nev dí co od linky o ekávat. Tento negativní jev je žádoucí odstranit a proto se z d vodu všeobecné a v tší informovanosti konají o Lince pomoci v krizi p ednášky. Probíhá také letáková propagace.
1.6.4. Spolupráce mezi Linkou pomoci v krizi a PIT
Již bylo zmín no výše, že linka v krizi je dostupná 24 hodin denn , 365 dn v roce a poskytuje tedy i ur itý servis pro týmy posttraumatické interven ní pé e a umož uje jejich další spolupráci p i poskytování následné pé e. Varianty spolupráce m žeme uvést dle Knopové (1997):
• poskytnutí kontaktu na lena posttraumatického interven ního týmu b hem telefonické intervence, poskytování informací o posttraumatické interven ní pé i;
• hledat s leny posttraumatického interven ního týmu spole ná ešení a východiska p i ešení náro ných p ípad na Lince pomoci v krizi;
• oboustranná spolupráce mezi leny Linky pomoci v krizi a leny posttraumatických interven ních tým p i poskytování intervence po poskytnutí pomoci další osob ;
• len posttraumatického interven ního týmu m že poskytnout klientovi kontakt na linku pomoci v krizi jako další alternativu;
Provázanost t chto dvou skupin není náhodná. Je sice pravdou, že v t chto týmech pracují lenové se speciálním výcvikem, ale jsou to také pouze lidé. Vzhledem k náro né práci, je i tato práce riziková a m že se odrazit na psychice. Proto je pro kvalitu poskytovaných služeb d ležitá v asná a vzájemná pomoc jako prevence syndromu vyho ení.
1.6.5. Pomoc nad ízeného, kolegy, rodiny
Policista by po prožití nadm rné zát že, nem l být ponechán sám sob na pospas. Je nutné zabránit p sobení škodlivých vliv z prožité události a zabránit tak rozvoji posttraumatické stresové poruchy. K tomuto m že p isp t jak sám policista, tak jeho okolí.
Z pozice nad ízeného by m l být postup následující. Žádoucí je poskytnout policistovi ur itou formu ochrany a šetrný p ístup. Otev enost pro rozhovor je zcela na míst , ale není vhodné klást otázky vztahující se p ímo na událost. K tomuto p ejít až v p ípad , že na to narazí sám policista a má pot ebu se vypovídat. Nad ízený by m l být schopen ud lat si obraz o aktuálním psychickém stavu policisty a informovat ho možnost pomoci, p ípadn s ním projednat další postup.
Na úrovní kolegiální, je p edevším vhodné um t se vžít do situace. A chovat se ke kolegovi tak jak by cht li, aby se i on choval k nim v podobné situaci. Mnozí policisté jsou v práci kolegové a v osobním život p átelé. Proto je možné, že postižený policista bude hledat pomoc práv u nich a to nejen z d vodu výkonu stejného zam stnání a podobných zkušeností, ale také vzhledem k tomu, že se bude o ekávat pochopení.
T mto situacemi bývá obvykle zasažena i rodina policisty. Bývají ot eseni z jím prožitých událostí a cítí nejistotu. Vst ícná domácí atmosféra a pocit bezpe í pomáhají k rychlejšímu návratu do normálu. Dále je t eba po ítat s tím, že si po ur ité dob bude postižený chtít o prožitku popovídat a je t eba být dobrým a vnímavým poslucha em.
2. CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY
2.1.
Cíl práceCílem je komplexn analyzovat problematiku posttraumatické pé e o p íslušníky policie eské republiky. Dále je nutné ov it pov domosti a informovanosti policist o systému interven ní pé e a zjistit, zda je tato hodnocena jako p ínosná pro další rozvoj.
2.2. Statistické hypotézy:
Statistická hypotéza 1:
Minimáln 60% respondent odpoví, že se p i výkonu zam stnání setkali traumatizující situací.
Statistická hypotéza 2:
Alespo 80% respondent odpoví, že nikdy nevyužilo psychologickou pomoc pracovník posttraumatické pé e.
Statistická hypotéza 3:
Alespo 70% respondent odpoví, že se dokážou se stresujícími událostmi vyrovnat sami.
3. METODIKA VÝZKUMU
3.1.
Zp sob sb ru dat
Ze sociologického hlediska se jedná o kvantitní výzkum a je zcela anonymní. Pro pot eby tohoto výzkumu byla zvolena technika dotazníku a otázky byly zam eny na zjišt ní míry informovanosti a postoj policist k problematice posttraumatických interven ních tým . Dotazník obsahuje celkem 16 otázek.
První ást dotazníku je zam ena na identifika ní údaje respondent tedy v k, pohlaví, pracovní za azení u Policie eské republiky, délka praxe a nejvyšší dosažené vzd lání. Druhá ást dotazníku již obsahuje otázky zam ené na pov domost o innosti posttraumatických interven ních tým a vlastní zkušenosti z oblasti této problematiky.
3.2. asový harmonogram sb ru dat
Sb r dat probíhal v asovém rozmezí 4 m síc a to od ledna 2014 do dubna 2014. Dotazníky jsem roznesl osobn . P ijaty byly všemi respondenty bez výhrad. Dotazníky jsem následn vyhodnotil za átkem dubna 2014.
3.3. Složení zkoumaného souboru
Zkoumaný soubor je tvo en náhodn vybranými policisty na území územního odboru Jablonec nad Nisou. Soubor osahuje zastoupení r zných v kových kategorií, pohlaví a vzd lání.
Celkový po et respondent je 60. Muži výrazn p evažují nad ženami, konkrétn je to 39 respondent mužského pohlaví a 21 respondent ženského pohlaví.
Graf 1
3.4. Popis získaných výsledk a jejich interpretace
Nejprve p edkládám statistické údaje o respondentech odpovídajících na otázky v dotazníku.
Údaje jsou pro v tší p ehlednost zpracovány do tabulek a graf . Grafy jsou vždy vyjád eny v procentech.
Tabulka 1 zastupuje p ehled respondentu dle pohlaví, v ku a stupn dosaženého vzd lání.
Graf 2 zastupuje v kové skupiny respondent a graf 3 zatupuje jejich dosažené vzd lání.
Tabulka 1: Pohlaví, v k a vzd lání respondent
V k
Muži Ženy
Celkem
vzd lání vzd lání
ÚSSM V ÚSSM V
18-30 5 2 3 1 11
31-45 9 14 7 4 34
45 a více 3 6 3 3 15
CELKEM 17 22 13 8 60
Legenda: ÚSSM – úplné st ední s maturitou, V– vysokoškolské vzd lání
Zastoupení v kových skupin respondent v procentech
!
!
Graf 2
Nejvíce zastoupenou skupinou dle grafu jsou respondenti ve v ku 31– 45 let.
Vzd lání respondent v procentech
"##$
%
Graf 3
U respondent bylo vzd lání v rovnováze.
Tabulka 2 zatupuje rozd lení respondent dle pohlaví a délky praxe u Policie eské republiky. Graf 4 zastupuje rozd lení respondent dle délky praxe u Policie eské republiky v procentech.
Tabulka 2: Pohlaví respondent , délka praxe u Policie eské republiky
Délka praxe
Muži Ženy Celkem
do 5 let 3 2 5
6-15 let 17 12 29
16 let a více 19 7 26
CELKEM 39 21 60
Délka praxe v procentech
!&
!
Graf 4
Z tabulky 2 a grafu 4 vyplývá, že nejvíce zastoupenou skupinou respondent byli policisté a policistky s délkou praxe u Policie eské republiky v dob trvání 6-15 let
Komentá k tabulce 1, 2 a grafu 1, 2, 3, 4:
Ze složení Policie eské republiky vyplývá, že policejní práce výhradn doménou muž . V posledních letech do sboru p ichází stále více žen, které se cht jí podílet na služb ve ejnosti.
Dále je patrné, že s novelizací služebního zákona . 218 z roku 2002 sbírky a zákona o polici . 273 z roku 2008 sbírky došlo k obm n policie. Touto obm nou míníme omlazení v adách policist a také navyšování odborné zp sobilosti studie na vysokých a vyšších odborných školách.
Novelizace p inesla velkou odchodovou vlnu zkušených a starších policist a to hlavn vzhledem
ke zm n podmínek pro vyplácení služební renty a nárok m na pot ebné vzd lání na služební funkce. Toto dalo prostor pro nové, mladé uchaze e, kte í asto p icházejí již s vysokoškolským vzd láním.
4. Vyhodnocení otázek z dotazníku
Otázka .1: Víte, jaká je nápl práce posttraumatických interven ních tým ?
Respondenti odpovídali bu ANO i NE.
Tabulka 3 k otázce . 1
V k
Muži Ženy
Celkem
ANO NE ANO NE ANO NE
18-30 4 3 2 2 6 5
31-45 18 5 9 2 27 7
45 a více 6 3 5 1 11 4
CELKEM 28 11 16 5 44 16
Tabulka 4 k otázce . 1
Délka praxe
Muži Ženy
Celkem
ANO NE ANO NE ANO NE
do 5 let 2 1 1 1 3 2
6 – 15 let 14 5 9 3 23 8
16 a více let 12 5 6 1 18 6
CELKEM 28 11 16 5 44 16
Z tabulky 3 a 4 vyplývá, že z celkového po tu respondent jich 26% nemá p edstavu o náplni práce a innosti posttraumatických interven ních tým . Z tabulky 3 také vyplývá, že nejv tší zastoupení má v ková skupina 31-45 let. Tento výsledek je ovlivn n tím, že 57%
respondent je práv v této v kové kategorii.
Dále byla vypracována tabulka 4, kde byly porovnány kladné a záporné odpov di na základ délky praxe u Policie eské republiky. Nejvíce záporných odpov dí zastávala skupina respondent s délkou praxe u Policie eské republiky 6-15 let. Tito respondenti tvo í nejpo etn jší skupinu, tedy
49 % a jejich po et záporných odpov dí je nejvyšší ve srovnání s ostatními skupinami.
% '( ) * + ,( +
-
Graf 5 k otázce . 1
Komentá k tabulce 3, 4 a grafu 5:
Z výsledk je patrné, že nezávisle na dob praxe a v ku, jsou policisté dob e informování o innosti praxe. Lze však soudit, že tyto informace jsou pouze okrajové a nejsou seznámeni ze strany zam stnavatele s kompletní paletou innosti t chto tým a ani je nikdy nevyužili. Toto zjišt ní se následn potvrzuje v dalších bodech dotazníku.
Otázka . 2: ím si myslíte, že se posttraumatické interven ní týmy zabývají? Stru n popište innosti, které by podle vás mohli spadat do jejich pole p sobnosti.
Otázka je otev ená. Respondenti se vyjad ovali dle vlastního názoru. Odpov di byly zpravidla jednobodové, n kte í respondenti ovšem uvedli více druh inností, o kterých si mysleli, že spadají do kompetence posttraumatických interven ních tým . Z tohoto d vodu je celkový po et odpov dí vyšší než po et respondent .
Tabulka 5 k otázce . 2
DRUH ODPOVÉDI CELKEM
Provoz krizové linky pomoci 2
Psychologická pomoc 6
Pomoc policist m p i ešení krizových situací
9
Pomoc ob tem trestných in 8
Pomoc zam stnanc m a rodinám p i ešení krizových pracovních a životních situací
19
Neodpov d lo 16
Nevím 4
. -
&
- - - -
Graf 6 k otázce . 2
Z tabulky 5 a grafu 6 vyplývá, že nejvíce respondent 32% se domnívá, že posttraumatické interven ní týmy se zabývají pomocí zam stnanc m a jejich rodinám p i ešení náro ných pracovních a životních situací. Další nej ast jší odpov byla pomoc policist m p i ešení krizových situací. 25% respondent na otázku v bec neodpov d lo a 6% uvedlo, že neví.
Komentá k tabulce 5 a grafu 6:
V této otázce se potvrzuje p edpoklad z p edešlého komentá e, kdy celá t etina
seznámena s inností posttraumatických interven ních tým .
Otázka . 3: Kdo dle vás p sobí v posttraumatických interven ních týmech?
Respondenti vybírali z nabídky p edem ur ených odpov dí (a-f). U možnosti f) jiný pracovník uvád li sv j názor. V tšina respondent ozna ila více jak jednu možnost. Proto je po et odpov dí v tší než celkový po et respondent .
Tabulka 6 k otázce . 3
ODPOV DI CELKEM
a) Psycholog 36
b) Policista v p ímém výkonu 29 c) Policista v nep ímém výkonu 10
d) duchovní 14
e) všichni uvedení 20
f) jiný 4
Bez odpov di 1
Dle vyjád ení respondent byla nej ast jší odpov psycholog. Jako další nej ast jší odpov byla „policista v p ímém výkonu“, kdy k tomuto doplnili, že je nejvíce obeznámen s problematikou p ímého výkonu a s ním spojenými úskalími. Jako jiného pracovníka nej ast ji uvád li právníka.
Komentá k tabulce 6:
Z tabulky je patrné, že si dotazovaní slova „intervence a „trauma“, spojují nej ast ji s profesí psychologa. Dále se lze domnívat, že druhá nej ast jší odpov , „policista v p ímém výkonu“, má sv j d vod. Policista v p ímém výkonu je uvád n do obdobných situací jako ostatní policisté a proto by mohl mít pro krizové a traumatizující události velké pochopení založené na praktických zkušenostech. Obecn lze íci, že v adách policie se asto objevuje nepochopení a nap tí mezi policisty v p ímém výkonu (na ulici) a t mi v nep ímém (kancelá ské pozice).
