Financování sportu v České republice
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 Ekonomika a management
Studijní obor: Ekonomika a management služeb – Finanční a pojišťovací služby
Autor práce: Adam Pelta
Vedoucí práce: Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.
Katedra ekonomie
Liberec 2020
Zadání bakalářské práce
Financování sportu v České republice
Jméno a příjmení: Adam Pelta Osobní číslo: E17000166
Studijní program: B6208 Ekonomika a management
Studijní obor: Ekonomika a management služeb – Finanční a pojišťovací služby Zadávající katedra: Katedra ekonomie
Akademický rok: 2019/2020
Zásady pro vypracování:
1. Stanovení cílů a formulace výzkumných otázek.
2. Definice základní pojmů.
3. Financování sportu v České republice.
4. Financování sportu ve Švýcarsku.
5. Komparace a návrhy pro český systém financování sportu.
6. Formulace závěrů a zhodnocení výzkumných otázek.
Rozsah grafických prací:
Rozsah pracovní zprávy: 30 normostran Forma zpracování práce: tištěná/elektronická
Jazyk práce: Čeština
Seznam odborné literatury:
• ČÁSLAVOVÁ, Eva. 2009. Management a marketing sportu. Praha: Olympia. ISBN 978-807-3761-509.
• NOVOTNÝ, J., et al. 2010. Ekonomika sportu (Vybrané kapitoly). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. ISBN 978-80-2451-521-2.
• NOVOTNÝ, Jiří. 2011. Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. ISBN 978-80-7357-666-0.
• MŠMT ČR. 2019. Dotační neinvestiční programy státní podpory sportu pro spolky na období 2017 – 2019 [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. [cit.
2019-04-13]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/uploads/Programy_2017_2019_31_10_2016.pdf
• ŠEVČÍK, M. 2013. Zahraniční zkušenosti s alternativními možnostmi financování sportovního prostředí a jejich možná aplikace v ČR [online]. Praha: Český olympijský výbor. [cit. 2019-04-13].
Dostupné z: http://www.olympic.cz/upload/files/Financovani-sportuSevcik.ppsx
• PROQUEST. 2019. Databáze článků ProQuest [online]. Ann Arbor, MI, USA: ProQuest. [cit.
2019-09-30]. Dostupné z: http://knihovna.tul.cz/.
Konzultant: Mgr. Michal Odarčenko, člen týmu obchodního práva Advokátní kanceláře Jansta, Kostka spol. s r.o.
Vedoucí práce: Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.
Katedra ekonomie
Datum zadání práce: 31. října 2019 Předpokládaný termín odevzdání: 31. srpna 2021
prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D.
děkan
L.S.
prof. Ing. Jiří Kraft, CSc.
vedoucí katedry
V Liberci dne 31. října 2019
Prohlášení
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně jako pů- vodní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedou- cím mé bakalářské práce a konzultantem.
Jsem si vědom toho, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.
Beru na vědomí, že má bakalářská práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Jsem si vědom následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.
26. dubna 2020 Adam Pelta
Financování sportu v České republice
Anotace
Bakalářská práce se zabývá financováním sportu v České republice. Je zaměřena především na české financování sportu z veřejných rozpočtů a na možnosti, jak jej upravit v návaznosti na srovnání s jiným státem, konkrétně se Švýcarskem. První kapitola vymezuje základní pojmy z oblasti financování sportu. Druhá hovoří o samotném financování českého sportu.
Ve třetí kapitole je popsáno financování sportu ve Švýcarsku. Poslední kapitola pojednává o srovnání těchto dvou systémů a možných změnách ve financování českého sportu.
Klíčová slova
Sport, veřejné rozpočty, financování sportu, dotace, Švýcarsko
Funding of Sports in the Czech Republic Annotation
This Bachelor Thesis deals with the topic of the financing of sport in the Czech Republic.
It focuses mainly on the usage of public budgets to finance sport, and how this usage can be adjusted in comparison with a different country, namely Switzerland. The first chapter of the Thesis explains the basic terms used in the area of sport financing. The second chapter details the financing of sport in the Czech Republic specifically. The third chapter describes the financing of sport in Switzerland. The last chapter compares these two systems and suggests possible changes in the Czech system of sport financing.
Key words
Sport, public budget, funding of sport, subsidies, Switzerland
Poděkování
Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Ing. Aleši Kocourkovi, Ph.D.
za jeho trpělivost, shovívavost a vstřícný přístup při vedení práce.
11
Obsah
Úvod ... 14
1. Vymezení základních pojmů ... 16
1.1 Tělesná kultura ...16
1.2 Sport ...17
1.3 Význam sportu ...17
1.4 Historie sportu v České republice ...18
1.5 Sport v ekonomice ...19
1.6 Dělení sportu ...21
2. Financování sportu v České republice ... 22
2.1 Financování sportu z veřejných rozpočtů ...23
2.1.1 Financování sportu ze státního rozpočtu ... 24
2.1.2 Financování sportu z rozpočtu obcí a krajů ... 28
2.2 Financování sportu ze soukromých zdrojů ...31
2.3 Případová studie ...33
3. Financování sportu ve Švýcarsku ... 35
3.1 Financování sportu z veřejných rozpočtů ...36
3.1.1 Finanční podpora federace... 37
3.1.2 Finanční podpora obcí ... 39
3.1.3 Finanční podpora kantonů ... 39
3.2 Financování sportu ze soukromých zdrojů ...40
3.2.1 Prostředky domácností ... 40
3.2.2 Prostředky firem ... 40
3.2.3 Prostředky z loterií ... 41
3.2.4 Shrnutí ... 43
4. Návrhová část... 44
4.1 Ministerstvo sportu ...44
4.2 Registr sportovců...45
4.3 Daňová asignace ...46
Závěr ... 48
Seznam použité literatury ... 50
12
Seznam zkratek
ADV antidopingový výbor
CISIN La Conception des Installations Sportives d‘Importance Nationale ČOS Česká obec sokolská
ČSTV Český svaz tělesné výchovy (dříve též Československý svaz tělesné výchovy) DDPS Département de la defense, de la protection de la population et des sports FAČR Fotbalová asociace České republiky
MFČR Ministerstvo financí České republiky MOČR Ministerstvo obrany České republiky
MŠMTČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky MVČR Ministerstvo vnitra České republiky
OFSPO Federal Office for Sport
VSC Vysokoškolské sportovní centrum
13
Seznam tabulek
Tabulka 1: Rozpočet pro sport na rok 2019 ... 25
Tabulka 2: Rozpočet na sportovní reprezentaci ... 25
Tabulka 3:Rozpočet na všeobecnou sportovní činnost ... 26
Tabulka 4: Vývoj vyplacených dotací do sportu a klubům z MŠMTČR ... 28
Tabulka 5: Přehled zdrojů příjmů spolku Fotbalová akademie Jablonec, z. s. v letech 2014– 2019 ... 33
Tabulka 6: Prostředky na podporu sportu v roce 2014 ... 36
Tabulka 7: Rozdělení prostředků na podporu sportu od státu v CHF ... 37
Tabulka 8: Výše prostředků v programu CISIN ... 38
Seznam obrázků
Obrázek 1:Schéma tělesné kultury ... 16Obrázek 2: Segmentový model sportovního odvětví ... 20
Obrázek 3: Vícezdrojové financování sportu ... 22
Obrázek 4: Struktura financování sportu do roku 2019 ... 23
Obrázek 5: Výdaje obcí v oblasti sportu 2010–2018 ... 29
Obrázek 6: Odvody z hazardních her do státního rozpočtu a obecních rozpočtů v mil. Kč 30 Obrázek 7: Výdaje krajů v oblasti sportu 2010–2018 ... 31
Obrázek 8: Struktura finančních zdrojů sportovních klubů 2011... 32
Obrázek 9: Struktura financování sportu ve Švýcarsku ... 36
Obrázek 10: Nejvýznamnější sportovní sponzoři v roce 2018 v mil. CHF ... 41
Obrázek 11:Přehled rozdělení prostředků z loterií v roce 2017 ... 42
14
Úvod
Sport je v dnešní době důležitou součástí lidských životů po celém světě. Přináší nám mnoho pozitiv a emocí. Má velký vliv na výchovu dětí, které se díky němu učí disciplíně, práci v kolektivu a respektu k autoritám. Dále sport působí na životní styl mnohých z nás. Může nás ovlivňovat jak aktivně, což znamená, že se aktivně věnujeme vybranému sportu, tak i pasivně, pokud např. z pozice sportovního fanouška podporujeme nějaké konkrétní sporty.
Další z možností, jak se pasivně zapojit do sportovního dění, je například pomoc s organizací sportovních akcí. Za jedno z největších pozitiv sportu považuji fakt, že spojuje nás všechny napříč světem a dokáže stírat rozdíly mezi chudými a bohatými, čímž může přispět k rovnováze ve společnosti.
I sport má však svou stinnou stránku, a tou jsou jednotlivé aféry v podobě manipulací, sázek či ovlivňování výsledků. Tyto aféry se primárně týkají profesionálních sportů a vyšších soutěží, avšak poslední dobou už ani v nižších soutěžích nejsou vzácností. To vrhá na sport špatné světlo a jeho společenskému statusu to příliš neprospívá.
Sport je dnes význačným fenoménem jak ve světě, tak i v České republice. Zde má díky minulému režimu a jeho silné podpoře dlouhodobou tradici. Přesto se však odborníci i široká veřejnost domnívají, že sport u nás je podfinancován. Týká se to primárně tzv. „sportu pro všechny“, nikoliv sportu na profesionální úrovni.
Tímto se dostáváme k cíli mé bakalářské práce, jímž je popsat systém a pravidla financování sportu z veřejných rozpočtů, a to jak v České republice, tak i ve Švýcarsku. Pokusím se systém financování sportu v obou zemích porovnat a navrhnout možnosti zlepšení financování sportu v České republice. Základní otázkou, z níž vycházím, je, zda je český sport podfinancovaný a zda je systém rozdělování dotací spravedlivý.
Financování sportu v České republice je velmi nepřehledné. Vzniklo sice velké množství analýz a studií, které se tomuto tématu věnují, avšak zabývají se zejména vztahem mezi státem a sportovním prostředím. Otázce financování sportu z rozpočtu měst a krajů se spíše vyhýbají a má práce se této problematiky dotkne jen okrajově. V České republice chybí jasně nastavený systém, jak sport financovat, chybí zde také dlouhodobá koncepce a kooperace mezi hlavními aktéry financování sportu – tedy mezi městy, kraji a státem.
15 Téma bakalářské práce, kterým je již několikrát zmíněné financování sportu, jsem si vybral hned z několika důvodů. Primárním důvodem je, že se mě toto téma velice úzce týká a jeho problematika je pro mě velmi zajímá, a to jak z pozice sportovce, tak i z pozice budoucího funkcionáře. Dále také proto, že jsem členem finančního výboru města Jablonec nad Nisou a mám tak možnost nahlédnout do způsobu rozdělování dotací do sportu a zhodnotit jeho správnost. V závěru práce se pokusím co nejlépe shrnout možnosti, jak vytvořit spravedlivé prostředí pro financování sportu a jak přinutit prostřednictvím daňových úlev velké firmy k sociální odpovědnosti v místě, kde své podnikání provozují.
Tato bakalářská práce bude rozdělena do čtyř kapitol. První bude věnována základním pojmům a teorii z oblasti sportu. Druhá kapitola již bude pojednávat o samotném financování sportu v České republice. Ve třetí rozeberu financování sportu ve Švýcarsku. Čtvrtou a zároveň poslední kapitolu své bakalářské práce věnuji srovnání těchto dvou systémů.
V závěru se zamyslím nad možnými návrhy úpravy a optimalizace českého systému.
Podstatné je také zmínit základní zdroje načerpaných informací, kterými jsou data z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMTČR) o dotačních titulech a jejich podmínkách. Dále odborná literatura z oblasti sportu např. od Jiřího Novotného a dalších. A v neposlední řadě také mé osobní zkušenosti ze zapsaného spolku, ve kterém figuruji, jenž je silně závislý na dotacích od veřejných subjektů.
16
1. Vymezení základních pojmů
Tato kapitola se zabývá základními pojmy z oblasti sportu a jejich charakteristikou. Popisuje společenský a ekonomický význam sportu či historii jeho financování v České republice.
1.1 Tělesná kultura
Sport jako takový je součástí vyššího celku s názvem tělesná kultura. Tento pojem vychází z kinantropologie, kde „kin“ znamená pohyb, „antropos“ člověk a „logos“ věda. Považuje se za součást kultury a celého kulturního dědictví národa. „Podle Hodaně (1992) je tělesná kultura sociokulturní systém, který jako výsledek činnosti, tvorby hodnot, vztahů a norem zabezpečuje specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních biologických a sociálních potřeb člověka v oblasti fyzického, a z něj vyplývajícího psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace. Objektem jejího působení je člověk jako plnohodnotný člen společnosti.“ (Hobza a Rektořík, 2006, s. 9)
Obrázek 1:Schéma tělesné kultury Zdroj: (Hobza a Rektořík, 2006)
Jak je možné vidět na obrázku 1, tělesnou kulturu tvoří tři části a těmi jsou: sport, tělesná výchova a pohybová regenerace.
Sport, který charakterizuje výkonová motivace, se dále dělí na vrcholový, výkonnostní a na sportovní výchovu mládeže. Další zmíněnou složkou je tělesná výchova. To je cílená pohybová aktivita, která směřuje k rozvoji a také k udržení fyzické zdatnosti. Především však představuje povinný školní předmět. Tělesná výchova se dále dělí například na tělesnou
17 výchovu v armádě, ve složkách ministerstva vnitra a obrany. Poslední složkou tvořící tělesnou kulturu je pohybová rekreace, která slouží k regeneraci sil a k aktivnímu odpočinku.
Týká se zdravých i zdravotně oslabených osob. (Hobza a Rektořík, 2006)
1.2 Sport
V dnešní době existuje mnoho různých přístupů, jak sport pojmout. Obecně však lze vycházet ze dvou nejčastějších. Prvním a stále více využívaným přístupem, jak vnímat sport, je pohlížet na něj co nejvíce ze široka. Sport je vnímán jako aktivita, kterou jedinci provozují pro radost s cílem dosáhnout fyzické a psychické pohody. Přístup je odvozen od základu slova sport, které pochází z latinského „disportare“ nebo z francouzského „le desportér“.
V překladu by to znamenalo bavit se či příjemně trávit volný čas. (Novotný, 2011)
Naopak druhý přístup pohlíží na sport jako na pracovní proces, a to s cílem vytváření zisku.
Zaměřuje se především na profesionalizaci sportu, kde se za hlavní měřítko považuje výkon či výsledek. Tento přístup je typický v Severní Americe. (Slepičková, 2005)
1.3 Význam sportu
Sport hraje hlavní roli při udržování či nabírání fyzické kondice a zdravotního stavu jednotlivců. Všechny pravidelně se opakující pohybové aktivity slouží jako prevence nadváhy, obezity nebo v neposlední řadě také jako prevence sociálních patologických jevů.
Díky tomu sport zlepšuje kvalitu života. Dále má také pozitivní efekt na zdraví a tím pádem i na zdravotnický systém, jelikož slouží i jako prevence různých onemocnění. (Slepičková, 2005)
Sport je součástí společenského života již tisíce let. Různé souboje či klání byly totiž oblíbené již v minulosti. Dnes je sport fenoménem po celém světě. Přesto však některé sporty mají větší popularitu než ostatní. Mezi nejpopulárnější sporty patří zejména kriket, fotbal, basketbal, hokej a americký fotbal. Popularita sportu ale zdaleka není to nejdůležitější. Více podstatný je například fakt, že jakýkoliv sport slouží svým účastníkům jako prostor pro socializaci. Děti se totiž již od mala učí poslouchat pravidla, která jsou potřeba v rámci hry.
Dále se také díky sportu naučí smyslu pro fair-play a respektu ke všem ostatním účastníkům a autoritám, které pro ně představují trenéři. Slouží i jako prostředek seberealizace, protože
18
v lidech vzbuzuje touhu po zlepšování, poznání sebe sama a překonávání překážek.
Zkušenosti získané ve sportovním prostředí utvářejí osobnost a přenášejí se do mimosportovního života, kde pomáhají lidem vyrovnat se se stresem a každodenními problémy.
Sportovní reprezentace státu také slouží jako prostředek k posilování vlastenectví, národní hrdosti a mezinárodní prestiže. Úspěchy českých reprezentantů sjednocují národ a jsou jedinečnou příležitostí k propagaci České republiky ve světě. (MŠMT, 2016)
1.4 Historie sportu v České republice
Vzhledem k rozsahu se práce věnuje pouze novodobé historii sportu v České republice.
V roce 1989 přišel zásadní zlom v československé historii v podobě sametové revoluce.
Velké změny zasáhly právě i sport a tělovýchovu. Až do roku 1989 měla výhradní postavení v českém sportu celostátní organizace s názvem Československý svaz tělesné výchovy (dále již ČSTV), která zastřešovala všechny sportovní svazy, hnutí a tělovýchovné jednoty.
Vedení v její době bylo velmi centralizované. Revoluce však vedla ke společenské poptávce po změnách. Systém se decentralizoval, zakládaly se nové organizace a rozděloval se majetek. Od ČSTV se tak odděluje Československý olympijský výbor (dále již ČOV), dále se obnovuje Česká obec sokolská (dále již ČOS) a Orel. Vzniká Křesťanské sdružení mladých lidí, Křesťanské sdružení mladých žen a mnoho dalších organizací. Rozpadá se Svazarm, který byl nahrazen menšími organizacemi. V roce 1990 je ukončena činnost ČSTV a je nahrazen Českým svazem tělesné výchovy, Slovenským svazem tělesné výchovy a Československou konfederací sportovních a tělovýchovných svazů. Svazy, kluby a tělovýchovné jednoty se stávají právními nástupci ČSTV. Majetek ČSTV, kromě školních sportovišť, byl rozdělen mezi nástupnické organizace registrované u Ministerstva vnitra (dále již MVČR). Orgánem státní správy, který zastřešuje sport, se stalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále již MŠMTČR). V rámci tohoto orgánu byly zřízeny dva samostatné odbory: odbor sportu a odbor mládeže. Tyto odbory měly na starost rozdělování financí ze státního rozpočtu.
V roce 1993 vzniká státní loterijní společnost Sazka a.s. Jejími akcionáři se po rozhodnutí vlády stal ČSTV a další nástupnické organizace. Rok 1994 je také důležitým rokem, jelikož
19 vzniklo všesportovní kolegium, které mělo za cíl zastupovat zájmy sportovních organizací v oblasti finanční podpory ze strany státu. Tvořili jej zástupci nástupnických organizací.
Avšak problémem ve sportu byla absence jednotné koncepce a dále také pravidel systému podpory ze strany státu. Tento problém byl vyřešen až v roce 2001 zákonem č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Tento zákon upevnil pozici sportu ve společnosti, jelikož bere sport jako veřejně prospěšnou činnost a ukládá MŠMTČR povinnost zajistit mu financování a také mu vymezuje kompetence jako řídicímu státnímu orgánu. Zákon se dále věnuje působnosti ostatních samosprávných celků.
Zásadní změnou, která měla vliv na dnešní způsob financování sportu v České republice, byl pád již zmíněné společnosti Sazka a.s., která doplatila na vysoké zadlužení z důvodu stavby O2 arény. Její zisk z loterijní činnosti byl skrze státní rozpočet využíván na podporu sportu a tělovýchovy. Poté byla přijata novela loterijního zákona č. 63/1999, díky které peníze neproudily skrze státní rozpočet, ale rozdělovaly se dle výše akcionářského podílu. ČSTV mělo podíl 68 %, ČOS 14 % a zbylé organizace pod 6 %. Konkurz společnost vyhlásila 30.
května 2011 a tím pádem sportovní organizace přišly o zásadní zdroj svých příjmů. Za viníka je označován ČSTV, a to z důvodu své nečinnosti jako hlavního akcionáře. Poté dochází k přeměně ČSTV na Českou unii sportu, která funguje dodnes. Další změnou, která zasáhla sportovní financování, je další novela loterijního zákona z roku 2014, jež zrušila povinnost firem odvádět 6-20 % svého zisku na veřejně prospěšné účely. Tento obnos se označoval jako „dobro“. Dnes se tyto finance, skrze státní rozpočet, rozdělují poměrnou částí obcím, které je poté samy přerozdělují. Část si také ponechává stát. Avšak pro sport by bylo výhodnější, když peníze z loterijní a hazardní činnosti šly přímo do sportovních oddílů.
(Grexa a Strachová, 2011)
1.5 Sport v ekonomice
Systém tělesné kultury a jeho podsystémy a jimi produkované činnosti značně působí na jednotlivá odvětví národního hospodářství včetně rozvoje regionů, jelikož produkují mnoho stabilních pracovních příležitostí. Na obrázku 2 níže je vidět přehledný segmentový model sportovního odvětví, kde jsou jasně specifikované oblasti, na které má sport ekonomický vliv.
20
Jedná se zejména o:
výrobce sportovního vybavení,
výrobce speciálních sportovních zařízení,
prodejce a distributory sportovního vybavení,
provozovatele sportovních zařízení,
provozovatele a organizátory závodů a sportovních akcí,
ostatní obslužné činnosti (občerstvení, suvenýry apod.),
provozovatele zařízení pro pohybovou rekreaci,
činnost sdělovacích prostředků, propagaci atd. (Hobza a Rektořík, 2006, s. 13)
Obrázek 2: Segmentový model sportovního odvětví Zdroj: (Hobza a Rektořík, 2006)
Sport ovlivňuje průmysl volného času, cestovní ruch a mnoho dalších průmyslových odvětví a služeb. Jeho význam je makro i mikroekonomický. Avšak díky velkému podílu externalit je poměrně komplikované zkoumání jeho významu. Čisté ekonomické výsledky je potřeba posuzovat z pohledu přímých i nepřímých ekonomických dopadů způsobených externalitami. (Novotný, 2011)
Jako příklad lze uvést pořádání olympijských her. Pro daný stát sice nese velkou investiční zátěž do sportovní a další infrastruktury, ale i přesto se pořadatelskému státu z dlouhodobého hlediska vyplatí, a to jak z důvodu zatraktivnění země, tak z pohledu cestovního ruchu nebo například dlouhodobých investic do infrastruktury. Stinnou stránkou může být korupční pozadí těchto akcí. (Hobza a Rektořík, 2006)
21
1.6 Dělení sportu
Sport lze dělit dle koncepce státní podpory sportu v České republice na roky 2016–2025 do pěti následujících skupin:
sport pro všechny
sport na školách
sport pro handicapované
výkonnostní sport
vrcholový a profesionální sport
Do skupiny „sport pro všechny“ patří veškeré sportovní a pohybové aktivity, které jsou vnímány jako koníček. „Sport na školách“ je nadstavba povinné tělesné výchovy a rozvíjí u žáků jejich všestrannost. „Sport pro handicapované“ pomáhá osobám zdravotně indisponovaným k sociální integraci a získání sebedůvěry. „Výkonnostní sport“ sdružuje sportovce do sportovních klubů, které mezi sebou soutěží, a je pro něj charakteristická organizovaná systematická sportovní příprava. „Vrcholový a profesionální sport“, který je na nejvyšší úrovni, organizuje sportovce do klubů a ty se poté účastní soutěží. Tyto soutěže pořádají jednotlivé sportovní svazy. Profesionální sport nebývá financován ze státních rozpočtů, s výjimkou v podobě státní reprezentace. (MŠMT, 2016)
22
2. Financování sportu v České republice
Český systém financování sportu je v porovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně ojedinělý, protože se zakládá na vícezdrojovém financování. Dále se vyznačuje velmi nízkou podporou z veřejných zdrojů, malým podílem přímého financování sportu a vysokým podílem financování ze zdrojů domácností a dobrovolnickou prací. (Waelbroeck-Rocha, 2013)
Sport je totiž obecně financován ze dvou hlavních zdrojů, a to zde zdrojů veřejných a soukromých. Každá oblast má své ekonomické zdůvodnění. V případě, kdy mluvíme o tzv.
vícezdrojovém financování, dochází ke kombinaci obou výše uvedených zdrojů. Přestože jsou prakticky veškeré typy sportu podporovány dotacemi z veřejných rozpočtů, jsou největším zdrojem financí soukromé rozpočty domácností. Obrázek 3 znázorňuje velmi jednoduše schéma financování tělesné kultury v České republice. (Hobza a Rektořík, 2006)
Obrázek 3: Vícezdrojové financování sportu Zdroj: (Hobza a Rektořík, 2006)
Z obrázku je jasně patrné, že všechny složky tělesné kultury jsou v ČR podporovány veřejnými dotacemi a jejich vliv na rozpočty je klíčový. Nejvíce peněz směřuje do sportu z rozpočtu domácností. Jejich podíl na celkovém financování sportu je až 42 %. Další složkou jsou veřejné rozpočty, které směřují finance centrálně, a to buď prostřednictvím státního rozpočtu, nebo skrze rozpočty jednotlivých krajů a obcí. Značnou část celkového objemu peněz směřujících do sportu tvoří odvody loterijních společností a peníze soukromých firem. Dalším zdrojem svazů, klubů a tělovýchovných jednot jsou obnosy
23 získané jejich vlastní činností. Na obrázku 4 je tato struktura velmi dobře znázorněna. Od roku 2020 úlohu MŠMTČR přebírá Národní sportovní agentura. (Hobza a Rektořík, 2006)
Obrázek 4: Struktura financování sportu do roku 2019 Zdroj: vlastní úprava podle (Broďák, 2015)
2.1 Financování sportu z veřejných rozpočtů
Úkolem státu je podporovat sportovní reprezentaci a starat se o sportovní zařízení. Avšak v první řadě by měl stát zabezpečovat všeobecnou sportovní činnost. Z pohledu legislativy je povinnost státu financovat sport zakotvena v zákoně č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu.
Hlavním orgánem státní správy v oblasti sportu je MŠMTČR, které má za úkol zajistit finanční podporu ze státního rozpočtu, vytvořit podmínky pro sportovní reprezentaci a také zřídit resortní centra. Přerozdělení státních peněz hodnotí Národní rada pro sport, která poté svá doporučení předkládá MŠMTČR. Od roku 2020 přebírá agendu MŠMTČR Národní sportovní agentura, která má za úkol přerozdělovat finance do sportu. Dále je také důležité zmínit Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, přes která jsou podporována sportovní centra. (MŠMT, 2016)
Dalšími finančními prostředky, které jsou čerpány z veřejných rozpočtů, jsou finance z územních samosprávných celků. Jedná se o obce a kraje. Jejich hlavním úkolem je vytvořit přívětivé sportovní podmínky pro všechny sportovce, včetně zdravotně postižených, a také
24
příprava sportovních talentů. Obce a kraje se též podílejí na výstavbě, údržbě a provozu sportovních zařízení. V neposlední řadě nelze opomenout financování školní tělesné výchovy skrze rozpočty základních a středních škol. (KPMG, 2012)
Co se tedy veřejných rozpočtů týče, lze jejich zdroje rozdělit na:
centrální úroveň – finance od MŠMTČR, Ministerstva obrany České republiky (MOČR) a Ministerstva vnitra České republiky (MVČR)
regionální úroveň – obce, dobrovolné svazky obcí, regionální rady a kraje
Přímá státní podpora tvoří přibližně třetinu celkových veřejných výdajů. Finanční prostředky míří zejména do financování státní reprezentace, vrcholového sportu a sportovních středisek.
Zbylé dvě třetiny připadají na krajské a obecní rozpočty, které naopak financují primárně pohybovou rekreaci. (Hobza a Rektořík, 2006)
2.1.1 Financování sportu ze státního rozpočtu
Majoritní výdaje jsou realizovány skrze kapitolu 333 rozpočtu MŠMTČR. Částka je programově rozdělena na investiční a neinvestiční část. Valná část prostředků je určena v souladu se zákonem o podpoře sportu na reprezentaci a práci s talentovanou mládeží. Další obnos je zprostředkován z rozpočtu MVČR a MOČR a je využíván výhradně na podporu reprezentace. Stát se v koncepci podpory sportu z roku 2016 zavázal navyšovat objem prostředků na sport z 0,3 % na 1 % státního rozpočtu. (MŠMT, 2016)
Státní podpora z MŠMTČR je zajištována pomocí výdajového bloku s názvem „Podpora činnosti v oblasti sportu“, kterým MŠMTČR zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících ze:
zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů,
zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů,
usnesení vlády č. 591 ze dne 27. 6. 2016 ke Koncepci státní podpory sportu 2016–2025 – SPORT 2025.
Zároveň jsou v rámci tohoto rozpočtu financována Vysokoškolská sportovní centra (VSC) coby organizační složka státu při MŠMTČR a Antidopingový výbor (ADV), který lze
25 charakterizovat jako příspěvkovou organizaci MŠMTČR zajišťující antidopingový program v ČR. (MŠMT, 2019a)
Tabulka 1: Rozpočet pro sport na rok 2019
Rozpočet celkem (včetně programového financování) 7 000 000 000 Kč
– běžné výdaje 5 000 000 000 Kč
– kapitálové výdaje na programové financování 2 000 000 000 Kč
z toho: – Sportovní reprezentace 2 401 101 600 Kč
– Sportovní reprezentace – dotace 2 191 270 897 Kč
– Sportovní reprezentace – příspěvek (resortní centra, ADV) 209 830 703 Kč
– Všeobecná sportovní činnost 4 598 898 400 Kč
– Všeobecná sportovní činnost – dotace (včetně EDS/SMVS) 4 453 898 400 Kč
– Všeobecná sportovní činnost – školní sport 145 000 000 Kč
Zdroj: vlastní úprava z dat (MŠMT, 2019a)
Sportovní reprezentace
Z rozpočtu „Sportovní reprezentace“ ve výši 2 401 101 600 Kč jsou vyčleněny finanční prostředky na neinvestiční dotace, programové financování, vysokoškolská sportovní centra a ADV.
Tabulka 2: Rozpočet na sportovní reprezentaci
Sportovní reprezentace – celkem 2 401 101 600 Kč
z toho: – neinvestiční dotace 1 741 270 897 Kč
– programové financování 450 000 000 Kč
– VSC a ADV 209 830 703 Kč
Zdroj: vlastní úprava z dat (MŠMT, 2019a)
Neinvestiční dotace, které jsou znázorněny v tabulce 2, jsou využívány především na posílení systematické a koncepční práce se sportovně talentovanou mládeží, a to skrze výzvu „Talent“. Cílem je zlepšení financování sportovních her a zimních sportů.
Podstatné je také přihlédnout k hlavnímu cíli sportovních svazů, což je inovace systému práce s talentovanou mládeží prostřednictvím Sportovních středisek a Sportovních center mládeže pro zvýšení konkurenceschopnosti budoucích reprezentantů.
Finanční prostředky rovněž směřují k podpoře sportovní reprezentace České republiky skrze výzvu „Repre“. Důraz je kladen především na posílení sportovních odvětví, která potřebovala v roce 2019 získat kvalifikační místa na Letních olympijských hrách v Tokiu 2020. S tím je spojen také rozvoj podmínek pro přípravu reprezentantů zařazených do VSC mající za cíl posílení metodického úseku. Tím je myšlený přenos nových odborných znalostí do přípravy reprezentantů, posilování materiálního a zdravotního zabezpečení.
Prostředky programového financování jsou využívány k pořizování moderního sportovního vybavení a k nákupu technologií či k plnění technických předpisů
26
sportovních zařízení; primárně při pořádání významných sportovních akcí. (MŠMT, 2019a)
Všeobecná sportovní činnost
Na Všeobecné sportovní činnosti jsou alokovány prostředky ve výši 4 598 898 400 Kč.
V tabulce 3 je znázorněno jejich rozdělení do další dvou podprogramů.
Tabulka 3:Rozpočet na všeobecnou sportovní činnost
Všeobecná sportovní činnosti – celkem 4 598 898 400 Kč
z toho: – neinvestiční dotace 3 048 898 400 Kč
– školní sport 145 000 000 Kč
– programové financování 1 550 000 000 Kč
– 133D 531 Podpora materiálně technické základny sportu 1 533 500 000 Kč – 133D 620 Rozšíření strategické zóny Solnice-Kvasiny 16 500 000 Kč Zdroj: vlastní úprava z dat (MŠMT, 2019a)
Neinvestiční dotace jsou určeny nejvíce k navýšení prostředků na přímou sportovní činnost ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách. K tomu slouží výzva „Můj klub“. Na podporu rozvoje pohybových aktivit dětí a mládeže ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách je určeno přes 1,5 mld. Kč. Finanční prostředky jsou přímo směřovány do místních sportovních organizací. Svazy je nepřerozdělují. Výzva Můj klub je pro spolky a jednoty nejdůležitějším zdrojem prostředků od MŠMTČR.
Na druhou stranu ale dochází k lehkému snížení podpory v programu Organizace sportu.
Tato podpora je určena na činnost sportovních svazů. Svazům byly zvýšeny alokované prostředky na talentovanou mládež a reprezentaci, tím pádem ve všeobecné sportovní činnosti výdaje mírně klesají. A to vše z důvodu státem stanoveného cíle, kterým je dostat prostředky přímo do sportovních klubů.
Školní sport je podporován v rámci projektu „Hodiny pohybu na víc“, kdy se škola snaží co nejvíce rozšířit nabídku sportování. (MŠMT, 2019a)
Výdaje na programové financování
Program 133 520 „Hlavní směry rozvoje sportovní infrastruktury České republiky v letech 2017–2024“
Mezi základní cíle programu 133 520 patří obnova národních sportovních center pro přípravu státní reprezentace a talentované mládeže. Dále lze mezi základní cíle zahrnout rozvoj materiálně technické základny resortních sportovních center a sportovních svazů pro potřeby státní reprezentace a talentované mládeže nebo například vytvoření přívětivých podmínek pro pořádání významných sportovních akcí.
27 Podprogramy: – 133D 521 Národní sportovní centra
– 133V 522 Resortní sportovní centra
– 133D 523 Rozvoj materiálně technické základny sportovních svazů pro potřeby reprezentace a talentované mládeže
– 133D 524 Významné sportovní akce
Program 133 530 „Podpora materiálně technické základy sportu – obce, tělovýchovné jednoty, sportovní kluby“
Cíle programu 133 530 jsou velice obsáhlé: podpora sportování organizovaných sportovců se zacílením na sport dětí a mládeže; umožnění přístupu ke sportovišti co největšímu počtu zájemců o sport; zlepšení sportovně technických parametrů sportovních zařízení s důrazem na bezpečnost a na požadavky národních a mezinárodních sportovních federací; zkvalitnění hygienické úrovně sportovišť;
odstranění bariér bránících osobám se sníženou schopností pohybu a orientace v přístupu na sportoviště.
Podpora je směřována do Výzvy pro sportovní kluby a tělovýchovné jednoty na obnovu sportovních zařízení a dále do Výzvy pro obce na obnovu a výstavbu obecních sportovních hal a stadiónů.
Podprogramy: – 133D 531 Podpora materiálně technické základy sportu (obce, tělovýchovné jednoty, sportovní kluby)
– 133D 532 Program mobility
Program 133 620 se věnuje „Rozšíření strategické průmyslové zóny Solnice-Kvasiny“
a dále například zlepšení veřejné infrastruktury v Královéhradeckém kraji. Plní usnesení vlády č. 469 ze dne 21. června 2017 na podporu jmenovitých projektů vzdělávací a sportovní infrastruktury. (MŠMT, 2019a)
Z tabulky 4 jasně vyplývá jednoznačný trend navyšování prostředků z kapitoly MŠMTČR na podporu sportovní činnosti v České republice. Od roku 2016 se jedná o 100 % růst celkového objemu alokovaných prostředků. V programu Můj klub je tento narůst až čtyřnásobný. Rozpočet na rok 2019 byl 7 mld. Rozdíl je v nevyčerpaných programech.
(MŠMT, 2019a)
28
Tabulka 4: Vývoj vyplacených dotací do sportu a klubům z MŠMTČR
Rok 2016 2017 2018 2019
Celkem 3 100 765 313 Kč 4 058 186 763 Kč 5 063 938 648 Kč 6 185 000 000 Kč Můj klub 308 599 185 Kč 687 055 412 Kč 917 249 269 Kč 1 282 488 453 Kč Meziroční rozdíl + 378 456 227 Kč + 230 193 857 + 365 239 184Kč Zdroj: (MŠMT, 2019b)
2.1.2 Financování sportu z rozpočtu obcí a krajů
Nejvyššími příjmy, co se týče financování sportu z veřejných rozpočtů, jsou příjmy plynoucí z rozpočtu měst, obcí a dobrovolných svazků obcí. Pro menší obce je však tato podpora obtížná. Zákon jim proto umožňuje vytvářet svazky a sdružovat své prostředky na sport.
Výdaje obcí na sport se v roce 2017 dostaly na úroveň z roku 2010. Naopak v roce 2018 byla úroveň překonána - viz obrázek 6. Pokud se jedná o podporu na regionální úrovni, je nutné řešit problémy s obnovou, provozem a údržbou sportovních zařízení a neobvyklého vlastnického uspořádání. Důvodem, který má kořeny již minulosti, je, že většina majetku patří spolkům. Spolky však nedisponují adekvátními prostředky ke správě rozsáhlého majetku. Z tohoto důvodu ale obce pociťují menší zodpovědnost financovat sportovní infrastrukturu na svém území. Cílem programů, které jsou spolufinancovány z centrální úrovně, je odstranění nežádoucího stavu, se snahou řešit i následné provozní financování sportovních oddílů ze strany měst a obcí. Kromě infrastruktury pak města podporují také místní spolky na výkonnostní úrovni a sport pro všechny. Výše dotace záleží pouze na rozhodnutí zastupitelstva místní samosprávy, jelikož výše prostředků na podporu sportu není žádným předpisem určena. To je rovněž velký problém. Rozdíly ve výši podpory jsou v jednotlivých obcích alarmující. Každá obec by měla mít za cíl dbát na zdraví všech svých občanů a podporovat děti při jejich sportovních výkonech. (MŠMT, 2016)
29 Obrázek 5: Výdaje obcí v oblasti sportu 2010–2018
Zdroj: (MFČR, 2020)
Prostředky od státu na podporu sportu se v letech 2011-2018 zdvojnásobily. Naopak prostředky od obcí, viz obrázek 5, v roce 2010 dosáhly 10 mld. Kč, poté v roce 2011 klesly na 7,8 mld. Kč a v roce 2013 stagnovaly. I přesto, že rozpočtové určení daní i loterijní zákon navyšovaly rozpočty obcí. Od roku 2014 do roku 2017 výše prostředků mírně vzrostla na 10,2 mld. Kč. To znamená, že až v roce 2017 se objem podpory obcí vrátil na úroveň z roku 2010. V roce 2018 přišel raketový narůst prostředků na hodnotu 13,7 mld. Kč. Z tohoto vyplývá, že procentuální růst státní podpory se zvyšuje daleko rychleji než podpora sportu od obcí. Objem státních prostředků se od roku 2013 zdvojnásobil, kdežto výše obecní podpory se od roku 2013 zvýšila o 60 %. Ve srovnání s rokem 2010 je to však pouze 35 %.
(MFČR, 2020)
Od 1. ledna 2012 plynou obcím do rozpočtu prostředky z hazardní činnosti. Výnos z daně z hazardních her je u technických her dělen v poměru 35 % do státního rozpočtu a 65 % do rozpočtů obcí. Odvody z ostatních hazardních her se dělí v poměru 70 % do státního rozpočtu a 30 % do rozpočtu obcí. Jejich další rozdělení však závisí čistě na rozhodnutí vedení obce, které je často dělí mezi kulturu a sport. (Úřad vlády České republiky, 2019)
Od 1. ledna 2014 měli provozovatelé loterií a kurzových sázek (nikoliv jiných her), na základě novely zákona o loteriích, možnost zákonem předepsaný dílčí odvod z loterií a kurzových sázek snížit z 20 % na 15 %, a to o částku, kterou poskytli jako peněžitý dar Českému olympijskému výboru na tělovýchovné a sportovní účely. 1. ledna 2017 však
0,00 2 000 000 000,00 4 000 000 000,00 6 000 000 000,00 8 000 000 000,00 10 000 000 000,00 12 000 000 000,00 14 000 000 000,00 16 000 000 000,00
2 0 1 0 2 0 1 1 2 0 1 2 2 0 1 3 2 0 1 4 2 0 1 5 2 0 1 6 2 0 1 7 2 0 1 8
VÝSLEDEK OD POČÁTKU ROKU
30
zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her zrušil tuto možnost slevy na dani o dar poskytnutý Českému olympijskému výboru. (Úřad vlády České republiky, 2019)
Obrázek 6: Odvody z hazardních her do státního rozpočtu a obecních rozpočtů v mil. Kč Zdroj: (Úřad vlády České republiky, 2019)
Odvody z hazardu v roce 2017 dosáhly 12 mld., což je historické maximum, viz obrázek 6.
V roce 2018 nastal pokles o 20 % z důvodu zpřísnění podmínek a zákazu hazardu v jednotlivých obcích či jeho omezení. Tento trend bude nadále pokračovat. (Úřad vlády České republiky, 2019)
Dále by krajské samosprávy, v návaznosti na koncepci podpory sportu let 2016-2025 a novely Zákona o sportu, měly připravovat vlastní krajské koncepce podpory sportovní činnosti. To by reflektovalo jejich důležitou úlohu při finanční podpoře sportu, a to zejména:
klubů, regionálních tréninkových akademií, sportovišť nebo například sportovních událostí regionálního významu podporujících propagaci regionu. Jejich podpora sportu však není ukotvena žádným předpisem, proto je stejně individuální jako u obcí. Kraje bohužel většinou nevlastní sportovní infrastrukturu a stejně jako obce nepociťují potřebu investovat, případně spravovat krajskou sportovní infrastrukturu. Krajské dotace směřující do sportu jsou z tohoto důvodu asi třetinové, než je obvyklý průměr EU. Kraje často podporují profesionální sport skrze reklamní smlouvy o propagaci s oddíly či sportovci, avšak přístup je i v této oblasti velmi individuální a záleží na momentálním politickém rozpoložení v krajském vedení.
(MŠMT, 2016)
31 Obrázek 7: Výdaje krajů v oblasti sportu 2010–2018
Zdroj: (MFČR, 2020)
Prostředky poskytované kraji na podporu sportu se dle obrázku 7 od roku 2010 téměř zčtyřnásobily. Pouze v roce 2017 došlo k mírnému poklesu. V roce 2018 činily 1,08 mld. Kč.
(MFČR, 2020)
2.2 Financování sportu ze soukromých zdrojů
Další peníze do sportu míří ze soukromých zdrojů. Privátní zdroje jsou rozdělovány do čtyř hlavních skupin (pokud nejsou počítány peníze z hazardu, viz výše):
Výdaje domácností
Výnosy z vlastní činnosti subjektů
Sponzoring akcí, klubů či jednotlivců
Příjmy z reklam
Avšak v tomto případě je zásadní rozdíl mezi tím, jaké finanční obnosy míří do sportu pro všechny a jaké do vrcholového či profesionálního sportu. Rozpočty domácností se podílejí primárně na financování sportu pro všechny a do vrcholového sportu míří primárně prostředky ze sponzoringu a reklamy. Na sponzorské či reklamní finance však dosáhnou většinou pouze populárnější sporty, skrze které je medializace firem jednodušší.
Největší část financí poskytují do českého sportu domácnosti. Jejich podíl činí 42 %, avšak každým rokem toto procento klesá. Důvodem je navyšování příspěvků státu. I přesto by však
0,00 200 000 000,00 400 000 000,00 600 000 000,00 800 000 000,00 1 000 000 000,00 1 200 000 000,00
2 0 1 0 2 0 1 1 2 0 1 2 2 0 1 3 2 0 1 4 2 0 1 5 2 0 1 6 2 0 1 7 2 0 1 8
VÝSLEDEK OD POČÁTKU ROKU
32
sportovní kluby bez peněz domácností nemohly existovat. Rodinné rozpočty hradí zejména členské příspěvky, vybavení, vstupy na sportoviště, odměny trenérům nebo například náklady na dopravu a startovné. (KPMG, 2012)
Obrázek 8: Struktura finančních zdrojů sportovních klubů 2011 Zdroj: (KPMG, 2012)
Z průzkumu společnosti KPMG, která provedla poslední širokou analýzu české podpory sportu, vyplývá, že domácnosti v roce 2011 tvořily nejdůležitější zdroj příjmu sportovních klubů (obrázek 8). Dnes by graf vypadal poněkud odlišně, jelikož přímě platby z loterií jsou již minulostí a zároveň se znásobily prostředky ze státu, obcí a krajů. Význam domácností však zůstává pořád velmi vysoký a je také podporován zlepšující se finanční situací českých domácností.
Za specifický příspěvek domácností do sportu lze označit dobrovolnictví. Studie KPMG vyčísluje příspěvek z dobrovolnické činnosti v celkové výši 10,5 mld. Kč. V České republice jsou tyto aktivity velmi populární. Většinou se jedná o dobrovolné trenéry, cvičitele nebo pomocníky při sportovních akcích. Celková podpora převyšuje státní finanční podporu.
Dobrovolnictví je v ČR význačné tím, že nemá žádnou systémovou podporu jako v jiných státech (například v daňovém zvýhodnění). (KPMG, 2012)
33
2.3 Případová studie
Struktura příjmů spolku je ukázána na příkladu Fotbalové akademie Jablonec, z. s.
Z tabulky 5 vyplývá, že příspěvek kraje se během posledních let výrazně lišil, ale v letech 2018 a 2019 se ustálil na 2 mil. Kč. Město Jablonec nad Nisou podporuje fotbal víceletou dotací ve výši 1,9 mil. Kč. Jeho nejnižší příspěvek činil 750 tisíc v roce 2015. Fotbalový svaz ve spolupráci s MŠMTČR přiděluje přibližně 3,2 mil Kč ročně, avšak v roce 2018 příspěvek dosáhl až 5,1 mil. Kč. Dalším poskytovatelem financí je Fotbalová asociace České republiky (dále již FAČR), která z vlastních zdrojů poskytovala v roce 2016 obnos od 1 mil.
až po 8 mil. Kč. Takto vysoký příspěvek poskytla asociace v roce 2019, což se rázem stalo rekordním příspěvkem. Podpora svazu však nemusí být pravidelná a nelze se na ni spolehnout. Naproti tomu MŠMTČR skrze přímou dotaci podporuje spolek částkou 800 tisíc Kč (viz rok 2019). Jedná se o již zmíněný program Můj klub, který začal v roce 2016.
Příspěvky členů spolku činily v průměru 830 tisíc Kč a jsou tedy velmi nízkým příjmem.
Nejdůležitějším zdrojem financí byly a jsou dary od sponzorů, které činily v roce 2016 dokonce celých 10,8 mil. Kč, avšak naopak v roce 2018 pouze 2,9 mil. Kč. Spolek je na těchto darech velmi závislý, jelikož jejich celková výše je v čase velmi vysoká a přesahuje za 6 let kolem 40 mil. Kč. Výše darů ve sportu velmi záleží na vedení klubu, jeho manažerských a vyjednávacích schopnostech. Ostatní příjmy spolku tvoří 831 tisíc Kč.
Tabulka 5: Přehled zdrojů příjmů spolku Fotbalová akademie Jablonec, z. s. v tis. Kč
Poskytovatel 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Liberecký kraj 800 0 2 635 2 300 2 000 2 000
Město Jablonec nad Nisou 3 055 750 1 646 1 900 1 900 1 900
FAČR/MŠMTČR 2 187 2 220 3 381 3 373 5 107 3 264
FAČR vlastní zdroje 4 000 3 327 1 153 2 213 1 001 8 189
MŠMTČR 0 0 209 692 656 800
sponzorské dary 6 600 6 725 10 857 7 670 2 929 7 208
příspěvky 826 970 796 725 792 939
ostatní 822 801 706 1 141 1 226 831
Celkem 18 290 14 793 21 383 20 014 15 611 25 131
Zdroj: vlastní zpracování z dat Fotbalové akademie Jablonec, z. s.
Přímé dotace od veřejných subjektů v roce 2019 tvořily 4,7 mil. Kč, což je kolem 20 % příjmu spolku. Obnos získaný přímo skrze FAČR s podporou MŠMTČR činil 11,4 mil. Kč.
To znamená přibližně 45 % příjmů. Dary poté činily částku ve výši 7 mil. Kč a tvořily tak 30 % příjmu. Příspěvky od rodičů sice znamenaly pouze 3,7 % příjmů, avšak ti se dále podílejí na fungování spolku i díky dobrovolnictví. Například mnoho trenérů je z řad
34
dobrovolníků a u takto velkého spolku se příjmy od domácností stávají druhořadými.
V jiných oddílech, kde však není takto početná členská základna a vedení klubu není schopné shánět sponzory nebo případně nedosáhne oddíl na peníze od svazu, se podíl příjmů od domácností dramaticky zvyšuje. (Fotbalová akademie Jablonec, z. s.)
35
3. Financování sportu ve Švýcarsku
Pro srovnání s českým systémem, co se týče financování sportu, je v práci zvoleno Švýcarsko, a to z důvodu, že tato země má podobný počet obyvatel jako ČR. Ve Švýcarsku žije 8,501 milionu obyvatel, z toho přibližně 25 % je cizinců Z hlediska fungování politického systému jde o federaci skládající se z 26 kantonů, které jsou podobné českým krajům. Avšak každý z nich má vlastní vládu, zákony a rozpočet, což má vliv i na podobu podpory sportu. (CK Mundo, 2020)
Sport ve Švýcarsku byl dříve orientován na „sport pro všechny“, stejně jako tomu bylo v ČR.
Probíhají zde různé kampaně, které podporující sportovní všestrannost. Dále se snaží podporovat děti v tom, aby se věnovaly více sportovním aktivitám namísto jednoho vrcholového sportu. I přes skutečnosti uvedené výše se dnes federální vláda rozhodla zaměřit se primárně na podporu elitního sportu. Tato koncepce z dílny Ministerstva obrany, podpory populace a sportu se tak projevuje i ve struktuře financování sportu ve Švýcarsku.
Švýcarský sport je stejně jako český financován ze dvou hlavních zdrojů. Těmi jsou myšleny zdroje soukromé a veřejné. Co se týče zdrojů soukromých, jedná se hlavně o rozpočty domácností.
Obrázek 9 představuje základní schéma financování sportu ve Švýcarsku. Na levé straně jsou instituce, přes které proudí do sportu veřejné finance. Jedná se o federální vládu, kantony, obce, sportovní federální komisi, federální úřad pro sport (OFSPO) a školy. Na pravé straně jsou naopak vidět toky financí ze soukromých prostředků. Jde o antidopingovou nadaci, nadace na pomoc sportu, Sport-Toto (peníze z loterií), Švýcarský olympijský výbor, národní sportovní svazy, místní či kantonální vlády a v neposlední řadě i o sportovní kluby.
(Bayle, 2017)
36
Obrázek 9: Struktura financování sportu ve Švýcarsku Zdroj: (Bayle, 2017)
Rozdílem oproti České republice je to, že švýcarský sport má dlouhodobou koncepci. Ta se soustředí na vrcholový sport, avšak nezapomíná ani na „sport pro všechny“. Dalším rozdílem je to, že sport spadá pod ministerstvo obrany, kdežto v České republice ho řadíme pod MŠMTČR, které tuto agendu přesměrovává na Národní sportovní agenturu.
3.1 Financování sportu z veřejných rozpočtů
Ve Švýcarsku se na podpoře sportu podílejí 3 hlavní instituce. První je stát, který přiděluje peníze Ministerstvu obrany, podpory populace a sportu (DDPS). Druhá jsou kantony, které dávají prostředky mířící k rozvoji mládeže, jako například školní sport. Třetí jsou obce, které se soustředí na stavbu nových sportovišť, jejich údržbu nebo také na pořádání různých sportovních aktivit. (Bayle, 2017)
Tabulka 6: Prostředky na podporu sportu v roce 2014
Národní rozpočet pro sport 1 280 000 000 CHF
– Národní rozpočet pro sportovní federace 150 000 000 CHF
– Místní rozpočet pro sport – obce 1 000 000 000 CHF
– Místní rozpočet pro sport – kantony 130 000 000 CHF
Zdroj: (Bayle, 2017)
V roce 2014 se podařilo do sportu uvolnit celkem 1,28 mld. CHF, což je v přepočtu cca 32,64 mld. Kč, viz tabulka 6. Obecní prostředky jsou vyšší než prostředky státní, což je stejné jako v České republice. V České republice celková suma v roce 2014 činila přibližně 14 mld. Kč, což znamená, že podpora sportu v roce 2014 z veřejných peněz ve Švýcarsku byla téměř dva a půl krát vyšší. V roce 2019 už veřejné prostředky v České republice dosáhly
37 výše více jak 21 mld. Kč. Švýcaři do sportu přispívají každoročně vyšší sumou, kdežto Češi se snaží prostředky rapidně navyšovat až v poslední letech. Problém je však v tom, že ani v roce 2019, kdy celková suma, která byla vynaložena na sport a byla historicky nejvyšší v ČR, zdaleka nedosáhla stejné výše jako Švýcarskem vynaložené prostředky v roce 2014.
Největší rozdíl mezi těmito porovnávanými zeměmi tvoří podpora obcí, která je ve Švýcarsku dvakrát vyšší než v ČR. Kantony přispívají nejméně, avšak i přesto přibližně třikrát více než kraje. (Bayle, 2017)
3.1.1 Finanční podpora federace
Stát podporuje sport skrze Ministerstvo obrany, podpory populace a sportu, které má pod sebou Federální úřad pro sport (OFSPO). Peníze ministerstvo dělí mezi OFSPO, program Jeunesse + Sport (J+S) (v překladu mládež a sport). Peníze také míří do projektu Koncepce sportovních zařízení národního významu (CISIN). Podpora sportu ale stále roste, a to hlavně díky výše zmíněnému programu J+S. Tabulka 7 znázorňuje jednotlivé výdaje. Program pro „Mládež a sport“ je něco obdobného jako český „Můj klub“, avšak alokované peníze v programu jsou přibližně dvakrát vyšší a program je rozšířen o vzdělávání sportovců i trenérů.
Tabulka 7: Rozdělení prostředků na podporu sportu od státu v CHF
2014 2015 2016 2017 2018 2019
Náklady celkem 214 471 188 235 320 898 242 337 000 243 644 100 260 453 100 278 563 300 Provozní náklady 107 915 914 114 287 097 114 767 000 111 424 100 112 048 600 115 910 000 Sportovní výzkum 1 279 670 1 288 730 1 490 000 1 210 000 1 173 700 1 213 700 Školní sport 745 790 719 080 700 000 500 000 485 000 485 000 Sportovní svazy a
organizace 13 178 683 13 272 460 13 080 000 14 480 000 31 350 500 31 474 300 Mezinárodní
sportovních události 2 250 000 2 683 868 2 100 000 1 400 000 970 000 11 970 000 Mládež a sport (J+S) 79 866 130 92 469 663 95 940 000 103 630 000 104 425 300 110 210 300 Přehodnocení
transferové politiky 9 235 001 10 600 000 14 260 000 11 000 000 10 000 000 7 300 000 Sportovní zařízení
národního významu 9 990 299 10 600 000 14 260 000 10 760 000 10 000 000 7 300 000 Zdroj: vlastní úprava z (Finanzberichte der Schwarzerische Eidgenossenschaft, 2019)
Federální sportovní úřad je vládní orgán, který ve Švýcarsku zastřešuje sport. Je součástí Ministerstva obrany, podpory populace a sportu. Vznikl v roce 1944 a sídlí v Macolinu. Úřad se věnuje pěti hlavním tématům: Programu J+S, sportovní politice, Federální vysoké škole sportu, sportovnímu centru Tenero CST, národnímu centru sportu Macolin a dalším zařízením. (BASPO, 2020a)
38
Takový úřad, který by měl dlouhodobou koncepci a jasně vymezené povinnosti, v České republice chybí. Stabilita způsobu podpory sportu tvoří mezi Českem a Švýcarskem jeden z největších rozdílů. V roce 2020 by však podobnou roli měla zaujmout Národní agentura pro sport.
Ve Švýcarsku existuje tzv. koncepce sportovních zařízení národního významu (dále již CISIN), která je zaměřena na plánování a řízení aktivit Národního sportovního úřadu v oblasti rozvoje sportovních zařízení. Jejím cílem je vytvořit vhodné podmínky sportovním svazům k rozvoji sportovních zařízení. Skrze CISIN konfederace přiděluje finanční prostředky sportovním institucím národního významu. Jedná se například o atletické a zimní stadiony. Tato zařízení musí splňovat jasně daná kritéria. Musí zde probíhat sportovní činnost, soutěže či sportovní vzdělávání národního nebo mezinárodního významu. Stát přispěje 5–25 % z celkových nákladů na stavbu či opravu sportovního zázemí. (BASPO, 2020b)
Tabulka 8: Výše prostředků v programu CISIN
Název Datum Výše dotace
CISIN 1 17. prosince 1998 CHF 60 000 000
CISIN 2 3. října 2000 CHF 20 000 000
CISIN 3 20. září 2007 CHF 14 000 000
CISIN 4 27. září 2012 CHF 70 000 000
Rozšíření CISIN 4 6. března 2018 CHF 6 000 000
Celkem CHF 170 000 000
Zdroj: (BASPO, 2020b)
Motivační programy CISIN 1 a 2 skončily. Do konce programu CISIN 1–4 v roce 2021 bude dokončeno téměř 105 projektů. Zařízení CISIN bude využívat třicet národních sportovních federací. Celkový objem investic bude kolem 1,7 miliardy franků s průměrnou státní dotací 8,5 %. Z tabulky 8 vyplývá, že celková alokovaná částka činila po úpravách 170 mil. franků.
(BASPO, 2020b)
Program funguje na bázi spolupráce konfederace, kantonů a sportovních svazů. Jeho cílem je dát mládeži možnost sportovat a také jí poskytnout sportovní vzdělání. Každá ze zúčastněných stran se podílí jinak. Stát poskytuje finance (85 %), viz tabulka 6, a také didaktické pomůcky. Kantony zajišťují organizaci a finance (15 %). K tomu také pořádají kurzy a dohlíží na dodržování pravidel. Sportovní svazy mají k dispozici odborníky ze svých oborů, kteří mládež vzdělávají a zároveň se věnují výchově budoucích trenérů. Program cílí na děti od 5 do 10 let a mládež od 10 do 20 let. Každý rok je skrze program zorganizováno
39 více jak 50 000 tréninků či kurzů ve více jak 70 různých sportech. V roce 2019 se tréninků zúčastnilo 640 tisíc dětí, což je 47 % z cílové skupiny. Školicí kurzy proběhly zhruba pro 78 tisíc lidí. (BASPO, 2020c)
3.1.2 Finanční podpora obcí
Podíl obcí na financování sportu ve Švýcarsku se dlouhodobě pohybuje okolo 80 % z celkových veřejných zdrojů. Více jak tři čtvrtiny sportovních zařízení vlastní obce. Pokud má sportovní organizace finanční problémy, často přichází právě obec se záchranou v podobě odkupu zařízení.
Ovšem podpora obcí je stejně jako u krajů individuální. Obce se podílejí na údržbě obecních sportovních zařízení nebo na organizaci sportovních akcí. Pro tyto akce poskytují materiál, vlastní infrastrukturu nebo dobrovolníky. V roce 2014 činila podpora obcí 1 mld. CHF, což bylo v přepočtu 78 % z celkových veřejných prostředků. (Bayle, 2017)
Struktura podpory sportu obcí je velmi podobná jako v České republice, až na to, že obce v ČR nevlastní většinu sportovních zařízení a spíše naopak přispívají sportovním klubům na jejich správu. Dalším rozdílem je také například skutečnost, že výše prostředků obcí dvojnásobně převyšuje podporu obcí v Česku.
3.1.3 Finanční podpora kantonů
Každý kanton podporuje sport jinak, podobně jako je tomu u krajů v České republice. Část kantonů si vytvořila vlastní sportovní koncepci navazující na koncepci státu. Ostatní kantony následují politiku státu bez vlastní modifikace. Dále všechny kantony zřizují vlastní sportovní organizaci, tzv. Sportovní odbor. Ten řídí veškerou sportovní organizaci v rámci regionu. Primárně se jedná o program Mládeže a sportu a o tělesnou výchovu na školách.
Hlavně ale Sportovní odbor garantuje v případě finanční ztráty pomoc sportovní organizaci.
Velikost finanční podpory se mezi kantony liší, každý financuje sport v rámci svých možností za podpory státu. V roce 2014 činily prostředky kantonů 130 mil. franků z celkových 1,28 mld. franků, viz tabulka 6. To je tedy méně než 10 %. (Bayle, 2017)
40
3.2 Financování sportu ze soukromých zdrojů
Soukromé peníze do sportu plynou z domácností, firem, z loterií a z nadace na podporu švýcarských sportovců.
3.2.1 Prostředky domácností
Domácnosti mají dvě možnosti, jak se na financování sportu podílet. Buď aktivně, a to jako sportovci, nebo naopak pasivně, v roli fanouška, který sleduje sport v televizi či na stadionu.
Aktivní sportovci své finance vynakládají za sportovní vybavení, poplatky za služby, členské příspěvky atd. Pasivní fanoušci mohou sport například financovat prostřednictvím vstupenek na sportovní akce či koupí suvenýrů.
V roce 2014 činily tyto výdaje 18 mld. franků. Nejvíce lidé utráceli za sportovní vybavení, vstupné na sportovní akce nebo za využívání sportovních zařízení. Sport není jen extrémně populární volnočasová aktivita, ale také významný ekonomický faktor. Podle studie Rütter + Partner generuje švýcarský sport téměř 18 miliard franků a vytváří hrubou přidanou hodnotu kolem 9 miliard. Sport tak představuje 1,7 % švýcarského hrubého domácího produktu. (BASPO, 2020d)
3.2.2 Prostředky firem
Podpora firem se každoročně zvyšuje a stává se více a více významnější. Firmy sponzorují svazy, menší organizace a jednotlivé sportovní kluby. Díky jejich prostředkům se rozvíjí vrcholový sport a rekreační aktivity. Bez jejich podpory by se neobešly ani různé sportovní události. Mnoho firem se věnuje primárně jednomu sportovnímu odvětví. Na obrázku 10 je přehled firem a výše jejich sponzorských příspěvků, které v roce 2018 poskytly do sportu.
Dlouhodobě největším sponzorem sportu je ve Švýcarsku firma Rolex. (Garcia, 2018)
