Pod kování

Pod kování

Pod kování pat í panu doc. Petru And lovi, za odborné vedení, vst ícný p ístup a cenné p ipomínky p i zpracování Bakalá ské práce.

Dále velice d kuji vedení ZŠ ve Vilémov a všem žákům této školy, kte í ochotn a s nadšením na celém programu podíleli.

V neposlední ad bych ráda pod kovala celé mé rodin a p átelům, kte í m b hem mého studia na Technické Univerzit v Liberci podporovali, dodávali mi morální podporu a vždy tu pro m byli.

Anotace

Bakalá ská práce se zabývá návrhem výukového programu, který začle uje do výuky prožitkovou pedagogiku a environmentální výchovu. Cílem této práce je vytvo ení programu pro t etí a čtvrtý ročník základní školy na téma environmentální výchova se zam ením na Národní park Českosaské Švýcarsko.

V teoretické části je popisován Národní park Českosaské Švýcarsko, environmentální výchova a prožitková pedagogika.

V praktické části je popsán výukový program, jeho realizace a následné vyhodnocení pomocí dotazníků, pozorování a pracovních listů.

V záv rečné části je popsáno zhodnocení programu z mého pohledu a p ínos žáků základní školy, kte í se na programu podíleli.

Klíčová slova: Národní park Českosaské Švýcarsko, Environmentální výchova, Prožitková pedagogika, Výukový program.

Abstract

The bachelor work interested in about offer of learning program which put into it Environmental education and Experiential education. The aim of this thesis is to create a project for the third and fourth year of elementary school in the topic of Environmental Education in the National Park Czech Switzerland and subsequent implementation.

In the theoretical chapter is written about in the National Park Czech Switzerland, Environmental eduacation and Experiental education.

In the practical chapter is written learning program, it’s realisation and continuing evalution by questions, lookings – on and working lists.

In the final part is written rating of program from my view and offers from students of primary schools, which participated on this program.

Keywords: The National Park Czech Switzerland, Environmental Education, Experiential Education, Educational Program

7 | S t r á n k a

O O

Obsah ... 7

Seznam obrázků ... 9

Seznam tabulek ... 9

Seznam grafů ... 10

Seznam použitých zkratek ... 10

Úvod ... 11

A. TEORETICKÁ ČÁST ... 12

1 Národní park Českosaské Švýcarsko ... 12

1.1 Historie ... 12

1.2 Lesní bohatství Národního parku Českosaské Švýcarsko ... 13

1.3 Fauna ... 13

1.4 Flóra ... 14

1.5 Pravčická brána ... 14

1.6 Ochrana p írody ... 15

1.7 Krásná Lípa centrum Českého Švýcarska... 16

2 Environmentální výchova ... 17

2.1 Teorie environmentální výchovy a využití v praxi ... 17

2.2 Využití na 1. stupni ZŠ ... 19

3 Prožitková pedagogika ... 20

3.1 Teorie prožitkové pedagogiky a využití v praxi ... 20

3.2 Princip dobrovolnosti ... 21

3.3 Kolbův cyklus ... 21

3.4 Fáze Kolbova cyklu ... 21

8 | S t r á n k a

3.5 Flow ... 22

3.6 Komfortní zóny ... 23

B. PRAKTICKÁ ČÁST ... 24

4 Popis programu ... 24

4.1 Cíle programu ... 25

4.2 Charakteristika realizace výukového programu... 25

4.3 Místo realizace programu ... 25

4.4 Využívané metody v programu ... 26

4.5 Metody využívané k vyhodnocení úsp šnosti programu ... 27

4.6 Bodování a hodnocení skupinové práce ... 27

5 Výukový program ... 28

5.1 Program výukových dnů ... 28

6 Vyhodnocení programu ... 46

6.1 Poznatky z jednotlivých výukových dnů ... 46

6.2 Výsledky pracovních listů ... 48

6.3 Výsledky dotazníků ... 51

6.3.1 Výsledky jednotlivých otázek dotazníků ... 51

7 Diskuze ... 54

8 Záv r... 58

9 Literatura ... 59

10 Seznam p íloh ... 61

9 | S t r á n k a

S S

Obrázek 1 ZŠ Vilémov - Místo realizace programu ... 26

Obrázek Ň Bodovací strom ... 30

Obrázek ň Vypl ování pracovního listu č.1 ... 31

Obrázek 4 Výtvor žáka p i aktivit zmizelé zví e ... 33

Obrázek 5 Vypl ování pracovních listů ... 34

Obrázek 6 Žáci vypl ovali pracovní listy i individuáln ... 39

Obrázek 7 Aktivita "Jak se jmenuji?" ... 41

Obrázek Ř Úsp šné hodnocení ... 42

Obrázek 10 Týmová spolupráce ... 43

Obrázek 11 Žáci na hranících CHKO Labské pískovce ... 44

Obrázek 1Ň Každý za účast na programu dostal malý suvenýr ... 45

Obrázek 1ň Hrnek s motivem Národní parku Českosaské Švýcarsko ... 45

S S

Tabulka Ň Jednotlivé aktivity pro druhý výukový den ... 32

Tabulka ň Jednotlivé aktivity pro t etí výukový den ... 35

Tabulka 4 Jednotlivé aktivity pro čtvrtý výukový den ... 40

Tabulka 5 Vyhodnocení pracovního listu č. 1 ... 48

Tabulka 6 Vyhodnocení pracovního listu č. Ň ... 49

Tabulka 7 Vyhodnocení pracovního listu č. ň ... 49

Tabulka Ř Vyhodnocení pracovního listu č. 4 ... 50

10 | S t r á n k a

S S

Graf 1 Výsledky otázky č. 1 ... 51

Graf Ň Výsledky otázky č. Ň ... 52

Graf ň Výsledky otázky č. ň ... 52

Graf 4 Výsledky otázky č. 4 ... 53

S S

RVP - Rámcový vzd lávací program

11 | S t r á n k a

Ú Ú

"Příroda, i když se na ni dívám z nejvyšší věže fantazie, zůstává pro mě, stejně jako pro tolik lidí z mé země, velkou knihou moudrosti"

Geo Bogza

U v tšiny dnešních d tí probíhá b žný den tak, že ihned po p íchodu ze školy zasednou k PC, mobilům a dalším technikám. Je skoro až d sivé, že již žáci na I. stupni základní školy vlastní v drtivé v tšin mobilní telefon nebo tablet. D ti jsou tak pono eny do virtuálního sv ta počítačových her a internetu, že si často ani neuv domují, co mají kolem sebe a co je v život důležité. V mém environmentálním programu chci žákům ukázat prost edí a p írodu, ve které vyrůstají, a tím aspo na okamžik obohatit jejich školní dny. Ve svém programu bych se ráda zam ila na rozvíjení jejich tvo ivosti, kooperace, spolupráci, fantazii i um ní ešit problémy. Mým zám rem je to, aby žáci vnímali p írodu, její krásy i nebezpečí a získali k ní kladný vztah.

Ve své Bakalá ské práci se v nuji jedinečné p írodní oblasti Českosaské Švýcarsko.

Hlavním důvodem je, že jsem se v této oblasti sama narodila a vyrůstala. Bohužel až v dosp losti jsem dokázala ocenit krásu této rozmanité a bohaté krajiny.

Dalším důvodem mého výb ru byla unikátní geologická stavba pískovcového skalního m sta a na n j vázaná rozmanitost rostlin a živočichů, typické skalní h bety, pískovcové v že a stolové hory. Myslím, že p íroda v této oblasti dokáže v žácích vzbudit zájem a tím i rozší it jejich znalosti, v domosti a hlavn nadšení.

12 | S t r á n k a

A. A . TE T EO OR RE ET TI IC CK K Á Á ČÁ Č Á ST S T

1 1 N N

Č Č

Š Š

Je součástí širší oblasti Labských pískovců, od D čína až po Krásnou Lípu na stran české a sm rem k Dráž anům na stran n mecké. Rozlohou více než 700 km² p edstavuje jedno z nejv tších území v Evrop , které dosud je jen málo ovlivn no působením člov ka. Charakteristikou národního parku je krajina stolových hor, íčních ka onů, pískovcových skalních m st. Nejvýznamn jším vodním tokem je Labe, pramenící na Labské louce v Krkonoších. V H ensku, kde české území opouští, dosahuje jeho nadmo ská výška 116 m a je tak nejnižším místem České Republiky. P íroda je zde domovem mnoha vzácných živočichů a rostlin. Nejvyšším bodem Saského Švýcarska je Grosser Zschirnstein Ě56Ňmě, na české stran je to Růžovský vrch Ě61ř mě.

Název Saské a pozd ji České Švýcarsko krajin dali švýcarští malí i Adrian Zing a Anton Graff, působící koncem osmnáctého století na saském královském dvo e v Dráž anech. Sídlem národního parku České Švýcarsko se stalo m sto Krásná Lípa, kde můžeme najít i dům Českého Švýcarsko, které svým návšt vníkům nabízí interaktivní expozice, informační služby a zážitkové programy. Naopak v Saském Švýcarsku se sídlo národního parku nachází v Bad Schandau, které nabízí nemén zážitků a výukových programů.

1.1.1 1 HHISISTTOORRIIEE

Krajina p i Labi u česko-n mecké hranice má nejen totožný ráz, ale po mnoho století m l i společnou historii. Leží na území t í historických zemí: Čech, Saska a Horní Lužnice. Nejstarší osídlení dokládají pazourkové nástroje lovců st ední doby kamenné.

První, kdo území trvale osídlil, byl národ lužické kultury, který se tu objevil na konci Ň.

tisíciletí. Na osidlování Českosaského Švýcarska m ly pozitivní vliv staré obchodní cesty, které spojovaly Čechy se Saskem, Míše skem a Lužicí. Mezi nejdůležit jší pat ily „solná stezka", „česká stezka" a „česká solná stezka". B hem t icetileté války se České i Saské Švýcarsko sjednotilo do jednoho celku, turistický ruch ovšem byl z v tší části ochromen.

Po roce druhé sv tové válce byla p erušena kontinuita kulturn historického rozvoje území

13 | S t r á n k a a jeho oblíbenost poklesla. V mnoha obcích se počet stavení snížil o polovic a n které osady, jako Zadní Jet ichovice a Zadní Doubice, zanikly. V pozd jších letech se ada chalup začala využívat k rekreačním účelům. Po roce 1řŘř zesílili vzájemné česko- n mecké snahy o spolupráci v turistické oblasti. Začali vznikat nové turistické p echody, které usnad ují poznávání vzácných p írodních krás na obou stranách hranice. ĚSoukup &

David, 2002, s. 13)

1.1.2 2 LLEESSNNÍÍ BBOOHHAATTSSTTVVÍÍ NNÁÁRRODODNNÍÍHHO O PPAARRKKUU ČČ^{ESESKKOOSSAASSKK}ÉÉŠŠ^VVÝÝCCAARRSSKKOO

Bohatství flóry a fauny je podmín no geologickou stavbou daného území. N které druhy rostou na kyselých pískovcích a jiné můžeme najít v okolí vulkanitů. Významný vliv na pestrost druhů má i skutečnost, že více než ř5 % území národního parku pokrývají lesy.

P edevším díky zachovalosti p írody se zde nachází celá ada vzácných živočichů a rostlin, které adíme podle stupn jejich ohrožení, od mírn ohrožených až po kriticky ohrožené druhy. (Patzelt, 2004, 22)

1.1.3 3 FFAAUUNNAA

Na složení fauny Českosaského Švýcarska se krom p írodních podmínek podílí i člov k, který zde v minulosti četné druhy zví at vyhubil. Z velkých savců tu d íve žil medv d hn dý, vlk, kočka divoká a los evropský. Dnes se naopak vynakládá velké snaha na znovunavrácení alespo n kterých druhů živočichu, které byly pro zdejší oblast typické.

V posledních letech se to již poda ilo u sokola st hovavého či lososa obecného. K nejv tším druhům fauny Českosaského Švýcarska pat í savci. Je možno zde potkat jelena obrovského, prase divoké či srnce obecného. Kdysi velmi početný zajíc polní je dnes vzácný, ale jeho stavy se začínají znovu zvyšovat. V podzemních norách se skrývá liška obecná a dutiny stromů mnohdy obývá kuna lesní. Tu a tam se objeví i rys ostrovid, který sem zavítal na svých dalekých cestách. Žije zde 16 druhů netopýrů, z nichž nejvzácn jší je netopýr Brandtův či kritický ohrožený vrápenec malý. Ze zástupců hlodavců zde můžeme najít lišku obecnou, ohroženého plcha zahradního či vzácnou myšici temnopásou. V ka onu Labe se v posledních letech op t usadil i velmi vzácný místní poddruh bobra evropského a žije zde i nutrie íční. Z hmyzožravců se setkáme s rejskem obecným a z ptáků můžeme ve skalách často vid t vzácného a ohroženého čápa černého. (Patzelt, 2008, s. 90, 91, 92)

14 | S t r á n k a 1.1.4 4 FFLLÓÓRRAA

Původní lesy se v Českosaském Švýcarsku dochovaly pouze vzácn a nyní zde p evažují smrkové monokultury založené člov kem. Na v tšin pískovců mají p irozené stanovišt kyselé bučiny, kde roste hlavn buk lesní, smrk ztepitý a vzácná jedle b lokorá.

charakteristické jsou i borové doubravy na vrcholových plošinách, kde jsou vtroušeny i lístky s je áby a v podrostu se da í borůvce s brusinkou. U vodních toků můžeme vid t vzácné pozůstatky lužního lesa, kde se vykytuje také olše lepkavé. významným zpest ením zdejší p írody jsou čedičové vyv eliny. Zde roste i lípa srdčitá, jasan ztepilý, javor klen a jilm horský. Člov k zde vysadil mnoho druhů d evin, z nichž nejčast jší je borovice vejmutovka, mod ín opadavý či douglaska tisolitá. Často se zde objevuje klimatická inverze, kdy se na dn hlubokých roklí shromaž uje studený vzduch a díky tomu tu p ežívají i chladnomilné a horské druhy. Mezi nejvzácn jší pat í violka dvoukv tá, čípek objímavý, vranec jedlový či plavu pučivá. K teplomilným kv tinám zde můžeme za adit mate ídoušku úzkostlivou, t ezalku tečkovanou či hvozíka kartouzka. Snad nejtypičt jší kv tinou je nepůvodní náprstník červený, jeho bohaté porosty podél cest a na lesních pasekách, dokáží nadchnout snad každého návšt vníka. NP Českosaské Švýcarsko je bohatý na mechorosty, lišejníky a vzácné houby. (Patzelt, Sojka, 2004, s. 24, Patzelt, 2008, s. 55)

1

1..5 5 PPRARAVVČIČICCKKÁ Á BBRRÁÁNNAA

Na konci skalního h bítku v Jet ichovických st nách nedaleko státní hranice nalezneme nejv tší p irozenou skalní bránu v Evrop , Pravčickou bránu. Je následkem milióny let trvajícího zv trávání v nep íliš odolné části skalního masívu, tvo eného kvádrovými pískovci. Dlouhodobé působení klimatických činitelů jako je voda a vítr se projevilo na vzniku brány samotné, ale i na dalším formování skalních povrchů.

Neobyčejné rozm ry oblouku jsou Ň6 m na ší ku a 16 m na výšku. Pravčickou bránu navšt vovali turisté více než Ň50 let. Za tu dobu prošlapali v jejím oblouku tém 60 centimetrů silnou vrstvu pískovce. Proto v roce 1řŘ0 byl z důvodu velké návšt vnosti vstup na skalní most uzav en a pískovcový útvar zpevn n sm sí s prysky ičnou p ísadou.

P ístupné však zůstali skalní vyhlídky v jeho bezprost edním okolí. P ímo na vrcholu brány stojí samostatné skalky, z nichž jedna dokonce tvo í skalní okno. Díky své výšce je Pravčická brána nejenom bičována v try, smáčená dešt m a v lét rozpalována slunečními paprsky, ale též se stává opakovaným terčem atmosférických uvoln ní p i bou kách. V

15 | S t r á n k a areálu nalezneme n kolik vyhlídek na Saské Švýcarsko, D čínsko a také do nitra národního parku. Z t chto vyhlídkových míst lze spat it nap íklad Růžovský vrch, Vysoký Sn žník či stolové hory v N mecku. ĚSpráva NP České Švýcarsko, Ň01Ň, s.17, Soukup

&David, 2002, s. 96)

1.1.6 6 OOCHCHRARANNAA PPŘŘÍÍRROODDYY

V roce Ň00Ň bylo České Švýcarsko vyhlášeno národním parkem, stalo se tak nejmladším a čtvrtým národním parkem v České Republice. Hlavním p edm tem ochrany parku je uchování geomorfologických hodnot, dochované fauny a flóry a zachování typického vzhledu krajiny. K nejdůležit jším cílům pat í obnovení p írodní skladby lesa.

Národní park Saské Švýcarsko byl vyhlášen roku 1řř0 a jeho součastná rozloha dosahuje ŇŘ7 km². Hlavním p edm tem ochrany je oblast stolových hor, obklopených kulturní krajinou.

Centrální části národních parků tvo í jejich tzv. první zóny, či jádrová území, plnící nezastupitelnou roli zázemí pro nerušený vývoj živočichů a rostlin. Návšt vníkům je v prvním zónách povolen vstup jen po značených turistických cestách ĚŇ5 % území obou parkůě. Zbylé části jsou určeny pro turisty k trávení volného času, nutností je však dodržovat zákonné podmínky ochrany p írody. Celé Českosaské Švýcarsko tvo í součást Evropské soustavy chrán ných území Natura Ň000. V ČR se nacházejí dv významné lokality, EVL České Švýcarsko a EVL Labské údolí. Hlavním p edm tem ochrany jsou zde ptačí oblasti, mezi chrán né ptáky pat í sokol st hovavý, výr velký, datel černý.

Evropsy významná lokalita České Švýcarsko zahrnuje celý Národní park včetn p ilehlých částí CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. P edm tem ochrany jsou zde hlavn p írodní stanovišt , jako nap íklad vodní toky, v esovišt , kyselé buničiny, suťové lesy. Z živočichů se zde adí vydra íční, losos obecný a mihule potoční. (Patzelt, 2008, s.134)

16 | S t r á n k a 1.1.7 7 KKRRÁSÁSNNÁÁ LLÍÍPPAA CCEENNTTRRUUMM ČČ^ESESKKÉHÉHO OŠŠ^VVÝCÝCARARSKSKAA

V d ív jších dobách průmyslové m sto, které se nachází v Severních Čechách ve Šluknovském výb žku. Místní krajina lze za adit k nejkrásn jším oblastem České republiky, a proto zde byl 1. ledna Ň000 z ízen Národní park České Švýcarsko. A proto bylo zvoleno sídlem NP práv Krásná Lípa. Dominantou m sta je od roku 175Ř barokní kostel sv. Má í Magdalény, nad jehož širokým p ístupovým schodišt m je umíst na socha Krista na k íži vytesaná z jediného bloku pískovce. V Krásné Líp můžeme najít mnoho architektonických stylů. Nacházejí se zde jak barokní a klasicistní stavby, tak i typické novorenesanční stavby. Mezi jednu z nejkrásn jších staveb m sta je považována roubený dům U Frinda z roku 17Ňř, který je ukázkou typické místní lidové architektury. V dnešní dob se nachází v dom muzeum NP České Švýcarsko. V krásné Líp najdeme i park o rozloze 10 ha, který byl založený roku 1Řř7. Stojí v n m památník v podob českého lva od K. Grundinga. V letních m sících nalezneme v parku geomorfologickou mapu – technickou památku z roku 1řň5, která zanamenává na ploše pouhých 50 m² znázor uje území o rozloze Ňř km². Tyto p írodní krásy i starobylé památky lákají v letních i zimních m sících mnoho turistů nejen z České republiky, ale i z blízkého N mecka. Značené turistické i cyklistické stezky vás zavedou do mnoha ojedin lých míst v okolí. nap . k pramenům místní eky K inice, na z íceninu hradu krásný Buk, Vápenný vrch s p írodní rezervací Vápenka. Pro turisty v letních m sících je i lákavá Kyjovská p ehrada. (Linhart, 2005, s. 23)

17 | S t r á n k a

2 2 E E

Principy environmentální vzdělávání lze shrnout do třech základních okruhů - poznat, naučit se mít rád a chránit.

Ziegler Environmentální výchova se zam uje na životní prost edí, které obklopuje každého z nás. Environmentální výchova je uvedena v Rámcovém vzd lávacím programu.

Zam uje se tedy na to, co každého z nás obklopuje a s čím se denn setkáváme.

V moderní společnosti tento pojem existuje již n kolik desítek let.

2.2.1 1 TTEOEORRIIEE EENNVVIIRROONNMMEENNTTÁÁLLNNÍ Í VVÝÝCCHHOVOVYY AA VVYYUUŽŽIITTÍ Í VVPRPRAAXXII

Environmentální vzd lávání je v České republice oblíbené a známé již po dlouhá léta. Koncept ekologické výchovy zažil však výrazný posun, až ke konci ř0. let. V r. 2000 byl p ijat strategický dokument, který nesl název „Státní program environmentálního vzd lávání, výchovy a osv ty v ČR“. Ve zmín ném dokumentu byla uvedena oblast ekologického vzd lávání a byly v n m uvedeny pot ebné informace týkající se této problematiky. ĚMinisterstvo životního prost edí, 2014)

Ekologická výchova m la i v r. Ň005 praktický seminá , na které si lidé mohli tuto problematiku lépe zarýt do pam ti. Seminá e byly vytvo eny díky jednoduché metod s názvem Bytost. Žáci si společn stanovili cíle, poté si metodou s názvem Mluvící kámen, íkali pravidla morálky, díky kterým se m l každý účastník seminá e cítit spokojen a mohl i stanovených cílů dosahovat. Pravidla, která m la ve skupin vládnout, byla následující:

 respekt vůči sob i dalším účastníkům, dodržování pravidel tolerance,

 duševní klid a vyrovnanost,

 d lat aktivity s chutí, nikoliv na základ donucení,

 zdravé sebev domí,

 zdravé riskování,

 um ní prosadit se,

 kooperace, komunikace, originalita, tvo ivost,

18 | S t r á n k a Environmentální výchova je u nás známá již od Ř0. let, kdy se však ješt nazývala

„ekologický výchova“. Dnes se mj. používá také pojem „environmentální výchova, vzd lávání a osv ta.“ Teorie environmentální výchovy se nejvíce rozvíjela v zemích, kde se mluví angličtinou. Zde se dává p ednost „environmental education“, o envrionmentalismu se píše v n kolika odborných časopisech. ekne-li se pojem ekologie, pak si v tšina lidí vybaví bu výuku ekologie, nebo i teorie environmentální výchovy.

Existují auto i, kte í environmentální výchovu vnímají p edevším jako společenskov dní obor. ĚMetodický portál RVP, Ň014ě

Výborným p íkladem teorie environmentální výchovy, ale i její p enesení do praxe, je školní jídelna. Ve školní jídeln mohou učitelé žáky nabádat, aby si začali všímat okolních zdrojů, tedy nap . p írody. Nap íklad ve Finsku je typické, že d tem ve školách platí jídlo stát. Finská politika totiž považuje zdraví a vzd lávání d tí za důležité. D ti p ijdou do školy a jako první dostávají snídani. Zde vidí i učitele a může se mezi nimi rozvíjet úpln jiný vztah než pouze formální. Poté, co se všichni společn nasnídají, odcházejí na výuku každý do t ídy, kam pat í. K ob du dostávají na výb r. Mají k dispozici švédské stoly, kde si každý p ijde na své. Pitný režim je zde také samoz ejmostí. D ti si dokonce mohou povšimnout bylinek, které mají na každém stolečku k dispozici v kv tináči. Mají tedy možnost ud lat si sami bylinkový čaj nebo si dát bylinky do jogurtu.

V České republice existují ekocentra nebo zvláštní st ediska, kde se také učitelé pokouší o to, aby se žáci zdrav stravovali a p itom se mohli učit. Aby se stala ekologie p irozenou součástí jejich dne. ĚČinčera, Ň007, s. 4ř, s.50, Málková, 1řŘŘ, s. 15řě

19 | S t r á n k a 2.2.2 2 VVYUYUŽŽIITTÍÍ NNAA 1.1. ^SSTTUUPPNNII ZZŠ Š

V souvislosti s využitím environmentálního programu mezi d tmi na 1. stupni základní školy vznikl koncept environmentální výchovy. Koncept by m l souviset s podmínkami, které panují na základních školách, ale m l by také odpovídat na otázky týkající se zm n chování žáků na 1. stupni základní školy.

V České republice mají základní školy charakter tzv. dobrých škol. Školy mají pedagogy, pov st, kontakty, historii, ale také budoucnost. Snahou environmentálního vzd lávání je však využívat na základních školách takové metody a pomůcky, které p iučí žáky i učitele, ekologickým pravidlům. ĚJanča íková, Ň00řě

Pro environmentální výchovu by se mohla využít ekonaratologie. Ekonaratologie je výchova, p i které se d ti učí ochran p írody. D ti by se m ly naučit porozum t pot ebám p írody a m ly by jí um t naslouchat. ĚTvr ochová, Ň01ňě

V p ípad prvního stupn ZŠ by bylo vhodné vzít d ti v rámci prvouky nebo p írodov dy ven, do p írody. D ti na ni začnou mít jiný pohled. Pedagog si nap íklad může povšimnout toho, že v p írod jsou d ti více uvoln né a duševn vyrovnan jší. Bývá to p edevším z důvodu, že se v ní mohou různ pohybovat. V p írod také nemusí fungovat p íliš formální vztahy jako učitel-žák, ale d ti tam mohou s pedagogem voln ji diskutovat.

P íroda působí dob e na psychiku člov ka a dodá jim sílu. Žáci v ní jsou pozorn jší a lépe se soust edí. V rámci zájmových kroužků, které na školách existují, by také bylo vhodné vyučovat n kdy venku. D ti se p i zm n prost edí mnohdy lépe soust edí a bývají hodn jší.

V rámci výuky by také bylo vhodné využívat zooasistence. Od r. Ň00Ř nap íklad existuje kroužek, který této oblasti využívá. Kroužek funguje v pražské nemocnici Motol, kde se využívá zooterapie k vyučování ekologie. Jak již bylo ečeno, d ti p i neformálních výukách, nevnímají to, že se učí, a tak dosahují mnohem lepších výsledků.

20 | S t r á n k a

3 3 P P

33..11 TTEEOORRIIEE PPRROOŽŽIITTKKOOVVÉ É PPEEDDAAGGOOGGIIKKYY AA VVYYUUŽIŽITTÍ Í VVPRPRAAXXII

Prožitková pedagogika jsou různé aktivity, které žáky vzd lávají. Jejím synonymem je nap . výchova v p írod , výchova dobrodružstvím nebo výchova zážitkem.

Jedná se nap íklad o činnosti, jako je Junák nebo turistika.

Prožitková pedagogika, neboli také zážitková pedagogika, je jedním z hlavních konceptů, které se využívají pro učení se hrou. Prožitková pedagogika m la své počátky již ve 40. letech Ň0. století a jejím tvůrcem byl n mecký učitel Kurt Hahn. B hem Ň. sv tové války založil tento n mecký pedagog ve Velké Británii společnost s názvem Outward Bound, kde se pozd ji práv prožitková pedagogika rozvíjela. Společnost začala po ádat kurzy, kde se mladší i starší jedinci, učili v p írod , a to nap . tím, že zdolávali lanové p ekážky, sjížd li divokou vodu nebo procházeli stezky s bojovými úkoly. V Americe vznikl Project Adventure a v České republice se v rámci zážitkové pedagogiky vzd lávali díky sdružení Prázdninová škola Lipnice. Toto sdružení dokázalo své žáky novým schopnostem a to úpln jinou formou učení. Hry této školy si našli své p íznivce po celé naší republice. Po r. 1řŘř došlo k rozvoji zážitkové pedagogiky. Prázdninová škola Lipnice se stala jednou z poboček společnosti Outward Bound. Východiskem prožitkové pedagogiky byl: princip dobrovolnosti, Kolbův cyklus, flow a komfortní zóny. ĚČinčera, 2007, s. 14, s. 15)

Co se týká zážitkové pedagogiky v praxi. Lze označit, že d ti na 1. stupni ZŠ mohou navšt vovat skauta. V rámci této aktivity se učí pracovat v kolektivu, dále jsou neustále v pohybu, vymýšlí nové a nové v ci. Poznávají kamarády, chodí do p írody, na výlety, jezdí na tábory. Učí se vlastn úpln zvláštní formou – neformální. D ti se učí čelit náročným situacím, snaží se p ekonávat sami sebe. N které d ti preferují spíše turistické kroužky. Lekto i jezdí se svými žáky na výlety, do hor, na hrady, zámky, ale také k vod . Turistický kroužek bývá oblíbený mezi d tmi, které mají rády plno pohybu. V lét jezdí na cyklo výlety, chodí plavat, kulturní akce nebo jen tak p ší túrou poznávají p írodu. V zim navšt vují aquaparky nebo chodí na bruslení. Zkrátka jsou neustále zam stnáni pohybovou aktivitou, která jim p ináší mnoho zážitků.

21 | S t r á n k a 3.3.2 2 PPRIRINNCCIIPP DDOOBBRROOVVOOLLNNOOSSTTII

Žáci si na základ svého uvážení zvolí vhodnou úrove výzvy. Záleží pouze na nich, jak velkou výzvu p ijmou. Odborné vedení si musí zjistit, zda jsou žáci opravdu účastníky ze své vlastní vůle a nebyli nikým, ani ničím, nuceni. Žáci by si m li uv domit, že budou p ijímat nejrůzn jší druhy výzev, a také podporovat další účastníky. Zárove by m li bránit takového účastníka, kterého n kdo jiný napadá.

3.3.3 3 KKOLOLBBŮŮV V CCYYKKLLUUSS

Kolbův cyklus je učení se na základ zkušení. Učení se p izpůsobení se učí každého, aby se um l, co nejrychleji adaptoval na zm ny, které p ináší okolí. Učení se ze zkušeností dává člov ku prostor k neustálému sebe rozvíjení se. Kolbův cyklus učení má n kolik fází. Dle Kolba nebyl tento styl učení jen na základ cyklu, ale i zjistil fakt, že každý člov k má odlišné schopnosti pro učení se. Každý tedy využívá jiný způsob učení.

ĚČinčera, Ň007, s. Ň0, Folwarczná, Ň010, s. 55ě

3.3.4 4 FFÁÁZZEE KKOLOLBBOOVVAA CCYYKKLLUU

1. Fáze – P esn daná zkušenost či zážitek

V této fázi se p edpokládá, že základem učení je existence zkušenosti. Jsou dva způsoby, na základ nichž se prožívá zkušenost. Jedná se o pasivní a aktivní prožívání.

Pasivní prožívání vychází z p edpokladu, že člov k čeká, až se mu zkušenost sama naskytne. Aktivní zkušenost znamená aktivní účast účastníka. Člov k si ji sám hledá, a díky tomu se mu zvyšují p íležitosti k tomu, aby se p iučil novým v cem.

2. Fáze – Pozorování a reflexe

Ve druhé fázi se člov k učí díky prožitkům a zkušenostem, ale sami musíme um t dokázat zhodnotit proces našeho prožívání. Pozorování a reflexe ukazuje skutečný pohled na to, co se odehrálo b hem prožitku. Poté, co si člov k zvykne na prožitek, který už učinil, pak se v budoucnu může stát tento prožitek reflexem. Zp tný pohled na prožitek může člov ku pomoct odhalit n kdo z okolí nebo i on sám.

3. Fáze – Formování abstraktních pojetí a generalizací

22 | S t r á n k a V této fázi dochází k zjišt ní faktů, které se člov k do této fáze, naučil. Není jasn daný limit, a to tedy, kolik záv rů může být vyvozeno. Jedná se o specifické záv ry, které mají v tší p ínos.

4. Fáze – Aktivní experimentování

Ješt než se budou moct aplikovat zm ny, které p inesly prožitky Ějejich zlepšení či zvýšení, je t eba vytvo it plán. Plán obsahuje p evod alespo n jakých vytvo ených záv rů do pozice, která ho umožní zrealizovat. Čím je člov k specifičt jší, tím lépe může zrealizovat záv r učení v praktickém život .ĚFolwarczná, Ň010, s. 55ě

3.3.5 5 FFLLOOWW

V souvislosti se zážitkovou pedagogikou je nutné uvést pojem flow, což je v p ekladu jakou „proud ní“ či „plynutí“. Zavedl ho americký psycholog M.

Csikszentmihalyi. Za proud ní je považován takový stav, kdy se nejvíce ukazuje emoční inteligence, díky tomu se pak emoce angažují do služeb konkrétní činnosti nebo učení.

Emoce jsou za takových okolností nabité energií a souvisí s určitou aktivitou. Stavu proud ní chybí emoční nádech. V p ípad , že člov k pozoruje n koho, kdo je ve stavu proud ní, pak to budí dojem, že nelehká aktivita je pro jedince docela jednoduchá. Stav proud ní nastává pouze v p ípad , že činnost jedince pln zam stnává, tedy zam stnává úpln všechny jeho schopnosti. Jestliže je totiž aktivita snadná, pak dochází ke stavu, kdy se člov k začíná nudit. V opačném p ípad , pokud je aktivita p íliš náročná, člov k může pociťovat p edevším stavy úzkosti. Vznik proud ní je v části, která se nachází mezi nudou a pocitem úzkosti. Činnosti, které vyvolávají plynutí, dávají člov ku pocit nacházení nových skutečností. Díky tomuto pocitu se člov k snaží chovat takovým způsobem, kdy zvýší svou výkonnost, o níž si p edtím myslel, že ani není reálná. Ego člov ka se stává komplexn jší.

Je pravdou, že žáci ve škole vyrušují a neustále zlobí v p ípadech, kdy dostanou úkol, který v nich vyvolává stavy úzkosti, nebo také v p ípad , kdy se nudí. Žáci, kte í se dokážou pln soust edit, mívají lepší výsledky, a to ani nemusí být nadan jší. Zážitkoví pedagogové by se m li um t pohybovat v oblasti znalosti emoční inteligence.

Člov k díky flow, nadšení do určité činnosti, p i azuje dané aktivit vysokou prioritu důležitosti. Hlavními charakteristikami prožitku jsou nap íklad komplexnost, nep enositelnost slovní formou, originalita, spojitost prožitku a jeho obsahu, atp. Zážitková

23 | S t r á n k a pedagogika vnímá prožitek jen jako prost edek, ne jako cíl. Cílem prožitkové pedagogiky je ideální forma výchovy, která povede k rozvoji žáků jako osobností. Prožitkem může být činnost, která práv probíhá, a to jak fyzická tak i duševní. Pokud je prožitek již záležitostí minulosti, pak ho lze definovat jako zážitek. ĚHanuš, Chytilova, Ň00ř, s. 56 -58)

3.3.6 6 KKOMOMFFOORRTTNNÍÍ ZZÓNÓNYY

Komfortní zóny jsou sférou zážitků a jednání. Člov k se v t chto okruzích pohybuje p edevším v p ípadech, pokud se necítí špatn , ale tyto oblasti mu vyhovují.

V tšinou mají lidi celkem malou komfortní zónu. To znamená, že neradi zkouší nové v ci, které necht jí opustit. Každý člov k jako dít opoušt l svou obvyklou komfortní zónu tém denn . Avšak vůbec nemusel mít člov k pon tí o tom, že v n jaké komfortní zón vůbec existuje. Mnoho rodičů svým d tem zakazuje opoušt t komfortní zónu, a to p edevším proto, že se o své d ti bojí. Je to p irozené, avšak rodiče by si m li uv domit, že práv svým strachem omezují své dít v růstu. D ti p ece cht jí neustále zkoušet a poznávat nové v ci, jsou zv daví, což je naprosto p irozené. I dosp lí se mohou neustále pokoušet o objevování nových a nových v cí, avšak pouze na základ rozhodnutí svého v domí. Je tomu tedy jinak, zatímco u dosp lých se jedná o v domou záležitost, u d tí se jedná o nev domé jednání. (Pletzer, 2011, s. 69 -70)

24 | S t r á n k a

B. B . PR P RA AK KT TI I CK C K Á Á Č Č Á Á ST S T

4 4 P P

Výukové dny probíhaly jak v prostorách školy, tak i v okolní p írod . Ve všech t chto dnech jsme se zabývali tématy spojenými s Národním parkem Českosaské Švýcarsko. Tém každý výukový den trval zhruba 1Ň0 minut, tedy t i vyučovací hodiny.

Každý byl zam ený na jiné téma. První den byl zam en p edevším na seznámení žáků s celým programem. Dále jsme si s žáky určili pravidla pro společnou práci ve skupin , vytvo ili jsme s nimi bodovací strom a za adili je do jednotlivých skupin pomocí aktivity

"Kdo voní jako já". Dále jsme si promítli dokument o Českosaském Švýcarsku, který byl pro žáky i motivací pro záv rečný pracovní list, kde si žáci otestovali, kolik si o Národním parku Českosaské Švýcarsko zapamatovali informací. Druhý a t etí výukový den byl zam en na faunu a flóru Národního parku. Žáci se v t chto dnech pomocí různých aktivit a prožitkových her v p írod dozv d li, které rostliny a živočichové se v našem okolí vyskytují. Tyto dva dny byly asi nejlepší, protože téma fauna a flóra žáky nejvíce bavilo a pobyt v p írod je p ímo nadchnul. Na konci t etího výukového dne jsme s žáky, již ne v rámci programu, byli navštívit i místní les, kde jsme si společn určovali stromy, které se tu nachází a na záv r žáci naplnili krmelec pro zdejší zví ata. Poslední den jsme žáky seznamovali se zajímavostmi, které se v Národním parku Českosaské Švýcarsko nacházejí.

Pomocí aktivit a her se žáci dozv d li o Pravčické brán , Růžovském vrchu, H ensku, hradu Kőnigstein, Bastein a o Dolském mlýnu. Na konci výukového dne prob hla aktivita na motivy sout žní hry AZ kvíz a nechyb lo ani celkové vyhodnocení jednotlivých skupin.

Každý žák jako výhru obdržel hrnek s motivem Českého Švýcarska. Každý výukový den byl zahájen bu motivačním p íb hem s nám ty na probírané téma, výtvarnou činností nebo motivačním filme Na konci každého dne m li žáci za úkol vyplnit p ipravený pracovní list, kde m li použít znalosti, které daný den nabyli. Environmentální program se realizoval ve dnech 10. - 13. dubna 2014.

25 | S t r á n k a 4.4.1 1 CCÍLÍLEE PPRROGOGRRAMAMUU

Hlavním cílem mého výukového programu je seznámit žáky s prost edím ve kterém žijí. Probudit v žácích zájem o životní prost edí a rozvíjet kladný vztah k p írod a v neposlední ad prohloubit znalosti o Národním parku Českosaské Švýcarsko, v jehož blízkosti vyrostli a žijí.

4.4.2 2 CCHAHARRAAKKTTEERRISISTTIIKKAA RREEAALLIIZZAACCEE VVÝÝUUKKOOVVÉÉHHOO PPRROOGGRRAAMMUU

Realizace programu prob hla ve dnech ň. až 6. b ezna Ň014 na malot ídní škole v obci Vilémov na Šluknovsku. Program probíhal z v tší části v prostorách školy a v okolní p írod .

4.4.3 3 MMÍSÍSTTOO RREEAALLIIZZAACCEE PPRROOGGRRAAMMUU

Základní škola se nachází v obci Vilémov, ve Šluknovském výb žku. Obec má necelých tisíc obyvatel proto je místní škola pouze malot ídní. Až do roku 1ŘŘ1 byla škola v obci jednot ídní a v roce 1ŘŘŇ se stala dvout ídní. Škola byla od roku 1ŘŘř rozší ena o stavbu nové budovy aby se tak rozší ila kapacita. Dnes je škola trojt ídní, s p ti ročníky I.

stupn základní školy. Škola má t i učitele včetn editele školy a vychovatelku ve školní družin . Tuto školu jsem si vybrala z více důvodů, jedním z nich bylo, že jsem tuto školu sama navšt vovala a dodnes se mi vybavují jen hezké vzpomínky na má d tská léta.

Dalším důvodem bylo, že jsem na této škole absolvovala svou pedagogickou praxi jako vychovatelka v místní školní družin a vychovatelka v mate ské škole, která je součástí základní školy. Všechny zdejší žáci m velice dob e znají jak ze školní družiny, tak i ze spousty akcí, které škola organizuje a na kterých se také podílím. Jsou to nap íklad akce:

mikulášská besídka, pohádkový les, pálení čarod jnic, divadelní p edstavení a tábory s kroužkem náboženství. Tím, že m všichni d ti znají, ze m spadla velká nervozita a celý průb h programu tím byl i snazší. Programu se zúčastnilo celkem 15 d tí ze spojených t íd t etího a čtvrtého ročníku.

26 | S t r á n k a

O rázek 1 ZŠ Vilé ov - Místo realiza e programu

4.4.4 4 VVYUYUŽŽÍÍVAVANNÉÉ MMEETTOODDYY VV PPRROGOGRRAAMMUU

Ve výukovém programu jsem využila p edevším metody prožitkové pedagogiky.

Dále jsem využila vlastní znalosti, které jsem p i svém studiu Pedagogiky volného času nabyla. Využila jsem poznatky z p edm tů práce se skupinou, z environmentální výchovy, prožitkové pedagogiky a v neposlední ad jsem využila své poznatky z praxe na I.stupni Základní školy ve Vesci, kterou jsem absolvovala v rámci studia Učitelství pro I. stupe ZŠ.

Prožitková pedagogika je pro mladší školní v k velmi užitečná a to hned z n kolika důvodů. Prvním z nich je, že jsou žáci schopni lépe vst ebávat informace díky intenzivnímu prožitku, kterou zažijí, když si na určitou v c můžou sáhnout, podívat se na ní nebo se do ní p ímo vcítit. Tuto teorii jsem si vyzkoušela nap íklad p i aktivit "stavíme náš strom", kdy jsi žáci mohli vyzkoušet jednotlivé části stromů a vcítit se tak do role. Žáci pak dokázali lépe pochopit princip, jak strom funguje a k čemu jsou jednotlivé části důležité. Důležitost zážitku jsem poznala i v rámci své praxe ve školní družin , kdy jsme s žáky navštívili Brtnické ledopády a d ti tak m li možnost si opravdu "ošahat" pískovcové skály. Tento zážitek mi i velmi pomohli p i teoretické části o horninách, protože žáci byli schopni pochopit princip vznik skal. Druhým důvodem proč jsem zvolila metodu prožitkové pedagogiky je samoz ejm fakt, že žáky tato aktivn jší metoda více baví a m samotné se s žáky daleko lépe spolupracuje.

27 | S t r á n k a 4.4.5 5 MMETETOODDY Y VVYYUUŽÍŽÍVVAANNÉÉ KK VVYYHHODODNNOCOCEENNÍ ÍÚSÚSPPĚŠĚŠNNOSOSTTII PPRROGOGRRAAMMUU

Jako metodu pro vyhodnocení úsp šnosti mého výukového programu jsem využila hned n kolik metod. V první ad jsem využila pracovních listů, které žáci vypl ovali na konci každého výukového dne. Dostala jsem tak zp tnou vazbu, že žáci dokázali vst ebat a zapamatovat si informace, které jim byli b hem dne podány bu formou vzd lávací a prožitkové aktivity nebo formou teoretického výkladu. Další formou hodnocení úsp šnosti byli záv rečné dotazníky Ěviz p íloha č.1Ňě, který každý žák dostal po skončení výukové programu. V t chto dotaznících nešlo o nabyté znalosti a v domosti, ale o celkový program jako takový. Pokládala jsem v nich otázky zam ující se spíše na mé vlastní dovednosti. Žáci pomocí "smajlíků", zaškrtávání možností nebo jednoduchých krátkých odpov dích hodnotili zajímavost programu. Dotazníky pro mne byli asi tou nejužitečn jší formou hodnocení, protože jsem se mohla díky odpov dím žáků dozv d t, která aktivita žáky nejvíce zaujala a kterou bych do budoucna m la lépe použít nebo dokonce vůbec neza azovat. Poslední metodou bylo pozorování žáků po celou dobu projektu, u nichž jsem zjistila aktivnost žáků a první zážitky z jednotlivých aktivit, které jsem si ihned zapisovala.

Poznámky se týkaly p evážn samotných aktivit, časového rozvržení a reakce d tí na jednotlivé části programu.

4

4..6 6 BBODODOOVVÁNÁNÍ Í AA HHOODDNNOOCCEENNÍ Í SSKKUUPPIINNOOVVÉ É PPRRÁÁCCEE

Hodnocení skupinové práce

- hodnotit pracovní postup, nejen výsledek

- p i hodnocení se v novat individuálnímu p ínosu i hodnotit skupinu jako celek

Bodování skupinové práce - pracovní list - 10 bodů

- aktivita - 10 bodů Ěza chybn spln ný úkol bod dolůě - diskuze - Ň body jednotlivcům, kte í se aktivn zúčastní

- speciální body - za ochotu spolupráce, za informace k tématu navíc, za pomoc spoluhráči, vzorné chování

28 | S t r á n k a

5 5 V V

5.5.1 1 PPROROGGRRAAMM VVÝÝUUKKOOVVÝCÝCHH DDNNŮŮ

První výukový den ĚSeznámení s projektem)

Cíle: Ěvzd lávací, výchovnýě

 Seznámit žáky s výukovým projektem, který budou absolvovat v následujících dnech

 Vymezit a vytvo it erb s pravidly, které bychom m li p i společné spolupráci dodržovat

 Rozd lení žáků do skupin, ve kterých budou po celou dobu projektu pracovat

Tabulka 1 Jed otlivé aktivity pro prv í výukový de

TYP AKTIVITY NÁZEV ůKTIVITY č

ČůS POM CKY

Poznávací Seznámení se skupinou 20

Dokument

film "Na cest po Českém

Švýcarsku" 15

DVD s filmem, interaktivní tabule Pohybová aktivita: "Kdo voní jako já" 20 vůn v lahvičce

Výtvarná "Erb s pravidly" 30

výtvarné pomůcky, seznam

možností Ěviz p íloha č. 11)

Výtvarná "Bodovací strom" 20

výtvarné pomůcky, seznam možností

Záv rečná reflexe PL "Jak dob e znám NP

Českosaské Švýcarsko" 20

Pracovní list viz p íloha č. 1

29 | S t r á n k a Motivace

Motivací pro první výukový den byl dokument promítaný na interaktivní tabuli s názvem "Na cest po Českém Švýcarsku". Tento film byl pro žáky určitým nalad ním do celého projektu a také žákům bylo sd leno, že pokud budou pozorn pozorovat a poslouchat dozví se s filmu mnoho nápov d pro jejich hry i pracovní listy, za které získají body.

a. Seznámení se skupinou

Jelikož v této obci bydlím všechny žáky dob e znám a díky své p edešlé praxi v družin a v mate ské škole, m i žáci dob e znali, takže jsme mohli lehce p eskočit fázi seznamování a rovnou se pustit do našeho programu.

b. Úvodní diskuze

Na úvod prvního výukového dne jsme žáky seznámili s tématem projektu, který budou absolvovat ve čty ech výukových dnech. Žáci se dozv d li, jaká bude nápl programu po následující dny, co je očekává, za co můžou sbírat body, co bude vít znou cenou. Poté jsem žákům vysv tlila, důvod realizace projektu co je jeho cílem.

Pro nalad ní žáků do našeho programu jsme si pustili na interaktivní tabuli DVD – Na cest po Českém Švýcarsku. Žáci sed li p i aktivit v lavicích. Tento film jsem vybrala z důvodu, aby se žáci seznámili s prost edím o, kterém si následující dny budeme povídat.

c. Rozd lení do skupin - aktivita: Kdo voní jako já

K rozd lení žáků do skupin jsme použili ízené d lení, žáci si však mysleli, že rozd lení je náhodné. S t ídní učitelkou jsme p ed začátkem výukového

programu provedli ízené d lení, kdy mi t ídní učitelka pomohla sestavit t i

vyvážené skupiny, aby všechny skupiny byli pom rn stejn silné. P i rozd lování jsme také dbali, aby společn ve skupinkách nebyli jen d ti, co se spolu kamarádí, ale naučili se spolupracovat i s ostatními spolužáky.

30 | S t r á n k a Žáci si svojí skupinu museli najít podle vůn . Všechny žáky jsme pomazali malým množstvím určité vůn Ěpomeranč, vanilka, sko iceě. Žáci se podle vůn hledali a utvo ili tak t i p tičlenné skupiny. Žáci si pak své skupiny pojmenovali:

losi, vý i, lišky.

d. Erb s pravidly

Žákům bylo vysv tleno, že pokud chceme, aby se nám následující výukové dny dob e a aktivn spolupracovalo a jestli chceme dosahovat n jakých cílů a výsledků tak je pot eba si stanovit pravidla, které musíme ve skupin dodržovat. Vytvo ili jsme si společn na čtvrtku o velikosti Aň erb na, který jsme zapisovali, jednotlivá pravidla. Žáci si nejprve ve svých skupinkách volili s p edem p ipraveného seznamu Ěviz p íloha č.11ě, dv

možnosti o, kterých se domnívali, že pro práci ve skupin jsou nejdůležit jší. Každá skupina m la v seznamu jiné možnosti a tak když každá skupinka m la své dv možnosti vypsané, spojili se s dalšími skupinkami a museli provést společnou volbu, co na erb pat í.

Jednotlivci pak postupn na erb zapisovali vybraná a všemi schválená pravidla.

e. Bodovací strom

Pro lepší orientaci jsme si vytvo ili „Bodovací strom“ v n mž budou obsaženy všechny body, které skupina za daný den získala. Každá skupina si vybrala určitou barvu, z níž namalovala na strom čty i v tve. Na jednotlivé v tve se pak dále napsala jména skupin. Každý bod, který skupina získala, byl ve form lístečku, který si žáci na strom p ipevnili magnetem.

O rázek 2 Bodova í stro

31 | S t r á n k a f. Záv rečná reflexe

Pro záv rečnou diskuzi jsme použili pracovní list "Jak dob e znám Národní park Českosaské Švýcarsko Ěviz p íloha č.1ě. Žáci si v tomto pracovním listu zopakovali všeobecné informace o Národním parku, které mohli b hem dne zaslechnout z výuky i z promítaného filmu.

O rázek 3 Vyplňová í pra ov ího listu č.

Druhý výukový den ĚFauna NPě

Cíle: Ěvzd lávací, výchovný)

 Seznámit žáky s faunou v NP Českosaské Švýcarsko.

 Rozvíjet pokoru a úctu k hodnotám.

 Chápání vztahu člov ka a p írody.

 Žáci se seznámí s vyhynulými druhy NP Českosaské Švýcarsko.

32 | S t r á n k a Motivace

Motivací pro druhý výukový den byla povídka "O moudré Růžence" Ěviz p íloha č.

2ě, kterou jsme si na začátku dne p ečetli společn ve t íd na koberci. Dále jsme za adili aktivity s tímto tématem spojené.

Tabulka 2 Jed otlivé aktivity pro druhý výukový de TYP

AKTIVITY NÁZEV ůKTIVITY č

ČůS POM CKY

Četba "O moudré Růžence" 20 P íloha č. 6

Pohybová

činnost Aktivita - "Zví ata, zví ata" 40 Obrázky zví at viz p íloha č. 3 Výtvarná činnost Aktivita - "Zmizení" 30

Výtvarné pomůcky, cd p ehrávač Brainstorming Diskuze "Proč se hubí zví ata" 20 Čtvrtka A3

Záv rečná reflexe

PL"P íroda, která nás obklopuje

1" 15 Pracovní list viz p íloha č. 2

a. aktivita: Zví ata, zví ata!

Na začátku hry jsme rozdali žákům obrázky zví at Ěviz p íloha č. 3). Jednotlivá zví ata na obrázcích m li za úkol co nejp esn ji p edvést. Každá skupina dostala jeden obrázek, který nesm li ukázat ostatním skupinám. Ve skupinách si žáci zvolili jednoho jedince, který p edvedl typické chování „svého“ zví ete nebo zví e p edvedla celá skupina a vytvo ila „stádo“.

Žáci m li n kolik minut, aby si nejprve uv domili podobu zví ete a v jednotlivých skupinách se dohodli, jakým způsobem p edvedou na „jevišti“ dané zví e. Po 5 až 10 vte inách se mohli začít pohybovat jako ono zví e. Na výstupu mohli n kte í žáci p idat i charakteristický zvuk, které jejich zví e vydává. Ostatní skupiny m ly za úkol správn určit, o jakého živočicha se jedná. V této h e je cílem, aby každá skupina či jednotlivec dokončil scénku, a proto jsme si na začátku hry vysv tlili pravidla, že žáci či skupina sm jí odpovídat až pov ená osoba Ěučitelě zatleská.

33 | S t r á n k a b. aktivita: Zmizelé zví e

V této aktivit jsme skupinám sd lovali různé podrobnosti ze života určitého živočicha, jeho jméno však zůstalo utajeno. Žáky jsme upozornili, že musejí bedliv poslouchat, jelikož jejich dalším úkolem bude napsat o zmi ovaném zví eti tajnou zprávu.

Po dokončení sd lení, m li žáci za úkol nakreslit na malé kartičky podobu zví ete v jeho prost edí. B hem kreslení jsme si pustili nahrávku o p írod , žákům jsme tak lépe navodili p írodní atmosféru. Po dokončení kresby jsme si díla vystavili ve t íd na š ůru, čímž nám vznikla malá výstavka. Poté následovala reflexe. Jednotlivé obrazy jsme si ukázali a poté jsme zjistili, že šlo o vyhynulý druh medv da hn dého.

O rázek 4 Výtvor žáka při aktivitě z izelé zvíře

c. Brainstorming

Posadili jsme se s žáky do kruhu na koberec, kde jsme zapojili metodu brainstorming: „Proč se mýtí lesy?", „Proč se zamo uje prost edí jedovatými látkami?" Doprost ed kruhu jsme položili čtvrtku o velikosti A3, na kterou jsme postupn zapisovali myšlenky.

Dále jsme využili diskusní techniku „krok vp ed/krok vzad“, kde žáci vyjád í svůj postoj k danému problému. D ti stáli na čá e, p itom jsme žákům jim četli určité stanovisko Ěnap . „Na poutích týrají zví ata“, „Kožešina je hezké oblečení“ě. Žáci bu

34 | S t r á n k a zůstaly stát na čá e Ějsou nerozhodníě nebo postoupili dop edu Ěsouhlasě či dozadu (nesouhlasíě. Nakonec vysv tlovali, co je vede k jejich názoru.

Na záv r jsme ješt debatovali o dalších vyhubených druzích v Českosaském Švýcarsku Ělos, vlk, orel skalní, jeseter velký, kočka divoká, tet ev hlušec, želva bahenní, pratur).

d. Záv rečná reflexe

Pro záv rečnou reflexi jsme použili pracovní list Ěviz p íloha č. 2ě ve, kterém si žáci zopakovaly poznatky, které se dnešní den naučily. Pracovní list vypl ovaly ve skupinkách a na konci se jednotlivé skupiny bodovaly.

O rázek 5 Vyplňová í pra ov í h listů

T etí výukový den ĚFlóra NPě

Cíle: Ěvzd lávací, výchovnýě

 Žáci se naučí rozpoznávat jehličnaté a listnaté stromy.

 Žáci se seznámí s prost edím lesa

 Seznámit žáky s rostlinami, které se nachází v NP.

 Chápání p íčin a následků p i poškozování p írodních hodnot.

 Schopnost odpov dného chování vůči p írod .

35 | S t r á n k a Motivace

Motivací pro t etí výukový den byla výtvarná činnost "strom". Žáci si vyzkoušeli výtvarnou techniku, klovatinová rezerva. Na bílý papír nakreslili strom touto technikou.

Jako motivaci pro další aktivity jsme žákům slíbili, že si dílo mohou dod lat na konci projektového dne, když nasbírají Ň0 bodů.

Tabulka 3 Jed otlivé aktivity pro třetí výukový de TYP

AKTIVITY NÁZEV ůKTIVITY č

ČůS POM CKY

Výtvarná "strom" 20 čtvrtka A5, št tec, klovatina

Hra " pexeso" 20

Pexeso Ěviz p íloha č. 7ě interaktivní tabule,

Pohybová aktivita "stavíme náš strom" 50

Výtvarná "strom" 25 suché pastely, fixativ

Záv rečná reflexe PL "P íroda, která nás

obklopuje 2" 15 Pracovní list viz p íloha č. 5

a. motivace : strom

V první části jsme tvo ili na bílý výkres ve formátu A5 pomocí št tce a klovatiny strom. V druhé části, která se konala na konci výukového dne (klovatina musela až 45 minut schnoutě žáci vymalovali celý výkres suchými pastely, které pečliv rozmazali. Používali jsme barvy, které jsme dnes vid li na obrázcích rostlin Ěčervená, růžová, fialová, žlutá, oranžováě. Celý obrázek jsme pak vymyly tekoucí vodou a vypláchly jsme klovatinu. Po zaschnutí jsme obrázek post íkali fixativem nebo lakem na vlasy.

Po dokončení jsme si ud lali menší výstavu, kde si d ti mohly prohlédnout i výtvory svých spolužáků. Žáci sd lovali, proč použili zrovna vybrané barvy a na kterých rostlinách je dnes vid li.

36 | S t r á n k a b. hra: pexeso

Pomocí interaktivní tabule jsme žákům promítali obrázky rostlin Ěviz p íloha č. Ř), které se nachází na území Národního parku Českosaské Švýcarsko. Žáci hádali názvy rostlin a v jakém ročním období rostliny kvetou.

Následovalo stromové pexeso, které se od b žného pexesa liší tím, že dvojice obrázku nejsou úpln stejné, na jednom obrázku je zobrazen list a na druhém plod, které pat í jednomu druhu stromu. Žáci si pexeso nejd íve zkusí ve svých skupinkách a pak se hraje dohromady se všemi skupinami.

c. aktivita: stavíme náš strom

Pro tuto aktivitu jsme si vybrali louku nedaleko naší školy. V této h e p edstavovali d ti jednotlivé části stromu Ěhlavní ko en, postranní ko eny, jádrové d evo, b lové d evo, lýko, kůruě. Každou část stromu p edstavovala dvojice. Skupina, která p edvád la jádro, p edvád la poskytování opory stromu. Ko eny zakotvovali strom v zemi a vytahovali z půdy vodu a minerály. B lové d evo stromem rozvád lo vodu a mízu. Lýko p evád lo potravu z listů do ostatních částí stromu a kůra ho chránila.

Popis jednotlivých částí stromu:

Jádro

Nejd íve jsme vybrali dva nejv tší žáky a vysv tlili jsme jim, že zt les ují jádro stromu. Stoupli si zády k sob a ostatním jsme ekli: „Tohle je jádro stromu, místo, kde sídlí jeho síla. Jeho úlohou je držet kmen a v tve ve vzp ímené pozici, aby se listům dostalo pot ebné množství slunečního sv tla. Existuje již tak dlouho, že je nyní odum elé, ale p itom dob e chrán né. Kdysi bývalo živé, ale tisíce malinkých trubiček, kterými proudila vzhůru voda a dolů živiny, jsou nyní zanesené prysky icí".

Hlavní ko en

Další dvojice dostala za úkol sednout si k pat jádra a otočit se čelem ven. ekli jsme jim: „Jste hlavní ko en stromu. Kotvíte hluboko v zemi, asi deset metrů. Díky hlavnímu ko eni strom získává vodu z hloubi zem a také pevn kotví strom v půd . Když p ijde bou e, hlavní ko en chrání strom, aby ho neporazil silný vítr."