Pod kování
Na tomto míst bych ráda pod kovala Mgr. Ing. Martinu Brabcovi, Ph.D. za ochotu a cenné rady a p ipomínky, které pro m byly b hem zpracování této práce velkým p ínosem.
Anotace
Bakalá ská práce „Fašistický režim Benita Mussoliniho“ mapuje fašistický režim od jeho počátku po 1. sv tové válce až do vstupu Itálie do války v roce 1ř40. Práce zkoumá p íčiny a události, které napomohly vzniku fašismu nejen v Itálii, ale celkov v Evrop . Dále je kladen d raz na osobnost Benita Mussoliniho, v dce fašistického hnutí v Itálii. Sleduje jeho odklon od socialistické strany, založení fašistického hnutí v roce 1ř1ř, zisk postu p edsedy vlády v roce 1ř22, pevné uchopení veškeré moci v Itálii, fašizaci státu a potlačení opozice. Dále se zmi uje o zahraniční politice, zejména druhé poloviny 30. let 20. století, kdy došlo k územní expanzi a sbližování Itálie s nacistickým N meckem.
Klíčová slova
fašismus, Itálie, Benito Mussolini, fašistický režim, období mezi sv tovými válkami
Annotation
The bachelor theses „The fascistic regime of Benito Mussolini“ describes the fascistic regime from its beggining after the First World War through to Italy´s entering the war in 1940. The theses studies the causes and events that led to fascistic development not only in Italy, but also in Europe generally. It also emphasises the personality of Benito Mussiolini, the fascistic movement leader in Italy. It follows his divertion from the Socialistic party, the establishment of the fascictic movement in 1ř1ř, gaining the Prime ministr´s post in 1ř22, firm seizure of whole power in Italy, state fascistization and suppressing the opposition. It also mentions the foreign politics, especially of the second half of 1930s when it came to territory expansion and reprochement of Italy and nazi Germany.
Key words
fascism, Italy, Benito Mussolini, fascistic regime, period between the World Wars
7
Obsah
Ú ... 10
C ... 11
D ... 12
N ... 13
1.2 Korporativismus ... 15
P ... 16
S ... 17
V ... 18
D ... 19
P ... 20
P ... 21
M - ... 22
O ... 23
3.3 Emoce a estetika ... 23
O ... 24
3.4 Moderna a industrializace ... 25
Z ... 26
C ... 26
P ... 26
4.2 Stoupenci Mussoliniho ... 27
Ž antisemitismus ... 29
N ... 30
E I ... 30
4.5.1 Kapitalismus ... 30
4.5.2 Konzervatismus ... 32
4.5.3 Liberalismus ... 32
4.5.4 Socialismus ... 33
4.5.5 Komunismus ... 34
P ... 35
O V - Benito Mussolini ... 35
8
D B M ... 37
P M ... 39
P I ... 39
P B ... 39
Z - P -1922 ... 40
C M D A ... 41
Z ... 42
N - stoupenci... 43
I ... 44
V - Giolittiho koalice s Mussolinim ... 45
6.8 Benito M ... 46
6.9 Kongres Neapol - Ř ... 47
P ... 48
P Ř ... 48
K V E III ... 48
M P Ř ... 50
6.14 Mussoliniho cesta k moci ... 50
V B M ... 51
A ... 52
V M ... 53
D ... 54
P ... 54
L ... 58
M ... 59
7.7 Radikalizace ... 60
7.8 Etiopie 1935-1936 ... 61
S Hitlerem ... 61
R ... 62
I S -1945 ... 63
7.11 Poprava Mussoliniho - 1945 ... 64
Z ... 65
9
S ... 66
10
Úvod
Bakalá ská práce, jejíž název zní Fašistický režim Benita Mussoliniho, se zabývá tématem italského fašistického z ízení zosobn ného v dcem Benitem Mussolinim. Práce zkoumá vznik fašismu, jeho p íčiny a d sledky. Ptá se na otázku, co je vlastn fašismus? Podrobn ji se zabývá cestou Benita Mussoliniho k moci. Zmi uje se o vstupu Itálie do druhé sv tové války po boku Adolfa Hitlera. Součástí práce je i sesazení ‚V dce‘ roku 1ř43 a ustanovení Italské sociální republiky Saló, která končí popravou Benita Mussoliniho.Jednou z hlavních p íčin nastolení fašistického režimu v Itálii byl chaos, který nastal po první sv tové válce. S tím v ruku v ruce šla neschopnost demokratických z ízení zvládat zásadní politické i ekonomické problémy.
Italská monarchie zažívala t žkosti již p ed první sv tovou válkou.
Stávající problémy se však zásadn vyost ily a prohloubily. Dlouhá staletí Itálie trp la rozt íšt ností do mnoha nezávislých státních útvar . Území Apeninského poloostrova se sjednotilo až ve druhé polovin 1ř. století. Itálie byla spojena politicky, ne však mentáln – ‚národn ‘. To zp sobilo ned v ru v či státu a stávajícímu režimu. Itálie m la i významné strukturální rozdíly v regionální vysp losti jednotlivých oblastí a zaostalé zem d lství. P edstavitelé italské monarchie se snažili o zásadní politické a ekonomické reformy. Nikdy se však pln nerealizovali.
Úplný konec snahám nastal začátkem první sv tové války. Itálie, která byla dlouholetým členem Trojspolku, do války vstoupila na stran Dohody.
Touto zm nou očekávala získání odm ny. Mírové smlouvy, ale p inesly zklamání. Nenaplnily dle italského mín ní sliby učin né p ed válkou. Mýtus znetvo eného vít zství plul společností. Názor, že Itálie prolila krev voják a te se dočkala okradení svými spojenci, prost ednictvím nezískání všech slíbených území.
Válka zhoršila všechny stránky života v Itálii. Ekonomika se totáln rozpadla. Slabá vláda se nedokázala hnout z místa. Poválečný čas se naplnil
11
stávkami, demonstracemi a velkým chaosem. Do toho všeho se objevil strach z levicové radikalizace. Nastal tak moment otev ení cesty pro fašistická hnutí.
Roku 1ř1ř se ustanovila organizace Bojové svazy. Jedním z jejich p edstavitel byl i Benito Mussolini. Členové paradoxn z velké části pocházeli ze socialistické strany, která byla odp rcem fašismu. Fašisté vedli proti socialist m a krajní levici všemožné útoky i násilné činy. Akce obhajovali tím, že je nutné obnovit ád a po ádek. Jejich rozhodnost a síla získala adu p íznivc uvnit zem i v zahraničí. Roku 1ř21 se fašistické hnutí transformovalo v politickou stranu. Zm nila název na Národní fašistickou stranu. P es neúsp ch ve volbách se ji p esto za n kolik m síc poda ilo získat politickou moc. V íjnu 1ř22 se uskutečnil ‚symbolický‘ pochod na ím, který napomohl obratnému vyjednávání Benita Mussoliniho. Dosáhlo se tak odstoupení vlády a sestavení nového kabinetu v čele s Mussolinim. Nastala rychlá fašizace státu, které rozt íšt ná opozice nedokázala čelit.
Cíl práce
Hlavním cílem této práce je seznámení s fašistickým režimem Benita Mussoliniho v jeho komplexnosti. Zmapování fašismu po první sv tové válce až do roku 1ř43. Zd vodn ní p íčin a událostí, které napomohly vzniku fašistického hnutí v Itálii. D raz je i kladen na analýzu osobnosti Benita Mussoliniho. Zda by fašistický režim v Itálii nastal i bez n j? Nezapomíná se ani na záv r jeho života. V celé práci je snaha ukázat p ístupy r zných autor k tomuto d jinnému období Itálie.
12
1. Definice fašismu
Fašismus je jev mnoha interpretací a definicí. Ideje jako by p išla odnikud. Dosáhla četných a pestrých forem, šlechtila nenávist a násilí ve jménu národní udatnosti. P esto oslovila vzd lané státníky, podnikatele, odborné pracovníky, um lce a intelektuály. Slovo fašistický se užívalo s velkou volností.1
Jednou z možností pochopení fašismu se ukazuje v porozum ní samotnému v dci. Obraz všemocného diktátora zt les ující fašismus. Moc takového obrazu žije dodnes. Vede nás však k velkému omylu. Je to ovšem jen poslední triumf fašistické propagandy. Dává alibi národ m, které schvalovaly fašistické v dce a tolerovaly je. Odvrací pozornost od osob, skupin a institucí, jenž jim pomáhaly. Je nezbytné se dostat hloub ji. Podívat se na zp sob součinnosti v dce a národa. A na vzájemné ovliv ování strany a občanské společnosti. D jinné omyly národ se staly živnou p dou fašismu.2
D jinným fenoménem fašismu je vzpoura maloburžoazie. adí tak fašismus k reakcím proti modernizačnímu procesu. Společnost je znepokojena, vyko en na, ohrožena, hledá viníky svého nešt stí, obvykle v mezinárodních spiknutích zedná , žid , revolučních internacionál, a jiných tajemných a d sivých silách. Chce zp t drobné a p ehledné pom ry, malom stskou a venkovskou idylu. Vzniká hysterická tvrdost a b snící krutost.3
N kte í vyhrazují termín fašismus italské variant a poukazují na n které osobitosti mussolinismu. Jiní název fašismus chápou jako n co p esažného. Jako šifru pro určitý typ totalitarismu. Nešlo pouze o nacismus, nýbrž o krizi evropské civilizace a její „slepé uličky“.4
Fašismus se stal d sledkem moderního vývoje a logickým vyúst ním rozkladu starých evropských po ádk a hodnotových systém .5 V pr b hu
1 PAXTON, R. O. A P N L ISBN
978-80-7106-811-2. S. 13.
2 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 14.
3 LOEWENSTEIN, B. C P Ú ISBN
80-7285-022-9. S. 5-7.
4 LOEWENSTEIN, B., pozn. 3, s. 85-86.
5 LOEWENSTEIN, B., pozn. 3, s. 5-7.
13
30. let platil pojem fašismus pro italský fašismus, n mecký národní socialismus i ruský komunismus.6 Prolínání komunismu, fašismu a nacismu je velmi b žné.
Tyto t i ‚sm ry‘ mají adu společných bod a inspirací. V první ad vzývání v dce – Vož , Duce, Führer.7
Mussolini m l své fašistické krédo, z jehož hlediska byl fašistou ten, který pojímá totální systém myšlení a vede jej k dosažení velkého cíle, tedy k novému uspo ádání sv ta. Na tomto míst je pot eba sledovat reálnou politickou strategii. Fašisté se rádi ohán li všemožnými slovy, ale činy a skutky byli jiné.8
„Vše pro stát, nic proti státu, nic mimo stát.“ Giovanni Gentile9
1.1 Nedemokratický režim totalitní nebo autoritativní
Slovo totalitarismus má počátky ve 20. letech 20. století.10Je to určitý zp sob vykonávání politické moci, tedy typ politického režimu.11
Totalitarismus je výraz italského p vodu. Fašistický a politický teoretik Giovanni Gentile byl hlavním propagátorem slova totalitní, ale ne vynálezce.
P evzal jej od svých ideových nep átel. Pouze zm nil význam jeho vnímání z negativního na pozitivní.12 Ovlivnil tím Mussoliniho, který jej za adil do svého b žného politického slovníku. Sám Mussolini rád používal výraz totální a totalitní, tím došlo k popularizaci t chto slov a k jejich ší ení. Termín b žn používal k označení fašismu, tedy svého režimu.13
6ŘÍCHOVÁ B P P P ISBN -
80-262-0742-9. S. 227.
7 WOLTON, T. R 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2003. ISBN 80- 7207-513-6. S. 142.
8 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 21.
9 HEYWOOD, A. P P V A Č
2008. ISBN 978-80-7380-115-1. S. 232.
10 WOLTON, T., pozn. 7, s. 123.
11BALÍK S KUBÁT M T P
D ISBN -80-7363-266-3. S. 22-24, 41.
12BALÍK S KUBÁT M -24, 41.
13ŘÍCHOVÁ B WOLTON T
14
N kte í badatelé však pochybují o totalitní povaze fašistické Itálie.
Giovanni Sartori poukazuje na to, že žádný Ital, který zakusil fašismus, nikdy nenapsal v decké pojednání, jenž by seriózn vykládalo o fašismu jako o totalitarismu. Italský fašismus je ryzí ukázkou autoritativní diktatury. Víc než obyčejná diktatura, mí než totalitní stát. Od totalitní formy se liší svou nedokonalostí a nedotažeností.14
Totalitní režim je veden ideologií, což je myšlenkový obsah, který má pevnou a sev enou podobu, nem ní tvar. Oproti tomu autoritativní režim je veden prost ednictvím mentality, tedy myšlenkového postoje, jež je beztvarý, prom nlivý a vágní. Fašismu v Itálii chyb la jasná a nem nná ideologie.
Následkem toho nastaly omezené možnosti mobilizovat obyvatelstvo.
Nemožnost psychologické a emocionální identifikace mas s režimem. Absence jasné ideologie vedla ke snížení atraktivnosti režimu. Model ideální společnosti chyb l t m, pro které jsou ideje, myšlení a hodnoty úst edními pojmy a hlavní pot ebou. Režim založený na mentalit si tedy nezískal intelektuály, studenty, mládež a hluboce nábožensky založené obyvatele.15
Fašismus v Itálii postrádá racionální a celistvé jádro. Jeví se, jako úpln neuspo ádaný a náhodn posbíraný shluk idejí. Ideje a teorie tu nejsou pro pomoc intelektuáln se zmocnit sv ta a porozum t mu, ale pro burcování k politické aktivit . Fašismus není ideologií, ale spíše politickým hnutím nebo politickým náboženstvím.16
Používání termínu totalitarismus se pozd ji p isuzovalo spíše nacistickému systému a název fašismus se ponechal italské verzi vlády. Pojem se začal používat i pro sov tský režim v dob jejich velkých čistek.17
Jako politologický koncept je totalitarismus historicky spojen s hodnocením nacismu, fašismu, pozd ji i komunistického režimu.18Společným
14BALÍK S KUBÁT M -24, 41, 69.
15BALÍK S KUBÁT M -121.
16 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 223.
17 WOLTON, T., pozn. 7, s. 123.
18ŘÍCHOVÁ B
15
ideovým základem komunismu, fašismu i nacismu je nenávist v či kapitalismu a k buržoazní mentalit , kterou plodí. Jsou to doktríny, jež se snaží podvrátit společnost, v níž se zrodily.
Totalitní systém je společnost tvo ená jedinci, kte í jsou systematicky zbavováni politických vazeb. Podléhají totální moci ideologie jedné strany a jejímu v dci. Tato definice platí jak pro diktaturu Sov t , tak pro fašistickou Itálii i hitlerovské N mecko. Totalita je fenoménem 20. století.19
Podle mého názoru n mecký a sov tský systém vlád byl jiný než italský, navíc po podepsání n mecko-sov tských pakt se zde jednalo o naprostou totalitu, která s Itálií nem la moc společného.20
Mussoliniho režim nejlépe odpovídá autoritarismu typu organického etatismu či postdemokratické mobilizace.21 Je však i možné nalézt vymezení italského fašismu jako krajní formy etatismu založenou na absolutní loajalit totalitními státu. Sám italský fašismus kladl d raz na ideál všemocného čili totalitního státu v podob krajního etatismu. Stát je pokládán za nejvhodn jší nástroj ešení problém a nejlepší zárukou ekonomického a společenského r stu.22
Sám italský stát se formáln hlásil k totalitarismu. Po celé období konání fašismu však z stala zachována italská monarchie a katolická církev si udržela svá privilegia a nezávislost.23 Ekonomické zájmové skupiny též nebyly úpln likvidovány. Tento systém byl zam en výrazn militantn .24
1.2 Korporativismus
Korporativismus s p ívlastkem totalitá ský se stal sociální základnou fašistické Itálie. Mussolini byl toho názoru, že korporativní systém svou kvalitou
19 WOLTON, T., pozn. 7, s. 126-127.
20A
21BALÍK S KUBÁT M -66.
22 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 219, 231.
23 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 233.
24ŘÍCHOVÁ B
16
je p edurčen se stát civilizací století dvacátého.25 Prohlašoval, že korporativismus je „t etí cestou“ mezi kapitalismem a socialismem.26
Od korporativismu se p edpokládá omezený počet nekonkurenčních organizací. Mocensky velmi silné korporace byly jedním z cíl Mussoliniho fašistické Itálie.27 Sociální harmonie mezi pracujícími a podnikatelskou sférou dává možnost k morálnímu a ekonomickému oživení. Vztahy mezi t ídami však musí obstarat stát. Národní zájmy p evládají nad zájmy dílčími. Roku 1927 bylo v Itálii vytvo eno 22 korporací. Korporace reprezentovaly zam stnavatele, pracující a vládu. Dozíraly na rozvoj všech hlavních italských pr myslových odv tví. Pozd ji se ustanovila Komora prut (fasces) a korporací. M ly nahradit italský parlament.28
V praxi byl korporativismus pouhým nástrojem ke kontrole hlavních ekonomických zájm a k získání moci.29
2. P vod fašismu
Evropa na konci první sv tové války stála na p ed lu mezi starým sv tem, ke kterému jíž nebylo cesty zp t, a sv tem novým, jež neslo ho ké zklamání. Válčení prohloubilo odlišnosti v politické orientaci. Navíc zákopová válka se stala zkušeností nikdy p edtím nevídané brutality. Vytvo il se zásadní rozdíl mezi vojáky a civilisty, bitevní frontou a frontovým zázemím. Ti co p ežili boje v zákopech, nedokázali odpustit t m, co je tam posílali.30
Váleční veteráni, p ivyklí násilí, trvali na vlád v zemi, pro kterou t žce krváceli na bojištích. Bylo to jejich tvrd nabyté právo. Vrátili se z války s nenávistí v či politice a politik m, kte í zradili nad je voják . Odsoudili Itálii k ostudnému míru. Došlo k ponížení Ital , kte í p stovali kult hrdin .
25ŘÍCHOVÁ B
26 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 234-235.
27ŘÍCHOVÁ B
28 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 234-235.
29ŘÍCHOVÁ B
30 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 37-38.
17
Nebojovali proto, aby se vrátili do Itálie pana Giolittiho. To rad ji vše pop ít, zničit a od základu obnovit.31
Tradiční obraz fašismu se ukazuje ve vrcholn dramatických momentech fašistických d jin, nap . Pochod na ím. Ignoruje tak každodenní praxi. D ležitá je i spoluúčast obyčejných lidí. Fašistická hnutí by nikdy nezmohutn la bez pomoci t chto obyvatel. Fašisté dosáhli moci i s tichým souhlasem a aktivním p isp ním p edstavitel tradiční elity, tedy hlavy státu, stranických p edák , vládních ú edník . Mnozí poci ovali odpor v či hrubostem fašistických boj vká . V dlouhodobém m ítku jim to však zas tolik nevadilo. Excesy fašist p i výkonu moci, též nemožné bez spoluúčasti p edstavitel státního z ízení. Nastával rezignovaný souhlas jednotlivc i p edstavitel institucí v mnoha společenských vrstvách.32
Nelze jen sledovat prostoduchý portrét jediného v dce a skandujících mas. Rovn ž povaha definicí je omezující. Dodává rámec statickému obrazu n čeho, co je lépe post ehnutelné v pohybu. Lepší je nahlížet na danou v c jako na proces. Ani programová prohlášení nelze brát za n co sm rodatného. Je rozdíl v tom co se hlásá a co se činí.33
Fašistické režimy prorostly společnostmi v d sledku volby a čin .34 Uplat uje se typická metoda odvád ní pozornosti na zahraniční akce, inscenování krizí k dojmu ohrožení, vlny nacionálních vášní. To vše je k ‚ospravedln ní‘ fašistické milice.35
2.1 Slovo fašismus
Slovo fašismus má sv j p vod v italském výrazu fascio, fascímo.
Doslova to znamená svazek (svaz, sdružení) nebo otep. Termín fašismus rovn ž lze odvodit od latinského slova fasces. Což značí svazek prut se sekerou
31 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 37-38.
32 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 18-21.
33 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 18-21.
34 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 48.
35 LOEWENSTEIN, B., pozn. 3, s. 5-7.
18
uprost ed. První užití se objevilo na odznaku ú edník v antickém ím . P i p íležitosti ve ejných pr vod se nosil p ed magistrátními ú edníky jako symbol ú ední autority a státní jednoty.
V ř0. letech 1ř. století se tak označovaly politické skupiny nebo tlupy revolučních socialist v Itálii. Ke konci 1ř. století užívali italští revolucioná i výrazu fascio pro p ipomínku na solidaritu oddaných spolubojovník . Mussolini tímto slovem pojmenoval ozbrojená polovojenská uskupení, která zakládal za první sv tové války a po ní. Roku 1911 Mussolini, výrazem fascio označil místní uskupení socialist ve Forlí. P ed rokem 1ř14 symboliku ímských fasces si p ivlastnila levice. Postupem času výraz fascismo nabyl vyhran n ideologického významu. Režim, v n mž bylo slovo fašismus uvedeno do užívání, se tak stala Mussoliniho Itálie.36
Koncem první sv tové války začal Mussolini razit termín fascismo. Cht l jím vyjád it rozpoložení skupiny nacionalistických, demobilizovaných voják a válkychtivých, syndikalistických revolucioná , jež kolem sebe shromáždil.
23. b ezna 1ř1ř Mussolini pojmenoval své hnutí Fasci di Combattimento, což p ibližn znamená ‚bojová bratrstva‘.37
2.2 Vznik fašismu
Fašismus je výtvor dvacátého století. Nepochybn nejvýznamn jší politická inovace.38 N kte í auto i jej uvádí jako objev doby mezi dv ma sv tovými válkami. Jedním z jeho hlavních projekt se stala Mussoliniho fašistická diktatura v Itálii (1ř22 – 1943).39
V mnoha sm rech se stal revoltou proti modern , idejím a hodnotám osvícenství a politickým názor , jež z osvícenství vzešly. Heslo italských fašist
36HEYWOOD A ŘÍCHOVÁ B
37 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 9.
38 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 27.
39 HEYWOOD, A. Politologie. P V A Č
ISBN 978-80-7380-115-1. S. 86.
19
to vyjád ilo jasn : „rok 17Řř je mrtev“. Fašismus se snažil p etvo it sv t politiky.
Doslova vyko enit a zlikvidovat d dictví dosavadního politického myšlení.40 Racionalismus, pokrok, svoboda a rovnost se odhodilo ve jménu boje, v dcovství, moci, heroismu a války.41 Fašismus je často definován tím proti čemu se staví. Je proti rozumu, liberalismu konzervatismu, kapitalismu, buržoazii, komunismu.42
Ko eny fašistických myšlenek a teorií lze nalézt již v 1ř. století.43 Principem osvícenství byly ideje univerzálního rozumu, p irozené dobroty a nutného pokroku. Cht ly tím vymanit lidstvo z temna iracionalismu a pov r.
Koncem 1ř. století však myslitelé poukazují na omezenost lidského rozumu.
Pozornost se ubírá k jiným, patrn k mocn jším pohnutkám a motiv m.
Propojení krize civilizace ke konci 1ř. století s první sv tovou válkou a s tím co po ní následovalo, m lo nedozírné následky. Nastala mocná a opojná sm sice války a revoluce. Fašistická politická hnutí se tedy zrodila z p evrat provázejících první sv tovou válku.44
2.3 Den vzniku fašismu
Začíná-li n co tím, že to získá jméno, m žeme počátek fašismu datovat p esn . Oficiáln se zrodil v Milán v ned li 23. b ezna 1ř1ř. V ten den se uskutečnil mítink na milánském Piazza San Sepolcro. Zúčastnili se ho Mussoliniho Fasci Italiana di Combattimento. Nebyli osamoceni, chystalo se již n co v tšího, podobná uskupení se formovala všude v Evrop , nezávisle na Mussolinim.45
Toho dne dopoledne se tu shromáždilo n co p es sto lidí, včetn demobilizovaných válečných veterán , válkychtivých syndikalist ,
40 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 220.
41 HEYWOOD, A., pozn. 39, s. 86.
42 MILZA, P. Evropa v 1. vyd. Praha: Themis, 2005. ISBN 80-7312-044-5. S. 9.
43 MILZA, P., pozn. 42, s. 9. PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 7.
44 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 220-223.
45 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 31.
20
futuristických intelektuál , hrstky reportér a zv davc . Shromážd ní se konalo v zasedací místnosti Milánského pr myslového a obchodního svazu. P išli sem vyhlásit válku socialismu, nebo se protiví nacionalismu.46
Program t chto fašist byl zve ejn n až o dva m síce pozd ji. Obsahoval zvláštní sm sici veteránského patriotismu a radikálního sociálního experimentátorství. Ve smyslu nacionalismu požadoval napln ní italských expanzionistických cíl na Balkánském poloostrov a ve St edomo í. Sociáln radikální byl svými požadavky volebního práva pro ženy a všeobecn od osmnácti let v ku. Požadoval i zrušení horní sn movny parlamentu a svolání ústavodárného shromážd ní, jež m lo vytvo it novou italskou ústavu.47
15. dubna 1ř1ř zaútočila tlupa Mussoliniho p átel, včetn Marinettiho a šéfa ardit Ferruccia Vecchiho, na kancelá e milánského socialistického deníku Avanti, jehož byl sám Mussolini v letech 1912-14 redaktorem. Italský fašismus tak vpadnul do historie násilným činem.48
3 . P íčiny vzniku fašismu
V mnoha částech Evropy se demokratické vlády vytvo ily teprve nedávno. Demokratické hodnoty dosud starší hodnoty autokratické nenahradily.
Demokratické vlády reprezentující určitou koalici zájm , byli slabé a nestabilní, vystaveny ekonomickým a politickým krizím. Vyhlídka mocného vedení jedné osoby se jevila velmi lákavá.
Evropská společnost byla narušena industrializací, která ohrožovala p edevším nižší st ední t ídu drobných obchodník , podnikatel , rolník a emeslník . Rostla síla velkopodnikatel a organizovaných pracujících.
Z nižších st edních t íd získávala fašistická hnutí své členy a stoupence.
46O SULLIVAN N F 2. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002.
ISBN 80-7325-001-2. S. 90.
47 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 9.
48 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 11.
21
Údobí po první sv tové válce bylo poznamenáno ruskou revolucí a obavami majetných t íd ze sociální revoluce. Fašistickým skupinám se dostávalo finanční i politické podpory od podnikatelských kruh . Úsilí buržoazie udržet se u moci tím, že podpo í fašisty.
Sv tová hospodá ská krize 30. let se stala poslední úderem k ehkým demokraciím. Nezam stnanost, hospodá ské nezdary, ovzduší krize a pesimismu. Toho využili političtí extremisté a demagogové.
První sv tová válka neodstranila mezinárodní konflikty a rivality.
Zanechala za sebou trpké d dictví frustrovaného nacionalismu a lačnost po odplat .49
3.1 Politická situace
V meziválečném čase se demokracie hroutila ve velké části Evropy.
Nahrazovala se v tšinou pravicovými, autoritá skými a fašistickými režimy.
Vzestup fašismu se stal d sledkem složité škály d jinných sil.50
Marxisté uvád jí, že krize kapitalismu zavdala d vod k počátku fašismu.
Jiní hledají primární komplikaci v neschopnosti liberálního státu a společnosti zdolávat problémy sv ta po roce 1ř14.
Války a revoluce vytvo ily mnoho problém . Zdeformovaly hospodá ství. V d sledku demobilizace nastala masová nezam stnanost. Do toho prudká inflace a celkov hospodá ská krize. Diametráln rostlo společenské nap tí. Nastal silný p íklon k sociální revoluci. Načež rozší ení hlasovacího práva na masy občanstva s nízkou úrovní vzd lání, bez zkušenosti s občanskou odpov dností, moc nepomohli. K tomu se p idali vášn rozdmýchané válečnou propagandou. Deformace mezinárodního obchodu a sm ny d sledkem válečných dluh a kolísání hodnot m n. Fašismus rozhlašoval, že umí tyto problémy nov vy ešit.51
49 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 219-222.
50 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 219-222.
51 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 25.
22
3.2 Masová společnost versus jednotlivec - nový člov k
Davové společenství a totalitarismus kráčejí společn ruku v ruce.
Totalitní diktatura znamená fakticky modifikaci autokracie na pr myslovou společnost 20. století. Nemyslitelná bez moderní techniky a masové společnosti.
Plus výrazná role v dce, který je praktickým tv rcem totalitního režimu. Je to v dce antiústavní a antidemokratické revoluce.52
Vzrušující politická vystoupení a obratný tisk objevil zp sob jak p im t davy ke kázni. Polovojenská uspo ádání podléhaly charismatickému v dci.
Nejistota voleb se nahradila jednoznačnými plebiscity a referendy, kde se pouze rozhodovalo o jasném ano či ne. Fašisté projevovali své občanství účastí na ceremoniích davové jednohlasnosti. Rozpravy o komplikovaných záležitostech vedené v úzkém kruhu zákonodárc vyst ídala propagandistická manipulace ve ejným mín ním.53
Moderní civilizace poskytla v tší svobodu jednotlivce a s tím i hrozbu jeho izolovanosti a nejistoty. Jedinci v krizové dob prchají p ed svobodou a vyhledávají úkryt v pod ízení všemocnému v dci nebo státu. Každá politická nestabilita či hospodá ská krize m že vést k znovuoživení fašismu.54 Roku 1922 v Itálii lidová spoluúčast nahradila tak tradiční vládnoucí elitu, st ídající elitou.55
Člov k jako atom izolován od ostatních je p edm tem snadné manipulace, bez vlastní v le a svobody. Odd lený jedinec ztrácí charakteristické rysy občana a stává se davovou bytostí a tedy snadným objektem ideologie a v dce.56Pro fašisty je jednotlivec ničím, identita se pohlcuje společenstvím.
Ideálem fašismu je nový člov k - hrdina motivovaný povinností, ctí a ochotou k sebeob tování. P ipravený ob tovat sv j život sláv národa a bez
52ŘÍCHOVÁ B
53 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 93.
54 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 221
55 MILZA, P., pozn. 42, s. 330.
56ŘÍCHOVÁ B
23
p emýšlení poslušný nejvyššího v dce.57 Cestou je vytvo ení společenství, kde budou vládnout „ti nejlepší“.58
Všechna fašistická hnutí poukazují na morální bankrot a kulturní úpadek moderní společnosti. Nabízejí vidinu národa, který jako „fénix vzlétá z popele“.
Fašismus tak mísí mýty o slavné minulosti s p edstavami o budoucnosti.
Vyznačuje se op tným probuzením a novým životem, což je p edstava „nového“
člov ka. V Itálii prost ednictvím úsilí obnovit slávu císa ského íma.
V praxi obroda národa znamenala získávání vlády nad jinými národy, a to výboji a dobyvačnými válkami. Fašistická Itálie vpádem do Habeše roku 1ř34 se snažila založit africké impérium.59
3.2.1 Ostr vky separace
V rámci moderní autokracie nedochází k úplnému pohlcení všech jedinc , všech skupin obyvatel. Je možno najít ostr vky separace v totalitním mo i. Nejčast jšími jsou rodina, církev, univerzita, um lci a spisovatelé.60
3.3 Emoce a estetika
Fašismus zvlášt vyhledával emoční odezvu, z tohoto d vodu se uchyloval k rituál m, pečliv zrežírovaným ceremoniím a teatrální rétorice.
Fašismus nem l pot ebu mít n jaký intelektuální základ a filosofický systém.
Pravdou se stávalo vše, co dovolovalo ovládat druhé, vše co sm ovalo vyvolený národ k triumfu. Žádná pravdivá teorie, ale v dcova mystická jednota s historickým určením národa dávala sm r. Fašistický v dce si p ál dovést sv j národ do vyšší vrstvy politiky, kterou budou smyslov zažívat s h ejivým pocitem sounáležitosti a totožnosti. D jinné určení, síla a vzrušení z toho, že se
57 HEYWOOD, A., pozn. 39, s. 86.
58 MILLER, D. B Brno: Proglas, 1995. ISBN 80-
85617-47-1. S. 109-111.
59 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 12.
60ŘÍCHOVÁ B n. 6, s. 230.
24
účastní ohromného kolektivního činu.61 Ukazovala se silná a výlučná orientace na d jiny, kulturu a ideu organického společenství.62
Walter Benjamin: Cílev domé úsilí fašist vym nit promyšlenou, logickou argumentaci okamžitým smyslovým zážitkem p em nila politiku na estetiku. Válka je pro fašisty nejzazším a nejvlastn jším estetickým zážitkem.63
3.3.1 Oprávn nost násilí
Fašisté ve své výprav k p ijatelnosti a k moci činili kroky, jimiž p esv dčovali po ádkumilovné a zákon respektující konzervativce a p íslušníky st edních t íd, že je nutné tolerovat jejich násilí k nezbytné likvidaci provokující levice. Poukazovali na násilnosti organizované komunisty, které nabývají na intenzit a že demokratický režim jim nedokáže dostatečn čelit. Byla to velmi pečlivá kalkulace a zacílení fašist . Dokazovali, že mají energickou sílu zachránit národ p ed antinacionálními teroristy.
B žné občany fašisté ubezpečovali, že se jich násilnosti netýkají, pon vadž jsou vyhrazeny pouze pro nep átele národa. Rozlišovali tak mezi p íslušníky vlastního národa, které je pot eba ochránit a mezi nep áteli, jež je pot eba zlikvidovat.64
Podstatu fašismu lze hledat v démonizovaném vnit ním nep íteli. Užitek a krása násilností vhodná p edevším pro mladé muže, kte í nezakusili první sv tovou válku, cítili se být ošizeni. Génius fašismu zap áhnul vyznavače uspokojení v násilí proti nep átel m lidu. Zapojil tak spo ádané občany nap íč společenskými t ídami. Válečný veterán a intelektuál Marinetti to pojmenoval estetikou násilí. Je pot eba udržovat trvalé nap tí.65
Emoční síla dokáže velice dob e podnítit politická jednání a to daleko líp než síla rozumu. Fašismus se stal typickým pro naklon ní k duši, emocím
61 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 22-23.
62 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 225.
63 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 22-23.
64 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 99-100.
65 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 100.
25
a pud m. Snažil se lidi mysticky ovliv ovat. Mussolini jako ideolog a propagandista fašismu, používal ideje a teorie jen pro jejich schopnost vyvolat emocionální reakci. Podn coval tak dav k aktivit .
Pokrok si fašisté vykládali jako neustálý boj a válku. Tíhli k nihilismu, tedy k válce a smrti. Fašismus sám sebe chápal jako tvo ivou sílu.
Prost ednictvím tv rčí destrukce cht l vytvo it novou civilizaci.
Konkurence a konflikt jsou zárukou pokroku lidstva. Garantují, že da it se bude pouze nejzdatn jším a nejsiln jším. Fašismus je jedinou politickou ideologií, která válku považuje za dobro. Mussoliniho p esv dčení: „válka je pro muže totéž, co mate ství pro ženy“. Darwinistické uvažování dodalo fašismu politických hodnot.66
3.4 Moderna a industrializace
Krize liberalismu po roce 1918 jakožto d sledek obtížného p echodu k industrializaci a modernosti. Stádium nevyhnutelné krize ve vývoji kapitalismu, kdy tento ekonomický systém nedokáže fungovat bez vynucené disciplíny d lnické t ídy.
Itálie se snažila rozvoj pr myslu, energicky dohán t ostatní velmoci, od ř0. let 1ř. století. Pozdní industrializace je nejvíce spat ována v rovin sociální.
Struktura obyvatel rozd lena na dv hlavní skupiny. První velmi silná p edpr myslová je zastoupena emeslníky, pozemkovými vlastníky a rentiéry.
Druhou tvo í nová skupina pr myslová, kde se nachází manažerská vrstva a d lnická t ída. St ední t ídy p edindustriální pro svoji záchranu pomáhali fašist m a stávali se jejich členy. Byla pro n d ležitá obhajoba svých výsad a prestiže p vodního společenského ádu.67
I zde se ukazuje dvojznačnost fašistického režimu. Na jednu stranu se objevovali antimodernistické reakce, na druhou stranu to byla technicky modernizační diktatura. V raných fázích t žila z protest ob tí rychlé
66 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 224-226.
67 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 94.
26
industrializace a globalizace. P ičemž využívali nejmodern jší zp soby a technické prost edky propagandy. Šlo jim o uzp sobenou modernost s technicky vysp lou společností, kde moderní tendence a rozpory budou potlačeny fašistickou silou.68
Fašismus vyjad oval odpor v či hédonismu, materialismu, p epychu, hmotným zájm m a zkrátka v či všem konkrétním základním hodnotám moderní společnosti.69
3.5 Základní prvky fašismu
1) Dojem drtivé krize, již není možno vy ešit tradičními nástroji. 2) P ednost má kolektiv, v či n muž má člov k povinnosti. 3) Názor, že vlastní společenství je ob tí. Což ospravedl uje jakýkoli čin v zápasu s nep ítelem, a vnit ním či vn jším, bez ohledu na zákonnost či morálku. 4) Zd šení z úpadku vlastního kolektivu, jenž je zap íčin n individualistickým liberalismem, t ídním konfliktem a vlivem cizáckých živl . 5) Nutnost pevn jší integrace očišt ného společenství na základ konsensu, v p ípad nezbytnosti též cestou výlučného násilí. 6) Nezbytnost autority uplat ované p irozenými v dci, vždy muži. Sám je schopen být zt lesn ním kolektivního osudu. 7) Nad azenost v dcových pud nad abstraktním a všeobecným rozumem. Ř) Krása násilí a p sobivost v le pro prosp ch kolektivu. ř) Oprávn ní vybraného lidu ovládat druhé bez omezení.
Ustanoveno na základ zdatnosti kolektivu.70
4. Charakteristické rysy italského fašismu
4.1 Program fašistFašističtí p edáci se netajili s tím, že nemají program. Mussolini byl z tohoto nedostatku nadšený. A také rád prohlašoval, že on sám je definicí fašismu. „P st je shrnutí naší teorie“ prohlašoval jeden fašistický aktivista v roce
68 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 17-18.
69 WOLTON, T., pozn. 7, s. 252.
70 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 50-51.
27
1920. Moderní lidé pot ebují v li a vedení duceho. A ne n jakou doktrínu nebo teorii.
Až roku 1ř32, když už byl deset let u moci a cht l sv j režim
„normalizovat“, vyložil Mussolini fašistickou ideologii ve stati, která byla vytišt na v novém vydání Enciclopedia Italiana Treccani. Anonymním spoluautorem se stal oficiální filosof režimu Giovanni Gentile.71
Ve stati p evládá obhajoba spirituálnosti, nerovnostá ského ádu a hierarchie založené na dominanci nejlepších. Najdeme zde i antiburžoazní rétoriku.72
Ano, nejd íve získání moci, pak až n jaké teoretizování. Mussolini byl pravd podobn prvním stranickým v dcem, který v dom zavrhoval jakýkoliv formální program. Nahrazoval jej brilantním a nápaditým vedením a samotnou činností.73
4.2 Stoupenci Mussoliniho
Italové v zákopech frontové linie prožívali první vlastní kolektivní zkušenost od sjednocení své zem . Akt zrození jejich národa znamenal k est ohn m ve společn prolité krvi a ob tování se pro tutéž v c. Poválečné trauma bylo o to intenzivn jší, pon vadž Itálie se cítila být p ipravena o část výhod z vít zství. Vnitropolitická situace a slabost ímské vlády vyvolávaly frustrace.
Dále se vyskytly t žkosti s op tovným začle ováním válečných veterán do společnosti. Výsledkem byl vznik polovojenských skupin – squadrismus.
P ístupných propagand nacionalistických stran, které slibovaly odplatu potupeného národa.74
71 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 23.
72 MILZA, P., pozn. 42, s. 330, 23-24.
73 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 23.
74 WOLTON, T., pozn. 7, s. 241-242.
28
A tak pevné jádro Mussoliniho stoupenc tvo ili arditi. Cítili být oprávn ni vládnout zemi, již zachránili. Byli to vybraní p íslušníci úderných oddíl , zocelení zkušenostmi v bojích v p edních liniích.
Dále sem pat ili válkychtivý syndikalisté, nacionálního zam ení.
Mussoliniho nejbližší spojenci z kv tna 1ř15, když mu šlo o zapojení Itálie do první sv tové války. S nad jí, že válečný konflikt popožene Itálii rychleji k sociální revoluci.
T etí složku p vodních Mussoliniho fašist zaujímali mladí, protim š ácky orientovaní intelektuálové a estéti, tzv. futuristé. Šlo o volné uskupení um lc a spisovatel , zastávající ideje Filippa Tommasa Marinettiho.
Zavrhovali kulturní odkaz minulosti shromaž ovaný v muzeích a knihovnách.
Radši velebili osvobodivou a posilující kvalitu rychlosti a násilí. Futuristé dychtili po válečném dobrodružství jak v roce 1ř14, tak i roku 1ř1ř. Mnozí p sobili jako publicisté ve florentské kulturní revue La Voce. Po válce práv jejich uznání dodalo tvo ícímu fašistickému hnutí na respektu. Navíc pomohli ší it myšlenky radikální národní revoluce mezi nacionalisty st edních t íd.75
Intelektuálové a vzd lanci jsou tak spojeni s ideovou pr pravou a pozd jším zdarem fašismu. Jejich role byla klíčová v začátku fašistických hnutí. To oni zdiskreditovali staré liberální režimy a vytyčili body, kolem nichž se mohl nov a v tší m rou vyhra ovat hn v a protest. Dodali tak fašistickým boj vkám zdání d stojnosti.76
Vazby mezi intelektuály a hnutím, které pohrdalo myšlením, se však brzy zp etrhaly. ada intelektuál , jež se ztotož ovala s idejemi fašismu v jeho raném stadiu, odpadla nebo p ešla do opozice. Intelektuálové však zp sobili, že p edstava fašismu byla v bec možná.77
Mussolini se nikdy moc nezabýval n jakým teoretickým zd vod ováním. P esto nelze ignorovat ideologické zdroje raného fašismu.
75 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 10-11.
76 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 91.
77 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 24.
29
V myšlenkovém a kulturním odkazu zakladatel lze nalézt části k porozum ní fašismu.
Fašističtí ‚v dci‘ byli takovými outside i nového typu. Stejn jako Mussolini, válečný veterán, i oni zocelení a bezohlední vojáci. Navíc se začali na politické scén objevovat mladí muži z nižších vrstev, kterým se teprve nedávno dostalo hlasovacího práva. T etí typ úsp šných outsider tvo ili šikovní mechanici a zdatní technici pot ební v rozvoji nového pr myslu. A nakonec sem pat ili i bohémové, diletanti a experti jen v tom, jak manipulovat davem a rozdmýchat nenávist. Mussolini sice p vodn povoláním učitel, ale jinak spíše nedočkavý revolucioná , vyhošt ný za podvratnou činnost ze Švýcarska a Tridentska.78
Vytvá eli r zná spojenectví, činili politické kompromisy, ve jménu čehož byli ochotni odložit části svého programu a akceptovat i odpadnutí či marginalizace n kterých svých starých spolubojovník .79
4.3 Židé – antisemitismus
Itálie sama o sob m la málo p íznak antisemitismu. Mussolini m l židovské p átele a dokonce milenku židovského p vodu. Jmenovala se Margherita Sarfattiová a byla autorkou jeho prvního a jím schváleného životopisu. Dokonce i pochodu na ím se zúčastnilo na dv st jeho židovských stoupenc .80
P esto lze najít u Mussoliniho antisemitismus založený na nacionalismu, ale na rozdíl od Hitlerova je mén extremistický a zločinný. Až do poloviny 30.
let italský V dce nepat il k rasist m ani k antisemit m. Až válčení v Habeši jej p esv dčilo, že „mezinárodní judaismus“ je mu nep ítelem. Židé jsou spojenci nep átel fašismu a vstoupili do války proti Itálii.
78 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 63.
79 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 25.
80 RIDLEY, J. G. Mussolini. 1. vyd. Praha: Themis, 2002. ISBN 80-7312-007-0. S. 283-291.
30
Pozd ji k tomu p isp la politika sbližování s N meckem. P edevším Hitlerova návšt va íma znamenala pro Mussoliniho ud lit mu záruky antisemitské politiky. Nep istoupil však na „biologické“ teze nacist . Rad ji tomuto procesu dal „kulturní“ rozm r. Židok es anství bylo podle n j duchovním protikladem ecko- ímských hodnot, které jak p edpokládal, m ly navrátit Itálii slávu.
Mussoliniovský fašismus se v d sledn antisemitské podob neprojevil.
Od roku 1ř3Ř však Duce, pod nátlakem svého spojence Hitlera, zavád l soustavná protižidovská opat ení.81
4.4 Nový zp sob sounáležitosti
Ve stavu, kdy ústavní systém uvízne v mrtvém bod a hrozba revoluce mohutní, nabízí úsp šné fašistické hnutí slábnoucí elit skv lé ešení. Fašisté mohli poskytnout masovou podporu, která dovolovala konzervativc m vytvo it parlamentní v tšinu schopnou energických rozhodnutí. Navíc s fašisty p icházeli mladí sv ží lidé.82
Fašisté nabízeli nový zp sob sounáležitosti. Žádali v rnost, dodržování závazk a disciplínu tam, kde se konzervativci obávali rozpadu sociálních vazeb.
D lníky tak odvrátili od marxismu, kde d lnická t ída nemá žádnou vlast.
Objevem fašist byla idea národa, která je siln jší než idea p íslušnosti k t íd . Mussolini tak p epokládal, že na svou stranu získá své n kdejší socialistické kolegy. Výsledky očekávání nebyly však nijak závratné.
4.5 Ekonomické a politické sm ování Itálie 4.5.1 Kapitalismus
Podle fašist je základem hospodá ské síly schopnost národa spoléhat se výlučn na zdroje a energie, které p ímo ovládá. Expanzionismus a dobyvačné
81 WOLTON, T., pozn. 7, s. 136-137, 259.
82 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 121.
31
války jsou nástroji dosahování ekonomické bezpečnosti. Obroda národa a hospodá ský pokrok byly úzce spojeny s vojenskou mocí.83
Fašisté odsuzovali buržoazii pro její laxnost a individualismus.
Oslabovala tím národ. Kritika v či kapitalismu plynula z jeho materialismu a lhostejnosti k v cem národa. Fašisté zavrhovali názor, že ekonomické síly jsou primárními hybateli d jin. Nefungující kapitalismus v meziválečném období nepot eboval reorganizaci. Chyb la mu nedostatečná politická v le, která by vytvo ila plnou zam stnanost a produktivitu.84
Fašističtí aktivisté z ad nižší st ední t ídy m li hluboký odpor ke kapitalismu. Projevem se stalo odmítání moci velkého byznysu a finančních institucí.
Italský režim se snažil sféru velkého podnikání zahrnout do svých politických cíl znárod ováním a státní regulací. Byly však rychle odstaveny na vedlejší kolej, jakmile se fašistické strany chopily moci. Marxisté tvrdili, že cílem fašismu nebylo kapitalismus zlikvidovat, ale zachránit. P edstavy fašist o organizaci ekonomického života byly mlhavé a občas se i odporovaly. Tím, co určovalo hospodá skou politiku fašist , byl pragmatismus. Ve fašismu hrál v tší roli antikomunismus než antikapitalismus.85
Ve fašistické Itálii platil velký nesoulad mezi slovy a činy. Dvojznačnost byla naprosto b žná. Kapitalismu p isp chali na pomoc, tedy žádný radikální antikapitalismus se nekonal. Naopak panoval plný respekt k majetku vlastních národních pr myslník , kte í m li vytvo it sociální základnu obnoveného národa. Kapitalismus byl pouze pod izován ideologickým cíl m fašistického státu.
83 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 230-232.
84 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 15.
85 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 229-230.
32
Antikapitalistická opat ení tedy nikdy nebyla ádn provedena, p estože je hlásali a cht li je ud lat. Fašisté u moci akorát zkonfiskovali majetek svých politických protivník a cizinc .86
4.5.2 Konzervatismus
Pro konzervativce jsou typické hodnoty, které jsou v souladu s jejich společenským postavením, rodinnými a církevními tradicemi a vztahem k vlastnictví. Což vedlo ke konflikt m s fašisty.
Konzervativci nabízeli „pouze“ tradiční ešení potíží poválečného sv ta, prost ednictvím utišení rozdrážd ných dav a navrácením správy v cí ve ejných do rukou gentlemanské elity. Jít čelem k masám a zvládat jejich rozvášn nost p ímo to pro n nebylo. P ední politikové se v kritických momentech rad ji pokusili Mussoliniho hnutí „transformovat“, než aby je potlačovali.
Cesta fašist k moci vždy sm ovala p es spolupráci s konzervativními elitami. Fašisté vzhledem ke svému počtu a energii m li co nabídnout konzervativc m v Itálii. P izp sobivost fašistických v dc k politické situaci byla obdivuhodná. Stali se tak nepostradatelnými spojenci a komplici. Navíc nikdo necht l vojenskou diktaturu ani vládu levice, to se radši konzervativci dohodli s fašisty. Byli ochotni k vzájemným ústupk m.87
4.5.3 Liberalismus
V p edvečer první sv tové války byli liberální režimy zárukou svobody jednotlivce. Volná sout ž politických stran dovolovala občan m ovliv ovat složení stran prost ednictvím voleb. Liberální vlády umož ovaly značný rozsah svobody občan m a zvlášt podnikatel m. Hospodá ské a sociální otázky byly ponechány svobodné volb individuálního výb ru na trhu. Považovalo se za normální, že zásahy ze strany státního aparátu jsou minimální a vztahují se jen na to, co sami občané nemohou zastat, nap . udržování ve ejného po ádku,
86 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 229-232.
87 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 16, 97, 116.
33
vedení války a diplomacie, ochrana majetku p ed protesty d lník a p ed zahraniční konkurencí.
Po první sv tové válce urozené a vzd lané osoby spoléhaly na to, že jejich společenská prestiž a ctihodnost jim zaručuje znovuzvolení. P išla však na scénu davová nacionalizace. Její tlak po roce 1ř1Ř je nutil naučit se oslovovat masy voličstva nebo z politiky odejít. P sobení na dav byl nyní prvo adý.
D sledkem válečného vyp tí a mnoha deformací docházelo k dalším novým konflikt m. Tlaky z r zných stran a funkční poruchy státních z ízení vedly k trvalé státní intervenci. Totální boj bylo možno vést jedin na základ mohutné státní koordinace a regulace.
Již v meziválečném období parlamentní systémy nahrazovány autoritá skými. D íve p išel italský fašismus až pak n mecký. Masové voličstvo v Itálii bylo tehdy ješt nezkušené. Všichni muži získali všeobecné hlasovací právo až v roce 1912. Komplikace nastaly i všeobecnou gramotností obyvatel, levnými sd lovacími prost edky a agresivitou cizorodých kultur.
Liberálové se cht li po válce vrátit k zásad všemocnosti tržní ekonomiky. Neregulovaný trh v rozvrácených hospodá stvích s revolučními tlaky se však stal totáln nefunkční. V očích latifundist z Popádí ztratil italský liberální režim svoji legitimnost, nebo je nedokázal ochránit p ed nároky levice.
Latifundisté dosp li k názoru, že správa ve ejných záležitostí neexistuje. A tak začali verbovat soukromé polovojenské útvary squadrist .88
4.5.4 Socialismus
Mussolini byl p vodn vlivným členem Italské socialistické strany a redaktorem jejich novin Avanti. Své zam ení však pozd ji rázn obrátil.89 Panovala tu evidentní ideologická rivalita mezi fašisty a socialisty, p es to fašisté poci ovali určitou náklonost k n kterým názor m a postoj m socialist .
88 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 92-97.
89 PROCACCI, G. D I P L ISBN -7106-152-2. S. 318.
34
Společné pro fašisty a socialisty je nap . vyznávání kolektivismu. Fašismus d razn klade společenství nad jednotlivce.90
Fašisté ovšem s krajní pečlivostí plnili výhružky na adresu socialist a to velmi násiln . Pouliční boje s mladými komunisty byli na denním po ádku a pat ily k mocným obraz m fašistické propagandy. Šlo jim o ovládnutí území.91
4.5.5 Komunismus
V záv ru roku 1ř35 navrhl vedoucí p edstavitel kominterny Manuilskij komunist m z Apeninského poloostrova, aby se spojili s Mussoliniho fašisty a uplat ovali politiku jednotné fronty. Úlohou Komunistické strany Itálie, tak bylo vniknout do fašistických organizací a navázat spojení s naverbovanou mládeží a d lníky a hovo it s nimi fašistickým jazykem. Snažili se je tak p etáhnout na svou stranu.
V té dob se Itálie nacházela ve válce proti Etiopii, k tažení Mussolini rozhodl v íjnu 1ř35. A tak komunisté začali p ijímat nacionalistická mocenská hesla. Usnesení politbyra z kv tna 1ř36 navrhlo zahájit širokou akci s cílem co nejv tšího p iblížení k základn fašistického režimu. „Pro záchranu Itálie, smí ení italského lidu!“ Nápomocné komunist m se staly základní prvky z prvního Mussoliniho fašistického programu. Generální tajemník strany Togliatti však zd raz oval, že se nejedná o žádné usmi ování s fašistickým režimem, ale udob ení italského lidu za účelem porážky fašismu.92
To, že komunisté byli ochotni jít ve stopách fašist , p ebírat jejich hesla a p ijímat jejich program. Je to potvrzením toho, že mezi ob ma ideologiemi vyskytují společné body. Mají obdobné praktiky, shodný pohled na základní otázky, zejména je jím vlastní společná nenávist ke všemu, co se váže k západní tradici. Jako je nap íklad demokracie, svoboda, volný obchod atd.
90 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 229-230.
91 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 15.
92 WOLTON, T., pozn. 7, s. 119.
35
Komunisté, fašisté a nacisté jako by byli n jakými znep átelenými bratry, kte í se svá í a svád jí zápas o společné d dictví.93
Dalším p ičin ním pro fašismus byl strach z bolševické revoluce a celkov z komunismu. Itálie m la silnou zkušenost s poválečným nebezpečím ze strany Ruska. Nástupem 20. století však levice v Itálii již nem la co nabídnout mládeži, která cht la zm nit sv t. Mladí te lp li na ideji národa a tak našli sv j nový domov ve fašismu.94
4.5.6 Pravolevé d lení
Fašisté m li jasno v tom, že se nenacházejí v politickém st edu. Pohrdali m kkým a kompromisním st edem. Prohlašovali, že díky jim pravolevé politické d lení zastaralo. A tím tak p ekračují staromódní d lení a sjednocují národ.95
5. Osoba V dce - Benito Mussolini
Fašistický autoritativní režim Itálie (1ř22-1ř43) poznal diktaturu v dce.
Stal se jím Benito Mussolini (1883-1945, celým jménem Benito Amilcare Andrea Mussolini), který začínal jako učitel a noviná . Pozd ji se stal p edním členem revolučního k ídla Italské socialistické strany. Ta se nep átelsky stav la proti reformismu a byla podez ívavá v či parlamentnímu k ídlu této strany.
V roce 1912 byl Mussolini jmenován šéfredaktorem stranického tisku Avanti.
Roku 1914 však podporoval vstup Itálie do první sv tové války, díky čemuž byl ze strany vyloučen. V roce 1ř1ř založil Fašistickou stranu. A již roku 1922 byl jmenován p edsedou vlády a b hem t í let (1926) vytvo il v Itálii monopartajní fašistický stát.96
Rád se považoval za zakladatele fašismu. Mnohé projevy a další texty však sám nenapsal. Jeho politický názor vycházel z p esv dčení, že lidský život
93 WOLTON, T., pozn. 7, s. 120.
94 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 98.
95 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 17
96 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 233. PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 292.
36
má význam jedin tehdy, je-li udržován a určován společenstvím. K tomu je pot eba uznat stát jako univerzální mravní v li. Zt lesn ním tohoto pojetí se stal totalitarismus. Žádné lidské či duchovní hodnoty nemohou existovat mimo stát.97
Jednou z nezbytných charakteristik fašistického režimu je v dcovský princip.98 Výrazná role v dce, který je praktickým tv rcem totalitního režimu a p edstavitelem antiústavní a antidemokratické revoluce.99 Takový ‘V dce‘
oplývá charismatem a má schopnost vyvolat v ostatních lidech loajalitu, citovou závislost a slepou oddanost. Autorita spojená s projevem osobního v dcovství čili charismatu. Disponuje jí neobyčejn nadaný člov k. Charismatická autorita má být absolutní a nezpochybnitelná, tedy totalitní.100
Benito Mussolini jako úsp šný šéf musel dokázat, že se umí pustit do kompromis a dohod, pot ebných k tomu, aby se fašisté mohli chopit dosažitelného.
Mussolini se cítil být osudem povolán k moci. Postupn tak ze sebe ud lal nevyhnutelného spoluúčastníka v zápasu o politickou moc, v zemi, které se hodlal chopit.101 Mussolini jako charismatický v dce se cht l stát sjednotitelem národa.102
Pro Benita Mussoliniho byla typická teatrálnost. Každodenní ečn ní z balkónu, záplava uniforem a parád. K tomu „ ímský pozdrav“ nap aženou paží a nesmyslný válečný pok ik „eia, eia, alalá“103. Tuto teatrálnost však p evzal od Gabriela D´Annunzia, který teatrálním vyhlášením Rjeky za „Carnarskou republiku“ p isp l osobit do politické kultury.104
97 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 233.
98BALÍK S KUBÁT M
99ŘÍCHOVÁ B
100 HEYWOOD, A., pozn. 9, s. 227-228.
101 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 68, 99.
102 MILZA, P., pozn. 42, s. 117.
103 NOLTE, E. F 1. vyd. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-107-4. S. 334.
104O SULLIVAN N -92, 147-150.
37
Aby se stal fašismus vážným soupe em, musela se objevit v dčí osobnost. Shromaž ovatel, který zvládne odstranit své soupe e a dá dohromady do jednoho houfu všechny nesocialistické nespokojence. Takových ‚V dc ‘ r zného druhu byl dostatek. Mussolini se tak musel na počátku kariéry vypo ádat se svými rivaly. Jedním takovým soupe em byl práv D´Annunzio, jenž um l učinit z politického puče drama, nezvládl však vytvo it koalici.105
Druh autority spočívající v charismatu si nárokuje jedinečný a mystický status. Jež je zt lesn ním v le lidu a nositelem osudu národa. Od prvních let svého režimu rozvíjel Benito kult vlastní osobnosti. Mussolini ve smyslu muže, který nikdy nespí. Velký d íč, který veškerý sv j čas v nuje Itálii. Okna jeho pracovny svítí celou noc (stejn jako Stalinova). ímské zdi nechávala propaganda polepit hesly jako „Mussolini má vždy pravdu“.106
Žádnému fašistickému režimu se však nepoda ilo p edat moc pokračovateli. Charismatické v dcovství je navíc velmi k ehké. Není-li v dce schopen dovést sv j lid ke slíbenému vít zství, znamená to jeho konec.107
5.1 D tství Benita Mussoliniho108
Jeho otcem byl Alessandro Mussolini a matkou Rosa Maltoni. Benito se narodil ve Verano di Costa, což byla malá vesnička nad obcí Dovia poblíž Forli v Romagni. Pro tento kraj se stalo p íznačným násilí a revoluce. Celkov Balkán vedl kult soukromého násilí. Za normální se považovalo zabíjení spolku proti spolku, trávení kardinál a papež , okrádání poutník . Zakládali se revoluční tajné spolky v Itálii. Žádné st žování si, odplata je pot eba! Manželé vraždící milence svých žen, chladn a promyšlen , povinnost pomstít urážku cti své i své rodiny.
105 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 70-71, 98, 148.
106 WOLTON, T., pozn. 7, s. 142.
107 PAXTON, R. O., pozn. 1, s. 149.
108 RIDLEY, J. G., pozn. 80, s. 7-46.
