Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A
PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra tělesné výchovy
Studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Management sportovní
ANALÝZA SÁŇKÁŘSKÉHO SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE
ANALYSIS OF LUGE SPORT IN THE CZECH REPUBLIC
Bakalářská práce: 13-FP-KTV-485
Autor: Podpis:
Matěj KVÍČALA
Vedoucí práce: Mgr. Klára KUPROVÁ Konzultant:
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
65 - 19 9 17 2
V Liberci dne: 20. 4. 2013
Čestné prohlášení
Název práce: Analýza sáňkařského sportu v České republice
Jméno a příjmení autora: Matěj Kvíčala
Osobní číslo: P10000208
Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, ţe má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 20. 4. 2013
Matěj Kvíčala
PODĚKOVÁNÍ
Rád bych poděkoval Mgr. Kláře Kuprové, která mi byla po celou dobu zpracování bakalářské práce oporou a která mi umoţnila dovést tuto práci kvalitativně i kvantitativně do zdárného konce. Také bych rád poděkoval všem, kteří mi se sáňkováním pomohli začít a setrvat v něm do dnešního dne. Zejména bych ovšem rád poděkoval svým rodičům za péči a lásku a tedy i pomoc v ţivotním rozjezdu a nasbíráním cenných zkušeností. Nakonec bych také rád poděkoval Mgr. Adéle Trnkové za všechnu pomoc a čas věnovaný pro tuto práci.
ANOTACE
Tato práce je vytvořená k podpoře českého sáňkování. Díky převaze „velkých“
sportů, jako například fotbal, které jsou mnohanásobně populárnější a těší se vyšší příznivosti u lidí, se prakticky velmi málo dostává podpory a financí do „malých“
sportů, jakoţ je třeba sáňkování. Díky této nízké podpoře je sáňkářský sport momentálně v recesi, coţ můţe být příčinou malé zainteresovanosti ze strany veřejnosti.
Ovšem i tak jsou saně dodnes olympijskou disciplínou. Bylo by tedy dobré tomuto zajímavému sportu pomoci a dostat ho tak do lepší situace a podvědomí v České Republice.
Klíčová slova: saně, ČMSA, sport.
SUMMARY
This bachelor’s thesis was created to support the Czech luge sport. Due to smaller atractivity in comparism with the sports such as football, which are more popular, luge is less promoted and financially supported than the others.
As result, luge is at the present in recession, which might be the reason of smaller public interest. However luge still remains a discipline of Olympic Games.
Therefore it would be accurate to support this interesting sport and improve its position in public awareness in the Czech Republic.
Keywords: luge, ČMSA, sport.
- 8 -
Obsah
Úvod... 11
1 Hlavní cíl a dílčí úkoly práce ... 12
1.1 Hlavní cíl ... 12
1.2 Dílčí úkoly ... 12
2 Historie sáňkování ... 13
2.1 Novodobá mezinárodní historie (21. století) ... 13
2.2 Historie českého sáňkování ... 14
3 Charakteristika sáňkařského sportu ... 16
3.1 Základní pravidla ... 16
3.2 Parametry dráhy ... 16
3.3 Umělé a přírodní dráhy ... 17
3.4 Led na přírodních drahách ... 18
3.5 Dosaţené rychlosti v sáňkování ... 18
3.6 Závodní disciplíny a kategorie ... 18
3.7 Saně ... 19
3.8 Ocelové skluznice ... 21
3.9 Dovaţovaní ... 22
3.10 Kontroly ... 23
3.11 Speciální oblečení ... 23
4 Trénink sáňkaře ... 25
6.1 Sportovní výkon a trénink ... 25
6.2 Trénink a příprava sáňkaře ... 26
7 Podpora sportu ... 27
7.1 Podpora sportu v ČR ... 27
7.2 Financování sportu v ČR ... 28
- 9 -
7.3 Financování sportu v zemích EU ... 30
8 Založení občanského sdružení ... 32
9 Marketing pro neziskové organizace ... 34
9.1 Neziskový sektor ... 34
9.2 Typy neziskových organizací ... 34
9.3 Marketing a prodej ... 35
9.4 Potřeba marketingu ... 35
9.5 Zákazník ... 36
9.6 Marketingová orientace a image ... 37
9.7 Marketingový plán ... 38
9.8 Strategický plán ... 38
9.9 Přístupy k marketingu ve sportu ... 40
10 Českomoravská sáňkařská asociace ... 41
10.1 Hospodaření asociace ... 42
10.2 Náklady a výnosy celkem ... 42
10.3 Hospodaření v roce 2012 ... 44
10.4 Porovnání údajů v rámci roků ... 47
10.5 Náklady na zajištění seniorské reprezentace ... 51
10.6 SWOT analýza svazu ... 51
11 Tělovýchovná jednota saně Smržovka ... 53
11.1 Výnosy v roce 2012 ... 54
11.2 Náklady v roce 2012 ... 56
11.3 SWOT analýza TJ saně Smrţovka ... 57
12 Doporučení a návrhy pro sáňkařský sport ... 59
13 Závěr ... 60
14 Seznam literatury ... 61
15 Seznam příloh ... 63
- 10 -
Seznam použitých zkratek
ADV Antidopingový výbor
ČMSA Českomoravská sáňkařská asociace
ČOV Český olympijský výbor
ČR Česká Republika
ČSTV Český svaz tělesné výchovy
FIBT Mezinárodní svaz bobů
FIL Mezinárodní sáňkařská federace
IRO Mezinárodní pravidla pro sáňkařský sport
MO Ministerstvo obrany
MOV Mezinárodní olympijský výbor
MV Ministerstvo vnitra
PHM Pohonné hmoty
TJ Tělovýchovná jednota
- 11 -
Úvod
Téma této bakalářské práce o sáňkování jsem si vybral díky tomu, ţe mi je velmi blízké. V prostředí sáňkařského sportu se pohybuji od svých 7 let, a tudíţ mě tento sport provází téměř celý ţivot. Ve svých 14 letech jsem byl zařazen do juniorské reprezentace České republiky. Díky tomuto sportu jsem navštívil mnoho různých míst a zákoutí, kde se nalézají sáňkařské dráhy, a získal tak lepší představu o zainteresovaných lidech.
Právě proto bych se rád v této práci zabýval problémy a aktuální situací sáňkařského sportu v České republice.
Sáňkování patří mezi „menší“ sporty a je zastíněno těmi „velkými“. Prozatím neexistují v České Republice ţádné podobné práce na toto téma, tudíţ mě napadlo pomoci tomuto sportu k jeho pochopení ze strany veřejnosti. Ve většině této práce naleznete spíše mé osobní poznatky, které jsem nabyl vlastní sportovní činnosti.
Sáňkování mi vţdy přišlo atraktivní. I sport samotný byl pro mě vţdy spojen s velmi silným procítěním, které si člověk pamatuje po celý ţivot. Proto jsem se tedy rozhodl zpracovat téma sáňkování v České republice. Momentální situace v sáňkařském sportu je velmi kritická, tudíţ doufám, ţe tato práce bude k jejímu prospěchu a kladnější budoucnosti a popularitě.
Úvodní část se bude zabývat stručnou historií sportu, po které bude následovat charakteristika saní a sáňkování. V kapitole nazvané Podpora sportu se bude projednávat hospodaření v rámci České Republiky a Evropské unie. Také bude zařazena kapitola o marketingu neziskových organizací.
Praktická část se bude věnovat Českomoravské sáňkařské asociaci a jejímu hospodaření s finančními prostředky. Výsledkem bude celková SWOT analýza. Jakoţto stěţejní klub je zde také popsán TJ saně Smrţovka.
V závěru práce budou obsaţena moţná doporučení jak zlepšit nynější stav českého sáňkování.
- 12 -
1 Hlavní cíl a dílčí úkoly práce
1.1 Hlavní cíl
Zjištění a shrnutí stavu českého sáňkování, zpracování finančních nákladů a výnosů k provozování sportu. Následné vypracování návrhu na zlepšení.
1.2 Dílčí úkoly
Zjištění a popis potřeb sáňkařského sportu.
Analýza momentálního stavu v sáňkování.
Vytvoření celkové SWOT analýzy.
- 13 -
2 Historie sáňkování
Historie sáňkařského sportu sahá do Klostersu ve Švýcarsku, kde se uskutečnily první sáňkařské závody na přírodní dráze. V roce 1883 byly uspořádány první závody na saních za účasti Švýcarů, Angličanů, Norů, Švédů, Němců, Holanďanů, ale i závodníků z Ameriky a Austrálie. Téhoţ roku vzniká také Toboggaging Club, neboli první sdruţení vyznavačů sáňkařského sportu. V roce 1927 byla zaloţena
„Internationaler Schlittensportverband“, neboli mezinárodní sáňkařská federace.
Zakládající členové byli Německý, Rakouský, a Československý svaz saní. Roku 1935 se "Internationaler Schlittensportverband" a "International Bobsleigh Federation", tedy svaz saní a svaz bobů sloučily pod název "International Bobsleigh Federation". V roce 1954 Mezinárodní olympijský výbor rozhodl nahradit skeleton na olympijských hrách saněmi. První mezinárodní mistrovství světa se uskutečnilo v roce 1955 na oficiální dráze v norském Oslu. Zúčastnili se závodníci z osmi zemí. První mistři světa byli:
v ţenách Karla Kienzl z Rakouska, v muţích Anton Salvensen Norska a dvojice Hans Krausner a Josef Thaler z Rakouska. Novodobá mezinárodní sáňkařská federace (FIL- Fédération Internationale de Luge de Course) vznikla v roce 1957 ve Švýcarském Davosu. Byla delegována 13 národy. Olympijským sportem jsou saně od roku 1964, kdy byly začleněny do programu Olympijských her. Poprvé se startovalo v Innsbrucku v Rakousku. První světový pohár v přírodním sáňkování se konal v Raskouském Inzigu.
Od roku 1982 také existuje juniorské mistrovství světa konané pravidelně kaţdý rok.
Mezinárodní pravidla IRO pro tento sport jsou inovována postupně a udrţují se od roku 2000 (FIL 2013).
2.1 Novodobá mezinárodní historie (21. století)
V této kapitole bylo čerpáno z webových stránek FIL (2013). V roce 2001 na 49.
Kongresu o sáňkování president Josef Fendt charakterizoval program na podporu umělého a přírodního sáňkování. Federace FIL uvolnila pro tuto činnost zhruba 500,000 Euro.
Na olympijských hrách roku 2002 v Salt Lake City se zúčastnilo jiţ 23 zemí a zaplnilo tak maximální vytyčený počet atletů, které byl stanoven Mezinárodním olympijským výborem. Významným rok pro sáňkování byl rok 2003, kdy se oddělil
- 14 -
svaz saní od FIBT a vznikl pouze samostatný svaz pro saně s názvem FIL (česky Mezinárodní sáňkařská federace).
Roku 2004 jiţ rozpočet pro financování sportu byl 800,000 Euro. V sáňkování také začaly existovat od tohoto roku odměny pro závodníky, neboli „prize money“.
V kanadském Calgary (Světový pohár) se v roce 2008 jela poprvé disciplína zvaná
„druţstva“ („Team relay“), která byla zavedena do pravidel IRO a která se poprvé pojede na Olympiádě v ruském Sochi v roce 2014.
V roce 2009 čítal FIL okolo 52 států ze čtyř kontinentů, které jsou evidovány jako sportovní svazy. Tento počet se stále navyšuje s příchodem další členských států.
2.2 Historie českého sáňkování
V této kapitole bylo čerpáno z webových stránek ČMSA (2013). Na českém území se poprvé uspořádaly sáňkařské závody 27. ledna 1895 na Smědavě v Jizerských horách. Konaly se na jedné silnici do vesnice Bílý potok. Jiţ 19. května 1909 navrhl továrník Adolf Hoffmann v Liberci, aby byla na hoře Ještědu postavena první sáňkařská dráha. V prosinci 1909 datujeme počátek organizovaného sáňkování v Čechách. Dráha v Liberci byla dlouhá zhruba tři kilometry a v roce 1914 bylo na ní uspořádáno první mistrovství Evropy.
Tento sport byl ve svých začátcích velmi oblíben pro svoji rychlost a adrenalin.
Začal se tak šířit do okolních vesnic a měst. V roce 1910 se Horský spolek pro Jablonec a okolí rozhodl vystavět sáňkařskou dráhu z Černé Studnice do Jablonce nad Nisou.
Tato dráha byla otevřena v roce 1911. V nadcházejícím roku byla také otevřena dráha vystavěná z Černé Studnice do Smrţovky. Další dráhy se podařilo vystavět i na Štěpánce v Příchovicích do Kořenova a do Tanvaldu. Následovaly dvě dráhy z Bramberku do Lučan.
S rozvojem sáňkování a výstavbou drah rostl také počet závodníků a sportovců.
Počet závodníků na mistrovství v roce 1912 činil na dvě stovky sportovců.
Dráha do Smrţovky byla za pomoci sportovců a činovníků upravena na závodní sáňkařskou dráhu a slouţila i k rekreačnímu sáňkování. Pro představu ji například často vyuţívali osadníci a návštěvníci Černé Studnice při návratu zpět do Smrţovky. Tito závodníci se řadili mezi českou i evropskou špičku svým usilovným tréninkem. Éra
- 15 -
sáňkařského rozkvětu byla nuceně přerušena v roce 1939, kdy nastala druhá světová válka.
V návaznosti na předválečná léta se i v poválečných letech několik smrţovských sportovních nadšenců v čele s Josefem Patrmanem a Janem Švadlenou rozhodlo zaloţit oddíl při místním sportovním klubu SK Smrţovka. Tento oddíl byl jeden z prvních v ČR. V tomto období byla Smrţovka největším rodištěm sáňkařů, protoţe jinde v okolí nebyla velká konkurence.
Po roce 1950 se začaly pořádat sáňkařské závody také v Liberci a v Lázních Libverda, kam členové oddílu ze Smrţovky často dojíţděli. V roce 1952 byla zaloţena okresní a krajská komise bobů a saní, ve které byli právem také zástupci sáňkařského oddílu ze Smrţovky. Od roku 1954 začali do Smrţovky jezdit také závodníci z Prahy, kteří na zdejší dráze pořádali také své okresní a krajské přebory.
V letech 1973-1976 byla vybudována zcela nová sáňkařská dráha, a to v provedení nadzemním, betonovém. Toto provedení zcela změnilo charakteristiku dosavadní dráhy. V době výstavby se svými parametry přiblíţilo k podobným zařízením budovaným ve světě. Projektantem tohoto díla byl Jaroslav Nechanický.
- 16 -
3 Charakteristika sáňkařského sportu
Kapitola pojednává o základní charakteristice sáňkařského sportu. Jsou zde obsaţeny základní části, které jsou potřebné pro činnost toho sportu. Zdroji v této části jsou především pravidla IRO a osobní zkušenosti získané autorem.
3.1 Základní pravidla
Sáňkování se měří pomocí času od startu do cíle. Tento sport nehodnotí ţádní rozhodčí a není zde bodový systém. Důleţitý je především start sáňkaře, poté trajektorie trasy s aerodynamikou. Vyhrává pouze časově nejrychlejší sáňkař. V dnešní době se jiţ jezdí na 0,001s a existují pouze minimální rozdíly na závodní jízdy. Kaţdá chyba závodníka se tak promítá do jeho konečného umístění.
3.2 Parametry dráhy
Vzdálenost od startu k cíli by měla měřit pro ţeny, dvousedadlové saně a dorost nejméně 800m, nejvíce však 1050m. Pro muţe minimálně 1000m, maximálně však 1250m (vyskytují se ale i výjimky). Na dráze by se měla vyskytovat alespoň jedna levotočivá a jedna pravotočivá zatáčka, jedna mírná zatáčka, jedno eso (zatáčky navazující bez roviny za sebou), labyrint (zakřivená rovina) a rovina (viz obr. 1 dráha v Sochi). Délka dojezdu musí být taková, aby saně na konci dojezdu bez brzdění nepřekročily rychlost 40 km/h. Kaţdá dráha je vybavena zařízením na měření času, kterého závodník dosáhl od protnutí startovní fotobuňky do projetí té cílové.
- 17 - Obrázek 1. Sáňkařská dráha v Sochi.
Zdroj: SC-OS 2013
Start je vodorovná ledová plocha v prostorách startovné budovy, která musí závodníkovi umoţnit zaujmout základní posed. Madla se nacházejí po stranách startovacího bloku. Závodníci je pouţívají pro zvýšení počáteční rychlosti a vykonání co nejdynamičtějšího odrazu. Poté, co sáňkaři odstartují, následují „hraby“, coţ jsou opakující se uhození do ledu pomocí hrabáků, které má závodník na prstech.
3.3 Umělé a přírodní dráhy
Umělé dráhy se vyznačují chlazením, které je podobné jako u hokejových arén.
Tyto dráhy se poté udrţují pomocí stálého polévání vodou a následného, neustálého ručního broušení povrchu. Na těchto drahách se jezdí Olympijské hry a Světové poháry, jsou navrhované a propočítané s ohledy brané na bezpečnost a terénní moţnosti.
Dráhy přírodní nejsou přizpůsobeny terénu ani nejsou vybaveny umělým chlazením, jezdí se po směsici sněhu a ledu. Tyto dráhy nemusejí mít betonové základy ani profilované zatáčky (e-ABC 2000).
- 18 -
3.4 Led na přírodních drahách
„Dráhy bez umělého chlazení mohou sáňkaři využívat pouze v závislosti na počasí, tedy za mrazu v zimě. Příkladem je dráha ve Smržovce. Led každý rok vyrábějí tak, že na betonový podklad stříkají gumovými hadicemi vodu z přilehlého rybníčku.
Pokrytí například 700 metrů dráhy trvá 200 hodin. Záleží samozřejmě na počtu pracovníků a na počasí. Led je potom ještě třeba pomocí speciálních hoblíků upravit tak, aby povrch byl zcela hladký. Pokud sněží, organizátoři závodů musejí pravidelně sníh z celé dráhy odstraňovat - vymetat.“ (e-ABC 2000).
3.5 Dosaţené rychlosti v sáňkování
Rychlost u umělého sáňkování dosahuje v průměru okolo 100 km/h. Maximální rychlost je dána v závislosti na dráze. Střední hodnota se pohybuje okolo 130 km/h u muţů a okolo 120 km/h u ţen a dvojic. Nejvyšší rychlost byla však naměřena v Kanadském Vancouveru v průběhu Olympiády. Rakouský závodník zde dosáhl rychlosti 156 km/h.
3.6 Závodní disciplíny a kategorie
Závodí se ve čtyřech disciplínách a třech kategoriích. Mezi kategorie patří jednosedadlové saně ţen a muţů, třetí kategorii tvoří dvojice na dvousedadlových saních. Takto tvoří jednotlivé disciplíny. Kaţdý závod (např. Světový pohár) tvoří minimálně 6 tréninkových jízd v průběhu týdne a 2 závodní jízdy o víkendu. Výjimkou je pouze Olympiáda, která se jezdí v rámci jednotlivců na čtyři závodní jízdy. Čtvrtou disciplínu tvoří kombinace všech tří předchozích. Jezdí se tzv. druţstva. V této disciplíně startuje první ţena, která po dojetí do cíle „plácne“ do terče a na startu se otevřou vrátka pro muţe, kde se tento postup opakuje. Poslední jede dvojice.
Výsledkem je součet časů všech tří kategorií dohromady.
Jezdci jsou rozděleni do kategorií podle věku:
mladší ţáci = 7 - 11 let;
starší ţáci = 12 - 14 let;
- 19 -
junioři = 15 – 20 let;
dospělí = 20+ roků.
3.7 Saně
Následující informace byly pouţity z autorových vlastních webových stránek.
Závodní saně se dnes stavějí ze základních sériově vyráběných částí (z jakýchsi polotovarů) na míru kaţdému závodníkovi. Nejprve je třeba vybrat konstrukčně nejvhodnější typ (vhodná délka, výška apod.), a ten potom dodělat podle poţadavků zákazníka. Ovšem takto upravené závodní saně stojí více neţ sto tisíc korun.
První závodní saně byly vyrobeny na začátku 19. století v Norsku. Vypadaly asi jako dnešní dětské sáňky a závodníci na nich zásadně seděli. Od té doby se neustále vyvíjejí a stále budou, jsou na ně totiţ kladeny stále větší poţadavky. Tyto poţadavky se mění podle norem, které hlídají odborníci z organizace FIL. Jako normu můţeme brát: bezpečnost, ovladatelnost, technický stav, atd. Sáňky, které budou popisovány, patří do skupiny závodních jednosedadlových saní pro uměle chlazené dráhy.
Skládají ze dvou hlavních částí a to:
ohnutin;
pekáče (vana).
Tyto části se dají dále rozloţit na více funkčních sloţek.
Ohnutiny se skládají z:
Kování neboli skluznice, jsou hlavní kontaktní plochy s ledem. Tvořeny jsou z dvou častí, tvrdší a měkčí slitiny oceli. Profil kování se mění podle dráhy, pro kterou je určeno.
Ohnutiny, jejich hlavní funkcí je řízení. Vyrábí se buď dřevěné, nebo z umělých materiálů. Je na nich připevněno kování pomocí šroubů.
Ohnutiny jsou spojeny s pekáčem pomocí kozlíků, které se mohou představit jako ocelové lichoběţníky bez delší základny.
Kozlíků, rozlišují se přední a zadní. K přednímu se přidělávají drţáky.
Zadní se pomocí hasičských hadic, nebo jiných ocelových uchycení, přidělávají k hlavní vaně.
- 20 - Pekáč je sloţen z:
Hlavní vany, která je přimontována na kozlíky. Velikost vany se dělá na postavu závodníka. Vana se vyrábí ze skelných vláken (laminátu), nebo kevlaru. Důleţité je, aby závodníkovi byla postavena na míru dle jeho postavy.
Držáků, kterých se jezdec drţí. Drţáky také pomáhají při řízení. Jsou zhotoveny z oceli a přidělány k přednímu kozlíku.
Obrázek 2. Saně.
Zdroj: Iliev 2011
- 21 - Váha saní:
21-25 kg pro jednosedadlové saně (do pravidel se počítá s 23 kg);
25-30 kg pro dvojsedadlové saně (do pravidel se počítá s 27 kg);
Max. 16 kg saně pro starší ţáky;
Max. 14 kg saně pro mladší ţáky;
Max. 24 kg pro juniorské dvojsedadlové saně;
Chybějící nebo přebývající váha saní (+/- 2 kg), můţe být kompenzována skrz závodníkovu výbavu.
Dnešní sáňkař má jízdní polohu v lehu na zádech nohami kupředu, proto jsou k tomu nynější sáňky i tak přizpůsobeny. Pokud se na nich neleţí, ztrácí aerodynamiku, ale především ovladatelnost. Saně se řídí pomocí pohybů těla. Závodník by měl mít saně vţdy pod kontrolou, jinak se stává tento sport velmi nebezpečným.
Často kladená otázka ze strany veřejnosti je o řiditelnosti saní. Následující odstavec autor věnuje popisu této otázce.
Saně se řídí pomocí nohou, rukou (drţáků) a pohybů těla (přitlačením ramena do pekáče). Podstatnou věcí je zkříţení ohnutin neboli zvednutí přední části a opačné zadní části saní. Tím se změní těţiště a saně zareagují na změnu směru. Reakce saní je však přiměřená rychlosti a odstředivé síle působící na závodníka. Saně nejrychleji jedou, kdyţ se neřídí a mohou tak vyuţívat libovolně tvar dráhy. Na závodníka má však největší vliv adrenalin, který můţe ovládat jeho mysl. Saně nemají brzdy, brzdí se aţ v cíli pohybem do proti svahu.
3.8 Ocelové skluznice
Ocelové skluznice neboli kování se vyrábějí sériově, a proto je třeba je ještě dále upravit. Nabrousit, ztupit, to záleţí na konkrétním sáňkaři. Kdo není příliš zdatný jezdec, potřebuje kování ostřejší, kdo si věří více, kování si zaobluje. Moderní je také úhlování kování neboli vytvoření jiné roviny, neţ je ta základní. Závodníci mají často k dispozici několik druhů kování, kaţdé z nich je vhodné pro určité podmínky. Jedno se hodí pro slunečné počasí, jiné zas kdyţ je obleva a další, kdyţ padá sníh.
- 22 - Obrázek 3. Saně a kování.
Zdroj: Iliev 2011
3.9 Dovaţovaní
Jelikoţ je v tomto sportu podstatná váha závodníka, mezinárodní federace FIL vytvořila tabulky na dovaţování sportovců. Sáňkaři mohou dovaţovat pomocí olověných vest. Muţi a dvojice mohou vyrovnat svůj váhový nedostatek do 90 kg, ţena pouze do 75kg její hmotnosti. Vše je blíţe popsáno v pravidlech IRO.
Nejvýše však mohou dováţit:
10kg ţeny a juniorky;
13kg muţi a junioři;
10kg dvojice a juniorské dvojice.
- 23 -
3.10 Kontroly
Kontrolování saní a závodníka rozdělujeme:
před startem;
v cíli.
Na startu se kontroluje teplota skluznic. Slouţí k tomu speciální digitální kontaktní teploměr a tzv. kontrolní skluznice umístěná na startu a chráněná před sluncem. Před zahájením závodů se měří kontrolní teplota na skluznici závodníkových saní. Následně se měření opakuje kaţdých patnáct minut. Rozdíl v teplotě kontrolní skluznice měřené v prostoru startu ve výšce 0,5m a teploty naměřené na závodních saních nesmí překročit +5 ºC. Po provedeném měření nemohou uţ saně opustit startovní prostor a ani na ně nijak sahat. Cílem tohoto měření je zamezit startujícím, aby si případně skluznice předem zahřívali (protoţe čím teplejší skluznice, tím rychleji se saně pohybují po ledě).
Startovní kontrola také obsahuje váţení hmotnosti závodníka a váţení saní se závodníkem. Vše se zaznamenává a i zdánlivě mírné překročení váhy se trestá diskvalifikací.
Po úspěšném dojetí závodníka do cíle je závodník povinen vylosovat míček nebo zmáčknout tlačítko, které rozhodne o další kontrole. Pokud si vylosuje červenou barvu, musí s pořadateli odejít na nové detailní převáţení, které spočívá v úplném vysvlečení a rozváţení. Naopak modrá barva značí inspekci saní. Saně jsou kontrolovány pomocí speciálních přípravků dle pravidel IRO.
3.11 Speciální oblečení
Sáňkaři pouţívají rukavice, které jsou opatřeny na bříškách prstů hroty, pomocí kterých se závodník odráţí na startu, aby start byl co nejrychlejší. Tato technika jde zvládat pouze při malé rychlosti.
Závodník je vybaven také kombinézou, která má zapínání na zádech a splňuje normy FIL o prodyšnosti materiálu. Obuv je tvořena ze speciálních aerodynamických
- 24 -
bot, udrţující chodidlo v propnutí. Výhradní distributor těchto sáňkařských bot je firma Adidas.
Součástí výbavy je samozřejmě bezpečnostní helma vyráběná pouze firmou UVEX. Jako kryt obličeje se pouţívá tzv. štít, který chrání závodníkův obličej před povětrnostními vlivy. Následně je vyobrazena speciální výbava v obrázku 4.
Někteří závodníci pouţívají chrániče ramen, rukou apod. kvůli své bezpečnosti.
Tato volba je však individuální a není nijak ve sportu normovaná.
Obrázek 4. Helma, boty, hrabáky.
Zdroj: Vlastní foto
- 25 -
4 Trénink sáňkaře
Tato otázka je velmi často kladená od lidí, kteří se saním nevěnují. Tato kapitola tedy přiblíţí to, co je potřebné a důleţité v přípravě na sezonu a průběh sezony.
6.1 Sportovní výkon a trénink
Podkapitola je čerpána z knihy autora Dovalila (2005), kde sportovní výkon je definován jako výraz určitých schopností, rozvíjených cílevědomým dlouhodobým tréninkem. Charakterizuje se jako projev speciálních schopností jedince v uvědomělé činnosti v závislosti na pohybové činnosti, který je dán pravidly a disciplínou. Tento výkon je cílem tréninkového procesu a tvoří ho:
vrozené dispozice – nadání, či talent;
vlivy přírodního a sociálního prostředí – vývoj jedince a jeho dispozic;
vliv tréninkového procesu.
Sportovním tréninkem je zejména myšleno osvojování a zdokonalování určité činnosti. Trénink je především účelně a někdy i sloţitě organizovaný, vše je specializováno na konkrétní výkon v dané disciplíně. K tréninkovému procesu je potřeba také zajistit lékařské a pedagogické zajištění. Osvojování techniky tréninku je provázeno:
tělesným rozvojem – zaměření na všestranný rozvoj pohybových schopností;
psychickým rozvojem – rozšiřování vědomostí a zkušeností;
sociálním rozvojem – formování meziosobních vztahů a kolektivu.
V sáňkařském sportu se prosazují spíše starší závodníci okolo 33 let, kteří jiţ mají s tímto sportem značné zkušenosti. Existují také výjimky jako například Němec Felix Loch, který v 21 letech dokázal vyhrát olympiádu ve Vancouveru. Sáňkování je spojeno s natrénovanými jízdami a dokonalé technice. Vrozený talent pro závodníka je
- 26 -
vţdy velkou výhodou. Naučení se dobrého a suverénního pocitu na dráze zabere v tréninku vţdy mnoho času.
6.2 Trénink a příprava sáňkaře
Letní část tréninku je převáţně fyzická příprava s důrazem na rychlost, obratnost, sílu, postřeh, „uvolněnost“. V létě čeští sportovci trénují na smrţovské sáňkařské dráze. Pouţívají se saně s in-line kolečky. Bohuţel jízda na kolečkových saních je o hodně rozdílná oproti té zimní. Hlavně kvůli přilnavosti k povrchu - řízení je podobné, ale sportovec nemusí pouţívat tolik citu pro řízení.
Příklad letních tréninků:
jízda na kolečkových saních (jedničky, dvojky);
fitness (síla, rychlost, dynamika);
starty na startovním trenaţéru;
běh, atletika, kolo, in-line brusle (s lyţařskými hůlkami);
obratnost (kotrmelce, přeskoky);
koordinace pohybu (hody medicinbalem; vrhy koulí, gymnastika);
regenerace (sauna, bazén, masáţe);
psychika (spolupráce s psychologem, příprava na závod);
doplňkové sporty (tenis, squash, fotbal a jiné).
Zimní sezona pro sáňkaře především znamená hlavní období jeho činnosti.
Příprava se promítne v jeho fyzické kondici a připravenosti na závody. Dráhy bývají ledovány zhruba ke konci září, kdy jiţ převládají nízké teploty a není tak finančně náročné uchovat chlazením led na dráze. Tento čas je přípravou na nadcházející Světové poháry. Konají se soustředění, kdy závodník najezdí v průměru 15 jízd za týden. Záleţí na moţnostech jeho sportovního klubu a svazu.
V seniorské kategorii se v rámci světového poháru jezdí 9 závodů. U juniorské kategorie se pořádá 6 závodů. Kaţdým rokem se také uskutečňuje Mistrovství světa. V rámci Mistrovství Evropy, které je také kaţdým rokem, se rozhodli funkcionáři FIL organizace uspořádat „závod v závodě“. Tedy na evropské dráze v rámci světového poháru se vytahují výsledky pro Mistrovství Evropy.
- 27 -
7 Podpora sportu
Kapitola se bude zabývat otázkou podpory sportu pro Českou republiku. Stát totiţ hraje velmi významnou část příjmů pro malé sporty, které nemají propracovaný systém na získání vlastních zdrojů pro uskutečnění jejich potřeb. Některé informace v této kapitole budou čerpány z internetového portálu MŠMT.
7.1 Podpora sportu v ČR
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy pro kaţdý rok rozděluje finanční obnos, který přiděluje organizacím. Například návrh pro rok 2013 činí finanční objem ve výši 2 982 754 tis. Kč. Státní podpora je orientovaná na plnění úkolů plynoucích z:
zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů;
zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu ze dne 28. února 2001, ve znění pozdějších předpisů;
usnesení vlády ze dne 9. března 2011 č. 167 o koncepci státní podpory sportu v ČR.
Rozpočtová pravidla jsou v souladu se zákonem č.218/2000 Sb., zabývají se zásadami vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím. Ţádat je moţné v pěti programech:
Program I – Sportovní reprezentace ČR, Resortní sportovní centra MO, MV, MŠMT, a ADV.
Program II – Sportovně talentovaní mládeţ.
Program III – Všeobecná sportovní činnost.
Program IV – Údrţba a provoz sportovních zařízení.
Program V – organizace sportu.
- 28 -
Ţádosti podávají nestátní neziskové organizace s registrací dle stanov zákona č 83/1990 Sb. Jako tyto organizace se dají povaţovat:
a) Národní sportovní svaz s celostátní působností (sportovní svazy).
b) Sportovní organizace s celostátní působností.
c) Sportovní organizace, působící na základě mezinárodní autority (ČOV).
d) Servisní organizace (ČSTV; MŠMT 2012).
7.2 Financování sportu v ČR
V roce 2008 MŠMT vypracovala finanční analýzu peněz pro sport v rámci ČR.
Jejím cílem bylo popsat jednotlivé ukazatele, jakými jsou:
a) společenský přínos pro společnost, b) objem veřejných prostředků,
c) srovnání veřejných výdajů na sport v kontextu Evropské unie, d) zdali je sport čistým příjemcem nebo plátcem do státního rozpočtu.
Sport jakoţto lidská činnost je zaloţená na sociálních, vzdělávacích a kulturních hodnotách. Představuje v současnosti narůstající význam ve společnosti a ekonomice.
Značně tak ovlivňuje a přispívá k rozvoji společnosti. Zhruba 20% lidí v evropských zemích je vedeno ve sportovních klubech a velká část sportuje neorganizovaně.
Sport z hlediska hospodářského odvětví slouţí jako nástroj pro místní a regionální rozvoj, obnovu měst a vesnic. S ekonomikou je propojena například:
organizace sportovních akcí;
výstavba sportovních objektů a zařízení;
výroba zařízení pro sportovní objekty, výroba nářadí a náčiní;
obchod se sportovním zboţím;
sluţby (fitness, kurzy);
doprava sportovců a diváků;
sportovní turistika;
mediální sféra.
Výsledkem činnosti MŠMT je obrázek, který ukazuje zastřešující výdaje a výdaje státního rozpočtu popřípadě hrubého domácího produktu.
- 29 -
Snaha autorů byla zachytit mnoţství peněz, které je moţno pro sport v rámci dotací pouţít. Jsou zde zahrnuty však pouze poloţky, které jdou přímo do sportovního prostředí.
Obrázek 5. Vládní výdaje vůči HDP.
Zdroj: MŠMT 2009
Dle obrázku je vidět mírně kolísající průběh financování na krytí v rámci vládních výdajů pro sport. V posledních letech se mírně stabilizují výdaje jdoucí do sportu (MŠMT 2009).
- 30 -
7.3 Financování sportu v zemích EU
V této části je znázorněn graf vyplívající z průzkumu MŠMT, který se zabývá porovnáním mezi státy Evropské unie a jejich peněţními prostředky jdoucí do sportu vůči HDP.
Obrázek 6. Země EU v porovnání veřejných výdajů na sport na 1 obyvatele.
Zdroj: MŠMT 2009
Výše uvedený obrázek ukazuje, ţe ČR byla v roce 2005 v první čtvrtině ze všech zemí, které poskytly informace týkající se výdajů na sport. Česká republika tedy v porovnání se zeměmi EU poskytuje velmi malé finanční dotace plynoucích do sportu.
- 31 -
Obrázek 7. Země EU v porovnání veřejných výdajů na sport vůči HDP.
Zdroj: MŠMT 2009
Tato studie byla vytvořena na základě dat z francouzského předsednictví EU.
Studie byla dokončena v r. 2008 a pracuje s daty za rok 2005. Byla pouţita jako zásadní nástroj pro porovnání České Republiky s ostatními evropskými zeměmi (MŠMT 2009).
- 32 -
8 Založení občanského sdružení
Nejvíce sportovních organizací se v ČR zakládá jako Občanská sdruţení. Je to nejvhodnější právní forma. Lidé se sdruţují z důvodu společných cílů, je mnohem snadnější se stát účastníky správního řízení pomocí organizace, neţli toto zastávat jako jednotlivec. Občanská sdruţení jsou také osvobozena o některé daně z příjmu. Vše je popsáno a stanoveno v zákoně č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích.
Nezanedbatelným pozitivem je také fakt, ţe občanské sdruţení má šanci získat granty na podporu své činnosti. Tyto granty můţe získat jak od soukromých dárců, tak od nadací a mezinárodních institucí, či jednotlivých ministerstev.
Zaloţení občanského sdruţení upravuje zákon o sdruţování občanů č. 83/1990 sb. K zaloţení je potřeba třech fyzických osob, kdy minimálně jedna je starší 18 let.
Tyto osoby sepíší stanovy, kterými se bude organizace řídit. Tento návrh na vznik sdruţení podá na Ministerstvo vnitra (Portál Občan 2013).
Návrh na registraci podle zákona obsahuje:
podpisy členů přípravného výboru;
jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob;
označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru;
text stanov ve dvou vyhotoveních.
Stanovy obsahují:
název sdruţení (název sdruţení musí od července 2013 obsahovat označení "občanské sdruţení" nebo zkratku "o.s."; stávající sdruţení musí provést změnu do 3 let - tedy do července 2016);
sídlo sdruţení;
cíl jeho činnosti;
práva a povinnosti členů sdruţení;
orgány sdruţení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdruţení;
- 33 -
ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem;
zásady hospodaření.
Sdruţení vzniká registrací a neplatí se ţádné správní poplatky za vznik. Po vzniku jsou povinny pořádat tzv. členské schůze. Ze schůze se vede písemný zápis a detailní prezence. Pokud má sdruţení nějaký majetek, je povinna vést účetnictví. Pokud vede účetnictví, musí státu odvádět daňové přiznání.
Po vzniku občanského sdruţení je také moţnost se přihlásit do ČSTV pomocí regionálních sdruţení ČSTV.
Zánikem sdruţení je povaţováno buď dobrovolné rozpuštění, nebo sloučení s jiným sdruţením. V neposlední řadě je také pravomocné rozhodnutí ministerstva o jeho rozpuštění (Portál Občan 2013; ČSTV 2013).
- 34 -
9 Marketing pro neziskové organizace
Kapitola pojednává spíše v teoretické rovině. Marketing pro neziskové organizace je velmi sloţitý. Neziskové organizace nemají v hlavním úmyslu zisk. Jako neziskové organizace můţeme povaţovat: ústřední a místní organizace státní správy, vzdělávací instituce, charitativní a místní organizace (Hannigan, 1996). Existují také sluţby - příkladem jsou: vzdělávání, péče o zdraví, sociální sluţby, zařízení pro volný čas a sportovní činnost, policie, armáda a dobrovolnické organizace. Marketing je součástí procesu řízení, zaměřenou na uspokojování poţadavků zákazníka s cílem tvořit zisk. I kdyţ jediným a konečným cílem výroby je zájem o zákazníka.
9.1 Neziskový sektor
V neziskových organizacích a institucích marketing nepatří mezi tradiční činnosti. Ale vzhledem k této trţní době se mnoho institucí začalo zajímat o marketing.
Uvědomili si, ţe nadále musí soutěţit a ucházet se o dary nebo granty. Nutně také musí uspokojovat poţadavky svých zákazníků. Neziskové organizace poměrně málo vynakládají své prostředky na uspokojení potřeb svých potencionálních zákazníků a raději se soustředí na jiné své cíle (Hannigan, 1996).
9.2 Typy neziskových organizací
Neziskové organizace dělíme podle:
zdrojů financování (zdroje pocházejí z vládních dotací prostřednictvím grantů, nebo z dobrovolných příspěvků nebo jiných zdrojů);
typu výrobku či služby (organizace vyrábí hmotný výrobek, nebo se snaţí změnit chování lidí);
organizační formy
a) dárcovská – příjem pochází z darů
b) komerční – organizace poţaduje od uţivatelů platby za sluţby
- 35 -
c) vzájemná – organizace je řízena převáţně svými uţivateli d) podnikatelská – organizace je řízena profesionálními
manaţery (Hannigan, 1996).
9.3 Marketing a prodej
I kdyţ jsou tyto dvě věci spolu propojeny, zároveň však představují dvě různé aktivity. Prodej značí dohodu na směně mezi dodavatelem a zákazníkem. Marketing je proces, který uspokojuje potřeby a přání zákazníka pomocí směny.
Marketingový proces zahrnuje:
zjištění, co zákazník potřebuje,
vývoj výrobku k uspokojení těchto potřeb,
stanovení ceny v souladu s poţadavky,
distribuci výrobků k zákazníkovi,
dohodnutí směny neboli prodeje (Hannigan, 1996).
Důleţité je ve fázi prodeje přimět zákazníka, aby podnikl krok ke koupi výrobku. Obecně platí pravidlo „čím více komodita odpovídá potřebám zákazníků, tím snadnější je její prodej“. Základní myšlenkou tedy je, ţe zákazník nehledá komoditu, ale hledá její přínos pro něho. Tato poučka vede k poučení, ţe by měli organizace spíš prodávat to, co se dá prodat, neţli prodávat to, co se dá vyrobit.
9.4 Potřeba marketingu
Hlavním cílem neziskové organizace je, jak jiţ bylo řečeno, slouţit zákazníkovi.
Existují dva pilíře, které jsou společné pro ziskový a neziskový sektor. Jsou to sluţba zákazníkovi a vzájemně výhodná směna. Z knihy vyplývá, ţe není důleţité, aby znali lidé majitele organizace. Především je kladem důraz na poskytnutí výhodné sluţby pro zákazníka. Mnoho sluţeb je ve veřejném sektoru poskytováno zdarma, coţ znamená, ţe spotřebitel neplatí za sluţbu v době, kdy jí přijímá. Ovšem kaţdý výrobek nebo sluţbu je nutno nějak uhradit. Uhrazení probíhá tzv. nepřímým způsobem, který je uhrazen jinak.
- 36 -
Pokud zákazník přesně ví, co chce získat, nebo chybí konkurence, pak je patrně zbytečné vyuţívat nástroje marketingu. Úkolem a cílem většiny organizací je v první řadě přeţití. Marketing jím pomáhá co nejúčinněji vyuţívat svých silných stránek v boji s konkurencí (Hannigan, 1996).
9.5 Zákazník
Pro neziskové organizace je velmi důleţité určit okruh svých zákazníků. Ve veřejném sektoru to není ale vţdy tak jednoduché. Především je to osoba, která vyuţívá sluţbu, ačkoli není důleţité, zda je sluţba placena přímo nebo prostřednictvím daní.
Organizace by měla vyvíjet aktivity ve více směrech, jelikoţ se o ni mohou zajímat nejenom zákazníci, ale i například různé společnosti, správní rada, místní správa, či zájmová skupina. V neziskovém sektoru musí organizace přesvědčit tyto výše zmíněné, aby mohli získat potenciální zákazníky. Důleţitost je kladena především na vlivné osoby (Hannigan, 1996).
Příjem Nezisková organizace
Sluţba Daně, poplatky a jiné platby
Zákazník
Obrázek 8. Směnné vztahy v soukromém sektoru.
Zdroj: Hannigan, 1996
- 37 -
9.6 Marketingová orientace a image
V posledních letech jsou organizace v neziskovém sektoru nuceny přejít z orientace na výrobek k orientaci na zákazníka. Tento přístup znamená, ţe by se měly více rozhodovat v oblasti marketingu k dosáhnutí cílů.
Marketingové oddělení je vhodné vytvořit tehdy, kdy prodávaný výrobek nebo sluţba je komoditou, o které se zákazník nemůţe dozvědět z inzerátu nebo vystavením na prodejně.
Image v neziskové sféře bývá velmi důleţitý. Organizace tak přichází do podvědomí zákazníků, a ti si na ni vytvářejí vlastní názory. Dobré je vytvářet si image průběţně od začátku činnosti organizace, protoţe v době nouze se s ním většinou jiţ nic nenadělá. Image je souhrn představ, myšlenek a dojmů, které o ni lidí mají. Takhle osvojená image pro veřejnost jiţ lze jen obtíţně měnit. Jedním krokem k úspěchu je tedy informovat okolí o všem pozitivním, co se kolem organizace děje (Hannigan, 1996).
Marketing služby v neziskovém sektoru
Zaměstnanci
Marketing prodej
Zákazníci
Obrázek 9. Sluţby v neziskovém sektoru.
Zdroj: Hannigan, 1996
- 38 -
9.7 Marketingový plán
Zabývá se orientací na zákazníka a vypracovává úvahy o moţnostech směru organizace v budoucnosti. Potřeba marketingového plánu roste s uspokojováním cílů organizace. Tento plán se skládá se 3 hlavních částí:
programového prohlášení;
cílů;
strategického plánování (Hannigan, 1996).
Programové prohlášení charakterizuje její základní poslání. Je nutné, aby bylo stručné, jasné a obsaţné. Mělo by popsat současný stav, ale i zamýšlené změny a cíle.
Cíle jsou popisovány v konkrétnějších pojmech neţ programové prohlášení.
Uvádějí se především cílové počty, nebo procento přírůstku. Převádějí abstraktní pojmy z prohlášení do konkrétnější podoby. Cíl by měl být: reálný, dosaţitelný, měřitelný, konkrétní, datovaný.
Strategické plánování je proces rozvíjení a udrţování uskutečnitelného souladu mezi cíli organizace a jejími zdroji. Zabývá se širokou škálou obchodních vztahů a činností. Dále propojuje organizační plánování a řízení aktivit (Hannigan, 1996).
Z hlediska času jsou rozlišovány tři druhy plánů. Krátkodobé plány jsou na 1-2 roky a určují krátkodobé cíle podniku a její marketingovou strategii v tomto období.
Střednědobé plány se nalézají mezi operativními a strategickými plány. Posuzují především momentální marketingové činnosti z pohledu poslání organizace.
Dlouhodobé plány jsou především na 5-10 let. Zahrnují především dlouhodobé cíle, které chce organizace v budoucnu dosáhnout (Dědková, Honzáková, 2009).
9.8 Strategický plán
Strategický plán shrnuje ustanovení a mise firmy. Obsahuje rozbor výchozího stavu, silných a slabých stránek podnikatelské činnosti. V neposlední řadě zkoumá zdrojové moţnosti rozvoje a vytvoření specifických podnikatelských předností firmy.
Vymezuje časový horizont soustavy cílů a realizaci zvolené strategie (Čáslavová, 2009).
- 39 -
Strategický plán obsahuje především externí analýzu, interní analýzu, výběr cílů a strategií, detailní rozpracování plánu pro kaţdý nástroj. Externí analýza vychází z trhu, zákazníka, konkurence, celkově tedy z makroprostředí. Interní analýza zkoumá trţní pozici a finanční analýzu (Dědková, Honzáková, 2009).
Strategický plán
Obrázek 10. Strategický plán.
Zdroj: Čáslavová, 2009
- 40 -
V konkurenčním prostředí jsou důleţité pro podnik ziskovost, podíl na trhu, nebo pověst. Cíle by však měly v neziskové sféře splňovat určité předpoklady, které se týkají poslání organizace. Strategické cíle dělíme:
sportovní – podporují poslání a úlohu ČOV;
ekonomické – snaţí se získat finanční zdroje z vlastní marketingové a hospodářské činnosti;
sociální – boj proti diskriminaci, podporování smyslu fair-play, podporování OH (Čáslavová, 2009).
9.9 Přístupy k marketingu ve sportu
Jak jiţ bylo zmíněno, jen velmi málo jsou marketingové koncepce zařazovány do organizací. Avšak některé koncepty v organizacích mohou fungovat jako:
Sponzorování
Zde patří systematické zpracovávání výkonů od tělovýchovných a sportovních organizací. Určují si zde komunikační kanály, kterými budou komunikovat se sponzory. Zabezpečují legislativně a obsahově modely sponzorských smluv (Čáslavová, 2009).
Sportovní reklama
Organizace si připravují všechny své tahy komunikační politiky vzhledem k běţnému fungování sportovních oddílů a zvláště z konání tělovýchovných a sportovních akcí.
- 41 -
10 Českomoravská sáňkařská asociace
Kapitola nazvaná Českomoravská sáňkařská asociace, se zabývá svazem saní.
ČMSA je registrována jako občanské sdruţení. Je zájmovým dobrovolným sdruţením občanů, oddílů, TJ na území Čech a Moravy, kteří jsou příznivci tohoto sportu. Dle stanov ČMSA se ve své činnosti zavazuje k navázání tradic, usiluje o rozvoj toho sportu a k vytváření podmínek pro tento sport. Je také členem ČSTV a Mezinárodní sáňkařské federace (FIL).
Sídlo ČMSA je v Praze 6, Strahov, Zátopkova 100/2, avšak kancelář se momentálně nachází ve Smrţovce, náměstí T. G. M. Mezi hlavní úkoly svazu patří:
zabezpečení vrcholového sportu (státní reprezentaci);
vydává pravidla sáňkařského sportu pro ČR;
řídí činnost svých členů, a řídí pedagogické školení;
v souladu se stanovami českého olympijského výboru se podílí na činnosti ČOV a s ní spolupracuje při zajišťování účasti na OH (ČMSA 2010).
Svaz momentálně čítá k dnešnímu datu 15 tělovýchovných jednot, avšak činných je pouze 6 jednot a klubů. Členem se můţe stát kaţdý oddíl v ČR, nebo zájmová skupina či jednotlivec, který souhlasí s posláním a stanovami organizace.
Orgány asociace ČMSA jsou:
Valná hromada;
Výkonný výbor;
Trenérská rada;
Revizní komise (ČMSA 2010).
Mezi činnosti valné hromady patří volba předsedy a místopředsedy a členy jednotlivých funkcí. Valná hromada rozhoduje o vzniku a zániku asociace. Je to nejvyšší moţný útvar pro rozhodování.
Výkonný výbor zajištuje plnění úkolů asociace v období mezi valnými hromadami a vystupuje jménem asociace v právních otázkách a dalších moţných jednáních. Výbor tvoří devět členů, kteří plní funkci pro kterou jsou zvoleni.
- 42 -
Trenérská rada řídí a koordinuje činnost všech sportovních druţstev. Rozhoduje v otázkách čerpání rozpočtu v jednotlivých úsecích. Má na starost jmenování a odvolávání trenérů. Zasedání svolává předseda, nebo místopředseda svazu dle potřeby.
Orgánem kontrolním, je tzv. Revizní komise, která provádí revizi hospodaření svazu (ČMSA 2010).
10.1 Hospodaření asociace
Majetek asociace slouţí k účelům, které jsou v souladu s posláním asociace a v zájmu sdruţených subjektů.
zdrojem majetku asociace jsou:
příspěvky – dotace od ČSTV, FIL a orgánů státní správy;
příjmy z vlastní hospodářské činnosti, sportovní, kulturní činnosti;
příjmy od sponzorů;
majetek převedený do vlastnictví asociace členem asociace;
nemovitý majetek ČSTV (ČMSA 2010).
Sáňkařská asociace hospodaří na základě schváleného rozpočtu z valné hromady a zásad a předpisů ČSTV. ČMSA si zřizuje vlastní bankovní konto a valutové konto v souladu s platnými předpisy (ČMSA 2010).
10.2 Náklady a výnosy celkem
Autor práce čerpal z poskytnutých výsledovek (výkaz zisku a ztráty) z let 2010 aţ 2012. Tyto zdroje byly poskytnuty ČMSA. Jednotlivé náklady a výnosy jsou znázorněny v tabulce 1., kterou poskytla asociace saní.
- 43 -
Tabulka 1. Náklady a výnosy a zisk v letech 2010 aţ 2012.
Částka (Kč)
2010 2011 2012
náklady 3 511 384 3 168 725 4 064 176 výnosy 3 730 073 3 308 097 4 954 109
zisk 218 688 139 372 889 933
Zdroj: ČMSA (Výkazy zisku a ztráty pro roky 2010 aţ 2012)
Tabulka 1. je zdrojem k následujícímu obrázku 11., který zachycuje horizontální průběh hospodaření ČMSA.
Obrázek 11. Náklady a výnosy v letech 2010 aţ 2012.
Zdroj: ČMSA (Výkazy zisku a ztráty pro roky 2010 aţ 2012)
V obrázku 11. je znázorněn průběh let z hlediska hospodářské činnosti sáňkařské asociace. Jelikoţ rok 2010 byl rokem olympijským, následoval v roce 2011 mírný pokles finančních obnosů, se kterými mohla ČMSA hospodařit. Tento roční výkyv je dán především ČOV, který v rámci olympijských příprav podporuje vţdy buď letní, nebo zimní sporty.
0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000
2010 2011 2012
Částka (Kč)
Rok
Průběh let
náklady výnosy zisk
- 44 -
Asociace vytváří záměrně zisk. Důvod je následující: vzhledem k sáňkařské sezoně (září aţ březen), se ČMSA snaţí vytvořit přelomovou rezervu na financování v následujícím kalendářním roce. Na obrázku 11. je vidět zvýšení výnosů v roce 2012, které značně přibyly z důvodu blíţící se olympiády v Sochi 2014.
10.3 Hospodaření v roce 2012
Podkapitola nastiňuje hospodaření s financemi za poslední rok 2012.
V následující tabulce 2., kterou poskytla ČMSA, jsou k nahlédnutí poloţky, které nejvíce ovlivňují náklady v roce 2012.
Tabulka 2. Náklady ČMSA v roce 2012.
Z tabulky 2. je vytvořen obrázek 12., který procentně vykresluje stav nákladů, které asociace saní vykázala ve svém účetnictví. Blíţe bude obrázek 12. popsán v následujícím odstavci.
Náklady v roce 2012 Částka (Kč)
PHM 203 909
Materiál pro sportovní činnost 25 703
Sportovní oblečení 124 192
Ostatní nákupy 214 907
Cestovné a stravné 126 651
Nájemné aut 67 864
Jízdy na drahách 242 983
Ubytování a stravování 911 634
Trenéři a jejich sluţby 106 814
Účetní sluţby 60 000
Ostatní sluţby 527 777
Mzdy a dohody 897 182
Ostatní zákonné pojištění 171 924
Ostatní finanční náklady 139 999
Ostatní náklady 242 636
Celkem 4 064 175
- 45 - Obrázek 12. Náklady ČMSA v roce 2012.
Zdroj: ČMSA (Výkazy zisku a ztráty 2012)
Analýza nákladů ČMSA z předchozího obrázku a tabulky vyhodnocuje rozdělení nákladů na určité části. Mzdy a dohody se zaměstnanci patří mezi významné náklady. Do mezd jsou zahrnuty následující pracovní poměry: předseda, sekretář, trenéři. Dohody jsou ve svazu převáţně tvořeny se sportovci a ostatními pomocnými pracovníky.
Ubytováním a stravováním jsou převáţně hrazeny náklady na reprezentaci.
Všechny světové poháry se uskutečňují v zahraničí a je zde potřeba velké finanční zajištění. Pohonné hmoty tvoří cca 5% část z veškerých nákladů.
Sportovní oblečení je tvořeno formou sponzoringu od Alpine pro s.r.o., ale procentní částku z celkové sumy hradí ČMSA. Jelikoţ svaz vlastní pouze 1 vůz, je zde zahrnuto půjčovné za další potřebný automobil. V tomto roce jsou realizovány i odpisy majetku, které zvyšují náklady.
Některé náklady asociace nejdou sníţit, protoţe v důsledku sníţení by sportovci nemohli vycestovat na světové poháry.
PHM 5%
Materiál pro sportovní činnost
1% Sportovní oblečení 3%
Ostatní nákupy 5%
Cestovné a stravné
3%
Nájemné aut 2%
Jízdy na drahách 6%
Ubytování a stravování
22%
Trenéři a jejich služby
3%
Účetní služby 2%
Ostatní služby 13%
Mzdy a dohody 22%
Ostatní zákonné pojištění
4%
Ostatní finanční náklady
3%
Ostatní náklady 6%
- 46 -
Následující tabulka 3. zaznamenává výnosy ČMSA pro rok 2012. Tyto poloţky především tvoří státní dotace, které asociace ţádá v rámci podpory sáňkařského sportu, nebo je poskytují zastřešující organizace pro sáňkařský sport.
Tabulka 3. Výnosy v roce 2012.
Zdroj: ČMSA (Výkazy zisku a ztráty pro roky 2010 aţ 2012)
V závislosti na tabulce 3 je vygenerován obrázek 13. V obrázku je znázorněno, ţe dotace tvoří 53% výnosů celé sáňkařské asociace. Jak je vidět z obrázku a tabulky, výnosy dosáhly celkové výše 4 954 109 Kč. Vše je blíţe popsáno pod následujícím obrázkem.
Poloţky Částka (Kč)
Reklama 151 811
Ostatní výnosy 175 690
SAZKA a.s. 0
ČOV 617 340
Dary 174 335
FIL příspěvky 645 033
Ostatní příspěvky 348 700
Státní dotace (SCM, MF, MŠMT) 2 841 200
Celkem 4 954 109
- 47 - Obrázek 13. Výnosy ČMSA v roce 2012.
Zdroj: ČMSA (Výkazy zisku a ztráty 2012)
Více neţ polovina příjmů ČMSA je zajištěna státními dotacemi. Tyto dotace zahrnují příspěvky na: reprezentaci, mládeţ, sportovní střediska, SCM, dotace od města, MŠMT program V. Český olympijský výbor tvoří poměrně značnou část z výnosů. Téţ FIL příspěvky na různé akce tvoří v ČMSA 13% ze všech příjmů.
Sáňkařská asociace bohuţel nemá aţ tak vypracovaný marketing, tudíţ reklamy a dary tvoří pouze 7% část. Dary ČMSA se dle zdrojů sbírají pouze v malých částkách a především od známých zdrojů, které jiţ v minulosti přispívaly.
10.4 Porovnání údajů v rámci roků
V této kapitole autor chce ukázat průběh výnosů a nákladů v jednotlivých letech.
Z hlediska časového průběhu budou vytyčeny některé z poloţek tvořících výsledovku.
Reklama 3%
Ostatní výnosy 4%
SAZKA 0%
ČOV 12%
Dary 4%
FIL příspěvky 13%
Ostatní příspěvky 7%
Státní dotace (SCM, MF,
MŠMT) 57%
Výnosy 2012
- 48 -
Následující tabulka 4. se zabývá výdaji za jízdy. Částka vydaná na tuto poloţku stále roste.
Tabulka 4. Výdaje za jízdy.
Částka (Kč)
2010 2011 2012
Jízdy na drahách 148 307 152 505 242 983
Zdroj: ČMSA (Výkazy zisku a ztráty pro roky 2010 aţ 2012)
Na obrázku „výdaje za jízdy“ je graficky znázorněn růst nákladů za jízdy.
V roce 2012 se zvýšily o 75%. Důvodem je olympijská příprava na rok 2013/2014.
V roce 2011 proběhlo úsporné opatření, kdy vycestovala na světové poháry pouze menšinová část reprezentace.
Obrázek 14. Výdaje za jízdy.
Zdroj: ČMSA (Výkazy zisku a ztráty pro roky 2010 aţ 2012)
0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000
2010 2011 2012
Částka (Kč)
Roky
Jízdy na drahách
- 49 -
Následující tabulka 5. zachycuje peněţní změnu v rámci třech období, která se udála na poloţkách reklamy, výnosů, darů.
Tabulka 5. Dary, reklama a výnosy.
Z tabulky 5. plyne obrázek 15., znázorňující situaci v těchto poloţkách. Zdrojem k tabulce byli výsledovky ČMSA.
Obrázek 15. Dary, reklama a výnosy.
Zdroj: ČMSA (Výkazy zisku a ztráty pro roky 2010 aţ 2012)
Jak je vidět z předešlého obrázku 15., výnosy ČMSA dosahují téměř stejné hodnoty, avšak reklama zaznamenala nárůst v roce 2011 a pokles v roce následujícím.
Reklamou se zamýšlí pronájem reklamní plochy na dresech, oblečení a prostorách dráhy ve Smrţovce.
0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000
2010 2011 2012
Reklama Ostatní výnosy Dary
Poloţky Částka (Kč)
2010 2011 2012
Reklama 76 179 209 000 151 811
Ostatní výnosy 172 693 182 475 175 690
Dary 359 617 223 096 174 335
- 50 -
Kaţdý rok ovlivňují dary více a více, podnikatelé a firmy nejsou ochotni darovat sáňkařskému sportu peníze. Autor se domnívá, ţe ČMSA nemá propracovaný marketingový plán pro oslovování potencionálních sponzorů.
Na tabulce 6. je zaznamenán přehled přijatých dotací ze stran jiných organizací.
Tyto dotace tvoří stěţení výnos ČMSA. Zdrojem k tabulce 6. je ČMSA.
Tabulka 6. Dotace a příspěvkové výnosy.
Poloţky Částka (Kč)
2010 2011 2012
SAZKA 122 802 0 0
ČOV 518 955 312 011 617 340
FIL příspěvky 781 740 521 034 645 033
Státní dotace (SCM, MF, MŠMT) 1 477 993 1 488 547 2 841 200
Na tabulce 6. o „Dotacích a příspěvkových výnosech“ jsou porovnány jednotlivé údaje u průběhu tří let.
Obrázek 16: Dotace a příspěvkové výnosy.
Zdroj: ČMSA (Výkazy zisku a ztráty pro roky 2010 aţ 2012)
0 Kč 500 000 Kč 1 000 000 Kč 1 500 000 Kč 2 000 000 Kč 2 500 000 Kč 3 000 000 Kč
2010 2011 2012
SAZKA
ČOV
FIL příspěvky
Státní dotace (SCM, MF, MŠMT)
- 51 -
Na obrázku 16. o dotacích a příspěvkových výnosech jsou autorem porovnány jednotlivé údaje v průběhu tří let. Jak je na obrázku patrné, velkou část celkových výnosů tvoří jednotlivé dotace od ČR. Největšími poskytovateli těchto dotací je ministerstvo školství a tělovýchovy, Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany. K těmto příspěvkům však spadá povinnost vyuţití těchto zdrojů pouze na předem stanovené akce.
Mezi další výnosy ČMSA také patří dotace od FIL a ČOV, na kterých je svaz závislý. V roce 2011 zaznamenali mírný pokles z důvodu následující sezony po olympiádě ve Vancouveru.
Zajímavostí jsou poslední poskytnuté finance od Sazka a.s., která přinášela do sportu peníze z hazardu v ČR. Tyto příjmy jsou pro ČMSA a ostatní sporty od roku 2011 nulové v důsledku krachu této společnosti. Nový plán na dotace sportu z hazardu nebyl zatím pro ČR předloţen.
10.5 Náklady na zajištění seniorské reprezentace
Pro seniorskou reprezentaci, která se pravidelné zúčastňuje světových pohárů, je potřeba zajistit dostatečné mnoţství peněz. Pro představivost - jedno soustředění na evropské dráze ve sloţení pěti závodníků a jednoho trenéra stojí cca 65 000 Kč. Do této částky je zahrnuto vše potřebné. Světový pohár na evropském kontinentě vyjde na podobnou finanční sumu.
Pro rok 2012 se v rámci 1 týdenního mezinárodního soustředění a světového poháru v roce 2013 se vyčerpalo 506 000 Kč. Tyto akce se konaly na budoucí olympijské dráze v ruském Sochi. Celá Sezona seniorské reprezentace tak zahrnovala sumu 1 520 000 Kč. Autor zde čerpal z dokumentů ČMSA.
10.6 SWOT analýza svazu
Pomocí SWOT analýzy zkoumáme postupně interní a externí prostředí a získáváme z něho souhrnné hodnocení situace. V analýze se rozebírají silné a slabé stránky. Ty patří do interních zdrojů a jsou ovlivnitelné z hlediska organizace. Naopak
